Předseda vlády ČR Václav Klaus: Za prvé bych žádal pana poslance Vika, aby nepletl interpelace předsedy vlády s dotazy na předsedu jedné politické strany. O tom není tento parlament, o tom není tato interpelační hodina, kdy je interpelován předseda vlády. Takže já se nijak nestydím za to, že netuším, v které tiskárně byla tištěna ta či ona věc. Já to opravdu nevím a nepovažuji to za důležité, abych to věděl.
O tom, kde byla tisknuta druhá tiskovina, o které jste hovořil, kterou dávalo - předpokládám - Ministerstvo vnitra všem občanům s jejich volebními lístky, tak ani toto v žádném případě já nevím, protože o tom nikdy předseda vlády nemohl jednat, rozhodovat, ani to nemohl tušit, v této chvíli byl pouhým občanem jako kdokoli jiný. Byl jsem ujištěn panem ministrem Rumlem, že výběr této firmy byl dělán na základě velmi seriózního výběrového řízení z velkého počtu firem, které se ucházely o tisk těchto dokumentů. To je všechno, co já k tomu mohu říci.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dříve než poprosím pana poslance Sládka, aby přednesl svojí interpelaci na předsedu vlády ve věci "nespecifikováno - 3", chtěl bych obecně upozornit všechny vystupující interpelující, že i zde v tomto okamžiku platí, že svá sdělení se nemají sdělovat navzájem, ale prostřednictvím předsedajícího. Děkuji a prosím pana poslance Sládka, připraví se pan poslanec Loukota.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jenom poznámku. Pan poslanec Vik chtěl konkrétní odpověď na konkrétní otázku, zda byla to tatáž firma, která tiskla zároveň volební materiály a volební lístky, tedy to propojení státu a ODS, tzv. státostrany?
Dále, pane předsedající, byl bych rád, kdybyste panu předsedovi vlády vyřídil, že jsem spokojen s tím, že pochválil inteligenci a odbornost poslanců Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa. Rád to od něho slyším. Podle mého názoru, předseda vlády a předseda Občanské demokratické strany zatím jedno jsou a pokud netrpí nějakým rozštěpením osobnosti, tak si myslím, že to předseda vlády nepopře.
Vážený pane předsedo vlády, uznávám, že jste neznal konkrétní údaje o cestě delegace prezidenta republika do Jižní Ameriky. Jak jste sám řekl "já jsem tam nebyl". Chápu i to, že jste nemohl podat konkrétní údaje, ale byl jste na cestě v Asii. Tam jste vy konkrétně byl, takže znovu kladu konkrétní otázku, které smlouvy tam byly podepsány, s jakým názvem a kolik ta cesta stála v tisících korun, protože tam jste vy byl, takže už se nebudete moci vymlouvat na to, že nemáte podrobné informace, a že vás ministr vlády neinformuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Domnívám se, pane poslanče, že tato interpelace je obsahově totožná s vaší první interpelací, byť v prvním případě bylo "nespecifikováno 11" a ve druhém případě "nespecifikováno 3", ale obávám se, že odpověď na takto položenou interpelaci podruhé stejnou, nemůže být jiná, než žádná.
Pan kolega Vlach se hlásí s faktickou poznámkou.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Velice stručně, abych neubíral čas, který jde zde ale jinak promrháván velmi velkoryse.
Dámy a pánové, pan kolega Honajzer už to řekl. Když už někteří poslanci zneužívají mezery v jednacím řádu, ale tam nebude upraveno nikdy všechno úplně do detailu, to prostě nejde, aby to byla 160stránková kniha a my to zatím tolerujeme. Myslím, že se nad tím máme zamyslet a upravit to tak, aby nebylo možno podávat absurdní kvanta nespecifikovaných interpelací. Když už to tak je, tak musí alespoň nespecifikováno 3 být odlišné od nespecifikováno 11, jinak je to úplně absurdní divadlo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím si, že poznámka místopředsedy Vlacha upřesnila mou domněnku. Přesto pan premiér k mikrofonu přistoupil.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane předsedající, my už jsme mnohokrát protestovali proti nesmyslné věci tzv. nespecifikovaných interpelací. Pan poslanec Sládek teď přesně předvedl, co to znamená nespecifikovaná interpelace. Když už chtějí páni poslanci zkoušet členy vlády z jejich pohotovosti - nebo někteří páni poslanci, jak je mi tady správně napovídáno - a když už chtějí neříci, čeho se jejich interpelace týká, žádal bych sněmovnu, aby se zamyslela nad touto otázkou a aby tento poslanec musel třeba předsedovi sněmovny předat seznam svých 20 nespecifikovaných interpelací, aby byly přesně popsány, pouze by se je nedověděl předseda vlády a mohl být takto zkoušen. Jinak je to bezcenná věc, abychom losovali. Pan poslanec Sládek si může vybrat kteroukoliv otázku, nepředpokládám, že má pečlivě napsaný seznam otázek. To, co položil jako svou druhou otázku, nemohl mít předem v úterý odpoledne v žádném případě připraveno, protože nemohl tušit, jaká bude má odpověď na první otázku. Je to zbytečná laciná hra.
Chtěl bych říci v každém případě toto. Každá cesta je součástí vyúčtovávání v rámci státního závěrečného účtu. Jedná-li se o státní cesty, velmi pozorně odlišuji tyto věci, vždy musí být tato cesta schválena vládou. Neexistuje, že by tato cesta nebyla schválena vládou. Stejným způsobem je následně podána vládě informace o této cestě. Je podávána informace stejně o cestě za hranice, stejným způsobem vláda schvaluje akci a informaci o akci zahraniční, pokud se koná v České republice. Vláda např. včera schválila jednoapůldenní návštěvu kazašského předsedy vlády příští úterý a středu v České republice. Schválila - bez ní by tato akce nemohla být realizována a nemohla by být realizována z prostředků, které jsou v kapitole Ministerstva zahraničních věcí rezervovány pro vrcholné státní návštěvy. Je to jedna položka v rozpočtu. Tato položka je standardním způsobem analyzována, tato položka je standardním způsobem diskutována v rámci státního závěrečného účtu a protože těchto položek jsou stovky, tisíce, bylo by velmi vhodné, aby pilní republikánští poslanci využili projednávání státního závěrečného účtu ve svých výborech a aby tam diskutovali s těmi, kteří jednotlivé položky pečlivě znají, o tom, kolik to stálo, jaké to mělo efekty apod. Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že tyto cesty se České republice vyplácejí a je naprosto nesmyslné žádat nás zde, abychom nazpaměť říkali částky, kolik stojí jedna hodina letu na tu a tu vzdálenost, kolik se účtuje za přistání na letišti v Tokiu atd.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu premiérovi. Souhlasím s tím, že náš jednací řád má mezery a předpokládám, že při jeho očekávané novelizaci nezapomeneme na změnu, která vyřešila nespecifikované interpelace.
Nicméně podle platného jednacího řádu má pan poslanec Sládek právo vznést doplňující dotaz. Chce-li, má šanci této příležitosti využít.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, vůbec nechápu diskusi, která se tady rozvinula, protože jedna interpelace byla o cestě prezidenta republiky do Jižní Ameriky a druhá o cestě předsedy vlády do Asie. Za celou dobu jsem se nedozvěděl jediný konkrétní údaj. To už byla třetí interpelace a za celou tu dobu jsme neslyšeli jedinou skutečnou konkrétní odpověď. Samozřejmě trvám na tom, abych se alespoň dověděl, kolik která cesta stála. Proč je vládní koalice tak nervózní z toho, když má skládat účty? Neprotestujeme proti tomu, aby se uskutečnily zahraniční cesty vládní delegace, ale rádi bychom byli, aby vláda vždy - nebo političtí činitelé - skládali účty z toho, co za peníze daňových poplatníků pořídili.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: K odpovědi se chystá pan premiér Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že kdo chtěl slyšet, slyšel. Kdo chtěl slyšet, slyšel o tom, že jsou součástí státního závěrečného účtu. Zdá se, že kdo nechtěl, neuslyší, i kdybych ho tady zahltil zpaměti tisíci čísly. Předpokládám, že pan poslanec Sládek patří mezi ty, kteří slyšet nechtějí. Budeme-li hodnotit efektivnost činnosti ústavních činitelů měřenou penězi, velmi rád bych vyhodnotil efektivnost jedné koruny daňového poplatníka vydané na pana poslance Sládka, jakou tato jedna koruna má efektivnost. Jsem přesvědčen, že ta efektivnost, není-li záporná, je v každém případě daleko menší než hodnota jedna.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu premiérovi, k řečništi zvu pana poslance Milana Loukotu k přednesení interpelace ve věci podpory vývozu. Dále se připraví k interpelaci pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Milan Loukota: Pane premiére, dámy a pánové, je mi v úvodu líto, ale neslyšeli jsme zde doposud, kdo vytiskl ony inkriminované materiály. Byl bych rád, kdyby pan premiér odpověděli na tuto otázku.
Nyní začnu se svojí interpelací. Český statistický úřad nedávno zveřejnil zprávu o tom, že dovoz letos roste zhruba 2,5 krát rychleji než vývoz, takže schodek obchodní bilance od ledna do srpna je skoro o 70 % větší než ve srovnatelném loňském období. Americká prestižní investiční banka uvedla ve své zprávě, doslova cituji: "Pokud má být udržena stabilita české koruny, měla by vláda přijmout opatření, která podpoří vývoz. Udržet sílu koruny a zároveň podpořit export si pak vyžaduje ofenzívu na třech frontách - v oblasti mezd, v rozpočtové politice a v politice rozvoje strany nabídky." Tolik názor jedné z amerických bank.
Váš názor, pane premiére, byl donedávna zcela odlišný. Ještě počátkem roku 1994 jste označoval proexportní politiku za neliberální opatření, nesmysl srovnatelný s centrálním plánováním, okrajovou záležitost a prostředek neuvěřitelného lobismu. Posléze jste, vážený pane premiére, takříkajíc smetl ze stolu projekt delegátské sítě do rady pro obchod, obdobné instituce, jako mají téměř všechny vyspělé státy. Několikrát jste zabránil přijetí antidumpingového zákona, takže do České republiky kdokoliv cokoliv dováží, klidně i za ceny jež jsou hluboce pod skutečnými náklady. To ve svém důsledku obchodní schodek dáte prohlubuje.
Za této situace se vás chci zeptat, pane premiére, co hodlá vláda, pokud ovšem hodlá, učinit pro podporu našeho vývozu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Loukotovi. Odpovídá předseda české vlády Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Já velmi děkuji za tuto otázku a děkuji za příležitost. Lituji, že jsem tu otázku dostal až v 16.33. Kdybych ji dostal v 16.00, mluvil bych hodinu, teď mohu mluvit jen 27 minut, myslím dokonce, méně. Pokud se nemýlím, končí se 5 minut před 17. hodinou.
Takže abychom si nalili čistého vína. V naší zemi roste skutečně rychleji dovoz než vývoz. Ano, je to realita této země, je to výsledek rychlého ekonomického růstu a je to výsledek velmi rychlého růstu investic, ke kterému v České republice dochází. Není to výsledek nedostatečného vývozu, je to výsledek toho, že v České republice více investujeme než doma sami spoříme a tento rozdíl mezi domácími investicemi a domácími úsporami je vyrovnáván právě schodkem naší obchodní bilance. V momentu, kdy bychom začali investovat méně nebo bychom všichni začali spořit více, náš vývoz a dovoz by byly automaticky vyrovnány. S proexportní, protiimportní nebo jakoukoliv jinou politikou to bezprostředně nemá nic společného.
Pokud bude trvat rychlý ekonomický růst v české ekonomice - a vláda ho za rychlý označuje - pokud budou trvat rozsáhlé investice do modernizace naší ekonomiky a rozsáhlé investice do infrastruktury, které myslím všichni občané této země skutečně chtějí a potřebují, potud bude deficit obchodní bilance. Tento deficit opravdu není výsledkem, který by bylo možné krátkodobě změnit a dokonce si nejsem jist, že je to výsledek, který by bylo žádoucí umělým způsobem krátkodobě měnit. To je jeden zásadní závěr.
Možná, že by to chtělo tabuli, možná, že by to chtělo krátký výklad na semináři pro pány poslance o základních otázkách zahraničního obchodu jakékoliv země. Přitom se mi nezdá, že by u nás míra úspor, která dosahuje 24 %, byla malá, pouze je daleko nižší než v sousedních zemích s výjimkou Slovenska, ale míra investic je u nás zřetelně vysoká, což je konec konců dlouhodobě pozitivní faktor. To je základní úvaha, to je základní věc, která myslím většině laiků, kteří se dívají na problematiku zahraničního obchodu, zcela uniká a je jim naprosto nejasná. To je první věc, kterou bych chtěl říci.
Druhá věc, kterou bych chtěl říci: je velmi problematické zajistit jakoukoliv metodou, jakýmkoliv nástrojem státu zvýšení, dramatické urychlení našeho vývozu. Nevím, jestli jste si pročetl podrobná čísla. Myslím pana tazatele. index vývozu za prvních 8 měsíců t. r., tedy za leden až srpen, je opravdu v reálném vyjádření 6,4 %. Nemyslím, že to je tedy nějaký geniální výsledek, ale v každém případě to znamená, že vývoz roste rychleji než roste hrubý domácí produkt této země. To je potřeba vědět a už to je první orientace. Podívejme se, jak rostou jednotlivé složky vývozu, rozdělíme-li je na 4 základní kapitoly. Prosím, věnujte pozornost 4 číslům.
Vývoz zemědělského a potravinářského zboží vzrost o 2,1 %. Myslím, že bychom si všichni mohli přát, aby naše zemědělství vyváželo více. Já zodpovědně prohlašuji, že při zamrznutí zemědělského trhu v zemích na západ, ale konec konců i na východ od nás šance na nějaký rychlejší růst našeho zemědělského a potravinářského exportu není bez ohledu na jakoukoliv formu proexportní politiky.
Takže není sporu o tom, že bychom byli rádi, kdybychom udali více svého zemědělského zboží na trzích kolem nás. Prohlašuji, že tyto trhy zejména v západní Evropě jsou tak silně chráněny protekcionistickými opatřeními, že nemáme šanci na ty trhy se opravdu výraznějším způsobem dostat. Takže číslo v zemědělském vývozu plus 2,1 mě netěší asi spolu s většinou poslanců této sněmovny, ale nedovedu si představit, že bychom to mohli radikálním způsobem zvýšit.
Druhou velkou skupinou jsou suroviny, polotovary a chemické výrobky. V této kategorii vývoz letošní oproti loňskému dokonce poklesl o 1,5 %. Já bych nicméně při známé argumentaci na levicové části této sněmovny, která nám 5 let vytýkala, že vyvážíme příliš mnoho svého surovinového bohatství, skoro očekával, že by argumentace - opakuji znovu, z této části sněmovny - spíše byla ta, že stagnuje vývoz surovin a polotovarů, že je více méně věc žádoucí. Já bych ten argument tak silně nepoužíval, protože vyvážet musíme to, v čem máme komparativní výhodu, ale opakuji, relativní stagnace surovin a polotovarů je věcí, která myslím, že by tady byla sporně diskutována na tomto fóru.
Takže to jsou dvě ze čtyř skupin. Prohlašuji, že v první bychom rádi zvýšili vývoz, ale mám pocit, že trhy nejsou otevřeny. Ve druhé si mnoho z nás dokonce myslí, že to není žádoucí.
Oproti tomu je třetí skupina výrobků - nevím, jestli mne pan poslanec Loukota poslouchá, on možná to nechce slyšet - což jsou stroje a dopravní prostředky. To je ta skupina výrobků, kterou chceme ve vývozu výrazným způsobem zvyšovat. To je věc, kdybychom měli nízký růst vývozu, tak bychom to považovali za špatný výsledek naší ekonomiky. Ale já musím říci panu poslanci Loukotovi, že vývoz strojů a dopravních prostředků za toto sledované období oproti stejnému období v loňském roce se zvýšil o 15,5 %. Já osobně meziroční růst našeho vývozu strojů o 15,5 % považuji za skoro nečekaný a velmi dobrý úspěch našich vývozců. Myšlenka, že bychom mohli očekávat, že se vývoz strojů ztrojnásobí nebo zdesateronásobí, je zcela nerealistická.
Opakuji - tato třetí skupina vývozů, vývozů, které bychom chtěli vyvážet, se skutečně zvýšila o 15,5 %. Předpokládám, že tento 15,5 % růst pan poslanec Loukota pravděpodobně nebude kritizovat.
Konečně čtvrtou položkou, kde si též myslíme, že by bylo žádoucí, aby náš vývoz rostl, je čtvrtá položka základního členění našeho zahraničního obchodu, a to je průmyslové spotřební zboží. Opět předpokládám, že to je to, co si my všichni, kdo sedíme v tomto sále, myslíme, že je typická česká komodita, to je to, kde bychom asi měli dlouhodobě hledat své komparativní výhody a tady hledat šanci. Opakuji - průmyslové spotřební zboží za prvních osm měsíců letošního roku oproti roku loňskému se zvýšil vývoz o 19,1 %, to znamená ještě více než u předchozí kategorie strojů. 19,1 % - to je o jednu pětinu. Nedovedu si představit nějaké radikální zásadní skoky a zlomy, které bychom mohli docílit v této chvíli. Takže 6,4 celkový růst vývozu se nám rozpadá na dvě skupiny, které nerostou, a na dvě skupiny, které rostou tempy podle mého názoru vysoce nadprůměrnými a v tomto smyslu velmi uspokojivými.
Jestli si někdo myslí, že je nějaký kouzelný proutek, který může zvýšit rok od roku tato čísla, považuji to za omyl. Díky tomu je naprosto jasné, že ve vývozu i dovozu, v zahraničně obchodních tocích dochází k pohybu, který je v principu zdravý, k principu racionálnímu, k principu, který je zásadně ovlivňován ekonomickou situací země jako celku, kde jakákoliv pomoc státu hraje okrajovou doplňkovou roli. Jestli bych to měřil v procentech, je to procento dvě. Netýká se to celkových hodnot, o kterých zde byla řeč.
Samozřejmě, že bychom mohli hovořit nyní o tom, co já stejně hodnotím jako věci okrajové, to znamená otázky konkrétních výdajů státu na proexportní politiku státu. Mohli bychom podrobné realizovat činnost EGAP, naší pojišťovací a záruční společnosti, mohli bychom podrobně diskutovat roli nedávno vzniklé České exportní banky. Čísla, která bych mohl uvádět, skutečně nejsou malá. Dobře víte, že na rok 1996 jsme položky, které dostávají tyto banky, skutečně zvýšili, a že na rok 1997 ve státním rozpočtu - pokud někdo už se podíval do návrhu na rok 1997, tak si toho jistě všimnul - je to právě část výdajů státu, kde dochází ke druhému největšímu vzestupu všech položek, které ve státním rozpočtu máme.
Jsem přesvědčen o tom, že i tato podpora exportu není malá. Mohu-li dát příklad z roku 1997, v návrhu státního rozpočtu je uvedeno, že navrhujeme pro exportní pojišťovnu, tedy pro EGAP, dotace ve výši 1,2 miliardy korun, přesně 1,244 mld. Protože tyto peníze jako záruční a pojišťovací peníze nepůsobí svou hodnotou 1,244 miliardy, ale mnohonásobně vyšší hodnotou, tak náš odhad je, že tato 1,2 miliardy, kterou - předpokládám - tato sněmovna schválí, bude znamenat rozšíření pojistné kapacity do celkové výše 34,4 miliardy korun. To už je dosti rozsáhlá položka. Takto bych mohl mluvit i o dalších věcech.
Nemyslím si, že by nějaká nová, jiná dosud neobjevená metoda podpory exportu mohla nějakým způsobem pomoci. Nemyslím si, že se někdy na světě podařilo nějakým zásadním umělým způsobem blokovat dovozy, aniž by se nedělaly naprosto nemilosrdné, tvrdé, téměř centrálně plánovací zásahy do ekonomiky.
Takže věřím, že vývoj našeho zahraničního obchodu je logický. Jestli chceme změnit dnešní saldo obchodní bilance, prohlašuji - změňme objem investic v České republice, snižme ho, a nebo my spotřebitelé a my podniky snižme své výdaje a naopak zvyšme všichni své úspory. Potom dopočítáváním do jedné nastane velmi snadná situace, kdy i vývoz i dovoz se sobě budou rovnat, což je pro někoho idylický ekonomický stav. Já musím prohlásit, že to je pouze, dočtu-li jen první kapitolu ekonomické učebnice a nedočtu-li těch zbývajících 700 stránek do konce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu předsedovi vlády. Táži se pana poslance Loukoty, má-li doplňující dotaz. Zdá se, že tomu tak je. Prosím, pane poslanče. Zároveň si dovolím upozornit, že tato interpelace je poslední interpelací na předsedu vlády Václava Klause.
Poslanec Milan Loukota: Pane premiére, u předešlých vás interpelujících poslanců jste vyjádřil určitou nevoli a nelibost, když předem nespecifikovali své dotazy. Já jsem tak učinil a mohu říci, že mě to nyní přece jen mrzí. Kdybych totiž tušil, že po mém dotazu bude následovat váš takřka půlhodinový monolog, použil bych asi ničím nezakázanou taktiku svých kolegů. Musím konstatovat, že když vy tvrdíte, že my užíváme nefér postupy, já mohu říci, že vy děláte přinejmenším totéž.
Zároveň si dovolím ještě podotknout, že jste doposud nezodpověděl dotaz, který na vás vznesl můj kolega Jan Vik.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Loukotovi. Pan premiér Václav Klaus se chystá ke svému závěrečnému vystoupení v dnešním bodu interpelací.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Předpokládám, že pan poslanec Loukota poslouchal můj výklad problematiky zahraničního obchodu, poslouchal můj výklad vývoje vývozu v České republice, poslouchal vývoj jeho jednotlivých složek a poslouchal hodnocení jednotlivých čísel, poslouchal mé upřímné odpovědi na téma, dá-li se očekávat, že ta či ona položka vývozu bude zvýšena rychle, pomaleji, v nejbližších letech nebo pouze dlouhodobě nebo vůbec nikdy.
V závěru své odpovědi jsem zmiňoval metody státní proexportní politiky a prohlašuji, že jeho nikoli nespecifikovaná otázka, ale otázka, která se jmenovala "otázka ve věcí podpory vývozu", byla zodpovězena. Prohlašuji, že jsem mluvil k tématu, že jsem nezakrýval žádné věci, že jsem odpovídal konkrétními čísly a odpovídal jsem přesně.
To, že pan poslanec opět využil své minutové šance k tomu, aby znovu položil otázku a vrátil se k otázkám svých předřečníků, svých kolegů z poslaneckého klubu republikánů, pouze naznačuje, že on uhýbá od problému. Na něm spíše bylo, aby čestně řekl, jestli poslouchal nebo neposlouchal můj výklad, jestli se z něj poučil nebo nepoučil. Já mám strach, že se z něj nepoučil.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu předsedovi vlády Václavu Klausovi. V tomto okamžiku končím část bodu "Interpelace", které se týkaly pana předsedy vlády. Zároveň vás upozorňuji, že úderem 17. hodiny vyzvu pana poslance Oldřicha Vrchu, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Jaromíra Schneidera ve věci porušování Listiny základních práv a svobod řádem SPT Telecom.
V tomto okamžiku vyhlašuji sedmiminutovou přestávku.
(Schůze přerušena v 16.53 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 16.59 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Jak jsem již oznámil, svoji interpelaci na pana ministra Schneidera přednese nyní pan poslanec Oldřich Vrcha. Zároveň oznamuji, že dalším interpelujícím bude pan poslanec Martin Smetana, který se obrací na ministra spravedlnosti JUDr. Jana Kalvodu. Pan ministr Schneider je zde, pan poslanec Vrcha má možnost přistoupit k mikrofonu a přednést svoji interpelaci. Kolegy, kteří se zdržují ve sněmovní síni, prosím o klid.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že pan ministr Schneider je krátce ve funkci a není znalý věci a čeká ho dalších tisíce problémů s českým telekomunikačním úřadem a s SPT Telecom a dalšími, i s bytovou problematikou, vzdávám se své interpelace ve prospěch svého kolegy.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vrchovi. Předpokládám, že pan ministr Schneider k tomu nemá, co by dodal. Děkuji. Prosím pana poslance Martina Smetanu, aby přednesl svoji interpelaci na místopředsedu vlády Jana Kalvodu ve věci nespecifikováno 1. Připraví se pan poslanec Petr Vrzáň, který bude interpelovat pana ministra Martina Římana. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, obracím se na vás v kauze vlastizrady z roku 1968. Do konce září se mělo vyjádřit k této kauze městské zastupitelstvo. Podle dostupných zdrojů se jedná o 6 bývalých pracovníků Státní bezpečnosti a někdejšího ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmanna a samozřejmě proti Milouši Jakešovi, Zbyňku Sojákovi a Jozefu Lenártovi, kteří se měli podle obvinění dopustit vlastizrady v souvislosti s invazí sovětských vojsk do Československa v roce 1968.
Táži se vás, pane ministře, jak rozhodlo městské zastupitelstvo a nebo jestli ještě není konečný verdikt stanoven, v jakém stádiu je toto vyšetřování.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci a prosím místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti a poslance Jana Kalvodu, aby odpověděl panu poslanci Smetanovi na jeho interpelaci.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Děkuji. Pane poslanče, moje odpověď bude nutně omezena tím, že vztah ministra spravedlnosti ke státnímu zastupitelstvu je popsán zákonem a je popsán tak, že pokud jde o zjišťování zpráv o stavu věcí, které jsou v agendě státního zastupitelství, pak ministr spravedlnosti je odkázán na dvě cesty popsané zákonem o státním zastupitelství. Jednak jednou ročně je mu nejvyšší státní zastupitelství povinováno obecnou zprávou o stavu tohoto "subresortu" a jednak si může vyžádat zprávu zvláštní. V případě, na který se tážete, jsem tak učinil. Vyžádal jsem si tuto zvláštní zprávu a mohu vás informovat jenom v jejích mezích, protože jinak je jak rozhodování ve věci samotné, tak ale i rozhodování o tom, co bude zveřejněno, zcela v rukou procesní strany, kterou je státní zástupce.
Máte pravdu v tom smyslu, že vrchním státním zastupitelstvím bylo uloženo Městskému státnímu zastupitelství v Praze v této věci rozhodnout procesně do konce září. Tak také zní moje zpráva zhruba ze začátku měsíce září.
Shodou okolností jsem projednával obecné procesní otázky související s těmito úkoly vrchního státního zastupitelství jak s městským státním zástupcem, tak i s šéfem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů. Pokud jsem správné informován, tak mezi oběma těmito procesními stranami, lépe řečeno orgány činnými v trestním řízení, došlo v druhé polovině měsíce září tohoto roku k dohodě o tom, že některé věci, které se vyšetřují jako samostatné kauzy, budou spojeny a mezi tyto věci v rámci procesní ekonomie a z celého posouzení celého kontextu, případně trestného jednání, patří i kauza, o které jste se zmínil. Kauza, vedená státem, pod paragrafem vlastizrady vůči třem osobám, o kterých jste hovořil. To znamená, že k dnešnímu stavu dosud nebylo procesně rozhodnuto o tom, zda bude podána obžaloba. Přestože to je mimo režim interpelací, mohu vám sdělit, kdy a jak se tak stane.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Kalvodovi a dávám možnost panu poslanci Smetanovi vznést doplňující dotaz.
Poslanec Martin Smetana: Chtěl jsem jenom doplnit, že pan ministr se nemůže vymlouvat na nedostatek informací a nebo na nedostatek zpráv, protože, jak je vidět, při dvou odvoláních státních zástupců záhy po nástupu do funkce byl informován velmi dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci. Táži se pana ministra, chce-li reagovat. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Pane poslanče, musel bych se vymlouvat, kdybych překročil rámec zákona a kdybych ve zcela konkrétních rozhodovacích kauzách státního zastupitelství nebo třeba soudů postupoval nad jeho meze. Pokud jsem tak nečinil, což jsem se pokusil zcela obšírně a přátelsky vysvětlit, pak vůbec nemám důvod se vymlouvat a také to nečiním. Předpokládám, že téma odvolání funkcionářů státního zastupitelství, které jste teď zmínil, může být předmětem nějaké jiné interpelace, a proto se k němu teď vyjadřovat nebudu.