Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

A. Daňové příjmy

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech byl stanoven ve státním rozpočtu na rok 1995 ve výši 58,8 %; skutečnost za I. pololetí byla vyšší a dosáhla 60,7 %.

Tempo inkasa daňových příjmů v I. pololetí 1995 je proti stejnému období minulého roku vyšší o 4,7 procentního bodu, a to zejména zásluhou růstu příjmů z daně z přidané hodnoty (+9,1 procentního bodu) a ze spotřebních daní (+7,7 procentního bodu). Rovněž daň z příjmů právnických osob vykazuje absolutní i relativní růst. Celní příjmy jsou plněny bez výkyvů zhruba na stejné úrovni jako v loňském I. pololetí.

Struktura daňových příjmů se v letech 1994 a 1995 vyvíjela takto:

Přehled ukazuje zvyšující se váhu nepřímých daní, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na celkových daňových výnosech ve státním rozpočtu. Zatímco v I. pololetí 1994 činil podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech 52,3 %, ke konci června letošního roku to bylo už 54,9 % (rozpočet 1995 předpokládal tento podíl ve výši 55,1 %). Podíl daně z příjmů právnických osob v celkovém objemu daňových příjmů se naopak snížil.

Vedle dlouhodobějších záměrů rozpočtové politiky se v daňové oblasti projevuje sezonnost, která je v I. pololetí zřejmá zejména u výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO):

v mld Kč

Ve výnosech obou těchto daní se ve značné míře projevuje vliv daňových předpisů a platebního kalendáře splatnosti daní.

a) Daň z přidané hodnoty

Na dani z přidané hodnoty bylo do konce června vybráno 44,1 mld Kč, což je 50,7 % rozpočtované částky. Loni ve stejném období bylo na této dani vybráno 39,3 mld Kč, letošní inkaso je tedy o 4,8 mld Kč vyšší.

Ve vývoji inkasa daně z přidané hodnoty v první polovině roku 1995, tj. ve třetím roce fungování nové daňové soustavy, lze pozorovat určitou analogii s vývojem v loňském roce. Obdobný průběh se projevil především výrazně nižším inkasem v měsíci únoru, přičemž lze označit dva hlavní důvody:

1. nadprůměrná výše vracených odpočtů za přijatá zdanitelná plnění, jehož příčinou byla

- kumulace vracení nadměrných odpočtů u plátců s měsíčním zdaňovacím období (prosinec) a čtvrtletním zdaňovacím obdobím (4. čtvrtletí 1994),

- zvýšený nákup hmotného investičního majetku a zásob u některých plátců i se záměrem snížení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1994,

- předzásobení se plátců se sezónním charakterem výroby (stavebnictví, zemědělství);

2. podprůměrná výše vykázané daně na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění, kde příčinou byl

- pokles spotřebitelské poptávky v lednu 1995 (každoroční sezónní pokles),

- pokles nákupů u plátců způsobený výše zmíněným předzásobením a nákupy investic koncem roku 1994.

Srovnání inkasa stejného období letošního roku (vybráno celkem 44,1 mld Kč) a minulého roku (39,3 mld Kč) není zcela adekvátní, neboť v roce 1994 se v lednovém inkasu částečně negativně promítlo dobíhající vracení daně z obratu.

Na druhé straně se v lednu 1995 ve výši inkasa pozitivně promítlo snížení registračního prahu. Efekt snížení registračního prahu (ze 6 na 3 mil. Kč) by se měl plně projevit v letošním roce, neboť nově registrovaní plátci v roce 1994 uplatňovali ve svých prvních přiznáních i nárok na odpočet daně zaplacené nebo zúčtované u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci, což znamenalo větší vracení nadměrných odpočtů.

b) Spotřební daně

Za šest měsíců bylo na spotřebních daních vybráno 26,3 mld Kč, což představuje plnění na 56,7 %. Výnos spotřebních daní je o 5,7 mld Kč vyšší než v I. pololetí loňského roku.

Ve vyšším inkasu se odrážejí jednak vlivy spojené s legislativními úpravami - tj. změny daňových sazeb, jednak přijatá opatření k omezení daňových úniků. Výrazně se ve vyšším inkasu projevuje růst dovozu pohonných hmot v závěru roku 1994 a na počátku letošního roku (v porovnání se stejným obdobím loňského roku +1,5 mld Kč).

Z legislativních vlivů se do inkasa promítá

- meziroční zvýšení sazeb mezi roky 1993 a 1994. Tato skutečnost se vztahuje pouze k měsíci lednu, v němž je vyrovnávána daňová povinnost za měsíc prosinec (tedy podle sazeb platných v roce předchozím); proti předchozímu roku se v roce 1994 zvýšila průměrná sazba o cca 6,21 %,

- zvýšení sazeb u tabákových výrobků, platné od poloviny roku 1994; výnos spotřební daně z tabákových výrobků se za šest měsíců roku 1995 proti stejnému období m.r. zvýšil o 33 %;

- zvýšení sazeb platné od 1.1.1995, kterým bylo kompenzováno snížení základní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod, včetně zavedeného zdaňování technických benzinů a lehkých topných olejů.

Podíl na vyšším inkasu v letošním roce má zřejmě i částečný nárůst legální spotřeby proti spotřebě nelegální, tj. omezení daňových úniků, a to především u uhlovodíkových paliv (zavedení barvení od poloviny roku 1994), cigaret (zavedení tabákových nálepek) a lihu (povolování odběru), včetně důslednější kontroly.

Strukturu výnosu spotřebních daní v I. pololetí 1995 lze dokumentovat údaji o podíly výnosu daní z jednotlivých druhů výrobků na celkovém výnosu spotřebních daní. Tento podíl činil:

Vyšší inkaso bylo pozitivně ovlivněno též vyrovnáním daně - doplatkem za rok 1994 ve výši 400 mil. Kč.

V hodnoceném období byla nadále věnována značná pozornost daňovým nedoplatkům a daňovým únikům. V rámci kontrolní činnosti správců daně bylo plátcům daně doměřeno 108,5 mil. Kč, na penále bylo předepsáno 56,7 mil. Kč.

c) Clo

Odvody cla do státního rozpočtu jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu na rok 1995. K 30. červnu bylo na clu získáno 8,4 mld Kč, což odpovídá téměř 1/2 ročního úkolu (plnění na 49,4 %). Výnos je zhruba stejný jako v loňském roce, kdy bylo ve stejně době získáno do rozpočtu 8,5 mld Kč. Více než 98 % inkasovaného cla je z dovozů pro obchodní činnost a necelá 2 % od obyvatelstva.

Příjmy cla a daní odváděné do státního rozpočtu celními orgány za I. pololetí roku 1995 proti stejnému období minulého roku mají mírně klesající tendenci vlivem snižování celních sazeb, které je výsledkem mnohostranných jednání a dohod.

Dokumentuje to vývoj celní incidence:

Přes narůstající počet obchodních případů v dovozu ze zahraničí dochází na základě mezistátních dohod v oblasti volného obchodu s EU a ESVO ke snižování celních sazeb v podstatě u všech výrobků, které si dosud ponechávaly plnou výši cla.

Výsledkem Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání v rámci GATT je mj. snížení celních sazeb zemědělských výrobků průměrně o 36 %. a průmyslových výrobků o 30 %.

K dalšímu snižování cel došlo při obchodech s Polskem, Maďarskem, Slovinskem a od 1.1.1995 je prozatímně prováděna další dohoda o oblasti volného obchodu s Rumunskem.

Toto snížení se však nevztahuje na DPH a na spotřební daně odváděné celními úřady. U komodit zboží, u kterých se vybírá spotřební daň (topné oleje, tabákové výrobky, lihoviny) došlo ke zvýšení objemu dovozu především ze zemí, kde se snížily celní sazby. Při zvýšeném objemu dovozu a při platných sazbách DPH a spotřebních daní rostou odvody těchto daní odváděných celními úřady, např.:

v mil. Kč

d) Daň z příjmů právnických osob

Na dani z příjmů právnických osob získal státní rozpočet k 30. červnu 36,7 mld Kč, tj. 51,7 % rozpočtované částky. Do vyšší úrovně inkasa ve srovnání s předchozím rokem (kdy bylo ve stejném období inkasováno 34 mld Kč) se promítla změna termínu splatnosti záloh této daně. I tak průběh plnění v jednotlivých měsících částečně kopíruje vývoj v loňském I. pololetí, především vyšší inkaso daně vždy v závěru čtvrtletí v závislosti na předkládání daňových přiznání za předchozí rok.

Do I. pololetí roku 1995 připadlo vyrovnání daňové povinnosti za rok 1994, a to ve dvou termínech. Termín 31. března se vztahoval na poplatníky, jimž daňová přiznání nezpracovával daňový poradce a neměli povinnost na základě zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ověření účetní závěrky auditorem. Posledně zmíněné daňové subjekty měly daňovou povinnost vyrovnat k 30. červnu, kdy byl druhý termín pro podání daňového přiznání.

Inkaso vybrané daně za samotný měsíc červen 1995, kdy svou daňovou povinnost za rok 1994 vyrovnávali příslušní daňoví poplatníci, u nichž lze předpokládat výrazně vyšší zisky než u poplatníků podávajících daňová přiznání k 31. březnu, představovalo 40,4 % z celkového inkasa za I. pololetí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1994, kdy červnový podíl vybrané daně na celkovém inkasu činil 36,6 %, došlo k určitému nárůstu, který lze zřejmě vysvětlit rostoucím počtem subjektů, které "odkládají" vyrovnání své daňové povinnosti na pozdější termín.

V I. pololetí bylo v rámci kontrolní činnosti pracovníků územních finančních orgánů na této dani dodatečně doměřeno 361 mil. Kč, předpis penále činil 719 mil. Kč.

V současné době je možné konstatovat, že daňová povinnost za loňský rok je vyrovnána, daňová kázeň jednotlivých poplatníků je na stejné úrovni jako v roce předešlém. Z úrovně inkasa lze soudit, že se potvrzují dřívější předpoklady, že nebude dosaženo částky rozpočtované pro letošní rok. Předpokládaný schodek může být negativně ovlivněn nově zakotvenou možností odepisovat nedobytné pohledávky, což se může projevit při úpravě běžných záloh ve druhém pololetí.

e) Daň z příjmů fyzických osob

Na této příjmové položce, jež se týká výhradně té části daně z příjmu fyzických osob, která je srážena podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o dani z příjmů), bylo v hodnoceném období vybráno celkem 4,7 mld Kč, což je již 75,5 % rozpočtované částky. Tento vysoký podíl vyplývá z toho, že na začátku roku je každoročně připisován u mnoha peněžních ústavů celoroční úrok ke vkladům za předchozí rok, který je zatížen odvodem do státního rozpočtu ve výši 15 procent.

f) Silniční daň

Výnos této daně k 30. červnu dosáhl výše 1,6 mld Kč (v roce 1994 to bylo 2,4 mld Kč). Rozpočtem uvažovaná částka tak byla splněna pouze na 37,4 %.

Nižší výnos daně v porovnání s minulým rokem vyplývá ze skutečnosti, že se tato daň platí zálohově s termínem splatnosti 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. V letošním I. pololetí tedy byla splatná pouze jedna záloha na tuto daň na rozdíl od minulého roku, kdy k 15. únoru byla splatná jednorázová záloha a zároveň první čtvrtletní záloha.

Vedle silniční daně je v letošním roce nově vybírán dálniční poplatek, který za. I. pololetí činil 0,7 mld Kč, tj. 47,1 % ročního objemu.

g) Majetkové daně

Tato položka zahrnuje daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí.

Na uvedených daních inkasoval státní rozpočet v I. pololetí 1995 celkem 1,5 mld Kč, což představuje nárůst proti minulému roku téměř o 80 %. Dosavadní vývoj svědčí o překročení předpokládaných záměrů a lze se vší pravděpodobností očekávat, že se projeví i ve vyšším než rozpočtovaném celoročním výnosu uvedených daňových příjmů.

Dosažený výsledek je ovlivněn podstatným zvýšením objemu vybrané daně z převodu nemovitostí. V rámci celkového výnosu majetkových daní dosáhlo inkaso této daně 1,2 mld Kč a bylo dvojnásobné proti stejnému období loňského roku. Tento vývoj odpovídá předpokládanému rozvoji trhu s nemovitostmi i vlivu nové oceňovací vyhlášky č. 178/94 Sb., účinné od 1.11.1994.

Pokračující stagnace výnosu daně dědické a daně darovací odráží změny zákonné úpravy na úseku majetkových daní k 1.1.1994, zejména zavedení polovičních sazeb daně dědické, zvýšení hranice osvobození u poplatníků zařazených do skupiny na 1 mil. Kč a změnu režimu zdanění částečně úplatných a částečně bezúplatných převodů nemovitostí.

h) Ostatní daňové příjmy

Jedná se o poplatky, odvody za neoprávněné použití rozpočtových prostředků a rovněž o platby staré daňové soustavy (zejména o uhrazené nedoplatky, doměrky a posečkání.

Za I. pololetí letošního roku bylo na těchto příjmech vyinkasováno 4,3 mld Kč. Oproti loňskému roku vzrostl podíl poplatků na celkovém inkasu a poklesl podíl daní dřívější daňové soustavy.

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Odvedené pojistné na sociální zabezpečeni a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhly k 30. červnu 71,5 mld Kč (vč. pokut, penále aj.), což představuje 48,6 % stanoveného celoročního úkolu. Uvedené údaje vycházejí z účetních výkazů a zahrnují příjmy inkasované nejen v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, ale i v kapitolách ministerstev obrany, vnitra, spravedlnosti a BIS.

Proti stejnému období loňského roku bylo na těchto platbách získáno více o 10,3 mld Kč, meziroční přírůstek 16,9 % odpovídá růstu mezd. Je předpoklad, že částečné zaostávání za stanoveným rozpočtem příjmů z pojistného bude vyrovnáno ve II. pololetí.

Z pojistného vybraného orgány MPSV ve výši 69,3 mld Kč představuje

Z celkové částky čistého pojistného bylo odvedeno za zaměstnance 63,8 mld Kč, osoby samostatně výdělečně činné odvedly 3,9 mld Kč.

V ostatních kapitolách bylo na pojistném sociálního zabezpečení inkasováno celkem 2,2 mld Kč.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují příjmy ze splátek vládních úvěrů, dále kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj.

Z rozpočtované částky nedaňových příjmů bylo k 30. červnu inkasováno celkem 11,4 mld Kč, tj. 50,4 % rozpočtu, z toho splátky vládních úvěrů byly splněny pouze na 39,4 %. Vyšší plnění ostatních nedaňových příjmů je ovlivněno zejména vyššími příjmy rozpočtových organizací.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v I. pololetí 1995 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 3,1 mld Kč, což představuje 39,5 % celoročně rozpočtované částky a cca 82 % těchto příjmů dosažených ve stejném období loňského roku. Hlavní vliv na toto poměrně nízké plnění měly váznoucí příjmy z plynárenských VIA, kde v důsledku neuzavřených dohod o tranzitu zemního plynu z Kazachstánu a Ukrajiny se realizovaly pouze dodávky za stavby v Ruské federaci (splátky státní půjčky byly v důsledku toho plněny pouze na 24,3 %).

Zanedbatelné byly inkasované příjmy ze splátek speciálních vládních úvěrů. Naproti tomu příjmy z civilních vládních úvěrů (bez VIA) ve výši cca 400 mil. Kč přesáhly v I. pololetí osminásobek celoroční rozpočtované částky, na což mělo vliv zejména dokončení deblokační akce započaté v posledním čtvrtletí 1994 a realizace dalších deblokací, s nimiž nebylo ve schváleném státním rozpočtu uvažováno. Rovněž příjmy inkasované z převzatých pohledávek od ČSOB ve výši 685 mil. Kč převýšily o více než dvojnásobek celoroční rozpočtovanou částku.

b) Kreditní úroky

V I. pololetí 1995 byly vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech v celkové výši 2 352 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje částku 1 936,5 mil. Kč, tj. 44 % z celoročních rozpočtovaných příjmů z tohoto titulu. Největší část (cca 64 %) ze zúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv s úročením za diskont + 5 % p.a., téměř 13 % tvoří úroky z netermínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv a cca 9 % úroky z přebytků státního rozpočtu za rok 1993 a 1994 vedených na bilančních účtech ministerstva financí, z nichž se postupně čerpají prostředky na účely schválené Parlamentem ČR. Kreditní úroky z přebytků běžného hospodaření státního rozpočtu představovaly v I. pololetí necelých 7 % z celkového objemu dosažených kreditních úroků po zdanění.

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací.

Plnění příjmů rozpočtových organizací předstihuje alikvotu poloviny ročního rozpočtu.

Z objemově významnějších kapitol se - po odečtení příjmů z pojistného sociálního zabezpečení - vyšší inkaso příjmů soustředilo zejména do resortů ministerstva obrany (52,4 %) a ministerstva vnitra (75,6 %), kde bylo ovlivněno především příjmy dosaženými za odprodeje neupotřebitelného a přebytečného movitého a nemovitého majetku.

Vykázané vysoké plnění příjmů kapitoly ministerstva financí (148,9 %) je důsledkem nesprávně poukázané platby ČSOB, a.s., na příjmový účet této kapitoly; platba byla v červenci t.r. převedena do státního rozpočtu.

Vyšší plnění se týká i ministerstva zdravotnictví (na 101,4 %), kde souvisí s inkasem dalších příjmů, realizovaných krajskými hygienickými stanicemi za placené služby (laboratorní vyšetření pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu). Použití těchto dalších příjmů se předpokládá v průběhu II. pololetí k posílení investičních a neinvestičních výdajů.

U ministerstva spravedlnosti (plnění na cca 66 %) se ve vyšším inkasu příjmů odrazila úspěšnost vymáhání pohledávek nákladů trestních řízení odsouzených osob a náhrad nákladů výkonu trestu od většího počtu osob ve výkonu trestu.

3. Výdaje rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly v I. pololetí čerpány ve výši 200,7 mld Kč, což představuje 48,7 % rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Toto čerpání je poněkud vyšší než v roce 1994, kdy za stejné období a srovnatelně (tj. po vyloučení vlivu clearingu se Slovenskou republikou) byly výdaje čerpány na 48,3 %. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za prvních šest měsíců letošního roku (opět srovnatelně) vyšší o 16,1 mld Kč, přičemž rozpočet na letošní rok předpokládal nárůst proti dosažené skutečnosti roku 1994 o 31,6 mld Kč.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů v I. pololetí 1995 bylo následující:

v mld Kč

*) po vyloučení clearingu se SR (-7,52 mld Kč)

**) kap. MPSV, MO, MV, MSp

Skutečnost, že návrh státního rozpočtu na letošní rok se připravoval v době, kdy ještě nebyl znám vývoj jednotlivých druhů výdajů v minulém roce a že v průběhu prvních měsíců letošního roku došlo k dalším odchylkám od původních předpokladů, si vyžádala úpravy a korekce některých ukazatelů rozpočtu schváleného zákonem č. 268/94 Sb.

Rozpočtová opatření provedená v průběhu I. pololetí ve svém souhrnu neznamenala příliš velký dopad do objemu těchto ukazatelů - celkově došlo ke zvýšení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu o 141 mil. Kč. Podle jednotlivých výdajových položek jsou však provedené změny větší, přičemž se jedná převážně o přesuny mezi jednotlivými výdajovými druhy. Největší změna se týkala stanovení výše příspěvků a dotací poskytovaných příspěvkovým organizacím, jejichž rozpočet byl proti schváleným údajům posílen v oblasti běžných výdajů o 13,4 mld Kč. Z této částky se rozhodující část (12,4 mld Kč) týká organizací v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a souvisí se změnou financování především vysokých škol a dalších školských zařízení a s jejich přechodem z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření.

Rovněž v oblasti investičních výdajů došlo k posílení dotací příspěvkovým organizacím o 2,9 mld Kč. Ostatní změny, které spočívají ve snížení dotací podnikatelským subjektům a v posílení výdajů rozpočtových organizací souvisí zejména s tím, že financování kanalizací, čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl, původně rozpočtované podle věcné a odborné působnosti v rámci některých kapitol (ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí) bude zajišťováno přímo ze státního rozpočtu, z kapitoly VPS.

Podíl jednotlivých druhů rozpočtových výdajů vynaložených do konce června ukazuje grafické znázornění:

Průběh čerpání celkových výdajů státního rozpočtu v jednotlivých měsících let 1994 a 1995 je zřejmý z následujícího srovnání:

Z grafu je zřejmé především tradičně vyšší čerpání výdajů vždy v posledním měsíci čtvrtletí. Nárůst v dubnu 1995 byl ovlivněn zejména vyšším čerpáním příspěvků příspěvkových organizací, v nichž se odrazilo čerpání záloh na dotace na celé 2. čtvrtletí; tyto výdaje státního rozpočtu tak byly ke konci dubna čerpány již na více než 60 % původního rozpočtu. Rovněž dotace místním rozpočtům byly v té době poskytnuty již v rozsahu 50 % rozpočtované částky.

Analýza dosavadního vývoje jednotlivých druhů rozpočtových výdajů ukazuje zatím nízké plnění zejména investičních výdajů a výdajů spojených s financováním vládních úvěrů, jejichž čerpání k 30. červnu je výrazně pod alikvotou poloviny roku.

A. Neinvestiční výdaje

Vývoj běžných (neinvestičních) výdajů je zatím značně nerovnoměrný.

Zhruba na úrovni poloviny roku (plnění na 48 %) byly výdaje na sociální zabezpečení, čerpané v podstatě rovnoměrně od začátku roku. Celkem bylo v prvních šesti měsících roku poskytnuto do této oblasti 73,3 mld Kč, v nichž převažují především vlastní dávky sociálního zabezpečení (68,8 mld Kč), čerpané na 47,4 %. Na státním vyrovnávacím příspěvku bylo za I. pololetí vyplaceno 3,1 mld Kč, což představuje již 65,3 % rozpočtem uvažované částky, na státní politiku zaměstnanosti bylo vyčerpáno 1 473 mil. Kč, tj. 49,3 % rozpočtu. Celkově byly výdaje na sociální zabezpečeni o 6,5 mld Kč vyšší než ve stejném období loňského roku.

Největší část výdajů na sociální zabezpečení byla uskutečněna prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo téměř 71 mld Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Graf ukazuje strukturu výdajů na sociální zabezpečení:

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 2,3 mld Kč, z toho 1,1 mld Kč ministerstvem obrany a 0,9 mld Kč ministerstvem vnitra.

Vývoj ostatních položek, zahrnutých v běžných výdajích státního rozpočtu, je diferencovaný.

V rámci neinvestičních dotací podnikatelským subjektům jsou - stejně jako v předchozích obdobích - poměrně vysoko plněny dotace na teplo, čerpané ke konci I. pololetí již na 89,9 % schváleného rozpočtu. Z dotace vlastníkům vytápěných domovních objektů, schválené ve státním rozpočtu na rok 1995 ve výši 5 mld Kč, bylo k 30.6. čerpáno již 4,5 mld Kč, přičemž požadavek uplatněný vlastníky domovních objektů pro letošní rok představuje cca 7,3 mld Kč (v roce 1994 ve stejnou dobu bylo vyčerpáno 3,8 mld Kč). Tato vyšší potřeba je ovlivněna mj. zvýšením věcně usměrňované ceny výrobců a distributorů tepla zavedením spotřební daně u lehkých topných olejů, nárůstem počtu distributorů, především však nerespektováním a obcházením principů regulace cen ze strany výrobců (distributorů), a to i přes intenzívně prováděné kontroly pracovníky cenových oddělení Finančních ředitelství, finančních úřadů, ministerstva financí a Státní energetické inspekce. Je tedy zřejmé, že stanovená celoroční částka nebude stačit a že v této položce dojde k překročení původně stanoveného rozpočtu, které je částečně eliminováno zvýšením maximálních cen pro uživatele od 1. září t. r. o 7 %. Rozhodnutím vlády ze dne 16. srpna t.r. byla původně schválená dotace ze státního rozpočtu zvýšena o 2 mld Kč.

Ostatní neinvestiční dotace byly čerpány na 48 % a směřovaly především do odvětví dopravy, průmyslu a zemědělství.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva dopravy (51,3 %), kde byly dotace využity zejména k úhradě ztráty osobní železniční dopravy, na niž bylo vynaloženo 2,6 mld Kč. Dalších 0,7 mld Kč poskytl státní rozpočet na krytí úbytku tržeb z titulu slev na přepravu žáků v pravidelné autobusové dopravě.

V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu (čerpání na 43,1 %) jsou dotace účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, rudných a uranových dolů. Na tyto účely bylo v I. pololetí vynaloženo celkem 2,1 mld Kč.

Nejnižší čerpání je zatím u dotací směřujících do kapitoly ministerstva zemědělství (34,4 %). Z celkového objemu prostředků poskytnutých podnikatelským subjektům tohoto resortu ve výši 1,9 mld Kč byla cca 1 mld Kč využita pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

V čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především značný nárůst příspěvků a dotací poskytovaných příspěvkovým organizacím. Po posílení těchto výdajů státního rozpočtu o více než 13 mld Kč, zejména v souvislosti s již komentovaným přechodem škol a školských zařízení na příspěvkovou formu hospodaření, byl takto upravený rozpočet ke konci I. pololetí čerpán na 52,5 (shodne jako v loňském roce), takže převyšuje čerpání odpovídající normálnímu průběhu za šest měsíců.

V rámci těchto výdajů čerpání vlastních příspěvků na činnost PO a dotací občanským sdružením mírně překračuje 51 %, ostatní dotace a příspěvky však byly čerpány již na cca 57 % upraveného rozpočtu:

v mil. Kč

Mimořádně vysoké čerpání těchto výdajů, které se projevuje již od loňského roku, svědčí o tom, že značná část příspěvků a dotací plynoucích do této sféry je organizacím poskytována předstihově, bez ohledu na žádoucí rovnoměrný vývoj čerpání rozpočtových prostředků v průběhu roku. Tento závěr potvrzují i dále uvedené údaje o čerpání neinvestičních výdajů v jednotlivých kapitolách. Je zřejmé, že čerpání těchto výdajů státního rozpočtu bude třeba i v dalších měsících věnovat pozornost.

Naproti tomu výdaje vlastních rozpočtových organizací byly za prvních šest měsíců letošního roku čerpány pouze na 47,1 %, což představuje nenaplnění alikvoty první poloviny roku o cca 3 mld Kč (loni činilo plnění těchto výdajů 44,3 % a nenaplnění rozpočtu 9 mld Kč). Je však třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí. (Hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.)

Nad alikvotou šesti měsíců je rovněž čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Jde především o dotace místním rozpočtům, jimž poskytl státní rozpočet do konce června již 13,1 mld Kč, tj. 80,3 % částky uvažované na celý rok. Loni ve stejném období bylo do této oblasti poskytnuto 12,7-mld Kč. S ohledem na potřeby místních orgánů tak bylo v letošním roce poskytnuto do rozpočtů okresních úřadů a obcí v předstihu téměř 5 mld Kč.

Kromě toho poskytl státní rozpočet v letošním roce územním rozpočtům dalších 1,2 mld Kč, určených zejména na pozemkové úpravy (616 mil. Kč), na řešení sociálních problémů (236 mil. Kč) a na regeneraci městských památkových rezervací (206 mil. Kč). V rámci dotací na řešení mimořádných událostí bylo uvolněno více než 42 mil. Kč na pomoc při likvidaci škod po povodních, na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců bylo poskytnuto cca 11 mil. Kč, ap.

Formou investičních výdajů bylo do jednotlivých regionů převedeno 0,8 mld Kč především na řešení znečištění životního prostředí (261 mil. Kč), na protiradonová opatření (144 mil. Kč) a na výstavbu a obnovu obecních bytů (cca 400 mil. Kč).

Na výdaje spojené s dluhovou službou státu bylo z celoročně uvažované částky 4,3 mld Kč (vč. poplatků) vynaloženo v I. pololetí ze státního rozpočtu na debetní úroky a poplatky dluhové služby 3,7 mld Kč (tj. 85,5 %). Je to v souladu s realizací dohodnutého harmonogramu úhrad celkových předpokládaných úrokových výdajů na státní dluh ve výši 14,9 mld Kč z prostředků státního rozpočtu a Fondu národního majetku, z něhož bylo za I. pololetí kryto 4,9 mld Kč těchto výdajů.

Zhruba na úrovni odpovídající polovině roku byl čerpán příspěvek Všeobecné zdravotní pojišťovně. Rozpočet na letošní rok uvažuje s celkovou výší příspěvku 13,5 mld Kč, z níž bylo do konce června vyplaceno 6,6 mld Kč, tj. 48,9 %. Tato částka je cca o 1 mld Kč nižší než ve stejném období loňského roku, kdy - po odečtení doúčtování za rok 1993 - bylo uvolněno již 7,7 mld Kč (čerpání činilo 60 %).

Nově byl do státního rozpočtu na letošní rok zahrnut příspěvek státu na důchodové připojištění ve výši 500 mil. Kč. Z uvedené částky bylo do konce června poskytnuto zatím 197 mil. Kč, je však třeba přihlédnout k tomu, že nároky na prostředky státního rozpočtu jsou zúčtovávány až po uplynutí čtvrtletí.