Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

5.2 Platební bilance

V I. pololetí 1995 se vliv pasiva obchodní bilance v souhrnné platební bilanci ČNB promítl do deficitu běžného účtu, který dosáhl podle předběžných údajů ČNB 0,7 mld USD. Deficit obchodní bilance ke konci 1. pololetí činil 1,8 mld USD. Přebytky bilance služeb (ve výši 0,8 mld USD) a bilance jednostranných převodů (0,3 mld USD) nedokázal vyrovnat schodek obchodní bilance.

Pokračoval příliv zahraničního kapitálu, který ČNB předběžně vyčíslila na 3,1 mld USD. To se promítlo v dalším růstu devizových rezerv. Rezervy v celém bankovním sektoru se v 1. pololetí zvýšily o 2,9 mld USD (z 8,9 na 11,8 mld USD). Devizové rezervy ČNB ve stejném období vzrostly o 3,0 mld USD, z toho ve 2. čtvrtletí o 1,0 mld USD, a dosáhly podle předběžných údajů ke konci období 9,2 mld USD. Rozdíl mezi bilancí běžného účtu, kapitálového účtu a změnou devizových rezerv představují převážně kurzové dopady poklesu USD v ocenění devizových rezerv ČNB.

Rostoucí přebytek kapitálového účtu souvisí i s růstem hrubé zadluženosti České republiky, která ke konci 1. pololetí podle předběžných údajů činila 13,7 mld USD (vzrostla proti konci roku 1994 o 3,0 mld USD). Kurz české koruny vůči koši USD a DEM je stabilní již více než 6 měsíců.

Graf 8

Predikce do konce roku

Vládní odhad schodku obchodní bilance ke konci roku 1995 je okolo 3,0 mld USD (tj. cca 80 mld Kč) a bude pouze zčásti kryt přebytkem v bilanci služeb (okolo 1,1 mld USD). Výsledná bilance běžného účtu tak bude schodková ve výši cca 1,9 mld USD (tj. cca 52 mld Kč). Vzhledem k tomu, že přiliv zahraničního kapitálu dosud převyšoval velikost schodku běžného účtu, neočekává se významná změna ve výši devizových rezerv ČNB a jejich stav se ke konci roku odhaduje okolo 10,2 mld USD (růst pasiva běžného účtu bude ve zbytku roku přibližně na úrovni přílivu kapitálu).

5.3 Clearingový účet se SR

Od července 1994 v následujících měsíčních obdobích Česká republika vždy ke konci měsíce překračovala hranici mezního úvěru v clearingovém zúčtování se Slovenskem, kterou platební dohoda mezi oběma zeměmi z února 1993 stanovila na 130 mil. ECU. Překračování této hranice se od počátku roku 1995 dále prohlubovalo a to až do května 1995, kdy měsíční překročení dosáhlo 200,3 mil. ECU. V následujícím měsíci se překročení mezního úvěru snížilo na 61,9 mil. ECU. Projevila se tak zřejmě květnová čtyřprocentní revalvace slovenské koruny vůči clearingovému ECU.

V 1. pololetí 1995 (tj. do 30. června 1995) Česká republika uhradila Slovensku 19,7 mld Kč (574,4 mil. clearingových ECU). V této částce je zahrnuta platba za překročení mezního úvěru v prosinci 1994, uhrazená 3. ledna 1995, naopak není v ní zahrnuto překročení mezního úvěru v červnu 1995, které bylo uhrazeno 3. července 1995. Stav na clearingovém účtu ke konci měsíčních období je zobrazen na následujícím grafu.

Graf 9

Vzájemný obchod v 1. pololetí 1995 byl i nadále ovlivňován po převážnou část období podhodnocením kurzu slovenské koruny vůči clearingovému ECU i mimocelními překážkami obchodu ze strany Slovenska. Celkové saldo zahraničního obchodu se Slovenskem za 1. pololetí 1995 bylo kladné a činilo 0,8 mld Kč, oproti 4,4 mld Kč ve stejném období roku 1994. Vývoz na Slovensko dosáhl objemu 35,2 mld Kč a zvýšil se meziročně v běžných cenách pouze o 5,7 %, zatímco dovoz ze Slovenska činil 34,4 mld Kč a zvýšil se v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 19,3 %.

Predikce do konce roku

Vliv revalvace slovenské koruny v květnu a září 1995 se projeví i ve zbývajícím období platnosti vypovězené platební dohody. Pravděpodobnost překračování hranice mezního úvěru ze strany ČR se bude měsíčně ve zbývajícím období snižovat. Úhrady do konce platnosti platební dohody (bez vypořádání mezního úvěru) se odhadují na 110 až 150 mil. clearingových ECU včetně úhrady překročení mezního úvěru za červen 1995.

6. Domácnosti

Peněžní příjmy domácností dosáhly podle předběžných odhadů v 1. pololetí 1995 nominálně 442 mld Kč, což představuje proti srovnatelnému období roku 1994 nárůst o 18,0 %, tj. o 7,6 % reálně. Tempa růstu jednotlivých příjmových položek se vzhledem k předchozímu vývoji sblížila a relativně stabilizovala.

Téměř polovinu z celkového objemu příjmů (47 %) představovaly příjmy z mezd. Určité zrychlení růstu objemu mezd se v průběhu pololetí projevovalo jak v hodnotách nominálních (nárůst o 18,2 %), tak reálných (o 7,7 %). Průměrná nominální mzda ve "velkých podnicích" vzrostla oproti prvnímu pololetí roku 1994 podle předběžných odhadů o 17,2 %. Celkově lze konstatovat, že docházelo k dalšímu prohlubování mzdové diferenciace v zásadě ve všech dostupných sledovaných základních průřezech. Rychlejším nárůstem mezd v podnikatelském sektoru byla opět oslabena relativní mzdová pozice rozpočtové sféry.

Nižší dynamiku přírůstku než příjmy vykazovaly dle předběžných odhadů peněžní výdaje domácností. V nominální hodnotě překročily v úhrnu 408 mld Kč, což představuje meziroční nárůst o 17,4 % nominálně a 7,0 % reálně. Ve 2. čtvrtletí došlo ke zpomalení tempa přírůstku spotřeby domácností - výdaje za zboží a služby tak celkově za 1. pololetí stouply oproti srovnatelnému období roku 1994 o 14,4% nominálně, tj. o 4,3 % reálně. Nejvyšší přírůstek (o 35 % nominálně) vykazovaly "ostatní výdaje" (růst výdajů na neživotní a životní pojištění).

Vývoj stavu finančních aktiv a pasiv domácností (nárůst o 26,2 %) byl charakterizován přírůstky korunových vkladů a hotovostí při poklesu stavu držby cenných papírů a devizových vkladů. Celková míra úspor (podíl přírůstku korunových a devizových úspor, hotovosti a kapitálových investic na disponibilních příjmech) úhrnně za 1. pololetí 1995 činila 8,7 % (srovnatelně ve stejném období m.r. 9,8 %).

Predikce do konce roku

Vzhledem ke zrušení mzdové regulace a odsouhlasenému zvyšování platů v některých odvětvích ve 2. pololetí vláda očekává růst mezd až na úroveň kolem 19 %. Důsledkem této velmi sledované skutečnosti i připraveným úpravám sociálních příjmů bude další růst celkových příjmů obyvatelstva. V rámci růstu příjmů nelze vyloučit ani vliv doznívajícího odprodávání akcií z kupónové privatizace. Vyšší příjmy z mezd se odrazí v inkasu daní a pojistného. Vláda neočekává posílení sklonu ke spořivosti, přírůstek celkových příjmů obyvatelstva se projeví vyšší spotřebou.

7. Měnová politika

V 1. pololetí roku 1995 došlo k dalšímu snížení tempa růstu peněžní zásoby (peněžní agregát M2). Dále se urychlil přírůstek čistých zahraničních aktiv bankovního sektoru. Přírůstek domácích úvěrů se proti stejnému období roku 1994 poněkud snížil.

Česká národní banka zpřísnila svoji protiinflační stabilizační měnovou politiku. S cílem omezit značný příliv krátkodobého zahraničního kapitálu nakupuje od konce dubna devizy od komerčních bank za střední kurz snížený o 0,25 % a při prodeji používá naopak kurz o 0,25 % vyšší. Dále přistoupila ve 2. polovině června ke zvýšení diskontní sazby (z 8,5 na 9,5 %) a lombardní sazby (z 11,5 na 12,5 %), ke stanovení nové úrovně povinných minimálních rezerv udržovaných komerčními bankami u ČNB (sjednocení 3 % sazby z termínovaných vkladů a 12 % sazby z vkladů na viděnou na 8,5 %) a k limitování otevřených devizových pozic komerčních bank vůči zahraničí (krátkodobé závazky bank vůči zahraničním subjektům nesmějí převýšit krátkodobé pohledávky o více než 30 %, maximálně však o 500 mil. Kč).

Tato opatření představují výrazné posílení restriktivního charakteru měnové politiky a ve 2. polovině roku 1995 budou mít za následek jak snížení likvidity peněžního trhu (předpokládá se, že úprava sazeb povinných minimálních rezerv stáhne z oběhu cca 13 mld Kč), tak zvýšení úrokových sazeb z úvěrů. To zároveň ovlivní kritéria efektivnosti nových investic pořizovaných z úvěru. Vývoj pasiva obchodní bilance je z hlediska měnové situace pozitivním faktorem.

Měnové agregáty

Peněžní zásoba M2 [Měnový přehled ČNB (stálý kurz k USD), s vazbou na státní finanční aktiva a pasiva] ke konci 1. pololetí 1995 dosáhla 901,5 mld Kč a vzrostla proti stejnému období minulého roku o 17,1 % s výrazným snížením červnové dynamiky. Vývoj byl v rozhodující míře určen pokračujícím intenzívním přílivem zahraničního kapitálu a domácí emisí úvěrů podnikům.

Tabulka 7

Zdroje růstu peněžní zásoby (změna v příslušném období) mld.Kč

x) čistý úvěr vládě a čistý úvěr FNM, bez clearingu se SR

xx) včetně úvěrů v cizí měně

Vzhledem k růstu čistých zahraničních aktiv bankovní soustavy, které v období leden až červen 1995 vzrostly proti konci roku 1994 o 53,4 mld Kč (tj. o 31,6 %), byla i nadále dynamika peněžní zásoby výrazně vyšší než dynamika domácích úvěrů.

Růst peněžní zásoby byl zpomalován pokračujícím výrazným zlepšováním pozice vládního sektoru a vývojem ostatních čistých položek (tj. především posilováním vlastního kapitálu komerčních bank a jejich rezervních fondů).

Graf 10

Peněžní agregát M1, vyjadřující objem transakčních peněz (tj. souhrn oběživa a vysoce likvidních vkladů na viděnou) v meziročním srovnání vzrostl o 24,9 mld Kč, tj. o 6,7 %. Toto zvýšení nastalo ve 2. pololetí 1994 a v roce 1995 prakticky stagnuje. Objem oběživa koncem června 1995 vzrostl proti stejnému období minulého roku o 19,3 mld Kč, tj. o 26,4 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 1995 přírůstek oběživa téměř stagnoval, ve 2. čtvrtletí 1995 činil 8,1 mld Kč. Vklady na požádání ke konci 1. pololetí vzrostly meziročně pouze o 5,6 mld Kč (tj. o 1,9 %). Přitom došlo k výraznému poklesu podnikových depozit o 11,4 mld Kč (tj. o 5,6 %), což souvisí i s preferencí umístění do termínovaných depozit.

Pro korunové termínované vklady byl příznačný dynamický vývoj. Meziročně se ke konci I. pololetí 1995 zvýšily o 101,4 mld Kč (tj. o 30,0 %), z toho 46 % tvořil přírůstek vkladů obyvatelstva a téměř 43 % přírůstek vkladů podniků. Výrazně se rovněž zvýšily vklady pojišťoven, a to o 11,2 mld Kč, tj. o 31,5 %.

Vklady v cizích měnách meziročně vzrostly na konci 1. pololetí 1995 pouze o 5,6 mld Kč (tj. o 9,7 %). Pokračovala tak tendence jejich nižšího tempa růstu oproti korunovým vkladům.

Predikce do konce roku

Růst peněžního agregátu M2 může dosáhnout meziročního tempa až 20 %, a to i přes vliv měnových opatření ČNB z června 1995 a rostoucí deficit obchodní bilance.

Úvěry

Domácí úvěry se ke konci června 1995 meziročně zvýšily o 83,2 mld Kč (tj. o 10,6 %) a dosáhly výše 867,3 mld Kč. Meziroční dynamika jejich růstu byla nižší než dynamika peněžní zásoby, a to vzhledem ke sterilizační měnové politice ČNB, přebytkovému vývoji státního rozpočtu v 1. pololetí 1995 (+10,4 mld Kč), výraznému snížení čistého úvěru vládě (o 18,9 mld Kč; bez změny pozice FNM, zdravotních pojišťoven a vlivu clearingu) a pokračujícímu zlepšování pozice FNM (o 5,3 mld Kč) vůči bankovnímu sektoru.

Váhově nejvýznamnější složka celkových aktiv bankovní soustavy - korunové úvěry podnikům se v průběhu 1. pololetí 1995 zvýšily o 34,3 mld Kč a dosáhly ke konci června 760,7 mld Kč. Přírůstek se koncentroval do 2. čtvrtletí (29,1 mld Kč). Z pohledu pololetních intervalů pokračovala tendence snižování jejich nárůstu (v 1. pololetí 1994 činil přírůstek korunových úvěrů podnikům 58,3 mld Kč, ve 2. pololetí 49,5 mld Kč). Celkový objem korunových úvěrů poskytnutých podnikové sféře se tak koncem června meziročně zvýšil o 12,4 %, tedy výrazně pomaleji než M2.

V červnu se znatelně snížil objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu, a to z 44,8 mld Kč v květnu na 35,0 mld Kč v červnu. Jednala se o splacení úvěrů poskytnutých v rámci první vlny kupónové privatizace, které byly jištěny zástavou cenných papírů.

Predikce do konce roku

Růst domácích úvěrů se bude pohybovat okolo 12,5 %. Celkový objem domácích úvěrů dosáhne výše cca 950 mld Kč.

Úrokové sazby

Vývoj úrokových sazeb na mezibankovním trhu, vyjádřený tříměsíční sazbou PRIBOR, měl v průběhu 1. pololetí 1995 klesající, resp. stagnující tendenci (z 12,65 % v prosinci 1994 na 10,38 % v březnu 1995 a 10,36 % v květnu 1995). V červnu, v reakci na vyhlášená protiinflační opatření ČNB, tato tříměsíční sazba mírně stoupla na úroveň 10,77 %. Proti červnu 1994 však celkově vzrostla o 3,79 procentních bodů.

Průměrná úroková sazba z celkových vkladů v uplynulých 12 měsících v podstatě stagnovala a nepatrně oscilovala okolo 7 %. V červnu 1995 se projevil mírný nárůst této sazby na 7,02 %, a to zejména jako důsledek horší dostupnosti krátkodobých peněz.

Graf 11

Obdobný průběh měl i vývoj průměrné úrokové sazby u celkových úvěrů, která v období leden až červen v zásadě stagnovala na úrovni okolo 12,75 %. Úprava povinných minimálních rezerv obchodních bank a růst úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit se v červnu do úrokových sazeb z celkových úvěrů ještě nepromítly. U nově čerpaných úvěrů se tendence poklesu úrokových sazeb, která se projevovala ve 2. čtvrtletí 1995, zastavila a v červnu poměrně razantně vzrostla proti předchozímu měsíci celkem o 0,40 procentního bodu na 13,10 %, a to zejména u úvěrů krátkodobých (+ 0,49 bodu na 12,89 %).

Státní dluhopisy (s dobou splatnosti 5 let) měly v červnu 1995 průměrný výnos do doby splatnosti 8,72 %, byl tedy pod mírou inflace.

Predikce do konce roku

Ve vývoji úrokových sazeb vláda očekává mírný pokles u vkladů, a to v průměru za rok na cca 6,8 % a u úvěrů naopak nárůst v průměru za rok na cca 13,0 %.

8. Kapitáloví trh

Příznivé makroekonomické výsledky vývoje české ekonomiky jako celku a zlepšující se situace podnikové sféry zatím nenašly adekvátní odraz ve vývoji na kapitálovém trhu. Jde o trh, jehož základní atributy se formují a tomu odpovídá i vývoj cen a obchodů.

Graf 12

Oficiální burzovní index PX 50 poklesl v období leden až srpen 1995 z úrovně 557,2 bodu na konci prosince 1994 na 426,2 bodu na konci srpna 1995, tj. o 23,5 %. Vývoj indexu PK 30 (RM-Systém) byl obdobný.

Pokles kurzů se ve 2. čtvrtletí postupně zastavil, část akcií zřejmě dosáhla cenového dna a začíná být zajímavá i z pohledu dividendového výnosu.

Na Burze cenných papírů Praha prochází automatizovaným obchodním systémem cca 14 % celkových obchodů uzavřených na tomto trhu. Podíl automatizovaných obchodů v součtu s RM-Systémem tvoří na všech obchodech okolo 6,7 %.

V období leden až srpen 1995 činil celkový objem obchodů na českém kapitálovém trhu 218,1 mld Kč (36,1 mld Kč ve stejném období m.r.). V březnu a v následujících měsících se projevilo uvedení akcií z druhé vlny kupónové privatizace na trh.

Tabulka 8

x) evidované v SCP

Pramen: BCPP, RM-S, SCP

Kapitálový trh se dotýká stále většího objemu finančních prostředků. Část prostředků získaná prodejem akcií drobnými investory však odtéká do spotřeby domácností. Růst objemu obchodů po skončení kupónové privatizace již vyjadřuje přerozdělování majetkových zájmů a získávání kontrolních balíků.

Celkový objem obchodů na obou organizovaných trzích (tj. BCPP a RM-Systém) v období leden až srpen 1995 činil 94,0 mld Kč. Na počátku roku se projevoval určitý pokles objemu realizovaných obchodů, po uvedení akcií z druhé vlny kupónové privatizace došlo k jejich výraznému zvýšení. Burza cenných papírů zorganizovala obchody v hodnotě 89,3 mld Kč, z toho za 12,3 mld Kč na automatizovaném trhu (jeho podíl na burzovních operacích se v posledních měsících snižoval) a za 77,0 mld Kč v rámci přímých obchodů. V RM-Systému byly obchodovány cenné papíry za 4,7 mld Kč.

Z pohledu struktury obchodovaných cenných papírů převažují na Burze cenných papírů obchody s akciemi (50,8 mld Kč) nad obchody s dluhopisy (38,5 mld Kč). Základní rozdělení na likvidní a nelikvidní akcie již trh v zásadě provedl a lze tedy předpokládat, že trh sám bude eliminovat rozsah obchodovaných titulů cenných papírů. Zájem se soustřeďoval na kótované tituly, kde objem obchodů dosáhl 32,4 mld Kč, zatímco na nekótovaném trhu to bylo jen 18,4 mld Kč.

Značná část obchodů s cennými papíry se odehrává mimo organizované trhy ve formě tzv. úplatných převodů na přepážkách Střediska cenných papírů. Jejich objem dosáhl za období leden až srpen 1995 výše 124,1 mld Kč. Vzhledem k celkovým objemům obchodů na Burze cenných papírů Praha a v RM-Systému tak bylo na neorganizovaných trzích realizováno 56,9 % hodnotového objemu všech registrovaných obchodů s cennými papíry.

9. Veřejné rozpočty

Soustava veřejných rozpočtů (státní rozpočet a souhrn místních rozpočtů) působila v 1. pololetí 1995 jako výrazně stabilizující prvek ekonomiky. Přebytkové rozpočtové hospodaření bylo významné pro měnový vývoj (zpomalení vývoje peněžních makroagregátů) a oslabovalo inflační vliv rostoucí domácí poptávky.

Růst výdajů (111,2 %) i růst příjmů (114,4 %) byl nižší než růst hrubého domácího produktu v běžných cenách (116,3 % podle předběžného údaje ČSÚ).

Veřejné rozpočty (upravené) mld Kč

Pramen: MF ČR

Pro zajištění srovnatelnosti jsou údaje v tabulce očištěny o použité mimorozpočtové zdroje (saldo převodů u vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací) a o vliv zahrnutí salda z clearingového zúčtování se SR v roce 1994. V dalším textu vycházíme z takto očištěných údajů.

Na přebytku hospodaření veřejných rozpočtů v 1. pololetí 1995 se podílel státní rozpočet přebytkem 10,4 mld Kč, místní rozpočty 3,7 mld Kč. Výsledné saldo vzniklo především důsledkem vyšší dynamiky rozpočtových příjmů.

Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP za 1. pololetí 1995 (HDP předběžný údaj ČSÚ) se snížil na 41,3 % (v 1. pololetí 1994 činil 43,2 %) při metodické srovnatelnosti - očištění výdajů státního rozpočtu za 1. pololetí 1994 o vliv clearingu se SR ve výši 7,5 mld Kč (neočišťujeme o vliv úroků a kurzových rozdílů z clearingu). Znamená to další pokles míry přerozdělování finančních prostředků státem.

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v mld Kč

Pramen: MF ČR

Z tabulky 10 je zřejmý nadproporcionální růst daňových příjmů místních rozpočtů (se zahrnutím poplatků) ve vztahu k nominálnímu indexu HDP, přičemž růst daňových příjmů celkem je mírně podproporcionální. Odráží se zde ekonomický růst a cenový vývoj, a to i přes snížení sazeb daní, sezónní efekty a faktory administrativního charakteru (meziroční změny záloh daní, daňové dopočty při daňovém přiznání za předchozí rok aj.).

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1995

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1995 schválil Parlament ČR zákonem č. 268/1994 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 411,7 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1994 byl stanoven objem příjmů v roce 1995 vyšší o 21,2 mld Kč, tj. o 5,4 % a objem výdajů o 31,6 mld Kč, tj. o 8,3 %.

Hospodaření státního rozpočtu v I. pololetí 1995 lze hodnotit jako uspokojivé. K 30. červnu 1995 vykázal státní rozpočet přebytek ve výši 10,4 mld Kč. Ke konci stejného období loňského roku vykázaný přebytek ve výši 9,7 mld Kč však byl zlepšen aktivním saldem clearingových plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ve výši 7,5 mld Kč; po vyloučení tohoto vlivu by přebytek rozpočtu v loňském roce činil 2,2 mld Kč.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

v mld Kč

Dosažený přebytek je ovlivněn v první polovině roku obvyklým nižším plněním výdajů, kde se projevuje sezonní vliv především u kapitálových výdajů. Naopak plnění příjmů předstihlo úroveň poloviny roku a dosáhlo 51,3 % ročního úkolu.

V porovnání s I. pololetím loňského roku jsou příjmy státního rozpočtu vyšší o 24,3 mld Kč, tj. o 13 %. Výdaje (po vyloučení vlivu clearingu se Slovenskou republikou v roce 1994) jsou vyšší o 16,1 mld Kč, tj. o 8,7 %.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v I. pololetí 1995:

Výše uvedený průběh plnění příjmů a výdajů znázorňuje graf:

Nižší úroveň příjmů v únoru byla ovlivněna především vývojem příjmů daně z přidané hodnoty, kde se stejně jako v loňském roce projevil vliv vysokých odpočtů daně, které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu daně v tomto měsíci. (Podrobnější analýza v další částí zprávy.)

V dubnu byl naopak předstih vývoje výdajů před vývojem příjmů způsoben mimořádným růstem výdajové stránky státního rozpočtu. Projevilo se zde především vysoké čerpání příspěvků a dotací, uvolňovaných příspěvkovým organizacím v předstihu na celé čtvrtletí a současně bylo ze státního rozpočtu poskytnuto v té době již více než 50 % celoroční částky jako dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Dosažená výše příjmů ke konci června plněním na 51,3 % předstihuje alikvotu šesti měsíců. V porovnání s I. pololetím loňského roku, kdy plnění příjmů dosáhlo pouze 48,9 % v té době platného rozpočtu, jsou letošní příjmy vyšší o 24,3 mld Kč, tj. o 13 %. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu dosáhl 60,7 %.

Čerpání výdajů státního rozpočtu odpovídá obvyklému vývoji v I. pololetí. Podíl čerpání z ročního úkolu (48,7 %) je zhruba stejný jako v minulém roce, kdy - po vyloučení vlivu clearingu se Slovenskou republikou - činil 48,3 %.

Nejdynamičtější složkou výdajů jsou stejně jako v minulém roce neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Vzhledem k situaci ve státním rozpočtu byly navíc oproti alikvótnímu podílu I. pololetí poskytnuty rovněž prostředky místním rozpočtům ve výši cca 4,9 mld Kč.

Kapitálové (investiční) výdaje jsou v I. pololetí tradičně čerpány pod úrovní jedné poloviny celoročně uvažovaných výdajů, jejich plnění bylo vykázáno ve výši 34,8 % rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření.

Další hodnocení vývoje jednotlivých položek příjmů a výdajů je provedeno na základě údajů účetních výkazů o plnění státního rozpočtu k 30.6.1995.

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1995 jsou plněny takto:

v mld Kč

Celkové příjmy státního rozpočtu za šest měsíců dosáhly výše 211,1 mld Kč, což představuje 51,3 % ročního úkolu. Proti srovnatelnému období loňského roku byly o 24,3 mld Kč, tj. o 13 % vyšší.

Rozhodující příjmy má podle schváleného rozpočtu na rok 1995 získat státní rozpočet z daňových příjmů. Rozpočtem předpokládaná výše 242 mld Kč tvoří 58,8 celkových příjmů, ke konci I. pololetí však činilo inkaso těchto příjmů 128,2 mld Kč, tj. 60,7 % celkových příjmů státního rozpočtu. Překročení stanoveného inkasa daňových příjmů je ovlivněno zejména dosaženými příjmy ze spotřebních daní a daní z příjmů právnických osob.

Struktura celkových příjmů dosažených za I. pololetí je zřejmá z grafu:

Plnění rozpočtových příjmů v 1. a 2. čtvrtletí bylo ovlivněno sezonními vlivy projevujícími se zejména u daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob. Jestliže ke konci 1. čtvrtletí byly příjmy státního rozpočtu plněny na 24,1 %, v průběhu 2. čtvrtletí se jejich plnění zlepšilo o 27,2 procentních bodů.

Dynamickou položkou byly nedaňové příjmy, splněné již na 56,3 % ročního úkolu, z nich pak zejména příjmy rozpočtových organizací.

Obdobně jako v 1. čtvrtletí i nadále mírně zaostává plnění inkasa pojistného sociálního zabezpečení, které k 30. červnu činí 48,6 %.