Předkládaná novela řeší jednak věcné, jednak některé legislativně technické problémy dnes platného zákona o cenných papírech.
Změny a doplňky věcného typu se týkají následujících oblastí zákona:
a) Obchodování s cennými papíry
Velmi podstatně se mění definice tohoto druhu podnikání, které je podle zákona oprávněn vykonávat na základě zvláštního povolení pouze obchodník s cennými papíry.
Podstatou navrhované úpravy je skutečnost, že oproti současnému stavu je obchodování s cennými papíry chápáno jako poskytování služby jiným osobám.
Za obchodování s cennými papíry se tedy již nebude považovat činnost, byť podnikatelsky vykonávaná, v jejímž rámci jsou sice vykonávány činnosti popsané v zákoně, ale osoba, ať právnická či fyzická, je vykonává pro sebe, na svůj účet. Takové podnikání bude napříště pouze druhem obecné živnosti.
Zákonné vymezení obchodování s cennými papíry se oproti výše uvedenému zúžení naopak rozšiřuje o problematiku půjčování cenných papírů. Půjčování cenných papírů se bude týkat jen zastupitelných cenných papírů a půjčka bude považována za převod cenných papírů.
b) Práva odvozená z cenných papírů (deriváty)
Nově se do našeho právního řádu zavádějí tzv. opční a termínové deriváty, a předkládaná novela je tedy prvním krokem ke vzniku tzv. derivátovédho trhu. Navrhovaná koncepce právního zakotvení derivátů vychází z toho, že deriváty :
- se týkají pouze cenných papírů (nikoli tedy například zahraničních měn, zemědělských produktů, apod.),
- nejsou samostatným druhem cenných papírů.
Vzhledem k tomu, že obchodování s deriváty je obvykle výrazně rizikovější a v určitém směru i náročnější než obchodování s "podkladovými" cennými papíry, budou muset osoby (obchodníci s cennými papíry a veřejné trhy), které budou chtít obchodovat s deriváty nebo organizovat nabídku a poptávku po nich, požádat o rozšíření svého podnikatelského oprávnění.
Vzhledem k tomu, že se zaváděná právní úprava týká též burzy cenných papírů, je v dané souvislosti drobně upravován též zákon o burze cenných papírů.
c) Ochrana akcionářských práv
Většina otázek aktuálně diskutované problematiky tzv. ochrany minoritního akcionáře náleží do sféry obchodního zákoníku. Předkládaná novela zákona může upravit pouze to, co obsahově patří do zákona o cenných papírech. Upravit lze tedy pouze to, co se týká tímto zákonem zavedené veřejné obchodovatelnosti a zejména zaknihované podoby cenných papírů.
Návrhy na ochranu tzv. minoritního akcionáře v zákoně o cenných papírech se proto mohou týkat jen jisté restrikce tzv. majoritního akcionáře, a to při jeho případné snaze :
- zrušit veřejnou obchodovatelnost cenného papíru,
- zakrýt svou identitu.
d) Konstitutivnost zápisů v SCP a subregistry SCP
Princip, že majitelem cenného papíru je pouze ta osoba, která je jako majitel "registrována" v centrální evidenci SCP, zůstává i v předkládané novele nejdůležitějším prvkem ochrany majitelů cenných papírů, zejména drobných akcionářů vzešlých z kuponové privatizace. Snahy některých subjektů vystupujících na kapitálovém trhu prosazují do koncepce SCP často pouze jejich úzké podnikatelské zájmy, zatímco rizika spojená s těmito návrhy jsou ponechávána zcela na bedrech státu.
Předkládaná novela navrhuje řešit otázku subregistrů na smluvním základě. Jde o nový typ smlouvy, který v budoucnosti umožní, aby část evidence SCP (část jeho "databáze") byla spravována pro SCP jinou osobou.
Přednosti zde navrhované smluvní koncepce lze spatřovat zejména v tom, že :
- zachovává ručení státu za závazky SCP a tím i dosavadní, velice silnou ochranu majitelů zaknihovaných cenných papírů,
- umožňuje, aby případná dezintegrace SCP byla přísně individualizovaná.
Případnou dezintegraci SCP bude možné provádět s ohledem na rozsah a typ dat, které se do správy jiné osobě mají předat. Například se počítá s tím, že smluvními správci části evidence SCP mohou být, budou-li si to přát, někteří emitenti. Půjde zejména o emitenty podílových listů otevřených podílových fondů, u nichž jsou rizika spojená s případnou dezintegrací SCP asi nejmenší.
Druhým hlediskem individualizace je jistě zjišťování personálních, technických a organizačních předpokladů osoby, která má správu příslušné části "databáze" SCP vykonávat. Předpokládá se, že v návrhu smlouvy, který tato osoba předloží středisku, tato osoba prokáže, jakým způsobem je připravena zabezpečovat všechny dnešní závazky SCP a jak je též schopna hradit středisku případné škody.
Navrhovaná novela zákona o cenných papírech
nemá dopad na státní rozpočet.
K bodu 1
Vzhledem k nejasnostem, které vznikly o charakteru vkladních listů, depozitních certifikátů jako cenných papírů, novela zákona jednoznačně tyto cenné papíry podřizuje režimu dluhopisů (viz nově § 4 odst. 4). Toto ustanovení patří z hlediska systematiky zákona o cenných papírech do ustanovení o náležitostech cenných papírů, a proto se z § 1 odst. 1, písm.d) vkladní listy a vkladové certifikáty vypouštějí.
K bodu 2
Navrhované ustanovení umožňuje jednak vznik subregistrů SCP (§ 70 a) a dále prohlašuje za zákonem stanovenou evidenci, za podmínek stanovených zákonem o cenných papírech, i evidenci některých zaknihovaných cenných papírů vedenou ČNB (98 odst.2).
K bodu 3
Sjednocuje se dosud nejednotná dikce obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech, týkající se formy cenného papíru. Obchodní zákoník používá nepřesný výraz "cenný papír na majitele", zatímco obvyklejší a přesnější termín "cenný papír na doručitele" používá zákon o cenných papírech, zákon o dluhopisech a některé další předpisy. V návaznosti na sjednocení výše uvedené formy cenného papíru se stanoví , že pomocí rubopisu lze převádět jen cenné papíry na řad. Tato zásada je uvedena v zákoně o cenných papírech, nikoliv však v obchodním zákoníku, který dosud akcie na řad nezná a rubopisem převádí akcie na jméno.
K bodu 4
Zaknihovaný cenný papír nemůže mít veškeré náležitosti, které jsou součástí listinného cenného papíru. V některých případech je však třeba jednotlivé zaknihované cenné papíry jednorázově očíslovat (např. losování vrácených akcií při snižování základního jmění akciové společnosti nebo při splácení jmenovité hodnoty dluhopisů, pokud tento způsob umořování předpokládají emisní podmínky dluhopisu).
K bodu 5
Legislativně se upravují a jednoznačně vymezují dosud v praxi nejednotně používané termíny "den vydání" a "den emise" cenného papíru. Právně se zakotvuje možnost vydávat hromadné cenné papíry, což praxe vyžaduje z hlediska racionalizace administrativy spojené s cennými papíry. Dosud byla možnost vydávat hromadné akcie upravena v zákoně č. 600/1992 Sb., o cenných papírech, který se tímto zákonem ruší. Odstavce 4 a 5 obsahují drobná legislativní zpřesnění dosavadního znění zákona.
K bodu 6
Zpřesňuje se dosavadní vymezení kurzu cenného papíru tak, že za kurz cenného papíru se považuje kurz vyhlášený burzou cenných papírů nebo organizátorem mimoburzovního trhu v jejich kurzovním lístku. Způsob výpočtu kurzu je obsahem burzovního či tržního řádu organizátora mimoburzovního trhu. Způsob vyhlášení kurzu má zásadní význam s ohledem na t.zv. kontinuální obchodování.
K bodu 7
Obchodování s cennými papíry se definuje jako poskytování v tomto odstavci vyjmenovaných služeb. Z toho vyplývá, že nákupy a prodeje cenných papírů pro vlastní účely (na vlastní účet) určité osoby, která neprovádí uvedené služby pro jiného, nebudou považovány za obchodování a na tuto osobu se nebudou vztahovat ustanovení zákona o obchodníku s cennými papíry.
K bodu 8
Vzhledem k mírně pozměněné charakteristice zaknihovaného cenného papíru v § 1 odst. 2, není třeba legislativní zkratky "podoba cenného papíru".
K bodu 9
Rámcově se vymezují opční obchody. Vzhledem k velké rozmanitosti a rychlým změnám těchto t. zv. derivátů není účelné upravovat zákonem všechny jejich modifikace. Pokud se bude s deriváty veřejně obchodovat na termínové burze, stanoví tato burza standardní podmínky pro toto obchodování vlastními pravidly.
K bodu 10
Legislativní zpřesnění dosavadního textu doplněné o možnost, aby organizátor veřejného trhu svými pravidly upravil podrobněji pravidla pro termínové obchody, tj. obchody s právy, která vyplývají ze smlouvy o koupi cenného papíru.
K bodu 11
Půjčování cenných papírů patří k rozvíjejícím se způsobům nakládání s cennými papíry. Tento smluvní vztah však není dosud v zákoně upraven. Proto je třeba smlouvu o půjčce cenných papírů v zákoně upravit jako zvláštní typ smlouvy, která se bude řídit obchodním zákoníkem (v případě úplatné smlouvy) nebo občanským zákoníkem (v případě bezúplatné smlouvy).
K bodu 12
Dosavadní právní úprava neumožňovala, aby se strany dohodly na tom, že listinný cenný papír je převeden okamžikem, kdy k tomuto převodu dojde např. mezi obchodníky s cennými papíry, aniž je cenný papír předán konečnému nabyvateli. Tím, že návrh novely zákona dohodu stran umožňuje, dojde k rychlejšímu vypořádání, zejména burzovních obchodů. Vždy však musí jít o cenný papír, který odpovídá smlouvě o převodu cenného papíru.
K bodu 13
Legislativně se zpřesňuje ustanovení o dobré víře vycházející z obecného ustanovení obchodního zákoníku (§ 446 obchodního zákoníku).
K bodu 14
Stejně tak jako u listinného cenného papíru, je umožněno, aby se strany smluvně odchýlily od obecné úpravy převodu zaknihovaného cenného papíru.
K bodu 15
Na rozdíl od dosavadní úpravy, navrhované doplnění § 24 umožňuje, aby příkaz k převodu zaknihovaného cenného papíru dala kromě organizátora trhu i jiná osoba, kterou tím organizátor veřejného trhu pověří (v případě Burzy cenných papírů jde o Burzovní registr).
K bodu 16
Pro časové pořadí došlých příkazů do SCP je rozhodující okamžik dojití příkazu do centrální evidence SCP, což nebylo dosud jednoznačně stanoveno.
K bodu 17
Navrhované nové znění § 27 legislativně zpřesňuje dosavadní
text a vypuštěním dosavadního odstavce 5 je umožněno, aby majitel, který si cenný papír zablokoval, mohl tento cenný papír prodat.
K bodu 18
Pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem je jedním ze základních nástrojů při disponování s těmito cennými papíry. Předkládaný návrh rozšiřuje možnosti využití tohoto institutu, především ze strany emitenta cenných papírů, a výrazně posiluje právní jistotu, jak z hlediska uplatňování práv spojených s jednotlivými druhy cenných papírů, tak z hlediska legálnosti konání valných hromad, transakcí na kapitálovém trhu, apod.
K bodu 19
Nadpis hlavy nezahrnuje zprostředkování koupě a prodeje cenného papíru, zatímco v textu je zprostředkovatelská smlouva zmíněna. Z těchto důvodů se sjednocuje označení hlavy s jejím textovým obsahem.
K bodu 20
Z dosavadního ustanovení nebylo jasné, kdy je imobilizovaný cenný papír vydán. Jde o listinný cenný papír, který není vydán okamžikem jeho předání prvnímu nabyvateli. Proto je třeba okamžik vydání imobilizovaného cenného papíru upravit poněkud odlišněji od obecné úpravy.
K bodu 21
Navrhované doplnění § 39 vychází ze specifičnosti úpravy zástavního práva k cenným papírům zakotvené v zákoně o cenných papírech a ve své podstatě zavádí analogický režim pro listinné a zaknihované cenné papíry, neboť vícenásobné zastavení listinného cenného papíru je vyloučeno z podstaty věci. Vyloučení možnosti zřízení zástavního práva k již zastaveným cenným papírům zvýrazňuje zajišťovací funkci tohoto institutu a ve prospěch zástavních věřitelů výrazně zvyšuje likviditu zastavených cenných papírů.
K bodu 22
Kromě údaje o čistém obchodním jmění, což je pohyblivá veličina, je mezi náležitosti žádosti o povolení k obchodování s cennými papíry třeba uvést i výši základního jmění obchodníka s cennými papíry.
K bodu 23
Jde jednak o opravu chyby v dosavadním § 46 odst. 2, písm.b) a kromě toho se v písm. e) téhož odstavce zakotvuje možnost obchodovat s deriváty, což musí být uvedeno v povolení vydaném obchodníku s cennými papíry. Předpokládá se, že povolení bude uděleno jen některým obchodníkům, kteří prokáží, že mají předpoklady k obchodování s deriváty.
K bodu 24
Navržená úprava je potřebná z hlediska vazby na předchozí bod 22.
K bodu 25
Praxe svědčí o nutnosti specializace činnosti obchodníka s cennými papíry. Z hlediska vytváření důvěryhodnosti finančního trhu není vhodné kombinovat činnost vymezenou v předchozích odstavcích tohoto paragrafu, s jinými podnikatelskými aktivitami.
K bodu 26
Legislativní úprava, která umožní organizátoru burzovního trhu (t.j. Burze cenných papírů a RM - systému), aby organizoval nabídku derivátů a poptávku po nich. Rozšíření oprávnění k této činnosti nebude automatické - viz článek III bod 4 návrhu tohoto zákona.
K bodu 27
Stát bude ručit nejen za závazky střediska, ale i za závazky osob, které středisko pověří vedením části své evidence.
K bodu 28
Platné znění zákona o cenných papírech nestanoví konkrétní pravidla, na jejichž základě středisko poskytuje své služby. Výhradně smluvní řešení vztahů mezi střediskem a uživateli jeho služeb je v praxi komplikované a časově velmi náročné. Předkládané řešení umožňuje vydat oficiální dokument s dostatečnou mírou právní síly, aniž by bylo nutné zakotvit do zákona zmocnění pro ministerstvo vydat obecně závazný právní předpis upravující danou problematiku, se kterým se může příp. uživatel kdykoliv seznámit.
K bodu 29
V návaznosti na kuponovou privatizaci bylo ve středisku založeno přes šest milionů účtů majitelů cenných papírů. Všem majitelům cenných papírů a dalším subjektům kapitálového trhu je středisko povinno poskytovat služby, až na drobné výjimky, za úplatu. Vzhledem k neúměrně vysokému počtu uživatelů služeb střediska a faktické nereálnosti vzniku smluvních vztahů v nezbytném počtu se navrhuje vypustit v zákoně výslovnou vazbu mezi cenou za služby střediska a smluvním vztahem mezi střediskem a plátcem služby. Takto upravené znění § 56 však možnost vzniku právního vztahu mezi střediskem a uživatelem jeho služeb na základě smlouvy nevylučuje, přičemž i nadále bude výše cen uvedena v ceníku úplatných služeb.
K bodu 30
V souvislosti s ukončením kuponové privatizace se jeví stávající lhůta tří let stanovená pro možnost zrušení účtu (zániku právního vztahu) jako neopodstatěně dlouhá. Vzhledem k očekávanému snížení počtu majitelů cenných papírů, k němuž dochází v důsledku odprodejů cenných papírů nabytých v rámci kuponové privatizace, lze navrhovanou lhůtu jednoho roku považovat za dostatečnou.
K bodu 31
Toto ustanovení má pouze technický charakter, neboť se jím opravuje v zákoně nesprávně uvedený odkaz na § 34.
K bodu 32
Navrhované rozšíření údajů evidovaných na účtu majitele cenných papírů zvyšuje vypovídací schopnost těchto údajů a poskytuje vyšší stupeň právní ochrany nabyvatelů cenných papírů.
K bodu 33
Platná právní úprava předávání a doručování výpisu z účtu a jeho omezený obsah se nejeví jako praktické a představují pro středisko mimořádné zatížení, jak finanční, tak techologické. Navrhovaná úprava umožňuje stanovit konkrétní požadavky v dané oblasti na smluvní bázi, zaručuje majitelům účtů dostatečnou informovanost a zároveň neklade na středisko zvýšené nároky. Vzhledem ke struktuře majitelů účtů cenných papírů lze opodstatněně očekávat, že toto ustanovení zcela legálně sníží počet předávaných výpisů z účtů a umožní tak středisku využívat svůj technologický potenciál efektivnějším způsobem.
K bodu 34
Navrhovaná změna vychází z obdobných důvodů uvedených v bodě 31 a dále umožňuje uvádět ve výpisech z registru i údaje, jejichž uvádění platná právní úprava nepředpokládá, resp. neumožňuje. Cílem navrhované změny je mimo jiné i snaha o zajištění efektivního fungování institutu správy cenného papíru a posílení ochrany práv zástavních věřitelů.
K bodu 35
Tato úprava sjenocuje postup při poskytování utajovaných údajů zákonem stanoveným subjektům s platnou právní úpravou obsaženou v trestním řádu.
K bodu 36
Navrženou úpravou dochází ke sjednocení postupu ve vztahu ke všem státním orgánům, kterým jsou poskytovány utajované údaje, a legislativně se odstraňuje kolize s ustanovením 128 občanského soudního řádu, v němž je pro každého zakotvena informační povinnost ve vztahu k soudu bez nároku na finanční úhradu.
K bodu 37
Navrhované ustanovení umožní v praxi převést část zákonem stanovené evidence cenných papírů na jinou právnickou osobu, a to výslovně na smluvním základě. Z navrhovaného znění jednoznačně vyplývá, že při uzavírání příslušné smlouvy vždy půjde o individuálně určený, v podstatě výběrový proces. Cílem naznačného postupu částečné dezintegrace střediska, resp. zákonné evidence cenných papírů, kterou vede, je umožnit v odůvodněných případech operativnější disponování s cennými papíry v dematerializované podobě se současně zachovanou garancí státu za závazky střediska.
Ve smlouve bude upraveno nejen vedení evidence, ale také i povinnosti spojené s vedením této evidence (např. posílání výpisů).
K bodu 38
V návaznosti na úpravu § 1 odst. 1, písm.d) a § 4 odst. 4 se vypouští ustanovení § 76 odst. 2.
K bodu 39
Jde o významnou změnu spočívající v prodloužení termínu pro účinnost zrušení veřejné obchodovatelnosti cenného papíru, která má poskytnout akcionáři příslušné a.s. dostatečnou dobu pro rozhodnutí, zda své akcie prodá, nebo zda i nadále zůstane akcionářem této společnosti. Po zrušení veřejné obchodovatelnosti se totiž zpravidla zhorší možnost akcii prodat a lze očekávat, že se tato skutečnost projeví i v možném poklesu ceny akcie (ovšem podle konkrétních podmínek a důvodů, které vedly emitenta k tomuto rozhodnutí).
K bodu 40
§ 87a
Toto ustanovení zaplňuje mezeru, která dosud v našem právním řádu existovala ohledně výplaty výnosů zaknihovaných cenných papírů. Pro tuto oblast se zavádí základní režim, od kterého je pak možné se odchýlit pomocí různě stanovených dnů, důležitých pro uplatňování příslušného práva (dále "registrační dny").
Podstata základního režimu spočívá v tom, že za "registrační den" se stanovuje den konání příslušné valné hromady (pro akcie a podílové listy) nebo den splatnosti (pro dluhopis). Pokud je zaknihovaný cenný papír po tomto registračním dnu převeden na jinou osobu, právo na případný výnos se spolu s tímto cenným papírem nepřevádí. Právo na výnos tedy v zásadě vždy (jako jakýsi zaknihovaný "pseudo-kupón") zůstává tomu, kdo byl majitelem příslušného cenného papíru ve výše uvedeném dni.
Odchylku od základního režimu může emitent (v zákoně stanoveným způsobem) stanovit tak, že "registračním dnem" stanoví takový den, který dnu stanovenému podle základního režimu předchází, anebo (v některých případech) po něm naopak následuje.
Tyto případné speciální režimy je v případě akcií třeba hodnotit zejména s ohledem na to, jak je pro danou akcii stanoven "registrační den" týkající se hlasovacího práva (viz dále výklad k § 87c).
Kromě toho se podle tohoto ustanovení jednotlivé režimy platné pro výplatu výnosů dluhopisu mohou použít i na splácení jmenovité hodnoty dluhopisu.
§ 87b
V tomto případě se z obdobných důvodů jako u výnosů cenných papírů především vyplňuje mezera, která byla pro zaknihované cenné papíry v dosavadním zákonu ohledně předkupních a výměnných práv.
Opět se zavádí základní režim a pro předkupní právo též možnost se od něj (zákonem stanoveným způsobem) odchýlit. Při této konstrukci je zvolen analogický postup, jaký platí pro zvláštní a speciální režimy výplaty výnosů.
§ 87c
Toto ustanovení se týká pouze akcií a těch práv s nimi spojených, která se týkají konání valné hromady (dále skutečnost "hlasovací práva"). Základní režim pro vymezení osob, kterým tato "hlasovací práva" náležejí, v tomto zákoně není vymezen, neboť automaticky platí, že jsou to ty osoby, které mají "hlasovací práva" ke dni konání valné hromady.
Speciální režim, který je předkládaným zákonem umožněn, spočívá v tom, že pro zaknihované akcie se okruh osob majících "hlasovací práva" vymezí ke dni, který třeba i o několik týdnů (nejvýše tří měsíců) předchází dni konání této valné hromady. Ten, kdo po takto stanoveném "registračním dni" (a před datem konání valné hromady) danou akcii koupí, uvedená "hlasovací práva" s ní již nekoupí. Ta zůstanou původnímu akcionáři, tj. té osobě, která byla akcionářem ke dni stanovenému jako "registrační den".
§ 87d
Podle dosud platného zákona by mohla vziknout nejistota jak postupovat, pokud se od sebe vzájemně liší výpisy z registru emitenta a z účtu majitele (samozřejmě jde o výpisy vyhotovené ohledně stejného cenného papíru a k témuž dni). Důvodem této odlišnosti může být zejména ta skutečnost, ža daný kus daného cenného papíru může i několikrát za den změnit majitele. Pro odstranění výše uvedené nejistoty se zavádí režim, podle kterého se pro účely výplaty výnosů, " hlasovacích práv" (viz výklad k § 87c) a dalších příslušných práv stanovuje jako určující výpis z registru emitenta.
§ 87e
Pro zaknihované veřejně obchodovatelné akcie se zavádí průlom do principu, že veškeré informace vedené ve středisku cenných papírů jsou tajné. Nadále tedy bude platit, že kdokoli má právo ze střediska získat informace o tom, kdo je 10%-ním akcionářem dané akciové společnosti. Obdobné právo (a jemu odpovídající povinnost emitenta) se potom zavádí pro listinné veřejně obchodovatelné akcie.
Důvodem je dosavadní asymetrie, podle které jsou informace o akcionářích zpravidla dostupné emitentovi (tj. fakticky vedení dané akciové společnosti) a nikoli již "běžným" akcionářům, tím méně investorům (drobným či velkým), kteří se akcionáři teprve hodlají stát.
Toto ustanovení není možné zaměňovat případnými povinnostmi akcionáře oznamovat, že překročil (či dokonce hodlá překročit) hranici. Případná ustanovení tohoto typu nemůže obsahovat zákon o cenných papírech, nýbrž obchodní zákoník, kam systematicky náležejí.
K bodu 41
Legislativně technická úprava související se změnou státoprávního uspořádání.
K bodu 42
Dosavadní ne zcela jasné postavení registru
ČNB a obsah jeho evidence se odstraňuje tím,
že se na tento registr vztahují ustanovení
o evidenci zaknihovaných cenných papírů
ve Středisku cenných papírů.
Okruh činnosti burzy cenných papírů se rozšiřuje o možnost obchodovat s deriváty. Využití této možnosti bude vázáno na povolení - viz článek III bod 4 návrhu tohoto zákona. S deriváty bude moci tedy obchodovat současná Burza cenných papírů nebo je možné zřídit pro obchody s deriváty specializovanou termínovou burzu.
Současně se zákon o burze upravuje v návaznosti
na nové státoprávní uspořádání.
Navrhovaná novela zákona o daních z příjmů odstraňuje pochybnosti o tom, komu náleží výnos ze zaknihovaného cenného papíru.
Odstraňuje se tak technický problém, který
pro zaknihované cenné papíry vzniká
v důsledku mezinárodních smluv, které
Česká republika uzavírá ohledně
zabránění dvojího zdanění.
Přechodná ustanovení stanoví lhůtu,
během které se dotčené subjekty musí
přizpůsobit tomuto zákonu. Pokud jde o možnost
obchodovat s deriváty, či organizovat nabídku
a poptávku po nich, je třeba, aby obchodníci
s cennými papíry a organizátoři veřejných
trhů požádali o rozšíření
své dosavadní licence.
Zákon č. 600/1992 Sb., o cenných papírech,
schválený Federálním shromážděním
, se sice v praxi nepoužíval, ale formálně
byl i nadále platný a některá jeho
ustanovení byla odlišná od ustanovení
zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
schváleným Českou národní radou.
V zájmu legislativní čistoty se navrhuje
zákon č. 600/1992 Sb., zrušit.
V návaznosti na projednání návrhu
zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu
by účinnost nové právní úpravy
mohla nastat dnem 1. dubna 1996.