Velmi úzké pracovní
kontakty byly navázány mezi experty Policie
ČR a Bezpečnostní informační
služby (BIS). Při řešení konkrétních
velmi závažných případů
jsou sestavovány společné týmy
BIS a Kriminální policie.
Spolupráce se zahraničními
partnery je jednou z priorit kriminální policie.
Zahraniční experti školí naše kriminalisty.
Policisté jsou vysíláni na krátkodobé
i dlouhodobé stáže a kursy na specializovaná
pracoviště, která se zabývají
potíráním jednotlivých druhů
organizovaného zločinu v zahraničí.
Jediným limitem v této oblasti je nedostatek jazykově
připravených policistů.
Finanční machinace
Problematikou finančních
machinací se zabývá ÚKP společně
s odbory hospodářské kriminality v krajích
a od 1.1.1994 nově konstituovanou Službou policie
pro odhalování korupce a závažné
hospodářské trestné činnosti.
Nástroje pro širší možnost postihu
finančních machinací byly rozšířeny
novelou trestního řádu, který umožňuje
vstup do bankovního tajemství po zahájení
trestního řízení a novelou trestního
zákona, který stanovuje skutkovou podstatu trestného
činu spočívajícího v zastírání
původu peněz pocházejících
z trestné činnosti. Tyto nástroje však
nejsou dostatečné.
Z článku 86 "Evropské
dohody o přidružení mezi ČR a ES",
který se týká "praní špinavých
peněz", vyplývá, že je potřeba
tuto problematiku zákonně upravit. V gesci Ministerstva
spravedlnosti pracuje skupina, složená ze zástupců
MS, MF, ČNB a MV, která připravuje návrh
zásad zákona o předcházení
legalizaci příjmů z trestné činnosti
(pracovní název).
Problematika drog
Jedním ze základních
koncepčních úkolů vlády České
republiky pro rok 1993 bylo vytvořit systém koordinovaného
boje proti drogové kriminalitě.
Garantem drogové problematiky
je ministerstvo vnitra. Centrální výkonnou
složkou Policie ČR je Odbor drog Ústředny
kriminální policie ČR. Plní úkoly
v oblasti potírání a předcházení
drogové kriminality v České republice.
Pro koordinaci drogové
politiky na národní úrovni zřídila
vláda ČR meziresortní Protidrogovou komisi.
Jako první a základní úkol vypracovala
Protidrogová komise materiál "Koncepce a
program protidrogové politiky"., který
byl schválen usnesením vlády.
Meziresortní Protidrogová
komise vznikla na základě Dohody o spolupráci
v oblasti ochrany před omamnými a psychotropními
látkami, podepsané 3. března 1993 mezi ministerstvem
vnitra, ministerstvem spravedlnosti, ministerstvem práce
a sociálních věcí ministerstvem průmyslu
a obchodu, ministerstvem školství mládeže
a tělovýchovy, ministerstvem zdravotnictví,
ministerstvem financí, ministerstvem zahraničních
věcí, dodatečně se připojilo
ministerstvo obrany a generální prokuratura.
Na základě doporučení
výborů Parlamentu ČR bylo rozhodnuto, že
bude posíleno postavení Protidrogové komise
a zásadním způsobem rozšířeny
její pravomoce při zadávání
jednotlivých, v komisi dohodnutých úloh ve
věcně příslušných resortech.
Drogovou problematikou se pravidelně při svých
schůzkách budou zabývat i příslušní
ministři minimálně dvakrát do roka.
Zahraniční partneři
Policie České republiky, včetně představitelů
Europolu, konstatují, že jsme připraveni stát
se přidruženým členem Europolu. Vyjímku
tvoří oblast legislativy, kde bude nutno ještě
před přijetím rekodifikovaných trestních
kodex příjmout některá zásadní
opatření. Jde zejména o zákonnou
úpravu problematiky odhalování organizovaných
forem trestné činnosti a zvláště
pro působení tzv. "skrytých vyšetřovatelů"
s možností legální provokace trestné
činnosti, konfiskace majetku pocházejícího
z organizované trestné činnosti a jeho event.
použití v boji se zločinem, možnosti vstupu
do bankovního tajemství v předprocesním
stadiu, zmírnění trestu za ochotu svědčit
proti spolupachatelům, rozšíření
ochrany svědků v případě organizovaného
zločinu a tzv. průvozu kontrolovaných zásilek.
3.1.3. Rasové konflikty
Ministerstvo vnitra koncem roku
1993 zpracovalo rozbor střetů, v jejichž důsledku
byla hlášena napadení Romů a členů
jiných etnických skupin v ČR. Materiál
"Interetnické konflikty" byl zaslán premiérovi
vlády a projednán ve Výboru petičním,
pro lidská práva a národnosti Parlamentu
ČR. Premiér vlády i poslanci požádali
a další sledování a analyzování
této závažné problematiky i v průběhu
roku 1994 za spolupráce MV, MS a MZV.
Již v roce 1991 byl tehdejším
policejním ředitelem vydán metodický
pokyn k "ujednocení postupu policistů České
republiky při plnění úkolů
k ochraně bezpečnosti osob a majetku před
protiprávním jednáním extremistických
skupin a hnutí". Tento pokyn je stále v platnosti.
Vzhledem k tomu, že dochází
k aktivizaci a vyšší organizovanosti skupin s
extremistickým zaměřením, vydal policejní
prezident na základě vyhodnocení situace
jednotlivých regionech vnitřní pokyn o prováděni
zákroků proti extremistickým skupinám.
Policie ČR
v uvedené oblasti postupuje takto:
a)
kriminální policie v úzké součinnosti
s Bezpečnostní informační službou
ČR rozkrývá organizační struktury
extremistických skupin a informuje o jejich připravovaných
akcích další represivní složky
Policie ČR,
b)
v případě narušení veřejného
pořádku či překročení
zákonných norem represivní složky Policie
ČR nekompromisně proti extremistickým jevům
zakročují.
Od roku 1992 až k dnešnímu
drti byly např. jen na území hl.m. Prahy
stíháno pro trestné činy související,s
podporou propagací fašismu a fašismu celkem 260
osob.
3.2. Rizika, která mají
bezprostřední vliv na úroveň vědomí
občanů o ochraně jejich osobních svobod,
zdraví a majetku.
Majetková, hospodářská,
násilná kriminalita a klesající bezpečnost
silniční dopravy jsou druhy trestných činností,
které se vyznačují bezprostřední
"viditelností" s okamžitou reakcí
postižených. Z politického hlediska přímo
ovlivňují názory občanů na
plnění volebních programů.
Opatření, která
se vztahují k těmto rizikům, mají
mnoho společných rysů a vzájemně
se prolínají.
K částečné eliminaci jedné
skupiny (hospodářská kriminalita) povedou
i navržené legislativní změny vztahující
se k organizovanému zločinu.
Policie ČR v uplynulém
roce začala ofenzívněji reagovat na vývoj
trestné činnosti,
začala vytvářet metody, prostředky,
ale i rezervy k mobilizaci a racionalizaci svých sil, To
vše dokumentuje celá řada konkrétních
organizačních opatření, ale i počet
hodin, které jednotliví policisté odsloužili
nad základní dobu služby.
V dalších odstavcích
následují nejpodstatnější organizační,
preventivní a legislativní aktivity k těmto
rizikům.
3.2.1. Opatření
organizační
Většina trestné
činnosti je obyvatelstvem spojována se schopností
Policie ČR regulovat růst trestné činnosti
a postihovat pachatele.
Pravděpodobně nejvíce
ovlivňují pocit osobního ohrožení
krádeže a vykrádání aut, kapesní
krádeže a krádeže vloupáním
do objektů (byty, obchody, podniky apod,). Ministerstvo
vnitra spatřuje hlavní preventivní opatření
v přítomnosti policistů v ulicích
a v jejich schopnosti rychle reagovat a přesouvat se z
místa na místo.
V průběhu roku 1993
byla vypracována náborová kampaň,
jejíž úspěšnost se projevila v
počtech přijatých policistů ke konci
roku 1993 a na počátku roku 1994. Zatímco
k 1.9.1993 nastoupilo do základní odborné
přípravy pouze 74 policistů, k 1.12.1993
to bylo již 271 a k 1.3.1994 432 policistů. Nábor
je soustředěn předně na doplněni
stavů pořádkové a cizinecké
a pohraniční policie.
Účinným a
aktivně užívaným opatřením
je posilování hlídkové služby
zejména absolventy středních policejních
škol MV ČR nebo policisty z jiných útvarů
Okresních ředitelství a Městských
ředitelství Policie ČR, popřípadě
zásahovou jednotkou (např. Most, Kladno, Plzeň,
Pardubice, Prostějov).
Mezi nejúčinnější
experimenty roku 1993 patří vytvářeni
malých týmů k objasňování
zvlášť závažné trestné
činnosti a k zamezení trestné činnosti
v mimořádně ohrožených teritoriích
(většinou centra velkých měst). Při
vytváření těchto týmů
těsně spolupracují kriminální
a pořádkové a dopravní služby
i další policisté - specialisté.
V některých regionech
se uskutečňují bezpečnostní
akce založené na širší spolupráci
nejen útvarů pořádkové a dopravní
a kriminální služby, ale i cizinecké
policie a dalších součástí P
ČR (např. Praha, jihomoravský region).
Při těchto akcích je často úspěšně
využívána spolupráce s městskou
policií (např. Praha, západočeský,
severočeský a jihomoravský region).
Konkrétně lze uvést
okres Most, kde byl v roce 1993 vypracován a realizován
celý komplex vnitřních organizačních
opatření (plošné rozdělení
sil a prostředků s důrazem na, nejexponovanější
města, "policisté v ulicích").
Úspěch experimentu byl podmíněn i
dobrou spoluprací se státním zastupitelstvím
(dříve prokuraturou) a soudem. Celý experiment
byl v neposlední řadě založen na preventivních
aktivitách občanů (ostraha, zajištění
majetku technickými prostředky apod.) vyvolaných
osvětovými akcemi Policie Výsledkem tohoto
experimentu byl pokles nápadu trestné činnosti
o více než 16,%, což se zásadně
vymyká celorepublikovému trendu.
V okresech s vysokou úrovní
kriminality jsou podle možností vytvářeny
nové malé místní policejní
stanice (od 1.1.1993 do 1.4.1994 jich bylo nově zřízeno
25) a stávající malé policejní
útvary jsou doplňovány chybějícími
policisty. Zároveň jsou tyta okresy dotovány
dalšími policejními místy (tabulkami),
což je umožněno především
dalším zvýšením početních
stavů policie v závěru roku 1993 a počátkem
roku 1994, ale i početních redukcí nevýkonných
útvarů MV a Policie ČR.
Nejvýznamnější
a nejrozsáhlejší investicí pro kriminální
policii je nákup automatizovaného daktyloskopického
informačního systému. V současnosti
probíhá instalace jednotlivých dílů
zařízení. Ve druhé polovině
roku 1994 přispěje tento systém podstatnou
měrou ke zjednodušení práce v této
oblasti a, jak ukazují zkušenosti ze zahraničí,
i ke zvýšení míry objasněnosti,
především při vykrádání
bytů, chat, automobilů, obchodů apod..
Policie ČR zpracovala podrobnou
studii k problematice krádeži automobilů
a navrhla systém legislativních, organizačních
a technických opatření, která
jsou postupně plněna. Jedním z účinných
opatření je ochrana dokladů proti padělání.
V současné době MV připravuje vydání
nového vzoru osvědčení o technickém
průkazu (OTP). Se zaváděním nového
OTP se počítá do konce roku 1994. Tyto nově
připravované doklady k vozidlům budou úrovní
bezpečnosti odpovídat požadavkům světového
standardu ochrany proti padělání a falzifikaci.
Současně bude zaváděn nový,
snadno kontrolovatelný jistící prvek na státních
poznávacích značkách.
Ještě do konce prvního
pololetí tohoto roku bude zaveden systém umožňující
kontrolu velkého množství motorových
vozidel podle SPZ a jejich porovnání s databází
odcizených vozidel a SPZ.
Pokud jde o bezpečnost
silničního provozu, sou po celém území
ČR pravidelně prováděny průběžné
kontroly a desítky dopravně bezpečnostních
akcí, zaměřených na dodržování
pravidel silničního provozu, kontrolu technického
stavu vozidel i na pátrání po odcizených
vozidlech.
Vláda ČR i ministerstvo
vnitra si uvědomují, že základem kvalitního
řešení je především vysoká
profesionální úroveň všech policejních
služeb. Proto své úsilí zaměřují
i tímto směrem. V oboru vzdělávání
nově nastupujících policistů byla
zavedena kombinovaná příprava se zvýšeným
podílem praktických zaměstnání
(profesního výcviku). Je realizováno množství
vzdělávacích aktivit ve spolupráci
se zahraničními partnery (Česká republika
je jedním ze zakládajících členů
Středoevropské policejní akademie).
3.2.2. Prevence kriminality
Vedle řady preventivních
opatření v rovině organizačně
praktické (viz 3.2.1.), byly v roce 1993 položeny
základy pro systematické řešení
prevence kriminality. Bylo nutno vytvořit strukturální
a organizační předpoklady, které v
současné době umožňují
meziresortní koordinaci činnosti jednotlivých
subjektů prevence kriminality a stanovení prioritních
oblastí vzhledem k aktuálnímu stavu a předpokládanému
vývoji zločinnosti.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci
s MPSV, MŠMT, MS, MZ, MO a býv.generální
prokuraturou zpracovalo koncepci a program prevence kriminality,
ministerstvo práce a sociálních věcí
vypracovalo program sociální prevence. Vláda
ČR vzala oba materiály na vědomí v
listopadu 1993. Společný materiál bude předložen
Parlamentu ČR do 31.5.1994.
K 1.1.1994 byl zřízen
Republikový výbor pro prevenci kriminality,
jeho předsedou je ministr vnitra. Činnost republikového
výboru je zaměřena na koordinaci aktivit
jednotlivých resortů. Výbor odpovídá
za úroveň konkrétních preventivních
programů, zaměřených na nejohroženější
lokality a nejrizikovější skupiny (např.
mládež mezi 12-15 lety.
Za realizaci preventivních
programů odpovídají představitelé
místních samospráv. (Je navázána
spolupráce se Svazem měst a obcí, jejímž
výsledkem je například vypracování
a realizace projektu prevence kriminality ve městě
Vsetíně a příprava projektů
v Mostě, Ostravě, Č.Budějovicích,
Olomouci atd.). Specificky zaměřený projekt
prevence je realizován na území obvodu Prahy
5 - na Smíchově a na Jihozápadním
městě.
Jsou navázány kontakty
v oblasti mezinárodní spolupráce (Velká
Británie, Španělsko, Finsko, SRN atd.). Experimentální
studie a výzkumy jsou zaměřeny na tvorbu
konkrétní metod a forem preventivního působení.
Soudy v souladu se zákonem
č.335/91 Sb., o soudech a soudcích prováděly
právně výchovnou činnost v Akademiích
J.A.Komenského, na akcích organizovaných
Jednotou právníků ČR a na středních
školách. Jednotlivé akce byly zaměřeny
zejména na ty oblasti trestné činnosti, které
jsou závažným problémem v daných
lokalitách.
3.2.3. Opatření
přijatá v oblasti legislativy
V legislativní oblasti
reagovala vláda na hlavní rizika související
s kriminalitou zejména předložením vládních
návrhů významných změn trestního
zákona, trestního řádu, zákona
o výkonu trestu odnětí svobody a zpracováním
návrhu zákona o výkonu vazby.
Uvedené vládní návrhy Poslanecká
sněmovna projednala a přijala počátkem
listopadu 1993.
Novela trestního zákona
především
reaguje na některé nově se vyskytující
formy trestné činnosti, související
s prudkým rozvojem podnikatelských aktivit, a to
jednak úpravami stávajících skutkových
podstat, změnami jejich dispozice, popřípadě
zpřísněním sankce; jednak formulováním
skutkových podstat zcela nových, které postihují
nově se vyskytující formy protiprávní
činnosti (zejména neoprávněné
nakládání s osobními údaji,
porušování předpisů o nálepkách
k označení zboží, neoprávněné
držení platební karty, neoprávněný
zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému
prostoru a další). Nové pojetí, s nímž
se Poslanecká sněmovna ztotožnila, vláda
navrhla i pro stanovení mezí nutné obrany.
Tato změna by měla zajistit větší
právní jistotu poškozených při
obraně zejména při útocích
proti jejich tělesné integritě.
Cílem novely trestního
řádu bylo odstranit vytýkané nedostatky
trestního řízení, zejména jeho
přílišný formalismus (který byl
někde samoúčelný), a celé trestní
řízení zjednodušit a zrychlit. I
když uvedená novela nutně respektuje stávající
koncepci trestního řízení vycházející
z tzv. inkvizičního typu trestního řízení,
vyjádřeného a promítnutého
v celém trestním řádu, snaží
se vytvořit určitý mezistupeň postupného
přechodu ke zvýraznění kontradiktornosti
řízení a zvýraznění
úlohy soudu v trestním procesu. To se týká
zejména otázky poměru přípravného
řízení a řízení před
soudem z hlediska rozsahu prováděného dokazování,
jejich cílů a především pak významu
těchto dvou základních stadií. Úloha
přípravného řízení se
přibližuje tomu, co by mělo být jeho
smyslem, t.j. především odhalit pachatele a
vyhledat důkazy, které by měly být
prováděny později v řízení
před soudem. To se v této fázi projevuje
omezením rozsahu skutečností, které
je třeba objasňovat v přípravném
řízení, odstraněním možnosti
vést tzv. trestní stíhání ve
věci a zavedením, jediné formy přípravného
řízení. V řízeni před
soudem dochází k rozšíření
možností vyřízení věci
mimo hlavní líčení a k posílení
významu aktivity stran trestního procesu.
Do novelizace zákona
o výkonu trestu odnětí svobody byl především
promítnut nový postup při zařazení
odsouzených do skupin, který sleduje zajištění
širší propustnosti mezi jednotlivými typy
věznic tak, aby odsouzení byli aktuálně
zařazováni do takového typu věznice,
který odpovídá jejích postoji k výkonu
trestu.
Dalšími právními
předpisy, jež byly v oblasti trestně bezpečnostní
legislativy připraveny vládou ve sledovaném
období (s cílem bezprostředního působení
na bezpečnostní situaci v České republice),
byly celkem čtyři novely zákona č.
283/1991 Sb., o Policii ČR (zákony č. 26/1993
Sb., č. 6711993 Sb., č. 163/1993 Sb., č.
326/1993 Sb.), dvě novely zákona č. 553/91
Sb., o obecní policii, dále novela zákona
č. 418/1990 Sb., o uprchlicích (zákon 317/1993
Sb.) a novela vyhlášky FMV č. 99/1989 Sb.,
o pravidlech silničního provozu.
Tyto předpisy dále
rozšířily okruh pravomocí policejních
orgánů, které jsou nezbytné k plnění
jejích úkolů v současných podmínkách
zvyšujícího se nárůstu určitých
druh. trestné činnosti. Jde např. o rozšíření
oprávnění zjišťovat totožnost
určitého okruhu osob, jejichž činnost
souvisí s trestnými nebo jinými delikty,
a o oprávnění v případě
potřeby tyto osoby zajišťovat, dále o
oprávnění odebírat v některých
nebezpečných situacích zbraně nositelům
bezprostředního násilí, oprávnění
vstupovat při plněni policejních úkolů
do živnostenských provozoven i po skončení
provozní doby a podobně.
V souvislostí s rostoucí
nekázní v silniční dopravě
byly rozšířeny pravomoci policejních
orgánů o oprávnění používat
technických prostředků k zabránění
odjezdu vozidla (tzv. botiček) v případech
porušování ustanovení o zákazu
stání. V návaznosti na právní
úpravu vyspělých okolních států
(SRN, Rakousko) došlo k dílčí úpravě
regulace kamiónové přepravy na našem
území a tím i k určitému zvýšení
bezpečnosti v nákladní silniční
dopravě zejména v příhraničních
oblastech.
Uvedené úpravy znamenaly
také zpřísnění zákonných
podmínek pro přiznání statusu uprchlíka
v České republice, včetně možnosti
rychlejšího vyřizování zřejmě
neodůvodněných žádostí
o tento status, podávaných nezřídka
kriminálně závadovými osobami. Byly
vytvořeny podmínky pro zkrácení pobytu
těchto žadatelů v uprchlických táborech
a podmínky pro až třicetidenní internaci
cizinců, kteří s ohledem na svou protiprávní
činnost mají být vyhoštěni.
4. Opatření v
rozpočtové oblasti
Vláda ČR v průběhu
r. 1993 přijala opatření ke zvýšení
rozpočtu MV. Pro r. 1993 vyčlenila z rezerv státního
rozpočtu 500 mil. Kč.
Vláda ČR v průběhu
roku 1993 vyčlenila finanční prostředky
na zajištění standardního provozu na
hranici se Slovenskou republikou.
Koncem roku 1993 vláda
schválila zvýšení početních
stavů Policie České republiky o 10%.
Vláda v návrhu
rozpočtu na r.1994 stanovila nejvyšší
index nárůstu pro resort Ministerstva vnitra.
Současně při
projednávání rozpočtu v Parlamentu
ČR byla vyčleněna částka 402
mil. Kč, která bude v Policii ČR použita
na:
- výstavbu základů
radiokomunikačního systému, který
bude sloužit policii a zároveň dalším
účastníkům v rámci Integrovaného
záchranného systému,
- kvalitnější
vybavení pohotovostních motorizovaných jednotek,
- nákup automobilů
s měřícími systémy pro dopravní
policii,
- vybavení Odboru drog.
Novelizací zákona
č.143/1992 Sb., který od 1.4.1994 upravuje rovněž
problematiku odměňování policistů,
došlo ke zvýšení rozpětí
příplatku za vedení a zvláštních
příplatků, které by měly být
stanovovány v závislosti na bezpečnostní
situaci v regionu. V příštím roce bude
zavedeno vyplácení dalších dvou platů.
Všechna uvedená opatření jsou zaměřena
ke stabilizaci policejních složek.
5. Připravované
legislativní aktivity vlády v bezpečnostní
oblasti
5.1. Připravované
legislativní aktivity vlády
Přijetí výše
uvedených návrhů z oblasti trestní
legislativy vláda nechápe jako cílový
stav. Pod gescí Ministerstva spravedlnosti byla ustavena
meziresortní pracovní skupina složená
ze zástupců všech resortů působících
v oblasti trestního řízení, odborníků
z justiční a policejní praxe, ale i zástupců
vědeckých pracovišť a vysokých
škol, která se v prvé řadě zabývá
otázkou rekodifikace trestního řádu,
do něhož by byla promítnuta zcela nová
koncepce trestního řízení.
Ta by měla v prvé řadě zajistit, aby
se jednotlivé orgány trestního řízeni
zaměřily na to, v čem jsou nezastupitelné,
jejich činnost se neprolínala, ale naopak na sebe
navazovala. V praxi to znamená, že těžiště
činnosti policie by spočívalo v odhalováni
trestné činnosti, zjišťováni jejích
pachatelů a ve shromažďování důkazních
prostředků, jejichž provedení má
státní zástupce soudu navrhnout. Tzv. přípravné
řízeni by nemělo suplovat řízení
před soudem, tedy neměly by se v něm
v procesní formě provádět téměř
všechny důkazy a soudu předkládat již
hotovou věc. Právě význam, který
přípravnému řízení stávající
trestní řád přikládá,
vyvolává nutnost podrobně upravit postavení
obviněného v tomto stadiu řízení
a formálně precizovat jeho práva. Nutným
výsledkem je složité a zdlouhavé přípravné
řízení, které zbytečně
zatěžuje policii administrativní činností
a odčerpává jí síly, které
by mohla věnovat prevenci a zvýšení
objasněnosti trestné činnosti. V řízení
před soudem by zásadní zněnu, kterou
rekodifikace přinese, mělo představovat rozšíření
způsobů vyřízení trestních
věcí. Do přijetí novely trestní
řád neznal jiný model řízeni
před soudem, než je hlavni líčení.
Třeba připomenout, že nejsou ojedinělé
státy, kde v hlavním líčení
se projednává jen cca 10 až 15°/a věcí.
Ostatní se vyřizují formou tzv. odklonů,
které - aniž by se rezignovalo na postih kriminality
- dostatečným způsobem zajistí dosažení
účelu trestního řízení,
včetně odškodnění oběti
trestného činu. Právě instituty "mimosoudního
vyřízení věci" by měly
přispět k odlehčení soudů a
umožnit jim, aby náležitou pozornost věnovaly
těm věcem, které si to svojí složitostí
a náročností zaslouží. V neposlední
řadě by nová právní úprava
měla odpovídajícím způsobem
reagovat na nově se objevující závažné
případy trestné činnosti páchané
zejména formou organizovaného zločinu.
Souběžně s
těmito pracemi se uvedená komise zabývá
i zpracováním návrhu změn trestního
práva hmotného, které vláda z
hlediska koncepce bezpečnostní politiky považuje
za významné a nutné. Jedná se především
o rozšíření druhů trestů
ve formě jejich alternativ k trestu odnětí
svobody, o důslednější propojení
a návaznosti vlastního trestání pachatelů
trestné činnosti se sociálním dohledem
a začleňováním propuštěných
do občanské společnosti, nebo o novou koncepci
ukládání trestů pachatelům,
kteří se dopouštějí více
trestných činů.
V mezidobí bude
však zřejmě nezbytné provést
ještě některé zásadnější
zásahy (úpravy a novelizace) v trestně bezpečnostní
legislativě, jimiž bude bezprostředně
reagováno na aktuální potřeby bezpečnostní
situace v České republice.
Jde zejména o zákonnou
úpravu problematiky organizovaných forem trestné
činnosti a zvláště pak tzv. praní
špinavých peněz. Bude navrženo zavést
zejména úpravu sledování tzv.podezřelých
zásilek, konfiskace majetku pocházejícího
z organizované trestné činnosti s možností
jeho event. použití v boji se zločinem, zadržení
věci na nezbytnou dobu při podezřeni, že
jde o věc odcizenou, úpravu možnosti vstupu
do bankovního tajemství v předprocesním
stádiu a s ohledem na náměty branného
a bezpečnostního výboru Poslanecké
sněmovny bude zvážen návrh na zavedení
tzv. skrytých vyšetřovatelů s možností
legální provokace trestné činnosti.
Současně přichází v úvahu
též zvýšení trestních sazeb
za trestné činy spáchané v souvislosti
s organizovaným zločinem, event. trestní
postih i pouhé příslušnosti k organizovanému
gangu atd.
Dále bude potřebné
reagovat na aktuální nepříznivý
stav veřejného pořádku v obcích,
vyvolaný výrazným nárůstem
prostituce. Cílem zvláštní zákonné
úpravy bude rozšířit oprávnění
obcí nezbytná k regulaci tohoto jevu a jeho redukování
na společensky únosnou mez. V souvislosti s tím
budou rovněž uloženy osobám provozujícím
prostituci některé zvláštní povinnosti
(zejména pravidelné lékařské
prohlídky a předkládání zdravotního
průkazu orgánům obce a policii při
výkonu dozoru) s možností uložení
též trestu odnětí svobody při
jejich nesplnění.
Uvedené aktuální
zákonné úpravy (organizovaný zločin,
prostituce), které nutně povedou mimo jiné
i k novelizaci některých ustanovení trestního
řádu, trestního zákona i přestupkového
zákona, budou přitom připravovány
s předpokladem, že jejich obsah by měl být
buď zcela nebo ze značné části
později vtělen do projektů cílové
podoby nových trestních kodexů (jako samostatný
zákon by pak mohla zůstat zachována patrné
toliko právní úprava tzv. praní špinavých
peněz).
V oblasti přestupkového
práva by měla být dosavadní značně
roztříštěná a neefektivní
úprava zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích
a řady dalších zvláštních
zákonů, obsahujících některé
skutkové podstaty přestupků, nahrazena zákonem
o správních a soudních přestupcích.
Zákon o přestupcích
by měl svěřit do působnosti orgánů
státní správy toliko projednávání
přestupků porušujících předpisy
na úseku státní správy a dále
pak upravit přestupky dotýkající se
lidských práv, tj. přestupky proti občanskému
soužití, proti majetku a některé závažnější
přestupky proti veřejnému pořádku,
jejichž projednání je nutno, s ohledem na Úmluvu
o ochraně lidských práv a základních
svobod a protokoly na Úmluvu navazující,
svěřit výhradně nezávislým
soudům.
Současné dojde touto
zákonnou úpravou k vytvoření podmínek
pro výrazné zvýšení efektivnosti
rozhodovací činnosti a výkonu rozhodnutí
v přestupkovém řízení. Toho
bude dosaženo zjednodušením procedury rozhodování
o přestupcích s méně závažnými
skutkovými podstatami a rovněž úpravou,
umožňující uložení alternativního
trestu odnětí svobody nezávislým soudem
v případě, kdy povinnost sankciovaného
v přestupkovém řízeni nebude splněna
dobrovolně.
Z dlouhodobějšího
pohledu budou změny
v oblasti trestně bezpečností legislativy
završeny přijetím nového zákona
o Policii ČR a souvisejícího zákona
o obecní policii, s cílem výrazně
posílit preventivní zaměření
služeb policie a přizpůsobit úpravu
působnosti a pravomoci policejních orgánů
výsledné podobě změn trestního
přestupkového práva.
Do této základní
koncepce legislativní činnosti orgánů
státní správy v trestně bezpečnostní
oblasti přispějí rovněž některé
další zákonné úpravy, které
se zaměří zvýraznění
role státu při povolování a dozorování
legálních činností vykonávaný
občany, které mají přímou souvislost
s úrovní bezpečnostní situace a na
celkové zpřísnění zákonných
podmínek pro tyto činnosti občanů.
Půjde zejména o zvláštní úpravy
provozováni tzv. soukromých bezpečnostních
služeb a obdobných aktivit, nošeni a držení
střelných zbraní a střeliva, jakož
i úpravu podmínek bezpečnosti provozu na
pozemních komunikacích.
K žádoucímu
ovlivňování stoupající migrace
cizinců na území ČR, zejména
migrace nelegální, přispějí
nové úpravy v podobě zákonů
o poskytování azylu a o pobytu cizinců.
5.2. Souhrnný přehled
připravovaných legislativních změn
v trestné-bezpečnostní oblasti z hlediska
časově posloupnosti
Termín předloženi Parlamentu ČR | |
1. Zákon o některých opatřeních k regulaci prostituce (bude dílčím způsobem novelizovat též přestupkový a trestní zákon) | III. čtvrtletí 1994 |
2. Zásady zákona o provozu na pozemních komunikacích | III. čtvrtletí 1994 |
3. Zákon o střelných zbraních a střelivu | III. čtvrtletí 1994 |
4. Zákon o zamezení legalizace příjmů pocházejících z trestné činnosti | III.čtvrtletí 1994 |
5. Zákon o provozování soukromých bezpečnostních služeb a některých obdobných činností | IV.čtvrtletí 1994 |
6. Zákon o některých opatřeních k zamezení organizovaných forem trestné činnosti (případně novela tr.řádu a zákona o Policii ČR) | IV.čtvrtletí 1994 |
7. Zásady zákona o správních a soudních přestupcích. | IV.čtvrtletí 1994 |
8. Zásady zákona o poskytování azylu. | IV.čtvrtletí 1994 |
9. Zásady zákona o výkonu trestu odnětí svobody. | IV.čtvrtletí 1994 |
10. Zásady rekodifikace trestního řádu a novela trestního zákona. | IV.čtvrtletí 1994 |
11. Zásady zákona o pobytu cizinců. | I. čtvrtletí 1995 |
12. Zásady rekodifikace trestního zákona. | I.pololetí 1996 |
13. Zásady zákona o Policii ČR | I. pololetí 1996 |
14. Zásady zákona a obecní policii | I. pololetí 1996 |
6. Závěr
Omezení růstu
kriminality bylo hlavním záměrem vlády
v roce 1993. Z analýzy bezpečnostní situace
vyplývá, že díky zvýšenému
úsilí všech bezpečnostních složek
nastává postupný obrat a dochází
k dalšímu utlumení růstového
trendu kriminality. Zároveň lze konstatovat, že
v současné době neexistují žádné
vnější či vnitřní faktory,
které by představovaly ohrožení bezpečnostní
stability ČR.
I přes některé
pozitivní tendence se vláda nehodlá se stavem
kriminality smířit. Stanovila základní
bezpečnostní rizika, kterým se bude i nadále
přednostně věnovat. Jde o ohrožení,
která obsahují mezinárodní prvek (migrace,
organizovaný zločin), a o ohrožení vnitřní
(majetková, hospodářská a násilná
kriminalita a situace v silniční dopravě),
která mají bezprostřední vliv na osobní
svobodu občanů, jejich zdraví a majetek.
V obou oblastech rizik vláda učinila řadu
zásadních opatření, vedoucích
k jejich regulaci. Jde o posilování rozpočtů
bezpečnostních složek, o zvyšování
jejích početních stavů, o zvyšování
jejích akceschopnosti a dále o zcela zásadní
změny v legislativní oblasti. Ty mají v budoucnosti
vyústit v úplnou rekodifikaci trestně právních
norem (horizontem je rok 1996). Cílem všech kroků
vlády je zajištění bezpečnosti
občanů a jejich práv, dokonalá spolupráce
bezpečnostních a justičních složek
a maximálně účinný postih pachatelů
trestné činnosti.