Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Usnesení vlády č. 341/94 ukládá ministru zdravotnictví v termínu do 31.3. 1995 vypracovat Rezortní program činností vztahujících se k prevenci kriminality.

Obecně se Ministerstvo zdravotnictví na prevenci kriminality podílí a bude podílet v několika základních sférách:

1. ve sféře primární zdravotní péče, tzn. v linii prvotního kontaktu pacienta se zdravotnickým zařízením.

2. na úrovní Republikového výboru pro prevenci kriminality,kam Ministerstvo zdravotnictví ČR vyslalo svého zástupce,

3. na úrovni soudně -lékařské diagnostiky násilných a trestných činů,

4. na úrovni spolupráce s dalšími rezorty při řešení problematik za jejichž řešení je zodpovědno více rezortů,

5. na úrovni podpory a spolupráce s nestátními a neinstitucionárními aktivitaci zabývajícími se prevencí stavů, které mohou vést ke kriminalitě.

5. na úrovni tvorby právních norem ovlivňujících poskytování zdravotní péče.

Převážné procento aktivit Ministerstva zdravotnictví je soustředěno na děti a mladistvé, neboť pro sociální vývoj dítěte se za rozhodující považují. prvá léta života; právě v tomto období je kontakt mezi dětmi (rodiči) a zdravotnickými pracovníky poměrně intenzivní a zdravotně-sociální prostředí, ve kterém se dítě nalézá lze aktivně ovlivňovat.

Jde zejména o včasné odhalování problematických rodin (disfunkční rodiny), toxikomanie, alkoholismu, prostituce a dalších negativních jevů; na úrovni praktických lékařů a ošetřujících lékařů bude docházet k vzájemnému propojování institucionární péče (např. ke komunikaci ošetřujících lékařů a alkohol-toxikomanických poraden) i k propojování institucionární a komunitní péče (např. v případě toxikomanií může docházet k zapojování toxikomanů do terapeutických komunit).

Problematika týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte byla řešena v rezortu Ministerstva zdravotnictví ČR rovněž v rámci dohodovacího řízení ke Zdravotnímu řádu.

Zdravotní řád obsahuje v příloze č.2 problematiku preventivní péče: byl položen důraz na posouzení. sociální úrovně rodiny praktickým lékařem pro děti a dorost: lékař by tedy neměl sledovat pouze zdravotní stav, nýbrž i psychický vývoj dítěte.

V příloze č.3. Zdravotního řádu, týkající se dispenzární péče jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost povinováni dispenzarizovat děti ohrožené sociálním prostředím, tzn. i děti týrané.

Způsob komplexního poskytování zdravotní péče je zakotven i v připravovaných právních normách; např. zákon O zdravotní péči obsahuje princip povinnosti ošetřujícího lékaře zajistit komplexní péči v případě, že zjistí, že nastalo - či hrozí zdravotní postižení.

Zákon o podmínkách poskytováni zdravotní péče prosazuje zavedeni ohlašovací povinnosti pro všechny zdravotnické pracovníky při podezření na týrání, zanedbávání a zneužívání děti a mladistvých.

Ministerstvo zdravotnictví ČR dále připravilo Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého, který mimo zdravotních údajů o dítěti obsahuje poučení rodičů a dětí týkající se prevence kouření, drog, sexuální výchovy, laické první pomoci, prevenci úrazovosti dětí, zásadám zdravé výživy.

Podobně nabývá na významu kontakt mezi zdravotnickými pracovníky a školskými zařízeními v rámci preventivních prohlídek, výchovy k rodičovství, sexuální výchovy apod.

V posledních letech též přibývá občanských sdružení, která doplňují institucionární péči o drogově závislé, oběti trestných činů, svobodné matky apod.; i tyto aktivity jsou v oblasti zájmu Ministerstva zdravotnictví a jsou aktivně podporovány.

Při Ministerstvu zdravotnictví byla vytvořena mezirezortní komise, která se zabývá problematikou týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte; jedná se o hledání způsobů prevence, diagnostiky a včasné léčby řešení těchto neblahých jevů a o koordinaci činnosti jednotlivých rezortů v této problematice.

V rámci spolupráce Ministerstva zdravotnictví ČR se skupinou odborníků vedenou prim. MUDr. Nešporem byl vypracován materiál, který řeší alkoholové a drogové závislosti; z něhož vyplývá, že se síť záchranných pracovišť pro děti a mladistvé v krizi rozšířila např. o centrum krizové intervence při psychiatrické léčebně v Bohnicích, linku důvěry v Praze 2, linku důvěry v Praze 3, Bílé Vodě, Mladé Boleslavi, Ostravy, linku naděje v Brně, dětské krizové centrum v Praze 4 (zde je možnost přenocování matek s dětmi), azyl pro mládež v krizi na Praze 9 (s nonstop provozem), kontaktní centrum na Praze 7, a systém alkohol-toxických poraden.

1. 4. 1994 byla otevřena poradna na ochranu sociálně ohrožených dětí pro Prahu 10, jejím hlavním smyslem je vyhledávání týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, vyhodnocování těchto případů, přítomnost odborníků při stycích s dětmi v konfliktních rozvodových a porozvodových situacích, sledování děti umístěných v ústavní výchově z hlediska možnosti návratu do rodiny nebo právního uvolněni pro náhradní rodinnou péči.

Odborníci pracující v komisi pro řešení problematiky týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte ustanovené při MZ ČR ve spolupráci s kriminalisty připravili novou metodiku výslechu dětí, které se staly obětmi násilného trestného činu, jedná se o použití loutek (panenek, na kterých dítě demonstruje techniku provedení násilného činu). První zkušenosti při práci s těmito loutkami jsou více než dobré, dítě je aktivní, spolupracuje a není výslechem příliš traumatizováno.

Problematika zneužívání drog a omamných látek tvoří samostatnou kapitolu v oblasti prevence krimi.nality; tato problematika je obsahem zvláštních usnesení Vlády České republiky a tento materiál ji tedy podrobněji nerozebírá (jedná se o usnesení Vlády ČR č. 446/1993 a č. 549/1994).

Za nesmírně důležité primárně preventivní opatření považuje Ministerstvo zkvalitnění diagnostiky trestných a násilných činů: tato diagnostika je prováděna na odděleních soudního lékařství, kterých je v současné době v České republice třináct.

Na základě tohoto programu bude zkvalitněno doškolování pracovníků soudního lékařství, a to zejména o možnost získáváni nových poznatků prostřednictvím Institutu pro další vzdělávání; pracoviště soudního lékařství (tato pracoviště nespadají do systému všeobecného zdravotního pojištění) budou dále dovybavena nutnou přístrojovou technikou.

Ministerstvo zdravotnictví též spolupracuje při realizaci některých preventivně zaměřených programů, jako např. programu PEER, který využívá aktivní účasti předem připravených vrstevníků při prevenci kriminálních deliktů mládeže.

Projekt LATA (laskavá alternativa trestu pro adolescenty) je dalším programem, na nějž MZ participuje, tento program je zaměřen na delikventní mládež.

Finančně i koncepčně též podporujeme aktivitu "Bílý kruh bezpečí", která se soustřeďuje na oběti trestních činů a "Linku bezpečí" při nadaci Naše dítě, která poskytuje poradenské služby dětem v tísni.

K preventivním opatřením druhotně patří i perinatologický program, který Ministerstvo zdravotnictví realizuje; v návaznosti na něj se snažíme ovlivňovat právní normy vytvářené jinými rezorty (např. Trestní řád) a dále finančně i koncepčně podporujeme činnost občanských sdružení zabývajících se ochranou nenarozeného života.

Plnění usnesení vlády ČR č. 341/1994 - návrh požadavků na státní rozpočet v roce 1996

Dne 21. 7. 1994 schválila porada vedení Ministerstva zdravotnictví ČR okruh problémů týkajících se prevence kriminality; v roce 1995 natrhujeme k jejich realizaci následující částky,:

Úkol vypracovat do, 31. 3. 1995 rezortní programy činnosti vztahujících se k prevenci kriminality vyplývá ze schválené koncepce a programu prevence kriminality a je dán usnesením, vlády t č. 341 ze dne 15. 6. 1994. Jeho uložen.i bylo vyvoláno požadavkem, aby. zaměření preventivních opatřeni pro působnost jednotlivých rezortů respektovalo strukturu kriminality, závažnost, četnost a další, specifika jejich jednotlivých forem a druhů, teritoriální rozložení, dynamiku změn v jejím vývoji apod.

Celostátní Koncepce a programu prevence kriminality vychází z koncepce Ministerstva vnitra ČR v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnostní doktríny Policie ČR.

V rezortu obrany ČR doposud ucelený systém prevence kriminality neexistoval. Předkládaný návrh koncepce a programu prevence kriminality usiluje o komplexní řešení této problematiky. Navazuje na ji zmíněné koncepce, které podtrhuji nutnost mezirezortního, koncepčního a systémového řešení. Vymezuje cíl, nejzákladnější metodologická východiska, strukturální a organizační požadavky a předpoklady pro mezirezortní spolupráci. Zdůrazňuje význam působení především v primární prevenci kriminality jako oblasti, která byla v Armádě ČR-dosud nejméně uplatňována..

1. Stav a vývoj kriminality v rezortu obrany ČR [vyhodnocení stavu a vývojových trendů jednotlivých druhů kriminality v rámci rezortu obrany není cílem tohoto materiálu.]

Po roce 1989 došlo v naší republice ke značnému nárůstu kriminality, a ten se zákonitě projevil i v rezortu obrany. Z analýzy jejího vývoje vyplývá, že dochází k jejímu každoročnímu nárůstu. Vnitrorezortní trend koresponduje s vývojem v celé společnosti.

Na trestné činnosti se podílejí všechny kategorie příslušníků ČR - vojáci v základní službě, z povoláni, v další službě, vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičeni -a občanští zaměstnanci. Převažuji vojáci v základní službě. Je to kategorie blízká věku mladistvých, tj. skupina, u níž je celospolečensky zaznamenáván největší výskyt sociálně-patologických jevů.

Trestná čin.nost v Armádě ČR je koncentrována především do dvou základních podskupin (viz příloha IV, tabulky č. 1 a 2):

A. Trestné činy vojenské,

(hlava XII trestního zákona, č.140/1961 Sb., ve zněni pozdějších zákonů)

V roce 1994 tvořily 64,6 z celkové trestné činnosti. Nejčastěji se vojáci dopouštěli svémocného odloučení (69,3% z trestných činů vojenských). Zvýšil se počet případů porušování povinností strážní a dozorčí služby (ve srovnání s rokem 1993 nárůst a téměř 120). V tomto období se vojáci častěji dopouštěli trestného činu urážky mezi vojáky (o 34% více než v roce 1993).

Porušování práv a chráněných zájmů vojáků (tzv. šikanováni) je specifickou kategorií, kterou veřejnost vnímá velmi negativně. Přes poměrně velký rozsah šikanování jsou jednotlivé případy pečlivě utajovány a k jejich odhalení dojde zpravidla pouze u činů se zjevnými následky (zranění, psychické zhroucení šikanovaného). Proto ve statistice Vojenské policie představuje šikanováni pouze 3,9 % z celkové trestné činnosti. Z výzkumů prováděných v minulých letech stavem aplikovaných sociálních výzkumů vyplynulo, že naprostá většina respondentů (81%) se stala obětí některé z forem šikanování. Tento sociálně-patologický jev je poměrně často spojen s požíváním alkoholu (29% zjištěných případů šikany bylo spácháno pod vlivem alkoholu).

B. Majetková trestná činnost

V roce 1994 tvořila 29,8% z celkové trestné činnosti v Armádě ČR. Jde zejména o škody vzniklé při dopravních nehodách, krádeže munice, zbrani, PHM a dalšího vojenského materiálu.

Celkový objem škod vzniklých na majetku rezortu obrany činil v tomto roce více jak 45 miliónů Kč.

2. Hlavní příčiny vzniku trestné činnosti

Struktura kriminality v rezortu obrany koresponduje s prostředím, v němž vojáci a civilní personál žijí a plni úkoly. Zdroje a širší souvislosti vzniku kriminality jsou však shodné pro celou společnost. Uvolnění společenských vazeb po zhroucení totalitního státu, jeho represivních složek, falešně chápaná svoboda a demokracie vedly k nárůstu obecné kriminality (zejména pak recidivního, násilného charakteru) a k posilováni míry organizovaně trestné činnosti (včetně zvětšování vlivu působení mezinárodního zločinu). Ekonomický pohyb, restrukturalizace vlastnických vztahů, zaváděni nových kategorií ekonomických nástrojů (např. nová daňová soustava) vedlo zákonitě k nárůstu hospodářské a majetkové trestné činnosti.

Na vzniku kriminálně závadového jednání se podílí subjektivní a objektivní faktory.

Subjektivními faktory podmiňujícími vznik kriminality jsou osobnostní, sociálně determinované dispozice pro problémové chováni. Zda se skutečně rozvinou v sociálně-patologické chování nebo zůstanou latentní, je podmíněno celou řadou faktorů.

Negativní osobnostní vlastnosti je možné postihnout pomocí psychodiagnostických metod, a tak provádět depistáž potenciálně problémových jedinců. Tímto postupem lze snižovat riziko výskytu mimořádných událostí, trestných činů a závažných kázeňských přestupků. V průběhu odvodního řízení, kdy je posuzována celková schopnost branců k výkonu vojenské služby, se však v současné době psychologické vyšetřeni neprovádí. Zatím je pouze nezbytnou součástí výběru do speciálních vojenských jednotek (např. mírové jednotky OSN).

U většiny útvarů a jednotek došlo v uplynulých letech k podstatnému snížení počtu vojáků z povolání. To často způsobuje nadměrný psychický a fyzický stres vojáků v činné službě a vytváří zvýšené předpoklady pro projevy negativních vlastností, respektive selhání těch, kteří musí plnit stanovené úkoly v náročnějších podmínkách. Projevuje se rovněž nízká psychická a fyzická odolnost mladé generace.

Objektivními faktory ovlivňujícími vznik trestné činnosti v armádě jsou jednak faktory vnitřní, týkající se podmínek služby a života vojáků a občanských zaměstnanců, jednak vnější, týkající se širšího společenského prostředí.

Mezi objektivní faktory patří především neplnění funkčních povinnosti u vojáků v základní službě i vojáků z povolání, nezkušenost velitelů v ovlivňování sociálních procesů u jednotek, která se projevuje v nedostatcích v organizovanosti denního života jednotky, v nedodržování kázně, v nedostatečné znalosti základních řádů, v necitlivém přístupu některých velitelů k podřízeným, v závadách ve výkonu strážní a dozorčí služby, v absenci systematické kontrolní činnosti, a také nedostatečná technická vybavenost ostrahy. V některých případech silně negativně intervenuji takové faktory jako rodina, vrstevníci, pracovní kolektiv apod. Také nesprávně chápaná humanizace a demokratizace vojenské služby vytváří často větší prostor pro trestnou činnost. Jedná se o širší sociálně psychologické aspekty, které nejsou dosud ve společnosti, ani v armádě plně postihovány.

1. Cíl prevence kriminality.

Hlavním cílem prevence kriminality je vytvářet předpoklady pro tvorbu a využíváni účinných mechanismů směřujících k systematickému odstraňování příčin kriminality a vytváření příznivých podmínek pro nekriminální chování vojenského a civilního personálu Armády ČR (dále AČR).

2. Oblasti preventivního působení:

. Primární - působeni na zájmové sociální skupiny (brance, odvedence, vojáky v činné službě, občanské zaměstnance) a na vojenské prostředí, odhalování příčin a podmínek vzniku kriminality v AČR, stanovení principů ochrany jedince i majetkových hodnot svěřených armádě.

I. Sekundární - práce s problémovými jedinci a skupinami (potenciální pachatelé trestné činnosti v AČR), eliminace rizikových faktorů vojenského prostředí, příčin a podmínek vzniku kriminogenních situaci.

III.Terciální - opatření zaměřená na kriminálně narušené jedince nebo skupiny osob (včetně recidivistů), na nefunkční a narušené sociální klima umožňující vznik recidivy trestné činnosti.

Objektem sekundární a terciální prevence jsou jedinci s.negativně strukturovanými osobnostními vlastnostmi a s nedostatky v socializaci. Důležitým úkolem je jejich depistáž již při odvodovém řízení, získání dostatku informací o těchto jedincích a při práci s nimi uplatňování pedagogicko - psychologických poznatků, postupů a dovedností. Tato prevence se vztahuje především na vojáky v základní službě. Při přijímání ostatního.vojenského a civilního personálu je třeba důsledně dodržovat požadavky na výběr (požadavek morální a trestní bezúhonnosti, osobnostní a profesní kvality). Kriminální jednání. vede v těchto případech k propuštěni ze služebního nebo pracovního poměru.

3. Strukturální a organizační prvky fungování systému prevence kriminality v rezortu obrany

Otázka prevence kriminality je především problémem řízení a vedení lidí. Hlavním subjektem jejího uskutečňování je na všech úrovních řízeni příslušný velitel (řídicí pracovník).

Rezortní Komise. pro prevenci sociálně-patologických jevů, je poradním orgánem ministra obrany. Řeší problematiku prevence kriminality, zneužívání drog, šikanování, projevů rasismu, abusu alkoholu apod.

Oddělení programů a služeb personalistiky personálního odboru Ministerstva obrany plní koncepční a normotvorné úkoly v oblasti prevence sociálně-patologických jevů v rezortu obrany.

Odděleni sociální prevence a pomoci personálního úřadu Ministerstva obrany je výkonným orgánem. Rozpracovává přijatou koncepci prevence sociálně-patologických jevů do podmínek Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR. Metodicky ovlivňuje realizaci prevence kriminality na všech úrovních řízení vojsk.

Nositeli úkolů v oblasti prevence sociálně-patologických jevů v AČR jsou velitelé, náčelníci a ostatní vedoucí pracovníci. Rozhodující je jejich schopnost jednat s lidmi, ovlivňovat sociální procesy u jednotek. Jejich odbornými orgány pro tuto oblast jsou organizační prvky systému personálního managementu.

Základem funkčnosti celého systému je spolupráce nejen všech složek podílejících se na sociální prevenci v rezortu obrany, ale také součinnost se státními orgány a institucemi, orgány územní samosprávy, odbory, občanskými iniciativami a hnutími, církvemi a pod.

4. Hlavní směry činnosti v oblasti prevence kriminality

1. Sjednotit a zefektivnit působení všech odpovědných složek rezortu obrany v oblasti prevence kriminality na základě rozkazů ministra obrany a závazných rozhodnutí rezortní Komise pro prevenci sociálně-patologických jevů.

2. Podporovat aktivity subjektů orientovaných na spolupráci s AČR (např. Svaz vojáků z povolání, Svaz vojenské mládeže) v oblasti prevence sociálně-patologických jevů.

3. Vybudovat armádní informační systém, poskytující komplexní údaje o kriminálních, činech. Poznávací a výzkumnou činnost zaměřit také na odhalování příčin kriminality a navrhovat účinnější postupy v její prevenci.,

4. Důsledně dodržovat základní právní normy (zejména rezortní základní řády a předpisy), jejíchž porušování, respektive ne-dodržování umožňuje vznik kriminogenních situací.

5. Koordinovat činnost všech subjektů podílejících se v rezortu obrany na výchově a procesu adaptace mladých lidi na vojenskou službu.

6. Odbornou přípravu velitelů a ostatních vedoucích pracovníků zaměřit také na "umění jednat s lidmi".

7. Organizovat a podporovat činnost vojenských poradenských pedagogicko - psychologických, právních a duchovních služeb a zaměřovat je rovněž do oblasti ochrany příslušníků AČR před kriminalitou. V případě nedostatku vojenských specialistů využívat služeb teritoriálně příslušných civilních poradenských institucí.

8. Do preventivních aktivit zapojovat rezortní i mimorezortní hromadné sdělovací prostředky..

9. Při prevenci sociálně-patologických jevů úzce spolupracovat s příslušnými místními orgány.

10. Navazovat a prohlubovat mezinárodni spolupráci AČR s armádami demokratických států v oblasti prevence kriminality.

5. Program prevence kriminality v rezortu obrany ČR na období 1995 - 96

1. Rozpracovat koncepci a program prevence kriminality v AR včetně organizačního a finančního zabezpečení do podmínek jednotlivých druhů vojsk, přímo podřízených útvarů a zařízeni Ministerstva obrany a Generálního štábu (do konce 1. pololetí 1995). Úkoly prevence kriminality zapracovávat do plánovacích dokumentů.

2. Uzavřít smlouvu o vzájemné spolupráci Vojenské policie s Policii ČR (i při řešeni prevence kriminality). Součinnostních vztahů využívat především v oblasti informační, vzděláváni, školství a při prevenci trestné činnosti v rezortu obrany.

3. Dobudovat informační systém Vojenské policie, poskytujíc i komplexní informace o kriminalitě v AČR.

4. V rámci personálního managementu vypracovat koncepci humanitních služeb v AČR. V této souvislosti řešit i využiti psychologických služeb oblasti výběru osob, do AČR, včetně odvodního řízení.

5. Usilovat o zkvalitňování výuky společenských věd (právo, psychologie, pedagogika, sociologie, teorie řízení apod.) ve středních a vysokých vojenských školách. Zaměřit ji více na osvojení vědomostí a dovedností pro práci s lidmi a na prevenci sociálně-patologických jevů.

6. Ve vzdělávacích programech poddůstojnických škol posílit společenskovědní tematiku (právní znalosti, základy psychologie, pedagogiky, sociologie, teorie řízení) s, důrazem na "umění jednat s lidmi. Větší pozornost věnovat prevenci sociálně-patologických jevů.

7. Zpracovat a realizovat projekt spolupráce s armádními i mimorezortními hromadnými sdělovacími prostředky v oblasti prevence kriminality.

8. Připravit a realizovat v roce 1996 projekt celoarmádního reprezentativního výzkumu drogové závislosti a postojů vojáků v základní službě a vojáků z povoláni k požívání omamných látek a kriminalitě (psychologická vyšetření, sociologický výzkum, monitoring situace v požíváni drog).

9. Zpracovat projekt reprezentativního výzkumu příčin a důsledků šikanování mezi vojáky v základní službě a realizovat jej ve 2. pololetí 1995.

10. Poskytovat podporu aktivitám Svazu vojenské mládeže zaměřeným na boj proti šikanování.

11. K omezení majetkové kriminality realizovat koncepční řešení ochrany majetku technickými prostředky.

12. Ve spolupráci s rezortními zařízeními (Český armádní film, oddělení vydavatelské a nakladatelské činnosti) vydávat pro potřeby rezortu účelové publikace, zpracovávat videopořad apod., určené ke zvyšování efektivity prevence sociálně-patologických jevů v AČR.

6. Ekonomická rozvaha

Předkládaný program prevence kriminality v převážné míře obsahují opatření organizačního charakteru a klade jen malé požadavky na financování z rozpočtu rezortu. Investiční a neinvestiční náklady na preventivní opatření jsou zahrnuty v rozpočtech jednotlivých zainteresovaných složek Ministerstva obrany a Generálního štábu.

Plánované položky budou pokryty z rozpočtu rezortu obrany. V roce 1995 v celkové výši 91 miliónů Kč

V roce 1996 budou prostředky plánovány v rámci rozpočtu rezortu obrany:

celková plánovaná výše 137,6 miliónu Kč

Realizaci Koncepce a programu prevence sociálně patologických jevů v rozortu obrany v roce 1996 by prospělo zvýšení finančních prostředků pro plnění úkolů v následujících oblastech:

1. Zakoupení plynového chromatografu, který bude používán v ústavu soudního lékařství ÚVN Praha v rámci preventivního zjišťování abusu drog u vybraných náročných profesí (např. piloti, vojenští pozoravatele při OSN, vojáci zařazení do mírovných operací OSN, příslušníci brigád rychlého nasazení apod.):

a) investiční náklady - 2 mil. Kč. na pořízení přístroje a 0,7 mil. Kč na nákup testovacích látech a chemikálií. tj. celkem 2,7 mil. Kč

b) neinvestiční náklad - o Kč.

2. Zřízení a vybavení centrálního pracoviště psychologie a sociologie, které bude koncepčně a metodicky řídit činnost jednotlivých specializovaných pracovišť rezortu obrany v oblasti prevence sociálně-patologických jevů:

a) investiční náklady -2 mil. Kč (jde především o MTZ a vybavení přístrojovou a diagnostickou technikou).

b) neinvestiční náklady - 0,1 mil. Kč na nákup psychodiagnostických metod.

3. Vyroba videopořadů, zaměřených na prevenci sociálně-patologických jevů v AČR:

a) investiční náklady - 1,5 mil. Kč, Průměrné náklady na výrobu asi 20 minutového pořadu činí asi 0,2 mil. Kč.

b) neinvestiční - o Kč.

4. Nákup odborných publikací, časopisů a ostatních účelově zpracovaných materiálů, zaměřených na prevenci sociálně - patologických jevů:

a) investiční náklady - o Kč.

b) neinvestiční náklady - 2 mil. Kč.

5. Přednášková činnosti špičkových civilních odborníků v rámci přípavy funkcionářů odpovědných v rezortu MD za oblast pravence sociálně-patologických jevů.

a) investiční náklady - o Kč.

b) neinvestiční náklady - 1,4 mil. Kč.

6. Ve vzdělávacích programech poddůstojnických škol a základních velitelských kurzech posílit společenskovědní tématiku (právni znalosti, záklay psychologie, pedagogiky, sociologie, teorie řízení) s důrazem na "umění jednat s lidmi". Větší pozornost věnovat prevenci sociálně-patologických jevů:

a) investiční náklady - o Kč.

b) neinvestiční náklady - 3 mil. Kč.

7. Vytvořit systém diagnosticko-regenerační center ve vojenských školách a u vojsk na úrovni sborů a brigád k realizaci programu zdravého zravotního stylu a komplexní tělovýchovné péče o vojáky a další příslušníky AČR:

a) investiční náklady - přístrojová tělovýchovná technika - 2 mil. Kč.

b) neinvestiční náklady - 0,3 mil. Kč.

8. Vydávat pro potřeby rezortu účelové publikace, zpracovávat učetní pomůcky apod., určené ke zvyšování efektivity prevence sociálně-patologických jevů v AČR:

a) investiční náklady - 1,5 mil. Kč.

b) neinvestiční náklady - o Kč.

9. Finanční zabezpeční pobytu zahraničních expertů, kteří se budou podílet na přednáškách a seminářích k problematice prevence sociálně-patologických jevů v rezortu MD:

a) investiční náklady - o Kč.

b) neinvestiční náklady - 0,3 mil. Kč.

10. Stáže a kurzy vybraných pracovníků rezortu v zahraničí:

a) investiční náklady - o Kč.

b) neinvestiční náklady - 1 mil. Kč.

11. Nákup software a nových diagnostických metod pro psychologická pracoviště v rezortu obrany. V rámci screeningových psychologických vyšetření budou psychologové zjišťovat potenciálně problémové jedince. Na základě těchto informací pak mohou příslušným velitelům napomáhat v prevenci sociálně-patologických jevů v AČR

a) investiční náklady - 3 mil. Kč.

b) neinvestiční náklady - o Kč.

12. Realizace sociologických a sociálně-psychologických výzkumů zaměřených ke zjišťění aktuálních postojů branecké populace k alkoholové a nealkoholové toxikomanii, šikaně a kriminálním jevům v armádě:

a) investiční náklady - 0,2 mil. Kč.

a) neinvetiční náklady - 1 mil. Kč.