Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Vratislava Votavy dopisem ze dne 27. května
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Vratislava
Votavy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
| V Praze dne 27. května 1994 | |
| Čj. 26006/94-OVA |
Vážený pane poslanče,
na 18. schůzi Poslanecké sněmovny jste se
na mne obrátil s interpelaci ve věci ekonomických
důsledků sankcí vyhlášených
Radou bezpečnosti OSN proti Jugoslávii pro Českou
republiku. Zajímá Vás, zda máwláda
představu o tom, jaký je dopad "jugosankcí"
na českou ekonomiku a zda by mohla číselně
vyjádřit ekonomické ztráty s nimi
spjaté.
Hospodářské sankce proti Svazové republice
Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) byly vyhlášeny
rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 757 v roce 1992,
č. 787 v roce 1992 a č. 820 v roce 1993 především
ve snaze přispět k ukončení válečného
konfliktu na území bývalé Jugoslávie,
spojeného s utrpením nevinného civilního
obyvatelstva. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou pro Českou
republiku, stejně jako pro všechny členské
státy OSN závazné a jsou v zájmu tohoto
mezinárodního společenství.
Vláda ČR se problematikou ekonomických důsledků
pro ČR, vzniklých uplatňováním
sankcí vůči. SRJ, zabývala již
v roce 1993 a usnesením ze dne 28. 4. 1993 č. 218
uložila místopředsedovi vlády a ministru
financí ve spolupráci s ministry průmyslu
a obchodu, zemědělství, dopravy a zdravotnictví
provést odhad předpokládaných škod
v souvislosti s uplatněním rezoluce RB OSN č.
820/93 a dalších k situaci v Bosně a Hercegovině
a k sankcím proti SRJ. Bylo provedeno zjištění
přímých a nepřímých
škod, které jak o důsledek -těchto opatření
vznikají nebo vzniknou v ČR. Zjištěné
údaje vycházejí z již dříve
prováděného šetření, doplněného
kvalifikovaným odhadem. Je třeba však zdůraznit,
že výše těchto škod není a
ani nemůže být konečná, neboť
se jedná o veličinu časově proměnnou,
závislou na rozsahu uplatňovaných sankcí
a časovém horizontu, v němž se důsledky
sankcí projevují. Povaha některých
škod navíc neumožňuje přímé
finanční vyčíslení. Z toho
důvodu je nutno považovat údaje dále
uvedené pouze za orientační. Informace o
rozsahu předpokládaných škod byla projednána
a vzata na vědomí vládou dne 5. 1. 1994.
Z této informace vyplývá, že celkové
ocenění přímých a nepřímých
škod vzniklých ČR na základě
dostupných podkladů a kvalifikovaného odhadu
je následující:
Jednorázové škody u organizací MPO ČR
činí 17 mil. USD a zahrnují nelikvidované
pohledávky podniků a další náklady
vzniklé neuskutečněním dodávek
již rozpracované výroby, náklady na
její uskladnění apod.
Škody vzniklé ve sféře zahraničního
obchodu jsou předběžně vyčísleny
částkou 259,4 mil. USD. Je sem zahrnuto především
kladné saldo ČR z clearingového platebního
styku (69,4 mil. USD po jeho rozdělení mezi ČR
a SR v poměru 2:1) a pohledávky podniků zahraničního
obchodu, které činí cca 190 mil. USD.
Škody v oblasti dopravy představují 82,9 mil.
Kč, z toho v železniční dopravě
činí roční ztráty v tržbách
za tranzitní přepravy zásilek z bývalé
Jugoslávie asi 80 mil. korun. V oblasti civilního
letectví dosahují škody vzniklé nedobytnými
pohledávkami výše 2,9 mil. Kč. Omezení
letového provozu nad územím Srbska a Černé
hory se projevilo vyšším využitím
letových mezinárodních cest nad územím
ČR letadly třetích států a
tedy jistým zvýšením příjmů
z přeletových poplatků. V silniční
dopravě jsou vyšší náklady spojené
s prodloužením ujeté vzdálenosti objížďkami
přes Rumunsko a Bulharsko a zdržením na hraničních
přechodech poněkud kompenzovány vyššími
poplatky pří tranzitu přes území
bývalé Jugoslávie ve srovnání
s Rumunskem a Bulharskem.
Další ztráty vzniklé případným
zpřísněním režimu tranzitu zemního
plynu do Chorvatska a Slovinska byly odhadnuty na 13,7 mil. USD.
Celkové zmíněné škody tedy představují
částku přesahující 290 mil.
USD a 82,9 mil. Kč. V organizacích ministerstva
zemědělství a zdravotnictví lze předpokládat,
že by ke ztrátám docházet nemělo,
nebo embargo se nevztahuje na relevantní komodity.
Ministerstvo financí ČR obdrželo na konci roku
1993, v souvislosti s rozhodnutím o úhradě
úrokových nákladů na splatné
pohledávky za realizované dodávky a provedené
práce, jejichž odběratelem byli zákazníci
z území SRJ, -tj. Srbska a Černé hory,
doklady 11 organizací o výši splatných
pohledávek, které činily 3.256 mil. Kč.
Ze státního rozpočtu ČR byla provedena
úhrada organizacemi zaplacených úroků
za rok 1993 v částce 531,6 mil. Kč.
Pokud jde o kompenzaci těchto škod, chci připomenout,
že podle čl. 50 Charty OSN má každý
stát, jemuž vzejdou z provádění
preventivních nebo donucovacích opatření
Rady bezpečnosti OSN proti některému státu
zvláštní hospodářské problémy,
právo poradit se s Radou bezpečnosti o řešení
těchto problémů. Už bývalá
ČSFR využila tohoto práva a požádala
RB o konzultace ohledně řešení problémů
svých ztrát. Této kompenzace se snaží
dosáhnout i nejvíce postižení sousedé
SRJ - Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Ukrajina. Zatím
však nebylo dosaženo žádných výsledků.
Vzhledem k tíživé finanční situaci,v
níž se OSN nachází, je nutno možností
kompenzace posuzovat reálně.
Tolik tedy lze uvést jako odpověd na Vaši interpelaci
ke zmíněné problematice.
S pozdravem i
Vážený pan
PhDr. Vratislav Votava
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky