Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1.2.6. Číselné údaje o pořadech České televize

Do programového typu "informativní pořady" je zahrnuto i noční vysílání teletextu na programu ČT1.

Programové typy v roce 1994

1.3. PROVOZNĚ EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ČESKÉ TELEVIZE

1.3.1. Technická základna České televize - stav a vývoj

Úvod

Rok 1994 byl pro technický rozvoj České televize opět určitým způsobem výjimečný. Na jedné straně jej počátkem roku poznamenal odchod řady odborníků zejména do komerční televizní stanice Nova, ale na druhé straně jej příznivým způsobem ovlivnil reálný vznik konkurenčního prostředí. Za této situace se ČT především z ekonomických důvodů - rozhodla, na rozdíl od předchozích let, zajišťovat většinu modemizačních akcí vlastními silami a nikoliv dodávkami "na klíč". I přes nejrůznější problémy se původní záměry vesměs podařilo naplnit a ve výsledném efektu přinesly nejen finanční úsporu, ale i velké množství zkušeností a poznání v nových oborech.

Odbavovací komplex

Bezesporu největší modemizační akcí v loňském roce byla rekonstrukce odbavovacího komplexu. Tento komplex, který z technologického hlediska realizuje vysílání celé televizní produkce, byl postaven v polovině 70. let a svým technickým vybavením a celou koncepcí odpovídal době svého vzniku.

Programové upoutávky, reklamy, doplňkové služby jako Teletext, VPS, skryté podtitulky a snaha o specifickou prezentaci ČT kladly požadavky, které stávající koncepce nemohla v žádném případě splnit, takže se proces odbavování stal doslova úzkým hrdlem.

Z těchto důvodů byla v roce 1994 za plného provozu realizována I. etapa zcela zásadní přestavby, jejíž koncepce vycházela z následujících předpokladů.

a) Celý proces odbavování musí být automatizován do té míry, že veškerá data reprezentující denní vysílací plán budou přicházet počítačovou sítí.

b) Řídící systém musí být natolik pružný, aby umožňoval okamžitou modifikaci vysílání vzhledem k možným změnám a zároveň vytváření specificky koncipovaných vstupů mezí jednotlivými pořady včetně živých vstupů z hlasatelny.

c) Vzhledem k výše uvedeným požadavkům, různým záznamovým formátům, nutnosti využít stávající záznamovou techniku a v neposlední řadě i z ekonomických důvodů prakticky neexistovala možnost nákupu celého systému od některého z renomovaných výrobců. Bylo tedy rozhodnuto realizovat "na míru šitý" řídící systém vyvinutý tuzemskou firmou.

d) Protože se jedná o velkou investici, která by měla mít morální životnost alespoň deset let, bude celý odbavovací proces prováděn v digitální formě zpracování obrazového signálu.

Přes řadu technických problémů, způsobených velkým rozsahem práce, velmi krátkými termíny i lidským faktorem, lze považovat tuto modemizaci za úspěšnou a její komplexností a možnostmi i v evropském měřítku mimořádnou.

Obrazová technika

V návaznosti na dříve instalované modemí kamery se snímacími prvky CCD, byla v roce 1994 provedena převážně vlastními silami výměna technologie v režijních komplexech RK1 a RK2, takže jsou kromě záznamové techniky plně digitální s nejmodemějším způsobem rozvodu obrazových signálů SDI (Senal Digital Interface).

V roce 1994 bylo rovněž vybudováno pracoviště nahrazující typově studio Jezerka, které ČT z ekonomických i dislokačních důvodů opustila. V tomto případě bylo pro nová pracoviště pln využito existující technické zařízení. Průběžně se provádí modemizace pracovišť elektronické grafiky (např. instalací počítače Indigo 4400 v loňském roce byla zdvojnásobena kapacita pracoviště Silicon Graphic).

Minimálními náklady byl zaveden velmi efektivní způsob přípravy podtitulkovaných pořadů na běžných počítačích PC. Pracoviště navíc umožňují přípravu jak otevřených, tak i skrytých (teletextových) podtitulků.

Zvuková technika

Z hlediska digitalizace technologie zvukové výroby je situace ve srovnání s obrazovou výrobou poněkud odlišná. Zatímco v oblasti videosignálu je technicky vyřešena digitalizace celého technologického řetězu a užívání analogových zařízení (například videomagnetofonů) je diktováno pouze důvody ekonomickými, pal v oblasti zvukové technologie poněkud zaostává vývoj mixážních prostředků za záznamovými. Zde je tedy koexistence digitálních a analogových technologií dána i aspekty technickými. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto zaměřit modemizační úsilí v prvé řadě na záznamové prostředky, a to na jejich nejprogresivnější skupiny t.j. digitální diskové záznamy.

V roce 1994 byla částečně digitalizována primární výroba: dialogů na dabingovém pracovišti. Jasně se zde prokázalo, že přínos tohoto řešení zdaleka nespočívá jen ve vyšší kvalit zvuku, ale i produktivitě celého procesu. Zároveň byly zahájeny rekonstrukce míchacích komplexů MK1, MK2 jak pro klasický, tak i digitální dabing.

Objekt zpravodajství

V roce 1994 byla realizována tzv. "velkoplošná redakce" (newsroom) skládající se z velínů pro I. a II. program, dvou pracovišť pro výměnné zpravodajství s modemem pro dálkově ovládání z EBU (European Broadcasting Union). Dále zde byly vybudovány dvě střižny pro tzv. operativní, tj. velmi rychlý sestřih, zvuková režie a pracoviště pro přípravu asynchronních zvuků.

Pro nejmodemější digitální Studio 6 byly dodatečně instalovány dvě kamerové jednotky, které umožní připojení reportážních kamer mimo vlastní studio. Vybudováno bylo rovněž pracoviště elektronické grafiky Getris Studio Venice pro výrobu animovaného zpravodajství o počasí a dopravě. Plynule probíhala i výměna zastaralých elektronkových reportážních kamer.

Přenosová technika

V loňském roce proběhlo v přenosové technice velké množství menších akcí, které byly prováděny ve velké většině vlastními silami a ve svém důsledku výrazně zlepšily technickou kvalitu poměrně zastaralého zařízení, které je zde k dispozici.

Finančně i technicky nejnáročnější byla rekonstrukce největšího přenosového vozu PV5, kde byly původní kamerové řetězy Sony nahrazeny podstatně kvalitnějším a ekonomičtějším zařízením, užívajícím namísto snímacích elektronek prvky CCD. Vyřazené kamery Sony však posloužily ještě k náhradě naprosto nevyhovujících kamer Tesla ve starším přenosovém voze. Byla rovněž provedena adaptace minikamery Sony a mikrokamery Panasoníc pro práci v rizikovém prostředí (pod vodou, v hokejové brance, atd.).

Modemizační akce v Televizním studiu Brno

Pro toto studio je typická především snaha o univerzální využití technického zařízení, která byla vyvolána zejména typovou šíří vyráběných pořadů. Zásadní modemizační krok, tj. přechod na kompozitní záznamový digitální formát D3, byl zde proveden jíž v dřívějších letech, přičemž byla ve velké míře zachována původní studiová technika. Modemizační aktivity minulého roku byly tedy zcela logicky zaměřeny na postupnou výměnu starého technického zařízení a přestavbu pracovišť. V roce 1994 byla realizována dvě odbavovací pracoviště, do provozu byla uvedena magnetooptická disková záznamová zařízení VDR 1000 a digitální triková jednotka Abekas A51 s univerzálním využitím pro dvě pracoviště. Do provozu bylo uvedeno rovněž pracoviště pro skryté podtitulkování.

V přenosové technice byl v loňském roce přestavěn bývalý záznamový vůz na jednokamerový s digitální kamerou AQ 20 a digitálním záznamovým strojem AJ-D 350. Přenosový vůz Tesla byl zmodemizován instalací tří kamerových řetězů Panasonic.

Digitalizace v Televizním studiu Ostrava

Počátkem devadesátých let zvolilo studio Ostrava jako nosný záznamový formát složkový systém Betacam SP. Tento však byl implantován do stávajícího (tj. kompozitního) a navíc technicky značně zastaralého prostředí. Je tedy zcela zřejmé, že hlavní modemizační úsilí je zaměřeno na výměnu studiové techniky.

Koncem roku 1994 proto proběhla instalace digitálního studiového zařízení se čtyřmi kamerami CCD, režijní jednotkou DVS 8000 včetně dvoukanálového digitálního trikového zařízení DVE 5000, vše od firmy Sony. Počítá se s využitím tohoto zařízení pro natáčení ve dvou studiích.

Ve zvukové výrobě byl pro účely dabingu a postsynchronu instalován diskový systém Pro Tools. V oblasti přenosové techniky byl vlastními silami realizován jednokamerový přenosový vůz s kamerou BVP-7 a záznamovým strojem BVW 50.

Výpočetní technika

Z hlediska modemizace technického zázemí ČT bylo v minulém roce velmi významné rozhodnutí o modemizaci celého automatizovaného informačního systému (AIS) ČT. Rozsah využívání výpočetní techniky, stále rostoucí požadavky na dostupnost informací a v kontrastu k této situaci zastaralá komunikační infrastruktura a pro mnohé aplikace již nevyhovující hardwarová a softwarová platforma vedly k rozhodnutí o nutnosti zásadní modemizace celého systému. Po více než třičtvrtě roku trvajícím výběrovém řízení byla navázána spolupráce s firmou Hewlett-Packard jako budoucím systémovým integrátorem celého projektu.

Celá akce byla dílčími projekty zahájena již v roce 1994. Byla provedena rekonstrukce komunikační infrastruktury počítačové sítě úseku pro přípravu zpravodajství i v části hlavní budovy a dále analýza systému řízení ČT a vnitřních informačních toků, které budou sloužit jako vstupní podklady pro inovaci celého AIS.

Pokrytí České republiky signálem programů ČT1 a ČT2

Podle materiálu "Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (9.7.1994-31.1.1995)" je signálem programu ČT1 pokryto 97% území a signálem programu ČT2 78% území České republiky.

Perspektivy dalšího vývoje

Cílem České televize v oblasti televizní technologie je úplná digitalizace celého výrobního procesu. Z tohoto hlediska bude nejdůležitějším úkolem příštích let náhrada stávající analogové záznamové techniky novou generací složkových digitálních záznamových strojů. Tento úkol nebude vzhledem k již provedené nebo prováděné modemizaci problémem technickým, ale ekonomickým. V úhrnu se totiž jedná o zhruba 200 videomagnetofonů v cenách značně převyšujících milión korun za kus. Přesto bude tento přechod nutné realizovat, by postupně. Jen tak může být ČT z hlediska technického vybavení srovnatelná s úrovní zemí EU a být tak plně připravena na zahájení digitálního televizního vysílání v souladu s celoevropským projektem DVB (Digital Video Broadcasting), jehož je ČT členem jako jediná z bývalých zemí východního bloku.

Základní vysílače ČT1 (k 31.12.1994)

Kromě toho šíří program ČT1 ještě 372 televizních převaděčů.

Základní vysílače ČT2 (k 31. 12.1994)

Kromě toho šíří program ČT2 ještě 17 televizních převaděčů.

Názorně ukazují situaci následující mapy

ČT 2 - 1994

Pokrytí území - stav k 31.12.1994

1.3.2. Hospodářská a komerční činnost

Česká televize byla jako právnická osoba zřízena zvláštním zákonem k 1. 1. 1992. Tímto zákonem je stanoveno, že Česká televize hospodaří s vlastním majetkem a stát neodpovídá za její závazky a tedy ji žádným způsobem nedotuje. To znamená, že Česká televize není závislá na státním rozpočtu a je poplatníkem dané z příjmů právnických osob.

Vlastními zdroji financování jsou příjmy z televizních poplatků a příjmy z podnikatelské činnosti. Z ekonomického hlediska je oprávnění České televize k provozování podnikatelské činnosti charakterizováno tak, že Česká televize jako veřejnoprávní instituce smí vykonávat jen takovou podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její hlavní činnosti a neohrožuje její základní poslání. Finanční příjmy získané podnikatelskou činností musí použít k financování své hlavní činnosti.

Smyslem hospodaření České televize není proto vytváření zisku, nýbrž tvorba zdrojů nutných k tomu, aby mohla plnit a zkvalitňovat své poslání - službu veřejnosti.

Způsob placení televizních poplatků i výše poplatku, která činí 50,- Kč měsíčně, jsou upraveny zvláštním obecně závazným předpisem. Příslušná legislativní úprava byla v roce 1994 připravena a Sněmovnou Parlamentu ČR schválena (zákon č. 252/94 Sb. ze dne 8. 12. 1994).

Do roku 1994 byla Česká televize jediným provozovatelem televizního vysílání na území celé České republiky. V únoru roku 1994 zahájila celoplošné vysílání soukromá společnost ČNTS - NOVA. Vznik konkurenčního prostředí v oblasti televizního vysílání měl samozřejmě dopad na výnosy z podnikatelské činnosti České televize.

Uvedené vlivy včetně legislativních omezení měly dopad na snížení výnosů za vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů o 373 667 tis. Kč, tj. c 26,2 % oproti skutečnosti roku 1993, pokles se projevil rovněž u výnosů z televizních poplatků a proti skutečnosti roku 1993 činil 4 626 tis. Kč.

V rámci svých dalších podnikatelských aktivit dosáhla Česká televize zvýšení výnosů za výrobu pořadů pro extemí odběratele a výnosů za prodej práv k televizním pořadům proti roku 1993 o 16 343 tis. Kč. Tyto další výnosy však nemohly podstatným způsobem ovlivnit příjmovou stránku rozpočtu České televize.

Strukturu nákladů České televize můžeme posuzovat podle dvou různých hledisek:

(2) Struktura nákladů podle cíle určení:

Využíváním restriktivních opatření v oblastech nákladů, které může Česká televize ovlivnit, došlo v porovnání s rokem 1993 ke snížení celkového objemu nákladů, a to přesto, že Česká televize zvýšila rozsah vysílání a zvýšila objem výroby programu. Na programu ČT 1 došlo ke zvýšení vysílání o 1 596 hodin, tj. o 22,3 % a na programu ČT 2 o 442 hodin, tj. o 7,2 %.

Celkový objem výroby programu se zvýšil o 442,5 hodin, tj. o 7,4 %. Průměrný náklad na 1 hodinu výroby programu se snížil o 3,2% a činil 251,4 tis. Kč.

Vzhledem k nárůstu počtu hodin vysílání a nutnosti dobudovat sítě obou programů došlo ke zvýšení nákladů na šíření signálu programu ČT 1 o 31 643 tis. Kč, tj. o 19,4 % a na programu ČT 2 o 12 769 tis. Kč, tj. o 29,0 %.

Rovněž se zvýšily náhrady České poště za inkaso televizních poplatků o 15 831 tis. Kč v návaznosti na zvýšení obstaravatelské odměny za tuto činnost. Zvýšení nákladů na opravy a udržování o 5 793 tis. Kč vyplývá z nutnosti péče o hmotný majetek, stejný důvod ovlivňuje i výši tvorby zákonných rezerv. Úroveň ostatních výše uvedených nákladů byla jednak ovlivněna obecným tempem inflace, a to zejména růstem cen materiálu, energie a poskytovaných služeb, a dále vyplývala z obecně závazných předpisů (zákonné pojištění a daně).

Celkové náklady na investice České televize v roce 1994 činily 363 765 tis. Kč, z toho na pořízení hmotných investic bylo vynaloženo 348 949 tis. Kč, z tohoto objemu bylo čerpáno na financování staveb 34 839 tis. Kč, investičních akcí technologického charakteru včetně modemizací a rekonstrukcí 205 618 tis. Kč a na nákup kusových investic 108 492 tis. Kč. Zdrojem financování investic byly odpisy (279 263 tis. Kč) a podíl ze zisku za rok 1993 (84 502 tis. Kč).

Konečné účetní výsledky za rok 1994 jsou posuzovány na základě žádosti vedení ČT nezávislým auditem a bude z nich České televizi vyměřena daň z příjmu právnických osob. Sazba této daně činila v roce 1992 42% ze zisku vyplývajícího z podnikatelských aktivit ČT s možností určitého zvýhodnění zdanitelné základny, které bylo schváleno ministerstvem financí ČR. Jak rozpočet ČT, tak její závěrečný účet schvaluje Rada ČT, která předkládá parlamentu "Výroční zprávu Rady ČT o činnosti České televize". Součástí této výroční zprávy je i zpráva o hospodaření ČT.

Na základě výsledků nezávislého auditu lze konstatovat, že účetní evidence České televize poskytuje dostatečně věrný obraz o její hospodářské situaci a že Česká televize je schopna hradit své závazky.

x) plán po úpravě k 31.3. 1995

xx) rozdíl představuje zůstatek na účtu plánovaný v TS Brno k 31. 12. 1995

x) úprava k 31. 3. 1995

DODATEK K TABULCE "INVESTIČNÍ VÝDAJE ČESKÉ TELEVIZE"

Investiční potřeby na výstavbu nové provozní budovy na pozemku Kavčí hory - východ jsou kryty z finančních zdrojů získaných prodejem nemovitostí ve vlastnictví České televize. Tento postup je v souladu s dlouhodobou koncepcí a s investičními záměry České televize, jejichž cílem je soustředit všechny útvary do areálu Kavčích hor, a to především z ekonomických důvodů.

Výše uvedený postup byl České televizi doporučen při odborných konzultacích ze strany poradenských firem, jak z oblasti auditu, tak z oblasti daňové.

MONOPOLNÍ PRÁVA KE SPORTOVNÍM POŘADŮM

Přehled o zásadních výdajích za televizní práva (v Kč) na základě uzavřených smluv s tím, že se jedná jen o splátky hrazené v uvedených letech:

1) rok 1994:

2) rok 1995:

Uvedené částky jsou včetně srážkové daně (25 % nebo 5% podle země).

1.3.3. Struktura rozpočtu pro rok 1995

STRUČNÝ KOMENTÁŘ KE STRUKTUŘE ROZPOČTU ČT NA ROK 1995

Příjmová stránka rozpočtu

O rozhodujících zdrojích příjmu se předpokládá:

a) Příjmy z televizních poplatků nebudou klesat. Je třeba přitom upozornit, že v posledních letech postupně klesal počet plátců. Dá se očekávat krátkodobé zlepšení platební kázně po přijetí zákona o koncesionářském poplatku, dlouhodobě však jde o předpoklad nereálný.

b) Příjem z reklam, klesl oproti roku 1993 o 7% (cca o 200 milionů Kč. V případě, že by ČT nemohla vysílat reklamy v hlavním vysílacím čase (tj. mezi 19. a 22. hodinou), znamenalo by toto omezení snížení tržeb za vysílání reklam o více než 650 milionů Kč (na cca 80 milionů ročně - což je 2,5 celkových plánovaných příjmů z reklamy na rok 1995).

Sponzorováním pořadů lze maximálně získat 2,5 z celkových příjmů.

Podíl všech ostatních plánovaných příjmů ČT na rok 1995 na celkových plánovaných příjmech je 13,5 (včetně nerozděleného zisku z roku 1993).

Výdajová stránka rozpočtu

V plánovaných výdajích ČT na rok 1995 došlo k velmi přísným omezujícím opatřením prakticky u všech útvarů a druhů nákladů - bohužel i ve výrobě televizních pořadů.

V některých oblastech je možné s ohledem na celkovou hospodářskou situaci během roku 1995 očekávat zvýšení nákladů. Jde především o oblast nákladů na přenos a šíření signálu. Velmi prudce rostou také ceny za nákup monopolních práv k filmům a sportovním pořadům, neustále se zvyšují částky na úhrady ochranným organizacím autorů a výkonných umělců, je možné očekávat zvýšení odměny České poště.

Závěr

Rozpočet České televize na rok 1995 je de facto deficitní, protože bylo nutno pro krytí nákladů použít nerozděleného zisku z roku 1993 ve výši 100 milionů Kč. Kromě toho vstoupila ČT do roku 1995 s minimální rezervou na nepředvídané vlivy během roku.