(1) Upisovatelé jsou povinni splácet upsané akcie ve lhůtách stanovených v listině upisovatelů. Emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty upsaných akcií, které mají být splaceny peněžitými vklady, jsou upisovatelé povinni splatit nejpozději do zahájení ustavující valné hromady; to neplatí pro nepeněžité vklady a zaměstnanecké akcie.
(2) Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku vydají
zakladatelé upisovateli vkladu písemné potvrzení o výši upsaného
vkladu v penězích nebo jiných penězi ocenitelných hodnotách a o
výši částky, v níž byl splacen.
(3) Bez zbytečného odkladu po zápisu společnosti do obchodního rejstříku společnost vymění toto potvrzení za zatímní list nebo za akcii, je-li splacena celý její emisní kurs.
(1) Upisovatelé, kteří splnili povinnost stanovenou v § 165 a 168, jsou oprávněni účastnit se ustavující valné hromady. Zakladatelé svolají ustavující valnou hromadu tak, aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo upsání navrhovaného základního jmění.
(2) Nedodrží-li zakladatelé lhůtu stanovenou v odstavci 1, považuje se upisování akcií za neúčinné a nastanou účinky § 167 odst. 2.
(1) Ustavující valná hromada se může konat, jen když byly upsány akcie v hodnotě navrhovaného základního jmění s výjimkou části připadající na zaměstnanecké akcie a bylo splaceno alespoň 30% jmenovité hodnoty peněžitých vkladů. K navrhované jmenovité hodnotě zaměstnaneckých akcií se přitom nepřihlíží.
(2) Ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se na ní účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří splnili svou povinnost splatit stanovenou část jejich jmenovité hodnoty. Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení zakladatel zmocněný ostatními zakladateli nebo jeho zástupce, dokud není zvolen předseda ustavující valné hromady.
(3) Pro rozhodnutí ustavující valné hromady se vyžaduje souhlas upisovatelů s většinou upsaných akcií, kteří se účastní jejího zasedání. Rozhodnutí schválené touto většinou může stanovit, ve kterých případech se vyžaduje jiná většina nebo souhlas všech přítomných upisovatelů oprávněných k hlasování.
(1) Ustavující valná hromada se může konat, jen když byly upsány akcie v hodnotě navrhovaného základního jmění s výjimkou části připadající na zaměstnanecké akcie a bylo splaceno alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a emisní ážio. K navrhované jmenovité hodnotě zaměstnaneckých akcií se přitom nepřihlíží.
(2) Ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se na ní účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří splnili svou povinnost splatit stanovenou část jejich jmenovité hodnoty. Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení zakladatel zmocněný ostatními zakladateli nebo jeho zástupce, dokud není zvolen předseda ustavující valné hromady.
(3) Pro rozhodnutí ustavující valné hromady se vyžaduje souhlas upisovatelů s většinou upsaných akcií, kteří se účastní jejího zasedání. Rozhodnutí schválené touto většinou může stanovit, ve kterých případech se vyžaduje jiná většina nebo souhlas všech přítomných upisovatelů oprávněných k hlasování.
(1) Ustavující valná hromada:
a) rozhoduje o založení společnosti,
b) schvaluje stanovy společnosti,
c) volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada.
(2) Rozhodne-li ustavující valná hromada, že připouští upsání akcií nad navrženou výši základního jmění, rozhodne o jeho nové výši. V tomto případě je účinné upsání akcií upisovateli, kteří nejdříve upsali akcie do nově stanovené výše základního jmění. Upisovatel akcií nad původně navrženou výši základního jmění nabývá hlasovacího práva, jestliže ustavující valná hromada zvýší základní jmění zahrnující jím upsané akcie a upisovatel splatí alespoň 30% jejich jmenovité hodnoty.
(3) Ustavující valná hromada schvaluje na základě odborného odhadu výši nepeněžitých vkladů. Ustavující valná hromada nesmí stanovit vyšší ocenění nepeněžitého vkladu, než ocenění uvedené v zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, anebo stanovené v odborném odhadu doloženém při upisování akcií.
(4) Od zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny se může s výjimkou zvýšení základního jmění ustavující valná hromada odchýlit jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů.
(5) Konání ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem, který zahrnuje kromě usnesení i seznam upisovatelů, jmenovitou hodnotu akcií upsaných každým z nich, jakož i výši splacené části jím upsaných akcií a zvolené členy orgánů společnosti.
(1) Jestliže se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou, že v určitém poměru splatí celé základní jmění společnosti, nevyžaduje se výzva k upisování akcií a konání ustavující valné hromady.
(2) Právní postavení, které má při založení společnosti na základě výzvy k upisování akcií ustavující valná hromada, mají zakladatelé. Nevyplývá-li ze zakladatelské smlouvy něco jiného, vyžaduje se k rozhodování přítomnost všech zakladatelů a souhlas zakladatelů, kteří upsali většinu akcií. Rozhodnutí zakladatelů musí mít formu notářského zápisu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, zakládá-li společnost bez výzvy k upisování akcií jedna právnická osoba.
(1) Jestliže se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou, že v určitém poměru splatí celé základní jmění společnosti, nevyžaduje se výzva k upisování akcií a konání ustavující valné hromady.
(2) Právní postavení, které má při založení společnosti na základě výzvy k upisování akcií ustavující valná hromada, mají zakladatelé. Nevyplývá-li ze zakladatelské smlouvy něco jiného, vyžaduje se k rozhodování přítomnost všech zakladatelů a souhlas zakladatelů, kteří upsali většinu akcií. Rozhodnutí zakladatelů, zakladatelská listina nebo zakladatelská smlouva musí mít formu notářského zápisu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, zakládá-li společnost bez výzvy k upisování akcií jedna právnická osoba.
Stanovy musí obsahovat:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) předmět podnikání (činnosti),
c) výši základního jmění a způsob splácení akcií,
d) počet a jmenovitou hodnotu akcií, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele,
e) způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování,
f) počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, jakož i vymezení jejich působnosti, a způsob rozhodování,
g) výši počátečního rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování,
h) způsob rozdělení zisku,
i) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,
j) způsob zvyšování a snižování základního jmění a
k) postup při doplňování a změně stanov.
Stanovy musí obsahovat:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) předmět podnikání (činnosti),
c) výši základního jmění a způsob splácení akcií,
d) počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele,
e) způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování,
f) počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, jakož i vymezení jejich působnosti, a způsob rozhodování,
g) způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování,
h) způsob rozdělení zisku, způsob a místo výplaty podílu na zisku a určení dne jeho splatnosti anebo zmocnění pro valnou hromadu, aby tyto skutečnosti určila,
i) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,
j) způsob zvyšování a snižování základního jmění,
k) postup při doplňování a změně stanov,
1) další údaje, pokud tak stanoví zákon.
Stanovy podle potřeby rovněž upraví:
a) vydávání různých druhů akcií (např. zaměstnanecké akcie), jejich označení, počet a práva s nimi spojená a
b) pravidla pro vydávání dluhopisů podle § 160 a práva s dluhopisy spojená.
(1) Rejstříkový soud provede zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s tímto zákonem:
a) se řádně konala ustavující valná hromada, je-li její konání předepsáno,
b) upisovatelé upsali celou hodnotu základního jmění a splatili alespoň 30% základního jmění tvořeného peněžitými vklady, s výjimkou zaměstnaneckých akcií,
c) byly schváleny stanovy společnosti,
d) byli zvoleni členové orgánů společnosti.
(2) Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva.
(3) K návrhu na zápis se přikládá zakladatelská smlouva, popřípadě zakladatelská listina, schválené stanovy a notářský zápis osvědčující konání ustavující valné hromady. Nevyžaduje-li tento zákon konání ustavující valné hromady, přikládá se notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů ohledně otázek projednávaných jinak na ustavující valné hromadě.
(1) Rejstříkový soud provede zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s tímto zákonem:
a) se řádně konala ustavující valná hromada, je-li její konání předepsáno,
b) upisovatelé upsali celou hodnotu základního jmění, splatili emisní ážio a alespoň 30% základního jmění tvořeného peněžitými vklady, s výjimkou zaměstnaneckých akcií, a zcela splatili nepeněžité vklady,
c) byly schváleny stanovy společnosti,
d) byli zvoleni členové orgánů společnosti.
(2) Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva.
(3) K návrhu na zápis se přikládá zakladatelská smlouva, popřípadě zakladatelská listina, schválené stanovy a notářský zápis osvědčující konání ustavující valné hromady. Nevyžaduje-li tento zákon konání ustavující valné hromady, přikládá se notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů ohledně otázek projednávaných jinak na ustavující valné hromadě.
(1) Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku vystaví společnost upisovateli zatímní list.
(2) Zatímní list obsahuje jmenovitou hodnotu upsaných akcií, popřípadě určení jejich druhu a splacenou část jejich jmenovité hodnoty.
(3) Zatímní list je cenným papírem na jméno, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatím,ní list nahrazuje. Jestliže upisovatel převede zatímní list na jinou osobu před splacením jmenovité hodnoty akcií, ručí za splacení zbytku upsané hodnoty akcií.
(4) Zní-li zatímní list na jméno několika osob, platí § 156 odst. 5 obdobně. Ke splacení jmenovité hodnoty akcií jsou tyto osoby zavázány společně a nerozdílně.
(5) Zatímní list vymění společnost akcionáři za akcie po splacení jmenovité hodnoty akcií, které zatímní list nahrazuje.
(1) Pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs akcií před zápisem společnosti do obchodního rejstříku nebo před zápisem zvýšení základního jmění, vydá společnost upisovateli zatímní list.
(2) Zatímní list obsahuje jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných akcií, jejich podobu a formu popřípadě určení jejich druhu a splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií.
(3) Zatímní list je cenným papírem na jméno, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatím,ní list nahrazuje. Jestliže upisovatel převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kursu akcií, ručí za splacení zbytku emisního kursu.
(4) Na zatímní listy a jejich převody se jinak použijí obdobně ustanovení o akciích na jméno. Zní-li zatímní list na jméno několika osob, jsou zavázány ke splacení jmenovité hodnoty akcií a emisního ážia společně a nerozdílně.
(5) Zatímní list vymění společnost akcionáři za akcie po splacení jmenovité hodnoty akcií, které zatímní list nahrazuje.
(1) Upisovatel je povinen splatit celou jmenovitou hodnotu akcií, které upsal, v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti, s výjimkou zaměstnaneckých akcií.
(2) Při porušení povinnosti splatit jmenovitou hodnotu upsaných akcií nebo její část zaplatí upisovatel úroky z prodlení určené ve stanovách, jinak ve výši 20% ročně.
(3) Jestliže upisovatel neuhradí splatnou část jmenovité hodnoty upsaných akcií do 60 dnů nebo v jiné lhůtě určené stanovami ode dne, kdy byl k tomu zakladateli nebo představenstvem vyzván, může představenstvo požadovat vrácení zatímního listu nebo sdělit upisovateli, že jeho zatímní list se prohlašuje za neplatný a vydat za něj jinému upisovateli náhradní zatímní list za podmínek vyžadovaných pro vydání zrušovaného zatímního listu. Částka získaná z vydání náhradního zatímního listu se použije k vrácení částky zaplacené původním upisovatelem po započtení nároků společnosti vzniklých z porušení jeho povinností.
(1) Upisovatel je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti nebo zápisu zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku, jde-li o peněžité vklady, s výjimkou zaměstnaneckých akcií. Nepeněžitý vklad je upisovatel povinen splatit před zápisem výše základního jmění do obchodního rejstříku.
(2) Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení určené ve stanovách, jinak ve výši 20% ročně.
(3) Jestliže upisovatel nesplatí splatnou část emisního kursu akcií ani v náhradní lhůtě určené stanovami, jinak ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy k tomu byl představenstvem vyzván, může tato výzva obsahovat žádost, aby upisovatel vrátil zatímní list ve lhůtě uvedené ve výzvě s upozorněním, že jinak tento zatímní list prohlásí společnost za neplatný. Marným uplynutím dodatečné lhůty určené pro splacení upsaných akcií se úpis tohoto upisovatele zrušuje a upisovatel není oprávněn zatímní list dále převádět. Pokud byl vydán zatímní list v zaknihované podobě, je společnost oprávněna po marném uplynutí dodatečné lhůty ke splacení upsaných akcií podat osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k registraci pozastavení práva nakládat s tímto zatímním listem.
(4) Pokud upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a toto rozhodnutí vhodným způsobem uveřejní a písemné oznámení o tom zašle upisovateli. Pokud byl zatímní list, který je prohlášen za neplatný, vydán v zaknihované podobě podá společnost příkaz ke zrušení tohoto zatímního listu osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů.
(5) Představenstvo může vyzvat upisovatele k vrácení zatímního listu pouze tehdy, pokud jiná osoba upsala nesplacené akcie za podmínek, za nichž byly upsány akcie, které zatímní list nahrazuje s rozvazovací podmínkou, že majitel zatímního listu ve lhůtě určené ve výzvě podle odstavce 1 závazek splatit vklad nesplní.
(6) Částka získaná vydáním náhradního zatímního listu se použije k vrácení částky zaplacené původním upisovatelům po započtení nároků vzniklých společnosti z porušení jeho povinností.
(1) Akcionář má právo na podíl ze zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření určila k rozdělení. Pokud z ustanovení stanov týkajících se akcií s odlišným nárokem na podíl ze zisku nevyplývá něco jiného, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.
(2) K výplatě dividend nelze použít základního jmění, ani rezervního fondu a prostředků, jež podle tohoto zákona nebo podle stanov mají být použity k doplnění rezervního fondu.
(3) Podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému) může stanovit valná hromada ze zisku určeného k rozdělení.
(4) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, mohou se zaměstnanci společnosti ve shodě se stanovami podílet na rozdělení zisku. Stanovy mohou určit, že tento podíl ze zisku lze použít pouze k získání zaměstnaneckých akcií společnosti.
(1) Akcionář má právo na podíl ze zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření určila k rozdělení. Pokud z ustanovení stanov týkajících se akcií s odlišným nárokem na podíl ze zisku nevyplývá něco jiného, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.
(2) Společnost není oprávněna rozdělit zisk mezi akcionáře, pokud čisté obchodní jmění společnosti k poslednímu dni účetního období zjištěné z roční účetní závěrky je nebo by v důsledku rozdělení zisku bylo nižší než základní jmění společnosti, zvýšené o:
a) upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního jmění a nové základní jmění nebylo ke dni sestavení roční účetní závěrky zapsáno v obchodním rejstříku,
b) rezervní fond vytvořený ze zisku, který může být použit jen k úhradě ztráty společnosti,
c) o rezervní fond vytvořený podle § 161c odst. 3.
(3) Podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému) může stanovit valná hromada ze zisku určeného k rozdělení.
(4) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, mohou se zaměstnanci společnosti ve shodě se stanovami podílet na rozdělení zisku. Stanovy mohou určit, že tento podíl ze zisku lze použít pouze k získání zaměstnaneckých akcií společnosti.
(5) Ustanovení odstavce 2 se použije obdobě i na rozdělení zisku na tantiému a na určení podílu zaměstnanců na zisku.
(6) Výše zisku rozdělovaného podle odstavců 2 až 4 nesmí být vyšší, než je výše zisku vykázaná v roční účetní závěrce za poslední účetní období zvýšená o nepoužitý zisk minulých let s výjimkou zisku přiděleného do rezervního fondu ve výši, v němž lze rezervní fond použít výhradě k úhradě ztrát společnosti, a snížená o neuhrazené ztráty minulých let přesahující příděly do rezervního fondu.
(7) Pokud byl předmětem vkladu do společnosti nehmotný investiční majetek, který je vykazován v aktivech společnosti, musí být účetně odepsán nejpozději v průběhu 5 let. Pokud není tento hmotný investiční majetek zcela účetně odepsán, nesmí společnost vyplácet podíl na zisku, ledaže k tomuto účelu použitelné rezervy a nerozdělený zisk minulých let jsou nejméně tak vysoké, jako účetní zůstatková cena tohoto nehmotného investičního majetku.
(8) Nestanoví-li stanovy akciové společnosti nebo orgán společnosti určený stanovami jinak, je dividenda a tantiéma splatná ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Pokud jsou akcie společnosti veřejně obchodovatelné nebo byly vydány na majitele, musí být den splatnosti dividendy vodným způsobem uveřejněn. Pokud vydala společnost akcie na jméno a stanovy neurčují den splatnosti dividendy, je společnost povinna zaslat akcionářům oznámení o dnu splatnosti dividendy bez zbytečného odkladu po dni konání valné hromady, která o výplatě dividendy rozhodla.
(9) Neurčí-li stanovy společnosti jinak, je společnost povinna vyplatit dividendu na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře vedené v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Pokud společnost vydala listinné akcie na majitele, je akcionář povinen dostavit se k výplatě dividendy na místo určené stanovami nebo rozhodnutím valné hromady. Způsob a míso výplaty dividendy je společnost povinna oznámit způsobem uvedeným v odstavci 8.
(10) Valná hromada je oprávněna určit rozhodný den pro určení osoby oprávněné uplatnit právo na dividendu. Tento den nesmí předcházet dnu splatnosti dividendy o více než o 1 měsíc, nemůže však předcházet dnu, v němž valná hromada rozhodla výplatě dividendy. Pokud vydává společnost zaknihované akcie, a valná hromada neurčila rozhodný den, je rozhodným den ten den, v němž se konala valná hromada, která o výplatě dividend rozhodla. Rozhodný den je společnost povinna uveřejnit způsobem uvedeným v odstavci 8.
(1) Akcionář není povinen vrátit
společnosti dividendu přijatou v dobré víře.
(2) Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů. Za vrácení majetkových vkladů se nepokládají platby poskytnuté při vrácení zaměstnaneckých akcií.
(3) Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.
(1) Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře.
(2) Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů. Za vrácení majetkových vkladů se nepokládají platby poskytnuté při vrácení akcií společnosti, při snižování základního jmění a při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.
(3) Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.
Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat na ní vysvětlení a uplatňovat návrhy. Počet hlasů akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií. Způsob hlasování určují stanovy, které rovněž mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře.
Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Pokud stanovy neurčí jinak, hlasuje se nejprve o protinávrhu akcionáře. Počet hlasů akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií. Způsob hlasování určují stanovy, které rovněž mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře.
/změněn a v odst. 2 se vypouští část věty/
(1) Akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje alespoň 10% základního jmění, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.
(2) Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Nesplní-li představenstvo tuto povinnost, svolá mimořádnou valnou hromadu na žádost akcionářů uvedených v odstavci 1 v téže lhůtě počítané ode dne doručení žádosti soud. Tito akcionáři mají právo na náhradu nákladů, které jim přitom vznikly.
(1) Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje alespoň 10% základního jmění, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.
(2) Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Nesplní-li představenstvo tuto povinnost, svolá mimořádnou valnou hromadu na žádost akcionářů uvedených v odstavci 1 soud. Tito akcionáři mají právo na náhradu nákladů, které jim přitom vznikly.
Na žádost akcionářů uvedených v § 181 odst. 1:
a) představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady,
b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v určených záležitostech.
O prohlášení rozhodnutí valné hromady za neplatné platí obdobně ustanovení § 131.
(1) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která se skládá ze všech na ní přítomných akcionářů.
(2) Valná hromada se koná nejméně jednou za rok a svolává ji představenstvo, pokud nestanoví tento zákon jinak, a to způsobem a ve lhůtách určených stanovami.
(3) U společnosti s akciemi na jméno zasílá představenstvo pozvánku všem akcionářům nejméně 30 dní před konáním valné hromady. U společnosti s akciemi na majitele se uveřejňuje v této lhůtě oznámení o konání valné hromady způsobem určeným stanovami.
(4) Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady obsahuje alespoň:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná nebo mimořádná valná hromada,
d) pořad jednání valné hromady.
(1) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která se skládá ze všech na ní přítomných akcionářů. Pokud vydala společnost listinné akcie na jméno, je oprávněna účastnit se valné hromady osoba vedená jako akcionář v seznamu akcionářů. Pokud společnost vydala akcie v zaknihované podobě, mohou stanovy nebo rozhodnutí předcházející valné hromady určit den, který je rozhodný k uplatnění práva účasti na valné hromadě. Tento den však nemůže o více než 7 kalendářních dnů předcházet dnu konání valné hromady. Pokud nebude rozhodný den určen platí, že rozhodným dnem je sedmý kalendářní den před dnem konání valné hromady.
(2) Valná hromada se koná nejméně jednou za rok a svolává ji představenstvo, pokud nestanoví tento zákon jinak, a to způsobem a ve lhůtách určených stanovami.
(3) U společnosti s akciemi na jméno zasílá představenstvo pozvánku všem akcionářům nejméně 30 dní před konáním valné hromady. U společnosti s akciemi na majitele se uveřejňuje v této lhůtě oznámení o konání valné hromady způsobem určeným stanovami.
(4) Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady obsahuje alespoň:
a) obchodní jméno a sídlo společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná nebo mimořádná valná hromada,
d) pořad jednání valné hromady,
e) rozhodný den k uplatnění práva účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie.
(1) Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie s jmenovitou hodnotou představující úhrnem více než 30% základního jmění společnosti, neurčují-li stanovy něco jiného.
(2) Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě zmocněnce, čísla a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel, zvolení podle stanov.
(3) Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do tří týdnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původně svolaná. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odstavce 1.
(4) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.
(1) Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního jmění společnosti, nevyžadují-li stanovy účast vyšší.
(2) Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je oprávněna k účasti na valné hromadě, popřípadě jejího zmocněnce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel, zvolení podle stanov.
(3) Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do tří týdnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původně svolaná. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odstavce 1.
(4) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.
(1) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nebo stanovy nevyžadují většinu jinou.
(2) K rozhodnutí valné hromady o změně práv spojených s některým druhem akcií se vyžaduje souhlasu dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů majících tyto akcie.
(1) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nebo stanovy nevyžadují většinu jinou. Pokud tento zákon vyžaduje většinu jinou, mohou stanovy určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení, než určuje zákon.
(2) K rozhodnutí valné hromady podle § 187 odst. 1 písm. a), b), g) a h) se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů přítomných akcionářů.
(3) K rozhodnutí valné hromady o změně druhu akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, k omezení převoditelnosti akcií na jméno a zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů akcionářů majících tyto akcie.
(4) K vyloučení přednostního práva dosavadních akcionářů k vyměnitelným a prioritním dluhopisům a k vyloučení jejich přednostního práva k upisování nových akcií se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
(5) O rozhodnutích podle odstavce 2 až 4 musí být pořízen notářský zápis.
(6) Pokud společnost rozhodne o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií je povinna vyhlásit do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady veřejnou nabídku na odkoupení akcií od akcionářů, kteří nehlasovali pro zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, způsobem a za podmínek, které určuje zvláštní zákon.
(7) Pokud společnost rozhodne o změně druha akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno, je povinna vyhlásit do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady veřejnou nabídku na odkoupení akcií od majitelů tohoto druhu akcií, kteří nehlasovali pro změnu druhu akcií nebo omezení jejich převoditelnosti způsobem, který určuje zvláštní zákon. Pokud nejsou akcie společnosti veřejně obchodovatelné, je povinna odkoupit akcie za cenu, která se určí jako podíl jedné akcie na čistém obchodním jmění společnosti ke dni rozhodnutí valné hromady o změně druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií na jméno. Veřejná nabídka musí být uveřejněna způsobem, který určují stanovy společnosti a pokud společnost vydala akcie na jméno, je povinna výzvu odeslat nabídku i na adresy akcionářů uvedené v seznamu akcionářů.
(8) Pokud společnost ve lhůtách uvedených v odstavcích 6 a 7 veřejnou nabídku nevyhlásí, jsou akcionáři, jimž měla být veřejná nabídka určena, oprávněni požádat společnost, aby od nich akcie odkoupila za cenu, kterou byla společnost povinna uvést ve veřejné nabídce a společnost je povinna bez zbytečného odkladu žádosti akcionáře vyhovět (dále jen "prodejní opce"). Prodejní opci může akcionář uplatnit v lhůtě 60 dnů, jejíž běh počíná dnem, který následuje po dnu, v němž se akciová společnost dostala do prodlení s povinností vyhlásit veřejnou nabídku, jinak toto právo zaniká. Pokud společnost žádosti akcionáře bez zbytečného odkladu nevyhoví, je akcionář oprávněn domáhat se nahrazení vůle akciové společnosti rozhodnutím soudu. Rozhodnutí soudu má účinky vůči všem akcionářům, vůči nimž měla společnost povinnost vyhlásit veřejnou výzvu.
(9) Rozhodným dnem pro určení osob,
jimž je určena veřejná nabídka
na odkoupení akcií podle odstavců 6 až
8 je den konání valné hromady, která
rozhodnutí přijala, pokud v tomto rozhodnutí
není uveden den pozdější. Tento pozdější
den však nesmí následovat po dnu, v němž
bude veřejná nabídka učiněna.