Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha č. 1

(1) Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny (dále jen "komise") se skládá z předsedy, místopředsedy, ověřovatelů a z dalších členů.

(2) Předsedu komise volí Poslanecká sněmovna. Místopředsedu a dva ověřovatele komise volí komise.

(3) Ke zvolení místopředsedy komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise.

(4) Členství v komisi je nezastupitelné.

(5) Úkoly organizační a administrativní povahy zabezpečuje pro komisi organizační tajemník, který není členem komise.

Předseda komise zejména

a) svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise,

b) navrhuje pořad schůze komise,

c) organizuje činnost komise,

d) odpovídá za činnost komise Sněmovně,

e) zastupuje komisi navenek,

f) plní další úkoly, jimiž ho komise pověří.

Předsedu komise zastupuje místopředseda komise v rozsahu stanoveném v čl. II s výjimkou věcí, které si předseda komise vyhradí.

Tajemník komise zejména

a) organizačně zajišťuje činnost komise, zabezpečuje přípravu a průběh jejích schůzí,

b) odpovídá za zpracování a rozeslání zápisu ze schůze komise všem členům komise,

c) zajišťuje evidenci opatření a úkolů, které vyplynuly ze schůze komise a podle pokynů předsedy komise informuje komisi o jejich plnění,

d) zajišťuje styk komise s Kanceláří Poslanecké sněmovny.

(1) Komise urychleně projedná věc, která má být vyšetřena, a svá zjištění předloží s návrhem Poslanecké sněmovně (dále jen "Sněmovna").

(2) Komise postupuje při vyšetřování tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož by mohla při rozhodování vycházet. Komise zjišťuje se stejnou pečlivostí všechny okolnosti vyšetřované věci a k jejímu objasnění provádí důkazy z vlastního i jiného podnětu.

(3) Členové komise hodnotí důkazy týkající se vyšetřované věci podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém zvážení všech okolností, a to jednotlivě i v jejich souhrnu.

(4) Doznání osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, nezbavuje komisi povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti vyšetřované věci.

(5) Jednání před komisí je ústní; důkaz výpovědí svědka, znalce nebo jiné osoby provede komise zpravidla tak, že uvedené osoby vyslechne.

(6) Komise smí při svém rozhodování přihlédnout jen k těm důkazům, které byly před ní provedeny.

(7) Komise poučí svědka, znalce, popřípadě jinou osobu, v každém období vyšetřování o jejich právech a povinnostech; komise umožní uvedeným osobám uplatnění jejich práv.

(8) Komise dbá, aby se osoby, které se účastní jejího jednání, zdržely všeho, co by mohlo narušit nebo znevážit průběh jednání.

(9) Komise spolupracuje zejména s ministerstvy, s jinými správními úřady, se státním zastupitelstvím a s orgány územní samosprávy.

(1) Komise rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Způsob hlasování navrhne předsedající schůze. Hlasuje se veřejně nebo tajně. Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.

(2) Hlasování řídí předsedající schůze, který komisi upozorní, že bude přistoupeno k hlasování.

(3) K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise.

(4) Předsedající vyhlásí výsledek hlasování tak, že sdělí počet přítomných členů komise, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat.

(5) Každý člen komise může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti způsobu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne komise.

(6) Vyhoví-li komise námitce proti výsledku hlasování, musí se hlasování opakovat.

(7) Komise přijímá o výsledcích svých jednání usnesení, které podepisuje předseda a ověřovatel komise.

(1) Členové komise se hlásí o slovo u předsedajícího zdvižením ruky. Předsedající jim uděluje slovo v pořadí, ve kterém se o ně přihlásili.

(2) Ujmout se slova, klást otázky a vyjadřovat se k projednávaným věcem, lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedajícího.

(3) Komise může na návrh kteréhokoli člena schůzi přerušit a jednání odročit; současně může stanovit, kdy bude schůze pokračovat.

(1) O schůzi komise se pořizuje zápis. Komise může rozhodnout, že se pořídí i zvukový nebo jiný záznam.

(2) V zápisu se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili, stručný obsah jejich vystoupení, jmenovitý seznam členů komise hlasujících o usneseních k jednotlivým bodům pořadu včetně výsledku hlasování, seznam členů komise, kteří byli řádně omluveni a údaje o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení a prohlášení, popřípadě jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

(3) Zápis schvaluje předseda komise, který jej podepisuje společně s ověřovatelem výboru nejpozději do 7 dnů od skončení schůze. Zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců k archivnímu uložení.

(4) Do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu, mají právo nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. Komise může rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu, s výjimkou záznamu o hlasování, může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba.

(5) O opravě a doplnění zápisu, popřípadě jiného záznamu a o námitkách proti těmto záznamům rozhoduje komise; její rozhodnutí je konečné.

(6) Předseda komise je oprávněn opravit v zápisu, popřípadě v jiném záznamu, písařské chyby nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Opravu podepíše předseda a ověřovatel komise.

(1) O důležitých úkonech učiněných v průběhu vyšetřování, zejména o výslechu svědka, znalce nebo jiné osoby, se sepíše protokol, který musí zejména obsahovat

a) označení komise,

b) místo, čas a předmět úkonu,

c) jméno a příjmení, osob, které byly úkonu přítomny,

d) stručné, vylíčení průběhu úkonu včetně jeho obsahu,

e) námitky přítomných osob proti obsahu protokolu.

(2) Protokol o výpovědi osoby neznalé českého jazyka, se sepíše v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše se do protokolu příslušná část výpovědi, pokud možno také v jazyce, v němž tato osoba vypovídá.

(3) V odůvodněných případech lze kromě protokolu pořídit i těsnopisecký záznam, který se spolu s přepisem připojí k protokolu. K zachycení průběhu jednání lze použít i jiného vhodného prostředku zejména zvukového záznamu. Záznam takového prostředku se spolehlivě uschová a v zápisu o schůzi poznamená, kde je uložen.

(4) Protokol podepisuje ihned po provedení úkonu předsedající, popřípadě i ten, kdo úkon prováděl a osoba, které se úkon týkal. Má-li protokol více stránek, musejí být podepsány všechny stránky. Odmítne-li osoba, které se úkon týkal, protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním důvodu odmítnutí.

(5) Na ukládání protokolu k archivnímu uložení, nahlížení nezúčastněných osob do protokolu včetně pořizování výpisu a opisu a na opravu a doplnění protokolu se použije přiměřené ustanovení čl. VIII odst. 3, 4 a 6.

(6) Protokol se diktuje zřetelně a hlasitě. Předsedající může osobě, které se úkon týká, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktovala. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

(1) Na doručování písemností a předvolávání některých osob se užije přiměřené ustanovení zvláštního předpisu. [§ 62 až 64 trestního řádu.

§ 19 a 20 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.]

(2) Při poskytování svědečného, znalečného a náhrad nutných výdajů osobám zúčastněným na jednání komise se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu. [§ 104 a 111 trestního řádu.

§ 29 až 33 vyhlášky č. 37/1992 Sb.]

Příloha č. 2

1. Volby konané Poslaneckou sněmovnou (dále jen "Sněmovna"), jakož i volby vyžadující její souhlas, připravuje pro Sněmovnu volební komise Sněmovny (dále jen "volební komise").

2. Návrh na ustavení volební komise připravuje, z návrhů předložených poslaneckými kluby, (čl. VI bod 2) skupina poslanců, delegovaná poslaneckými kluby na základě parity.

3. Volební komisi ustaví skupina poslanců podle zásady poměrného zastoupení (čl. IV bod 5).

4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem.

5. Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.

7. Ustavení volební komise podle čl. I bod 3 předloží předseda volební komise Sněmovně na vědomí.

8. Volby konané Sněmovnou řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak.

1. Předsedu Směmovny a místopředsedy Sněmovny volí Sněmovna tajným hlasováním.

2. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby.

3. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců.

6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Poslanecké sněmovny a parafovány dvěma oveřovateli volební komise.

7. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

9. V místnosti, kde se sčtítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

10. Poslanec volí předsedu Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto X;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto X.

11. Poslanec volí místopředsedy Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Sněmovny zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto X;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto X.

12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v čl. II bod 10 nebo čl. II bod 11 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

Volba předsedy Sněmovny

14. V prvém kole je předsedou Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.

16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

18. Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů Sněmovny

19. V prvém kole jsou místopředsedy Sněmovny zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

20. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Sněmovny, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

21. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů (postupuje však nejvýše dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst); při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

22. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

23. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

24. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Sněmovny a místopředsedů Sněmovny se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede:

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,

c) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

d) počet platných hlasů odevzdaných proti navrženým kandidátům.

25. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně, v souladu s předchozím bodem, předseda volební komise.

1. Ověřovatele Sněmovny nominují poslanecké kluby na základě parity tak, aby sněmovna měla nejméně 10 ověřovatelů.

2. Navrženou nominaci ověřovatelů Sněmovny schvaluje Sněmovna na návrh předsedy volební komise.

3. Neschválí-li Sněmovna nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty.

Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení

1. Výbory (komise) ustavuje Sněmovna potvrzením kandidátky navržené volební komisí.

2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné.

3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

4. Poslanci, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému poslaneckému klubu.

5. Ustavení výboru, (komise) navrhne volební komise tak, že

a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu;

c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo tomu poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů;

d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmena a) až d) tohoto bodu.

6. Poslanci, který nebyl zařazen do žádného výboru (komise), se nabídne členství v některém z výborů (komisí). Takového člena výboru (komise) zvolí Sněmovna, na návrh volební komise, většinovým způsobem.

7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Sněmovně ke schválení. Potvrdí-li sněmovna předložený návrh je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Sněmovny. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení výboru (komise) požádá poslanecké kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Sněmovně nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení.

8. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení výboru (komise) přeruší se schůze Sněmovny k vyřešení sporných otázek.

Počet zvolených poslanců Sněmovny 200

Stanovený počet členů výboru (komise) 21

Počet členů poslaneckých klubů 62, 53, 37, 26, 11, 11.

a) Počet poslanců zvolených do Sněmovny se vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který se zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním.

200 : (21 + 1) 22 = 9,09

b) Volebním číslem se vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým se přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu.

Přidělená místa

62 : 9,09 = 6,82 6

53 : 9,09 = 5,83 5

37 : 9,09 = 4,07 4

26 : 9,09 = 2,86 2

11 : 9,09 = 1,21 1

11 : 9,09 = 1,21 1

celkem 19 zbytek 3

c) Zbylá nerozdělená místa se přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují největší zbytky po dělení.

6,82 6 6

5,83 5 + 1 6

4,07 4 4

2,86 2 + 1 3

1,21 1 1

1,21 1 1

celkem 21

Volba komisí většinovým způsobem

9. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Sněmovna na návrh volební komise.

10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné.

11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že

a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu;

c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotivým poslaneckým klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů;

d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmene a) až d) tohoto bodu.

13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé poslanecké kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném poslaneckým klubem.

14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Sněmovny hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.

15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

16. Získá-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců více kandidátů, než je stanovený počet členů komise, obsadí se jejich místa těmi kandidáty, kteří získali nejvyšší počty hlasů. Při rovnosti hlasů pro kandidáty na posledních místech se jejich volba opakuje.

17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů (postupuje však nejvýše dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst).

19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

20. Nebyl-li ani po druhém kole volby obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Sněmovny.

Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí

22. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Sněmovny.

23. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), nastupuje na něj náhradník, určený předsedou poslaneckého klubu, jehož byl předchozí poslanec členem. Nebyl-li poslanec členem žádného klubu nebo nenavrhne-li předseda poslaneckého klubu náhradníka ve lhůtě stanovené předsedou Sněmovny, zvolí Sněmovna náhradníka, na návrh volební komise, většinovým způsobem.

Ustavení organizačního výboru

24. Organizační výbor trvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. IV bod 1 a 8).

1. Výbor zvolí na ustavující schůzi svého předsedu.

2. Výbor předloží Sněmovně návrh na potvrzení volby svého předsedy.

3. Nepotvrdí-li Sněmovna zvoleného předsedu výboru, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu. Nezvolí-li výbor nového předsedu v určené lhůtě nebo Sněmovna nově zvoleného předsedu nepotvrdí, zvolí předsedu výboru Sněmovna.

4. Má-li zvolit předsedu výboru Sněmovna, jsou oprávněny předložit návrh na takovou volbu poslanecké kluby zastoupené ve výboru, z nichž každý může navrhnout jednoho kandidáta.

5. Návrhy kandidátů na předsedu výboru se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

6. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

7. Volební komise předloží Sněmovně v abecedním pořadí jména a příjmení kandidátů na předsedu výboru, tak jak je navrhly poslanecké kluby.

8. Předsedající schůze Sněmovny dá hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.

9. Zvolen je kandidát, který získal nejvyšším počtem hlasů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Při rovnosti nejvyššího počtu hlasů se volba kandidátů opakuje.

10. Nezíská-li žádný z kandidátů na předsedu výboru nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.

11. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

12. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

13. Nebyl-li předseda výboru zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

1. Sdružování klubů a poslanců pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.

2. Tam kde tento volební řád mluví o poslaneckém klubu rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika poslaneckými kluby.

3. Do doby zvolení Senátu vykonává funkci společné volební komise Sněmovny a Senátu volební komise zřízená podle bodu 1 až 7 tohoto volebního řádu.