Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb. a zákona č. 115/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 5 zní: "Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu.".

2. V § 2 odst. 7 se vypouštějí slova "v nejširší míře".

3. V § 2 odst. 10 větě první se vypouštějí slova "v široké míře".

4. V § 2 odst. 14 se připojuje věta: "Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce."

5. Nadpis nad § 7 zní: "Součinnost státních orgánů, fyzických a právnických osob".

6. V § 8 odst. 1 věta prvá zní: "Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a nestanoví-li zvláštní předpis jinak i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů.".

7. § 8 odst. 2 zní:

"(2) Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, a v řízení o trestném činu zkrácení daně nebo jiném obdobném činu i údaje získané v daňovém řízení, smí v přípravném řízení požadovat se souhlasem soudce státní zástupce. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.".

8. V § 10 odst. 2 se slova "musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním řízení závazné", nahrazují slovy "rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud".

9. V § 11 odst. 2 větě první se slova "a) nebo b)" nahrazují slovy "a), b) nebo h)".

10. V § 12 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

11. § 12 odst. 2 zní:

"(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil i pověřené orgány vojenské policie a v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby.".

12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova "vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud".

13. V § 12 odst. 4 se vypouštějí z věty první slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud" a z věty druhé slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud".

14. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor" a slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor".

15. V § 12 odst. 10 zní:

"(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku,případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1,2), do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.".

16. § 12 odst. 11 zní:

"(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.".

17. V § 13 se vypouštějí slova "vojenské obvodové soudy, vyšší vojenské soudy".

18. § 14 a 15 se vypouštějí.

19. V § 20 se vypouští odstavec 3.

20. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, před slovo "soud" vkládá slovo "okresní" a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.".

21. § 30 odst. 1 zní:

"(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.".

22. V § 30 odst. 2 větě prvé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

23. § 31 zní:

(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal.".

24. V § 32 se slova "proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)" nahrazují slovy "teprve tehdy, bylo-li mu sděleno obvinění (§ 160)".

25. V § 33 odst. 1 větě třetí se za slovo "obhájce" vkládají slova "nebo za podmínek uvedených v odstavci 2 žádat o jeho ustanovení". Odkaz v závorce ve větě páté zní: "(§ 165)".

26. V § 33 odst. 2 zní:

"(2) Obviněný, který osvědčí, že nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu.".

27. V § 36a odst. 1 písm. b) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem "osmnáctý".

28. V § 36a odst. 2 písm. c) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem "osmnáctý".

29. V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Obviněnému bude obhájce ustanoven též tehdy, jestliže o to požádá (§ 33 odst. 1) a jsou splněny podmínky uvedené v § 33 odst. 2.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

30. V § 40 větě druhé se vypouštějí slova "na svou žádost nebo na žádost obviněného" a v poslední větě se slova "O zproštění rozhodne" nahrazují slovy "Povinnosti obhajování zprostí".

31. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova "a vyhledávacích".

32. V § 45 odst. 2 větě prvé se slova "může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit" nahrazují slovy "ustanoví k výkonu práv poškozenému".

33. V § 53 odst. 1 větě prvé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní" a ve větě druhé se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem "policejního" a vypouštějí se slova "popřípadě též dožádáním vojenského soudu nebo vojenského prokurátora".

34. V § 53 se vypouští odstavec 3.

35. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci připojují slova: "a u obviněného též adresu, kterou uvede pro účely doručování (§ 62, 63),".

36. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Hrozí-li svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, jméno a příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činně v trestním řízení. Svědek se poučí o právu podepsat protokol o výslechu smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden.".

Dosavadní odstavce 2,3 a 4 se označují jako odstavce 3,4 a 5.

37. V § 59 odst. 1 druhé větě se za slovo "telegraficky" vkládá slovo "telefaxem".

38. V § 60 odst. 4 písm. a) se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem "policejnímu".

39. V § 62 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl (§ 55 odst. 1 písm. c).".

40. V § 62 odst. 2 se za slovo "orgán" připojují slova "nebo orgán obce".

41. V § 62 odst. 4 věta prvá zní: "Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.".

42. V § 63 odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

43. § 63 odst. 2 a 3 zní:

"(2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje.

(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se

a) obviněnému obžaloba, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,

b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo vyšetřovatel z důležitých důvodů nařídí.".

44. V § 64 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

45. V § 65 odst. 1 větě poslední se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem "policejního".

46. § 65 odst. 2 zní:

"(2) V přípravném řízení může státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých toto právo odepřel vyšetřovatel nebo policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Toto právo nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy.".

47. V § 65 odst. 3 poslední větě se slova "usnesení o vznesení obvinění (§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)" nahrazují slovy "do záznamu o sdělení obvinění (§ 160 odst. 1)".

48. V § 66 odst. 1 se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem "policejnímu", slovo "vyhledávacím" se nahrazuje slovem "policejním" a slova "2000 Kčs" se nahrazují slovy "50000 Kč".

49. V § 66 odst. 3 se vypouštějí slova "obhájce nebo" a slova "orgán činný v trestním řízení" se nahrazují slovem "soud".

50. V § 68 věta první zní: "Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo sděleno obvinění (§ 160).".

51. V § 69 odst. 5 se na konci připojuje věta, která zní: "Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný."

52. § 71. zní:

(1) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba v přípravném řízení přesáhla šest měsíců a propuštěním obviněného na svobodu by mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, na návrh státního zástupce může o dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu, nejvýše však do dvou let, může rozhodnout senát.

(2) Vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném řízení nesmí trvat déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může a dalším trvání vazby na nezbytně nutnou dobu rozhodnout nejvyšší soud.

(3) Prodloužit vazbu podle odstavců 1 a 2 lze jen tak, aby vykonaná vazba a lhůta, o níž je trvání vazby prodlouženo, nepřesáhla polovinu sazby trestu odnětí svobody nejpřísněji trestného činu, pro nějž je obviněný v době rozhodování o prodloužení stíhán.

(4) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 2 podává v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení nejvyšší státní zástupce.

(5) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 a 2 je nutno doručit soudu nejpozději patnáct dnů před skončením příslušné lhůty. Pokud návrh není uvedeným způsobem předložen, musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na níž bylo trvání vazby omezeno.

(6) Za podmínek uvedených v odstavci 2 je nejvyšší státní zástupce povinen podat návrh na prodloužení vazby způsobem uvedeným v odstavci 5 i tehdy, jestliže v době kratší než patnáct dnů před skončením vazební lhůty podá obžalobu.

(6) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 1 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.

(7) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.".

53. V § 72 odst. 1 větě prvé se za slovo "trvají" připojují slova "nebo zda se nezměnily".

54. V § 72 odst. 2 poslední větě se slova "obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí" nahrazují slovy "obviněný opakovat, jen pokud v ní uvádí nové skutečnosti, jinak ji v přípravném řízení státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu odmítne. O odmítnutí je třeba obviněného vyrozumět.".

55. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova "vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovateli".

56. V § 73a odst. 1 se slova "obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2)" nahrazují slovy "přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil".

57. V § 73a odst. 2 se slova "Kčs do 1000000 Kčs" nahrazují slovy "Kč výše".

58. V § 73a odst. 3 písm. a) se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".

59. V § 73a se vypouští odstavec 5.

60. § 74 včetně nadpisu zní:

(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 72, 73, 73a), s výjimkou rozhodnutí o jejím prodloužení (§ 71 odst. 1, 4), je přípustná stížnost.

(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (§ 72, 73, 73a) a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a). Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí: jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku."

61. V § 74a odst. 3 se vypouštějí slova "a 74" a připojuje se věta: "Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost."

62. V § 75 se z nadpisu vypouštějí slova "nebo vyhledávacím orgánem" a v odstavci 1 větě první se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán".

63. V § 76 odst. 1 věta první zní: "Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo sděleno obvinění (§ 160 odst. 1).".

64. § 76 odst. 2, 3, 4 zní:

"(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.

(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.".

(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.".

65. V § 76 odst. 5 se slova "ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169)," nahrazují slovy "jí ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160)."

66. V § 76 odst. 6 se číslovka "4" nahrazuje číslovkou "3".

67. V § 77 odst. 1 poslední věta zní: "K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál.".

68. V § 77 odst. 2 větě první se slova "ji propustit" nahrazují slovy "rozhodnout o jejím propuštění". Na konci se připojuje věta: "Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby, je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu.".

69. V § 78 odst. 1 větě prvé se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem "policejnímu".

70. V § 78 odst. 3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

71. V § 79 odst. 1 větě prvé se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem "policejního" a ve větě druhé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

72. V § 79 odst. 3 se slovo "vyhledávacím" nahrazuje slovem "policejním".

73. V § 80 odst. 1 poslední větě se vypouští slovo "soudu". Na konci se připojují věty: "Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.".

74. V § 80 odst. 3 větě prvé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

75. V § 81 odst. 4 větě prvé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

75. V § 83 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán".

77. § 83a včetně nadpisu zní:

(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemku k provedení nezbytných úkonů je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán. Vyšetřovatel nebo policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz k prohlídce jiných prostor nebo pozemku musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli dotčených prostor nebo pozemku a nebyli-li zastiženi jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.

(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemku provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.

(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení, anebo o osobu, která má být na příkaz soudu předvedena (§ 90, 98)."

78. V § 83b odst. 1 zní:

"(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem vyšetřovatel nebo policejní orgán.".

79. V § 83b odst. 4 větě prvé se vypouštějí slova "vyhledávací orgán anebo".

80. § 83c včetně nadpisu zní:

Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, nebo pro ochranu jejich práv a svobod, anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde o obydlí osoby přistižené při činu, nebo osoby na kterou byl vydán příkaz k zatčení, anebo osoby, která má být na příkaz soudu předvedena (§ 90, 98). Po vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k předvedení osoby.

81. V § 84 větě prvé se vypouštějí slova "nebo prohlídku jiných prostor, anebo vstoupit do obydlí (§ 83c)".

82. V § 85a odst. 1 se za slovo "prostor" vkládají slova "a pozemku".

83. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který včetně nadpisu zní:

Ustanovení § 83, 83a, 84, 85 a 85a se užije i tehdy, jestliže na místech v těchto ustanoveních uvedených je třeba provést rekonstrukci, rekonstrukci nebo vyšetřovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal souhlas.".

84. § 86 včetně nadpisu zní:

(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, aby je pošta nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu.

(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů souhlas soudce podle odstavce 1, nesmí pošta nebo podnik dopravu zásilek dále zdržovat.".

85. § 87 odst. 1 zní:

"(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 smí otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán."

86. § 88 včetně nadpisu zní:

(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech nebo záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Odposlech nebo záznam telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný.

(2) Příkaz k odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech nebo záznam prováděn. O vydání příkazu a délce doby provádění odposlechu nebo záznamu, musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech nebo záznam prováděn. Odposlech nebo záznam telekomunikačního provozu provádí policejní orgán.

(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech nebo záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin neuvedený v odstavci 1, pokud s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí.

(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. V jiné trestní věci než je ta, v níž byl odposlech nebo záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.".

87. § 89 odst. 1 zní:

"(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:

a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,

b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,

c) podstatné okolnosti,mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu,

d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele,

e) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku způsobeného trestným činem,

f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.".

88. V § 89 odst. 2 se na konci připojuje věta: "Skutečnost, že důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.".

89. V § 90 odst. 3 věta prvá zní: "o předvedení je třeba požádat příslušný policejní orgán.".

90. § 91 odst. 1 zní:

"(1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného, jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty, objasnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej o jeho právech. Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou.".

91. § 92 odst. 1 zní:

"(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnosti.".

92. V § 99 odst. 2 se za slovo "uloženou" vkládají slova "nebo uznanou".

93. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje věta: "Rovněž se nevztahuje na svědeckou výpověď o skutečnostech tvořících předmět služebního tajemství.".

94. V § 105 odst. 1 větě prvé se za slova "orgán činný v trestním řízení" vkládají slova "a v řízení před soudem předseda senátu". Na konci se připojuje věta: "Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty.".

95. V § 108 odst. 3 se vypouštějí slova "vyhledávací orgán,"

96. § 110 odst. 1 zní:

"(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení,může vyšetřovatel nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu rozhodnout o přibrání státního orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.".

97. V § 110 se připojuje odstavec 3, který zní:

"(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.".

98. V § 119 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".

99. § 120 odst. 1 písm. d) zní: "d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".

100. V § 120 odst. 2 poslední větě se slova "osobu podléhající pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru".

101. § 125 zní:

Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel. Z odůvodnění musí být patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je rovněž odůvodnit.".

102. § 127 odst. 4 zní:

"(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před staršími. Předseda senátu hlasuje naposledy.".

103. Nadpis § 131 zní: "Oprava vyhotovení a opisu rozsudku"

104. V § 131 odst. 1 větě první se za slova "vyhotovení rozsudku" vkládají slova "a jeho opisech".

105. § 132 se vypouští.

106. V § 134 odst.l písm. d) zní: "d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".

107. V § 134 se připojuje odstavec 3, který zní:

"(3) Ve vykonávacím řízení může soud prvního stupně vyhotovit zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve veřejném zasedání obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje odůvodnění.".

108. V § 141 odst. 2 větě prvé se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem "policejního".

109. § 146 odst. 1 zní:

"(1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může vyšetřovatel nebo policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.".