Místopředseda vlády
a ministr financí Ivan Kočárník zaslal
odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka
dopisem ze dne 24. ledna 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu České národní rady,
v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
V Praze dne 25. ledna 1994 | ||
č. j. 271/2341/94 |
Vážený pane
poslanče,
k Vaší interpelaci,
ve které žádáte prošetřit
způsob stanovení maximálních cen benzinu
od 1. 1. 1994, podávám následující
vysvětlení:
Zvýšení maximálních
cen automobilových benzinů k 1. 1. tr. o 0,40 Kč/l
je výsledkem kumulovaného vlivu zvýšení
spotřební daně o 665.- Kč/t, K.t,
tj. v přepočtu 0.50 - 0.51 Kč/l a po započtení
daně z přidané hodnoty 0,61 a 0,63 Kč/l
a snížení cen rafinerií o cca 0,21 -
0,23 Kč/l. Úroveň obchodních přirážek
prodejců zůstala oproti stavu z konce roku 1993
nezměněna. Tabulku s porovnáním cen
a obchodních přirážek v prosinci 1993
a lednu 1994 přikládám.
Zvýšení spotřební
daně bylo zmíněno v důvodové
zprávě k návrhu zákona o státním
rozpočtu na rok 1994 jako jeden z dodatečných
zdrojů vyrovnaného státního rozpočtu
a bylo rovněž nedílnou součástí
návrhu novely zákona o spotřební dani.
Oba zákony byly v závěru minulého
roku schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu
České republiky.
Příjmy ze spotřební
daně se významnou měrou podílejí
na krytí výdajů státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že spotřební daně jsou
stanoveny pevnou částkou za jednotku množství,
příjmy z nich zpravidla stagnují zatímco
nezbytné výdaje vlivem míry inflace rostou
rychleji. Vzhledem k nutnosti zachovat podíl výnosu
ze spotřebních daní na příjmech
státního rozpočtu byla tato úprava
nezbytná. Lze předpokládat, že tyto
změny budou více méně pravidelné.
Ke zvýšení spotřebních daní
došlo nejen u autobenzinů,
ale i u tabákových výrobků a lihovin.
Ke zvýšení
spotřební daně bych chtěl dále
uvést, že celkové snížení
autobenzinů je stále výrazně nižší
než obvyklá úroveň v zemích Evropského
společenství. Podíl souhrnu spotřební
daně a daně z přidané hodnoty v ČR
činí v průměru u olovnatých
benzinů 65 - 78% a bezolovnatých 60- 75%. Důležité
však je, že v rámci harmonizace daňových
soustav Evropského společenství byly stanoveny
minimální sazby spotřebních daní
a ty jsou oproti našim sazbám na rok 1994 stále
ještě vyšší o 3,20 Kč/l. Lze
tedy říci, že kromě fiskálních
motivů pro zvýšení spotřební
daně šlo i o krok k postupnému sbližování
naší daňové soustavy k soustavě
Evropského společenství, což je nezbytnou
podmínkou budoucího členství.
Pokud jde o ceny autobenzinů
z rafinerií a jejich vztah k vývoji cen ropy na
světovém trhu v roce 1993, je třeba vzít
v úvahu několik skutečností:
- České rafinerie
v lednu 1994 nakupovaly ropu o cca 17% levněji než
v lednu 1993, na druhé straně rostly náklady
na přepravu ropy a náklady spojené s údržbou
a provozem rafinerií,
- do cen automobilových
benzinů, motorové nafty a topných olejů,
tj. položek podléhajících cenové
regulaci věcným usměrňováním,
mohou rafinerie zahrnout pouze ekonomicky oprávněné
náklady a přiměřený zisk. Přitom
změny cen ropy jako nejdůležitější,
avšak nikoliv jedině složky nákladů
mohou zahrnout do cen uvedených položek diferencovaně
s přihlédnutím k podmínkám
na trhu.
- zpracovaní ropy je štěpená
výroba a bez současné produkce těžkých
frakcí nelze vyrobit frakce lehké (benzin tvoří
cca 15% z každé tuny zpracované ropy, cca 35%
tvoří motorová nafta, lehký topný
olej a letecký petrolej, 45% těžký topný
olej). Prodej benzinu stoupá, u ostatních frakcí
klesá v důsledku poklesu spotřeby a enormních
dovozů. Odbytové
problémy u motorové nafty a topných olejů
se zatím řeší především
pružnou cenovou politikou, a zčásti nevýhodným
exportem.
Při respektování
těchto skutečností ceny automobilových
benzinů z rafinerií v lednu 1994 oproti lednu 1993
klesly v poměru o 2,1% (z toho u Speciálu stouply
o 2,2%, u benzinu Super zůstaly beze změny a u Naturalu
klesly o 10%), ceny motorové nafty klesly o 9%, lehkého
topného oleje o 13% a těžkého topného
oleje a 28%, vážený průměr celkového
snížení cen činí cca 11%.
Ceny autobenzinů v průběhu
roku 1993 v podstatě stagnovaly, postupně klesaly
pouze ostatní produkty zpracování ropy. K
poklesu cen autobenzinů došlo teprve k 1. 1. 1994
v důsledku dalšího výraznějšího
snížení cen ropy na světovém
trhu na přelomu listopadu a prosince 1993. Tohoto snížení
cen bylo plně využito při stanovení
nových maximálních cen autobenzinů
ke zmírnění dopadu ze zvýšené
spotřební daně.
Ceny autobenzinů a ostatních
položek zpracování ropy rozhodně nejsou
zdrojem nepřiměřeného zisku rafinerií.
Rentabilita z nákladů za rok 1993 u obou chemických
závodů klesla oproti roku 1992 výrazně,
u a. s. Chemopetrol Litvínov téměř
o dvě třetiny a u a. s. Kaučuk Kralupy téměř
o polovinu.
Uvedené údaje nijak
nevybočují ze situace ve vývoji cen ropy
a autobenzinů v Evropském společenství.
Podle údajů "Oil
Bulletin" zpracovávaného
periodicky generálním ředitelstvím
pro energii Komise ES, průměrné ceny autobenzinů
v zemích ES se v uplynulém roce snížily
o cca 5% a průměrné ceny nákupů
ropy (poslední údaje za září
93 oproti lednu 1993) o cca 15%.
Na základě výše
uvedených údajů a informací považuji
postup při zvýšení maximálních
cen automobilových benzinů od 1. 1. 1994 za korektní
a plně v souladu s platnými zásadami pro
cenovou regulaci.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Zdeněk Vorlíček
člen hospodářského výboru
Poslanecké sněmovny
Sněmovní 4
Praha 1
Příloha |
Special | 12/93 | |||||||
1/94 | ||||||||
index změny | ||||||||
Super | 12/93 | |||||||
1,94 | ||||||||
index změny | ||||||||
Natural | 12/93 | |||||||
1/94 | ||||||||
index změny |
+) Spotřební daň (SD) | - 1993 | olovnatý | 10 800,- Kč/t |
bezolovnatý | 9 390,- Kč/t | ||
- 1994 | olovnatý | 11 465,- Kč/t | |
bezolovnatý | 10 055,- Kč/t |
++) Obchodní přirážka
pro prodejní organizace se v roce 1993 dvakrát zvyšovala,
k 1. 2. o 0,30 Kč/l a k 1. 7. o dalších 0,30
Kč/l; tím dosáhla úrovně blízké
ve vyspělých státech.