Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

110. V § 146 odst. 2 písm. a) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní" a v ustanovení pod písmenem c) se vypouštějí slova " předseda senátu vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu" a slova " nebo vyššího vojenského soudu".

111. V § 151 odst. 2 se slova "advokátního tarifu" nahrazují slovy "zvláštního předpisu".

112. Nadpis části druhé zní: "Vyšetřování trestných činů".

113. Dosavadní ustanovení § 157 se označuje jako odstavec 1, slovo "vyhledávací" se nahrazuje slovem "policejní" a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu.".

114. V § 158 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní" a slova "a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení" se nahrazují slovy "a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej".

115. V § 158 odst. 2 zní:

"(2) Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.".

116. § 158 odst. 3 zní:

"(3) K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byla spáchán trestný čin, a ostatních podnětů k trestnímu stíhání opatřují vyšetřovatel a policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; vyšetřovatel provádí úkony podle tohoto ustanovení u trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky. Právní posouzení trestného činu vyšetřovatelem je pro policejní orgán závazné.".

117. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) O obsahu vysvětlení, které nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Tento záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

118. V § 159 odst. 1,2,3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

119. § 159 odst. 4 zní:

"(4) Vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.".

120. V § 159 se připojuje nový odstavec 5, který zní:

"(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 1 požádal.".

121. § 160 zní:

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, zahájí vyšetřovatel neprodleně trestní stíhání, pokud není důvod k postupu podle § 159 odst. 2 a 3. Trestní stíhání zahajuje tím, že této osobě nejpozději na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako obviněného, a učiní o tom záznam. Záznam musí obsahovat popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován a důvody, pro něž je obviněný stíhán. Opis záznamu vyšetřovatel doručí obviněnému a do 48 hodin jej zašle státnímu zástupci a obhájci.

(2) Nelze-li zahájit trestní stíhání podle odstavce 1 proto, že osoba, která může být obviněna, není ještě známa, nebo jí dosud nebylo možné sdělit obvinění, může vyšetřovatel nebo policejní orgán provádět způsobem uvedeným v hlavě čtvrté a páté jen neodkladné nebo neopakovatelné úkony. Opis protokolu o těchto úkonech zašle do 48 hodin státnímu zástupci. Tento postup nezbavuje policejní orgán povinnosti neprodleně předat věc vyšetřovateli, je-li důvod sdělit určité osobě obvinění, a vyšetřovatele povinnosti sdělit osobě, která má být stíhána, obvinění v souladu s odstavcem 1.

(3) Vyšetřovatel nebo policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a vyšetřovatel zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v řízení.

(4) Neodkladným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který nebude možno před soudem provést.

(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v záznamu o sdělení obvinění, postupuje ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavci 1.

(6) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v záznamu o sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to vyšetřovatel obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.".

122. § 161 včetně nadpisu zní:

(1) Vyšetřování konají vyšetřovatelé policie.

(2) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi.".

123. § 163 a nadpis nad ním se vypouštějí.

124. § 163a odst. 1 zní:

"(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byt jen jednoho z nich.".

125. V § 163a odst. 2 zní:

"(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li činem poškozena výlučně osoba mladší patnácti let, nebo byla-li takovým činem způsobena smrt.

126. V § 163a odst. 3 větě prvé se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem "policejnímu".

127. § 164 včetně nadpisu zní:

(1) Vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně. Úkony, které byly provedeny před sdělením obvinění a úkony provedené na pokyn vyšetřovatele policejními orgány i po něm, nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona. Ustanovení § 158 odst. 3 a 4 se při provádění vyšetřovacích úkonů užije obdobně.

(2) Vyšetřovatel postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu objasněny všechny skutečnosti důležité pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 89 odst. 1).

(3) Důkazy opatřuje vyšetřovatel bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě přezkoumány.

(4) Vyšetřovatel může umožnit obviněnému zúčastnit se vyšetřovacích úkonů a klást otázky vyslýchaným svědkům.

(5) Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního zástupce, činí vyšetřovatel všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Odepřít splnění pokynu státního zástupce může vyšetřovatel jen tehdy, má-li za to, že pokyn není v souladu se zákonem; trvá-li státní zástupce na svém pokynu, předloží věc státnímu zástupci bezprostředně vyššího stupně, který pokyn buď zruší, nebo věc přikáže jinému vyšetřovateli.".

128. V § 165 odst. 1 větě první se slovo "vznesení" nahrazuje slovem "sdělení".

129. V § 165 odst. 2 se slova "by se jednalo o úkon neodkladný" se nahrazují slovy "nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit.".

130. § 166 včetně nadpisu zní:

(1) Uzná-li vyšetřovatel vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li vyšetřovatel navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní vyšetřovatel záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.

(2) Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom vyšetřovatel záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.

(3) Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.".

131. Oddíl třetí hlavy desáté části druhé (§ 168 až 170) se vypouští.

132. V § 171 odst. 1 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání prokurátor".

133. V § 172 odst.l a 2 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání prokurátor".

134. V § 172 se připojuje nový odstavec 4, který zní:

"(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.".

135. V § 173 odst. 1 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání prokurátor" a vypouští se ustanovení pod písmenem e).

136. § 174 odst. 2 zní:

"(2) Při výkonu tohoto dozoru je státní zástupce oprávněn: a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,

b) vyžadovat od vyšetřovatele nebo policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda vyšetřovatel včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,

c) zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatele nebo policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele,

d) vracet věc vyšetřovateli se svými pokyny k doplněni,

e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatele a policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení věci může tak učinit do třiceti dnů od doručení; jestliže rozhodnutí vyšetřovatele a policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení vyšetřovatele a policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele a policejního orgánu,

f) odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli.".

137. V § 175 se v dosavadním odstavci 1 písm. a) vypouštějí slova "a ve vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání", vypouští se odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.

138. V § 176 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo vyhledávání".

139. V § 176 odst. 2 větě první se slova" obvinění vzneseno (163) nebo sděleno (§ 169)" nahrazují slovy "sděleno obvinění (§ 160)" a v poslední větě se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán" a slova "či vyhledávání".

140. V § 177 v ustanovení pod písmenem b) větě za středníkem se slova " osobu podléhající pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru", ustanovení pod písmenem d) zní: "d) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona." a ustanovení pod písmenem e) se vypouští.

141. V § 181 odst. 2 zní:

"(2) Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení směřovalo k vyřízení věci, včetně výkonu soudního rozhodnutí.".

142. § 182 zní:

Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavního líčení tak může učinit jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování. Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do přípravného řízení.".

143. § 184 zní:

Soud je povinen při projednávání věci zaměřit se také na objasnění příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.".

144. V § 186 písm. c) se na konci připojují slova: "anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307" a ustanovení pod písmenem f) zní: "f) že věc není v potřebném rozsahu objasněna z hledisek, která soud potřebuje pro svoje rozhodnutí.".

145. V § 187 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Považuje-li to předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném projednání obžaloby veřejně zasedání.".

146. V § 188 odst. 1 písm. e) zní: "e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných vad přípravného řízení nebo k objasnění základních skutečností pro rozhodnutí" a ustanovení pod písmenem f) zní: "f) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307.".

147. V § 190 odst. 1 se čárka za slovem "objasnit" nahrazuje tečkou a slova "zejména z hlediska možné nové obhajoby." se vypouštějí.

148. V § 191 se vypouští odstavec 3.

149. V § 196 odst. 1 větě první za středníkem se slova "byla-li trestným činem poškozena organizace, dá opis obžaloby doručit i jí" nahrazují slovy" opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé.".

150. V § 197 odst. 1 se slovo "soudu" nahrazuje slovem "senátu".

151. § 200 odst. 1 zní:

"(1) Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo tajemství chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního líčení.".

152. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova "státního, hospodářského nebo služebního tajemství" nahrazují slovy "tajemství chráněné zvláštním zákonem, případně bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědků".

153. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova "byla dodržena ustanovení o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)" nahrazují slovy "bylo dodrženo ustanovení o sdělení obvinění (§ 160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1)".

154. V § 202 se za odstavec 3 připojuje odstavec 4, který zní:

"(4) Ustanovení první věty odstavce 3 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.".

155. V § 207 odst. 2 větě první se na konci připojují slova: "a obžalovaný svoji dřívější výpověď učinil způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona".

156. § 209 zní:

Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případné jde-li o výslech svědka, kterému z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí anebo o svědka, jehož totožnost musí zůstat ze závažných důvodů utajena, může předseda senátu učinit opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykázat obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást i otázky.".

157. § 211 zní:

(1) Místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí.

(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, jestliže výpověď byla učiněna způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a taková osoba

a) zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která na trvalo nebo pro dohlednou dobu znemožňuje její výslech,

b) v hlavním líčení bez oprávnění odepřela vypovídat, nebo se odchyluje v podstatných bodech od své dřívější výpovědi.

(3) Protokol o výpovědi svědka, který v hlavním líčení využil svého práva odepřít výpověď podle § 100, je možno číst jen za předpokladu, že svědek byl před tímto výslechem o svém právu odepřít výpověď řádně poučen a výslovně prohlásil, že tohoto práva nevyužívá, výslech byl proveden způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a obviněný nebo obhájce měl možnost se tohoto výslechu zúčastnit.

(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí.".

158. § 212 se vypouští.

159. § 213 odst. 1 zní:

"(1) Posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny, jimiž se provádí důkaz, se při hlavním líčení přečtou a umožní se do nich nahlédnout stranám, a pokud je to třeba, i svědkům a znalcům.".

160. V § 215 se připojuje odstavec 3, který zní:

"(3) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést výslech svědka. Předseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže svědek byl předvolán na jejich návrh.".

161. V § 219 odst. 2 větě druhé se vypouštějí slova "jestliže od odročení hlavního líčení uplynula delší doba".

162. V § 220 se vypouští odstavec 3; dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

163. § 227 zní:

"Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku udělení milosti, amnestie, promlčení nebo proto, že souhlas poškozeného s trestním stíháním nebyl dán nebo byl vzat zpět, anebo z některého z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 a v řízení se pokračovalo jen proto, že obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 2, § 172 odst. 4), soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.".

164. § 241 se vypouští.

165. V § 242 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

166. V § 243 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.

167. § 259 odst. 3 a 4 zní:

"(3) Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před odvolacím soudem doplněn. V neprospěch obžalovaného může odvolací soud změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody.

(4) Odvolací soud nemůže sám

a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn,

b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně (§ 225 odst. 2).".

168. V § 260 poslední větě se za slova "§ 191" vkládají slova "a 264 odst. 2".

169. § 263 odst. 2 zní:

"(2) Účast státního zástupce při veřejném zasedání je povinná."

170. V § 264 odst. 2 se slova "obžalovanému v novém řízení uložen přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem" nahrazují slovy "v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch".

171. § 266 odst. 1 zní:

"(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon, nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat podle povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.".

172. V § 266 odst. 6 se slova "Generální prokurátor nebo ministr" nahrazují slovem "Ministr".

173. V § 266a odst. 1 větě první se vypouštějí slova "vojenského obvodového soudu nebo vyššího vojenského soudu" a slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" se nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".

174. V § 272 se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".

175. V § 273 věta první zní: "Jestliže nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.".

176. V § 274 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují se slova "rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může učinit též v neveřejném zasedání.".

177. V § 275 odst. 4 věta prvá zní: "Ministr spravedlnosti může odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž podal stížnost pro porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti.".

178. V § 276 poslední větě se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".

179. V § 277 poslední větě se vypouštějí slova "a vyhledávací".

180. V § 278 odst. 3 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".

181. V § 278 odst. 4 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

182. V § 281 odst. 1 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".

183. V § 288 odst. 1 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".

184. V § 291 se slovo "vznesení" nahrazuje slovem "sdělení".

185. § 301 odst. 3 zní:

"(3) Ustanovení tohoto oddílu o účasti orgánu pověřeného péčí o mládež se neužije ve vykonávacím řízení, jestliže se úkon provádí po dovršení devatenáctého roku mladistvého.".

186. § 303 zní:

V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením sdělení obhájci, že obviněný je stíhán.".

187. Oddíl třetí v hlavě devatenácté části druhé včetně nadpisu zní:

(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže

a) obviněný se k trestnému činu doznal,

b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,

a vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

(2) V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky. Zkušební doba počíná právní mocí tohoto rozhodnutí o zastavení trestního stíhání.

(3) Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby ji v průběhu zkušební doby nahradil.

(4) Obviněnému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život.

(5) Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. Rozhodne-li o podmíněném zastavení trestního stíhání soud, má toto právo též státní zástupce.

(1) Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne orgán, jenž trestní stíhání v prvním stupni podmíněně zastavil, že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se v trestním stíhání pokračuje.

(2) Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl obviněný vinu, má se za to, že se osvědčil.

(3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že obviněný se osvědčil, nebo uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 nastávají účinky zastavení trestního stíhání (§ 11 odst. 1 písm. f).

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí soud, má toto právo též státní zástupce.".

188. V § 314a odst. 1 se slova "dvě léta" nahrazují slovy "pět let", odstavec 2 se vypouští a zrušuje se číslování odstavců.

189. V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledáváním" nahrazuje slovy "v přípravném řízení".

190. V § 314d odst. 2 se za slovo "odvolání" vkládají slova "nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim samosoudce stanovil," vypouští se středník a slova "uloží-li však nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek s odůvodněním."

191. Za § 314d se vkládají nové § 314e až 314g, které znějí:

(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže se obviněný v průběhu vyšetřování doznal a samosoudce nemá důvod pochybovat o pravdivosti tohoto doznání, nebo jestliže skutkový stav je spolehlivé prokázán opatřenými důkazy.

(2) Trestním příkazem lze uložit

a) trest odnětí svobody do jednoho roku,

b) trest zákazu činnosti do pěti let,

c) peněžitý trest,

d) trest propadnutí věci.

(3) Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.

(4) Trestní příkaz nelze vydat

a) v řízení proti mladistvému, pokud v době jeho vydání nedovršil osmnáctý rok svého věku,

b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,

c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,

d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.

(5) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.