Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RADĚ ČT

Rada ČT pracovala v roce 1994 v tomto složení

RNDr. Jiří Grygar, předseda

Ing. Leopold Hajíček (zvolen 9.7.1994)

PhDr. Jiří Růžička

Karel Steigerwald,

místopředseda Vladimír Svoboda

Jan Trefulka

František Trnka

Mgr. Jiří Zajíc, místopředseda

PhDr. Jaromír Zemina

Rada ČT se během roku sešla na 38 zasedáních, z toho jednou ve studiu Brno a jednou ve studiu Ostrava.

Dále Rada ČT jednala s představiteli Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR a s poslaneckými kluby PČR (ČSSD, ODA a KDU-ČSL), s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, s ředitelem televizní stanice Nova Vladimírem Železným, s předsedou CRTC Keithem Spicerem z Ottawy, s představiteli Konfederace politických vězňů, se zástupci Ministerstva životního prostředí, s poradcem předsedy vlády pro věci mediální Vadimem Petrovem, a s náměstkem ministra kultury ČR Michalem Prokopem.

Jednotliví členové Rady se zúčastňovali porad s producenty ČT a během roku někteří členové vystoupili se svými příspěvky v relaci Setkání s obrazovkou.

Rozpočet a čerpání rozpočtu Rady ČT v roce 1994

Rozpočet Rady České televize byl sestavován na začátku roku 1994 na základě předpokládaných výdajů (s přihlédnutím ke skutečnosti v roce 1992).

Rada ČT si v roce 1994 vyžádala komplexní posouzení činnosti ČT firmou Coopers and Lybrand, čímž byl mimořádně zvýšen rozpočet Rady.

3.2. PŘEHLED EXTERNÍCH ANALÝZ VYŽÁDANÝCH RADOU ČT

3.2.1. Analýzy programu

Rada opět zadala několik analýz nezávislým expertům, kteří dostali za úkol vypracovat odborné posudky podle požadavků Rady ČT. V roce 1994 byly pro Radu ČT zpracovány tyto analýzy:

Všechny expertízy obdrželo vedeni ČT pro vlastní "vytěžení".

3.2.2. Komplexní posouzení činnosti ČT firmou COOPERS & LYBRAND

V červnu roku 1994 zadala Rada České televize renomované britské firmě Coopers & Lybrand provedení komplexního posouzení činnosti České televize zejména z těchto hledisek:

- provozní a obchodní prostředí České televize

- srovnání mediální legislativy a trhů se zahraničím

- finanční řízení a rozpočet České televize

- efektivita organizace a řízení České televize

- financování České televize a modely budoucích scénářů

Získané informace představují důležitý "know how". Jejích šíření by mohlo vážně poškodit Českou televizi v současném konkurenčním prostředí. V následujícím předkládáme souhrnné hodnocení, které zjištěné výsledky syntetizuje. Anglická verse souhrnného hodnocení je autorizována vedoucím projektu panem Alanem Hammillem. Originál má k dispozici Rada České televize. Jednotlivé dílčí analytické studie, které jsou podkladem "Souhrnu", považuje Rada ČT za pracovní materiál sloužící potřebám Rady české televize, případně České televizi. Jakákoli indiskrece z těchto zdrojů by mohla vážně poškodit Českou televizi. Toto omezení neplatí pro informace uvedené v Souhrnu.

Základní charakteristika situace České televize

Česká televize (ČT) učinila značný pokrok v přizpůsobení se své nové roli jako veřejnoprávního broadcastera na trhu, který se nedávno liberalizoval, v přímé konkurenci se svými komerčními soupeři. Modifikovala svoji organizační strukturu, zavedla producentský přístup k výrobě programů a oživila své vysílací schéma, zároveň s úsilím o zlepšení efektivity. Má značná aktiva ve sféře výroby programů společně s velmi silnou programovou tradicí, zvláště v žánrech, jako jsou dramatické pořady.

Zavedení zcela svobodné tržní konkurence v relativně krátkém časovém období však znamenalo, že ČT byla nucena se velice rychle přizpůsobit novému tržnímu prostředí. Tento proces přizpůsobování není však zdaleka ukončen. Výsledkem je, že je ještě mnohé, co musí ČT udělat, aby se mohla postavit tváří v tvář těžkým úkolům, které před ni staví nové, dynamické prostředí.

Mezinárodní porovnání legislativy o provozování vysílání

Všeobecně jsou zákonné normy v České republice podobné těm v jiných zemích, ale existuje několik důležitých vyjímek. Na rozdíl od většiny evropských zemí, neexistují specifické zákony řídící vlastnictví médií. Na téměř všech ostatních trzích existují vedle normálních zákonů o konkurenci, týkajících se všech hospodářských odvětví, také zákony o médiích, které omezují koncentraci vlastnictví na mediálních trzích. Doporučujeme, aby Česká republika zavedla podobnou legislativu.

Organizace

ČT učinila značný pokrok ve vývoji své organizační struktury tak, aby se podpořil komerčnější přístup. Doporučení, která jsme navrhli, jsou taková, aby tento vývoj dále pokračoval. V Praze by podnikové záležitosti měly být odděleny od provozu studií.

Činnost uvnitř každého studia by měla být rozdělena na tři úseky: správa, tvorba programů a produkční vybavení (např. studia, střižny, kameramani, atd.). Tvůrci programů by měli mít volnost nakupovat vybavení uvnitř ČT nebo od extemích dodavatelů, mohou-li tito nabídnout stejnou kvalitu za nižší cenu. Takováto organizace činnosti studia umožní snazší porovnání nákladů na tvorbu programů a produkční zařízení s vnějším trhem tak, jak se tento vyvíjí. Vnější trh bude působit jako důležité měřítko efektivity při měření výkonu ČT.

V současnosti není strategie ČT plně zdokumentována a neexistuje formální výhledový plán. ČT by si měla vypracovat tříletý obchodní plán určující jasné cíle organizace v oblastech jako jsou cíle snižování nákladů, snižování stavů a cíle programové činnosti (např. skladba programů, úroveň repríz, atd.).

Rozpočtování

Proces tvorby rozpočtu v ČT má zdravý základ. Měl by ale být zkvalitněn tím, že bude více proaktivní. Jako součást plánovacího procesu popsaného výše by ČT měla vypracovat předpověď finančního výkonu organizace na příští tři roky a své klíčové finanční cíle. Proces rozpočtování základních prostředků vyžaduje některá vylepšení. Je třeba zavést přísnější postup při oceňování a schvalování potenciálních projektů týkajících se základních prostředků, který by byl podpořen poinvestičním posudkem, aby se zjistilo, zda bylo v praxi skutečně dosaženo očekávaných přínosů.

Efektivita

Efektivitu ČT jsme poměřovali porovnáním s veřejnoprávními broadcastery na jiných trzích, přičemž jsme zjistili, že celkově je ČT producent s nízkými náklady. Toto se dalo do určité míry očekávat, protože všeobecná úroveň cen v České republice je značně pod úrovní většiny západoevropských zemí. Nově liberalizovaný vysílací trh České republiky je však teprve v počátcích. Rozšíření mezinárodních obchodu a větší konkurence pravděpodobně povedou k rychlé inflaci vysílacích nákladů ve vztahu k jiným zemím, což bude mít nepříznivý dopad na relativní pozici ČT. Navíc, s vývojem trhu a zvýšenou konkurencí budou pravděpodobně broadcasteři muset nabízet stále dražší programy vlastní produkce, aby přitáhli stále vzácnější diváky. ČT bude tudíž muset agresivně kontrolovat náklady, aby zabránila zhoršování své konkurenční pozice.

Co se týče produktivity, ČT je slušně efektivní ve srovnání s většinou evropských broadcasterů veřejnoprávního sektoru. Všeobecně však jsou veřejnoprávní broadcasteři v Evropě mnohem méně efektivní než komerční broadcasteři.

Na základě porovnání efektivity, která jsme provedli, věříme, že ČT by měla dosahovat v nejbližších třech letech 10-15 snížení celkových nákladů. Vezmeme-li za základ náklady na rok 1995, toto by znamenalo celkové roční úspory ve výši 320-485 miliónů korun. Prakticky by tak byly pokryty roční náklady způsobené očekávanou meziroční inflací v České republice.

Financování

V rámci našeho posudku jsme se také věnovali výběru koncesionářských poplatků a potenciálním zdrojům příjmů z jiných oblastí než jsou poplatky a reklama.

Informace potřebné pro zlepšení výběru poplatků, které jsou k dispozici, jsou špatné. Zvláště záznamy o registraci přijímačů u České pošty jsou nekompletní a zastaralé a informace o neregistrovaných domácnostech a podnicích jsou nespolehlivé. Tyto informace budou muset být výrazně zkvalitněny, aby se podpořila snaha ČT zredukovat počet neplatičů. Na základě dosažitelných informací odhadujeme, že kombinovaná částka poplatkových úniků a nákladů na výběr je asi 20 celkového potenciálního příjmu z koncesí, což je v porovnání s většinou evropských zemí vysoké číslo. Jestliže by se ve střednědobé perspektivě podařilo snížit částku úniků a nákladů na výběr na průměr EBU, zvýšily by se příjmy ČT asi o 90 miliónů korun.

V roce 1994 jiné finanční zdroje než poplatky a reklama činily asi 11% příjmů ČT, což je zhruba stejné, jako poměr dosahovaný jinými evropskými broadcastery. Existují možnosti rozšíření sponzoringu a (ve střednědobé perspektivě) také příjem z merchandisíngu, ale dosažitelné zvýšení bude pouze okrajové v poměru k celkovým požadavkům na financování ČT.

Výkon České televize v budoucnosti

Závěrečná etapa naší práce se týkala předpovědi finančního výkonu ČT za různých souborů předpokladů. Tato předpověď ukazuje, že během několika příštích let bude ČT vystavena značnému finančnímu tlaku. Vypracovali jsme předpověď ťzákladního případuŤ, který představuje nejpravděpodobnější budoucí vývoj, bereme-li v úvahu současné trendy nákladů a příjmů.

Základní případ předvídá následující situaci:

Podle našeho názoru základní způsob, jak může ČT zabránit těmto deficitům, je důrazné snížení nákladů.

ČT se také bude muset snažit získávat příležitosti ke zvýšení příjmů. Zabezpečení tohoto dodatečného příjmu bude ale vyžadovat čas, a to nejméně 2-3 roky, a bude kriticky záviset na spolupráci a investicích České pošty.

ČT již činí kroky ke stabilizací a postupnému opětnému získání diváků. Věříme, že existuje prostor pro zlepšení programového schématu ČT a přitažlivosti některých jejích programů, ale se zvyšující se konkurencí komerčního sektoru bude obtížné znovu získat ztracené příjmy.

Podle našeho názoru bude třeba použít kombinace opatření, aby nedošlo k deficitům předpovídaným naším základním případem. Existuje nebezpečí, že dokonce i když ČT dosáhne cílů snížení nákladů, které doporučujeme, a přijme všechna možná opatření ke zvýšeni příjmů, přesto se nevyhne deficitu. Za předpokladu, že parlament bude přesvědčen, že ČT vynakládá veškeré úsilí na zvýšení efektivity, mohl by vážně uvažovat o zvýšení koncesionářského poplatku, aby se nahradila případná ztráta. Je jasné, že odebrání reklamy nebo jejího značného snížení zákazem jejího uvádění v prime time by v dohledné budoucnosti nebyla proveditelná altemativa bez podstatného zvýšení poplatků jako kompenzace. Naše předpověď také ukazuje, že kdyby ČT2 byl privatizován a stal se z něho komerční broadcaster financovaný reklamou, snížil by se významně deficit ČT pouze v roce 96 - a to jen za předpokladu, že by ČT stále ještě měla přístup jak k poplatkům, tak k financování z reklamy. Kromě finančního dopadu by však privatizace ČT2 měla velice závažný nepříznivý vliv na skladbu a různorodost programů ČT a její schopnost plnit veřejnoprávní poslání.

3.3. DŮLEŽITÉ ZÁVĚRY Z JEDNÁNÍ RADY ČT V PRŮBĚHU ROKU 1994

Rada ČT vydala během roku 1994 řadu doporučení a usnesení, která předávala generálnímu řediteli České televize.

3.3.1. Přehled nejdůležitějších doporučení

- Rada zhlédla pořad "0 lidské duši a jejím těle" z cyklu "Dejte léta zdraví" a konstatovala, je obsah ani forma pořadu neodpovídala požadavkům veřejnoprávní televize ve vzdělávací oblasti (nepřesný výklad pojmů, věcné chyby, ideologická agitace místo odborné prezentace, absence diskuse, nezvládnutí tématu moderátorkou).

Rada ČT žádala GŘ, aby zjednal nápravu (včetně důsledků personálních);

GŘ akceptoval (dlouhodobější úkol)

- Rada dala návrh na zrušení vysílání horoskopů v Teletextu ČT (které se hodí jedině do vysílání komerčních stanic);

GŘ akceptoval (vyřešeno zrušením)

- po prostudování analýz týkajících se "vědy a pavědy v ČT" Rada doporučila, aby byly tyto analýzy dány k dispozici vedoucím tvůrčím pracovníkům ČT a ředítelům TS Brno a Ostrava;

GŘ akceptoval (provedeno)

- Rada vytyčila okruhy zvlášť důležitých témat pro činnost ČT. Současně požádala vedení ČT, aby předložilo návrh systému, který by stimuloval kvalitní tvorbu, pokrývající tyto tématické okruhy:

1) Rozvíjení duchovního života společnosti

- vytváření hodnotových orientací a priorit občanské společnosti

- filosofická reflexe skutečnosti

- vlastní náboženský život

2) Mezilidské vztahy a jejich kultivace

3) Výchova k rodičovství a sexuální výchova

4) Svět dítěte

- jak svět vypadá očima dítěte

- jaké jsou vlivy na svět dítěte

- proměny dětského světa v čase jeho vývoje

5) Staří, nemocní a handicapovaní lidé

6) Výchova k demokracii

a) výchova k občanství

b) fungování institucí demokratického státu

c) zajišťování bezpečnosti v otevřené společnosti

d) ochrana spotřebitele v tržním hospodářství

e) etika a kultura podnikání

7) Péče o zdraví, rub a líc zdravotnictví

8) Věda, pavěda, vzdělávání (včetně školství)

9) Dějiny

- kořeny evropských dějin

- kořeny českých dějin

- modemí evropské dějiny

- modemí české dějiny

- uzlové momenty českých dějin

10) Život na venkově a v regionech

11) Člověk jako součást a ochránce přírody

12) Prezentace současné původní umělecké tvorby

GŘ akceptoval - dlouhodobý úkol, systematicky sledováno

- Rada upozornila vedení ČT, že považuje za nezbytné, aby v pořadu "Debata" a "Ve středu" byla alespoň z 50% zastoupena opozice:

GŘ v zásadě akceptoval - opakováno pro občasné nedodržení

- Rada navrhla, aby text přílohy k pracovní smlouvě byl doplněn o pasáž, týkající se etického novinářského jednání pracovníků ČT;

GŘ akceptoval - provedeno

- Rada požádala vedení o odstranění nedostatků v obsahu a zejména výtvarném řešení relace Počasí;

GŘ akceptoval - změna

- uvedením filmu "Poslední pokušení Ježíše Krista" v programové řadě věnované zvláštním filmovým dílům, ČT neporušila požadavky kladené na poslání veřejnoprávní televize; Rada doporučila, aby v dohledné době, nejlépe kolem velikonočních svátků, ČT uvedla P. Pasoliniho "Evangelium podle Matouše" nebo jiný srovnatelný film, protože ve veřejnosti je nedostatečná znalost biblického příběhu Ježíše Nazaretského; (ČT rychle vyřešila doporučení Rady odvysíláním filmu Franca Zeffirelliho "Ježíš Nazaretský"):

GŘ akceptoval - odvysíláno o velikonocích

- Rada upozornila na to, že ČT dává místy nepřiměřený prostor autorům, kteří upoutávají zájem lidí ne kvalitou svého díla, ale pochybnou prezentací své osoby;

GŘ akceptoval - dlouhodobý úkol

- Rada doporučila, aby při upoutávkách na večemí pořady, které jsou zařazovány během dne (často v bezprostřední návaznosti na dětské pořady), nebyly vybírány scény, které svým charakterem odporují ustanovení zákona o výskytu násilí na televizní obrazovce v zájmu ochrany psychického vývoje dětí;

GŘ akceptoval - dlouhodobý úkol

- Rada se obrátila na GŘ, aby podal zprávu, jak je zajištěno vysílání pro postižené občany. Zpracování tématiky postižených občanů je jednou z prioritních oblastí, kterým by se měla ČT věnovat. Dále Rada požádala GŘ, aby informoval Radu o strategii ČT ve vztahu k soukromým producentům;

GŘ splnil

- Rada požádala GŘ, aby předložil Radě návrh koncepce diskusních pořadů ČT - koncepce byla dodána a v Radě prodiskutována;

Splněno jen částečně - viz též 3.5.1.1.

- Rada si vyžádala od šéfredaktora Petra Studenovského jména jednotlivých pracovníků zpravodajství a rozdělení jejich kompetencí: po dodání tohoto materiálu bylo zjištěno, že nejsou řádně zajištěny všechny odborné specializace potřebné pro vysílání ČT; bylo přislíbeno, že během doby ČT najde a zaškolí potřebné pracovníky;

Splněno - viz též příloha 4.5

- Rada doporučila zrušit diskusní pořad "Ve středu" jako zcela nevyhovující;

Pořad zrušen

- Rada si vyžádala od vedení ČT koncepci činnosti programového ředitele

Splněno

- Rada požádala o předložení koncepce prezentace drogových ohrožení a drogové prevence v naší společnosti na kanálech ČT;

Splněno částečně

- Rada vyslovila požadavek na vytvoření mechanismů zpracovávajících kvalitní dokumentární pořady s případy politických vězňů z padesátých let;

GŘ akceptoval

- Rada upozornila, že považuje za nezbytné, aby se ČT vrátila k problematice česko-německých vztahů;

GŘ akceptoval - průběžně realizováno

- Rada upozornila na některé nevkusné reklamy (např. reklama na čistící prostředek Colon), které pobuřují část diváků.

GŘ akceptoval - reklama vyřazena

3.3.2. Usnesení Rady České televize

1) - Rada konstatuje, že v pořadu Debata není dodržována dohoda o tom, že mezi pozvanými diskutujícími bude zhruba 50 zástupců opozice (posledně 6:1 zástupci koalice).

- Dále pořad Debata nemá stále charakter rekapitulace minulého týdne, ale je mono až duotématická.

- Rada žádá vysvětlení, proč tomu tak je, kdo je za to zodpovědný a jak to bude řešeno.

- Rada vyslovuje znepokojení nad tím, že průměrná kvalita a pestrost publicistických pořadů TV NOVA začíná převyšovat srovnatelné pořady ČT.

2) Rada žádá prověřit informací ředitele TS Brno Dr. Drahoše, že ČT zaměstnává pí Příkazkou (?) s pozitivní lustrací A nebo B, což je v rozporu s informací, kterou jsme obdrželi o personálním stavu progr. pracovníků ČT, a ze které jsme vycházeli při zpracování výroční zprávy za rok 1993.

Výsledek usnesení:

ad 1)

Zastoupení představitelů různých politických směrů v diskusních pořadech ČT se od doby vydání usnesení výrazně zlepšilo a v současné době je dle názoru Rady ČT zcela přiměřené. Ostatní problémy, uvedené v usnesení v bodě 1) však dosud vyřešeny nebyly.

ad 2)

Zaměstnankyně brněnského studia pí Příkazká nespadala svým funkčním zařazením do okruhu zaměstnanců, na něž se lustrační zákon vztahuje. Rada ČT však zjistila, že pracovní poměr pí Příkazké v ČT v r. 1994 skončil.

Rada ČT vycházejíc ze Zákona č. 483/91 o České televizi a Statutu České televize vydaného GŘ dne 15. dubna 1992, považuje chystané pravidelné vystupování místopředsedy vlády a předsedy politické strany Jana Kalvody ve vzdělávacím pořadu ČT (Odpolední univerzita) za porušení výše uvedených právních norem a žádá GŘ I. Mathého, aby neprodleně zjednal nápravu.

Výsledek usnesení:

Plánovaný cyklus se po dohodě s vedením ČT i s Janem Kalvodou

neuskutečnil.

Rada ČT vycházejíc ze zákona č. 483/91 o České televizi a ze statutu ČT vydaného GŘ dne 15.4.92, považuje dosavadní úroveň zobrazení našich modemích dějin, jak je přinášejí nejrůznější pořady ČT, za nedostatečné naplňující poslání veřejnoprávní TV. Jelikož Rada považuje tento úkol za jeden z nejdůležitějších, žádá ředitele ČT, aby inicioval a zabezpečil přípravu rozsáhlého dokumentárního seriálu na téma "Komunismus v českých zemích", v němž by byl osud naší země v tomto století objektivně a zevrubně prezentován.

Rada se domnívá, že takový mnohadílný cyklus je naprosto nezbytnou součástí programové skladby veřejnoprávní TV a důležitou složkou celonárodního vyrovnání s totalitní minulostí.

Rada očekává od vedení TV iniciativní komplexní přípravu projektu ve spolupráci s vědeckými ústavy a koncepční návrhy na jeho realizaci do 31. 3. 1995, aby seriál mohl být vysílán nejpozději od 1. 1. 1996.

Výsledek usnesení:

Radě ČT byla vedením ČT předložena podrobná synopse 50ti-dílného dokumentárního seriálu, jehož záměry zcela odpovídají smyslu usnesení Rady ČT. Seriál bude vysílán v r. 1996.

Rada ČT jednomyslně odsoudila používání skryté kamery v pořadu Stíny dne 7. a 14. listopadu 1994.

Šlo o audiovizuální záznam před a po natáčení rozhovoru a o jeho zveřejnění bez vědomí nebo alespoň dodatečného souhlasu účastníka.

Výsledek usnesení:

Po rozhovoru s odpovědnými pracovníky ČT vzala Rada ČT na vědomí ujištění GŘ, že se tato metoda nebude v budoucnu opakovat, neboť porušuje etické zásady žurnalistiky, shrnuté v rozhodnutí GŘ č. 8 z 9. února 1994.

3.4. ZÁVAŽNĚJŠÍ STÍŽNOSTI A JEJICH ŘEŠENÍ

1. 26.11. 1993 se na Radu ČT obrátil poslanec J. Wagner se stížností na nepřizvání zástupců ČSSD k účasti k nedělní "Debatě" o kauze "Homolka", kterou iniciovala v poslanecké sněmovně právě tato strana.

Rada konstatovala, že se jednalo o profesionální chybu redakce, která měla pozvat poslankyni E. Fischerovou, která kauzu otevřela. Tato chyba souvisí s problematickou úrovní "Debaty", kterýmžto pořadem i problémy s jeho úrovní se Rada ČT zabývala opakovaně.

Rada ČT však zároveň konstatovala, že Levý blok byl zastoupen paní poslankyní Lagovou stejně tak, jako představitelem levicové strany panem MUDr. M. Bojarem. Rada se proto domnívá, že všechna zúčastněná hlediska byla takto v pořadu zastoupena.

2. Stížnost poslanců paní MUDr. E. Novákové a pana Ing. J. Pavely na opomenuti ČT podat informaci o "Svátku rodiny", kterážto akce se konala v Olomouci dne 25.9.1994 z iniciativy Arcibiskupství Olomouckého.

Rada ČT konstatovala oprávněnost stížnosti, která je dána nejen opomenutím redakce zpravodajství, ale rovněž obráží nedostatky v regionálním vysílání (viz též 3.5.1.1.).

3. Zástupci ODA si telefonicky stěžovali předsedovi Rady ČT na vystoupeni primátora města Prahy J. Koukala v cyklu "obec, Můj domov" v předvolebním období, kdy pan primátor kandidoval.

Rada ČT na tuto skutečnost ihned upozornila GŘ I. Mathé, který zjednal promptní nápravu, takže díl, ve kterém vystupoval pražský primátor, již nebyl odvysílán.

3.5. HODNOCENÍ VYBRANÝCH TYPU POŘADŮ

3.5.1. Zpravodajské a publicistické pořady

Zpravodajské a publicistické pořady považuje Rada ČT trvale za oblast, které je potřeba věnovat soustavnou a důraznou pozornost. Úplný přehled pořadů, které spadají do této kategorie (je jich několik desítek), obsahují přílohy 4.2., 4.3., 4.4., 4.5. a 4.6. Profilující význam v této oblasti v roce 1994 hrály:

- zpravodajské pořady Události, Večemík a "21"

- diskusní pořady Debata, Aréna a Ve středu

- publicistické pořady Čemé ovce, sem tam bílá; Karle, přepni to; Stíny; Pachatel neznámý; Nedej se!; Ta naše povaha česká a Oko.

Rada ČT ve svém hodnocení vycházela:

- z vlastního soustavného sledování (dva členové Rady ČT mají tuto oblast trvale na starosti)

- z vyžádaných expertíz odborníků (Katedra masové komunikace Fakulty sociálních věd UK, Jan Pömerl, Vladimír Just, Bohuslav Blažek, Drahoslav Makovička, Petr Pavlovský - viz 3.2.1.)

- z celoročního intemího hodnocení programové rady ČT (každých 14 dní skupina zástupců tvůrčích skupin provádí hodnocení všech pořadů v daném období)

- z hodnocení vyžádaného ředitelstvím programu od Barbary Tachecí

- z podrobných týdenních údajů o divácké sledovanosti a spokojeností

- z recenzí o vysílání ČT uváděných v českém tisku

- z jednání v parlamentních klubech a se zástupci Stálé komise pro sdělovací prostředky

- z každotýdenních hodnocení zpravodajských a vybraných pořadů prováděných na zasedání Rady za přítomnosti generálního ředitele a někdy dalších odpovědných pracovníků.

3.5.1.1. Zpravodajské pořady

Pro větší plastičnost uvedeme některá shrnutí z expertíz, která považujeme za zvlášť důležitá:

Bohuslav Blažek:

"Podrobné srovnání tří studií (v roce 92 F1, v letech 92 až 94 ČT a ročník 94 Katolického týdeníku) mě přivedlo k závěru, že vysvětlování nedostatků současné veřejnoprávní televize tím, že v ní přetrvávají "staré struktury", by bylo polopravdou. Z hlediska nadřazených kategorií, které zahrnují příbuzné druhy klišé (tj. selhání v komunikaci), se totiž ukázalo, že mnozí autoři a redaktoři Katolického týdeníku - názorově tedy zcela protipólní trpí obdobnými neduhy jako lidé z televize. To, co mají společného, je uloženo hlouběji a souvisí až s celosvětovými proměnami tzv. civilizačního paradigmatu. Tato klišé vlastně představují jakýsi tichý pakt mezi pokleslým autorstvím a pokleslým diváctvím. "

Nedostatky vyskytující se častěji ve zpravodajských relacích České televize

- desinformace na základě neuvědomělých ideologických návyků (nejvýrazněji ve vztahu k oblasti bývalého Sovětského svazu, Balkánu a Předního východu)

- chybné vedení rozhovoru (neschopnost vybrat vhodného partnera a klást otázky, které diváka skutečně zajímají)

- nedostatečná schopnost včas poskytnout přiměřený komentář

- slabá práce s obrazovou informací (např. slouží jen jako "výplň" ke slovnímu sdělení)

Rady vyskytující se častěji ve zpravodajských relacích České televize

- soustavné vytváření srovnávacích rámců pro poskytované informace

- zdařilé komplexní informace o dění v zahraničí

- zvyšování právního vědomí občanů dobrou analýzou souvislostí událostí a příslušných právních norem

- kritika nepoctivostí firem, viníků ap., vedoucí k ochraně spotřebitele a celkové kultivaci společenského klimatu

- poskytování potřebných praktických informací (např. dobře promyšlené pokyny pro vyplňování volebních lístků)".

Vladimír Just:

"Oč jsou Události - formálně - akademičtější (nez Televizní noviny na NOVĚ) a jejích reportéři a moderátoři statičtější, o to jsou jejich informace, které nám přinášejí, zajímavější a méně banální i povrchní. Jsou chvíle, kdy sledovat narůstání a řetězení rodící se ťkauzyŤ (plus její reflektování ze všech možných zřetelů, okamžité konfrontování s evropským i světovým kontextem, případně s historií fenoménu) je na ČT 1 opravdovým dobrodružstvím. Napínavým, řemeslně dokonalým, nejednoznačným, se stále otevřeným koncem. Obraz světa, který podávají Události, je (jakkoli to činí nudnějším způsobem!) méně nudný, placatý a čemobílý než verze světa na NOVĚ (jakkoli atraktivně a upřímně podaná). Svět podle Událostí je nekonečně mnohotvárnější, má více barev i tónů, je otevřený novým a novým interpretacím i dobrodružstvím."

Souhrnné sebehodnocení Redakce zpravodajství:

"Kvalita zpravodajských pořadů v roce 1994 vykázala vzestupnou úroveň. Nejen že věkově stále velmi mladí redaktoři a reportéři získali praxí cenné zkušenosti, které se pozvolna začaly projevovat ve výsledcích jejich práce, ale také formální stránka pořadů a jednotlivých zpravodajských příspěvků stoupla díky nebývalým možnostem nového technického zařízení. Z vysílání zmizely chyby typické pro předcházející léta jako chyby začínajícího zpravodajského kolektivu a na obrazovce se v daleko větší míře (v příspěvcích se statistickými údaji, výzkumy veřejného mínění apod.) začaly objevovat elektronicky připravované grafy, které nahradily zbytečně velké množství anonymních obrazů z ulice a umožnily divákům orientovat se lépe v ne příliš atraktivních, ale objektivně důležitých informacích.

Rok 1994 byl prvním rokem jednotné, nerozdělené redakce zpravodajství a tato pozitivní skutečnost se stala výhodou pro týmovou práci, která je pro kvalitu zpravodajství jedním z rozhodujících faktorů."

Závěry Rady ČT týkající se zpravodajských pořadů v roce 1994:

Zpravodajství má v ČT dobrý standard, který je narušován občasnými propady. V zásadě však ČT naplňuje požadavek veřejnoprávního vysílání.

Rada konstatuje dlouhodobé zanedbávání regionální problematiky v hlavních zpravodajských pořadech.

Rada považuje za potřebné využívat víc než doposud provázanosti mezi pořady Události a "21", zejména při prezentaci zajímavých kulturních osobností nebo akcí.

Rada žádá generálního ředitele, aby předložil návrh na efektivní využívání extemích analýz pracovníky zpravodajství.

3.5.1.2. Hlavní diskusní pořady

Působení ČT v této oblasti během roku 1994 je nutno označit za neúspěšné. Pořad Ve středu byl dokonce zrušen pro nekvalitu. Co se týče dvou dalších hlavních diskusních pořadů, Rada se v zásadě přiklání k hodnocení Vladimíra Justa:

"Dva ťdiskusníŤ pořady ČT 1 - Debata a Aréna - jsou pro mne spíše odstrašujícím příkladem, jak nediskutovat."

Oběma pořady se Rada celý rok soustavně zabývala. Zatímco pořad Aréna se stále ještě jeví jako perspektivní, by v současné době s některými vážnými nedostatky (nejasná dramaturgie programové řady i jednotlivých případů, nevhodný výběr "publika", nevyjasněná role moderátora), pořad Debata považuje Rada v současné podobě za neudržitelný.

Rada je si přitom vědoma, že hlavní potíž je v osobách moderátorů a že Česká televize v přítomnosti vhodné osobnosti pro vedení diskusních pořadů tohoto druhu nemá.

3.5.1.3. Publicistické pořady

Rada považuje za výstižné celkové hodnocení, které obsahuje analýza Petra Pavlovského:

"Přes občasné nesrovnalosti nelze říci, že by pořady byly nevyrovnané či úmyslně neobjektivní. Koalice i opozice, jednotlivé politické proudy, strany i hnutí dostávaly prostor s ohledem na svou významnost a na podíl odpovědnosti za věci veřejné, který právě mají.

Publicistika si málo všímá dění v parlamentu. Neanalyzuje a nekomentuje hlasováni jednotlivých poslaneckých klubů popř. i jednotlivých poslanců, ačkoli hlasování většinou nejsou tajná."

Rada v té souvislosti požádala generálního ředitele, aby ČT zajistila v roce 1995 v daleko větší míře zpravodajsko-publicistické pokrytí parlamentního dění. Předpokládá se vysílání záznamů z podstatných částí plenárních jednání,

3.5.2. Vzdělávací a osvětové pořady

Při hodnocení vzdělávacích a osvětových pořadů ČT vycházela Rada ČT především z vlastního sledování těchto pořadů na obrazovce, dále z podkladů a přehledů, dodaných vedením ČT a konečně též z analýzy, kterou na základě požadavků Rady vypracovala doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc., vedoucí oddělení komparativní pedagogiky Ústavu pedagogických a psychologických výzkumů pedagogické fakulty UK. Analýza pokryla následující hlavní skupiny:

A. Jazykové kurzy

B. Vzdělávací pořady pro děti předškolního věku

C. Vzdělávací pořady pro školy a mládež

D. Pořady pro zdravotně znevýhodněné

E. Další vzdělávání

Mimořádně zevrubná a kvalitní analýza byla velmi příznivě hodnocena Radou ČT a příslušná doporučení i kritika byly předány vedení ČT k využití při koncipování programu pro příští období. Rada považuje tuto oblast televizního vysílání za jedno z hlavních poslání pro veřejnoprávní televizi, a proto věnuje pořadům z tohoto oboru zvláštní pozornost. Kromě nesporných domácích či převzatých zahraničních pořadů se totiž v poslední době občas vyskytují programy, jejichž hodnota je přinejmenším diskutabilní. Rada proto kladla důraz na to, aby všechny vzdělávací a osvětové pořady ČT měly oporu ve vědeckých faktech.

3.5.2.1. Vzdělávací pořady

VZDĚLÁVACÍCH POŘADŮ v roce 1994 Česká televize odvysílala na 390 hodin, z toho bylo uvedeno na ČT 1 přes 125 hodin a na ČT 2 více než 260 hodin. Z hlediska tematiky a určení se vzdělávací pořady členily na TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ PRO ŠKOLY, určené na pomoc vyučování 1. a 2. stupně základní školy, na BLOKY POŘADŮ MIMOŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ určené zejména středoškolské mládeži a na JAZYKOVÉ KURZY.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ PRO ŠKOLY (zkratkou TVŠ) bylo uváděno celoročně ve všech neprázdninových týdnech v pondělí a pátek dopoledne a odpoledne. a jeho vysílací plocha - podobně jako v předchozích letech - mírně přesáhla 40 hodin. Programová dramaturgie TVŠ se uskutečňovala v úzké součinnosti s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Vysílání sestávalo 2 řady cyklů, jejichž jednotlivé části mají stopáž cca 20 minut. Mimo jiné byly odvysílány cykly ROSNIČKA SOŇA (počty pro prvňáčky), OKRUH (dopravní výchova), NÁROD DĚTEM (hudební výchova), ZVÍŘATA KOLEM NÁS, KRAJINA A MY (poznávání jednotlivých oblastí České republiky). Vedle cyklů byla uvedena i řada jednotlivých pořadů, jako např. VYŠEHRAD OPŘEDENÝ POVĚSTMI, VERŠE OD PRINCE BAJAJI, DEN, KDY SE NARODIL KRISTUS, ZA ČASŮ RUDOLFA II. Podle získaných poznatků využívaly školy dopolední vysílání k bezprostřednímu obohacení výuky, kdežto odpolední vysílání sloužilo k přípravě učitelů a poměrně často i k pořízení nahrávek.

Mezi POŘADY MIMOŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v roce 1994 dominoval blok ODPOLEDNÍ UNIVERZITA. Měl týdenní periodicitu, stopáž 75 minut a byl situován na ČT 2 na útemí odpoledne. V jeho rámci byly vysílány takové cykly, jako ČLOVĚK A JEHO PRÁVA, ČLOVĚK A POČÍTAČ, PŘEMYSLOVCI, HABSBURSKÁ MONARCHIE, HUDEBNÍ LABORATOŘ., SVĚT AMERICKÉ VĚDY, BANKOVKY A MY, HOSPODÁŘSKÁ MINULOST ČSR, O ČESKÉ ÚSTAVĚ, MALÁ TV ENCYKLOPEDIE UMĚNÍ a také LATINA. Pětašedesát hodin tohoto vzdělávacího bloku vyhledávalo v průměru na 50 tisíc diváků. Jiný typ pořadů mimoškolního vzdělávání představovala TELEVIZNÍ ČÍTANKA, vysílaná na ČT 2 ve středu v podvečer a opakovaně v neděli dopoledne. Přiblížila život a dílo takových spisovatelů, jako jsou F. S. Fitzgerald, J. Joyce, G. K. Chesterton, V. Wolfová, E. Hemingway, F. Maunac, I. Calvino, Vercors, I. Bunin, J. Zamjatin, G. G. Marquéz, H. Boll, J. Roth, R. Musil, F. Kafka, R. M. Rilke, K. Sabina, V. Vančura, K. Poláček a další.

Největší plocha mezi vzdělávacími pořady - plných 170 hodin - připadla na JAZYKOVÉ KURZY. O šíři jejich nabídky nejlépe vypovídá výčet jednotlivých cyklů. Nejhojnější nabídka patřila angličtině, jmenovitě šlo o kurzy ANGLIČTINA PRO NEJMENŠÍ, STARTING BUSINESS ENGLISH, WORKING ENGLISH, LOOK AHEAD, SPOTLIGHT. Němčině patřily kurzy WAS?, ALLES GUTE! a SPIELT MIT! Zájemci o francouzštinu měli k dispozici BIENVENUE EN FRANCE. V nabídce nechybéla ani španělština (ESTE PAÍS) a italština (CORSO DI LINGUA E CIVILTA ITALIANA). Sledovanost uvedených kurzů kolísala. Většinou se pohybovala v rozmezí 20 až 30 tisíc diváků. Největšímu zájmu se těšily kurzy ANGLIČTINA PRO NEJMENŠÍ a WAS?, které běžně vyhledávalo až 40 tisíc diváků, zatímco u francouzštiny a italštiny zájem nemělo větší než desetitisícové publikum. Pozoruhodné je to, že zájem o výuku jazyků prostřednictvím televize kvetl stejně v každém věku, a že poněkud více diváků bylo mezi ženami než muži.