Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1995

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1995

Úvod

1. Základní tendence

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Vztahy k zahraničí

6. Domácnosti

7. Měnová politika

8. Kapitálový trh

9. Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1995

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání neinvestičních výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1995

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci září 1995

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červen 1995

Tabulka č. 2 - Přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 30.6.1995

Tabulka č. 3 - Bilance místních rozpočtů k 30.6.1995

Příloha: Informace o úpravě státního rozpočtu České republiky na rok 1995

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1995

Úvod

Dosavadní vývoj české ekonomiky v roce 1995 v zásadě odpovídá tendencím makroekonomického rámce pro tento rok. Tento vývoj vláda hodnotí jako úspěšný.

Nadále dominuje makroekonomická stabilita při zvyšování ekonomického výkonu, mírné inflaci, velmi nízké úrovni nezaměstnanosti, dlouhodobě stabilním devizovém kurzu a pokračujícím růstu devizových rezerv. Byla dokončena kupónová část privatizace, další privatizace proběhne již jen standardními metodami.

Za pozitivní odchylky vůči předpokladům rozpočtu pro rok 1995 lze považovat rychlejší růst hrubého domácího produktu a vzestup výkonu hlavních odvětví. S vyšším ekonomickým růstem jsou spojeny i vyšší daňové příjmy rozpočtu, které se projevují v rozpočtovém přebytku.

Na druhé straně vysoká růstová dynamika do značné míry implikuje méně příznivý vývoj ostatních základních makroekonomických indikátorů. Došlo ke zvýraznění záporného salda obchodní bilance, což návazně vedlo i k deficitnímu saldu běžného účtu platební bilance. V oblasti inflace se zřejmě nepodaří výrazněji zpomalit cenový růst. To souvisí i s pro sociální smír příznivou situací na trhu práce, kde mimořádně nízká nezaměstnanost nezpomaluje rychlý růst průměrných mezd a současně nestimuluje rychlejší růst produktivity práce.

Vnější prostředí

V roce 1995 pokračuje ve vyspělých zemích vzestupná fáze ekonomického cyklu, což rozšiřuje prostor pro růst obratu zahraničního obchodu. Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím. Vývoj vývozu a dovozu České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu.

V 1. čtvrtletí 1995 vzrostl HDP, v porovnání se stejným obdobím roku 1994, v USA o 4,0 %, v Japonsku o 0,1 %, ve Velké Británii o 3,7 %, ve Francií o 4,1 % a v Rakousku o 2,7 %. Pro rok 1995 je odhadován růst HDP v Německu (zde i dále jen západní část) o 2,4 % (Údaje podle pramene The Economist Vol. 336, Number 7926, obdobně v následujících odstavcích)

Spotřebitelské ceny se ke konci června 1995 v porovnání se stejným obdobím minulého roku, s výjimkou Japonska, kde stagnují, zvýšily v USA o 3,0 %, ve Velké Británii o 3,5 %, ve Francii o 1,6 %, v Německu o 2,3 % a v Rakousku o 2,6 %.

Míra nezaměstnanosti v souvislosti s pokračujícím ekonomickým růstem v průběhu posledních 12 měsíců téměř ve všech sledovaných zemích poklesu. Výjimkou je Itálie a Japonsko. Míra nezaměstnanosti dosahovala v červnu 1995 v USA 5,6 %, v Japonsku 3,2 %, ve Velké Británii 8,3 %, ve Francii 11,6 % [údaj ke konci května], v Německu 8,3 % a v Rakousku 6,5 %.

Predikce do konce roku

Ekonomický růst se ve výše uvedených zemích v posledních měsících zpomaluje. Vyplývá to ze zveřejňovaných pravidelných měsíčních odhadů hlavních makroekonomických ukazatelů publikovaných v The Economist.

Odhady růstu HDP z července 1995 pro letošní a příští rok se oproti odhadům z počátku roku 1995 pro většinu zemí snížily. Poslední odhady předpokládají, že HDP v roce 1995 vzroste v USA o 2,9 %, v Japonsku o 0,5 %, ve Velké Británii o 3,2 %, ve Francii o 3,0 %, v Německu o 2,4 % a v Rakousku o 2,7 %.

Zvýšení spotřebitelských cen v průběhu roku 1995 je nyní podle téhož zdroje odhadováno v USA o 3,2 %, v Japonsku o 0,0 %, v Británii o 3,4 %, ve Francii o 2,0 %, v Německu o 2,2 % a v Rakousku o 2,6 %.

1. Základní tendence

Ekonomické indikátory zachycují intenzívní růstové tendence v české ekonomice:

Tabulka 1 index proti stejnému období min. roku

Pramen: ČSÚ, ČNB

x/ indexy ze stálých cen

Podle prvního publikovaného odhadu ČSÚ byl hrubý domácí produkt za 1. pololetí 1995 ve stálých cenách proti stejnému období roku 1994 vyšší o 4,0 %, (v tom 1. čtvrtletí 1995 o 3,9 %, 2. čtvrtletí o 4,1 %).

Zřetelný růst produkce průmyslu, ke kterému došlo ve druhé polovině roku 1994, se zintenzivnil v 1. pololetí 1995 a dosáhl 7,8 %. Produkce stavebnictví dosáhla obdobné dynamiky, maloobchodní prodej vzrostl o 3,1 % (vše ve srovnatelných cenách).

Hladina spotřebitelských cen se v průběhu 1. pololetí zvýšila o 5 % (červen 1995 proti prosinci 1994). Klouzavá roční míra inflace (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců) se pohybuje okolo 10 %.

Počet nezaměstnaných v průměru za 1. pololetí 1995 činil 159 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti koncem června dosáhla 2,8 %.

Důsledkem významného předstihu tempa růstu dovozu před vývozem je záporné saldo obchodní bilance ve výši 44,9 mld Kč (podle celní statistiky). Přitom proti 1. pololetí 1994 se vývoz zvýšil o 7,5 %. Dovoz vzrostl o 32,5 %. Pokračuje reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemi.

Od konce roku 1990, tedy již 57 měsíců, je směnný kurz české koruny (vůči koši USD a DEM) stabilní.

Odrazem vývoje obchodní bilance podle celní statistiky je pasivní bilance běžného účtu platební bilance (podle předběžného odhadu ČNB za 1. pololetí 1995 činil deficit 0,7 mld USD v konvertibilních měnách). Přebytek bilance služeb pasivum obchodní bilance nevyrovnal.

Pokračuje příliv zahraničního kapitálu. Podle předběžných odhadů ČNB dosáhlo saldo kapitálového účtu platební bilance od začátku roku 3,1 mld USD, a tím došlo k nárůstu celkových devizových rezerv bankovní soustavy o 2,9 mld USD. Z toho rezervy centrální banky se zvýšily o 3,0 mld USD na 9,2 mld USD ke konci 1. pololetí.

Pro budoucí vývoj inflace je významným faktorem postupné zmírňování dynamiky peněžní zásoby M2. Proti meziročnímu indexu na konci roku 1994 (122,3 %) došlo na konci 1. pololetí ke snížení o 5,4 procentního bodu na 116,9 %.

Příjmy veřejných rozpočtů za 1. pololetí dosáhly 253,8 mld Kč, výdaje 239,7 mld Kč. Přebytek hospodaření veřejných rozpočtů dosáhl 14,1 mld Kč (z toho stárni rozpočet 10,4 mld Kč).

Dokončením 2. vlny kupónové privatizace bylo z nabídky akcií obou vln v nominální hodnotě 367,5 mld Kč předáno jednotlivým investorům celkem akcií za 347,4 mld Kč (opět v nominální hodnotě). V další fázi se uvažuje o privatizaci majetku ve výši cca 161 mld Kč prostřednictvím Fondu národního majetku již jen standardními metodami.

Vedle nesporně pozitivních růstových trendů pokračují nákladové inflační tlaky. Jednotkové mzdové náklady produkce v průběhu 1. pololetí 1995 rostou jak v průmyslu, tak i ve stavebnictví, úroveň inflačního tlaku mezd je zhruba stejná jako v minulém roce (viz část 3.2 Produkční ceny).

Určitým problémem je prohloubení záporného salda běžného účtu platební bilance. Tato skutečnost se však neprojevuje v nižším zájmu zahraničních investorů o českou ekonomiku (její vysoké ratingové hodnocení), ani neohrožuje stabilitu směnného kurzu.

2. Ekonomicky výkon

2.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

V roce 1995 pokračuje růst ekonomického výkonu. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách byl za I. čtvrtletí 1995 o 3,9 % vyšší než ve stejném období minulého roku, za 2. čtvrtletí o 4,1 % a celkově za 1. pololetí o 4,0 %. Vývoj je vyznačen v grafu 1:

Graf 1

Hrubý domácí produkt v běžných cenách se v 1. pololetí 1995 proti stejnému období m.r. zvýšil o 16,3 % a dosáhl 580,1 mld Kč.

V 1. pololetí 1995 rychle rostla agregátní poptávka ve stálých cenách o 11,1 %. Domácí poptávka se zvýšila dokonce o 15,5 %, zahraniční poptávka (tj. vývoz zboží a služeb) vzrostla o 4,4 %.

Pro rychlý růst domácí poptávky byl rozhodující vývoj tvorby hrubého kapitálu, který byl ve stálých cenách o 43,3 % vyšší než v loňském 1. pololetí. V tom tvorba fixního kapitálu vzrostla o 11,6 %, přírůstek zásob a rezerv byl proti stejnému období minulého roku více než dvojnásobný.

Pokračuje dynamický růst spotřeby domácností, která se za 1. pololetí 1995 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 5,2 %. Spotřeba vlády v souladu s dlouhodobým záměrem omezování státních zásahu do ekonomiky dále poklesla o 3,0 %.

Přírůstek poptávky byl výrazně orientován na růst dovozu, který se ve stálých cenách zvýšil o 21,0 %. Čistý vývoz zboží a služeb byl v 1. pololetí 1995 záporný.

Predikce do konce roku

Ekonomika je ve fázi vzestupu, který je založen na růstu zejména domácí poptávky. Vláda předpokládá dlouhodobější růstové tendence s reálným zvýšením hrubého domácího produktu v roce 1995 o 3,8 až 4,2 % (v rozpočtu na rok 1995 bylo uvažováno s růstem o 2,8 až 3,8 %).

2.2 Vývoj hlavních odvětví

Průmysl

Obrat v dynamice průmyslu, ke kterému došlo v průběhu roku 1994, signalizoval mírně se zlepšující situaci v průmyslové výrobě. V 1. pololetí 1995 se dynamika růstu průmyslového outputu výrazně zrychlila a celková průmyslová produkce reálně vzrostla o 7,8 % proti stejnému období předchozího roku. Průmysl se úspěšně vyrovnává nejen se změnami ve velikostní struktuře (souvisí se změnami v majetkové struktuře výrobních jednotek), ale také s působením změn v odvětvové struktuře průmyslu.

Graf 2

Podíl nestátní sféry na celkové produkci průmyslu se z 56,0 % v 1. pololetí 1994 zvýšil na 63,7 % za 1. pololetí 1995.

Růst produkce byl za 1. pololetí 1995 proti stejnému období předchozího roku provázen růstem průměrné měsíční mzdy (nominálně o 18,6, %, reálně o 8,1 % při růstu spotřebitelských cen o 9,7 %). Ve stejném období byl zaznamenán růst produktivity práce (reálně o 8,8 %).

Predikce do konce roku

Po poklesu průmyslové výroby v letech 1990 až 1992 vláda očekává, že obnovený růst průmyslového outputu bude mít dlouhodobější charakter. Na základě výsledků konjunkturálních průzkumů ČSÚ, vývoje průmyslové výroby v 1. pololetí, rostoucí domácí poptávky a v neposlední řadě také vývoje růstu reálné produktivity práce odhaduje vláda růst průmyslové produkce za celý rok 1995 o 6,5 až 7,5 %.

Stavebnictví

Růstový trend stavební výroby v 1. pololetí 1995 navázal na rok 1994. Celková stavební výroba se zvýšila v 1. pololetí roku 1995 proti stejnému období roku 1994 (ve srovnatelných cenách) o 7,5 % a podíl nestátní sféry dosáhl 93,6 %. Růst stavební výroby byl podporován trvající domácí poptávkou po stavebních pracích.

Graf 3

Objem stavebních prací provedených v zahraničí byl podobně jako v minulém roce minimální (cca 2 % celkového objemu).

V 1. pololetí 1995 došlo ve stavebnictví k meziročnímu růstu průměrné měsíční mzdy i produktivity práce (mzda nominálně o 16,0 % a reálně o 5,7 % při růstu spotřebitelských cen o 9,7 %, produktivita reálně o 7,3 %).

Predikce do konce roku

Předpokládá se udržení dosavadního růstového trendu stavební výroby. Rostoucí domácí poptávka po stavebních pracích se zaměří především do oblasti infrastruktury, vodohospodářských staveb a staveb na ochranu životního prostředí. Dosavadní vývoj vytváří předpoklady (v souladu s výsledky konjunkturálních průzkumů ČSÚ) pro růst stavební výroby za celý rok 1995 o 7-8 %.

Maloobchodní prodej

Při růstu spotřeby domácností je dynamika maloobchodního prodeje ní zejména v důsledku rychlejšího růstu spotřeby placených služeb.

Objem maloobchodního prodeje dosáhl v 1. pololetí 1995 úrovně o 3,1 vyšší než ve stejném období předchozího roku (ve srovnatelných cenách). Z grafu je zřejmá sezónnost vývoje maloobchodního prodeje.

Graf 4

Predikce do konce roku

Vzhledem k tomu, že vývoj maloobchodního prodeje je závislý na reálných příjmech domácností, u nichž se v roce 1995 předpokládá udržení růstu, a na základě konjunkturálních šetřeni ČSÚ, předpokládá vláda růst maloobchodního prodeje za celý rok 1995 o 2,5-3,5 %.

3. Cenový vývoj

Růst cen vyplývá zejména z dlouhodobě působícího tlaku mzdových nákladů a dynamického vývoje poptávky při rychlém, ale zpomalujícím se růstu peněžní zásoby (M2 koncem června 1995 proti stejnému období m.r. index 116,9 %). Sbližování temp růstu jednotlivých okruhů produkčních cen a cen spotřebitelských svědčí o usazování cenových relací a míry zisku.

3.1 Spotřebitelské ceny

V průběhu 1. pololetí (tj. červen 1995 proti prosinci 1994) vzrostly spotřebitelské ceny o 5,0 %. Z celkového zvýšení připadlo 1,0 % na vliv deregulačních opatření (nejvýznamnější vlivy: v lednu teplo a teplá voda, v dubnu telekomunikace a železniční doprava, v červnu plyn a elektrická energie). Cenová hladina se meziročně (červen 1995 proti červnu 1994) zvýšila o 10 %.

Vývoj spotřebitelských cen je v roce 1995 klidný, v červenci i srpnu se dokonce cenová hladina udržela na úrovni předchozího měsíce (došlo k mimořádnému poklesu cen potravin).

Ceny potravinářského zboží byly v červnu 1995 vyšší o 4,5 % (ve srovnání s prosincem 1994), v červenci o 1,7 % a v srpnu pouze o 0,9 % (váhově nejvýznamnější pohyby jak z hlediska růstu za pololetí, tak poklesu v červená i srpnu se týkaly cen brambor). Ceny nepotravinářského zboží se ad prosince 1994 do června 1995 zvýšily o 3,9 % (resp. do srpna o 4,5 %), veřejného stravování o 4,9 % (resp. o 5,8 %) a služeb o 6,9 % (resp. o 9,6%).

Graf 5

Životní náklady zaměstnanců proti prosinci 1994 byly v červnu 1995 vyšší o 4,9 % (v červenci o 5,0 %), životní náklady důchodců byly vyšší o 5,7 (resp. o 5,5 %).

Klouzavá míra inflace (průměr posledních 12ti měsíců oproti průměru předchozích 12ti měsíců) činila v srpnu 9,9 %.

Predikce do konce roku

Cenový vývoj je stabilizován, určité nejistoty představují sezónní posklizňové pohyby cen (včetně cen masa) a vliv předvánočních nákupů. Míru inflace za rok 1995 vláda odhaduje mezi 9,3 až 9,8 %, tedy vyšší, než byl rozpočtový předpoklad (7 až 9 %).

3.2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v červnu 1995 proti stejnému měsíci minulého roku vyšší o 7,4 %, ceny stavebních prací o 10,0 % a ceny zemědělských výrobců o 10,8 % (v tom rostlinné výrobky o 18,5 %, živočišné výrobky o 10,3 %).

Tabulka 2 stejné obd. m.r. = 100

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty MF ČR

Růst průměrných mezd trvale předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady, tj. zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce. Z tabulky je patrné, že vyvolaný inflační tlak mezd v 1. pololetí 1995 pokračoval s téměř stejnou intenzitou jako v předchozím roce. Růst jednotkových mzdových nákladů vyplývá do značné míry ze situace na trhu práce - tj. extrémně nízké nezaměstnanosti.

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4.1 Zaměstnanost

Zaměstnanost v 1. pololetí 1995 lze charakterizovat jako v zásadě stabilizovanou na vysoké úrovni. Tato situace je příznivá z hlediska sociálního smíru. Poptávce po pracovní síle nabídka svou regionální strukturou většinou neodpovídá. Počet volných pracovních míst v průběhu 1. pololetí vzrostl ze 76 tisíc na téměř 99 tisíc, přičemž i nadále převažují místa určená pro dělnické profese.

Podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, po sezónním poklesu počtu pracujících v zimním období (prosinec 1994 až únor 1995), opět mírně vzrostl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v jarním období (březen až květen) na 5 077 tisíc osob. Počet zaměstnaných překročil o více než 50 tis. osob stavy v předchozím období i období meziročně srovnatelném (tento údaj o zaměstnanosti je používán pro výpočet míry nezaměstnanosti). Pozvolna, ale setrvale, narůstá zastoupení osob pracujících ve svém zaměstnání na dobu určitou (blíží se k 8 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob starších 15-ti let) se stabilizovala a podobně jako v roce 1994 se udržuje okolo 63 %.

Z odvětvového hlediska je více než polovina pracujících osob zaměstnána ve třech sférách produkce a služeb - ve zpracovatelském průmyslu (necelých 1,5 mil. osob, tj. cca 29 %), v obchodě a příbuzných činnostech (více než 0,6 mil., tj. cca 13 %) a stavebnictví (více než 0,4 mil., tj. cca 9%).

Podle předběžných údajů ČSÚ z podnikových statistik docházelo k dalšímu odlivu pracovníků z "velkých organizací" (ve srovnání se stejným obdobím minulého roku cca 30 tis. osob) do právních subjektů s menším počtem pracovníků a do soukromého podnikání fyzických osob. V rozpočtové sféře došlo k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců v souvislosti s profilováním státní správy.

Predikce do konce roku

Ve druhé polovině roku 1995 vláda předpokládá v zásadě stabilizovanou zaměstnanost. Poptávka po kvalifikované pracovní síle plynoucí z celkového ekonomickému růstu a stále ještě pokračující nárůst počtu obyvatel v produktivním věku bude pokračovat. Tato tendence k růstu zaměstnanosti bude brzděna uvolněním mzdové regulace vyhlášeným v polovině července 1995, působícím k racionalizaci pracovních míst v podnicích a dále sezónním zanikáním pracovních příležitostí.

4.2 Nezaměstnanost

Nezaměstnanost procházela obvyklým sezónním vývojem, což svědčí o stabilizovaném makroekonomickém prostředí. Míra nezaměstnanosti zjišťovaná na základě evidence úřadů práce v průběhu 1. pololetí 1995 klesala od 3,4 % v lednu a zastavila se s náznakem opětovného nárůstu v červnu na 2,8 %. Uvedená koncová míra nezaměstnanosti 2,8 % odpovídá počtu 144 tisíc osob registrovaných úřady práce jako uchazeči o zaměstnání (průměr za 1. pololetí 1995 činil 159 tisíc osob).

Graf 6

Dlouhodobě nízká úroveň nezaměstnanosti svědčí jak o vysoké absorbční schopnosti ekonomiky, tak o adaptabilitě pracovní síly. Současná nezaměstnanost vyplývá z parciálního profesního a regionálního nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Nízká nezaměstnanost je jedním z významných faktorů bránících rychlejšímu zvyšování produktivity práce a nepůsobí jako faktor zpomalující růst mezd. Ke 30. červnu 1995 pobíralo podporu v nezaměstnanosti 43,4 % uchazečů o zaměstnání, což ve srovnání s červnem 1994 znamená pokles o 1,7 bodu.

Nadále přetrvávaly regionální rozdíly s diferencí mezi minimem a maximem míry nezaměstnanosti na úrovni okresu 6,3 procentního bodu. Ke 30. 6. 1995 byly výrazně nad celorepublikovým průměrem regiony severomoravský (4,82 %) a severočeský (4,25 %), hluboko pod průměrem bylo setrvale Hl. město Praha (0,24 %). Vyšší než 6 % byla míra nezaměstnanosti v okresech Nový Jičín, Karviná, Louny a Teplice.

Predikce do konce roku

Ve druhé polovině roku vláda očekává mírné zvýšení míry nezaměstnanosti (červenec 2,9 %, srpen 3,0 %) zejména sezónního charakteru nejvýše do hodnoty 3,5 %. Tento nárůst nastane i v existujících podmínkách ekonomického růstu.

5 Vztahy k zahraničí

5.1 Obchodní bilance

V průběhu 1. pololetí 1995 zesílily tendence, které v obchodní bilanci trvají již od května roku 1994, tj. vyšší dynamika růstu dovozu oproti relativně pomalejšímu růstu vývozu. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl za 1. pololetí 1995 dovoz o 32,5 %, zatímco vývoz pouze o 7,5 %.

Růst dovozu a vývozu v tomto roce zobrazuje následující graf. Zatímco dynamika vývozu v průběhu období rostla, dynamika dovozu se snižovala. S přihlédnutím k těmto rozdílným tendencím byl proveden odhad vývoje obchodní bilance v dalším období roku 1995.

Graf 7

Výsledkem rozdílných temp vývozu a dovozu je prohlubující se záporné saldo zahraničního obchodu, které za 1. pololetí 1995 dosáhlo 44,9 mld Kč (oproti přebytku 4,2 mld Kč v 1. pololetí 1994). Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši necelých 0,8 mld Kč (proti přebytku 4,4 mld Kč v 1. pololetí 1994) byl nevýznamný v porovnání se schodkem obchodní bilance s ostatními státy ve výši 45,6 mld Kč. Deficit obchodní bilance se negativně promítá do salda běžného účtu platební bilance.

Vývoj obchodní bilance v roce 1995 je výsledkem působení řady faktorů. Základním faktorem je probíhající masivní ekonomický růst české ekonomiky. Téměř tři čtvrtiny pasiva obchodní bilance za hodnocené období vzniklo ve třídě SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení, tedy u zboží převážně investičního charakteru. Další příčiny lze spatřovat zejména ve:

- oslabování vlivu kurzu Kč ke konvertibilním měnám na podněcováni vývozu,

- vyšší náročnosti transformující se ekonomiky na dovozy, a to jak pro spotřebu domácnosti tak i pro investice a meziprodukt,

- podstatném snížení celních sazeb dovozu,

- nízké dynamice vývozu a rostoucí dynamice dovozu v obchodu se Slovenskem,

- spekulaci se snížením sazeb daně z přidané hodnoty v roce 1995, které mohlo vést k pozdržení dovozu zahraničního zboží z roku 1994 na počátek roku 1995, a j.

Vývoz z České republiky v 1. pololetí 1995 dosáhl 216,9 mld Kč a zvýšil se proti stejnému období roku 1994 o 7,5 %. Dále rostl podíl vývozu do zemí s přechodovou a vyspělou tržní ekonomikou, snížil se podíl vývozu do rozvojových zemí a zemí se systémem státního obchodu. Největší relativní přírůstek vykazuje vývoz do zemí CEFTA (12,1 %) a zemí EU (11,2 %).

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ

Ve zbožové struktuře vývozu, v porovnání se stejným obdobím roku 1994, mírně poklesl podíl strojů a přepravních zařízení (SITC 7), významněji klesl podíl hotových průmyslových výrobků (SITC 8). Naopak se výrazněji zvýšil podle vývozu tržních výrobků (SITC 6) a chemikálií včetně příbuzných výrobků (SITC 5), což lze charakterizovat jako vývoz meziproduktu (tedy výrobků s nižším stupněm zpracováni).

Tabulka 4

Pramen: ČSÚ

Dovoz do České republiky v 1. pololetí 1995 dosáhl 261,8 mld Kč a zvýšil se proti stejnému období minulého roku o 32,5 %. Podíl vyspělých tržních ekonomik na našem dovozu vzrostl o 2,1 procentního bodu na 65,1 % při růstu dovozu z těchto zemí o 36,8 %. I přes skutečnost, že došlo ke zvýšení dovozu ze Slovenska o 19,3 %, jeho podíl na celkovém objemu dovozu poklesl o 1,5 procentního bodu a činí 13,1 %.

Tabulka 5

Pramen: ČSÚ

V komoditní struktuře se dovoz zvýšil ve všech skupinách SITC s výjimkou skupiny SITC 1 (Nápoje a tabák). Významný je zejména růst dovozu u skupin SITC 7 (Stroje a přepravní zařízení) o 36,6 %, SITC 5 (Chemikálie a příbuzné výrobky) o 37,4 % a SITC 6 (Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu) o 43,7 %, což vypovídá o zvýšení investic do strojního zařízení a vynakládání finančních prostředků do nákupu meziproduktu.

Tabulka 6

Pramen: ČSÚ

Na dynamické zvýšení dovozu měl zřetelný vliv i pokračující růst poptávky domácností.

V 1. pololetí roku 1995 byl zaznamenán růst vývozních i dovozních cen. Ve srovnání se stejným obdobím m.r. vzrostly vývozní ceny o 4,8 % (z toho nejvýznamnější růst ve skupině SITC 6 - Tržní výrobky o 5,6 %, SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení o 6,5 %). Dovozní ceny vzrostly ve stejném období o 3,0 % (z toho nejvýznamněji v SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení o 4,4 %). Směnné relace se zlepšily o 1,7 %.

Predikce do konce roku

Výše schodku obchodní bilance závisí významněji na vývoji dynamiky dovozu než vývozu. Vláda předpokládá, že dynamika vývozu bude relativně stabilní, naopak u dovozu se bude dále zpomalovat Saldo obchodní bilance bude ke konci roku 1995 pasivní mezi -70 až -90 mld Kč.