Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

U funkce sociálního asistenta je po roce fungování jasné, že zařazení těchto pracovníků a z něj vyplývající mzdové prostředky podle zákona č. 143/91 Sb. a navazujících právních předpisů není zárukou dostatečného personálního vybavení do budoucna (první sociální asistent již tuto práci přestal vykonávat z-finančních důvodů). Zejména z experimentu vyplývá nedostatečné zajištění financí na akce, které tento pracovník pořádá - výlety, krátkodobé rekreační pobyty, účast na kulturních akcích atd. Navrhujeme proto zvýšení částky na provozní a věcné náklady u funkce sociálního asistenta z 0,5 mil. Kč na 2,0 mil. Kč očně.

Vládni usnesení 341/94 v bodě II/6 ukládá ministrům vnitra, spravedlnosti, práce a sociálních věci, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví a obrany vypracovat do 31.3.1995 resortní programy činnosti vztahující se k prevenci kriminality. V resortu školství musí být preventivní opatření zaměřena na celou oblast institucionálního vzdělávání a výchovy.

Primární prevence kriminality spočívá ve vytvoření takových podmínek výchovného a vzdělávacího procesu, aby byly optimální pro rozvoj osobnosti dítěte, a aby děti a mládež nebyly ohroženy rizikovým vývojem.

Sekundární prevence kriminality dětí a mládeže spočívá v časném záchytu a terapii problémového chování dětí a mládeže a odstraňování příčin sociálně patologických jevů.

Terciární prevence kriminality má za úkol účinnou resocializaci kriminálně narušených jedinců zabraňující recidivě a umožňující jim v dalším životě uspokojit své potřeby společensky akceptovatelným způsobem.. Ve školství jsou objektem terciární prevence hlavně nezletilí ve školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

Zvýšená četnost výskytu negativních sociálních jevů u dětí a mládeže se v posledních letech výrazně posunuje k nižší věkové hranici. Statistiky ministerstva vnitra dokládají výskyt kriminality již u populace plnící povinnou školní docházku. Výchově a procesu socializace dělí a mládeže je nutno v rámci prevence kriminality věnovat prvořadou pozornost.

Základním a nejdůležitějším výchovným prostředím je bezesporu rodina, nemalý podíl na výchově má škola. Škola pomáhá formovat životni postoje dětí a mládeže. Po celé dětství a většinou i dospívání tvoří důležité sociální prostředí, kde dítě buduje své postavení ve společnosti, přejímá sociální role, získává představu a poznatky o sociálních vazbách a životě společnosti.

K těmto aspektům školní práce se vztahuje bod 11.1c) vládního usnesení 341 95 - vytvořit a realizovat do 1. září 1996 koncepci právní a etické výchovy na všech typech státních základních a středních škol.

Zásadní roli hrají v primární prevenci zařízení mimoškolní výchovy, výchovy mimo vyučování, základní umělecké školy a střediska pro volný čas dětí a mládeže.

Dle návrhů opatření k programu sociální prevence (str. 14. materiálu) je zpracován návrh koncepce výchovy mimo vyučování zahrnující široké spektrum aktivit, včetně terénní pedagogické práce v době mimo vyučování, s komunitami dětí a mládeže pocházejících z problematických rodin. Cílem je minimalizovat vliv rizikového prostředí ulice a využít středisek pro volný čas dětí a mládeže jako center zájmových aktivit.

Další působností školy v oblasti primární prevence je důraz na pozitivní výchovné klima školy.

Oproti chráněnému prostředí rodiny je dítě ve škole vystaveno nárokům vzdělávacích procesu, jež splňuje dle svých schopností, dovedností a volních vlastností. Na formování osobnosti v tomto náročném procesu se podílejí učitelé i výchovní pracovníci a z velké části spolužáci ze třídy a školy. Proto je důležité věnovat velká péči dobrému psychickému klimatu školy, podnětnosti školního prostředí, vztahů učitel-žák. učitel - rodič. Přínosnou roli v úspěšném zvládnutí těchto podmínek b mohl hrát školní psycholog. Základním předpokladem úspěchu je dobrá spolupráce dětí i rodičů s učiteli i výchovnými pracovníky školy, založená na důvěře v odbornou úroveň pedagogické a výchovné práce učitelů a v upřímnou snahu všech pracovník školy pracovat pro dobro děti. Důležitá je dobrá spolupráce s ostatními školským zařízeními a hlavně pedagogicko-psychologickými poradnami.

Úkol 11.1b) vládního usnesení 341/94 zpracovat do 1.9.1995 koncepci nových forem práce výchovného poradenství je vyjádřením významu poradenských činností zařízení pro preventivní práci. Tento bod vládního usnesení dává možnost zlepší postavení a podmínky pro činnost subjektům výchovného poradenství.

Další závažný úkol pro poradenské subjekty je sekundární prevence kriminality včasný záchyt a rychlá pomoc dětem, které se ocitly v obtížné situaci.

K prvním známkám vznikajících problémů patří např. poruchy chování, zhoršování prospěchu, neplnění zadaných úkolů a zanedbáváni povinností, únava či apatie, projevy agresivity, vandalství, šikany, brutality, členství v partách a sektách. Výchovní poradci, školní psychologové. pedagogicko-psychologické poradny přicházejí jak první do kontaktu s žáky, kteří mají` problémy v učení a chování. Jejich prvořadým úkolem v prevenci kriminality je pomoc dětem se začínajícími problémy v učeni chování, s cílem předejít závažnějším poruchám a ev. kriminalizaci chování.

Do výčtu jevů, které tvoři předstupeň delikventního chování, lze zařadit záškoláctví agresivní chování, drobné majetkové, mravnostní a násilné delikty /krádeže, podvody útěky z domova, kouření, náznaky abusu alkoholu, drog, vandalství. Jejich včasné odhalení a zjednání nápravy je hlavním nástrojem sekundární prevence kriminality Těmto sociálně negativním jevům však není vždy věnována dostatečná pozornost Rodičovskou i širší veřejností jsou doposud do značné míry tolerovány. Zpravidla tak nejsou v problém rozsahu spojovány s reálným nebezpečím jejich možného postupného přerůstání v kriminální chování, kterému by bylo možno zabránit včasnými a účinnými výchovnými a. terapeutickými zásahy. Např. poměrně nevinné a rodiči maskované záškoláctví může přerůst v závažné osobnostní poruchy, které lze již jen obtížně korigovat a napravit:

Rostoucí agresivita mezi dětmi a mládeži se projevuje vysokým procentem šikanujících na školách i ve výchovných zařízeních, násilím na veřejnosti i tzv. nemotivovanost agrese, kdy dítě bezdůvodně ublíží druhému. Podle průzkumu psychologického ústavu akademie věd je v našich školách šikanováno dětmi 19 % žáků, 13 % přiznalo, že šikanuje jiné.

Učitelé i výchovní pracovnici se mnohdy spokojují se snížením známky z citování jako hodnocením nebo "trestem" za vandalismus, rvačky, šikanu. Každý nápadný, výrazný a hlavně opakující se přestupek by měl být řešen,ve spolupráci s rodiči a za pomoci odborníků - výchovných poradců, pedagogicko-psychologických poraden, středisek výchovné péče.

Rodina ani učitelé a vychovatelé zpravidla nemají dostatek odborných zkušeností, aby mohli zvládat narůstající problémy. Proto je nezbytné navrhnout a organizačně zabezpečit systémový postup všech zainteresovaných subjektů, směřující k prevencí sociálně negativních jevů a delikventního chování dětí.

Rozumí se tím účinný systém spolupráce s orgány obce, sociálními zařízeními a hlavně zdůrazňování významu školy a školských zařízení, po rodině nejdůležitějším výchovných prostředí.

Pro další úkoly v sekundární prevenci kriminality mají významné postaveni. školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Pro zlepšení jejich činnosti je navrženo opatření k vládnímu usnesení 341/94 (str 14) - zajišťovat kapacitu výchovných ústavů pro mládež tak, aby odpovídala aktuální potřebě i perspektivním výhledům.

a dále úkol II. 1.a) zřizovat střediska výchovné péče v místech s vyšším, výskytem sociálně patologických jevů.

Z usnesení k informaci o rizikových skupinách mládeže č. 594/94 vyplývá pro resort školství úkol, vytvořit opatření k zamezení zvýšené útěkovosti z výchovných ústavů.

Pro zlepšení pedagogické a výchovné práce škol, školských zařízeni, poradenské práce a zařízení pro výkon ústavní ochranné výchovy a preventivně výchovně péče jsou v dále uvedeném resortním plánu navrhované opatření, jejichž realizace podporuje redukci výskytu negativních sociálních jevů a významně posílí sociální prevenci a prevenci kriminality dětí a mládeže.

Se sociální prevenci a prevenci kriminality souvisí i nutnost věnovat patřičnou pozornost dětem, které jsou potencionálními nebo faktickými obětmi trestné činnosti. Je nutné zvýšit vědomosti učitelů a dětí o tomto faktu; umět včas rozpoznat ohrožené dítě a vědět jak, a za či pomoci takto postižené dítě ochránit.

Pro studenty vysokých škol nejsou připravovány speciální výchovné programy, neboť se jedná o věkovou kategorii, u které se předpokládají již vyhraněné postoje. Otázky prevence jsou obsahem mnoha studijních oborů vysokoškolské přípravy. Aktivity vysokoškolských studentů jsou využívány pro realizaci preventivně výchovných programů pro mládež (např. LATA).

Na MŠMT byly vytvořeny komise drogové prevence, prevence kriminality, které jsou organizačně a personálně propojeny s vládními a meziresortními orgány. Koncepční záměry resortu školství v oblasti sociální prevence a prevence kriminality jsou díky tomu koordinovány se záměry vlády. Organizační propojeni je řešeno i v rámci ministerstva.

2. Zaměření preventivní činnosti škol a školských Zařízení

2.1. Oblast vzdělávání dětí a mládeže

Největší vliv na osobnost dítěte, rozvoj jeho schopností a vytváření sociálních vztahů dítěte má po rodině zpravidla škola. Vhodná spolupráce školy s rodinou je významným prostředkem k harmonickému vytváření postojů a kvalitního hodnotového systému mladého. člověka, a to v období od návštěvy mateřské školy až po ukončení studia na základní a střední škole. Forma a oblasti spolupráce rodiny a školy se s věkem dítěte mění, v postsekundárním vzdělávání se již významná spolupráce s rodinou nepředpokládá, studenti jsou plnoletí.

Je třeba prohloubit a systematičtěji rozvíjet spolupráci škol a školských zařízení s místními orgány zabývajícími se problematikou mládeže, zejména s komisemi pro výchova vzdělání

při obecních (městských) úřadech a magistrátech, se zařízeními pro volný čas děti a mládeže, dále s kurátory pro mládež a sociálními pracovníky. Tuto spolupráci zaměřit m.j. i na problémy záškoláctví a občanské snášenlivosti, na vandalismus dětí a mládeže, na pozitivní motivaci rodičů z rizikového prostředí k docházce dětí do školy (vč. mateřské školy) a zkvalitnění výchovné práce rodiny.

Činnosti škol v oblastech významných pro prevenci kriminality mají převážně charakter primární prevence a jejich posílení v současnosti znamená především:

- důkladněji vést žáka k základním pravidlům demokratického a zodpovědného chování a jednání ve škole i mimo školu, k osvojování norem a způsobů mezilidských vztahů a mezilidské komunikace (otevřenost, důvěra, snášenlivost, přátelství, respekt k druhému, vzájemná pomoc, kultura vyjadřování)

- posílit rozvíjení schopnosti pozitivních emocionálních prožitků a sociálního cítěni

- posílit etickou výchova, t.j. soustavně rozvíjet etické vědomi žáka a vytvářet eticky hodnotné návyky a způsoby jednání, základní mravní hodnoty a normy (humanita, tolerance, svědomí)

- vytvářet příznivé podmínky pro utváření a uplatňováni mezilidských vztahů, založených na demokratických principech v souladu s péčí o rozvoj identity a individuality žáků, tzn. v organizaci života školy vytvářet a uplatňovat v rámci školního řádu způsoby a úroveň komunikace mezi žáky navzájem i mezi učiteli a žáky, s důrazem na toleranci, empatii, porozumění

- více se zaměřit na základy právního a občanského vědomí žáka, na význam právních norem pro život společnosti i jednotlivce, nutnost právní odpovědnosti jedince

- věnovat zvýšenou péči adaptaci žáků ze sociálně a kulturně odlišného prostředí

- věnovat v učeních plánech dostatek prostoru profesní orientaci žáka, zvláštní pozornost přitom věnovat dětem, kteří opouštějí základní školu neukončenou

- včas diagnostikovat a napravovat individuální problémové chování žáků, přitom spolupracovat s rodinou a v případě potřeby spolupracovat s dětským Lékařem. pedagogicko-psychologickými poradnami, s kurátory pro mládež a s terénními sociálními pracovníky

- ustanovit na školách výchovné poradce ev. školního psychologa s dostatečně velkým pracovním úvazkem ve škole

- hovořit a diskutovat s žáky o konkrétních případech porušování lidských a občanských práv a netolerovat jejich projevy (znevažování osobní důstojnosti, zneužíváni moci, šikanováni, rasismus, národnostní nesnášenlivost,)

-- včas rozpoznávat negativní vlivy rasistických, extrémistických a náboženských sekt na mládež a ve spolupráci s rodinou, případně s kurátory pro mládež, vznikající problémy řešit

- zvyšovat pozornost výskytu nikotinismu, alkoholismu, drogám, gamblerství a neprodleně řešit ve spolupráci s poradenskými a terapeutickými zařízeními.

Ve speciálních školách značná část žáků, kteří tyto školy navštěvují, pochází často z méně podnětného nebo rizikového rodinného prostředí. Tyto děti vyžadují zvýšenou péči školy o ně a mimořádnou pozornost i v rámci prevence kriminality.

V práci těchto škol je důležité navíc:

- využívat nižšího počtu žáků ve třídě k dokonalému poznání osobnosti žáka - navazovat kontakty s rodiči, seznamovat se s rodinným prostředím žáka

- vytipovat rodiny, u nichž je péče o dítě nedostatečná či závadná, nebo přímo ohrožuje vývoj dítěte, věnovat těmto dětem zvýšenou pozornost a pomáhat těmto rodinám navázat spolupráci s terapeutickými zařízeními

- přistupovat k dětem z romských rodin s ohledem na specifiky romského etnika

- vytvořit systém právní a etické výchovy odpovídající potřebám žáků zvláštní školy

- věnovat zvýšenou pozornost trávení volného času žáků a vytvořeni vhodné a přitažlivé nabídky volnočasových aktivit,

Základní umělecké školy doplňují vzdělávání žáků základních a středních škol v oblastech, které mají zásluhu na kultivaci osobnosti dítěte, směrují zájmy dětí na hodnotné aktivity. Z celkové populace 6-14letých dětí je v těchto školách 16 % dětí a zájem stoupá.

Proto je třeba podpořit činnost i příp, vznik dalších ZUŠ.

3.3. Oblast volného času. zájmové činnosti. výchovy mimo vyučování

Výchova mimo vyučování (školní družiny, školní kluby, domovy mládeže) má zvláště v primární prevenci kriminality velmi závažné místo. Možnost organizovaného trávení volného času v školních družinách a školních klubech je zvláště pro děti mladšího školního věku již samo preventivním opatřením. Pokud provozovatelé využijí všech možností zařízení a nabízejí dětem pro volný čas hodnotné a atraktivní činnosti, ovlivňují výrazným způsobem strukturu zájmů dětí.

Je proto nutno:

- podporovat účelné zřizování a využíváni činností školních klubů a školních družin

- vytvářet speciální programy zaměřené na prevenci negativních jevů pro děti z problémových a dysfunkčních rodin.

Domovy mládeže je třeba zapojovat do života regionů, koordinovat spolupráci s dalšími subjekty nabízející volnočasové aktivity mládeži...Přitom dbát - na vhodnou strukturu a přitažlivost nabízených činností

- na včasné rozpoznání a řešení výskytu sociálně patologických jevů

- na rozvíjení schopností, dovedností a talentu mladých lidí i v době mimo vyučování.

Střediska pro volný řas dětí a mládeže (domy dětí a mládeže, stanice zájmových činností) mají za úkol nabídnout dětem a mládeži hodnotnou nabídku činností pro volný čas: Plní tak výchovnou, vzdělávací a rekreační funkci pro děti a mládež i jejich rodiče. Důležité je, aby nabízené programy byly nejen komerčně, ale i výchovně zaměřeny.

Prevence kriminality vyžaduje:

- zapojovat nezaměstnanou a problémovou mládež do zájmových aktivit, klubů a SVČ

- víc se v aktivitách zaměřovat na problematiku drogových závislostí a zdravého životního stylu

- rozšiřovat nabídku aktivit ve volném čase, zvláště pro adolescentní věk

- získávat a zapojovat romskou populaci do zájmových činností

3.3. Školská zařízeni pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

jsou zařízení, ve kterých jsou umisťovány děti a mládež z důvodů nefunkčnosti rodiny, děti a mládež s problémy v chování z rozhodnutí orgánů péče o děti, soudu a někdy i z dobrovolného rozhodnutí rodičů. Plni úkoly primární, sekundární a často i terciární prevence kriminality. Střediska výchovné péče jsou poradensko-terapeutická zařízení, která by vhodně koncipovanou sítí měla sehrát v sekundární a i v terciární prevenci významnou roli. V současné době je dlouhodobě nedostačující kapacita výchovných ústavů pro chlapce a nevyhovující profilace ústavů. Podstatného zlepšení doznala situace dětských domovů.

Pro zlepšení činnosti je nutno:

- optimalizovat siť a kapacitu těchto zařízení.

- zlepšit odbornou úroveň pedagogických pracovníků zařízení

- vhodnými úpravami interiérů (vytváření intimnějšího prostředí "bytů") a zvyšováním odborné úrovně pedagogické práce zamezit nárůstu útěkovosti z ústavů

- ve spolupráci s resortem ministerstva spravedlnosti dořešit legislativní nedostatky ve výkonu ústavní a ochranné výchovy

- zlepšit spolupráci s orgány péče o dítě a s policií

- systematicky připravovat svěřence na návrat do rodiny a společnosti

- zřizovat Střediska výchovné péče v místech s větším výskytům sociálně patologických jevů (perspektivně ve všech okresech),

2.4. Poradenské systémy

musí v prevenci kriminality sehrát podstatně větší úlohu nežli dosud. Výchovné poradenství disponuje nyní pracovišti pedagogicko-psychologických poraden, výchovnými poradci a pracovišti specielně pedagogických center. Ve spolupráci s rodiči mají tyto instituce nejlepší možnost včasných preventivních aktivit a výchovného působení. Primární prevence je hlavním úkolem výchovného poradce.Na mnohých školách dosud není stanoven, na druhé straně vznikají spontánní úvazky pro školní psychology. Úkolem poradenského systém především primární, ale i sekundární prevence,

V této oblasti je nezbytně třeba:

- vypracovat novou koncepci forem práce výchovného poradenství se začleněním nov trendů (soukromá zařízení, školní psychologové)

- poskytovat psychologickou., speciálně pedagogickou a sociální péči orientovanou na mládež, učitele a rodiče ve smyslu Úmluvy o právech dítěte a školských zákonů

- poskytovat zvýšenou péči dětem rizikových skupin

- zajistit možnost přímé práce poradenského pracovníka na školách zvýšením hodin dotace výchovného poradce ev. školního psychologa

- posílit personálně pracoviště pedagogicko-psychologických poraden

- poradenskou činnost znovu rozšířit na středoškolskou mládež

- metodicky vybavit poradenská pracoviště pro zlepšení preventivních činností

- realizovat primární i sekundární prevenci, odhalovat včas příznaky různých poruch chování včetně geneze příčin a stanovení nápravných opatření

- důsledně spolupracovat s odděleními péče o děti a mládež a zlepšit spolupráci se v; pracovišti a institucemi, které hájí zájmy dětí.

3. Ostatní opatření

3.1. Vzdělávání pedagogických pracovníků

Kvalitní pregraduální i postgraduální vzděláni pedagogických pracovníků je předpokladem kvalitní pedagogické práce na školách všech stupňů.

Pro plněni úkolů prevence kriminality ve školách a školských zařízeních je nutno:

- ve výuce psychologie, sociální pedagogiky, speciální pedagogiky a pedagogiky volného času se zaměřit i na tuto problematiku

- zlepšit systém dalšího vzdělávání pedagogů (inovační vzdělávání) pro činnosti škol v obasti výchovy k zdravému životnímu stylu, etického a právního vzdělávání, v prevenci drogových závislostí, v pěstování komunikativních dovednosti, v umění řešit konfliktní situace

- výchovnou práci fakult připravujících pedagogické pracovníky zaměřit na vytváření osobnosti pedagogického pracovníka.

3.2. Spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR a Ministerstvem vnitra ČR

Pro účely prevence kriminality je nutno;

- rozšířit nabídku středních a vyšších škol připravujících odborníky v oblasti sociální péče a soudnictví

- posílit zákonná opatření zdůrazňující odpovědnost rodičů (zákonných zástupců dítěte) za plnění povinné školní docházky

- dořešit legislativní nedostatky ve výkonu ústavní a ochranné výchovy.

3.3. Posílení dohledu školní inspekce na činnost zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu

2. Konkrétní aktivity - úkoly

Úkoly jsou členěny dle oblasti působeni.

Úkoly, které jsou přímo uloženy vládou usneseními 341/94 a 594/94, jsou zvýrazněny

2.1. Organizační zabezpečení úkolů a oblast koncepce výchovy a vzdělávání, státní správy ve výchovné vzdělávací soustavě

2.1.1. Vytvořit propojení kontrolní systém zpětných informací v oblasti prevence kriminality prostřednictvím ŠÚ a ČŠI.

Termín /dále jen T/:30.6.1995

2.1.2. Inspekční činností cíleně sledovat úroveň a výsledky opatření škol a školských zařízení v oblasti prevence kriminality a negativních sociálních jevů. Sledovat zvláště činnost pedagogicko-psychologických poraden a výchovných poraden při detekci a nápravě výchovných obtíží. Na základě zjištěných skutečností podávat návrhy na nápravy poradnímu sboru vytvořenému dle úkolu 2.1.3.

T: průběžně

2.1.3. Ustanovit komisi koordinující plnění úkolů v oblasti prevence jako poradní orgán ministra. Vytvořit nově systematizované místo koordinátora tohoto orgánu. Dalším úkolem komise by bylo řešení nových aktuálních úkolů a sledování účinnosti kontrolního systému.

T: ustavení poradního sboru a vytvoření místa koordinátora do 30.6.1995, dále průběžně

Ekonomické náklady /dále jen EN/: mzdové prostředky - 1 pracovní úvazek 11 tř.

EN: 300 tis Kč

2.2. oblasti předškolní výchovy.

2.3.l. Připravit a vydat modelový program spolupráce mateřské školy rodinou zaměřený na zvyšování výchovných kompetencí rodičů i jejich odpovědnosti za vývoj a prospíváni děti a na prevenci sociálně patologických jevů.

T: 31.13.1995

EN: Na vydání příručky 30 str.6,5 tis ks, expedice

EN:50 tis Kč

2.3. V Oblasti základního školství

2.3.1 Zpracovat koncepci etické a právní výchovy jako součásti vzdělávacího programu základní školy a navrhnout způsob jejího uplatnění.

T: 30.9.1995

EN: v rámci rozpočtu

2.3.2. Zpracovat pomocné texty, filmy, videozáznamy, pomůcky a technické prostředky pro přípravu učitelů v oblasti sociální prevence.

T: 30.9.1996

EN: 1 000 tis Kč

2.4. V oblasti středního vyššího školství

2.4.1 V rámci přípravy standardů všeobecně vzdělávacích předmětů vypracovat standardy pro oblast etické a právní výchovy.

T: 1. 9. 1996

EN: v rámci rozpočtu

2.4.2 Prověřit možnosti aplikace metodiky Peer programů pro oblast prevence zneužívání návykových látek i prevence kriminality na středních školách.

T: 15. 9. 1995

EN: grant 80 tis Kč

2.4.3. Vypracovat návrh studijního oboru pro činnost tzv. probačního úředníka pro potřeby justice - výkon alternativních trestů.

T: 21. 12. 1995

EN: 30 tis Kč služby

2.5 V oblasti volného času, zájmové činnosti, výchovy mimo vyučování

2.5.1. Zařazovat do Programů podpory a ochrany dětí a mládeže projekty, zaměřené na sociální prevenci a prevenci kriminality.

T: průběžně

EN: v rámci prostředků na projekty

2.5.2. Vypracovat a vydat náměty pro činnost v oblasti výchovy mimo vyučování (školní družiny, školní kluby, střediska volného času dětí a mládeže, domovy mládeže), s důrazem na aktivity v sociální prevenci, prevencí kriminality, prevenci závislostí na návykových látkách, včetně prevence agresivního chování, šikany a vandalismu, rasismu, záškoláctví.

T: 31. 12. 1995

EN: příručka 60 stran, 12 tis ks, poštovné

EN: 120 tis Kč

2.5.3. Pokračovat v kontinuálním výzkumu kriminality a sociálně patologických projevů mládeže a rozšířit jej o témata intolerance, rasismu, antisemitismu.

T: 31. 12. 1995

EN: v rámci rozpočtu

2.6. V oblasti ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

2.6.1. Zvyšovat kapacitu výchovných ústavů pro mládež a středisek výchovné péče tak, aby odpovídala aktuální i perspektivní potřebě - navýšení lůžek o 100 lůžek, profilace zařízení.

T: průběžně

EN: nárůst o 100 lůžek

EN: 25 540,5 tis Kč

2.6.2. Analyzovat příčiny zvýšené útěkovosti z výchovných ústavů.

T: 30. 12. 1995

EN: grantový úkol 40 tis Kč

2.6.3. Navrhnout modely individuálních a skupinových preventivních a terapeutických aktivit vedoucích k zamezení útěkovosti z výchovných ústavů.

T: 30. 6. 1996

EN: v rámci rozpočtu ústavu

2.6.4. Zpracovat návrh vyhlášky o výši kapesného a normách pro ošacení a věcnou pomoc.

T: 30.8. 1995

EN: v rámci rozpočtu

2.6.5. Zpracovat návrh optimalizace počtu dětí ve výchovných skupinách.

T: 31. 12. 1995

EN: grant 10 tis Kč

2.7. Poradenské činnosti

2.7.1. Vypracovat návrh nové vyhlášky o výchovném poradenství, včetně návrhu na uplatnění školního psychologa.

T: 31. 12. 1995

EN: v rámci rozpočtu

2.7.2. Zpracovat metodiku činností výchovného poradce na základní škole a připravit novelu nařízení vlády ČR č. 503/1992 (úprava týdenního úvazku výchovného poradce na 2 hod týdně na 100 dětí.)

T: 30. 11. 1995

EN: rozšíření úvazku na 2 hod týdně na 100 žáků školy - v rámci rozpočtu.

2.7.3. Vypracovat návrh metodiky prevence agresivního chování, šikany, vandalismu za aktivní účasti předem připravených vrstevníků /Peer programy/.

T: 30. 11. 1995

EN: 400 hod po 120 Kč, příručka 50 str., 10 tis ks

EN: 100 tis Kč

2.7.4. Vypracovat metodiku Peer programů k prevenci závislosti na návykových látkách a jejich zavedení do běžné praxe škol a školských zařízení.

T: 31. 12. 1995

EN: Vydání metodické přírůčky 50 str., 5 tis ks

EN: 100 tis Kč

2.7.5. K postupnému zavádění metodiky Peer programů připravit pod vedením kvalifikovaných odborníků lektory a aktivisty těchto programů.

T: průběžně

EN: v rámci rozpočtu skupiny 5 a IDM

2.7.6. Vypracovat metodiku nových forem práce poradenství pro volbu povolání a spolupráce s Informačními a poradenskými středisky úřadů práce

T: 31. 12. 1995

EN: v rámci programu Phare

2.7.7. Připravit a proškolit pracovníky pedagogicko - psychologických poraden, středisek výchovné péče na plnění úkolů v prevenci kriminality

T: 31. 12. 1995

EN: 50 hod kurs pro 120 pracovníků

EN: 60 tis Kč

2.7.8. Navýšit počet pracovníků pedagogicko-psychologických poraden na limit 1500 dětí na jednoho poradenského pracovníka.

T: 31. 12. 1996

EN: 340 pracovníků 10. platová třída

EN: 45000 tis /45 mil/ Kč

2.7.9. V pedagogicko-psychologických poradnách zavést metodickou přípravu preventivních aktivit.

T: 31. 12. 1995

EN: v rámci rozpočtu

2.8. V oblasti přípravy pedagogů

2.8.1. Zajistit odbornou a metodickou přípravu učitelů v oblasti sociální prevence, prevence kriminality, mravní a právní výchovy a zařadit tato témata do dalšího vzdělávání.

T: 30. 6. 1996

EN: grant 100 tis Kč, realizace bude 1 mil Kč, celkem 1,1 mil Kč.

2.8.2. Tématiku sociální prevence, prevence kriminality, etické a právní výchovy zařazovat do pregraduálního studia učitelů.

T: průběžně

EN: realizace studia v rámci rozpočtu

2.8.3. Iniciovat vznik center sociální prevence na vysokých školách.

T: 31. 12. 1996

EN: kalkulace na 2 centra /dle odboru 30/ 3 000 tis/ 3 mil/ Kč

2.8.4. Zvýšit počet posluchačů v oborech poradenská psychologie, sociální pedagogika.

T: průběžně

Celkové náklady na realizaci opatření do konce roku 1996 jsou Kč 76.530.500 (76,6 mil Kč) nad rámec rozpočtu MŠMT.

V případě, že, bude ministerstvo financi trvat na úpravě finančních nároků předkládáme požadavky v tomto členění;

Původní rozpočet 76,6 mil Kč byl snížen o 15 mil Kč pro mzdové náklady pro nové pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a o 170 tis Kč na mzdové náklady koordinátora.