Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

B. Investiční výdaje

Na investiční výdaje bylo za I. pololetí vynaloženo 16,6 mld Kč, tj. 34,8 celoročního rozpočtu. Projevuje se zde tradiční sezonní vliv, kdy v první polovině roku je jejich úroveň nižší a vyšší čerpání nastává až ve druhé polovině roku.

Absolutně byly investiční výdaje vyčerpané do konce června t.r. o 1,6 mld Kč vyšší než v I. pololetí loňského roku, ačkoliv upravený rozpočet na rok 1995 je v porovnání s tehdy platným rozpočtem na rok 1994 vyšší o 10,9 mld Kč.

Rozložení investičních výdajů vynaložených rozpočtem v I. pololetí letošního roku ukazuje následující graf:

Ze znázornění je patrné, že největší podíl investičních výdajů byl čerpán příspěvkovými organizacemi. K zabezpečení jejich potřeb vynaložil státní rozpočet 48,8 % celkových investičních výdajů a dotací. Podíl rozpočtových organizací na těchto výdajích činil 33 % a podíl podnikatelských subjektů pouze 18,2 %.

Příspěvkové organizace také vykázaly nejvyšší čerpání investičních dotací (46,4 %), které se nejvíce přiblížilo polovině roku. Čerpání výdajů ostatními typy organizací bylo zatím nízké.

Z rozpočtových kapitol se na čerpání investičních výdajů a dotací nejvíce podílí ministerstvo dopravy, kde jsou tyto prostředky směrovány především na výstavbu silnic a dálnic, vč. jejich údržby a zabezpečení další výstavby a na úhradu výdajů s.o. České dráhy. Celkem bylo na uvedené účely vynaloženo téměř 4,2 mld Kč. Za tuto kapitolu se řadí ministerstvo zdravotnictví, kde čerpání dosáhlo částky 1,4 mld Kč a týkalo se zejména pořízení vybrané zdravotnické techniky a úhrady nákladů na vybraných zdravotnických stavbách a dále ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s celkovým čerpáním 1,2 mld Kč, směřujícím k financování výstavby a technické obnovy školských zařízení.

Přímo ze státního rozpočtu, z kapitoly Všeobecná pokladní správa, byly v hodnoceném období poskytnuty prostředky např. na výstavbu a technickou obnovu nemocnic a základních škol (1,3 mld Kč), dále na komunální ekologii, vodní hospodářství, revitalizaci říčních toků a požární ochranu (celkem cca 550 mil. Kč). Pokračování výstavby pražského metra si vyžádalo částku 450 mil. Kč. Přímo pro jednotlivé regiony byly uvolněny prostředky v celkové výši 0,8 mld Kč.

C. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí, realizované za I. pololetí ve výši 3,6 mld Kč, byly čerpány na 42,6 % celoročního rozpočtového limitu a ve srovnání s I. pololetím loňského roku byly nižší o 19,5 procentních bodů.

Příčinou bylo nízké (33,2 %) čerpání civilních i speciálních vládních úvěrů (bez VIA) i prostředků na financování plynárenských VIA (42,2 %), kde ve finančním krytí zajišťovaném prostřednictvím státní půjčky byla již promítnuta i 2. etapa výstavby realizované na území Ruské federace. K překročení pololetní alikvoty čerpání rozpočtových výdajů (o 14,4 procentních bodů) došlo pouze u výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB.

4. Čerpání neinvestičních výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30.6.1995 je uveden v tabulkové části, tabulka č. 3.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací (bez kapitoly VPS) k 30. červnu plněny na 48,6 % rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí čerpání těchto výdajů 49,1 %, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo pouze 46,5 %. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly.

Z celkového počtu 32 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou šesti měsíců; téměř polovina kapitol dokonce nedosahuje ani 40 celoročního rozpočtu.

Nad úrovní 50 % a zároveň nad průměrným plněním (49,1 %)jsou pouze čtyři kapitoly (MPSV, MZe, MK a GA), další tři kapitoly (MŠMT, MH a MD) vykazují čerpání blížící se uvedeným hodnotám. I u těchto kapitol je však plnění výdajů vlastních rozpočtových organizací většinou velmi nízké.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 51,3 %, představují více než 90 % těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci I. pololetí na 48,2 %.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu šesti měsíců, byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc červenec.

U kapitoly ministerstva zemědělství se vyšší čerpání neinvestičních výdajů (celkem 52,9 %) týká především příspěvkových organizací, jimž byly poskytnuty příspěvky ve výši odpovídající již 59,4 % upraveného rozpočtu. Převážná část těchto výdajů souvisí s potřebami středních odborných učilišť a integrovaných škol resortu; čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací dosáhlo 47,9 %.

Obdobně u kapitoly ministerstva kultury převažuje čerpání výdajů příspěvkových organizací, které k 30.6. dosáhlo již 50,3 % a v němž se odrazily divadlech v červnu uskutečněné umělecké výplaty na období divadelních prázdnin. Výdaje rozpočtových organizací byly čerpány pouze na 33,9 %.

Do kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se soustředil mimořádný nárůst výdajů příspěvkových organizací v první polovině letošního roku. Jestliže schválený rozpočet předpokládal, že z celkových neinvestičních výdajů této kapitoly budou výdaje příspěvkových organizací činit 32,8 %, v upraveném rozpočtu se zahrnutím financování zejména vysokých škol tento podíl zvýšil na 61,2 % a ve skutečnosti dosáhl k 30. červnu dokonce 68,5 %. Přitom takto upravený rozpočet neinvestičních výdajů PO byl ke konci I. pololetí čerpán již na 54,6 % a absolutně byly tyto výdaje již vyšší než předpokládal původně schválený rozpočet na celý rok. Ve výdajích vlastních rozpočtových organizací, u nichž je vykázáno čerpání pouze na 39,5 %, zřejmě nejsou zahrnuty mzdy učitelů za červenec a srpen, vyplácené jim zálohově před letními prázdninami.

Rovněž v kapitole ministerstva hospodářství byly neinvestiční výdaje ovlivněny vyšším čerpáním v oblasti příspěvkových organizací (51,0 %) v důsledku finančního zabezpečení činnosti středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování. Vlastní výdaje rozpočtových organizací vykázaly čerpání pouze na 39,1 %.

Výrazný podíl příspěvkových organizací se týká i kapitoly ministerstva dopravy. Zatímco celkové čerpání neinvestičních výdajů této kapitoly byly vykázáno ve výši 48,0 %, bylo na činnost příspěvkových organizací vynaloženo již 52,9 % celoročního objemu. Toto vysoké čerpání bylo ovlivněno výdaji na údržbu a opravy silnic a potřebami dálničního hospodářství. Plnění výdajů rozpočtových organizací činilo pouze 31,7 %.

Nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly i kapitoly ministerstva obrany (40,9 %) a ministerstva vnitra (45,7 %), tedy kapitoly, které čerpají celou 1/7 těchto výdajů stanovených rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol.

Celkově lze říci, že v letošním roce se neopakuje vývoj ze stejného období loňského roku, kdy nízké čerpání neinvestičních výdajů kapitol (ROPO) bylo charakteristickým jevem provázejícím po celý rok plnění státního rozpočtu.

Je tomu tak především proto, že v letošním roce došlo k výraznému zvýšení podílu příspěvkových organizací na celkovém čerpání neinvestičních výdajů kapitol. Nejvíce se to projevilo u kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v důsledku již komentovaného přechodu hospodaření vysokých škol na příspěvkovou formu. Jestliže na konci I. pololetí 1994 činil podíl příspěvkových organizací na celkových neinvestičních výdajích v souhrnu všech rozpočtových kapitol (bez výdajů na sociální zabezpečení) 27,8 % a původní rozpočet na rok 1995 vycházel z předpokladu 25,4 %, byl rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu I. pololetí tento podíl zvýšen na 35,7 % a ve skutečnosti za období ke konci června dosáhl dokonce 38,2 % (vývoj v kapitole MŠMT je popsán v předchozí části této pasáže).

Takto upravený rozpočet byl pak z důvodů, které byly komentovány výše u jednotlivých kapitol, ke konci I. pololetí čerpán již na 52,6 % a výrazně ovlivnil úroveň čerpání celkových neinvestičních výdajů kapitol. Toto čerpání také bylo v porovnání se stejným obdobím loňského roku vyšší o 2,6 bodu (49,1 % v letošním roce proti loňským 46,5 %).

Je tedy zřejmé, že v letošním roce rozhodně nelze v úrovni čerpání výdajů rozpočtových kapitol spatřovat rezervu pro dosažení celoročního přebytkového hospodaření státního rozpočtu.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1995 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 3 267 mil. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu a dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy na sociální problémy, pro nemocnici Motol a Ústřední vojenskou nemocnici, na ucelené projekty ministerstva vnitra, pro BIS a rezerva pro ČTK.

Tyto rezervy byly k 30. červnu čerpány ve výši 1 588 mil. Kč, tj. na 48,6 %;

v mil. Kč

V průběhu I. pololetí již vláda rozhodla o použití celého objemu vládní rozpočtové rezervy, schválené rozpočtem na rok 1995 ve výši 1 221 mil. Kč. Do konce června byly z této částky uvolněny rozpočtové prostředky ve výši 431,7 mil. Kč na tyto účely:

Úpravou státního rozpočtu, kterou vláda České republiky schválila usnesením č. 447 ze dne 16. srpna 1995, byly některé rezervy, zahrnuté v rozpočtu na rok 1995, posíleny (podrobněji viz příloha zprávy).

III. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za pololetí 1995

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo k 30.6.1995 přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 3,7 mld Kč. Na tomto přebytku se podílejí obce 0,7 mld Kč a okresní úřady 3,0 mld Kč. Proti stejnému období roku 1994 je přebytek hospodaření nižší o 0,4 mld Kč.

Obce a okresní úřady použily v I. pololetí mimorozpočtové zdroje v celkovém objemu 13,3 mld Kč. Převážnou část těchto zdrojů tvořily vlastní fondy, u nichž saldo převodů činilo 12,0 mld Kč. Zbývající část 1,3 mld Kč představuje saldo úvěrů a komunálních obligací.

Na účelových fondech bylo k 30. červnu uloženo 12,9 mld Kč. Obce vykazují stav účelových fondů 10,2 mld Kč a vlastní okresní úřady 2,7 mld Kč. V částce 12,9 mld Kč je zahrnuto 0,5 mld Kč přechodné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na modernizaci bytového fondu z roku 1994 a cca 2,2 mld Kč zatím nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl. m. Prahy v roce 1995.

Celkově tak zdroje místních rozpočtů k 30.6.1995 dosáhly výše 29,9 mld Kč, obce se na nich podílely 77,5 %. Proti stejnému období minulého roku se tyto celkové zdroje zvýšily o 14,9 %, pokud jde o podíl obcí na celkovém výsledku hospodaření, zůstává na stejné úrovni.

Okresní úřady a obce vykazují za sledované období dobré výsledky hospodaření.

Srovnání výše disponibilních zdrojů s I. pololetím 1994 je zřejmé z následující tabulky:

v mld Kč

Hodnocení plněni příjmů a výdajů je prováděno ke schválenému rozpočtu upravenému o skutečně poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu. V průběhu 1. pololetí nebylo realizováno žádné rozpočtové opatření.

Příjmy

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly v I. pololetí letošního roku plněny takto:

v mil Kč

Celkové příjmy územních rozpočtů (bez zapojení mimorozpočtových zdrojů) dosáhly ke konci června 57,5 mlel Kč, což představuje plnění na 59,5 %. Obce se na těchto příjmech podílejí 80,8 %.

Příjmová základna územních orgánů se opírá především o daňové příjmy, v nichž dominuje výnos daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Tato daň, která je od počátku daňové soustavy v roce 1993 výlučným příjmem územních orgánů, se vyvíjí velmi dynamicky a reálné daňové výnosy převyšují rozpočtované objemy.

Celkové daňové příjmy dosáhly k 30. červnu výše 28,4 mld Kč, tj. 54,2 schváleného rozpočtu. Proti stejnému období minulého roku vykazují nárůst o 7,2 mld Kč. Obce se na dosažených daňových příjmech podílejí 82,4 %, což je zhruba o 3 více než v roce minulém.

Z daňových příjmů se nejdynamičtěji vyvíjí daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V letošním roce se změnila relace, ve které se rozděluje celookresní inkaso daně mezi obce a okresní úřady na 55 %:45 % ve prospěch obcí (v minulých letech to bylo 50 %:50 %). Na účty územních orgánů bylo ke konci I. pololetí převedeno celkem 18,5 mld Kč, což je o 0,8 mld Kč méně než činilo inkaso této daně ke stejnému datu. Výnos daně u okresních úřadů dosáhl objemu 5,0 mld Kč, což je o 0,6 mld Kč více proti roku 1994. Z toho je patrné, že snížení podílu inkasa této daně u obecních úřadů, nemělo vliv na jejich hospodaření.

Příznivě se vyvíjí daň z příjmu fyzických osob z podnikání. Tato daň, která je výlučným příjmem obcí, je v účetnictví vykazována ve výši 6,6 mld Kč, což představuje plnění na 56,6 % (inkasováno bylo 9,4 mld Kč). V porovnání se stejným obdobím roku 1994 je celkový výnos daně z příjmů o 10 % vyšší.

Inkaso daně z nemovitostí činilo 1,6 mld Kč a v účetnictví obcí je vykazováno 1,1 mld Kč. Ve stejném období roku 1994 činila tato daň 0,8 mld Kč. Rychlejší plnění této daňové položky lze očekávat až ve třetím čtvrtletí, kdy budou odváděny zálohy ze strany provozovatelů zemědělské výroby a chovu ryb, jejichž vyúčtování bude realizováno až koncem roku. Obecně lze konstatovat, že daně vybírané finančními úřady jsou do rozpočtů obcí a okresních úřadů převáděny rychlejším tempem než v minulém roce.

Nedaňové příjmy byly naplněny ve výši 10,7 mld Kč, tj. plnění na 59,6 % schváleného rozpočtu. Obce se na tomto objemu podílejí 94 %.

Objemově největší položkou těchto příjmů jsou příjmy rozpočtových organizací, které dosáhly 6,3 mld Kč a byly tak splněny na 52,3 %. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z vyšších příjmů v oblasti bytového hospodářství.

K 30. červnu dosáhly správní poplatky výše 1,1 mld Kč, tj. 69,6 % schváleného rozpočtu. Tento nárůst je ovlivněn především vyššími objemy správních poplatků v rámci správního řízení na úseku ochrany životního prostředí, dalšími registracemi živnostenských oprávnění a v některých regionech i nadále za povolováni hracích automatů v nově vybudovaných restauracích. Na místních poplatcích bylo vybráno 0,6 mld Kč. Proti stejnému období roku 1994 je tento objem nižší o 0,2 mld Kč, což vyplývá z realizace zákona o zrušení poplatků z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků v restauračních zařízeních a nového pojetí poplatku z reklamy.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 0,4 mld Kč, proti roku 1994 se jedná o nárůst 0,2 mld Kč.

Ostatní nedaňové příjmy (např. pokuty, sankční poplatky, výnosy regresních náhrad a úhrady nákladů regresního řízení, příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona) činily 2,3 mld Kč, tj. 64,5 % rozpočtovaného objemu. Kapitálové příjmy dosáhly ve sledovaném období výše 1,7 mld Kč a ve srovnání s I. pololetím loňského roku poklesly o 0,7 mld Kč. Nadále lze očekávat pokles příjmů u této položky.

Nedílnou součástí příjmové základny okresních úřadů a obcí jsou dotace ze státního rozpočtu, které i nadále mají význam v hospodaření místních orgánů. Výše dotace byla ve srovnání s minulým rokem sice schválena ve vyšším objemu, ale její podíl na celkových příjmech je letos nižší o cca 7 %.

Do celkové výše dotací v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k územním rozpočtům byly pro rok 1995 zařazeny další dotace, které byly v minulém období zahrnuty do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Jedná se o dotace na komplexní bytovou výstavbu na dokončení rozestavěných objektů financovaných v režimu KBV na základě výjimek schválených bývalou Českou plánovací komisí a o dotace pro vybrané okresy severočeského regionu a okres Sokolov na zlepšení životního prostředí. Součástí této dotace jsou rovněž finanční prostředky na provoz Hasičských záchranných sborů ve smyslu usnesení vlády ČR č. 674/94.

Dotace na školství, na výkon státní správy, na domy s pečovatelskou službou a územní vyrovnávací dotace jsou konstruovány podle stejných zásad jako v roce 1994.

Ze schváleného objemu dotací ve výši 16,3 mld Kč byla v I. pololetí uvolněna částka 13,1 mld Kč, tj. 80,4 %. V účetnictví územních orgánů je vykázána částka 11,1 mld Kč, nebol dotace ve výši 2,0 mld Kč byla uvolněna až poslední den v červnu a v účetnictví se objeví až za měsíc červenec. Poskytnutí většího objemu dotace v průběhu I. pololetí bylo nezbytné z důvodu pomalejšího převodu vybraných daní místním rozpočtům. Byly tak zabezpečeny finanční prostředky nezbytné pro plynulý chod obcí a okresních úřadů.

Kromě této dotace byly uvolněny obcím a okresním úřadům účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,0 mld Kč. Tyto prostředky byly použity na přestavbu systému vytápění v bytech, na výstavbu obecních bytů, na opravu a modernizaci bytového fondu, na pozemkové úpravy, na radonový program, na akce Národního plánu podpory zdraví, na Program obnovy vesnice a na regeneraci městských památkových rezervací a drobné projekty v oblasti kultury. Rovněž byly uvolněny dotace na řešení mimořádných událostí (pomoc při likvidaci škod po povodních).

Dalším zdrojem příjmů některých obcí byla účelová investiční dotace poskytnutá ve výši 2,3 mld Kč (zatím vyčerpaná na 1,6 mld Kč) přímo ze státního rozpočtu formou čerpacích účtů u České spořitelny. Prostředky směřovaly především na financování individuálních staveb (metro, zdravotnické, školské a ekologické stavby) a na systémové dotace (např. komunální ekologie, Požární ochrana, akce převáděné z resortu zemědělství do působnosti územních orgánů a hromadná doprava).

Přijaté dary a sdružené prostředky jsou na úrovni roku 1994.

Výdaje

Celkové výdaje územních rozpočtů v I. pololetí činily 53,8 mld Kč a byly čerpány na 55,7 %. Vyšší výdaje byly kryty jak vlastními příjmy, tak i zapojením vlastních fondů, použitím doplňkových a nahodilých příjmů, úvěrů, půjček a výnosů z komunálních obligací a z části uvolněním účelových prostředků ze státního rozpočtu.

Proti stejnému období roku 1994 výdaje místních rozpočtů vzrostly o 8,7 mld Kč, tj. o 19,4 %. Nejvýznamnější podíl na tomto zvýšení má u neinvestičních výdajů nákup zboží a služeb (nárůst cen) a vyšší příspěvky příspěvkovým organizacím (nárůst počtu PO). Růst kapitálových výdajů vyplývá ze snahy obecních zastupitelstev zlepšovat zejména infrastrukturu obcí.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje územních rozpočtů se podílely na celkových výdajích 31 (ve stejném období minulého roku činil tento podíl 30,2 %). Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí a okresních úřadů dosáhl částky 16,7 mld Kč, podíl obcí činí 91 %.

Součástí těchto výdajů jsou individuální dotace poskytované přímo ze státního rozpočtu. Jedná se o dotace na jmenovité stavby, schválené jako účelová investiční dotace na jednotlivé rozestavěné stavby územních rozpočtů, zejména na pražské metro, školské, zdravotnické a ekologické stavby.

Většina výdajů na investice byla směrována na financování drobnějších akcí, např. kanalizaci, plynofikaci, elektrifikaci, vodovody, odpadové hospodářství a čističky odpadních vod. Značná část mimořádných účelových prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu byla určena rovněž na investiční výstavbu, především na zlepšení životního prostředí, na ozdravná protiradonová opatření a na řešení havarijních stavů objektů v odvětví školství, sociální péče, kultury a zdravotnictví.

Územním orgánům bylo ze státního rozpočtu poskytnuto 0,1 mld Kč na modernizaci bytového fondu ve formě návratné finanční výpomoci na dobu 10 let a 0,3 mld Kč na výstavbu obecních bytů.

Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje dosáhly částky 37,1 mld Kč, z toho výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací činily 34,3 mld Kč a dotace státním podnikům 2,8 mld Kč. Na neinvestičních výdajích se nejvíce podílejí odvětví vnitřní správy, místního hospodářství, školství, práce a sociálních věcí, kultury, dopravy a zdravotnictví.

Odvětví vnitřní správy je v oblasti neinvestičních výdajů okresních úřadů a obcí objemově nejvýznamnější a vykazuje také nejvyšší nárůst. Je to především z titulu zabezpečení realizace usnesení vlády ČR č. 702 k návrhu zákona o státní sociální podpoře (vybudování kontaktních míst), zajištění civilní ochrany obyvatelstva a financování požární ochrany. V rámci této kapitoly je od roku 1995 realizován Program sociální prevence a prevence kriminality.

Zadluženost obcí

V účetních výkazech je územními orgány je vykázána k 30. červnu zadluženost ve výši 14,9 mld Kč. V této částce činí úvěrová zadluženost celkem 6,4 mld Kč a 8,5 mld Kč představuje emise komunálních obligací. Proti stejnému období roku 1994 vzrostla celková zadluženost o 3,9 mld Kč.

V průběhu roku 1995 byly ministerstvem financí povoleny emise komunálních obligací městu Mariánské Lázně a městu Plzeň v celkové výši 0,7 mld Kč. Tím vzrostl počet měst, které emitovaly komunální obligace, na třináct. Výnos komunálních obligací bude použit na infrastrukturu měst, na plynofikaci a výstavbu inženýrských sítí, na výstavbu komunikací a rekonstrukce objektů a pod.

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci září 1995

I v dalších měsících pokračoval příznivý vývoj státního rozpočtu, projevující se jeho přebytkovým hospodařením.

Podle údajů o pokladním plnění státního rozpočtu vykázalo hospodaření státního rozpočtu ke konci července přebytek 10,1 mld Kč, ke konci srpna 11,3 mld Kč a ke konci září 14,4 mld Kč.

Přehled o vývoji státního rozpočtu do konce září letošního roku podává následující tabulka:

mld Kč

*) usnesení vlády č. 447/1995

Při srovnání výsledků rozpočtového hospodaření s loňským rokem jsou údaje za rok 1994 očištěny o vliv zahrnutí salda clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. Pokladně vykázaný přebytek státního rozpočtu ke konci září loňského roku byl z tohoto titulu příznivě ovlivněn částkou 11,4 mld Kč; po vyloučení tohoto vlivu jsou letošní výsledky hospodaření státního rozpočtu k 30. září o 0,2 mld Kč lepší než ve stejném období loňského roku.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů za devět měsíců letošního roku je provedeno ve vztahu k rozpočtu upravenému na základě usnesení vlády č. 447/95, jímž byly zvýšeny příjmy státního rozpočtu na 444,2 mld Kč, výdaje na 434,9 mld Kč a byl stanoven přebytek ve výši 9,3 mld Kč.

Takto upravené příjmy státního rozpočtu byly ke konci září splněny na 70,4 %, výdaje byly čerpány na 68,5 %. V důsledku vyššího objemu příjmů v upraveném rozpočtu se však předstih jejich plnění před čerpáním výdajů, který k 30. červnu činil 2,6 procentního bodu, ke kanci září snížila činí 1,9 bodu.

Vykázaný výsledek současně potvrzuje další zlepšení salda státního rozpočtu proti výsledkům dosaženým za I. pololetí letošního roku, kdy přebytek ke konci června činil 10,4 mld Kč. Do konce září se tento přebytek zvýšil o 4 mld Kč. Příjmy státního rozpočtu dosažené za 9 měsíců letošního roku jsou o 29 mld Kč, tj. o 10,2 %, vyšší než v loňském roce, výdaje jsou vyšší o 28,8 mld Kč, tj. o 10,7 %.

Úroveň plnění příjmů státního rozpočtu, která je ovlivněna sezonními výkyvy daňových příjmů (především daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob) se v porovnání s I. pololetím poněkud snížila. Jestliže za období do konce června dosáhly celkové příjmy výše 211,1 mld Kč, činil přírůstek do konce září 101,4 mld Kč. Odrazil se zde sezonní vývoj u daňových příjmů, jejichž inkaso ve 3. čtvrtletí vzrostlo pouze o 57,6 mld Kč (tj. v průměru o 19,2 mld Kč měsíčně), zatímco za I. pololetí činilo toto inkaso 128,2 mld Kč, tj. v průměru 21,4 mld Kč měsíčně.

Hlavní druhy příjmů vykazují následující plnění:

v mld Kč

*) pouze MPSV

Srovnání výše inkasa daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, dosaženého v jednotlivých měsících roku 1994 a roku 1995, potvrzuje sezonnost u obou těchto rozhodujících příjmových položek a jejich vliv na celkové výsledky rozpočtu (údaje v mld Kč):

Čerpání výdajů státního rozpočtu i nadále zaostává za úrovní devíti měsíců roku, tento vývoj však odpovídá obvyklému průběhu.

Jednotlivé druhy výdajů byly do konce září čerpány takto:

v mld Kč

*) pouze MPSV

Z přehledu je zřejmé, že dosavadní čerpání jednotlivých druhů výdajů ke konci září v podstatě potvrzuje tendence, uvedené ve zprávě za I. pololetí. Většina výdajů nenaplňuje alikvotu 75 % upraveného rozpočtu.

Poměrně vysoko jsou čerpány zejména příspěvky příspěvkovým organizacím, v nichž jsou zahrnuty především dotace školským zařízením. Na tyto výdaje vynaložil státní rozpočet za tři čtvrtletí roku již cca 37 mld Kč (původní rozpočet počítal s částkou 33,4 mld Kč). Nad úrovní 3/4 upraveného rozpočtu byly i dotace místním rozpočtům, jimž státní rozpočet poskytl již 83,3 % částky určené na letošní rok, tj. o cca 1,5 mld Kč více než odpovídá normálnímu průběhu.

Úroveň čerpání dotací poskytovaných podnikatelským subjektům je i nadále ovlivněna vývojem dotací na teplo, na které bylo vydáno celkem 5,9 mld Kč, což znamená již překročení původně stanovené celoroční částky a ve vztahu k upravenému rozpočtu čerpání na 84 % (v roce 1994 ve stejnou dobu bylo čerpáno 5,1 mld Kč).

Výdaje v sociální oblasti nepřekračují záměry rozpočtu, když byly za 9 měsíců čerpány celkem na 70,1 % (údaje pouze za MPSV). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byly vyšší o 9,5 mld Kč, tj. o 9,2 %. Z transferů domácnostem v celkové výši 111,9 mld Kč představují největší položku důchody vyplacené ve výši 78,1 mld Kč a nemocenské dávky ve výši 27,5 mld Kč. Na státním vyrovnávacím příspěvku bylo ke konci září vyplaceno 4,5 mld Kč a na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 1,8 mld Kč.

Naproti tomu nízké plnění výdajů státního rozpočtu se i po uplynutí 3/4 roku soustřeďuje především do oblasti neinvestičních výdajů rozpočtových organizací. Rovněž čerpání výdajů a dotací na investice vykazuje pravidelnou sezonnost, kdy jejich úroveň je pravidelně vyšší až v posledních měsících roku.

Celkově je možno výsledky hospodaření státního rozpočtu za devět měsíců letošního roku hodnotit jako příznivé. Dosažené výsledky dávají předpoklad pro celoročně přebytkové rozpočtové hospodaření.