Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zpracováno z podkladů:

bezpečnostního úseku MV

Ředitelství služeb Policejního prezídia Policie ČR

Úřadu vyšetřování pro ČR

Ústředny kriminální policie Policejního prezídia Policie ČR

Odboru evidencí a statistik PP PČR

Krajských Správ Policie ČR

Institutu pro kriminologii a sociální prevenci

a z materiálů:

ministerstva spravedlnosti

ministerstva obrany

ministerstva financí

ministerstva dopravy

1. Vývoj trestné činnosti v roce 1993

1. Charakteristika vývoje trestné činnosti v roce 1993

1.1 Dynamika trestné činnosti

1.2. Rizikově kriminogenní skupiny, oběti

1.3. Specificky sledovaná trestná činnost

1.3.1. Trestná činnost cizinců

1.3.2. Trestná činnost mládeže

1.3.3. Trestná činnost zjištěná v souvislosti s celním dohledem

1.3.4. Trestná činnost v dopravě

1.3.5. Trestná činnost na železnici

1.3.6. Trestná činnost v oblasti kulturního dědictví

1. 4. Trestná činnost v armádě

1.5. Činnost pořádkové služby Policie ČR

2. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

2.1.Přípravné řízení trestní

2.2. Soudnictví

2.3. Vězeňství

II. Struktura a vývoj jednotlivých druhů kriminality

1. Obecná kriminalita

2. Hospodářská kriminalita

3. Organizovaná kriminalita

III. Bezpečnostní situace v regionech ČR v roce.1993

1. Charakteristika bezpečnostní situace v regionech ČR v roce 1993

Tabulky

2. Shrnutí bezpečnostní situace v regionech ČR v roce 1993

IV. Seznam materiálů a legislativních návrhů MV předložených vládě a Parlamentu v roce 1993

Upozornění:

Ve zprávě jsou pro statistické přehledy použity plánované tabulkové stavy policistů v okresech ke dni 31. 12. příslušného roku.

Ke dni 31. 12. 1992 jsou v Praze započteni policisté zařazení u obvodních ředitelství a policisté organizačně začlenění ve Správě hl.m.Prahy (odbory kriminální služby Praha 1-10). Ke dni 31. 12. 1993 jsou započteni policisté na PČR obvodních úřadech pořádkové a dopravní policie a policisté zařazení na operačních střediscích, ', ekonomických odděleních a úřadech kriminální policie Prahy 1 - 10. Tyto útvary jsou organizačně začleněny pod Správu hl. m. Prahy).

1. Charakteristika vývoje trestné činnosti v roce 1993

1. 1. Dynamika trestné činnosti

V roce 1993 bylo sice v České republice spácháno 398505 trestných činů; což je o 15,44% (+53 300) více než v roce předcházejícím, ale zároveň bylo zaznamenáno další zmírněné prudkého vývoje kriminality z předcházejících let.

Míra objasněnosti (31,73 %), která poprvé od roku 1990 nepatrně stoupla (0,33 %), je zásadně podmíněna podílem majetkové trestné činnosti (82,1 %) na celkové kriminalitě, přičemž objasněnost této trestné činnosti je tradičně nejnižší (20%). Naproti tomu objasněnost je nejvyšší u mravnostní (83%), hospodářské (77%) a násilné trestné činnosti (73%), jejichž podíl na celkové trestné činnosti vak činí jen malé procento (0,51% mravnostní, 4,62% hospodářská a 4,97% násilná).

Výše zjištěných škod dosáhla 14 595 109 tis. Kč, což je oproti minulému roku o 52,21 o (+ 5 926 169 tis. Kč) více.

Na celkovém objemu zjištěných škod se hospodářská kriminalita podílí 28,9% obecná 69,12%. Majetková trestná činnost se co do výše škod podílela na obecné kriminalitě 95,36%.

Významný je i poměrně vysoký nárůst zjištěných škod, který např. v jihočeském regionu činil oproti roku 1992 téměř + 300%. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu skladbu a rostoucí ceny odcizených předmětů, zejména osobních automobilů, starožitností počítačové techniky apod.

Zajištěny byly škody za 767 240 tis. Kč, tedy o 39,11% (- 492 766 tis. Kč) méně než v roce 1992.

Celkový pokles zajištěných Škod je zapříčiněn zejména poklesem těchto škod v jihomoravském (-93,06%), severočeském (- 76,83°0), západočeském (- 60,2°10) a severomoravském (-38,77%) regionu.

Pozn.: Kriminální statistiky zaznamenávají pouze trestné činy ohlášené policii. Spáchané a nenahlášené trestné činy představují tzv. latentní kriminalitu. To.znamená trestnou činnost, která není provázena vnějšími projevy, na které může policie reagovat. Vysoká míra latence je typická především pro hospodářskou kriminalitu, pro některé druhy mravnostních deliktů a je výrazným atributem organizovaného zločinu.

(podrobněji viz kapitola II. Struktura a vývoj jednotlivých druhů kriminality)

1.2. Rizikové kriminogenní skupiny, oběti

Mezi rizikové skupiny z hlediska páchání trestné činnosti patří zejména recidivisté a osoby dříve trestané. Ze 174 593 pachatelů, kteří se podíleli na spáchání 126 442 objasněných trestných činů, je 101 597 (58,2%) osob opakovaně trestaných (podíl recidivistů na celkové kriminalitě poklesl oproti roku 1992 o 3,4% a činí 47,9%).

Pozn.: Recidivista je pachatel úmyslného trestného činu, který byl již za úmyslný trestný čin odsouzen. Osoba dříve trestaná je osoba, která byla opět odsouzena pro trestný čin, ale alespoň jeden z nich není úmyslný.

Další významné rizikové skupiny představují některé skupiny dětí a mládeže (19,8 %), osoby obtížně společensky adaptovatelné, bezdomovci a někteří cizinci.

Hlavním předmětem zájmu pachatelů jsou trvale finanční hotovosti, cenné předměty (např. šperky, starožitnosti), dále pak automobily, jízdní kola a elektronika. Pachatelé trestné činnosti, která přináší vysoké zisky (jako je např. hospodářská kriminalita, organizovaný zločin), investují do rozvoje legálních aktivit a na financování kvalifikované právní pomoci.

Širokou veřejností je nejintenzivněji vnímána trestná činnost majetková, popř. násilná. Během r. 1993 bylo 27 833 obětí těchto trestných činů, z toho bylo 12 720 oběti vloupán;É do bytů, 11095 kapesních krádeží a 4 018 loupeží. Nejčastěji poškozováni byli občané ve věku od 41 do 60 let, a to zejména v době mezi 19. a 21. hodinou. Oběťmi loupežných přepadení byli nejčastěji lidé mezi 26 - 40 lety, a to převážně na volném prostranství.

K trestnému činu vloupání do bytu dochází nejčastěji v panelové zástavbě, kapesní; krádeže jsou nejčastěji páchány v dopravních prostředcích.

1. 3. Specificky sledovaná trestná činnost

1. 3. 1. Trestná činnost cizinců

Služba cizinecké a pohraniční policie PP ČR ve vymezeném rozsahu zajišťuje ochranu státních hranic a zodpovídá za povolování vstupu a pobytu cizinců na území ČR, včetně rozhodování o žádostech o přiznání postavení uprchlíka a dočasného útočiště a za výkon státní správy v oblasti vydávání cestovních dokladů ČR. Spolupracuje při ochraně civilního letectví.

Nejdelší úsek státních hranic má Česká republika se SRN - 810,3 km, s Polskem - 761 km a s Rakouskem - 467,3 km.

Ke dni 31.12.199.3 jsou v provozu na státních hranicích České republiky 102 hraniční přechody (36 s Německem, 19 s Rakouskem, 20 s Polskem, 23 se Slovenskem), na kterých plnila úkoly cizinecká policie. V tomto počtu jsou zahrnuta i 4 letiště s pravidelným mezinárodním provozem.

Státní hranice České republiky byly v roce 1993 střeženy 141 odděleními pohraniční policie. Tři z nich pro svoji polohu na tzv. trojmezí působily současně na dvou úsecích státních hranic České republiky. Dalších 156 bylo dislokováno následovně: na úseku státních hranic se SRN 57, s Rakouskem 33 a na úseku s Polskou republikou 48 oddělení pohraniční policie. Na státních hranicích se Slovenskou republikou bylo v průběhu roku 1993 zřízeno 18 odděleni pohraniční policie.

V roce 1993 bylo na hraničních přechodech České republiky v obou směrech odbaveno celkem 213 440 529 osob, z toho 64 588 037 občanů České republiky, 116 327 142 občanů sousedních států, 31914 369 osob z dalších států bez vízové povinnosti a 610 981 cizinců ze států s vízovou povinností. Dopravních prostředků bylo odbaveno celkem 57 942 260. Nejvíce - 54% osob a 58% dopravních prostředků bylo odbaveno na státních hranicích České republiky se SRN.

Útvary cizinecké a pasové služby dokumentují vzrůstající počet cizinců, kteří žádají o usídlení na území R. K 31.12.1993 bylo evidováno celkem 77 688 cizinců ze 150 států s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky, tj. cca o 56% více než v roce 1992. Počet cizinců s trvalým pobytem vzrostl oproti předchozímu roku o 6,6% a počet cizinců s dlouhodobým pobytem o 125,5%. Oproti roku 1992 převažovali v roce 1993 cizinci s dlouhodobým pobytem (46 070, tj. 59% z celkového počtu). Nejvíce cizinců (cca 30%a z celkového počtu) bylo usídleno v Praze. Počet cizinců bez státní příslušnosti usídlených na území České republiky vzrostl na 526 (tj. cca o 37% více než v roce 1992).

V roce 1993 bylo v humanitárních střediscích MV nově přijato 1 838 občanů ze zemí bývalé Jugoslávie, kterým bylo poskytnuto dočasné útočiště, mimo humanitární střediska MV bylo na území ČR dalších 676 osob. V roce 1993 bylo podána 2 194 žádostí o přiznání postavení uprchlíka v ČR, z nichž kladně bylo vyřízeno 243 žádostí.

Ilegální tlak na státní hranice bývalé ČSFR během posledních let neustále rostl. V roce 1993 bylo zaznamenáno 43 302 osob ze 74 států, které uskutečnily ilegální přechod státních hranic České republiky nebo se o něj prokazatelně pokusily.

Na rozdíl od předchozích let v roce 1993 kulminoval nelegální pohyb osob přes státní hranice již v dubnu, během léta měl klesající tendenci a od září opět stoupal. Pokles souvisel především se zrněnou azylového zákona v SRN.

Nejčastějším motivem ilegální migrace jsou ekonomické důvody, což se týká i osob ze zemí bývalé Jugoslávie, jejichž cílem je převážně SRN.

Celkově ilegální tlak převažoval ve směru z České republiky, pouze na úseku státních hranic se Slovenskou republikou tomu bylo naopak (do října 1993 byly totiž podmínky pro vstup cizinců na území České republiky ze Slovenské republiky v podstatné nekontrolovatelné). Nejvíce osob (především z bývalé Jugoslávie, Bulharska a Rumunska) bylo zadrženo na úseku státních hranic České republiky se SRN (92%), a to pro přechod do SRN (90,65%). Maximum z celkového tlaku (cca 55%) nesl severočeský region, v prosinci podíl dosáhl hodnoty cca 65%.

Závažným problémem se stává trestná činnost cizinců, většinou mezinárodně organizovaná.

Převaděčská činnost je provozována zásadně za úplatu, přičemž jde řádově o stovky až tisíce marek nebo dolarů za osobu. V roce 1993 orgány cizinecké a pohraniční policie zadržely 7 045 osob, které se pokusily pokročit státní hranice za pomoci jiných osob. Pro napomáhání k ilegálnímu přechodu nebo pro pokus o ilegální přechod státní hranice bylo předáno úřadům vyšetřování k řešení 50 osob. Z toho proti 33 osobám bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin dle § 171a/1,2 tr. zákona a 7 osob bylo stíháno vazebně.

Největší počet osob zadržených pro ilegální přechod státních hranic, či pro pokus o něj za pomoci převaděče, tvoří státní příslušníci bývalé Jugoslávie (69%), dále jsou to občan Bulharska, Činy, Vietnamu, Rumunska a Tunisu. Služeb převaděčů využívají především občané Číny (31%) a občané Vietnamu (20%). Na převaděčské činnosti se v roce 1993 nejvíce podíleli občané České republiky, převážně soukromí podnikatelé a zaměstnanci dopravních firem (56%), dále občané bývalé Jugoslávie (23,3%), Vietnamu, SRN a Slovenské republiky.

Cizinecká policie v r. 1993 uložila 16 534 cizincům zákaz pobytu na území České republiky. Hlavním důvodem zákazů pobytu bylo ilegální překročení státních hranic České republiky a porušování pobytového režimu. (Podrobněji je problematika migrace cizinců na území ČR zpracována v materiálu, který předkládá MV Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod názvem Informace o stavu v oblasti migrace ČR).

Celkem 19 873 osob bylo v roce 1993 vráceno policejními orgány sousedních států (převážně SRN) pro ilegální přechod státních hranic (z toho 456 občanů ČR, 12 226 státních příslušníků bývalé Jugoslávie). Většina z nich pobývala na území ČR různě dlouhou dobu bez finančních prostředků, při omezených možnostech obživy legálním způsobem. Soustřeďovaly se především v blízkosti státních hranic, v Praze a v Plzni.

Za rok 1993 bylo v oblasti poměňování a zneužívání cizích cestovních dokladů zaznamenáno kolem 700 osob (za rok 1992 v celé ČSFR cca 600 osob), a to pouze na hranicích České republiky. Z 34% se jednalo o občany ČR, občanů bývalé Jugoslávie bylo 33% a občanů asijských států 23%.

V průběhu r. 1993 bylo v České republice oproti r. 1992 pro různé trestné činy řešeno celkem 2 366 případů cizích státních příslušníků. Nejvíce se na trestné činnosti podíleli občané Polska (20%), občané republik bývalé Jugoslávie (14%), SRN (12,3%), Rumunska (9,7%), Vietnamu (8%), států SNS (8%) a Bulharska (6,3%). Většina z nich páchala majetkovou a násilnou trestnou činnost (krádeže, hospodářskou trestnou činnost), u občanů SRN převažovaly dopravní nehody.

1, 3. 2. Trestná činnost mládeže

Zvláště sledovanou skupinou z hlediska páchání trestné činnosti je mládež. V roce 1993 spáchala mládež 26 490 tr. činů, což je 19,9% z celkového počtu objasněných trestných činů. Vzrůst oproti roku 1992 činí 12,8% (+ 2 960 tr.č.).

Po linií obecné kriminality bylo mládeži prokázáno 25 592 tr.činů, což je 25,8% z celkové objasněnosti obecné kriminality. Zvýšení tr. činů proti roku 1992 (+ 2 847) představuje 12,5%.

V kategorii majetkové kriminality se mládež dopustila 22 606 tr. činů, tj. 30;3% z objasněných tr, činů. Oproti roku 1992 spáchala mládež o 12,4% tr. činů (+ 2.497) více. Nejčastěji se přitom dopouštěla krádeží prostých.

Násilných tr. činů spáchala mládež 1 688 a její podíl na této objasněné kriminalitě d©sáhl 11,4%. Oproti roku 1992 spáchala mládež o 14,7% více násilných tr. činů (+ 216).

Nejvíce tr. činů mládeže bylo zjištěno v severomoravském a východočeském regionu Ke snížení počtu pod úroveň roku 1992 došlo ve středočeském a západočeském regionu.

Zvláštní kategorií trestné činnosti, na které se ve zvýšené míře podílejí některé extremistické skupiny dětí a mládeže, jsou násilné projevy s rasovým podtextem. V roce 1993 došlo k 51 projevům rasového násilí, což představuje oproti předcházejícímu roku nárůst o 20 trestných činů.

Pozn.: MV zpracoval.o k této problematice analýzu, která bude na základě doporučení premiéra V Klause v druhé polovině roku 1994 dopracována, doplněna o návrhy opatření a předložena vládě ČR.

Zvyšující se podíl dětí a mládeže na trestné činnosti odpovídá celkovému trendu trestné činnosti v populaci všeobecně. Podstata příčin tohoto jevu spočívá zejména v problematice trávení volného času a hledání jeho smysluplné náplně. S tímto problémem úzce souvisí všeobecný odklon od "budování" tzv. rodinných mikroklimat a orientace rodičů na vytváření ekonomicky stabilní a prosperující pozice ve společnosti. Dalšími problémy je nedostatek školních zájmových aktivit dětí a mládeže, nekontrolované působení sdělovacích prostředků, zejména televize, filmu, videa apod. Tento problém je mnohem širší a zasluhuje si specifickou analýzu.

(Pozn.: Informace o situaci rizikových skupin dětí a mládeže a aktivit jednotlivých resortů zaměřených na prevenci negativních sociálních jevů, včetně návrhů opatření, jejímž vypracováním je pověřen ministr práce a soc. věcí ve spolupráci s ministry vnitra, spravedlnosti a školství, mládeže a tělovýchovy, má být předložena na základce u.snesen(vlády č. 506 ze dne 8. září 1993 vládě ČR do 30. června 1994).

1. 3. 3. Trestná činnost zjištěná v souvislosti s celním dohledem

Při prováděni celního dohledu zjistily celní orgány v roce 1993 celkem 31 374 celních přestupků (podle §294 celního zákona č. 1311993 Sb.), což je cca o 10,5% více než v roce 1992, kdy bylo v rámci České republiky zjištěno 29 84.5 celních přestupků. Celková hodnota zboží, které bylo předmětem těchto celních přestupků, činila 658,2 mil. Kč, což ve srovnání s rokem 1992 představuje zvýšení o 97%, kdy tato hodnota zboží činila 334,5 mil. Kč.

Celních deliktů, které spáchaly právnické nebo fyzické osoby - podnikatelé (podle § 298 celního zákona) bylo v roce 1993 zjištěno 3 545 s hodnotou zboží 1037 mil. Kč.

Devizových přestupků podle §43 celního zákona bylo v roce 1993 zjištěno 4 981 s celkovou hodnotou zboží 21,3 mil. Kč, což je co do počtu případů i hodnoty zboží o cca 51% méně než v r.1992.

Orgánům činným v trestním řízení bylo předáno 844 případů pro podezření ze spáchání trestného činu podle § 124 (porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou) a §148 (zkrácení daně, poplatku a podobné dávky) trestního zákona č. 140/1961 Sb., v platném znění. Hodnota zboží u těchto případů činila celkem 338 mil. Kč.

V průběhu roku 1993 celní orgány zjistily celkem 14 případů nelegální přepravy omamných látek, z toho 7 případů přepravy kokainu (v celkové váze 8 586 g), 4 případy přepravy hašiše (6 181 g) a po jednom případu přepravy marihuany (15 g), heroinu (2g) a pervitinu (3g).

Mimo to celní orgány v roce 1993 zadržely 3 167 osob, které nezákonně překročily nebo se pokusily překročit stá.tni hranici. Tyto osoby byly k dalšímu řízení předány orgánům cizinecké a pohraniční policie.

Nejčastější oblastí porušování celních předpisů je oblast režimu s ekonomickými účinky a režimu tranzitu, kde dochází k nedodržení stanovených podmínek, zejména nedodání zboží celnímu úřadu určení apod. Dále jde o zneužíváni mezinárodních ručících dokumentů (především karet TIR) při přepravě zboží podléhajícího vysokým spotřebním daním (líh, alkohol, cigarety), dvojí fakturaci nebo podfakturaci, padělání celních dokladů a razítek, vše s cílem vyhnout se placení cla a daní, popř. částku cla a daní nezákonně sníží. Rovněž jsou zjišťovány případy fingovaných vývozů zboží s cílem získat potřebný doklad pro odpočet daně z přidané hodnoty apod.

V souvislosti s tímto stavem stále roste počet případů verbálního i fyzického napadání celníků.

Důležitým předpokladem ke zlepšení situace v oblasti celní kriminality jsou výrazné legislativní změny provedené souběžně s určitými investicemi státu cíleně pro útvary celní správy, které se zabývají touto speciální problematikou.

1. 3. 4. Trestná činnost v dopravě

V roce 1993 došlo v průměru každé necelé 4 minuty k dopravní nehodě, každých 20 minut byl při nehodě zraněn člověk, každé 1,5 hodiny byl těžce zraněn člověk a každý den přišli o život v průměru 4 lidé.

Na území České republiky došlo v roce 1993 ke 152 157 dopravním nehodám, tj, o 21,2% (+ 26 258) více než v roce 1992. Při dopravních nehodách bylo 1 355 osob usmrceno, to znamená pokles oproti roku 1992 o 2,9% (-40 osob), zraněno těžce bylo 5 629, což je o 3,7% více (+ 200 osob) a 26 821 osob bylo zraněno lehce, což je 0,4% více (+ 113 osob).

Podle odhadu dopravní policie na místě nehody byla na vozidlech, jejich nákladu, popř. zařízení komunikace, způsobena hmotná škoda ve výši 2,99 mld.KČ, což je o 66,6% více (+ 1,2 mld. Kč) než v minulém roce. Výše škod stále roste zejména proto, že se zvětšuje počet drahých zahraničních vozů na naŠich komunikacích.

Dopravní policie řešila na úseku bezpečnosti silničního provozu celkem 654 015 přestupků, což je o 115 463 více než v roce 1992. Z toho blokově 557 863, což představuje zvýšení o 80 507 oproti roku předcházejícímu. Vybráno bylo 75 590 252,- Kč.

Počet nehod a odhad hmotných škod v r. 1993 je nejvyšší v historii statistického sledování, počet těžce zraněných je nejvyšší za posledních 15 let a počet lehce zraněných je nejvyšší za posledních 20 let. Pozitivní skutečností vývoje nehodovosti v roce 1993 je pokles počtu usmrcených osob, ale i tak zůstává tento počet druhý nejvyšší (po roce 1992) za posledních 20 let.

Pokles počtu usmrcených osob je výsledkem důsledného uplatňování homologačních předpisů SN - EHK, které do značné míry zvyšují aktivní i pasivní bezpečnost vozidel.

ČR uplatňuje 71 z 93 homologačních předpisů OSN - EHK a hodlá přistoupit k dalším.

K největšímu počtu dopravních nehod došlo na území hl.m. Prahy - 32 600 (prakticky každá 5, evidovaná nehoda se stala v Praze) a na území severomoravského regionu - 21 842. Ve všech regionech byl počet nehod vyšší než v r. 1992, největší relativní nárůst byl na území východočeského regionu - o 27,9%. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území jihomoravského regionu - 26(? (téměř každý 5. usmrcený v ČR). V jihočeském, severočeském, východočeském a severomoravském regionu byl počet usmrcených nižší než v r. 1992.

Mezi hlavní příčiny dopravní nehodovosti patří nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě, nesprávné předjíždění a technická závada vozidla. Negativní vývoj dopravně bezpečnostní situace je především ovlivňován: neustálým růstem počtu evidovaných vozidel a řidičů, vlastním výkonem dopravní služby a nevyhovujícím technickým vybavením co do počtu i kvality, nedostatečnou údržbou hlavní uliční sítě, nízkým tempem ve výstavbě nových komunikací atp.

1. 3. 5. Trestná činnost na železnici

Železniční policie ČR (dále jen "ŽP ČR") byla do konce roku 1993 v působnosti ministerstva dopravy R. V souvislosti s novelizací zák. č. 283191 Sb., o Policii ČR, vznikla, v rámci Policie ČR dnem 1. ledna 1994, Služba železniční policie.

Policisty ŽP ČR bylo v roce 1993 zjištěno celkem 2 036 trestných činů, a to jak po linii obecné, tak i hospodářské kriminality (vedle ŽP ČR se trestnou činností na železnici, zejména hospodářskou činností, zabývala i kriminální policie).

Škody způsobené pachateli trestných činů činily celkem 17 038 514,- Kč. Nejfrekventovanějšími trestnými činy po linii obecné kriminality byly krádeže barevných kovů (telefonní vedení, součásti zabezpečovacích zařízení, součásti železničních volů apod.), kterých bylo zjištěno 605 se škodou 5 039 453; Kč a krádeže ku škodě cestující veřejnosti. Těchto trestných činů bylo zjištěno 469 a způsobená škoda činila 2 708 905 Kč. Páchání krádeží barevných kovů není společensky nebezpečné pouze způsobenými hmotnými následky, ale bezprostředně ohrožuje bezpečnost železniční dopravy.

Po linii hospodářské kriminality bylo zjištěno 420 trestných činů krádeží zásilek se škodou 2 734 544,- Kč.

Z obecně nebezpečné trestné činnosti bylo zjištěno 14 případů hrozby výbuchem a 26 případů úmyslného položení překážky na železniční trať.

Pachatelů trestné činnosti bylo odhaleno 534, z toho 52 bylo zaměstnanců Českých drah.

Podle statistických údajů ŽP ČR činila objasněnost trestných činů spáchaných v obvodu celostátních drah v roce 1993 26,67 %.

Za sledované období bylo policisty ŽP ČR zjištěno 26 652 přestupků. V blokovém řízení jich bylo vyřízeno 23 621 a částka vybraná za uložené pokuty činí 1 499 886,- Kč. 722 přestupků bylo předáno k dalšímu opatření útvarům Policie ČR a 2 309 jich bylo oznámeno k projednání správním orgánům.

Při ochraně veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku bylo policisty ŽP ČR provedeno 25 612 doprovodů vlaků osobní dopravy. Bylo sledováno 12 263 vybraných zásilek, 222 jich bylo doprovázeno a 1 351 střeženo.

Na úseku pátrání bylo vypátráno 819 hledaných osob a 52 věcí.

Páchání trestné činnosti negativně ovlivňuje zejména koncentrace kriminálně závadových osob a imigrantů v prostorách větších nádraží. Největší problémy jsou zjišťovány v železniční stanici Praha - Hlavní nádraží, kde dochází k soustřeďování běženců zejména ze zemí východní Evropy, kteří si v mnohých případech opatřuji prostředky k obživě trestnou činností