Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví Luděk Rubáš zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Štraita dopisem ze dne 25. května 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zdravotnictví Luďka Rubáše na interpelaci poslance Jaroslava Štraita. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ

ČESKÉ REPUBLIKY

MUDr. LUDĚK RUBÁŠ

Vážený pane poslanče,

v odpověd na Vaši ústní interpelaci ve věci populačního vývoje v České republice, vznesenou na 18. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 28. dubna 1994, uvádím:

Porodnost (natalita) je v našem státě statisticky hodnocena od r. 1920. Mezi objektivní faktory vyjadřující hodnoty porodnosti patří především ukazatel počtu porodů na 1000 obyvatel, dále ukazatel přirozeného přírůstku obyvatel (tj. rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých) a tzv. čistá míra reprodukce, která vypovídá o tom, kolik se v příslušném roce narodí ženě dcer, které se dožijí věku své matky.

Z demografického hlediska se do počtu porodů promítají dva spolu související ukazatele:

1) Počet žen ve věku 20 - 30 roků v populaci, které se rozhodnou měrou podílejí na počtu porodů za rok. Početnost ročníků 20-30-letých žen v naší zemi značně kolísá v závislosti na cyklických změnách ve vývoji porodnosti (viz níže),

2) Úhrnná plodnost (fertilita) ženy, tj. průměrný počet dětí živě narozených jedné ženě během jejího reprodukčního období (15 - 45 let).

V posledních 75 letech prochází počet porodů cyklickými změnami v 25-28-letých intervalech (viz přiložený graf).

Nejvyšší vrcholy porodnosti byly v v našem státě zaznamenány:

v r. 1922 (256.000 živě narozených dětí)

v r. 1946 (208.000)

v r. 1974 (192.000)

K nejhlubším poklesům pak došlo

v r. 1937 (154.000)

v r. 1960 (130. 000)

v r. 1992 (122.000)

Na tyto cyklické změny měly vliv zejména historické okolnosti.

První vzestup (vrchol) porodnosti byl zaznamenán v r. 1922 a souvisí s návratem mužů z 1. světové války. Druhý vrchol v r. 1946 vyplynul z existence silných fertilních ročníků z tohoto poválečného období a ukončení 2. světové války. Třetí vzestup (v r. 1974) byl pak důsledkem charakteristiky obou předcházejících vrcholů vývoje. Na nižší hodnotu druhého vrcholu (rozdíl o 48 tisíc živě narozených) měly vliv jednak odsun Němců ze Sudet, jednak snížení počtu rodin se 3 a více dětmi.

Pokles porodnosti v r. 1937 byl způsoben nejprve celosvětovou hospodářskou krizí začátkem 30. let a poté slabšími fertilními ročníky žen z období 1. světové války. Druhý pokles je důsledkem slabých ročníků před 2. světovou válkou a třetí pokles, který v současné době zaznamenáváme, je opět způsoben dvěma předcházejícími poklesy a tím velmi slabými fertilními ročníky. Současně také pokleslo procento rodin se 3 a více dětmi.

Jak již bylo zmíněno v přecházejících odstavcích, do vývoje porodnosti se promítá i úhrnná plodnost (fertilita) žen. V posledních 50 letech dochází v ČR ve shodě s trendem zaznamenávaným v řadě vyspělých zemí postupné ke snižování fertility z 2,9 v r. 1945 (tj. v poměru třídětná rodina) na hodnotu 2,0 v r. 1968 (v průměru dvoudětná rodina). Po přechodném zvýšení úhrnné fertility na hodnotu 2,3 v 70. letech vlivem propopulačních opatření se projevuje opětný pokles do dnešních dnů až na hodnotu 1,7 (tj. zvyšující se procento jednodětných rodin). Tento populační trend však byl ve většině zemí západní Evropy zaznamenán již v 80. letech.

V posledních třech letech se ve vývoji porodnosti v ČR nepříznivě projevoval nízký počet fertilních ročníků žen spolu se zmíněným trendem snižování úhrnné fertility. Očekáváme však, že tento nepříznivý vývoj se v brzké době zastaví a naopak dojde v důsledku zvyšování počtu žen ve věku 20-30 let narozených v 70. letech k opětnému zákonitému nárůstu porodnosti. Vrchol tohoto nárůstu lze očekávat v letech 2003 - 2005, avšak bude ve srovnání s posledním cyklickým vrcholem v r. 1974 zřejmě nižší vzhledem k celoevropskému trendu snižování úhrnné fertility pod hodnotu 2,0.

Vývoji porodnosti může značně napomoci i celková úroveň zdravotní péče, speciálně pak kvalitní zabezpečení plánovaného rodičovství a perinatologické péče, které mají nespornou prioritu v rámci zdravé reprodukce a zdravého vývoje budoucí generace. V tomto směru vyvíjí Ministerstvo zdravotnictví řadu aktivit. Některé z nich jsou obsaženy v připravované koncepci MZ ČR a vyjádřeny v "Programu zdravého sexuálního zdraví" a v "Národním perinatologickém programu".

Případná legislativní opatření ovlivňující vývoj porodnosti by vždy měla být prováděna v širších souvislostech, cíleně a s pečlivým zvážením jejich budoucích dopadů na různé oblasti hospodářského a společenského života.

S pozdravem

Příloha: Graf ilustrující vývoj porodnosti v ČR

Vážený pan

Doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha