Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Rada ČRo považuje rok 1995 za velmi důležitý především proto, že v tomto roce se v praxi ověří ekonomická reforma uvnitř Českého rozhlasu a že dojde ke konečnému vyřešení problému rozestavěného rozhlasového střediska Pankrác. K hlavním úkolům vedení Českého rozhlasu v roce 1995 proto patří:

- prodat rozhlasové středisko Pankrác

- důkladně připravit investiční politiku ČRo do roku 2000

- produktivněji využívat archívní fondy

- udržet dominanci ČRo mezi rozhlasovými subjekty v České republice

- zpřesnit Hlavní programové zásady ČRo

- zlepšit programovou úroveň Klubu rozhlasového posluchače - Euroklubu

- zlepšit propagaci ČRo, zejména ČRo 3 - Vltava

- dokončit reorganizaci ČRo - Útvaru techniky, ČRo 3, Studia ČRo Brno

- dokončit rekonstrukci vysílacích pracovišť ČRo 2 a ČRo 3

- odstranit chyby a nedostatky nového ekonomického systému ČRo

- zdokonalit vazbu jednotlivých programových složek

- změřit v terénu reálné dosahy všech vysílacích prostředků ČRo (do 30. 6.)

- usilovat o širší spektrum celoplošných frekvencí, včetně podnětů k novelizaci zákona

- usilovat o možnost denního vysílání na VKV frekvencích ČRo 2

- dokončit instalaci počítačových sítí ve studiích ČRo

- usilovat o dosažení smlouvy na rozhlasové vysílání do zahraničí na období delší než rok

- zlepšit úroveň plánování, koordinace a analýzy programů

- zvýšit prestiž a úroveň festivalů ČRo, zejména Prix Bohemia Radio

- prohloubit spolupráci s ostatními veřejnoprávními médii, především Českou televizí

- usiloval o vytvoření okruhu ČRo 4 - programu pro mladé posluchače.

Rada považuje za velmi potěšitelné, že ve spolupráci s poslaneckou sněmovnou Parlamentu a vládou se pro rok 1995 podařilo Českému rozhlasu vyřešit některé klíčové problémy, zejména zvýšení koncesionářských poplatků a možnost uplatnit sankce na neplatiče. Nadále však některé problémy, jejichž řešení není v možnostech Českého rozhlasu ani jeho Rady, zůstávají a musí na ně odpovědět vláda a Parlament. Patří k nim nepochybně

- přijetí zákona o neziskových organizacích;

- řešení otázky monopolů a. s. České radiokomunikace a České pošty;

- řešení otázky vysílacích sítí takovým způsobem, aby byla ve všech regionech zachována možnost kvalitně celý den slyšet všechny stanice ČRo.

Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada") je ve smyslu zák. č. 484/1991 Sb. orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejností na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu, není však součástí českého rozhlasu. Je spojovacím článkem mezi parlamentem České republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. Kontrola programu je vnější a následná, tzn. že Rada nezasahuje do přímého řízení Českého rozhlasu, záležitostí ekonomických, provozních a personálních (kromě úkolů vymezených zákonem).

Čl. I. Účel řádu

1. Jednací řád Rady stanoví pravidla pro jednání, rozhodování a volby v Radě.

2. Rozvíjí při tom základní ustanovení o Radě, vyplývající ze zákonů české národní rady

č. 484/1991 Sb. o Českému rozhlasu, zejména jeho §§ 4, 5, 6, 7, 8 a 9, a

č. 36/1993 Sb. o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, zejména jeho čl. I, § 5 a čl. V, odst. 1.

3. Pokud v tomto jednacím řádu není jednoznačně určen postup jednání, rozhoduje o něm Rada ad hoc, a to nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

Čl. II. Úkoly Rady

1. Rada provádí kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu (dále jen "ČRo"). Tato kontrola je vnější a následná. Rada ji provádí jednak sama, jednak pomocí odborných expertiz, které zadává; reaguje také na písemné neanonymní podněty posluchačů. Při získávání informaci o názorech na úroveň programu a vysílání využívá Rada veřejných setkání s rozhlasovými tvůrci, posluchači a p.

2. Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele ČRo a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií; generálnímu řediteli stanovuje plat.

3. Rada při svých jednáních vyžaduje od generálního ředitele ČRo pravidelné zprávy o aktuální problematice ČRo.

4 Rada schvaluje rozpočet a závěrečný účet ČRo na základě zprávy nezávislého auditora.

5. Rada schvaluje Statut ČRo navržený generálním ředitelem.

6. Rada zřizuje a ruší regionální rozhlasová studia ČRo s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě.

7. Rada (příp. na základě analýz ekonomických a právních expertů) dává generálnímu řediteli předchozí souhlas ke zcizení nemovitostí ČRo nebo jejich částí, či k jejich zatížení nebo pronájmu na dobu delší 3 měsíců.

8. Rada kontroluje, zda ČRo plní ustanovení zákona č. 36/2993 Sb. § 5 odst. 3 a 4, týkající se ochrany autorských práv a užití děl. Kontrolu provádí Rada na základě předložených smluv mezi ČRo a ochrannými organizacemi autorskými, výrobci a uživateli.

9. Rada rozhoduje o stížnostech týkajících se generálního ředitele.

10. Rada předkládá poslanecké sněmovně parlamentu České republiky výroční zprávu o své činnosti a o činnosti a hospodaření ČRo.

Čl. III. Postavení Rady

1. Rada je spojovacím článkem mezi parlamentem České republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. Rada není součástí ČRo.

2. Rada je ze své činnosti odpovědna poslanecké sněmovně parlamentu České republiky.

3. Partnerem Rady v ČRo je generální ředitel ČRo, který je Radě odpovědný ze zákona. Ostatní zaměstnanci ČRo jsou odpovědni řediteli, který za ně a jejich činnost Radě odpovídá. Personální, provozní a ekonomické otázky jsou v pravomoci ředitele (kromě kompetencí, které zákon určuje Radě) a Rada uplatňuje své požadavky na ČRo jeho prostřednictvím.

Čl. IV. Usnášení a volby v Radě

1. K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů Rady, tj. nejméně pět. Výjimkou je rozhodnutí o odvolání generálního ředitele ČRo před uplynutím jeho funkční doby, k jehož platnosti jsou nutné hlasy alespoň dvou třetin všech členů Rady, tj. šesti.

2. Hlasuje se obvykle aklamací. Předsedající hlasuje též. Jestliže o to požádá některý člen Rady, hlasuje se tajně hlasovacími lístky. Hlasovat tajně hlasovacími lístky se musí při volbě ředitele ČRo a při rozhodování o odvolání ředitele před uplynutím jeho funkčního období.

Čl. V. Předsednictvo Rady

1. Předsednictvo Rady je tříčlenné a tvoří jej předseda a dva místopředsedové, které Rada volí ze svého středu.

2. Jeden člen předsednictva je zvolen mluvčím Rady pro jednání se zástupci sdělovacích prostředků.

3. Volbu předsedy Rady řídí věkem nejstarší z těch členů Rady, kteří nejsou kandidováni.

4. Předseda či některý z místopředsedů Rady může být odvolán před koncem funkčního období na základě rozhodnutí nadpoloviční většiny všech členů Rady při tajném hlasování.

5. Předseda a místopředsedové se podle vlastní dohody střídají v řízení jednání.

6. Předsednictvo vystupuje jménem Rady při oficiálních jednáních v parlamentu České republiky i při jiných významných příležitostech.

7. Mezi zasedáními Rady je předsednictvo oprávněno jednat jménem Rady. Svá rozhodnutí předloží ke schválení nejbližšímu zasedání Rady.

Čl. VI. Jednání Rady

1. Rada jedná podle potřeby, nejméně však dvanáctkrát do roka.

2. K právoplatnému jednání Rady je potřebí přítomnosti nadpoloviční většiny členů, tj. nejméně pěti. Všichni členové Rady musí být prokazatelně pozváni. Nepřítomný člen nemůže svůj hlas delegovat.

3. Sídlem Rady je Praha. Rada se může podle potřeby rozhodnout, že bude zasedat na jiném místě, na příklad v některém mimopražském studiu ČRo.

4. Na svém zasedání Rada rozhoduje o místě a času příštího jednání, pokud není určeno schváleným harmonogramem.

5. Mimořádné zasedání může svolat předseda Rady. Pokud o svolání mimořádného zasedání požádají nejméně tři členové Rady, předseda je svolat musí.

6. Jednání Rady je uzavřené.

7. Rada může do svých jednání přizvat podle potřeby hosty, experty a poradce. O jejich přizvání rozhodne Rada hlasováním.

8. Ředitel ČRo má ze zákona právo zúčastňovat se zasedání Rady. Pokud bude Rada jednat o otázkách volby či odvolání ředitele nebo o stížnostech týkajících se ředitele, požádá ho, aby po dobu tohoto jednání nevyužil svého práva účastnit se zasedání.

9. Program jednání navrhuje předseda nebo jeho zástupce. Své návrhy programu mohou předložit i jednotliví členové Rady. Program každého jednání musí být schválen většinou. Generální ředitel ČRo má právo navrhnout bod programu týkající se jeho kompetence.

10. Předsedající řídí rozpravu, udílí slovo, předkládá otázky k hlasování, prohlašuje jeho výsledek a diktuje do zápisu.

Čl. VII. Kompetence Rady

1. Rada se pravidelně informuje o tvorbě a šíření programu ČRo i o hospodaření ČRo.

2. Potřebné interní informace programového, organizačního a ekonomického charakteru získávají členové Rady prostřednictvím svého předsedy od generálního ředitele ČRo.

3. Jednotliví členové Rady jsou povinni respektovat usnesení, přijatá většinou. Jestliže některý člen Rady chce zveřejnit svůj odlišný názor, může tak učinit pouze jako soukromá osoba.

4. Podněty, stížnosti a připomínky, které nespadají do kompetence Rady, předává Rada generálnímu řediteli ČRo. Pokud Rada uzná za potřebné připojit k materiálu své stanovisko, učiní tak formou upozornění nebo doporučení.

5. Rada má právo vystoupit v ČRo, aby seznámila veřejnost se svými stanovisky.

6. Jménem Rady mohou ve sdělovacích prostředcích vystupovat pouze členové předsednictva, nebo člen Rady, jenž byl usnesením Rady tímto úkolem pověřen.

Čl. VIII. Sekretariát Rady

1. Sekretariát Rady se zřizuje v Praze.

2. Jeho struktura, personální a materiální vybavení i jeho úkoly budou předmětem zvláštního statutu, který není součástí tohoto řádu.

3. Členové sekretariátu jsou v pracovně-právním vztahu k ČRo. Činnost sekretariátu je hrazena z prostředků ČRo.

ČI. IX. Výroční zasedání Rady

1. Jedenkrát do roka se Rada schází k výročnímu zasedání.

2. Úkolem výročního zasedání je komplexní zhodnocení činnosti Rady za poslední rok. Předsednictvo připraví jako úvod do diskuse stručnou výroční zprávu.

3. Povinností Rady je při výročním zasedání zhodnotit práci předsednictva a rozhodnout, zda se přistoupí k odvolání a nové volbě předsedy nebo některého z místopředsedů. Toto rozhodnutí se vykoná tajně lístky.

4. Dalším úkolem výročního zasedání je zhodnotit činnost ředitele v uplynulém roce.

Čl. X. Komise Rady

1. Rada se může usnést, že některé otázky a návrhy svěří k projednání komisím, které si k tomu účelu zvolí.

2. Komise mohou být trvalé nebo ad hoc.

3. Do komisí mohou být Radou jmenováni kromě členů Rady i experti, odborní poradci a zástupci veřejnosti.

4. Komise pořizuje zápis o svém jednání a shrne výsledky svých porad v návrzích, které předkládá Radě.

Čl. IX. Zápis ze zasedání Rady

1. O každém zasedání Rady bude vyhotoven zápis obsahující údaj, jakým způsobem bylo zasedání svoláno, jeho místo a den, jména účastníků, jméno předsedajícího a zapisovatele, předměty a pořad jednání, podstatný obsah rozpravy, otázky předložené k hlasování a výsledek hlasování, popřípadě i protesty a ohrazení.

2. Zápis diktuje předsedající po každém jednotlivém projednaném bodu zapisovateli (členu sekretariátu nebo pověřenému členu Rady). Na závěr schůze se zápis přečte a hlasováním schválí.

3. Usnesení Rady musí být jasně formulované a úkoly termínované a kontrolovatelné.

4. K zápisu se připojí všechny předlohy a písemné návrhy, případně zprávy komisí. Připojí se též eventuální stížnost na Radu nebo jejího člena (členy).

5. Protesty a odchylná stanoviska mohou být přiloženy k zápisu jen tehdy, jestliže byl v zasedání vysloven návrh je přiložit a byly předány předsedajícímu před skončením zasedání.

6. Originál zápisu se uloží v sekretariátu Rady, kopie zápisu se odešle do 14 dnů všem členům Rady.

7. Zápisy jednání Rady jsou kdykoliv k nahlédnutí všem poslancům parlamentu České republiky.

Čl. XII. Hospodaření Rady

1. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. Rozpočet se připravuje jednou ročně a nejméně jednou ročně kontroluje. Rozpočet připraví a kontrolují určení členové Rady. Tento rozpočet není součástí tohoto řádu.

Čl. XIII. Platnost řádu

1. Znění této novely jednacího řádu Rady českého rozhlasu bylo schváleno usnesením Rady ze dne 6. března 1995. Tímto dnem nabyl tento jednací řád platnosti.

2. Stejným dnem pozbývá platnosti dosavadní jednací řád Rady ze dne 22. března 1993.

1) Výsledek hospodaření

Vývoj příjmů a výdajů vedl Český rozhlas počátkem roků 1994 k rozhodnutí omezit původní, již radikálně oktrojovaný rozpočet na rok 1994, na 90%. I takto snížený rozpočet představoval plánovaný deficit ve výši 19 684 tis. Kč. Po dodatečných úpravách provedených ve 2. čtvrtletí se plánovaná ztráta snížila na 18 702 tis. Kč. Při vztahu plánovaných nákladů ve výši 90% původního rozpočtu k rozpočtovaným výnosům v původní stoprocentní výši činila plánovaná ztráta 13 171 tis. Kč. Ve skutečnosti se vztah celkových nákladů a výnosů vyvíjel následovně:

V jednotlivých čtvrtletích roku se čerpání celkových nákladů a tvorba výnosů vyvíjely následujícím způsobem:

Obdobné rozvržení nákladů jako souhrnně za celý ČRo se projevilo u převážné většiny útvarů.

2) Vývoj nákladů

Podrobnou strukturu čerpání celkových nákladů uvádí příloha č. I/2a) a b).

Vyšší čerpání nákladů na vysílače bylo důsledkem prodloužení provozu vysílače Topolná. Na překročení poštovného se podílelo zúčtování poštovního paušálu v 1. čtvrtletí 1994. Spotřebu záznamového materiálu ovlivnilo zejména předzásobeni. redakcí koncem roku 1994. Spotřebu materiálu ovlivnila jednak intenzívní vydavatelská činnost v závěru roku, jednak snaha útvarů koncem roku o předzásobení před účinností nových ekonomických pravidel. O více než polovinu byly překročeny rovněž náklady na závodní stravování. Vyšší čerpání nákladů na odpisy, zejména v závěru roku, způsobila jednak náprava odpisové metodiky a jednak zaúčtování ročních odpisů nově zařízeného majetku.

čerpání nákladů v jednotlivých útvarech je obsaženo v příloze č. I/1a) a b). Na vrub nákladů Kanceláře GŘ byly hrazeny i takové položky, které si jiné útvary zapomněly zahrnout do svého rozpočtu: Tyto zvýšené náklady byly zčásti kryty neplánovanými výnosy.

Situace obchodního oddělení byla zcela specifická, neboť plán především neobsahoval prostředky na provizi reklamní agentuře INTEI MEDIA. Na vrub nákladů tohoto útvaru nabíhaly rovněž náklady související s nově vytvořeným vydavatelstvím, které byly kryty výnosy z téže činnosti.

Překročení celkových nákladů v odboru APF bylo způsobeno vysokou spotřebou záznamového materiálu ve 4. čtvrtletí 1994. Toto období je každoročně výrobně nejexponovanější, přičemž objem výroby byl tentokrát ještě umocněn úspornými opatřeními v předchozích obdobích roku. Jedním z dalších důvodů výše spotřeby záznamového materiálu bylo vytváření zásob v redakcích na rok 1995.

ÚVT rozpočtované náklady dodrželo. Účetní překročení souvisí jednoznačné s vyřazením nepotřebných zásob, které na základě Rozhodnutí GŘ mohly koncem roku provést všechny útvary ČRo s tím, že takto vzniklé náklady nebudou považovány za překročení rozpočtu. úsek dostavby RS Pankrác překročené náklady kryl vyššími výnosy. Základním důvodem překročení bylo provedení havarijních oprav. čerpání nákladů správního úseku způsobilo zejména překročení nákladů na závodní stravování, odpis zůstatkových cen prodaného autobusu a motorových vozidel a likvidace nadbytečných skladů.

Studiím ČRo v regionech schválil v průběhu roku generální ředitel vyšší čerpání některých rozpočtových položek. Podrobný přehled těchto úprav je uveden v příloze č. I/6. Takto upravený rozpočet nákladů překročilo 6 studií.

V Českých Budějovicích způsobily překročení upravených nákladů zejména vyšší náklady na energii, služby a odpisy výpočetní techniky dodané v závěru roku.

Studio ČRo v Plzni pokrylo vyšší čerpání nákladů zvýšenými výnosy. Základní příčinou překročení nákladů ve studiu ČRo v Ústí n. L. bylo vyúčtování nákladů na rekonstrukci vysílacího zařízení koncem roku. Ve studiu ČRo v Brně ovlivnilo překročení plánovaných nákladů nájemné objektů a dále spotřeba energie, odpisy, služby agentur a další služby.

Do vývoje hospodaření ČRo v Ostravě se promítla skutečnost, že se zde vyměnilo vedení studia až v závěru prvního pololetí, v jehož silách již nebylo napravit omyly z předchozích období.

Na překročení nákladů ve studiu ČRo Regina Praha se podílí vyšší náklady na opravy a udržování, dále cestovné, náklady na ostatní služby a propagaci.

3) Vývoj výnosů

Výnosy ČRo dosáhly za rok 1994 výše 882 951 tis. Kč. Z cca 76% se na nich podílely koncesionářské poplatky. Porovnáme-li situaci v jednotlivých čtvrtletích, pak je zřejmé, že příjmy z tohoto zdroje postupné stoupaly. Přesto však byl plánovaný příjem z koncesionářských poplatků splněn pouze na 96,8%. Nižší než plánovanou hodnotu měly i výnosy z reklamního vysílání, které dosáhly 87,3% a činily 9,26% z celkových ročních příjmů ČRo. Za pozornost stojí skutečnost, že vyšší než plánované výnosy se projevily ve všech položkách výnosů, které může ČRo vlastními silami ovlivnit. Příjem ze sponzoringu byl splněn na 125,0%, přestože v průběhu roku příjmy z tohoto zdroje postupně klesaly, neboť podniky své zdroje vyčerpaly počátkem roku v souvislosti s kupónovou privatizací. Tržby z vydavatelské produkce byly takřka devětkrát vyšší než celoroční plán a v jednotlivých čtvrtletích prvního pololetí narůstaly. Podstatný nárůst však znamenalo 4. čtvrtletí 1995. Příjem z písniček na přání postupně klesal. Ostatní tržby obsahují především příjmy z pronájmu a prodeje přebytečného majetku.

Vývoj tvorby výnosů v jednotlivých útvarech uvádí příloha č. I/3a) a b).

Plnění plánované tvorby výnosů obchodního oddělení bylo ovlivněno zejména chybně stanoveným plánem výnosů z reklamního vysílání. Plán totiž vycházel z úhrnných výnosů z reklam, ovšem ve skutečnosti byly tyto výnosy podle smlouvy s agenturou INTEI MEDIA již sníženy o provizi. Tento rozdíl představoval 20,5 mil. Kč.

Nesplnění plánu výnosů zúčtovacího střediska způsobily nižší příjmy z koncesionářských poplatků.

Ve studiu ČRo v Hradci Králové se na vývoji výnosů podílel nižší než plánovaný příjem z reklam a z vydavatelské činnosti.

Studio ČRo v Olomouci zahájilo svou činnost k 1. 1. 1994. V této souvislosti mělo zejména v prvním pololetí s tvorbou výnosů zákonitě problémy. S rostoucím povědomím veřejnosti o existenci tohoto studia výnosy v průběhu roku postupně narůstaly.

4) Náklady na 1 minutu vysílání

Při stanovování metodiky výpočtu nákladů na 1 minutu vysílání v roce 1994 byla zvolena taková metodika, která v rámci ekonomického systému v daném roce alespoň zčásti dává stanicím a studiím ČRo v regionech srovnatelnou základnu. Východiskem byly tyto skutečnosti:

- stanice Radiožurnál dodávala bezplatně část zpravodajství stanici Praha

- studia Ro v regionech dodávala stanici Praha a Vltava pořady za úhradu vyplacených honorářů.

Z uvedených skutečností vyplývá způsob výpočtu těchto nákladů takto:

Z uvedené metodiky vyplývají následující náklady na 1 minutu vysílání:

Ekonomickou situaci ČRo Regina Praha ovlivňuje skutečnost, že pro toto studio zajišťuje některé režijní činnosti ČRo Praha (personalistika, mzdy, stravování, účetnictví atd.), tudíž tyto náklady na rozdíl od ostatních studií ČRo Regina Praha nezatěžují.

5) Vývoj počtu pracovníků a mezd

Vývoj počtu pracovníků a mezd vyjadřují přílohy č. I/8) až 12). Na rok 1994 bylo plánováno v celoročním průměru 1891 pracovníků. Skutečný průměrný počet pracovníků v přepočtu na plnou pracovní dobu činil 1748, tj. o 143 pracovníků méně a 92,4% plánovaného počtu.

Plánovaný objem mzdových nákladů překročilo pouze obchodní oddělení v souvislosti s hmotnou zainteresovaností na tržbách. Celkový objem mzdových nákladů se v porovnání s rokem 1993 zvýšil o 5,6% a současně se snížil počet pracovníků o 17,9% (tj.o 382): To umožnilo nárůst průměrné mzdy o 28,7%.

Průměrná mzda z celkových mzdových nákladů činila 9339 Kč.

Srovnatelnost údajů mezi rokem 1994 a 1993 podstatnou měrou ovlivňuje 15 organizačních změn provedených v roce 1994.

6) Vývoj finanční situace

V důsledku podstatných ekonomických opatření pro rok 1994 se v porovnání se stavem k 31. 12. 1993 zlepšila i celková finanční situace ČRo. Podařilo se zastavit pokles likvidity podniku, který se projevil v průběhu roku 1993, a dosáhnout mírného vzrůstu. ČRo nemá žádné úvěry. Dlouhodobé závazky činí pouze 1 060 tis. Kč a od 31. 12. 1993 se nezměnily. Obsahem tohoto dlouhodobého závazku je majetkový podíl odborové organizace na některých nemovitostech ČRo.

Vývoj příjmů z koncesionářských poplatků a evidovaných rozhlasových přijímačů je obsažen v příloze II. Tato příloha uvádí čisté příjmy z koncesionářských poplatků po odečtu poplatků České poště, tj. tok peněžní hotovosti na bankovní účet ČRo.

Zatímco počet evidovaných přijímačů byl poměrně stabilní, příjem hotovosti z koncesionářských poplatků značně kolísal, což je zřejmé z grafické přílohy č. II/2. Čistý příjem z koncesí byl v roce 2994 o 89 261 tis. Kč nižší než v roce 1993 (příloha č. II/2). Přesto se v průběhu roku podařilo zvyšovat platební stabilitu ČRo tak, že od závěru prvního pololetí již nebylo třeba některé platby odsouvat pro nedostatek finančních prostředků.

Ustálení toku finančních prostředků z koncesionářských poplatků z české pošty je předmětem jednání při přípravě nové smlouvy.

7) Změna ekonomických pravidel

V roce 1994 přetrvával v ČRo ekonomický systém z minulých let. Jeho základním nedostatkem byla skutečnost, že náklady a výnosy týkající se konkrétních útvarů byly na tyto útvary účetně směrovány pouze částečně. Podstatná část nákladů byla účtována odborným útvarům, aniž by byla dále přeúčtovávána. Ty si sice svoji evidenci vedly, pouze však pro svoji potřebu. Komplexní údaje zpracovával pouze ekonomický úsek, ovšem až po ukončení příslušného účetního období, což je pro operativní řízení uvnitř jednotlivých útvarů pozdě. Při nesourodé struktuře a toku ekonomických informací neměl souhrnné údaje pro provádění analýzy příčin problémů v různých okruzích a na různých úrovních řízení k dispozici nikdo. Tato situace měla tyto podstatné následky:

- Jednotlivé útvary nevěděly a ani vědět nemohly, kolik jejich činnost celkově stojí. To je pochopitelně nemohlo motivovat k ekonomickému chování.

- útvary neměly dostatek podkladů k důkladné operativní analýze své ekonomické situace.

Ekonomický systém řízení zavedený od 1. 1. 1995 si klade za cíl uvedené situace odstranit a změnit direktivní ekonomiku v řízení formou ekonomických nástrojů a pravidel. Základním principem je adresovat náklady a výnosy na ty útvary, které s nimi skutečně hospodaří a mohou je tedy svým počínáním ovlivnit. To umožňuje znát úplnou ekonomickou situací kteréhokoliv útvaru. Vzájemné poskytování služeb mezi útvary se děje na základě vnitropodnikových cen. ČRo má na rok 1995 vyrovnaný rozpočet. V tomto rámci jsou jednotlivým divizím a útvarům stanoveny výnosy rovné nákladům. Zaměstnanci ČRo nový systém ekonomického řízení přijali a postupně se podle daných pravidel začínají chovat, což bude mít nepochybně za následek efektivnější hospodaření. Tento vývoj by měl vést v roce 1995 k dosažení takového hospodářského výsledku, který umožní vyrovnat ztrátu z let 1993 a 1994.