Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo vnitra

Č.j.: OŘ - 53/20 - A - 94

Materiál pro schůzi Parlamentu ČR

Materiál byl zpracován na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 227 ze dne 13. října 1993, kterým byla vláda České republiky požádána, aby do 31.3.1994 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zprávu o bezpečnostní situaci České republiky shrnující poznatky všech resortů, včetně ministerstva obrany ČR a zpravodajských služeb. Gescí nad přípravou tohoto materiálu byl pověřen ministr vnitra.

Zpráva o bezpečnostní situaci v České republice v roce 1993 byla zpracována z podkladů ministerstva vnitra a Policie ČR, ministerstva obrany, ministerstva spravedlnosti a dalších resortních ministerstev a zpravodajských služeb.

Ve zprávě je stručně zhodnocena bezpečnostní situace v České republice v roce 1993. Jsou stanovena nejzávažnější rizika, kterým se bude vláda i nadále přednostně věnovat, a v základních obrysech jsou popsány aktivity vlády v boji proti kriminalitě, základní organizační a koncepční změny v bezpečnostním systému, ke kterým dochází v oblasti prevence i represe tedy změny systémově - organizační, legislativní, materiálně technické apod.

V poslední kapitole je definován cílový stav nové koncepce trestního řízení, která by měla odpovídajícím způsobem reagovat na nově se objevující závažné případy trestné činnosti, páchané zejména formou organizovaného zločinu. Dále je popsána činnost meziresortní pracovní skupiny, která se pod gescí Ministerstva spravedlnosti zabývá právě otázkou rekodifikace trestního řádu, ale i zpracováním návrhu změn trestního práva hmotného.

Závěr zprávy obsahuje souhrnný přehled připravovaných Iegislativních změn v trestně bezpečnostní oblasti z hlediska časové posloupnosti termínů jejich předložení Parlamentu České republiky.

Příloha zprávy je věnována vývoji kriminality v České republice v roce 1993 ve srovnání s rokem 1992. Obsahuje charakteristiky vývoje trestné činnosti včetně informací o specificky sledovaných oblastech trestné činnosti a stručné vyhodnocení údajů Policie ČR, úřadu vyšetřování pro ČR, soudů a vězeňství.

V dalších kapitolách přílohy je krátce komentována struktura a vývoj jednotlivých druhů kriminality a bezpečnostní situace v regionech České republiky. Situace v okresech je dokumentována zejména tabulkovou a grafickou částí přílohy.

Závěr přílohy obsahuje seznam materiálů a legislativních návrhů ministerstva vnitra, předložených vládě a Parlamentu v roce 1993.

"Zpráva o bezpečnostní situaci v České republice v roce 1993" je materiálem, který dokumentuje specifickou oblast české společnosti v prvním roce existence samostatné České republiky.

1 Úvod

Vláda si je vědoma toho, že zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku je jednou ze základních podmínek pro udrženi společenské a politické stability.

Nárůst kriminality je nyní jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují názory občanů na schopnost vlády realizovat program rozvoje demokratické společnosti. Otázka bezpečnosti občanů se postupně dostala na první místo v kategorii společenských hodnot. Ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra sou v očích veřejnosti hlavními garanty zajišťování bezpečností.

Vláda České republiky v lednu 1993 přijala "Koncepci ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktrínu Policie ČR". V tomto dokumentu jsou obsaženy obecné teze vyjadřující zásady policejní doktríny a konkrétní úkoly na období let 1993 a 1994. Vláda přitom vycházela z provedené analýzy stavu bezpečnosti a stanovila zásady postupu transformace organizace a činnosti bezpečnostních složek.

Hlavním záměrem vlády České republiky bylo omezeni růstu kriminality. Analýza bezpečnostní situace ukazuje, že v roce 1993 došlo k utlumení a zmírnění dynamiky růstového trendu kriminality (viz příloha, str.l). Vyžadovalo to však mimořádné úsilí bezpečnostních složek státu.

Z analýzy bezpečnostní situace dále vyplývá, že v současně době nelze z žádného vnějšího či vnitřního bezpečnostního faktoru vyvodit bezprostřední existenční ohrožení České republiky a jejího obyvatelstva.

2. Bezpečnostní situace v ČR v r.1993

Česká republika se v současnosti nachází v transformačním období. Směřuje od totalitního uspořádání společnosti k demokratickému modelu. Tento proces zahrnuje celý komplex jevů. Dochází k obrovským změnám jak v oblasti materiální, tak v oblasti psychologické. Obdobné procesy jsou obvykle doprovázeny vzrůstem kriminality.

2.1. Trend zjištěných a objasněných trestných činů

V průběhu sledovaného období se podařilo zmírnit prudký vývoj kriminality z předcházejících let. Zmírňující se trend dynamiky nárůstu kriminality dokumentují následující meziroční změny počtu zjištěných trestných činů: 1990/1989 = +79,5%; 1991/1990 = +30,5%; 1992/1991 = +21,9%; 1993/1992 = +15,4%. Statistické údaje za první čtvrtletí roku 1994 signalizují dokonce pokles zjištěných trestných činů oproti stejnému období roku 1993.

V roce 1993 bylo v České republice spácháno 398 505 trestných činů, což je o 15,44% (+53 300) více než v roce předcházejícím.

Objasněnost poprvé od roku 1990 zaznamenala pozitivní vývoj (+ 0,33%). Objasněno bylo 126 442 (31,73%) trestných činů, což oproti roku 1989 představuje zvýšení o 32 900 objasněných trestných činů (pozitivní je vývoj u objasněnosti násilné + 2,8% a mravnostní + 2% trestné činnosti). V roce 1993 bylo dodatečně objasněno 6 856 trestných činů spáchaných v předcházejících letech.

V absolutních číslech objasněnost od roku 1990 státe roste (rok 1989: 93 542 tr. činů, 1993: 126 442).

Tento stav je výsledkem intenzivní práce Policie ČR, úprav v legislativním procesu, které jsou prováděny ve prospěch činnosti Policie ČR. Vedení MV a Policie ČR klade dr na zlepšení materiálně-technického vybavení útvarů Policie ČR, dochází k zásadním personálním změnám v řídících strukturách.

2.2. Vývoj kriminality podle druhů trestné činnosti

Klesá trestná činnost vloupáním do objektů - obchodů, restaurací atp., což ovlivňuje poměrně nízký růst počtu krádeží vloupáním (evidentně zde působí efekt zavádění bezpečnostních opatření, jakými jsou např.bezpečnostní zámky, poplašná zařízení, budování pultů centralizované ochrany).

Stoupá počet krádeží prostých (nezajištěné věci), tzn. věcí, u kterých pachatel nemusí překonat žádnou překážku. Do kategorie krádeží prostých patří i krádeže aut, které zaznamenávají trvale prudký vzestup (1989 - 4 561, 199011 685, 1991 - 10 849, 1992 - 20 829, 1993 - 25 522).

Stoupá uliční kriminalita, vandalismus - v případě této trestné činnosti má mimořádný význam zvýšení počtu policistů na ulici (které umožní novela tr.řádu snížením administrativní zátěže policistů) a preventivní aktivity, které spočívají v eliminaci kriminogenních podmínek (osvětlení ulic, odstraňování ohrad apod.), i preventivní chování občanů samých.

Největší růst se v roce 1993 proti r. 1992 projevil u hospodářské kriminality (+55,54%), jejíž společenská nebezpečnost se výrazně stupňuje. V důsledku probíhajících ekonomických změn vznikly nové, v zemi dosud neznámé, formy hospodářské kriminality, resp. rozšířily se dříve méně rozsáhlé trestné skutky s mezinárodním prvkem, finanční kriminalita, kriminalita v rámci nehmotných práv a počítačová kriminalita.

Statisticky doložený vzrůst počtu hospodářských trestných činů je doprovázen i vysokou mírou objasněnosti. Obě skutečnosti lze interpretovat jako výsledek zvýšeného úsilí Policie ČR v odhalování hospodářské trestné činnosti: policii se postupně daří pronikat do latentních oblastí zločinu.

2.3. Rizikové regiony, kriminogenní skupiny

Nejrizikovějšími regiony z hlediska nápadu trestné činnosti jsou ty, ve kterých souběžně působí největší množství rizikových faktorů - zejména vysoká koncentrace rizikových skupin obyvatelstva, anonymita, migrace, špatné ekologické prostředí, popřípadě vliv nelegálních přeshraničních aktivit. Situace v rámci jednotlivých regionů není ve všech okresech stejná, mění se podle intenzity působení kriminogenních faktorů i podle momentálních opatření a aktivit policie a občanů.

Hl. m.Praha, severočeský a severomoravský region jsou se zřetelem k nápadu trestné činnosti považovány za prioritní pro přijímání opatření ke snížení kriminality. V těchto regionech jsou do policejních útvarů přednostně doplňovány další tabulková místa policistů, technické prostředky, policisté jsou finančně zvýhodněni atp.

Zejména v západočeském a severočeském regionu a ve velkých městech se významně projevují nové kriminogenní a kriminální skupiny (např. prostitutky, převaděči, pašeráci atp.). Přitom lze předpokládat, že jejich význam z hlediska veřejného pořádku a kriminality, zvláště ve spojení s organizovaným zločinem, může dále růst.

V souvislosti se sílícím migračním tlakem policie velmi pečlivě sleduje trestnou činnost cizinců (v některých případech mezinárodně organizovanou), a to především v oblasti distribuce drog, padělání peněz a dokladů, obchodu se zbraněmi, krádeží vozidel, převaděčství apod.

V roce 1993 vrátily, policejní orgány sousedních států (především SRN) celkem 19.873 osob pro ilegální přechod státních hraníc. Z toho bylo 456 občanů České republiky a 12 226 státních příslušníků bývalé Jugoslávie. Většina ze zadržených a orgánů sousedních států vrácených osob pak na území naší republiky pobývala bez finančních prostředků různě dlouhou dobu, při omezených možnostech získávání prostředků k obživě legálním způsobem. Soustřeďovaly se především v oblastech v blízkosti státních hranic, v Praze a v Plzni, Část těchto osob se sama vrací do země původu, část je vrácena, cizineckou policií a část se znovu pokouší o ilegální přechod hranice.

V průběhu r. 1993 spáchalo celkem 2 366 cizích státních příslušníků v České republice různé trestné činy. Nejvíce se na trestné činnosti podíleli občané Polska (20%,)a občané republik bývalé Jugoslávie (14%), SRN (12,3%), Rumunska (9,7%), Vietnamu (8%), států SNS (8%) a Bulharska (6,3%). Většina z nich páchala majetkovou a násilu trestnou činnost (krádeže, hospodářskou trestnou činnost), u občanů SRN převažovaly dopravní nehody.

Hodnota zboží, které je předmětem celních, daňových a devizových přestupků a deliktů, stále roste. Roste kvalifikovanost a znalost pachatelů v oblasti porušování celních a daňových předpisů a výrazně se zkvalitňuje i jejich technické vybavení.

Celních deliktů, které spáchaly právnické nebo fyzické osoby - podnikatelé (podle § 298 celního zákona), bylo v roce 1993 zjištěno 3 545 s hodnotou zboží 1037 mil. Kč.

Devizových přestupků podle § 43 celního zákona bylo v roce 1993 zjištěno 4 981 s celkovou hodnotou zboží 21,3 mil. Kč, to je co do počtu případů i hodnoty zboží o cca 51 % méně než v r. 1992.

2.4. Dopravní situace

V roce 1993 se stalo na území České republiky 152 157 dopravních nehod, což oproti roku 1992 představuje zvýšení o 21,2% (+ 26 258). Při dopravních nehodách bylo 1355 osob usmrceno, to znamená pokles oproti roku 1992 o 2,9% (-40 osob), zraněno těžce bylo 5 629, což je o 3,7% více (+ 200 osob) a 26 821 osob bylo zraněno lehce, což je 0,4% více (+ 113 osob).

Počet nehod a odhad hmotných škod (prudce stouply ceny aut) v r. 1993 je nejvyšší v historií statistického sledováni, počet těžce zraněných je nejvyšší za posledních 15 let a počet lehce zraněných je nejvyšší za posledních 20 let. Pozitivní skutečností ve vývoji nehodovosti v roce 1993 je pokles počtu usmrcených osob, ale i tak zůstává tento počet druhý nejvyšší (po roce 1992) za posledních 20 let,

2.5. Přestupky

V roce 1993 pořádková služba Policie ČR řešila 1 091 305 přestupků. Roste i počet přestupků, které řeší dopravní a cizinecká policie a orgány celní služby.

2.6. Odsouzení pachatelé a skladba uložených trestů

Soudy v roce 1993 pravomocně odsoudily 35 157 osob (t.j. o 4 125 osob více oproti roku 1992). V roce 1993 však došlo k částečnému zpomalení nárůstu počtu odsouzených osob v porovnání s vysokými nárůsty v předchozích letech.

Nejvíce pachatelů bylo odsouzeno za trestné činy proti majetku - 49,5%, konkrétně krádeže, krádeže vloupáním a podvody, za trestnou činnost v dopravě 7,3%, trestnou činnost zanedbání povinné výživy - 5,6% (§213 tr.zák.), trestnou činnost násilné povahy - 5,1% (§§ 221, 222, 225 tr.zák.), za trestnou činnost loupeže - 2,5% (§ 234 tr.zák.) a za trestnou činnost výtržnictví - 3,7% (202 tr.zák.). Tato skladba je v podstatné stejná jako v roce 1992.

Ve skladbě uložených trestů nedošlo ke změně. Převažují tresty podmíněného odnětí svobody - 57,4%. Nepodmíněných trestů odnětí svobody bylo uloženo 23.4% a peněžitých trestů 14,7%.

Podíl soudně označených recidivistů na celkovém počtu odsouzených činil 15,5%, což představuje oproti roku 1992, kdy bylo odsouzeno 16,8% recidivistů, mírný pokles. Mladistvých pachatelů bylo odsouzeno 14,8%, což je nárůst o 1,4% oproti roku 1992. Podíl cizinců na celkovém počtu odsouzených pachatelů činil 4,5%.

2.7. Shrnutí

Trestná činnost v České republice zaznamenává v posledních letech kvantitativní i kvalitativní změny. Vedle "klasické" kriminality jsou odhalovány netradiční formy i druhy trestných činů, včetně změn v jejich skladbě. Klesá podíl skutkově a právně jednoduchých trestních věcí a roste počet případů sériově skupinové páchané trestné činnosti. Nové formy trestné činnosti vykazují znaky určité specializovanosti a organizovanosti. Při páchání trestného činu roste brutalita, mnohdy provázená použitím střelné zbraně. V trestné činnosti se projevují znak plošnosti a skutečnost, že bývá páchána ve spojeni, či v přímé součinnosti s kriminálními živly ze zahraničí. Zločin se tak postupně blíží "evropskému, západním standardu".

2.8. Výhled do roku 1994

Podle analýz bude ČR vystavena v nejbližším období ještě většíma tlaku organizovaného zločinu zejména v oblasti drog, finančních machinaci, manipulace s odpadovými materiály, pašování a praní peněz.

Vzhledem k tomu, že západoevropské země vytvářejí zásadní opatření, aby zamezily nelegální masové migraci, lze předpokládat, že se zvýši zájem migrantů o usídlení v České republice, v Polsku, Slovenské republice a Maďarsku. Jejich přítomnost může vyvolat některé negativní společenské reakce (xenofóbie, rasismus).

Na území ČR nebyl v loňském roce zaznamenán přímý signál k připravované teroristické akci namířené proti českým občanům, cizím státním příslušníkům, nebo proti objektům na našem území. Rovněž zde dosud nebyla zjištěna přítomnost fundamentalistických teroristických organizací.

Vnitřní terorismus na území ČR se dosud neprojevil, nebyla prokázána ani spolupráce extrémistů se zahraničními zpravodajskými službami. Byla zaregistrována spolupráce českých extrémistických skupin se zahraničními extrémisty (např. z Německa, Francie).

Podle informací získaných Volenským obranným zpravodajstvím nebyly v roce 1993 závažným způsobem dotčeny zájmy státu v oblasti obrany.

Na základě dlouhodobé analýzy vývoje vojensko - politické situace lze konstatovat, že bezprostřední vnější vojenské ohrožení ČR v současné době neexistuje.

Za vojensky nejrizikovější, mimořádně složitý a rozporuplný je považován vývoj v Rusku a na Ukrajině, kde složitá situace přispívá, mimo jiné, k nejhrubším projevům nacionalismu.

Existují rizika, která mohou potenciálně v budoucnu ovlivnit bezpečnost ČR. V této souvislosti je třeba zdůraznit nebezpečí prohlubování rozporů mezi etnickými skupinami a náboženskými kulturami. V teritoriálním vymezení se jedná o tzv. "oblouk krizových oblastí", který vychází z Afriky, prochází blízkovýchodním subkontinentem a končí na Dálném východě.

Lze předpokládat, že ani v roce 1994 nevznikne vůči České republice vážnější nebezpečí vnějšího ohrožení. Přitom se dá očekávat, že hlavni rizikové faktory projevující se v uplynulém roce budou působit i nadále, To platí zejména o Rusku, Ukrajině, ostatních státech bývalého SSSR a Balkánských státech, zvláště o oblasti válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie (s vývojem v této oblasti mohou souviset možné teroristické akce na území ČR).

Pozn.: Podrobnější rozhor stavu,.struktury a dynamiky vývoje kriminality je ob.sažen v příloze.

3. Bezpečnostní rizika

Vláda na základě provedených analýz stanovila tato nejzávažnější rizika, kterým se bude i nadále přednostně věnovat:

I. Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému. Nástroje k jejich eliminaci jsou zejména v oblasti mezinárodní spolupráce a legislativy.

A) migrace

- legální (vliv na rozvoj organizovaného zločinu)

- nelegální a nekontrolovatelné migrace

B) organizovaný zločin

v rámci organizovaného zločinu potom

- finanční machinace

- problematika drog

C) rasové konflikty

II. Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich osobních svobod, zdraví a majetku, zejména:

a) majetková kriminalita

- krádeže a vykrádání automobilů

- krádeže vloupáním do bytů

b) hospodářská kriminalita

- daňové úniky

-podvody

c) násilná kriminalita

d) prostituce

e) ohrožení veřejného pořádku, vandalismus

f) klesající bezpečnost silniční dopravy

3.1. Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému.

3.1.1.Migrace

Legální migrace

Podrobnější charakteristika této problematiky je obsažena v "Informaci o situaci v oblasti migrace na území ČR", která byla předložena vládě a následně v polovině března t.r. výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti Parlamentu ČR. Témuž výboru byla také předložena v únoru t.r. "Analýza procesu povolování dlouhodobého a trvalého pobytu cizích státních příslušníků a povolování obchodní a jiné podnikatelské činnosti".

Vzhledem k tomu, že organizovaný zločin je ve své první fází charakteristický právě rozvojem legálních podnikatelských struktur, jsou navrhovaná zpřísňující opatření v oblasti povolování dlouhodobého pobytu (podnikatelské a obchodní činnosti) jedním z klíčových momentů při předcházení a ztížení rozvoje aktivit organizovaných zločineckých skupin.

V gesci ministerstva vnitra pracuje od listopadu 1993 meziresortní skupina složená ze zástupců MPSV, MH, MZV a MV. Jejím cílem je stanovit mechanismy regulace při povolování dlouhodobých pobytů cizinců v České republice.

Při Ústředně kriminální policie působí specializovaný tým, složený z pracovníků Bezpečnostní informační služby ČR, Služby cizinecké a pohraniční policie a Ústředny kriminální policie, který se systematicky zabývá kriminogenními faktory v této oblasti.

Nelegální a nekontrolovatelná migrace

Stoupající nelegální či nekontrolovatelnou migrací jsou zasaženy všechny evropské státy, a proto je úzká spolupráce v této problematice v zájmu udržení stability jejich bezpečnosti. Z těchto důvodů se konala r.1991 v Berlíně konference ministrů evropských států zodpovědných za migraci k zabraňování nekontrolované migraci z a přes střední a východní Evropu.

Zásady společného postupu evropských států (včetně České republiky) byly přijaty v únoru roku 1993 a ústavní orgány ČR tyto zásady postupně přijímají do svých právních norem. Tento text lze považovat za základní program řešení nelegální a nekontrolovatelné migrace, od kterého lze odvíjet příslušná vnitrostátní opatření pro zajištění bezpečnosti státu.

Závěrečné komuniké, přijaté v únoru 1993 v Budapešti, zahrnovalo 8 bodů:

1) Kriminalizace převaděčské činnosti - tento bod je součástí novely trestního zákona,

která nabyla účinnosti 1.1.1994.

2) Vzájemná pomoc ve věcech trestních pro postihování pašování ilegálních migrantů - Česká republika již je členem Evropské konvence a extradici a Evropské konvence o vzájemné pomoci ve věcech trestních.

3) Vytvoření.speciálních jednotek pro boj s převaděčskou činností - V současné době se potíráním převaděčské činnosti zabývají příslušné složky Policie ČR. Do budoucna se zvažuje možnost vytvoření speciálních jednotek, jež by úzce spolupracovaly s obdobnými útvary, které by měly být vytvořeny v sousedních státech.

4) Výměna informací o ilegální migraci - při Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie je nyní budováno migranční informační centrum.

5) Postupy a.standardy pro zlepšení kontroly na hranicích - Hraniční přechody jsou postupně vybavovány nutnou technikou, zejména výpočetní, detekční a technikou nutnou k odhalováni padělaných a pozměňovaných cestovních dokladů.

6) Readmisní dohody - Česká republika vyvíjí iniciativu ve snaze projednat a uzavřít tyto dohody jak se sousedními státy (vyjma SRN jsou již uzavřeny), tak se státy nesousedními s Rumunskem je již uzavřena, s Maďarskem je před uzavřením, nyní je v jednání tato dohoda se Slovinskem a ve stadiu příprav je jednáni o těchto dohodách s Bulharskem a Ukrajinou).

7) Ochrana vnějších hranic mimo uznané hraniční přechody - Po rozdělení státu bylo základním problémem zajištění ochrany hranic se Slovenskou republikou, a proto byla pozornost zaměřena tímto směrem. Budování ochrany naší východní hranice by mělo být letos ukončeno. Z hlediska zajištění bezpečnosti státu byl tento problém jedním z prioritních.

8) Povinnost převozců k zabraňování ilegální migraci - V souladu se standardy Konvence o mezinárodním civilním letectví z r. 1947 (Dodatek 9) mají imigrační orgány poskytovat rady a pomoc leteckým společnostem při přepravě a uskutečňováni příslušných opatření tak, aby se zabraňovalo transportu cestujících bez náležitých dokladů. MV a příslušné útvary PČR nyní naplňují toto doporučení dvěma formami. Nepřímá forma spočívá především v poskytování informací do mezinárodního souboru informací pro letecké společnosti (TIM), kde jsou uváděny podmínky pro vstup a pobyt cizinců, včetně druhů cestovních dokladů platných pro ČR. Přímá pomoc je prováděna na letištích s mezinárodním provozem přímou kontrolou cestovních dokladů a poskytováním potřebných informací zástupcům leteckých společností.

Uvedená doporučení jsou průběžně naplňována. Částečně se odrazila již v usnesení vlády č.112 z března 1993 - Opatření k realizaci zásad migrační politiky. Toto usnesení zároveň uložilo ministr vnitra ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí předložit vládě koncepci vízové politiky, což učinili, a zřídit zařízení pra zajišťování cizinců před vyhoštěním - vhodný objekt se zatím hledá. Byla přijata novela zákona o č.498/1990 Sb., o uprchlících. MV se nyní zabývá přípravou zásad nového zákona o pobytu cizinců a zákona o poskytování azylu, které budou reagovat na stoupající legální i nelegální imigraci cizinců na území ČR.

3.1.2. Organizovaný zločin

V Policii ČR byly vytvořeny základní předpoklady pro úspěšný postup kriminální policie v oblasti organizovaně páchané trestné činnosti.

V Ústředně kriminální policie byl konstituován Útvar organizovaného zločinu, který se této problematice systematicky věnuje (viz příloha str.35) a je, včetně expozitur rozmístěných po celém území ČR, garantem potírání organizovaného zločinu. Jednotlivé součásti tohoto útvaru přecházejí od retrospektivních metod práce reagujících na již spáchané činy k metodám preventivním, umožňujícím ofenzivní operativně pátrací činností rozpoznávat struktury a aktivity zločineckých organizací, a tak jejich trestné činnosti předcházet, či ji objasňovat.

V roce 1993 byly podepsány nebo prodlouženy smlouvy o spolupráci na poli potírání organizovaného zločinu se SRN, Francií, Švýcarskem, Holandskem, Velkou Británií, Rumunskem a dalšími zeměmi. Na expertních úrovních jsou navázány kontakty v podstatě se všemi evropskými státy.

Byly zahájeny práce na vybudování centrálního analyticko - informačního systému pro boj s organizovaným zločinem. S jeho dobudováním se počítá do poloviny roku 1995.