(1) Po schválení roční nebo mimořádné účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že zisku nebo jeho části anebo jiného vlastního zdroje použije ke zvýšení základního jmění. Ke zvýšení základního jmění nelze použít rezervního fondu povinně vytvářeného ze zisku k úhradě ztrát společnosti podle § 217. Společnost nemůže zvýšit základní jmění z vlastních zdrojů, pokud čisté obchodní jmění společnosti nedosahuje výše základního jmění snížené o neuhrazenou ztrátu minulých let s připočtením rezervního fondu ve výši, v níž se podle § 217 vytváří povinně k úhradě ztrát společnosti.
(2) Podkladem pro rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního jmění může být pouze taková účetní závěrka, která byla ověřena auditorem bez výhrad, a pokud byla sestavena ke dnu, od něhož neuplynulo více než 8 měsíců.
(3) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění ze zdrojů společnosti musí obsahovat:
a) částku, o níž se základní jmění zvyšuje,
b) označení zdroje nebo zdrojů společnosti, z něhož se základní jmění zvyšuje v členění podle struktury účetní závěrky,
c) určení, zda základní jmění bude zvýšeno zvýšením jmenovité hodnoty akcií s uvedením, o kolik se jmenovitá hodnota akcií zvyšuje, nebo vydáním nových akcií s uvedením počtu nových akcií společnosti.
(4) Na zvýšení základního jmění se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Na zvýšení základního jmění se podílejí i vlastní akcie v majetku společnosti a akcie v majetku ovládané společnosti.
(1) Zvýšení se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle podílu jimi upsaných akcií na dosavadním základním jmění, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.
(2) Zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií se provede buď jejich výměnou, nebo vyznačením vyšší hodnoty na dosavadních akciích a podpisem dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost.
(1) Zvýšení se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.
(2) Zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií se provede buď jejich výměnou, nebo vyznačením vyšší hodnoty na dosavadních akciích a podpisem člena nebo členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, provede se zvýšení jmenovité hodnoty akcií změnou zápisu v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu společnosti, který musí být doložen výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím zvýšení jmenovité hodnoty akcií
(1) Pokud zvyšuje základní jmění společnost, jejíž akcie jsou veřejně obchodovatelné a jejichž kurs na veřejném trhu v době rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního jmění nedosahuje výše jmenovité hodnoty akcie, může valná hromada rozhodnout, že emisní kurs akcií bude nižší než jmenovitá hodnota akcií, pokud současně na základě výsledků účetní závěrky rozhodne, že rozdíl mezi jmenovitou hodnotou upisovaných akcií a emisním kursem bude kryt z vlastních zdrojů společnosti tak, že tento vlastní zdroj sníží o rozdíl mezi emisním kursem akcie a její jmenovitou hodnotou. Nepeněžité vklady jsou nepřípustné.
(2) Usnesení valné hromady musí obsahovat:
a) částku, o níž se základní jmění zvyšuje,
b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,
c) místo a lhůtu pro vykonání přednostních práv akcionářů nebo vyloučení přednostního práva na upisování akcií akcionáři,
d) místo a lhůtu pro upisování akcií jinými osobami než akcionáři,
e) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií podle odstavce 4,
f) emisní kurs akcií nebo způsob jeho určení, který musí být pro všechny upisovatele stejný,
g) pokud schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,
h) určení, zda akcie, které nebudou upsány akcionáři společnosti, budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií nebo předem určenému zájemce a osobu zájemce nebo pravidla pro stanovení jeho výběru,
i) emisní kurs akcií nebo způsob jeho určení, který musí být pro všechny upisovatele stejný,
j) označení zdroje nebo zdrojů společnosti, z něhož se bude krýt rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejím emisním kursem.
(3) Na kombinované zvýšení základního jmění, pokud zákon nestanoví jinak se použijí obdobně ustanovení § 203 odst. 1 a 3, § 204 odst. 1 až 3 a 6 až 9, § 204a, § 205, § 208 odst. 1 až 4.
(4) Upisovatel je povinen splatit ve lhůtě uvedené v rozhodnutí valné hromady nejméně 50% emisního kursu upsaných akcií, pokud stanovy nebo usnesení valné hromady nevyžadují splacení částky vyšší.
(5) Představenstvo akciové společnosti může podat návrh na zápis zvýšení základní jmění pouze pokud byl splacen emisní kurs upsaných akcií ve výši uvedené v odstavci 4.
(1) Stanovy mohou pověřit představenstvo, aby za podmínek určených stanovami vydalo nové akcie nebo převedlo majetek společnosti převyšující základní jmění do základního jmění a zvýšilo základní jmění do stanovené hodnoty, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního jmění.
(2) Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo ke zvýšení základního jmění při vydávání zaměstnaneckých akcií, zejména při použití podílů zaměstnanců na zisku společnosti k nákupu těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.
(1) Stanovy nebo usnesení valné hromady mohou pověřit na dobu nejdéle pěti roků představenstvo, aby za podmínek určených stanovami rozhodlo o zvýšení základního jmění upisováním akcií nebo ze zdrojů společností s výjimkou zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního jmění.
(2) Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo zvýšením základního jmění upisováním zaměstnaneckých akcií, zejména při použití podílů zaměstnanců na zisku společnosti ke splacení těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.
(1) O snížení základního jmění rozhoduje na návrh představenstva valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se tato většina hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií. V rozhodnutí valné hromady se uvede důvod snížení základního jmění, rozsah snížení, způsob, kterým má být provedeno, a lhůta pro předložení akcií společnosti.
(2) Základní jmění nelze snížit pod jeho minimální výši stanovenou v § 162 odst. 3.
(3) Snížení základního jmění společnosti zahrnuje především akcie, které jsou v jejím vlastnictví.
(4) Snížení základního jmění se nesmí dotknout práv majitelů dluhopisů (§ 160).
(1) O snížení základního jmění rozhoduje na návrh představenstva valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se tato většina hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií. V rozhodnutí valné hromady se uvede důvod snížení základního jmění, rozsah snížení, způsob, kterým má být provedeno, a lhůta vrácení akcií nebo zatímních listů společnosti.
(2) Základní jmění nelze snížit pod jeho minimální výši stanovenou v § 162 odst. 3.
(3) Pokud společnost rozhodla o snížení základního jmění, může použít ke snížení základního jmění vlastní akcie nebo zatímní listy, které má ve svém majetku tak, že je zničí nebo zruší, jen pokud tento postup schválila valná hromada, která rozhoduje o snížení základního jmění. Tím není dotčena povinnost společnosti podle § 161a až 161f. Pokud se snižuje základní jmění pouze s využitím akcií nebo zatímních listů v majetku , nepoužije se ustanovení o odděleném hlasování podle druhů akcií.
(4) Snížení základního jmění se nesmí dotknout práv majitelů dluhopisů (§ 160).
V pozvánce nebo oznámení, které se týkají svolání valné hromady, se uvedou důvody navrhovaného snížení základního jmění, jakož i způsob a výše tohoto snížení.
(1) Snížení základního jmění se provede snížením jmenovité hodnoty akcií nebo tím, že se vezme z oběhu určitý počet akcií.
(2) Snížení jmenovité hodnoty akcií se provede výměnou za nové akcie s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcii s podpisem dvou členů představenstva oprávněných podpisovat za společnost.
(3) Z oběhu se vezme akcie tím, že se vykoupí akcie předložené na výzvu představenstva nebo akcie vylosované. Podrobná pravidla pro vzetí akcie z oběhu stanoví valná hromada při rozhodnutí o snížení základního jmění.
(4) Rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění se zapíše do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady.
(1) Pokud společnost nemá ve svém majetku vlastní akcie nebo zatímní listy anebo zrušení vlastních akcií nebo zatímních listů podle § 211 odst. 3 nepostačuje ke snížení základního jmění, provede se snížení základního jmění snížením jmenovité hodnoty akcií nebo tím, že se vezmou akcie z oběhu anebo tím, že se sníží jmenovitá hodnota nesplacených akcií anebo se upustí od vydání nesplacených akcií, na něž byly vydány zatímní listy. Pokud se snižuje jmenovitá hodnota akcií společnosti, snižuje se ve stejném rozsahu u všech akcií společnosti, ledaže jde o snížení jmenovité hodnoty jen těch akcií, které nebyly upisovatelem zcela splaceny
(2) Snížení jmenovité hodnoty listinných akcií se provede výměnou zatímních listů nebo akcií za akcie s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcii s podpisem člena nebo členů představenstva oprávněných podpisovat za společnost. Představenstvo vyzve akcionáře, kteří mají listinné akcie na jméno nebo listinné zatímní listy, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem výměny nebo vyznačení snížení jejich jmenovité hodnoty. Vydala-li společnost akcie znějící na majitele, uveřejní výzvu k jejich předložení. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě akcie nebo zatímní listy nepředloží, není oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená.
(3) Pokud společnost vydala zaknihované akcie nebo zaknihované zatímní listy, provede se snížení jmenovité hodnoty akcií změnou zápisu v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu společnosti, který musí být doložen výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím snížení jmenovité hodnoty akcií nebo příkazem ke zrušení zatímních listů a vydání akcií o nižší jmenovité hodnotě, než bylo uvedeno v zatímních listech, a to na základě příkazu společnosti.
(4) Z oběhu se vezme akcie vrácením akcií společnosti na výzvu představenstva. Akcie musí být společnosti vráceny před zápisem snížení základního jmění do obchodního rejstříku.
(5) Akcionář je povinen vrátit akcie vylosované. Možnost losování musí výslovně upravovat stanovy společnosti. Rozhodnutí valné hromady o stažení akcií z oběhu losováním musí být uveřejněno v Obchodním věstníku. Vylosované akcie je společnost povinna od akcionáře odkoupit, a to za cenu, která se rovná nejvyššímu kursu, který byl naposledy přede dnem losování uveřejněn na veřejném trhu, a pokud akcie není předmětem obchodování na veřejném trhu za cenu, určenou podle výše podílu jmenovité hodnoty akcie na čistém obchodním jmění společnosti, pokud stanovy neurčují jiný způsob stanovení ceny nebo se akcionář nevzdá práva na zaplacení ceny akcií. Výsledky losování s uvedením čísel vylosovaných akcií musí být osvědčeny notářským zápisem.
(6) Pokud se nekoná losování akcií, vyzve představenstvo společnosti všechny akcionáře, aby vrátili akcie společnosti. Ve výzvě musí být uvedena lhůta pro vrácení akcií určená valnou hromadou, cena za níž společnost akcie odkoupí nebo způsob jejího určení a celkové množství akcií, které společnost odkoupí. Akcie vracené na základě výzvy představenstva lze vrátit bezúplatně, pokud s tím souhlasí nebo to navrhne akcionář, který uplatňuje právo na vrácení akcií, jinak musí být odkoupeny společností za cenu určenou obdobně jako při losování akcií. Pokud by celkový rozsah uplatněných práv na vrácení akcií překročil celkový počet akcií stahovaných z oběhu, uspokojí se nárok akcionářů na vrácení akcií poměrně s tím, že se zaokrouhluje ne celé akcie dolů a chybějící akcie se dolosují. Pokud nebude uplatněno práva na vrácení akcií v rozsahu snížení základního jmění, chybějící akcie se vylosují. Podrobná pravidla pro vzetí akcie z oběhu stanoví valná hromada při rozhodnutí o snížení základního jmění.
(7) Upuštění od vydání nesplacených akcií se provede tím, že představenstvo vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kursu, aby vrátil zatímní list ve lhůtě určené představenstvem s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí dosud splacený emisní kurs akcií po započtení nároků společnosti vůči upisovateli. Ustanovení § 214 odst. 2 až 4 se použije obdobně.
(8) Rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění se zapíše do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady.
(1) Představenstvo vyzve akcionáře, kteří mají akcie na jméno, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem výměny, vyznačení snížení jejich jmenovité hodnoty nebo vzetí z oběhu. Vydala-li společnost akcie znějící na majitele, zveřejní výzvu k jejich předložení.
(2) Představenstvo prohlásí za neplatné akcie vzaté z oběhu, které přes výzvu nebyly v určené lhůtě předloženy. Prohlášení akcií za neplatné se oznámí akcionářům způsobem uvedeným v odstavci 1 a zveřejní se.
(1) Představenstvo vyzve všechny akcionáře nebo majitele vylosovaných akcií, kteří mají listinné akcie na jméno, aby je vrátili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady Vydala-li společnost akcie znějící na majitele, uveřejní výzvu k jejich předložení způsobem, který určují stanovy společnosti. Ve výzvě uvede, za jakou cenu společnost akcie odkupuje.
(2) Představenstvo prohlásí za neplatné vylosované listinné akcie, které přes výzvu nebyly v určené lhůtě vráceny. Akcie prohlášená za neplatnou se považuje za vrácenou. Prohlášení akcií za neplatné se oznámí akcionářům způsobem uvedeným v odstavci 1 a uveřejní se. Tím není dotčeno právo na zaplacení ceny akcií. Společnost si však může započítat pohledávky, která má vůči akcionáři a jež souvisejí s prohlášením jeho akcií za neplatné.
(3) Pokud vydala společnost zaknihované akcie a stahují se z oběhu vylosované akcie, nelze od rozhodného dne určeného valnou hromadou, k němuž společnost podá žádost o číslování zaknihovaných akcií do dne, k němuž bude zaregistrováno pozastavení práva nakládat s vylosovanými akciemi, akcie společnosti převádět. Příkaz k registraci pozastavení práva nakládat se zaknihovanými akciemi podává společnost. Po zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku podá společnost příkaz vylosované akcie zrušit.
(4) Představenstvo společnosti uveřejní výsledky losování zaknihovaných akcií i s cenou, za níž společnost akcie odkupuje, způsobem, který určují stanovy společnosti, a podá o tom zprávu osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů spolu s podáním příkazu k pozastavení práva nakládat s vylosovanými akciemi výsledky losování a cenu a za jakou cenu je společnost odkupuje.
(5) Pokud vydala společnost zaknihované akcie a vracejí se akcie na základě výzvy představenstva určené všem akcionářům, je společnost povinna vyzvat akcionáře způsobem uvedeným v odstavci 1, aby uplatnili u společnosti právo na vrácení akcií. Společnost do 15 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění práva na vrácení akcií, oznámí osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, kteří akcionáři a kolik akcií vracejí a je oprávněna podat příkaz k registraci převodu těchto akcií na svůj účet. K příkazu k registraci převodu je třeba doložit doklady prokazující souhlas akcionářů s vrácením akcií. Osoba, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, je povinna pozastavit nakládání s těmito akciemi, a na základě příkazu společnosti po zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku tyto akcie zrušit.
(6) Cenu za vrácené akcie je společnost povinna zaplatit bez zbytečného odkladu po registraci převodu zaknihovaných cenných papírů osobou, která evidenci zaknihovaných cenných papírů vede, nebo ode dne jejich předání společnosti, pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady neurčují něco jiného.
(7) Po zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku je společnost povinna vrácené listinné akcie zničit.
(8) Dnem zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku zanikají veškerá práva s těmito akciemi spojená, včetně práva s akciemi nakládat jinak než jejich zrušením nebo zničením. Akcie prohlášená za neplatnou se považuje dnem zápisu snížení základního jmění v obchodním rejstříku za zničenou.
(1) Představenstvo je povinno oznámit rozsah snížení základního jmění do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady o jeho snížení osobám, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti před zápisem rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Rozhodnutí valné hromady se kromě toho zveřejní nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem.
(3) Věřitelé společnosti uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni požadovat do 90 dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního jmění, jinak do 90 dnů ode dne druhého zveřejnění, aby splnění jejich neuhrazených pohledávek bylo dostatečným způsobem zajištěno.
(4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.
(1) Představenstvo je povinno oznámit rozsah snížení základního jmění do 30 dnů od dne zápisu rozhodnutí o snížení základního jmění do obchodního rejstříku osobám, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti před zápisem rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Rozhodnutí valné hromady se kromě toho po zápisu rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění zveřejní nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem.
(3) Věřitelé společnosti uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni požadovat do 90 dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního jmění, jinak do 90 dnů ode dne druhého zveřejnění, aby splnění jejich nesplatných pohledávek bylo dostatečným způsobem zajištěno.
(4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.
(1) Po uplynutí 90 dnů od doručení oznámení podle § 215 odst. 1, popřípadě od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2 může představenstvo podat návrh na zápis snížení základního jmění do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud provede zápis, je-li prokázáno oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění podle § 215 odst. 1 a 2 a zajištění pohledávek věřitelů nebo jejich uspokojení.
(2) Ke snížení základního jmění dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(3) Před zápisem snížení základního jmění do obchodního rejstříku nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního jmění nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich akcií.
(1) Po uplynutí 90 dnů od doručení oznámení podle § 215 odst. 1, popřípadě od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2 může představenstvo podat návrh na zápis snížení základního jmění do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud provede zápis, je-li prokázáno oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění podle § 215 odst. 1 a 2 a zajištění pohledávek věřitelů nebo jejich uspokojení.
(2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 není třeba dodržet, pokud společnost prokáže, že bylo dosaženo dohody mezí jí a věřiteli před uplynutím této lhůty.
(3) Ke snížení základního jmění dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(4) Před zápisem snížení základního jmění do obchodního rejstříku nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního jmění nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich akcií.
(1) Ustanovení § 215 odst. 3 a 4 u ustanovení § 216 odst. 1 se nepoužije, pokud se prokáže, že společnost:
a) nemá žádného věřitele,
b) snižuje základní jmění za účelem úhrady ztráty nebo za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty, pokud částka převáděná do rezervního fondu nepřesáhne 10% základního jmění,
c) používá ke snížení základního jmění své akcie, které získala bezplatně nebo je nakoupila ze zisku, který mohl být použit na vyplacení podílu na zisku podle § 178 , a společnost převede do rezervního fondu jmenovitou hodnotu těchto akcií,
d) snižuje základní jmění losováním akcií a vylosované akcie byly společnosti akcionářem dobrovolně vráceny bezplatně nebo je odkupuje ze zisku, který mohl být použit na výplatu podílu na zisku podle § 178, a společnost převede do rezervního fondu jmenovitou hodnotu těchto akcií.
(2) Rezervní fond vytvořený podle odstavce 2 může být použit jen k úhradě ztráty nebo ke zvýšení základního jmění společnosti.
(3) V souvislosti se snížení základního jmění podle odstavce 1 písm. b) až d) nesmí být poskytnuto jakékoliv plnění ve prospěch akcionářů.
(1) Společnost vytváří rezervní fond (§ 67) v době a ve výši určené stanovami. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního jmění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou stanovami, nejméně však 5% z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách, nejméně však do výše 20% základního jmění.
(2) O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčují-li stanovy jinak.
(3) Vytváří-li se rezervní fond splácením vyšší částky, než odpovídá upsané jmenovité hodnotě akcií (emisní ážio), a placená částka nestačí na zaplacení jmenovité hodnoty akcií i emisního ážia, započítává se nejprve na plnění povinnost zaplatit emisní ážio.
(1) Společnost vytváří rezervní fond (§ 67) v době a ve výši určené stanovami a tímto zákonem. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního jmění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou stanovami, nejméně však 5% z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách, nejméně však do výše 20% základního jmění. Takto vytvořená rezervní fond může společnost použít pouze k úhradě ztráty.
(2) O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčují-li stanovy jinak.
(1) Akciová společnost je oprávněna vydat pro uplatnění přednostního práva podle § 160 a 204a cenné papíry označené jako opční listy. Opční listy lze vydávat pouze jako cenné papíry na doručitele. Opční list může být vydán buď v listinné nebo zaknihované podobě.
(2) V opčním listu musí být uvedeno:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) kolik akcií a jakého druhu anebo kolik vyměnitelných anebo prioritních dluhopisů společnosti, v jaké podobě, formě a v jaké jmenovité hodnotě lze získat,
c) doba pro uplatnění přednostního práva
d) emisní kurs akcií společnosti nebo dluhopisů, k nimž lze uplatnit přednostní právo,
e) údaj o tom, že zní na doručitele.
(3) Opční listy vydané v listinné podobě musí obsahovat i datum emise a podpis nebo podpisy členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti a číselné označení dluhopisu nebo akcie, k jimiž byl vydán.
(4) Opční list zaniká uplatněním přednostního práva nebo uplynutím doby stanovené v opčním listu pro uplatnění přednostního práva.
O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. Pro zrušení a zánik platí ustanovení § 68.
O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. Pro zrušení a zánik platí ustanovení § 68 a 69, pokud zákon nestanoví něco jiného.
(1) Likvidátora jmenuje valná hromada.
(2) Pokud ze stanov nevyplývá něco jiného, mohou akcionáři mající akcie představující alespoň desetinu základního jmění požádat s uvedením důvodů soud, aby odvolal likvidátora jmenovaného valnou hromadou a nahradil ho jinou osobou.
(3) Likvidátor, který nebyl jmenován soudem, může být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem.
(1) Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií, pokud ze stanov nevyplývá něco jiného.
(2) Jestliže akcie nebyly zcela splaceny, vyplatí se akcionářům částka, kterou splatili, a teprve zbytek se rozdělí mezi akcionáře v poměru k výši jmenovité hodnoty jejich akcií.
(3) Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se akcionáři v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.
(1) Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií.
(2) Jestliže akcie nebyly zcela splaceny, vyplatí se akcionářům částka, kterou splatili, a teprve zbytek se rozdělí mezi akcionáře v poměru k výši jmenovité hodnoty jejich akcií.
(3) Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se akcionáři v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.
(4) Nárok na podíl na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora. Vrácené akcie likvidátor zničí. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, vzniká nárok na podíl na likvidačním zůstatku dnem, kdy na základě příkazu likvidátora byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů.
(5) Likvidátor může podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, pokud prokáže, že byly všechny akcie společnosti zničeny nebo zrušeny.
(1) Pokud by v důsledky sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti, došlo k poškození akcionáře, má právo na doplacení rozdílu mezi hodnotou starých a nových akcií v penězích. Soudní rozhodnutí, kterým se akcionáři přiznává právo na doplacení rozdílu v penězích, má účinky vůči všem akcionářům.
(2) V důsledku sloučení, splynutí nebo rozdělení akciové společnosti nemůže být žádný akcionář zbaven účasti na nástupnické akciové společnosti proti své vůli. Pokud by se akcionář zrušené společnosti neměl stát akcionářem u právního nástupce, je právní nástupce povinen vyplatit proti vrácení listinných akcií nebo po zrušení zaknihovaných akcií zaniklé společnosti podíl na čistém obchodním jmění zjištěném na základě mimořádné účetní závěrky sestavené pro účely zrušení společnosti.
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahují na vlastní akcie v majetku zanikající společnosti a na akcie zanikající společnosti va majetku právního nástupce.
(4) Akcionářům zaniklých společností musí být vyměněny akcie zaniklé společnosti za akcie právního nástupce bez zbytečného odkladu po výmazu zrušené společnosti z obchodního rejstříku. Zaknihované akcie se vymění změnou v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu právního nástupce.
(5) Pokud dojde k přeměně akciové společnosti na jinou společnost nebo družstvo, je akcionář, který s přeměnou nesouhlasil, oprávněn ze společnosti nebo družstva vystoupit do jednoho měsíce od zápisu právního nástupce do obchodního rejstříku. Vystoupení nabývá účinnosti koncem kalendářního měsíce, v němž byl projev vůle doručen právnímu nástupci. Právní nástupce akciové společnosti je povinen vyplatit osobě, která ze společnosti nebo družstva vystoupila, vypořádací podíl ve výši jeho podílu na čistém obchodním jmění zjištěném podle údajů mimořádné účetní závěrky sestavené akciovou společnosti pro účely zrušení společnosti její přeměnou.
(6) Nejméně jeden měsíc před datem konání valné hromady, která má rozhodnout o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti, je společnost povinna uveřejnit návrh usnesení valné hromady a společnost je povinna návrh usnesení ve stejné lhůtě zaslat všem svým známým věřitelům. Věřitelé, dobytnost jejichž nesplatných pohledávek se v důsledku přeměny, sloučení splynutí nebo rozdělení společnosti zhorší, mají právo na poskytnutí dostatečného zajištění svých pohledávek od jakéhokoliv právního nástupce zaniklé společnosti. Ustanovení § 215 odst. 4 se použije obdobně. Tím není dotčeno ustanovení § 69 odst. 4.
(7) K založení akciové společnosti
splynutím nebo rozdělením se nevyžaduje
uzavření zakladatelské smlouvy ani sepsání
zakladatelské listiny. Valné hromady zrušovaných
společností plní v tomto případě
funkci ustavující valné hromady. Ustavující
valná hromada musí schválit stanovy nové
společnosti a zvolit orgány této společnosti.