Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno právo hlasovat.
(1) Do působnosti valné hromady náleží:
a) změna stanov,
b) rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění a vydání dluhopisů,
c) volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou (§ 194 odst. 1),
d) volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených podle § 200,
e) schválení roční účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém,
f) rozhodnutí o přeměně akcií vydaných jako listinné cenné papíry na zaknihované cenné papíry a naopak,
g) rozhodnutí o zrušení společnosti,
h) rozhodnutí o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.
(2) Rozhodnutí o změně stanov, zvýšení nebo snížení základního jmění a zrušení společnosti vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných a musí být o tom pořízen notářský zápis.
Do působnosti valné hromady náleží:
a) změna stanov,
b) rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění a vydání dluhopisů,
c) volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou (§ 194 odst. 1),
d) volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených podle § 200,
e) schválení roční účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém,
f) rozhodnutí o změně podoby akcií, změně druhu akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno, veřejné obchodovatelnosti a zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií,
g) rozhodnutí o zrušení s likvidací, přeměně, sloučení, splynutí a rozdělení,
h) o prodeji podniku nebo jeho části,
i) rozhodnutí o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.
(1) Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů.
(2) Zápis o valné hromadě obsahuje:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů,
d) popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady,
e) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování,
f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující požádá.
(3) K zápisu se přiloží návrhy a prohlášení, předložená na valné hromadě k projednání.
(1) Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel a předseda zasedání valné hromady a dva zvolení ověřovatelé.
(2) Každý akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části.
(3) Zápisy o valné hromadě spolu s oznámením nebo pozváním na valnou hromadu a seznam přítomných akcionářů se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání.
(1) Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel a předseda zasedání valné hromady a dva zvolení ověřovatelé.
(2) Každý akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Pokud stanovy společnosti neurčí něco jiného, pořizuje se kopie zápisu nebo jeho části na náklady a nebezpečí akcionáře, který o její vydání žádá.
(3) Zápisy o valné hromadě spolu s oznámením nebo pozváním na valnou hromadu a seznam přítomných akcionářů se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání.
Má-li společnost jen jediného akcionáře, vykonává působnost valné hromady tento akcionář. O zaznamenání rozhodnutí učiněných při výkonu působnosti valné hromady platí ustanovení § 187 odst. 2, § 188 a 189 přiměřeně.
(1) Má-li společnost jen jediného akcionáře, vykonává působnost valné hromady tento akcionář. Rozhodnutí valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno akcionářem. Forma notářského zápisu se vyžaduje pouze v případech uvedených v § 186 odst. 5. Podmínkou výkonu působnosti valné hromady jediným akcionářem není její svolání představenstvem nebo dozorčí radou.
(2) Pokud má společnost jednoho akcionáře, zapisuje se v obchodním rejstříku i název a sídlo nebo jméno a bydliště tohoto akcionáře a změny týkající se těchto údajů. Údaje zapisované do obchodního rejstříku týkající se osoby jednoho akcionáře podléhají uveřejnění v Obchodním věstníku.
(3) Pokud je jediný akcionář současně osobou, která je oprávněna jménem společnosti jednat, musí mít všechny smlouvy takto uzavřené písemnou formu.
(1) Pokud podíl ovládající osoby na hlasovacích právech ovládané společnosti dosáhne 95%, jsou ostatní akcionáři oprávnění požadovat, aby od nich ovládající osoba odkoupila akcie společnosti a ovládající osoba je povinna této žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, a to za cenu, která se rovná podílu jedné akcie na čistém obchodním jmění společnosti ke dni uplatnění tohoto práva. Pokud ovládající osoba této žádosti nevyhoví, je akcionář oprávněn domáhat se nahrazení vůle akciové společnosti rozhodnutím soudu. Rozhodnutí soudu má účinky vůči všem menšinovým akcionářům.
(2) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na obchodníky s cennými papíry, kteří nakupují akcie společnosti pro své zákazníky, a na zaměstnanecké akcie.
(3) Pokud byla mezi ovládající a ovládanou společností uzavřena smlouva o převodu zisku ve prospěch ovládané společnosti, musí tato smlouva obsahovat právo mimostojících akcionářů na přiměřené vyrovnání od ovládající společnosti ve výši obvykle docilovaného podílu na zisku před uzavřením takové smlouvy.
(1) Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady. Pokud stanovy neurčí jinak, je oprávněn jednat jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2) Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám.
(1) Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady. Pokud stanovy neurčí jinak, je oprávněn jednat jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2) Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám, ledaže nejsou v dobré víře. V pochybnostech se dobrá víra třetích osob předpokládá.
(1) Představenstvo zabezpečuje řádné vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku. Tato závěrka se zasílá akcionářům majícím akcie na jméno nejméně 30 dnů před valnou hromadou. Vydala-li společnost akcie na majitele, hlavní údaje této účetní závěrky se v téže lhůtě uveřejní způsobem určeným stanovami.
(2) Ve lhůtách určených stanovami předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
(1) Představenstvo zabezpečuje řádné vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku. Tato závěrka nebo vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, v němž je roční účetní závěrka k dispozici pro akcionáře, se zasílají akcionářům majícím akcie na jméno nejméně 30 dnů před valnou hromadou. Vydala-li společnost akcie na majitele, hlavní údaje této účetní závěrky se v téže lhůtě uveřejní způsobem určeným stanovami s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k dispozici pro akcionáře společnosti.
(2) Ve lhůtách určených stanovami předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu, jestliže zjistí, že společnost ztratila třetinu základního jmění nebo že je po dobu delší než tři měsíce platebně neschopná. O těchto skutečnostech vyrozumí bez odkladu dozorčí radu.
Představenstvo společnosti svolá mimořádnou valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že ztráta společnosti přesáhla poloviny základního jmění nebo že se společnost dostala do úpadku a navrhne valné hromadě zrušení společnosti a její vstup do likvidace nebo přijití jiného opatření.
(1) Členy představenstva volí a odvolává valná hromada z akcionářů nebo jiných osob na dobu určenou ve stanovách, jež nesmí přesáhnout pět let. Stanovy mohou určit, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada způsobem v nich uvedeným.
(2) Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Členem představenstva může být jen fyzická osoba.
(3) Představenstvo má nejméně tři členy. Členové představenstva volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů svých členů určenou stanovami, jinak většinou hlasů všech členů.
(4) Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám.
(5) Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.
(6) Členové představenstva, kteří porušili své povinnosti, ručí za závazek k náhradě škody způsobené třetím osobám, jestliže náhrady této škody nelze dosáhnout od společnosti pro její platební neschopnost.
(1) Členy představenstva volí a odvolává valná hromada na dobu určenou ve stanovách, jež nesmí přesáhnout pět let. Stanovy mohou určit, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada způsobem v nich uvedeným. Pokud volí a odvolává členy představenstva dozorčí rada, použije se ustanovení § 194 odst. 4 obdobně i na vztah představenstva a dozorčí rady. Představenstvo je však oprávněno, pokud by pokyn dozorčí rady odporoval usnesení valné hromady pokyn neprovést a předložit jej k rozhodnutí valné hromadě společnosti.
(2) Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Členem představenstva může být jen fyzická osoba.
(3) Představenstvo má nejméně tři členy. Členové představenstva volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů svých členů určenou stanovami, jinak většinou hlasů všech členů. Odměny členům představenstva za výkon funkce, které nejsou podílem na zisku, lze vyplatit jen s předchozím souhlasem dozorčí rady, pokud stanovy společnosti neurčují něco jiného.
(4) Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám.
(5) Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Členové představenstva odpovídají společnosti za škodu, kterou jí způsobili porušením právních povinností společně a nerozdílně. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s náležitou péčí, nese důkazní břemeno člen představenstva. Smlouva mezi společností a členem představenstva, která vylučuje nebo omezuje odpovědnost člena představenstva za škodu, je neplatná. Členové představenstva neodpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, pokud valnou hromadu na nevhodnost pokynu upozornili a požádali o zapsání protestu ohledně nevhodného pokynu valné hromady do zápisu z valné hromady, jestliže valná hromada na nevhodném pokynu trvá.
(6) Právo na náhradu škody, které má společnost vůči členům představenstva, mohou vůči nim uplatnit i věřitelé společnosti, pokud nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost.
(1) O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem.
(2) Každý člen představenstva má právo, aby v zápise byl uveden jeho odlišný názor na projednávanou záležitost.
(1) Pokud ze stanov nevyplývá něco jiného, člen představenstva nesmí:
a) vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností společnosti,
b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti,
c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením a
d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaže jde o společnost, na jejímž podnikání se účastní společnost, jejíhož statutárního orgánu je členem.
(2) Porušení těchto ustanovení má důsledky uvedené v § 65.
Zákaz konkurence
(1) Pokud ze stanov nebo z usnesení valné hromady nevyplývá něco jiného, člen představenstva nesmí:
a) vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež jsou předmětem podnikání společnosti nebo souvisejí s podnikatelskou činností společnosti,
b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti,
c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením a
d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s podobným předmětem podnikání, ledaže tato jiná právnická osoba ovládá společnost,
e) podnikat v předmětu činnosti společnosti,
(2) Porušení těchto ustanovení má důsledky uvedené v § 65.
(1) Společnost může poskytnout členům představenstva, osobám jim blízkým, prokuristům a osobám, které jsou oprávněny za společnost jednat půjčky nebo úvěry a zajišťovat jejich závazky pouze s předchozím souhlasem dozorčí rady. Úvěry, půjčky a zajištění lze těmto osobám poskytnout pouze za podmínek obvyklých v obchodním styku. Poskytovat bezúročné půjčky uvedeným osobám je nepřípustné.
(2) Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 statutárním orgánem nebo jeho členem nebo prokuristou anebo zástupcem jiné právnické nebo fyzické osoby, použije se na poskytování půjček a úvěrů ustanovení odstavce 1 obdobně. To neplatí, jde-li o vztahy mezi ovládající a ovládanou osobou.
(3) Pokud společnost kupuje majetek od osob uvedených v odstavce 1 a 2 nebo jim svůj majetek prodává a hodnota tohoto majetku přesahuje jednu desetinu základního jmění společnosti, lze jej nakoupit nebo prodat pouze za cenu určenou odborným odhadem a jen se souhlasem dozorčí rady. To neplatí, jde-li o vztahy mezi ovládající a ovládanou osobou.
(1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.
(2) Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní záznamy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.
(1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.
(2) Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.
(3) Odměny členům dozorčí rady za výkon funkce, které nejsou podílem na zisku schvaluje valná hromady, pokud stanovy společnosti neurčí něco jiného.
Dozorčí rada přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku a předkládá své vyjádření valné hromadě.
(1) Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Pro způsob svolávání valné hromady platí přiměřeně ustanovení § 184.
(2) Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.
(1) Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru v době volby. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti.
(2) Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu určenou stanovami, jež však nesmí být delší než pět let.
(3) Pro členy dozorčí rady platí obdobně ustanovení § 194 odst. 4 a 5 a § 196.
(4) Členem dozorčí rady může být jen osoba fyzická. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.
(1) Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.
(2) Rozdílný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci společnosti se sdělí valné hromadě spolu se závěry ostatních členů dozorčí rady.
(3) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis podepsaný jejím předsedou. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají.
(1) O zvýšení základního jmění rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se tato většina hlasů u přítomných akcionářů každého druhu akcií.
(2) V pozvánce nebo oznámení, které se týkají svolání valné hromady, se uvedou důvody navrhovaného zvýšení základního jmění, způsob a výše tohoto zvýšení, jakož i navrhovaný počet nově vydaných akcií nebo nová nominální hodnota dosavadních akcií. Má-li být zvýšení základního jmění provedeno vydáním nových akcií, uvede se lhůta pro jejich upsání. Navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s akciemi dříve vydanými.
(3) Pokud se navrhuje valné hromadě zvýšení základního jmění upisováním akcií nepeněžitými vklady, uvede se v pozvánce nebo oznámení jeho předmět a navrhovaná hodnota. Valné hromadě se předloží ocenění tohoto vkladu odborným odhadem.
(4) Účinky zvýšení základního jmění nastávají ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(1) O zvýšení základního jmění rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se tato většina hlasů u přítomných akcionářů každého druhu akcií.
(2) V pozvánce nebo oznámení, které se týkají svolání valné hromady, se uvedou důvody navrhovaného zvýšení základního jmění, způsob a výše tohoto zvýšení, jakož i navrhovaný druh, podoba, forma a počet akcií, které mají být vydány, s uvedením jejich jmenovité hodnoty nebo nová jmenovitá hodnota dosavadních akcií. Má-li být zvýšení základního jmění provedeno upisováním nových akcií, uvede se lhůta pro jejich upsání. Navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s akciemi dříve vydanými.
(3) Pokud se navrhuje valné hromadě zvýšení základního jmění upisováním akcií nepeněžitými vklady, uvede se v pozvánce nebo oznámení jeho předmět a navrhovaná hodnota. Valné hromadě se předloží ocenění tohoto vkladu odborným odhadem.
(4) Účinky zvýšení základního jmění nastávají ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(1) Zvýšení základního jmění upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři splatili všechny dříve upsané akcie. Toto omezení se netýká zvýšení základního jmění nepeněžitými vklady a nesplacené části zaměstnaneckých akcií.
(2) Pro upisování akcií při zvýšení základního jmění platí jinak přiměřeně ustanovení pro upisování akcií při založení společnosti.
(1) Zvýšení základního jmění upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení neplatí, pokud se zvyšuje základní jmění upisováním akcií nepeněžitými vklady.
(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění upisováním akcií obsahuje:
a) částku, o níž má být základní jmění zvýšeno s určením, zda se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, a to bez omezení nebo s omezením,
b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,
c) místo a lhůtu pro vykonání přednostních práv akcionářů nebo vyloučení přednostního práva na upisování akcií akcionáři,
d) místo a lhůtu pro upisování akcií jinými osobami než akcionáři,
e) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií podle § 204 odst. 1 anebo nepeněžitý vklad podle § 204 odst. 4,
f) emisní kurs akcií nebo způsob jeho určení, který musí být pro všechny upisovatele stejný,
g) pokud schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,
h) pokud se schvaluje upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění, která nesmí být vyšší, než určil odborný odhad,
i) určení, zda akcie, které nebudou upsány akcionáři společnosti, budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií nebo předem určenému zájemce a osobu zájemce nebo pravidla pro stanovení jeho výběru,
j) pokud se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení, určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení základního jmění.
(3) Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku. Usnesení se uveřejňuje v Obchodním věstníku. Upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku.
(1) Při upsání akcie na zvýšení základního jmění je upisovatel povinen splatit část její jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně však 30%.
(2) Pokud ze stanov nevyplývá nic jiného, mají dosavadní akcionáři předkupní právo na upisování akcií ke zvýšení základního jmění, a to v poměru, v jakém se jejich akcie podílejí na dosavadním základním jmění.
(3) Vydala-li společnost dluhopisy (§ 160), s nimiž je spojeno předkupní právo na nově vydané akcie, je povinna nabídnout nové akcie majitelům dluhopisů v souladu se stanovami a obsahem dluhopisů. Toto předkupní právo má přednost před předkupním právem dosavadních akcionářů. Nevyužije-li majitel dluhopisu ve lhůtě v něm stanovené svého předkupního práva k upsání akcie, jeho předkupní právo zaniká.
(4) Na základě akcií vydaných v souvislosti se zvýšením základního jmění společnosti vzniká právo na dividendu ze zisku dosaženého v roce, v němž došlo ke zvýšení základního jmění, pokud stanovy neurčí jinak.
(1) Na postup při zvyšování základního jmění upisováním akcií, pokud není dále stanoveno jinak se použijí přiměřeně ustanovení § 163 odst. 3 až 5, § 163a, § 164 odst. 2 a 3, § 165 odst. 1,
(2) K upsání akcií může dojít na základě veřejné výzvy k upisování akcií nebo i bez této výzvy předem určeným zájemcem, pokud tak určuje usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění.
(3) Postup podle odstavce 2 je možný pouze v rozsahu, v jakém zanikla nebo byla vyloučena anebo omezena předkupní práva k upisování akcií.
(4) Při upsání akcie na zvýšení základního jmění peněžitými vklady je upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit emisní ážio a část její jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně však 30%, jinak je jeho upsání akcií neúčinné.
(5) Upsat akcie lze pouze těmi nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada a v listině upisovatelů nemohou být oceněny v jiné výši, než schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku.
(6) Pokud společnost v souladu s usnesením valné hromady odmítne upsání akcií nad částku, o níž má být základní jmění minimálně zvýšeno, je povinna vrátit odmítnutým upisovatelům splacenou část emisního kursu akcií.
(7) Upisování akcií je neúčinné, jestliže do konce lhůty uvedené v usnesení valné hromady nedosáhne jmenovitá hodnota upsaných akcií minimální výše navrhovaného základního jmění, ledaže akcie chybějící do této výše jsou do jednoho měsíce dodatečně upsány akcionáři společnosti. Ustanovení § 204a se použije obdobně.
(8) Je-li upisování akcií neúčinné, zanikají práva a
povinnosti upisovatelů z upsání akcií a společnost
je povinna vrátit upisovateli bez zbytečného odkladu splacenou část emisního kursu akcií.
(9) Na základě akcií vydaných v souvislosti se zvýšením základního jmění společnosti vzniká právo na dividendu ze zisku dosaženého v roce, v němž došlo ke zvýšení základního jmění, pokud stanovy neurčí jinak.
(1) Každý akcionář má právo na požádání upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního jmění v rozsahu jeho podílu na základním jmění společnosti, pokud se akcie upisují peněžitými vklady (dále jen "přednostní právo"). Pokud se zvyšuje základní jmění pouze upisováním zaměstnaneckých akcií, mohou přednostní právo uplatnit pouze majitelé zaměstnaneckých akcií.
(2) Představenstvo společnosti je povinno uveřejnit způsobem určeným stanovami lhůtu pro vykonání přednostního práva, rozsah přednostního práva připadající na jednu akcii a emisní kurs, za nějž je možno akcie upsat. Pokud vydala společnost akcie na majitele, zveřejní představenstvo podmínky pro vykonání přednostního práva i v Obchodním věstníku. Emisní kurs musí být stejný pro všechny akcie, které lze upsat s využitím přednostního práva. Pokud společnost vydala akcie na jméno, je představenstvo povinno zaslat oznámí o přednostním právu akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. K vykonání přednostního práva musí být akcionáři poskytnuta lhůta alespoň dva týdny.
(3) Přednostní právo spojené s akciemi je samostatně převoditelné a zaniká uplynutím lhůty stanovené pro jeho vykonání. Přednostní právo na upisování zaměstnaneckých akcií není převoditelné.
(4) Valná hromada je oprávněna určit rozhodný den pro určení osoby oprávněné vykonat přednostní právo. Tento den nesmí předcházet dnu, v němž lze předkupní právo vykonat poprvé o více než 1 měsíc, nemůže však předcházet dnu, v němž valná hromada rozhodla o zvýšení základního jmění. Pokud vydala společnost zaknihované akcie a valná hromada neurčila rozhodný den, je rozhodným dnem ten den, v němž se konala valná hromada, která o zvýšení základního jmění rozhodla.
(5) Přednostní právo akcionářů lze omezit nebo vyloučit v usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění jen v důležitém zájmu společnosti. Omezit lze přednostní právo jen ve stejném rozsahu pro všechny akcionáře. Pokud se valné hromadě předkládá návrh na omezení nebo vyloučení předkupního práva, musí být v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o konání valné hromady uveden důvod, proč má dojít k vyloučení nebo omezení předkupního práva a ve zprávě představenstva pro valnou hromadu musí být zdůvodněna výše emisního kursu akcií.
(6) Za omezení nebo vyloučení přednostního práva se nepovažuje, pokud podle usnesení valné hromady upíše všechny akcie upisované na zvýšení základního jmění obchodník s cennými papíry na základě smlouvy o obstarání vydání cenných papírů, pokud tato smlouva obsahuje závazek obchodníka s cennými papíry nabídnout za stanovenou cenu a ve stanovené lhůtě akcionářům upsané akcie podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií k odkoupení. Představenstvo akciové společnosti je povinno oznámit lhůtu, v níž mohou akcionáři uplatnit předkupní právo u určeného obchodníka s cennými papíry a kupní cenu nebo způsob jejího určení, jenž musí být pro všechny akcionáře stejný.
Byla-li společnost založena bez výzvy k upisování akcií a všichni akcionáři se dohodnou o rozsahu účasti na zvýšení základního jmění, lze základní jmění zvýšit bez zveřejnění výzvy k upisování akcií. Pro zvýšení základního jmění jinak platí ustanovení § 203 odst. 1 obdobně.
Pokud se dohodnou všichni akcionáři na rozsahu své účasti na zvýšení základního jmění, nahrazuje listinu upisovatelů dohoda akcionářů pořízená ve formě notářského zápisu.
Představenstvo může podat návrh na zápis zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících tomuto zvýšení a splacení alespoň 30% jejich jmenovité hodnoty, jedná-li se o peněžité vklady.
Představenstvo může podat návrh na zápis zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících tomuto zvýšení a splacení emisního ážia a alespoň 30% jejich jmenovité hodnoty, jedná-li se o peněžité vklady, a po splacení všech nepeněžitých vkladů.
(1) Rozhodne-li podle stanov valná hromada o vydání dluhopisů, s nimiž je spojeno právo jejich majitelů požadovat v jejich nominální hodnotě vydání akcií, pověří valná hromada představenstvo ke zvýšení základního jmění v rozsahu uplatněných práv z dluhopisů.
(2) Majitelé dluhopisů uplatňují práva podle odstavce 1 písemně s uvedením počtu akcií, jež požadují vydat.
(3) Představenstvo vydá majitelům dluhopisů akcie v nominální hodnotě odpovídající nárokům z dluhopisů při jejich předložení.
(1) Pokud se valná hromada usnesla na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, přijme současně usnesení o zvýšení základního jmění v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná a předkupní práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů /dále jen "podmíněné zvýšení základního jmění"/.
(2) Částka podmíněně zvýšeného základního jmění nesmí přesáhnout polovinu základního jmění, jež existuje ke dni usnesení valné hromady.
(3) V usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního jmění musí být uvedeno:
a) důvody zvýšení základního jmění,
b) určení, zda podmíněné zvýšení základního jmění je určeno pro vykonání výměnných nebo předkupních práv z dluhopisů,
c) rozsah podmíněného zvýšení základního jmění, druh, podoba, forma, počet a jmenovitá hodnota akcií, které budou na zvýšení základního jmění vydány,
d) emisní kurs akcií nebo způsob jak bude stanoven, jde-li o podmíněné zvýšení základního jmění v souvislosti s vydáním prioritních dluhopisů,
e) pověření pro představenstvo ke zvýšení základního jmění v rozsahu uplatněných výměnných nebo předkupních práv.
(4) Výměnné právo se uplatňuje písemně. Předkupní právo se uplatňuje upsáním akcií společnosti.
(5) Představenstvo může podat návrh na zvýšení základního jmění až po plynutí lhůty pro uplatnění výměnných a předkupních práv a jen v rozsahu uplatněných výměnných a předkupních práv.
(6) Společnost vydá akcie v rozsahu uplatněných výměnných a předkupních práv až po zápisu zvýšení základního jmění v obchodním rejstříku.
(7) Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis usnesení valné hromady snížení základního jmění do obchodního rejstříku. Vydávání vyměnitelných a prioritních dluhopisů nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku.
(1) Po schválení roční nebo mimořádné účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že části zisku nebo jiného majetku společnosti převyšující základní jmění, jež nejsou účelově vázány, se použijí ke zvýšení základního jmění společnosti. Na zvýšení základního jmění se podílejí akcionáři podle jmenovitých hodnot upsaných akcií.
(2) Na zvýšení základního
jmění se podílejí i akcie, jež
jsou v majetku této společnosti podle § 161
odst. 1.