Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1.3.4. Programově-obchodní činnost

Útvarem, který se v České televizi specializuje na obchodní činnost v oblasti programu, tj. na prodej vysílacích práv, je Telexport.

Česká televize měla v roce 1994 stánek na těchto televizních trzích:

Celkový rozsah všech pořadů prodaných Telexportem v roce 1994 činil 600 hodin. Výnosy za prodej vysílacích práv do zahraničí dosáhly částky 11.7 milionu Kč.

V zahraničí je velký zájem o animované pořady pro děti. Mezi nejúspěšnější tituly patřily mnohadílné seriály Pan Huu (Mr. Huu), Káťa a Škubánek (Kate and Skubanek) a Kotě z Kocourkova (The Kitten from Kocourkov)*

Televizní film Helimadoe a televizní hra Zamilovaná (In love), úspěšně již v roce 1993, patřily i v roce 1994 mezi nejžádanější tituly hrané tvorby.

Telexport prodával televizní vysílací práva pořadů České televize nebo bývalé Československé televize do 25 zemí všech kontinentů.

Nejvýznamnějšími partnery byly televizní organizace Slovenska, Spolkové republiky Německo, Švýcarska, Slovinska, Polska a Maďarska.

Zajímavé prodeje vysílacích práv dětských pořadů se realizovaly do Izraele a v případě hudebních pořadů do Chile.

V roce 1994 se rozvíjel tuzemský trh v České republice. Telexport prodával držitelům licencí k televiznímu vysílání české verze zahraničních pořadů.

Pořady České televize se v roce 1994 začaly prosazovat také na videotrhu. Jen za dva poslední měsíce roku 1994 se prodalo 4500 videokazet s celovečemím filmem Andělské oči (Angelic Eyes).

Úspěšné byly také tituly určené zejména dětem, jako např. animovaný seriál Rákosníček a jeho rybník (Reedy and his pond), nebo pohádky Sedmero krkavců (Seven Ravens) a O štěstí a kráse (On Happiness and Beauty).

Telexport vydal na videokazetách 12 televizních pořadů.

Na zvukových nosičích byly vydány záznamy úspěšných animovaných seriálů pro děti, jako např. Pohádky z mechu a kapradí (Fairy Tales of Moss and Fem), Rákosníček a hvězdy, Rákosníček a jeho rybník (Reedy and the Stars, Reedy and his Pond) aj.

Telexport uzavřel 25 licenčních smluv na postoupení merchandisingových práv. To umožnilo, aby na obalech (jogurty) nebo různých spotřebních předmětech (dětské keramické soupravy, propisovací tužky, samolepky aj.) se objevovaly postavičky z televizních pořadů (Káta a Škubánek - Kate and Skubanek, Bob a Bobek - Bob and Bobby Top Hat Rabbits, Skippy, Pif and Hercule, Bill Body aj.).

1.3.5. Televizní poplatky

Ke konci prosince 1994 bylo na území ČR 3 254 717 registrovaných televizních poplatníků, z tohoto počtu bylo od placení poplatku osvobozeno 41 809 osob.

Pro rok 1994 byl plánován pokles tv poplatníků o 84 tisíc. V průběhu roku byl v jednotlivých měsících vývoj počtu tv poplatníků nerovnoměrný. V prvních třech měsících roku došlo k poklesu celkem o 13 876, od dubna do června byl vykázán přírůstek celkem o 18 158, od července do listopadu docházelo opět k postupnému poklesu celkem o 7 014 poplatníků a za prosinec byl vykázán přírůstek o 5 145 poplatníků. V uvedeném vývoji se odráží, jaký vliv měla na obyvatelstvo jednání o úhradách a sankcích při neplacení. tv poplatků, která probíhala v souvislosti s přípravou nové právní úpravy v této oblasti.

V návaznosti na novou právní úpravu a vzhledem ke skutečnosti, že cca 10-20 všech držitelů televizních přijímačů neplní správně svou povinnost platit televizní poplatky, bude česká televize v roce 1995 řadou konkrétních akcí usilovat o maximální zvýšení počtu platících držitelů tv přijímačů, a to jak z řad občanů, tak i z řad podnikatelských subjektů.

1.3.6. Archiv České televize

Útvar Archivu a programových fondů ČT /APF/ dokumentuje a archivně zpracovává televizní tvorbu od prvního dne vysílání Československé televize, tedy od 1.5.1953. Tak to České televizi ukládá Zákon o archivnictví ve znění novely ČNR z 29.4.1992, kde se doslova praví, že "původci jsou povinni zajišťovat odbornou správu písemností /tj. evidenci, uložení, popis a skartaci/ vzešlých z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců".

Ve fondech je dnes uloženo zhruba 100 000 titulů všech žánrů, neboť APF je správcem i archivního fondu bývalé Československé televize.

Audiovizuální archivní dokumenty jsou zaznamenány na nejrůznějších typech nosičů - od nejstarších 16 mm TRC, 35 mm kopií, telemagnetických dvoupalcových a později palcových záznamů až po kazety Beta SP a nejnovější digitální záznam D 3.

Veškerý materiál vyžaduje pravidelnou odbornou péči a vysoké režijní náklady. Jen do výstavby a technologie nových depozitářů bylo v posledních 2 letech investováno Českou televizí přes 34 mil. Kč, nehledě na finanční náklady spojené s restaurováním poškozených, technicky nekvalitních nosičů.

APF je nyní vybaven modemími, klimaticky vyhovujícími depozitáři jak pro filmy, tak pro telemagnetický záznam. Finanční náklady spojené s každodenním provozem APF dosahují výše kolem 40 mil. Kč ročně. Finančně náročné jsou zejména nákupy nových záznamových médií, systém odplísnění a restaurování technického stavu filmů i záznamů. APF slouží samozřejmě i výrobě České televize.

Technickou kvalitu jednotlivých záznamů se ČT snaží u filmů vylepšit mechanickou kontrolou, odplísněním a přepisy, u TMZ pak přepisy z dvoupalců a využitím mediánového filtru. To je zařízení tak účinné, že omluv hlasatelek "o zhoršené kvalitě záznamu" zřejmě záhy nebude zapotřebí. Od kvalitního depozitáře a technicky vyhovujícího záznamu se odvíjí úspěch archiváře v jeho dalších odborných činnostech.

Popis pořadu - jednu z nejzákladnějších archivních činností - u pořadů z let 1953 - 1991 zajišťují pracovníci Archivu, u nově vyráběných pořadů se to však vyžaduje již od tvůrců. Mělo by to být přesnější a ekonomicky výhodnější. Čím kvalitněji je pořad popsán, tím lépe je poté využit.

Všechny tyto investice a činnosti mají jeden hlavní cíl: uchování záznamů trvalé dokumentární a umělecké hodnoty vyrobených Českou nebo Československou televizí a jejich následné optimální využití zejména v televizním vysílání.

V roce 1994 tvořily reprízy archivních pořadů 8,2% vysílacího času, t.j. cca 1150 hodin.

Literárně dramatické reprízy sestávaly ze seriálů vysílaných buď v neděli dopoledne na ČT2, nebo ve večemích hodinách na ČT1. Nejúspěšnějšími seriály byly Hříšní lidé města pražského a Chalupáři, jejichž sledovanost se pohybovala od 25 až do 50% s koeficientem spokojenosti 6,5 - 7.

Z tv. inscenací byly nejúspěšnější: Ikarův pád, Tažní ptáci, Štědrý den rady Vacátka, Babička. Jejich sledovanost kolísá, pochopitelně také v závislosti na vysílacím čase, od 3 do 20% s vysokým koeficientem spokojenosti kolem 7,5.

Ze zábavného žánru reprízovaného v loňském roce se nejlépe u diváků prosadily reprízy pořadů Trocha šafránu z tv archívu, Program orchestru Karla Vlacha, Kabaret u dobré pohody, Dostaveníčko a zábavný dokument Piknik před deštěm.

V pozdních večerech byl vysílán dokumentárně hudební cyklus unikátních záznamů z Mezinárodních jazzových festivalů v Praze z let 1966 - 1990 se špičkovými světovými i českými soubory a sólisty. V průměru je sledovanost ve výši asi 4 a spokojenost kolem koeficientu 6.

Vážnou hudbu zastupovaly série nedělních poledních koncertů na ČT 2 - opemí recitály G. Beňačkové, P. Dvorského, R. Raimondiho, K. Riccíarelli, 4 koncerty ČF, v páteční pozdní večer cyklus symfonické hudby s řadou unikátních snímků z festivalu Pražské jaro, převážně ve formě koncertu pro sólový nástroj a orchestr. Kromě toho ČT úspěšně reprízovala několik oper, zejména od českých autorů (Rusalka, Jakobín, V studni).

Z populární hudby a folklóru stojí za zmínku hlavně Melodie stříbrného plátna, Secesní klavír J. Maláska, Věčně mladá muzika, Dostaveníčka dudáků.

Velmi úspěšné jsou reprízy dětských pořadů, byt zaznamenávají rozdíl ve sledovanosti od 1 do 50. Nejsledovanějšími dětskými pořady jsou stále Večemíčky 20 - 45% (Dorotka, Krakonoš, Káťa a Škubánek, Žofka), inscenované pohádky a seriály (Návštěvníci, Křeček v noční košili).

Reprízy vzdělávacích a publicistických pořadů (medailony umělců, vědců, portréty, jazykové kurzy) mají poměrně stálou sledovanost 2 - 3 a koeficient spokojenosti 5 - 5,5.

Mimo tuto čistě reprízovou tvorbu spolupracuje APF na skládaných, respektive střihových pořadech Trocha šafránu a Za všechno může čas. Archivní fondy využívají jak dramaturgové tvůrčích skupin z celé ČT, tak další televizní stanice, zejména TV Premiéra, jejíž žádosti o prodej pořadů jsme většinou uspokojili. TV NOVA od nás získala 1 dokument a televizní dabing několika zahraničních filmů. Na vstřícnou odpověď ČT, týkající se žádosti o koupi sedmi seriálů vyrobených ČST, TV NOVA již nereagovala.

Služby APF mimoto využívá řada dalších producentů, kulturních institucí i soukromých uživatelů z ČR i zahraničí. Archiv velmi úzce a k všestranně spokojenosti spolupracuje s archivem KF a NFA.

Archív České televize je díky kvalitnímu odbornému zpracování svých fondů a nyní i diky optimálnímu materiálně-technickému zabezpečení naprosto rovnoprávným a aktivním členem mezinárodní federace televizních archivů - FIAT.

2.1. SLEDOVANOST A SPOKOJENOST DIVÁKŮ S ČESKOU TELEVIZÍ

Základním zdrojem pro zjišťování sledovanosti pořadů a divácké spokojenosti s nimi je pro Českou televizi celoroční kontinuální výzkum, který provádí Středisko analýzy programu a auditona při České televizi (SAPA). Srovnání s dalšími nezávislými zdroji (AISA Media, GFK, STEM, DEMA) v předchozích letech potvrdilo, že zjištění o počtu diváků (sledovanost) poskytovaná SAPA jsou velice objektivní (viz např, zprávy o České televizi za rok 1992 a 1993). Spokojenost diváků s jednotlivými pořady pak sleduje pouze výzkum SAPA. Jde o mimořádně důležitý ukazatel. Přílohou této zprávy je proto přehled padesáti nejúspěšnějších pořadů vysílaných na stanicích ČT1, ČT2 a NOVA (pro srovnání) včetně řady detailnějších analytických údajů (věk, vzdělání, bydliště, sociální postavení, pohlaví ap.) - Příloha 4.13.

Česká televize však pro další zpřesnění poznatků o tom, jak diváci vnímají její působení, zadala v roce 1994 firmě FACTUM speciální výzkum, který poskytuje velmi užitečná zjištění. Výběr těch nejdůležitějších nyní předkládáme:

- Alespoň občas sleduje vysílání na ČT1 96,7 populace, ČT2 občas sleduje 61,8 populace (73% má možnost příjmu)

- Při "školním známkování" (1 nejlepší, 5 nejhorší) průměrné divácké hodnocení:

ČT 1 je 2,3 ČT 2 je 3,1 NOVA je 1,8, Premiéra je 2,6

Tuto skutečnost FACTUM interpretuje takto: Při celkovém diváckém hodnoceni jednoznačně vede NOVA. Program ČT 1 byl před zahájením vysílání NOVY hodnocen o poznání kritičtěji než nyní. Špatné hodnocení: programu ČT2 souvisí s tím, že na straně diváků nebyly vytvořeny subjektivní předpoklady pro existenci exkluzivního kulturního programu.

Vůči NOVĚ (a Premiéře) jsou přitom poněkud kritičtější lidé se středním a zejména s vysokoškolským vzděláním. Vůči ČT1 a ČT2 tomu tak není. Oba programy České televize nejhůře hodnotí věková skupiny 15 až 29 let, s přibývajícím věkem se pak hodnocení zlepšuje. Nejmladší generace (zejména teenageři) Českou televizi opouštějí, nabídka NOVY jim vyhovuje daleko lépe. Starší lidé jsou vůči nabídce NOVY nepatrně kritičtější než mladí (SAPA udává větší rozdíly v kritičnosti, což lze lépe doložit při adresném sledování jednotlivých pořadů).

Při hodnocení jednotlivých typů pořadů je patrný výrazný přesun preferencí od ČT1 k NOVĚ. ČT1 si uchovalo vedoucí pozici u pořadů "rad a nápadů", u českých filmů, seriálů a českých pořadů pro děti. NOVA je opakovaně stavěna na první místo u zahraničních filmů, seriálů a pořadů pro děti. V poslední době také u zpravodajství, cestopisných a přírodovědných pořadů. Lépe než ČT je NOVA hodnocena v detektivním žánru a v hudebních pořadech.

S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se odpovědi "nejlepší zpravodajství" přesunují ve prospěch ČT1:

(údaje jsou z období říjen/listopad 1994)

- mezi diváky bez maturity "vede" NOVA před ČT1 62:28

- mezi vysokoškolsky vzdělanými diváky "vede" naopak ČT1 nad NOVOU 55:40

Zpravodajství ČT1 je také lépe hodnoceno ve velkoměstech, zejména v Praze.

Další zajímavé údaje obsahují tabulky na následujících stranách přetištěné ze zprávy firmy FACTUM.

NOVA má velký úspěch se svojí nabídkou zahraničních filmů a do značné míry i zahraničních seriálů. častěji než ČT1 zaujala také kreslenými seriály, reklamou a zahraničními pořady pro děti. Oba celoplošné programy jsou přibližně stejně hodnoceny v oblasti publicistiky (operacionalizované jako "pořady o problémech obyčejných lidí a v cestopisných a přírodopisných seriálech.

U řady sledovaných oblastí nebyly jištěny žádné zásadní rozdíly v hodnocení různými skupinami diváků. Kompletní přehledy údajů obsahuje tabulková příloha, na tomto místě se zmíníme pouze o hlavních diferencích.

Při hodnocení českých filmů se prokázal vliv věku. Mezi diváky do 29 let je v tomto směru stejně často hodnocena jako nejlepší nabídka ČT1 i NOVY (45 % a 44 %), s přibývajícím věkem narůstá převaha ČT1 až na poměr 72 ku 17 ve skupině 60 a více let.

S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se odpovědi "nejlepší zpravodajství" výrazně přesunují ve prospěch ČT1 mezi diváky bez maturity "vede" ČT1 před NOVOU v poměru 51:41, mezi vysokoškolsky vzdělanými v poměru 75: 20). Zpravodajství ČT1 je také lépe hodnoceno ve velkoměstech. zejména v Praze.

U hodnocení přehledu pořadů byla jištěna výzkumná závislost na věku. Diváci do 44 let dávají přednost přehledům NOVY; věková skupina 45 - 59 let hodnotí oba programy tohoto hlediska stejně, lidé nad 60 let preferují přehledy pořadů na ČT1.

FACTUM pro ČESKOU TELEVIZI

Existují signály, že hlavními přednosti vysílání NOVY jsou v očích diváků větší "uvolněnost", dynamičnost, nápaditost a zábavnost. V souvislosti s Českou televizí se spíše mluví o příjemnější atmosféře a větším poklidu.

FACTUM PRO ČESKOU TELEVIZI

Ve srovnání se stavem před zahájením vysílání NOVY se očekáváni vůči programu ČT1 dosti podstatně změnila, již neplatí, že diváci požadují na ČT1 posílit především českou tvorbu. °Podstatně méně volají po českých filmech a seriálech (tehdy jich požadovalo větší množství 54%) a více po filmech i seriálech zahraničních (ty měly být podle názorů z přelomu ledna a února na ČT1 spíše omezovány).

Na -druhé straně velmi žádaná je publicistika "všedního dne" a zábavné pořady. Jedná se o takové typy televizní nabídky, které diváci žádali již před zahájením vysílání NOVY a v nichž je NOVA evidentně neuspokojila.

Výrazně přibylo požadavků na hudbu, a to především vážnou(v minulém výzkumu si ji na ČT1 přálo slyšet více 19,9 %). Diváci také častěji volají po kontaktních pořadech.

Patrně v důsledku diskuse o zdrojích financování České televize a bezesporu také pod dojmem množství reklamy na NOVĚ podstatně ubylo diváků, kterým se zdálo množství reklamy na ČT1 nadměrným (v minulém-výzkumu to bylo 72,7 %).

Nedostatek zábavných pořadů pociťují především lidé ve věku 45 a více let (v óbou "starších" věkových skupinách více než 55%) a diváci se základním vzděláním (53,7%).

Věková skupina do 29 let požaduje nejčastěji více zahraničních filmů (37,3%), s rostoucím věkem takových názorů ubývá a po 60. roce věku převažuje názor, že zahraničních filmů by na ČT1 mělo být méně. Obdobné tendence jsou i ve vztahu k zahraničním seriálům.

FACTUM pro ČESKOU TELEVIZI

Množství pořadů u současných vztazích mezi lidmi nepostačuje hlavně divákům z venkovu (55,8 %) a ženám (55,8 %).

Po větší vysílací ploše sportovních pořadů stejné jako před zahájením vysílání NOVY volají především muži (32,8 % proti 15,2 % žen).

Názor na množství populární hudby je úzce svázán s věkem. Odpovědi "je jí příliš mnoho" s rostoucím věkem přibývají (do 29 let 5,1%, ve skupině 60 a více let 68,0%) a odpovědi "je jí nedostatečně" naopak ubývají (z 50,0 % mezi mladými do 29 let až na 5,0 % ve skupině 60 a více let).

Také názor, že na ČT1 je příliš mnoho násilí, narůstá s věkem dotázaného, ve skupině do 29 let ho zastává 33,6 %, ve skupině 30 - 44 let 51,7 %, ve věku do 59 let 59,6 a mezi 60tiletými a staršími 68,2 %. Podobné tendence se prosazují v otázce reklamy, v obou případech však je kritiku ve všech věkových skupinách mírnější než před zahájením provozu NOVY.

Struktura požadavků vůči ČT2 se po zahájení NOVY zdaleka tolik nezměnila jako u ČT1, zvýšil se však podíl diváků, kteří na tomto programu shledávají nabídku některých typů "oddechových" pořadů nepostačující. Diváci i nadále většinou požadují, aby tento program nabízel celou škálu programové nabídky.

Tabulka Názory na strukturu nabídky programu ČT2

Ani v jedné z předcházejících tabulek se neobjevilo zpravodajství - s jeho množstvím jsou diváci ČT1 i ČT2 převážně spokojeni (u ČT1 87,0 %, u ČT2 80,3 %). V obou případech však podstatnou část diváků neuspokojuje množství regionálních zpráv, vůči ČT2 je tento postoj častější.

FACTUM pro ČESKOU TELEVIZI

Změny, k nimž ve vysílání České televize a Novy došlo po 1. záři 1994, jsou hodnoceny převážně pozitivně.Hodnocení vyznívá příznivěji pro Novu než pro ČT.

Na programech ČT si diváci nejčastěji povšimli zlepšené znělky (42,7 %) a "snahy udělat něco pro diváky" (41,2%).Podle 41,0% se vysílání ČT po 1.září 1944 celkově zlepšilo.

Na Nově si diváci nejčastěji povšimli větší "snahy udělat něco pro diváky" (53,4%) zlepšené možnosti vybrat si zajímavý pořad (45,4%), zlepšeného zpravodajství (44,1%) a práce moderátorů a redaktorů (43,9%). Podle 49,3% se vysílaní Novy u 1.září 1994 celkově zlepšilo.

Změny v České televizi celkově pozitivněji hodnotí diváci s vysokoškolským vzděláním (45,5% odpovědí "lepší než dříve") a lidé z obcí s 5.000 - 100.000 (45,1%).Nejvíce pochvalných odpovědí uvedli mladí do 29 let (44,4 % odpovědí "lepší než dříve"), s přibývajícím věkem pak spokojenosti poněkud ubývá až na 37,6% odpovědi "lepší než dříve" ve skupině 60 a více let.

Změny na Nově hodnotí příznivěji diváci se základním a neúplným středním vzděláním (50,9%) i s úplným středním vzděláním (49,7% odpovědí "lepší než dříve"). Zatímco změny v České televizi hodnotí nepatrně lépe muži (42,4% proti 39,7%), u Novy je tomu naopak (46,5% mužů a 51,7% žen). Závislost na velikosti místa bydliště ani na věku se v případě Novy neprokázala.

FACTUM pro ČESKOU TELEVIZI

Při hodnocení hlavních zpravodajských relací ČT a Novy dávají diváci poměrně jednoznačně přednost Televizním novinám.

Převládá názor, že Televizní noviny jsou zajímavější než Události (58,7% : 21,8%) a že poskytují více informací (51,4% : 24,2%)

Události se v diváckém hodnocení mohou Televizním novinám rovnat co do objektivnosti, přesnosti a kvality moderátorů, i v těchto oblastech však hlavní zpravodajská relace Novy mírně "vede.

Názory na hlavní zpravodajské ralace

Hodnocení Událostí je tím lepší, čím vyšší vzdělání a čím vyšší věk diváci mají. Objektivnost a přesnost informací Událostí i jejich moderátory hodnotí vysokoškolsky vzdělání diváci daleko lépe než stejné atributy Televizních novin, podobná je i situace mezi Pražany. Lidé se základním a neúplným středním vzděláním zase na druhé straně považují čtyřikrát častěji za zajímavější Televizní noviny než Události a u lidí se středoškolským vzděláním je rozdíl jen o málo menší.

FACTUM pro ČESKOU TELEVIZI

Česká televize a Nova jsou sice většinou občanů vnímány jako dvě zcela samostatné instituce, vyskytují se však nejasnosti kolem využívání budov a zařízení. Jen 49,5% populace ví, že Nova nedostává žádné prostředky z koncesionářských poplatků.

Dvě třetiny diváků soudí, že Česká televize a Nova si "férově konkurují" nebo se o sebe navzájem nestarají. Pouze 9% odpovědělo, že Nova bojuje s ČT nevybíravými prostředky, stejné procento uvedlo, že nevybíravě bojuje ČT proti Nově.

Graf: Jak se k sobě ČT a Nova chovají

Diváci s úplným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním častěji než jiné skupiny uvádějí, že obě společnosti si konkurují férovým způsobem. Lidé ve věku 60 a více let podle očekávání častěji nedovedou situaci posoudit.

2.2. DOPISOVÝ OHLAS

Dopisové ohlasy představují pro ČT jeden z významných zdrojů informací o tom, jak diváci vnímají a hodnotí českou televizní tvorbu i vysílání veřejnoprávní televize. Představují rovněž významný komunikační prostředek, který umožňuje stálý a živý vzájemný kontakt. Dopisy ovšem neobsahují pouze spontánní ohlasy, ale jejich významná část je tvořena odpověďmi na různé ankety, soutěže a anketní otázky. Zajímavé je, že ani po startu celoplošné televize komerční neklesl významně tento komunikační kanál. V roce 1993 obdržela Česká televize Praha 239 568 dopisů, z toho 64 018 spontánních, zatímco v roce 1994 to bylo 239 445 dopisů, z toho spontánních 56 438. Zatěžkávací test svého druhu tedy nedopadl v tomto směru špatně. Rovněž je zajímavé srovnání s diváky ze sousedních zemí, kde počet korespondencí v relativních číslech nedosahuje mnohdy ani zlomek počtu, na jaký jsme zvyklí u nás.

Dopisové oddělení ČT člení dopisové ohlasy podle zavedeného schématu.

1. Producentské centrum publicistiky a dokumentaristiky. Nejvyšší ohlas má s velkým náskokem Receptář. Tvoří ho 661 ohlasů, z toho 14 kladně a 3 obsahují kritiku nebo nesouhlas. Pořad je divácky ceněn především proto, že je praktický, srozumitelný a dotýká se jisté tradice kutilství, zahrádkářství a podnikání, které jsou běžnému člověku blízké, a vnímá je pozitivně. Pořad je významný proto, že se velmi účinně a záslužně podílí na vytváření povědomí domova v horizontu tradice češství, a to způsobem, který je přirozený, neobsahuje jakýkoliv ideologický záměr a vyrůstá z každodennosti běžného člověka. Pořad je rovněž hodnocen pro zaujatost jeho tvůrců i moderátora pana P. Podlahy, pro klid, solidnost a jiné pozitivní vlastnosti, kterými se nevtíravě, po dlouhá léta divákům prezentuje.

173 spontánních ohlasů je věnováno pořadu Karle, přepni to. Pořad je vnímán jako angažovaný, upozorňující na některé bolavé společenské jevy a umožňující divákovi určitou spoluúčast. Pořad je kladně hodnocen proto, že je "pro lidi".

Dalším pořadem je Klíč. Je zajímavé, že má třetí nejvyšší ohlas, ač je určen jen relativně malému, nicméně potřebnému a po takovém pořadu volajícímu okruhu diváků. Lze jej považovat za významný přínos veřejnoprávní televize, která i takto naplňuje své poslání.

Mezi dalšími následují Snídaně s.,. (149 dopisů), Auto-moto-revue (147 dopisů), Ve středu, Rodinný portrét, Nedej se a Křesťanský magazín.

Dopisové oddělení si všímá nejen reakcí a jejich četností, ale také připisuje význam "vnitřní síle ohlasů". V tomto smyslu zní silně ohlas Klíče, Paprsku, které jsou určeny lidem postiženým, Senior klub pro diváky důchodového věku a Křesťanský magazín, jehož ohlasy obrážejí výrazné mravní a vlastenecké cítění pisatelů.

Za zcela nezdařilý považují pisatelé již zaniklý pořad Ve středu.

2. Producentské centrum uměleckých pořadů.

Zde naprosto suverénně vedou Kuřátka - 1 169 ohlasů, následuje Aréna, která však má vedle 23 pozitivních rovněž 62 ohlasů negativních. Následuje Kufr (251), Stíny (185), Čemé ovce, sem tam bílá (179).

Kuřátka spolu s Magionem a Rosou (149 resp. 136) jsou určeny pro děti a ty reagují živě častěji než dospělí. Kufr a Videostop obdržely 2x více ohlasů než před rokem, pořady Aréna, Stíny, čemé ovce, sem tam bílá jsou pořady angažované a divácky zajímavé.

V oblasti původní dramatické tvorby zcela propadly Pomalé šípy, Návrat Arabely byl rozčarováním pro úbytek poezie.

3.Producentské centrum převzatých pořadů.

Producentské centrum převzatých pořadů zaznamenalo největší úbytek korespondence od minulého roku, což je důsledek nepružné reakce na poptávku diváků a zároveň výsledek nepsané soutěže mezi ČT a NOVOU, která nabízí zajímavější pořady. Dopisové oddělení poukazuje rovněž na značný úbytek reakcí na GEN, důvody neuvádí: zdá se ovšem, že jednak zpracování, ale hlavně výběr lidí do GENU ztratil na přitažlivosti. Třetí v pořadí Beverly Hills 90210 přinesl zklamání, čehož se hbitě chopila konkurence, OKO, Kanafas a Filmové oči zůstaly na úrovni minulého roku. Zaujal Netvor jménem Stalin, problematická byla nejčetnější reakce na snímek Poslední pokušení Ježíše Krista, vyvolaná pravděpodobně uměle, jež nicméně ukázala na citlivost interpretace, která přesahuje a narušuje ducha víry; nadchl čtyřdílný Ježíš Nazaretský. Neklesla reakce na americké filmy "plné agrese, sexu a násilí".

Statistika: Poslední pokušení Ježíše Krista 118, z toho 111 negativních (!), GEN 74, Beverly Hills 70, OKO 54, Ježíš Nazaretský 48.

4.Redakce sportu.

I do sportovní redakce přišlo méně spontánních dopisů než v roce 1993, a to přesto, že se konala olympiáda, MS v kopané a Všesokolský slet. Jedním z vážných důvodů je ovšem vysílání sportu na 2. kanálu, který nepokrývá území zdaleka dostatečně.

Statistika: Zimní OH 89, MS kopaná 34, Všesokolský slet 34.

5. Redakce zpravodajství.

Celkový počet dopisů je vysoký - 18 516, což je jen o 166 méně než v roce 1993. Většina dopisů, jak uvádí dopisové oddělení, směřovala však přímo k jednotlivým zpravodajským skupinám.

Frekventovaná témata jsou: kriminalita, sudetoněmecká otázka, aféry, zdravotnictví, restituce majetku církví. Kritických hlasů bylo více než pozitivních, vadí příliš mnoho zahraničních zpráv na úkor domácích, diváci postrádají regionální politiku, informace o Slovensku. Některé dopisy vytýkají malou objektivitu, podjatost a nepřesnost zpráv. Kladně však jsou přijímány zprávy angažované a hledající pravdu.

Z moderátorů v dopisech vede J. Janeček a J. Voldánová pro jasný, nezatížený a klidný projev. Velké množství dopisů obdržela Debata, rozporuplné byly reakce na návrat O. Čemého.

2.3 OBRAZ ČESKÉ TELEVIZE V ČESKÉM TISKU

Převážná část tisku věnuje České televizi během celého roku načnou pozornost, letos ještě zesílenou sledováním konkurenčního boje mezi ČT, NOVOU, event. Premiérou. Co do četnosti příspěvků Česká televize jasně vítězí a je jí obecně přisuzována větší, serióznost. Někteří novináři však dávají přednost pohotovosti zpravodajců NOVY a hlavně vysoko hodnotí Vávrův nedělní pořad 7 dní.

Zpravodajství ČT nemá na rozdíl od minulého roku mnoho odpůrců. Nespokojeny jsou tradičně Haló noviny a někteří opoziční politici (Zeman, Kantůrek v RP). V pravidelných referátech byla pozitivně přijata i většina Debat, Arén a pořadů Z očí do očí, Stíny, Čemé ovce, sem tam bílá a Karle, přepni to. Nepříznivý ohlas vyvolala Česká soda a Hlavouni.

Z publicistických pořadů jednoznačně vede Oko, bezkonkurenční úspěch zaznamenal režisér Kvasnička. Též se všemi díly GENU vyslovili recenzenti spokojenost. Ne tak jednoznačného přijetí, ale neobyčejně velkého ohlasu se dostalo pořadu režiséra Venclíka práva o životě a smrti mého syna. Propastné rozdíly se projevily hodnocení dokumentu Netvor jménem Stalin, který byl přijat demokratickým tiskem s nadšením, zatímco Špígl a Haló noviny nešetřily hanou.

Z dramatických pořadů byla dobře hodnocena Noc rozhodnutí, zatímco seriál Pomalé šípy zcela propadne. Příznivý ohlas má Kulturní magacín pánů Ruta, Rychlíka a Daňka, kdežto Manéž Bolka Polívky příznivce ztrácí. Přesycenost diváků americkými seriály a filmy byla podle recenzentů vhodně kompenzována dílem Laskavý divák promine, zatímco seriál Arabela se vrací nikoho nepotěšil.

Vedle hodnocení televizních pořadů se zabýval tisk i jinými aspekty souvisejícími s ČT, např. televizní legislativou v parlamentu, odvoláním a novým jmenováním RRTV nebo problematikou televizních práv k přenosům a záznamům z fotbalových utkání. Koncem roku se rozpoutala vášnivá diskuse o násilí v médiích, do níž vstoupila vedle profesionálních novinářů i řada českých intelektuálů.

Rada České televize nebyla letos tak častým terčem jako loni po "zákazu" klipu Láska je láska, ale přesto byla levicovým tiskem napadána za nepřízeň projevenou k normalizačním seriálům typu Jakub sklář. Bulvární noviny a časopisy se zase nemohly smířit s vyřazením horoskopů a jiné pavědy z vysílání ČT.

S obecným souhlasem se setkalo rozhodnutí Rady zrušit vystoupení místopředsedy vlády Kalvody v Odpolední univerzitě, které v období před komunálními volbami mohlo vyznít jako zneužití obrazovky pro volební kampaň.

Nově koncipovaná "21" byla přijata velmi dobře. Obecná výhrada je k času vysílání a samozřejmé k omezení dosahu "dvojky" Zprávy o počasí byly kritizovány hojně, postupně kritika klesá rozpory jsou u hlasatelů, kontroverze u pana J. Zákopčáníka, který však boduje svým "sluncem v duši" hlavně u žen.

Sledovanost Studia 6 neměnná, výhrady jsou minimální. Ostatní, jako BOS, Český večemík, Objektiv a Studio reportérů, mají stálý okruh pisatelů.

Závěrem:

Dopisové ohlasy patří mezi významné zdroj informací nejen o televizní tvorbě, ale také o divácích. Dopis otevírají ČT okno do divákovy mysli. Obsahová analýza dopisových ohlasů by mohla přinést cenný zdroj sociologických i dalších informací o řadě oblastí, které se v dopisech objevuji, jako je duchovní klima, převažující nálady, rozpory v kritice atd.

Dopisové ohlasy udržují důležitý osobní vztah mezi televizí a divákem. Lidé se obracejí často osobně na osobnosti, které pro ně znamenají určitou autoritu, na člověka, ke kterému mají specifický vztah. Totéž platí o redakcích, k nimž se pisatelé obracejí jako k referenčním skupinám, které pro ně mají určitou podobu i ráz. Zatímco statistická analýza dopisů je relativně obtížná a ne vždy přesná, obsahová stránka je nenahraditelná, poučná a inspirující.