Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Jak ukazuje následující přehled, nejvyšší objemy transferů směřují dopravním, důlním a zemědělským organizacím a k cenám tepla.

+) V roce 1993 je částka ovlivněna jednorázovým kapitálovým vybavením druhé divize EGAP ve výši 500 mil. Kč.

++) V roce 1993 poskytnuta 1 mld Kč 2 Fondu národního majetku.

Dotace pro ČSAD ve výši 1,24 mld Kč pokrývají především úbytek tržeb vyplývající pro dopravce z poskytování zlevněného jízdného pro žáky a vybrané skupiny obyvatelstva (invalidé, odbojáři, poslanci). Dotace pro ČD ve výši 5,77 mld Kč je určena na krytí ztrát z osobní železniční dopravy včetně tarifních slev.

Vyšší objemy dotací v roce 1994 proti roku 1993 v celkovém rozsahu 4,83 mld Kč na útlum uhelných, rudných a uranových dolů vyplývají z programů restrukturalizace uhelného průmyslu, urychlení útlumu vybraných uhelných dolů, z realizace útlumového programu v odvětvích rudného hornictví a ze změny koncepce těžby uranu a na konzervaci dolu Hamr ve vazbě na potřeby české jaderné energetiky. Prostředky ze státního rozpočtu budou použity účelově shodně jako v roce 1993 na likvidaci dolů zařazených do programů útlumu, na úhradu zákonných sociálních a zdravotních opatření pro pracovníky utlumovaných dolů, na zahlazení důsledků důlní činnosti apod.

Třetí významnou položkou transferů do podnikové sféry jsou dotace do agrokomplexu. Z celkové dotace ve výši 5,1 mld Kč, tj. na úrovni roku 1993, připadá na nově zřizovaný Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, prostřednictvím kterého bude od roku 1994 realizována podpora zemědělské prvovýrobě, částka 3,5 mld Kč. Fond bude krýt bankovní úroky zemědělským subjektům z poskytnutých úvěrů bankami a sloužit pro poskytování bankovních záruk. Další prostředky (1,6 mld Kč) jsou vyčleněny na zalesňování, na řešení výzkumných úkolů a další účely.

Součástí záměrů v dolaďování regulace cen je tlumení, resp. snižování nároků na růst dotací v odvětvích výroby tepelné energie, dopravy a vodního hospodářství. Přísná omezení věcně usměrňovaných cen výrobců a distributorů tepla (zejména v oblasti nutných investic) je nezbytné v roce 1994 poněkud uvolnit, zároveň však zvýšit i maximální ceny tepla placeného domácnostmi. Tím se tlumí další růst nároků na dotace a jejich objem v relativním vyjádření klesá. Pokud by se ceny pro domácnosti nezvýšily, nárok na dotace by byl o cca 1 mld Kč vyšší než navrhovaných 5,5 mld Kč.

Dotace pro lesní hospodářství 0,5 mld Kč jsou určeny především na podporu hospodaření v imisních oblastech a k podpoře drobných vlastníků lesů do výměry 50 ha.

Pro zlepšení kvality pitné vody a řešení havarijních situací v zásobování pitnou vodou jsou určeny prostředky v rozsahu 0,2 mld Kč.

Prostředky na zateplování domovních objektů budou použity ve výši 0,4 mld Kč, a to nejen jako dotace pro zateplování budov a instalaci regulační techniky formou úhrady úroků z úvěrů a demonstrační projekty k úspoře paliv a tepelné energie, ale i formou návratné finanční výpomoci na výstavbu alternativních zdrojů (malé vodní a větrné elektrárny).

V kapitole Všeobecná pokladní správa (její podrobný výčet je v tabulce č. 10 tabulkové přílohy) je rozpočtováno 1,5 mld Kč pro podporu malého a středního podnikání dle schválených programů prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, z čehož 300 mil. Kč je určeno na podporu podnikatelských projektů zaměřených na zlepšení stavu životního prostředí ve vybraných postižených oblastech. S částkou 1 mld Kč se počítá pro Exportní, garanční a pojišťovací společnost se záměrem zvršit podporu exportu, 500 mil. Kč se navrhuje poskytnout podnikatelským subjektům zaměstnávajícím více než 60% zdravotně postižených občanů na úhradu objektivně vyšších nákladů s tím spojených a 350 mil. Kč je rozpočtováno na realizace státních záruk. Částka 400 mil. Kč dotace pro vybrané okresy má ekologický a sociální charakter, zmírňuje dopady nepříznivých životních podmínek v těchto oblastech.

3. Transfery domácnostem

Blok transferů domácnostem představuje v rozpočtu částku 139,6 mld Kč a zahrnuje tři základní skupiny výdajů:

- na politiku zaměstnanosti v objemu 5,5 mld Kč,

- na státní vyrovnávací příspěvek v objemu 10,4 mld Kč,

- na výdaje dávkové povahy ve výši 123,7 mld Kč.

Výdaje na politiku zaměstnanosti vycházejí z předpokladu průměrné míry nezaměstnanosti v roce 1994. V roce 1993 se předpokládá vynaložit na tyto účely cca 3,1 mld Kč. Z uspořených prostředků proti rozpočtované hodnotě 6,5 mld Kč bude část použita na posíleni výdajů na důchodové zabezpečení v souvislosti s připravovanou úpravou v listopadu t. r. Částka navržená v rozpočtu na rok 1994 by měla být pro příští rok zcela dostatečná a pokrýt i případné zvýšené potřeby na aktivní opatření politiky zaměstnanosti.

Naopak se předpokládá pokles potřeby výdajů na státní vyrovnávací příspěvek o 1,6 mld Kč oproti očekávané skutečnosti roku 1993. Za předpokladu nominálního nárůstu hladiny příjmů obyvatel by se část nynějších příjemců měla dostat nad práh poskytování příspěvku.

Největší blok výdajů představují výdaje na dávky důchodového a nemocenského zabezpečení a státní dávky v objemu 122,7 mld Kč. Další 1 mld Kč je zahrnuta v kapitole Všeobecná pokladní správa pro případ vyšší než odhadované potřeby u některých dávek. Nárůst 16,4 mld Kč oproti roku 1993 je ovlivněn zejména promítnutím valorizace důchodů z listopadu 1993 (10,4 mld Kč), úpravou přídavků na děti (3,4 mld Kč) a zvýšením denního základu pro výpočet nemocenských dávek (1,3 mld Kč).

V rezervě rozpočtu je vázáno dalších 0,5 mld Kč na předpokládané státní příspěvky, vyplývající z připravovaného zákona o penzijním připojištění.

4. Financování veřejné spotřeby

Běžné výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu představují tradiční a svým objemem 149,3 mld Kč největší výdajový blok státního rozpočtu.

Rozpočet věcných výdajů na rok 1994 zabezpečuje jejich základní zvýšení v zásadě o 8,5, tj. ve výši předpokládaného tempa inflace, takže se zachovává jejich reálná úroveň.

Celkový objem mzdových prostředků ve veřejném sektoru se zvyšuje proti roku 1993 o 17,7%, přičemž průměrná mzda by měla vzrůst o 14,9%. Zvýšení mzdových prostředků pro jednotlivé resorty přihlíží k vlivu zvýšení počtu pracovníků a potřebě určité objektivizace relace průměrných mezd mezi resorty. Nejvyšší přírůstky počtů pracovníků jsou navrhovány u ministerstev zahraničí (zahraniční služba), financí (finanční. a celní úřady), práce a sociálních věcí (sociální prevence) a školství (zdravotně postižení apod.).

4.1. Veřejná spotřeba obyvatel

Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatel zahrnují výdaje na tzv. společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo podle rozpočtové skladby s výjimkou sociálního zabezpečení. Vyjadřují tak objem výdajů především na základní odvětví veřejné spotřeby, jako je školství, zdravotnictví, kultura (očištěné především o výdaje na státní správu v těchto odvětvích), příspěvky církvím, občanským sdružením apod. Jejich objem v porovnání s rokem 1993 roste o 7,2% a dosahuje částky 68,2 mld Kč.

Neinvestiční výdaje na školství na společenskou spotřebu obyvatelstva jsou rozpočtovány ve výši 37,2 mld Kč. Dalších 6,0 mld Kč zahrnuto v kapitole VPS pro potřebu financování učňovského školství. Souhrnně tak dosahují tyto výdaje částky 43,2 mld Kč, což je o 15,8% více proti očekávané skutečnosti roku 1993. V rámci rozpočtu se předpokládá zvýšení průměrných mezd školských pracovníků v příštím roce o 16,1%.

Spolu s dalšími neinvestičními (státní správa apod. a investičními výdaji (objem 3,1 mld Kč) činí celkový rozpočet kapitoly ministerstva školství (včetně učňovského školství) 47,9 mld Kč. Neinvestiční výdaje rozpočtů územních orgánů se předpokládají u odvětví školství ve výši 9,2 mld Kč, investiční 1,5 mld Kč. Celkem tedy se na toto odvětví předpokládá v ústředně řízeném školství a místních rozpočtech vynaložit 58,6 mld Kč, Což je o 17,3% více než v roce 1993.

Část výdajů na zdravotnictví realizuje státní rozpočet prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, kde je stanoven rozpočet ve výši 3,5 mld Kč (nárůst o 13,5%), z toho na společenskou spotřebu 3,4 mld Kč. Z těchto prostředků se hradí zejména výdaje na hygienickou službu, záchrannou službu, střední zdravotnické školy apod.

Větší část výdajů poskytuje rozpočet ve formě příspěvku zdravotním pojišťovnám. Pro rok 1994 se rozpočtuje příspěvek ve výši 12,9 mld Kč. Nižší dotace zdravotním pojišťovnám proti r. 1993 o 3,1 mld Kč bude kompenzována vyšším inkasem pojistného v návaznosti na růst mezd. Snížením prostředků poskytovaných státem je zároveň sledován záměr vytvářet tlak na zdravotní pojišťovny ke zvýšení účinnosti kontroly vykazování léčebných úkonů zdravotnickými zařízeními a k celkovému zlepšení hospodárnosti při nakládání s prostředky zdravotního pojištění, včetně správních výdajů pojišťoven. Snížení příspěvku zdravotním pojišťovnám vychází z navrženého poklesu vyměřovacího základu pojistného za občany financované státem ze 77% na 65% minimální mzdy. Ve srovnání s rozpočtem na rok 1993, kdy se objem výdajů zdravotních pojišťoven předpokládal ve výši 53,5 mld Kč, se tyto výdaje zvyšují na 59,6 mld Kč, tj. o 11,4%.

Z částky 12,9 mil. Kč dotací ze státního rozpočtu budou inkasovat zhruba 1,0 mld Kč zaměstnanecké pojišťovny a 11,9 mld Kč Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Investiční dotace plánované ve státním rozpočtu na rok 1994 pro zdravotnictví dosahují objemu 3,1 mld Kč. Z místních rozpočtů se předpokládá vynaložit na potřeby zdravotnictví celkem 3,0 mld Kč jako neinvestiční výdaje a 1,0 mld Kč na investice.

Celkově se předpokládá vynaložit na odvětví zdravotnictví prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a místních rozpočtů 70,2 mld Kč, tj. o 11,4% více než v roce 1993.

Běžné výdaje na kulturu financovanou prostřednictvím ministerstva se předpokládají v návrhu 2,2 mld Kč, což je o 0,25 mld Kč více než v roce 1993. V rezervách státního rozpočtu se počítá s výrazným posílením výdajů určených na regenerace městských památkových rezervací a zón z 80 mil. Kč v roce 1993 na 275 mil. Kč v roce 1993 a 275 mil. Kč na výkup uměleckých předmětů.

Celkový rozpočet resortu kultury (neinvestiční i investiční výdaje, včetně rezervy na památkové zóny) činí 2,9 mld Kč. Z rozpočtů obcí a okresů se předpokládá financovat akce spojené s kulturou ve výši cca 4,3 mld Kč na běžné výdaje a 0,5 mld Kč na investiční výdaje. Celkové výdaje na odvětví kultury za uvedených předpokladů tak představují 7,7 mld Kč.

Přehled celkových výdajů na školství, zdravotnictví a kulturu dodává tabulka:

V rámci ostatních výdajů na veřejnou spotřebu obyvatel, kromě některých menších položek, dosahuje rozpočet Akademie věd ČR objemu 1,2 mld Kč při růstu o 9,2% oproti očekávané skutečnosti roku 1993.

V kapitole VPS státního rozpočtu jsou zahrnuty prostředky v objemu 3,9 mld Kč, a to zejména na soudní a mimosoudní rehabilitace (700 mil. Kč), zabezpečení uprchlíků a přesídlenců (400 mil. Kč) aj. V návaznosti na přijatý zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu budou v roce 1994 vyplaceny tři kupony z rehabilitačních dluhopisů.

4.2. Veřejná spotřeba státu

Výdaje na veřejnou spotřebu státu dosahují v rozpočtu na rok 1994 úrovně 81,1 mld Kč, což je o 26,4% více než v roce 1993 (při promítnutí srovnatelné základny u ministerstev obrany a vnitra činí nárůst 20). Tento blok zahrnuje různorodé výdaje, především na obranu, bezpečnost, vězeňství, justici, prokuraturu, správu, dále některé výdaje resortů, jako je údržba silnic, požární ochrana, věda a technika, civilní obrana atd. a také některé rezervy státního rozpočtu.

Neinvestiční výdaje pro resort obrany (bez dávek sociálního zabezpečení) dosahují v roce 1994 objemu 22,8 mld Kč. Proti srovnatelné základně, upravené o některé metodické vlivy, rostou tyto výdaje o 10,3. Rozpočet po dohodě s resortem pokrývá potřeby vyplývající z transformace naší armády a zabezpečení nezbytné obranyschopnosti země. Objem výdajů na obranu se pohybuje včetně investic kolem 2,5% z HDP, což je srovnatelné s rolem 1993.

Výdaje na bezpečnost obsahují zejména výdaje bezpečnostního úseku ministerstva vnitra, dále vězeňské služby. Bezpečnostní informační služby a železniční policie. Jako celek dosahují objemu 17,8 mld Kč. Proti srovnatelné základně roku 1993 rostou tyto výdaje o 18,5%, což staví tento blok výdajů mezi rozpočtové priority. Zvýšení rozpočtu má za cíl především posílení akceschopnosti policie, zabezpečení bezporuchového chodu dalších složek bezpečnostních struktur a vytvoření podmínek pro zlepšení stavu ve vězeňství (posílení stavu justiční stráže, zlepšení ošacení a stravování vězňů, zcivilnění vězeňské služby). Strukturu neinvestičních výdajů na úsek bezpečnosti ilustruje tato tabulka (vůči srovnatelné základně):

Chod soudnictví a prokuratury je zabezpečen finančně částkou č. 5 mld Kč, což je o cca 0,3 mld Kč, resp. 14,4% více než v roce letošním. Rozpočet kryje i zvýšené požadavky justice na úseku obchodního soudnictví a na úhrady nároků osob účastných soudního řízeni (znalci, tlumočníci, soudní komisaři apod.).

Výdaje na správu obsažené v kapitolách rozpočtu dosahují hodnoty 13,8 mld Kč a srovnatelně rostou o 14,5%. Vedle těchto prostředků se navrhuje v rezervách Všeobecné pokladní správy 1,7 mld Kč na platové úpravy některých tarifních tříd a 0,8 mld Kč na realizaci zákona o státní službě. Vedle nominálního průměrného 12,1% nárůstu platů ve správních orgánech by tato opatření měla přispět ke stabilizaci a postupnému zlepšování profesionální úrovně státní správy.

Tzv. ostatní výdaje na veřejnou spotřebu státu zahrnují různorodé výdaje resortů, z nichž k hlavním patří např. na správu a údržbu dálniční a silniční sítě 4,4 mld Kč, státní hmotné rezervy 1,1 mld Kč, požární ochranu 1,5 mld Kč, civilní obranu 0,7 mld Kč a j.

Z rozpočtových rezerv, zahrnovaných pod tuto položku, patří k nejvýznamnějším rezerva na státní podporu vědecké činnosti a vývoje technologií ve výši 1,1 mld Kč. Tyto finanční prostředky jsou rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa s tím, že budou následně, ve smyslu ustanovení zákona č. 300/1992 převedeny do příslušných kapitol. Rozdělení finančních prostředků na část orientovanou na podporu vědecké činnosti a na část směrovanou do vývoje technologií bude garantovat výše citovaným zákonem zřízená "Rada vlády ČR", která tímto aktem vymezí pro činnost Grantové agentury základní proporce ve vztahu k oběma podporovaným směrům.

V dalších výdajích kapitoly VPS se mimo jiné uvažuje s vládní rozpočtovou rezervou ve výši 1,5 mld Kč a s prostředky k zajištění činnosti volebních komisí pro komunální volby v roce 1994. (Přehledný výčet výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa je v tabulce č. 10.)

5. Výdaje na bytovou politiku

Cílem zvýšené pozornosti vlády v této oblasti je podpora vytváření rovnováhy na trhu s byty a řešení sociálních otázek s tím spojených.

V návaznosti na východiska a zásady státní politiky bydlení v České republice, které projednala vláda dne 6. ledna 1993, jsou v současné době v působnosti Ministerstva hospodářství a Ministerstva financí rozpracovávány konkrétní formy podpory bytové výstavby a bydlení. Vychází se ze zásady, že finanční prostředky budou poskytovány na podporu sociálně slabých domácností a dále na zvyšování kvantity a kvality bytového fondu.

Protože nově uvažovaná opatření vyžadují zásadní legislativní úpravu i organizační řešení, lze jejich plnou realizaci očekávat až v roce 1996. Proto se pro přechodné období navrhují opatření, která by obsahovala jak řešení stávajících závazku státu, tak nová opatření, odpovídající dalším záměrům v nastartování programu podpory bytové výstavby.

V návrhu rozpočtu na rok 1994 je na podporu bytové výstavby a bydlení vyčleněna částka 4.7 mld Kč. Další částka 1,5 mld Kč je obsažena v návrhu dotací do územních rozpočtů na výstavbu domů penzionů s byty pro důchodce a invalidní občany. Celkové zvýšení výdajů na bytovou výstavbu a bydlení tak proti roku 1993 představuje v roce 1994 92,5%.

V rámci výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů na podporu bytové výstavby a bydlení se uvažuje s těmito položkami:

Z přehledu je zřejmé, že vedle profinancování stávajících závazků státu v oblasti bytové výstavby a financování oprav vad panelové výstavby se počítá, s výraznou podporou především nové výstavby prováděné občany k řešení své vlastní bytové potřeby a nové obecní výstavby a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu (státní příspěvky na individuální bytovou výstavbu, příspěvky na stavební spoření, příspěvky na výstavbu obecních bytů, půjčky obcím na rekonstrukce bytového fondu). Dále se počítá s podporou výstavby penzionů s byty pro důchodce a invalidní občany z místních rozpočtů. Návrh rozpočtu pamatuje i na nově připravovaná opatření k řešení potřeb sociálně slabých domácností (příspěvek na tzv. hrubé nájemné).

Kromě prostředků zahrnutých do veřejných rozpočtů předpokládáme, že z Fondu národního majetku bude uhrazena majetková újma peněžním ústavům ve výši cca 2,6 mld Kč vyplývající z úrokově zvýhodněných úvěrů. Z této částky se cca 75 týká úvěru a půjček poskytnutých na družstevní bytovou výstavbu a stavby rodinných domků občanům. Úhrada majetkově újmy se předpokládá v rozdílu proti diskontní sazbě centrální banky.

5. Transfery do zahraničí

Transfery do zahraničí jsou navrhovány ve shodném objemu jako v roce 1993, tj. 900 mil. Kč. Tyto prostředky pokrývají naše závazky pro platby příspěvků mezinárodním organizacím, kde je Česká republika členem. Vzhledem k vývoji v roce 1993, kdy se předpokládá i určitá úspora oproti rozpočtu, je navrhovaná rezerva pro příští rok zcela dostatečná.

7. Problematika dluhové služby

Státní dluh ČR bude činit ke konci roku 1993 cca 159 mld Kč. Ve srovnání s odhadovanou výší hrubého domácího produktu v roce 1993 to představuje 17,9%. Splátky státního dluhu podle uzavřených dohod a splátkových plánů v roce 1994 činí 16,2 mld Kč (z toho vnější dluhy 4,9 mld Kč) a splátky úroků 13,7 mld Kč.

V souladu se strategií vlády pro střednědobé období bude úhrada splátek jistin prováděna z výnosů emisí státních dluhopisů. Tím bude nastoupen i proces postupné transformace dosavadního přímého úvěru ČNB rozpočtu (na krytí přijatých vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí a úhrad dopadu devalvací u čs. bank) do standardní formy státních cenných papírů.

Stagnace výše státního dluhu by při předpokládaném růstu HDP v b.c. o 11 znamenala relativní pokles dluhu státu na necelých 16,1% k HDP v roce 1994.

V souladu se strategií nezvyšování úrovně státního dluhu navrhuje vláda pro rok 1994 přenesení břemene úrokových výdajů spojených s minulou hospodářskou politikou na Fond národního majetku. Navrhuje se, aby Fond v příštím roce hradil výdaje na úroky ze starých úvěrů v objemu 13,7 mld Kč, náklady na majetkovou újmu bank a spořitelen z titulu poskytování levných úvěrů (novomanželské půjčky, stavební půjčky) v objemu 2,6 mld Kč a 2,0 mld Kč na náhrady související s úpravou majetkových vztahů k pozemkům a zemědělskému majetku podle zákona č. 249/1992 Sb. Podle předběžných údajů by zdroje Fondu v roce 1994 měly být k pokrytí těchto potřeb dostatečné.

8. Kapitálové výdaje

Návrh státního rozpočtu v investičním okruhu je koncipován v novém pojetí oproti předchozím letům. Nutnost postihnout rozhodující faktory investičního procesu, které mohou výrazným způsobem ovlivnit dlouhodobý vývoj makroekonomických proporcí, si vyžádala vypracování návrhu rozpočtu jako systému účelových finančních toků s několikaletým časovým horizontem (v tabulce č.14. jsou mj. orientačně uvedeny předpokládané investiční dotace na léta 1995 a 1996).

Uplatněný systém rozpočtování investičních výdajů prostřednictvím individuálních a systémových dotací zavádí do návrhu státního rozpočtu přísnou účelovost vynakládaných finančních zdrojů ze státního rozpočtu. Tento přístup má za cíl jednak regulovat úroveň rozestavěnosti, respektive rozsah vázání finančních prostředků v nedokončené výstavbě a dále jednoznačně zprůhlednit a zefektivnit toky finančních prostředků do investičních aktivit. Zároveň je tak vyvíjen tlak na zkvalitnění koncepční práce v jednotlivých resortech, která by měla dlouhodobého hlediska vyústit ve schopnost formulovat, věcně a finančně konkretizovat rozhodující priority.

Finanční prostředky vymezené ve státním rozpočtu v roce 1994 na investice hospodářských, příspěvkových a rozpočtových organizací jsou stanoveny na 35,9 mld Kč, t.j. o 14,0% více než v roce 1993, z toho objem individuálních a systémových dotací uvažovaný pro organizace v působnosti obcí a okresních úřadů představuje částku ve výši 5,4 mld Kč.

Z hlediska hodnocení celkového rozsahu investičních výdajů, ve vztahu k minulému období lze charakterizovat návrh rozpočtu jako stabilizující, ale ve své vnitřní struktuře již i jako rozpočet s pozitivními prorůstovými tendencemi (např. oblast dopravní infrastruktury, školství).

Návrh státního rozpočtu v oblasti investiční výstavby sleduje jako základní priority řešení problému dopravní infrastruktury, školství, zdravotnictví a ekologie, včetně zabezpečení zdrojů pitné vody. Zatímco v oblasti investic do zdravotnictví a ekologie je nutné, v důsledku značné rozestavěnosti z minulých let, nové zahajování staveb stále ještě výrazným způsobem tlumit, ve školství a dopravní infrastruktuře bylo možné jej v omezeném rozsahu uvolnit.

Při sestavování návrhu rozpočtu byla též věnována zvýšená pozornost kapitolám ministerstva vnitra, spravedlnosti, zahraničních věcí, o čemž svědčí skutečnost, že u těchto resortů objem investičních výdajů oproti minulému roku výrazně vzrostl. Především u resortu ministerstva vnitra a spravedlnosti je vytvořen též prostor pro nové zahajování staveb.

Koncepční opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a zdrojů pitné vody patří i v roce 1994 k hlavním prioritám vlády ČR. Objem výdajů ze státního rozpočtu do této oblasti má dosáhnout částky 7,6 mld Kč, z toho v investičním okruhu 6,7 mld Kč. Při zapojení předpokládaných zdrojů Fondů životního prostředí ve výši 3,3 mld Kč představují celkové výdaje na ochranu životního prostředí, včetně vodohospodářských akcí, částku 10,9 mld Kč. Oproti roku 1993 tah dochází k růstu výdajů o 1,0 mld Kč.

Ve sféře hospodářských organizací je aktivita státního rozpočtu směrována především do vodohospodářských akcí a železničních dopravních cest.

V souladu se strategií rozpočtové politiky pro střednědobé období se v návrhu státního rozpočtu zvyšuje objem prostředků na rozšíření dálniční sítě z 1,5 mld Kč v roce 1993 na 3,5 mld Kč v roce 1994. Zvýšením objemu finančních prostředků na prioritních dálničních tazích budou vytvářeny reálné předpoklady po optimalizaci harmonogramu stavebních prací a zrychlení tempa výstavby. Rok 1994 se tak stává výchozím momentem postupné akcelerace výstavby kompletní dálniční sítě, a především východiskem k jejímu rozšiřování a napojení na mezinárodní síť dálnic do roku 2000. Rozhodující podíl finančních prostředků je v roce 1994 orientován na dálniční tah D5, který by měl být v koordinanci s německým partnerem propojen v roce 1997. Dále budou finančně pokryty úseky dálnic D35 a D8. V příštích letech se počítá průměrně poskytovat na tento účel zhruba 6 - 6 mld Kč ročně. Věcně by tyto investice měly do roku 2000 přinést rozšíření naší dálniční sítě asi o 250 - 300 km.

Přehled základních priorit investiční politiky vlády ukazuje tabulka (průřezový pohled, v mld Kč):

Obdobně jako v průběhu roku 1993 u individuálně dotovaných akcí organizací v působnosti územních orgánů, bude i v roce 1994 zabezpečena důsledná kontrola čerpání investičních výdajů prostřednictvím příslušné bankovní instituce. Ta na základě oznámení limitu výdajů potvrzeném ministerstvem financí zajišťuje, v souladu se stanovenými podmínkami pro čerpání konkrétní individuální dotace, finanční tok ze státního rozpočtu přímo na investorskou organizaci. Do tohoto systému financování budou v roce 1994 zahrnuty veškeré individuální dotace hospodářských a příspěvkových organizací. V návaznosti na dořešení metodických otázek je v následujícím období připravováno rozšíření okruhu takto zajišťovaných individuálních dotací i na sféru rozpočtových organizací.

9. Vládní úvěry

Výdaje na vládní úvěry se týkají "zděděného" bloku pohledávek a závazků vůči zahraničí k podpoře vývozu a některých mezinárodních akcí. Česká republika převzala tento blok k 1. 1. 1993 od bývalé čs. federace spolu s pohledávkami SOB v nesměnitelných měnách, které mají obdobný charakter. Až na výjimky jsou uvedené rozpočtové výdaje určeny na dofinancování dříve uzavřených kontraktů, vesměs před listopadem 1989.

V roce 1994 se podle platebního kalendáře předpokládá vynaložit na tyto úvěry 7,4 mld Kč. Většina těchto výdajů souvisí s plynárenskými vybranými integračními akcemi (VIA) v objemu 5,7 mld Kč.

V příjmech státního rozpočtu se na druhé straně počítá se splátkami vládních úvěrů a od ČSOB převzatých úvěrů v objemu 8,9 mld Kč, přičemž tento rozpočet je stanoven spíše u dolní hranice odhadů, když bere v úvahu především rizika splátek listiny a úroků u civilních vládních úvěrů. Největší objem splátek se předpokládá u plynárenských VIA v částce 7,2 mld Kč, když 5,3 mld Kč má být spláceno formou dodávek plynu a 1,9 mld Kč bude inkasováno ze Slovenské republiky na úhradu jejího třetinového podílu na dofinancování výdajů na VIA podle podepsané dohody.

V. INFORMACE O STAVU VLÁDNÍCH GARANCÍ ZA ÚVĚRY

1. Vývoj v roce 1993

Podle stávající právní úpravy je ministr financí oprávněn poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů určených k financování vládou schválených rozvojových programů do výše, v níž souhrn splátek těchto úvěrů v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí 8% předpokládaných rozpočtovaných příjmů.

Objem záruk poskytnutých státním rozpočtem k současnému datu činí 48,1 mld Kč. Splátky zaručených úvěrů v roce 1993 představují 5,3 mld Kč. Z toho největší objem tvoři solidární ručení vůči. Slovenské republice za závazky SOB ve výši 26,7 mld Kč. Přitom z toho plynoucí splátky Slovenska za tento rok do zahraničí činí 3,2 mld Kč.

Vedle těchto státních záruk vláda ČR schválila poskytnutí dalších státních záruk za úvěry ve výši cca 24,6 mld Kč, na které prozatím nebyly vystaveny záruční dohody. O podmínkách jejich vystavení se v současné době jedná. Jde především o poskytnutí záruk na projekt TELEKOMUNIKACE a na výstavbu ropovodu z Ingolstadtu do Kralup nad Vltavou. Celkový objem vládou schválených záruk tak představuje cca 72,7 mld Kč.

Ze státního rozpočtu bylo v prvním pololetí 1993 za realizaci záruk uhrazeno cca 0,4 mld Kč. Do konce roku se předpokládá úhrada dalších 0,7 mld Kč. Jde o úhrady splátek zaručených úvěrů poskytnutých od roku 1989 bývalým státním podnikům Konax Jihlava, Mesit Uherské Hradiště, Zetor Brno a AZNP Mladá Boleslav.

2. Předpoklady vývoje v roce 1994

V roce 1994 splátky z dosud poskytnutých úvěrů, k jejichž zajištění poskytuje ministerstvo financí státní záruky, představují cca 5,1 mld Kč. Zákonem stanovených 8% z příjmů státního rozpočtu roku 1994 (včetně sociálního pojištění) vytváří prostor pro 30,4 mld Kč splátek zaručených úvěrů.

Lze očekávat, že splátky zaručených úvěrů, provedené ze státního rozpočtu v roce 1994, budou činit zhruba 0,4 mld Kč. V této výši je ve státním rozpočtu rovněž vytvořena rezerva. Jde opět zejména o splátky úvěrů za bývalé s. p. Konax, Mesit a AZNP Mladá Boleslav.

V současné době probíhají jednání o poskytování dalších záruk. Informativně uvádíme, že požadavky na projednání státních záruk pro konec roku 1993 a rok 1994 dosahují cca 60 - 70 mld Kč. Jde zejména o ručení za EGAP, a. s., pro pojištění obchodních případů velkého rozsahu a refinancování reportu a v souvislosti s energetickými a ekologickými projekty. K upřesnění těchto požadavků ministerstvo financí iniciovalo formou dopisů na úrovni ministru předložení návrhů na stanovení prioritních projektů, pro které budou v roce 1994 státní záruky pravděpodobně vyžadovány.

VI. ROZPOČTY OBCÍ A OKRESNÍCH ÚŘADŮ

Rozpočtový rok 1994 představuje pokračování transformace místních rozpočtů, jejímž cílem je vytvoření efektivně fungujícího systému financování veřejných statků na místní úrovni, tj. na úrovni okresů a obcí.

Pro rok 1994 se v zásadě uvažuje se zachováním věcných záměrů a metodických postupů, které se uplatnily v rozpočtech okresních úřadů a obcí v roce 1993. Tento záměr je zdůvodněn mj. potřebou vnést do tvorby územních rozpočtů nezbytnou míru stability a stimulovat územní orgány k vyšší zodpovědnosti a racionalitě při vlastním finančním hospodaření.

Konstrukce místních rozpočtů vychází z vlastní příjmové základny okresních úřadů a obcí. Dosažitelný objem vlastních příjmů bude limitovat rozsah a strukturu výdajů územních orgánů na zabezpečování jejich potřeb.

Soubor finančních zdrojů místních rozpočtu, vycházející z ekonomické a právní podstaty jednotlivých zdrojů, bude v roce 1994 stejný jako v roce 1993.

a) Předpokládá se následující tvorba příjmů místních rozpočtů:

Objem celkových běžných příjmů místních rozpočtů na rok 1994 je rozpočtován ve výši 66,0 mld Kč. Následující tabulka umožňuje pohled z hlediska úhrnné bilance zdrojů a výdajů místních rozpočtů v roce 1994:

Převažující část příjmové základny (59,1%) tvoří příjmy z daní.

Objem daně z příjmů fyzických osob ze závislé práce vychází na jedné straně z předpokládaného růstu průměrné mzdy a na druhé straně z poklesu zaměstnanosti a z návrhu na úpravu daňového základu (změna odpočitatelných položek). Daň z příjmů fyzických osob z podnikání je rozpočtována v závislosti na předpokládaných příjmech (zisku) podnikajících občanů.

Ve srovnání s rokem 1993 dochází ke změně podílu na výnosu daně ze závislé činnosti, rozdělovaného mezi obce a okresní úřad. Zatímco v roce 1993 činil podíl obcí 40% a okresů 60%, navrhuje se v roce 1994 dělit mezi obce a okresy výnos daně shodně v poměru 50:50. Zvýšení podílu na výnosu této daně ve prospěch obcí vyplývá z dopadu příznivého vývoje daně ze závislé činnosti na rozpočty okresních úřadů a dále z rozšíření zřizovatelských funkcí, které některé obce převzaly od okresních úřadů. Uvedené řešení je v souladu s návrhem zásad zákona o rozpočtových pravidlech republiky, který předpokládá, že výnos daně může být rozdělován mezi obce a okresy v intervalu 40% - 60%.

Rozpočet daně z nemovitostí vychází především z očekávané úrovně její tvorby v roce 1993 a dále z předpokládaného útlumu zemědělské výroby.

Další finanční prostředky poplynou do územních rozpočtů z klasických místních zdrojů z činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací, z místních a správních poplatků, z pronájmu majetku ve vlastnictví okresních úřadů a obcí a z dalších doplňkových a nahodilých zdrojů. Celkový objem této skupiny příjmů činí 13,0 mld Kč.

Nedílnou součástí disponibilních zdrojů místních rozpočtů jsou finanční prostředky uložené ve fondech rezerv a rozvoje; tyto prostředky si obce a okresní úřady v průběhu roku postupně zapojují do běžného hospodaření. Předpokládaný stav na fondech rezerv a rozvoje k 1.1.1994 bude činit 11,2 mld Kč.

Ve srovnání s rokem 1993 se dále snižuje - v souladu se záměry rozpočtové politiky - účast státního rozpočtu na financování potřeb okresů a obcí. Objem dotace ve výši 14 mld Kč je stanoven v závislosti na krytí rozdílu mezi vlastními příjmy a rozpočtovanými výdaji. Přitom se vychází z toho, že růst výdajů upravený o výdaje některých činností v odvětví zdravotnictví (záchranná služba, lékařská služba první pomoci, apod.) bude v zásadě zohledňovat vlivy valorizace a že rychlejším tempem než výdaje porostou vlastní příjmy místních rozpočtů. Na druhé straně však výrazně rostou účelové výdaje ve prospěch místních rozpočtů rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa ve výši 11,1 mld Kč, což je o 22% více než v roce 1993.

V návrhu rozpočtu okresních úřadů a obcí na rok 1994 jsou zahrnuty tyto dotace ze státního rozpočtu:

Dotace na výkon státní správy představují nárokový příspěvek, který obdrží každá obec; v dotaci je zahrnut i příspěvek určený magistrátním úřadům Prahy, Plzně, Brna a Ostravy, který by°1 v roce 1993 součástí územní vyrovnávací dotace. Stávající kritéria a pravidla pro rozdělování této dotace do jednotlivých obcí budou zachována, tzn., že určujícím hlediskem při její alokaci bude rozsah správní agendy, kterou obecní úřad zabezpečuje a počet obyvatel obce.

Dotace na výstavbu domů s pečovatelskou službou jsou určeny nejen na dokončení rozestavěných objektů, ale i na nově zahajovanou výstavbu těchto zařízení. Dotace umožní vybraným obcím a okresním úřadům řešit některé naléhavé sociální potřeby občanů, a to s vyšší mírou efektivnosti, než jakou by dosáhly u jiných, náhradních forem sociální péče.

Dotace na sociální dávky zahrnují, stejně jako v roce 1993, i dávky sociální potřebnosti.

Odvětvové vyrovnávací dotace na školství, sociální zabezpečení a vybraná zdravotnická zařízení jsou příspěvkem státu obcím a okresním úřadům na financování aktivit v daných oblastech. Výše dotace na školství je násobkem počtu žáků mateřských a základních škol a příspěvku na jednoho žáka ve výši 1000 Kč. V odvětví sociální péče činí navrhovaný státní příspěvek na jedno místo v ústavech sociální péče 44803 Kč. Stejný příspěvek bude územním orgánům poskytnut i na lůžka ve vybraných zdravotnických zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, léčebny a ozdravovny), jejichž zakladatelem je obec nebo okresní úřad, pokud tato zařízení nejsou napojena na sou stavu zdravotních pojišťoven.

Územní vyrovnávací dotace je určena k tomu, aby kompenzovala výrazné rozdíly v úrovni daňových výnosů dosažitelných v jednotlivých územních celcích. Kritériem. pro alokaci této dotace je daňová výtěžnost okresu (tj. výnos určených daní předpokládaný pro rok 1994 v přepočtu na jednoho obyvatele) a její dorovnání na průměrnou republikovou úroveň v okresech, které ji nedosáhnou. Podle tohoto kritéria bude rozděleno do okresů celkem 2,6 mld Kč, zbytek územní vyrovnávací dotace, tj. 0,3 mld Kč, bude do okresů rozdělen podle počtu obyvatel.

Snížení podílu územní vyrovnávací dotace proti roku 1993 ve prospěch odvětvové vyrovnávací dotace je odůvodněno záměrem, a by vybrané činnosti především v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví byly finančně zajištěny na úrovni minimálního standardu v poskytování základních veřejných statku v uvedených odvětvích nezávisle na rozhodnutí okresního shromáždění.

b) Výdaje místních rozpočtů jsou navrženy ve výši 66 mld Kč. Ve srovnání s rozpočtem roku 1993 se jejich objem zvyšuje o 13,8%.

Úvaha o základní struktuře výdajů je uvedena v následující tabulce:

Rozhodující část výdajů místních rozpočtů (79,3%) je určena a financování neinvestičních potřeb rozpočtových a příspěvkových organizací, a to především na zabezpečení služeb pro obyvatelstvo v oblasti sociální péče, školství, zdravotnictví a kultury.

V neinvestičních výdajích podniků veřejně prospěšných služeb jsou zahrnuty prostředky na zabezpečení potřeb podniků městské hromadné dopravy.

Úvaha o rozpočtu výdajů okresů a obcí předpokládá, že z celkové částky 66 mld Kč výdajů bude využito cca 8 mld Kč na akce investiční výstavby. O konkrétním určení rozhodnou místní orgány.

K zabezpečení vybraných specifických potřeb místních rozpočtů jsou vyčleněn další prostředky v rámci rezerv kapitoly Všeobecná pokladní správa v částce 11,1 mld Kč. Jde zejména o prostředky určené na financování památkových rezervací, ekologických staveb pro území severních Čech, severní Moravy a Sokolovska, jmenovitých staveb, sociálních lůžek v nemocnicích, dále o výdaje spojené s realizací bytové politiky a některé další.

Objemem 66,0 mld Kč v návrhu místních rozpočtů a dalšími prostředky v účelových rezervách státního rozpočtu je vytvořeno dostatečné zajištění pro financování potřeb v okresech a obcích odpovídající zdrojovým možnostem ekonomiky i úrovni zabezpečování srovnatelných výdajů ze státního rozpočtu.