Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Pramen: ČSÚ

Krátkodobá predikce

Ve 2. pololetí roku 1993 se nepředpokládá žádný další dramatický vývoj v příjmech ani ve výdajích obyvatelstva.

IX. Měnový vývoj

Měnová politika byla v úvodu tohoto roku opatrná až restriktivní. Od druhého čtvrtletí je prováděna stabilizační až mírně expanzivní měnová politika (také jako reakce na příznivější než předpokládaný vývoj zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy). ČNB začátkem června snížila diskontní sazbu jako signál pro obchodní banky ke snížení úrokových sazeb z úvěrů. Reakce obchodních bank však nebyla zcela adekvátní, úrokové sazby se výrazněji nesnížily, byla zřetelná snaha udržet ziskové marže.

1. Měnové agregáty

Po poklesu peněžní zásoby (agregát M2) v I. čtvrtletí letošního roku (v souvislosti s měnovou odlukou) z 599,3 mld Kč počátkem roku na 583,6 mld Kč koncem března, tj. o 2,6% se ve druhém čtvrtletí obnovil růst a koncem června dosáhla velikost M2 618,6 mld Kč, což je o 3,2% více než na počátku roku.

Z hlediska potřebné struktury úvěrových zdrojů se nepříliš příznivě vyvíjí struktura vkladů. Pouze mírně roste podíl dlouhodobých vkladů kde vzniká možnost výhodnějšího uložení volných prostředků na finančním trhu (např. obligace), případně i na kapitálovém trhu, i když vlivem úrokové politiky bank dochází k omezování velikosti podílu vkladů na viděnou (pokles z 48,7% počátkem roku na 45,3% koncem června) ve prospěch krátkodobých termínovaných vkladů (růst z 23,2% na 26,7%), tento strukturální pohyb otázku nedostatku dlouhodobých zdrojů v ekonomice neřeší.

Vývoj peněžní zásoby byl vedle vlivu úvěrové emise ovlivňován i vývojem čistých zahraničních aktiv české bankovní soustavy. Přechodný pokles čistých aktiv vůči zahraničí v závěru roku 1992 a počátkem roku 1993 se po provedení měnové odluky (minimální hodnota 20,4 mld Kč) změnil v opětný nárůst a koncem června dosáhl 43,6 mld Kč.

M1 = oběživo mimo banky a vklady na viděnou

M2 = M1+termínované vklady a vklady vedené v cizí měně

Pramen: ČNB, vlastní propočty

2. Úvěry

Ve stavu domácích úvěrů v České republice se po stagnaci v I. čtvrtletí (nízká likvidita bank) ve 2. čtvrtletí začala opět projevovat růstová dynamika. Koncem června se jejich stav proti začátku roku zvýšil o 5,2%. Nejrychlejší přírůstek úvěrů zaznamenal soukromý sektor (+ 21,1% od počátku roku). Výrazný nárůst úvěrů soukromému sektoru byl umožněn stagnací úvěrů státním podnikům a výrazným poklesem čistého úvěru vládě.

Pramen: ČNB, vlastní výpočet

Krátkodobá predikce

Ve zbývající části letošního roku vláda očekává pokračování současné měnové politiky s plynulým nárůstem měnových agregátů i domácích úvěrů při vysoké dynamice úvěrů soukromému sektoru. Přírůstek stavu M2 lze odhadnout ke konci roku na 19% proti konci minulého roku, růst domácích úvěrů na cca 13%.

X. Plnění cílů finanční politiky v roce 1993

V roce 1993 byla poprvé formulována česká finanční politika jako politika zcela autonomní. Její zaměření bylo silně ovlivněno jednak zánikem společného státu a převzetím některých fiskálních úkolů federálního rozpočtu a dále přechodem na nový daňový systém. Významným rysem roku 1993 se stala i první etapa reformy územních rozpočtů. Došlo také k oddělení financování zdravotnictví ze státního rozpočtu formou zdravotního pojištění.

Finanční a rozpočtová politika se zaměřila na splnění těchto cílů:

1. Zvládnout zavedení nové daňové soustavy bez větších problémů a dopadů

Po počátečních potížích v lednu a v únoru se podařilo v zásadě zavedení nových daní zvládnout. Výběr jednotlivých daní je v zásadě podle předpokladů s výjimkou daně z příjmu právnických osob, kde se však promítá vliv dodatečných novel daňových zákonů a jejich orientace na podporu podnikatelského sektoru zejména vytvořením lepších předpokladů pro investování a pro ozdravění podnikových financí.

Z vyhodnocení půlročního působení nových daní vyplývá, že nová daňová soustava je funkční, jsou plněny její základní cíle a záměry.

2. Uskutečnit první etapu reformy místních rozpočtů

V roce 1993 byla započata reforma místních rozpočtů, která směřuje k posílení pravomoci a odpovědnosti místních orgánů za výsledky jejich hospodaření. Změnou rozpočtových proporcí došlo především k podstatnému zvýšení jejich zdrojové soběstačnosti, k posílení vazeb rozpočtů měst a obcí na jejich ekonomickou aktivitu, ke snížení závislosti okresů a obcí na dotacích ze státního rozpočtu a k omezení přerozdělování finančních prostředků na úrovni okresů. Míra soběstačnosti místních rozpočtů se zvýšila z 23,8% v roce 1992 na 73,4% v roce 1993.

Výsledky rozpočtového hospodaření místních orgánů za prvních sedm měsíců prokazují, že uvedené záměry jsou plněny.

3. Podporovat ekonomický růst

Nejvýraznější podporu ekonomického růstu představovalo snížení efektivního daňového zatížení podnikatelské sféry spojené s daňovou reformou. Kromě již poskytnutých daňových úlev v předchozích letech, které se promítly do rozpočtu 1993 částkou odhadovanou na 10 mld Kč, byly dodatečný impulsem v průběhu roku další úpravy směřující.ke snížení efektivní daňové sazby. Šlo především o změny v režimu odepisování pro daňové účely, resp. o odečítání části pořizovací ceny některých strojních investic od daňového základu (s rozpočtovým dopadem cca 3 mld Kč), o možnost zahrnout do nákladů odpis nedobytných pohledávek v některých zahraničních teritoriích a konečně i o dílčí úpravy na úseku daně z přidané hodnoty. Tato opatření se však na ekonomickém výkonu projeví s největší pravděpodobností až v roce 1994.

Pokud jde o výdajovou politiku, státní rozpočet se v podpoře tendencí k oživení ekonomiky neangažoval přes zvyšování přímých výdajů státu do ekonomiky, ale zejména přes podporu oživování jednotlivých trhů (malé a střední podnikání, podpora zemědělství, podpora exportu).

4. Pokračovat ve stabilizačním působení veřejných rozpočtů

Vývoj veřejných rozpočtů je relativně příznivý, což se odráží v trvalém pokladním přebytku rozpočtů. Veřejné rozpočty ke konci 1. pololetí dosáhly přebytku 17,5 mld Kč, z toho státní rozpočet 5,6 mld Kč.

Státní rozpočet se pohybuje v trvalém přebytku od poloviny února, ke konci srpna byl aktivní ve výši 3,0 mld Kč.

XI. Krátkodobá predikce vývoje veřejných rozpočtů a očekávané celoroční výsledky

1. Na základě dosavadního relativně příznivého vývoje rozpočtového hospodaření lze očekávat, že veřejné rozpočty v roce 1993 skončí s mírným přebytkem příjmů nad výdaji při vyrovnanosti státního rozpočtu a přebytku rozpočtů místních.

Pramen: MF ČR

2. Veřejné rozpočty v roce 1993 jsou příznivě ovlivněny zejména lepším než původně předpokládaným vývojem příjmové stránky. Základním ekonomickým faktorem tohoto vývoje bylo další oživení tuzemské poptávky vyvolávající růst dovozu. Situace veřejných rozpočtů byla příznivě ovlivněna i urychlením mzdové dynamiky v roce 1993.

3. Podle dosavadního průběhu lze očekávat, že celkové příjmy veřejných rozpočtů budou ke konci roku překročeny zhruba o 5,0% (tj. o cca 21 mld Kč), přičemž na tomto překročení se bude podílet jak státní rozpočet (překročení o cca 2,9%, tj. o 10 mld Kč), tak rozpočty místní (překročení o zhruba 26,8%, tj. o 11 mld Kč).

4. Příznivý vývoj příjmové stránky veřejných rozpočtů a salda rozpočtového hospodaření v průběhu roku umožnil jednak některé úpravy na úseku daní, jednak vytvořil prostor pro dodatečné zvýšení některých výdajů státního rozpočtu, celkově o 10,2 mld Kč.

Dodatečnými úpravami jak příjmové, tak výdajové stránky státního rozpočtu nebylo dotčeno konečné saldo státního rozpočtu.

5. Při celkovém překročení původně rozpočtovaných příjmů se ve struktuře vývoj jednotlivých příjmových položek v porovnání s původními předpoklady odvíjí poněkud odlišně. Ke hlavním změnám dochází u následujících vybraných příjmových položek státního rozpočtu (promítá se zde i vliv dodatečných úprav daňových zákonů v roce 1993):

6. K částečně odchylnému vývoji dojde i v případě rozpočtových výdajů. Vyplývá to z následující tabulky hlavních změn ve výdajových položkách (v očekávané skutečnosti je rovněž zachycen vliv schváleného zvýšení rozpočtových výdajů):

x) Srovnatelně se státním rozpočtem roku 1993

1. V roce 1994 odhadujeme růst reálného hrubého domácího produktu na cca 2 - 3. Na jeho růst budou příznivě působit jak vnitřní tak vnější poptávkové impulsy.

Výrazným prorůstovým faktorem bude růst reálné soukromé spotřeby. Očekáváme, že dojde k oživení investiční aktivity. Příznivě se zde projeví působení nové daňové soustavy včetně jejích následných úprav, příliv zahraničního kapitálu, rozvoj kapitálového trhu, výrazný pokrok privatizace i očekávaný pokles úrokových sazeb.

V roce 1994 je očekáváno ukončení resp. zmírnění hospodářské recese ve světě (očekávaný růst v zemích OECD okolo 2,4%), což bude znamenat zlepšení podmínek pro exportní výkon české ekonomiky.

2. Příznivější než v roce 1993 by měl být vývoj mír inflace, kterou odhadujeme pro rok 1994 ve výši 8 - 10% (při zvýšení cenové hladiny prosince 1994 proti prosinci 1993 cca o 8%). Vliv úprav regulovaných cen odhadujeme: v rámci celkového indexu inflace na 2,3 procentního bodu.

3. Ve vývoji nezaměstnanosti v roce 1994 v souvislosti s postupující privatizací očekáváme určitý obrat a tendenci k růstu. Očekáváme jako jeden z průvodních jerů racionalizace výroby i postupné další snižování dosud přetrvávající přezaměstnanosti, a to zejména v průmyslu. Postupující transformace se projeví dalším snižováním počtu pracovníků v zemědělství, neboť se nepředpokládá zvyšování jeho výkonu. Určitým brzdícím elementem růstu nezaměstnanosti bude ekonomický růst včetně očekávaného oživení exportu.

Průměrnou míru nezaměstnanosti v roce 1994 předpokládáme kolem 5%. Růst počtu nezaměstnaných se neprojeví skokem, nýbrž bude rozložen do celého roku. Tato skutečnost usnadní prosazování politiky aktivní zaměstnanosti.

4. V oblasti platební bilance i při pravděpodobném zvýšení exportu bude zřejmě pokračovat vysoká dynamika růstu dovozu. Výsledkem bude schodek obchodní bilance ve směnitelných měnách, který odhadujeme okolo 20 mld Kč (cca 0,7 mld USD).

V platební bilanci očekáváme mírně deficitní běžný účet ve výši až 5 mld Kč (cca 0,2 mld USD). Kapitálový účet bude zatížen vyššími splátkami zahraničního dluhu, ale přesto předpokládáme - díky přílivu zahraničních investic - jeho kladné saldo 7 - 9 mld Kč (cca 0,3 mld USD).

Příznivý vývoj platební bilance umožní, aby i v r. 1994 byla zachována stávající úroveň devizového kursu koruny.

Hrubá zadluženost by neměla přesáhnout 9 mld USD.

Strategie fiskální politiky je součástí celkové koncepce ekonomické reformy a směřuje k zajištění stabilního makroekonomického prostředí při postupném prohlubování orientace na ekonomický růst.

Cílem této strategie je:

1. Pokračovat v postupném snižování podílu výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu. Předpokládáme, že tento podíl by měl klesnout ze současných 45% na cca 40 - 41% v roce 2000.

Konkrétním nástrojem finanční politiky k zajišťování uvedeného cíle bude snižování daňového břemene, zejména v oblasti přímých daní, a pokračující harmonizace naší daňové soustavy s Evropským společenstvím.

2. Usilovat v zásadě o vyrovnané veřejné rozpočty. Znamená to, že současně s relativním poklesem příjmů rozpočtů se budou snižovat i jejich výdaje.

3. Stabilizovat absolutní výši zadlužení státu na současné úrovni, což znamená, že toto zadlužení bude ve vztahu k HDP klesat (z cca 18 v roce 1993 na cca 11% v roce 2000).

4. Hradit část veřejných výdajů spojených s minulostí z Fondu národního majetku.

Stát jako subjekt hospodaření provádí vedle běžných rozpočtových operací i operace majetkové povahy. V obecné poloze proto obsahují jednotné státní finance přirozeně také příjmy kapitálové povahy (tj. včetně příjmů z privatizace) a na straně druhé i výdaje kapitálového charakteru.

Specifičnost úvodní, stabilizační fáze ekonomické reformy si vyžádala, aby kapitálové příjmy z privatizace byly od státního rozpočtu striktně odděleny a jejich využiti výra.zně limitováno jak z hlediska účelu, tak z hlediska bezprostřední časové návaznosti výdajů na příjmy. Klíčovým argumentem pro to bylo udržet globální makroekonomickou rovnováhu, což vyžadovalo v úvodních fázích přísně regulovat globální tuzemskou poptávku včetně jedné 2 jejích klíčových komponent - poptávky veřejného sektoru. Masivní rozpočtové použití příjmí z privatizace by znamenalo z hlediska tohoto cíle výrazně komplikující prvek, neboť by vedlo k podstatnému rozšíření poptávky s prakticky jistými inflačními důsledky.

Koncepčně však tento přístup znamenal, že toto opatření mělo de facto jen jednosměrnou povahu - zatímco podstatná část státních příjmů kapitálové povahy byla od rozpočtového hospodaření oddělena, na výdajové stránce k podobnému kroku s obdobným rozsahem nedošlo a státní rozpočet se tak dostal do výrazně asymetrické polohy.

Česká ekonomika je nyní stabilní a proto intenzita důvodů, které vedly v počátku reformy k oddělení příjmů z privatizace od státního rozpočtu, poklesla, resp. tyto důvody zcela pominuly.

Zahrnutí příjmů z privatizace mezi kapitálové příjmy státního rozpočtu je správné i z hlediska metodologického a odpovídá i běžné mezinárodni praxi. Vláda je přesvědčena o tom, že jím nedojde k narušení globální makroekonomické rovnováhy.

Použití prostředků Fondu národního majetku v roce 1994 je tedy standardní kapitálovou operací státu, odehrává se v rámci vyrovnanosti rozpočtového hospodaření.

Prostředky Fondu národního majetku budou v roce 1994 použity na řešení vybraných problémů ekonomiky, spojených s minulostí. Vláda má za to, že nelze na daňové poplatníky přenášet odstraňování těchto dluhů minulosti také proto, že z jejich daní již byly v minulosti tyto chybné projekty uskutečňovány a nelze proto od poplatníků znovu žádat příspěvek na jejich řešení. Použití zdrojů Fondu národního majetku pro tyto účely je proto plně legitimní.

5. Prohloubit stimulační (prorůstovou) úlohu fiskální politiky, a to kromě snižování daňového břemene i cíleně zaměřenou výdajovou politikou, směrovanou zejména do dopraví infrastruktury (program výstavby 250 - 300 km dálnic do roku 2000) a do oblasti bydlení.

II. ZÁKLADNÍ RYSY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 1994

Vyřešením státoprávních otázek, vznikem samostatného českého státu a následnou měnovou odlukou byl vytvořen rámec pro fungování samostatné české ekonomiky. Tento rámec byl dále posílen daňovou reformou a změnou postavení místních rozpočtů v roce 1993.

Ekonomické výsledky dosažené v první polovině roku 1993 i předpokládaná stabilita systémových podmínek v roce 1994 vytvářejí na jedné straně lepší výchozí předpoklady pro predikci hospodářského vývoje a tedy i pro predikci celkové pozice veřejných rozpočtů, na druhé straně však skutečnost, že návrh rozpočtu byl zpracováván již v průběhu srpna a září, vnáší do těchto predikcí prvek nejistoty.

Navržené principy a cíle fiskální politiky na rok 1994 navazují na dosavadní transformační politiku české ekonomiky a zejména na opatření provedená v roce 1993, přičemž do popředí vystupují tyto základní cíle:

- Pokračovat v transformačním a stabilizačním působení veřejných rozpočtů (další snižování dotací, snižování podílu výdajů na hrubém domácím produktu, zabezpečení rovnovážných veřejných financí).

- Při respektování dominantní stabilizační úlohy přistoupit k postupnému prohlubování stimulační (prorůstové) úlohy fiskální politiky (jak v oblasti snižování úrovně zdanění, tak ve výdajové politice).

- Dále kultivovat daňový systém a daňovou správu.

Při respektování těchto cílů zůstává charakteristickým rysem finanční politiky snaha udržet veřejné rozpočty jako celek vyrovnané.

Zabezpečení základních cílů se odráží v následujících rysech veřejných rozpočtů na příští rok:

1. Státní rozpočet na rok 1994 je navržen ve shodné výši příjmů i výdajů, která činí 379,8 mld Kč. Příjmy i výdaje státního rozpočtu rostou oproti očekávané skutečnosti rozpočtu roku 1993 o 7,5%, proti schválenému rozpočtu roku 1993 o 11,0%.

2. Rozpočty obcí a okresních úřadů se navrhují ve výši 66 mld Kč příjmů i výdajů. Proti očekávané skutečnosti roku 1993 se zvyšují příjmy o 1,2% a výdaje o 3,1%, proti schválené u rozpočtu roku 1993 však shodně rostou o 13,8%.

3. Navrhuje se financovat některé výdaje spojené s řešením minulých závazků (úroky z dluhů, majetková újma peněžních ústavů, některé restituční náhrady) z prostředků Fondu národní ho majetku. Úhrnný objem těchto výdajů činí 18,3 mld Kč.

4. Výdaje veřejných rozpočtů (tj. státní rozpočet, místní rozpočty) jsou navrhovány v celkové výši 431,8 mld Kč. Podíl výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu se snižuje z 45,0% na 43.7%. Při započtení výdajů hrazených prostřednictvím zdravotních pojišťoven činí celkové výdaje takto pojatých veřejných rozpočtů 473,8 mld Kč, což představuje 48,0% HDP.

Po zahrnutí veřejných výdajů hrazených Fondem národního majetku ve výši 9,5 mld Kč v roce 1993 a 18,3 mld Kč v roce 1994 zůstává podíl výdajů na HDP v obou letech na stejné úrovni.

5. Oproti roku 1993 nedochází k zásadnějším změnám uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. Poměr výdajů zabezpečovaných místními rozpočty na celkových výdajích veřejných rozpočtů klesá proti očekávané skutečnosti roku 1993 z 16,0% na 15,3%, tj. o 0,7 bodu.

Názorná ilustrace meziročního posunu v základních fiskálních veličinách veřejných rozpočtů je v tabulce (s vyloučením duplicity u dotací mezi.jednotlivými. rozpočty):

+) místní rozpočty = rozpočty obcí a okresních úřadů

++) k odstranění duplicity při obratovém vykazování u státního rozpočtu i místních rozpočtů

Nad rámec globální dotace navržené ve výši 14 mld Kč je pro místní rozpočty předpokládáno použít v roce 1994 dalších 11,1 mld Kč, rozpočtovaných ve výdajích státního rozpočtu, na investiční i neinvestiční účely, zejména na jmenovité stavby, opatření bytové politiky, regeneraci městských památkových zón, zmírnění dopadů nepříznivých životních podmínek apod. V roce 1993 představují uvedené výdaje 9,1 mld Kč. Po této úpravě dosahuje objem výdajů místních rozpočtů v roce 1994 77,1 mld Kč, což je o 4,0 mld Kč, resp. 5,5% více než v roce 1993.

Přehled o struktuře výdajů v rozpočtové soustavě podává tato tabulka (konsolidovaně - výdaje státního rozpočtu neobsahují dotaci místním rozpočtům):

S přihlédnutím k prostředkům poskytovaným místním rozpočtům nad objem globální dotace ve výši 9,1 mld Kč v roce 1993 a navržených 11,1 mld Kč v roce 1994 činí podíl místních rozpočů na veřejných rozpočtech v roce 1993 18,3% a v roce 1994 17,9%.

Podíl krytí výdajů vlastními zdroji roste z 73,4% v roce 1993 na 78,8% v roce 1994.

6. Při stanovení objemu dotací pro místní rozpočty byl sledován princip zhruba shodného "tepu" místních rozpočtů s trendem ve výdajích státního rozpočtu. Návrh místních rozpočtů je přitom sestaven bez předpokladu zapojení prostředku fondů rezerva rozvoje. Stav těchto fondu se k 1.1.1994 odhaduje na 11,2 mld. Kč.

7. V rámci střednědobé strategie v oblasti daní návrhu je vláda další snížení přímého zdanění podniků i obyvatelstva. Daňová kvóta (podíl daňových výnosů na hrubém domácím produktu) by měla meziročně poklesnout o 1,1 bodu na 27,8%. Na výši disponibilních zdrojů podniků i obyvatelstva by měly pozitivně působit rovněž změny v oblasti sociálního pojištění. Tyto navrhované změny jsou již plně promítnuty v návrhu příjmu státního rozpočtu.

8. V souladu se strategií vlády v oblasti státního dluhu vláda navrhuje financovat splátky úvěrů emisí nových dluhopisů a zachovat stav státního zadlužení na současné úrovni.

III. DAŇOVÁ POLITIKA A PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

I. Opatření daňové politiky v roce 1994

Daňová reforma provedená k 1.lednu 1993 koncipovala základní rámec daňové soustavy v tržním hospodářství. Představuje zásadní krok daňové politiky vlád směrem k harmonizaci struktury a úrovně zdanění s Evropskými společenstvími při respektování aktuálního vývoje v České republice. K nejdůležitějším změnám patřilo zejména zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, odstranění roztříštěnosti zdanění příjmů fyzických osob i právnických osob, zavedení daně z nemovitosti, daně silniční apod. V souvislosti s daňovou reformou vznikl i systém sociálního a zdravotního pojištění.

V návaznosti na tyto základní kroky byla formulována dlouhodobější koncepce daňové politiky, spočívající především v dalším postupném snižováni daňové kvóty a ve snižování váhy přímých daní.

Již v průběhu první poloviny roku 1993 vláda navrhla a Parlament schválil řadu významných opatřeni obecně zlepšujících daňové zatížení i daňovou administrativu u podnikatelů. Za všechny je třeba připomenout zvýhodněné odepisování strojních investic, tvorbu rezerv na některé nedobytné pohledávky v zahraničí, podstatné zkrácení lhůt pro vracení nadměrných odpočtů DPH a naopak prodloužení termínu pro podání daňového přiznání a platbu této daně, snížení zálohové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob z podnikání apod. Vedle toho došlo i k zásadní změně u pojistného sociálního zabezpečení v podobě snížení vyměřovacího základu pro podnikatele ze 45 na 35%.

Některá z těchto opatření se projeví poprvé až v roce 1994 při podávání daňových přiznání za rok 1993. Jejich dopad představující snížení příjmů rozpočtu roku 1994 je kvantifikován na cca 3 mld Kč.

Další daňové změny navrhuje vláda realizovat k 1. lednu 1994 (s výjimkou zvýšení spotřební daně na cigarety, s jehož zavedením se počítá až v průběhu roku. Návrhy na tyto změny budou předloženy a odůvodněny vládou jako novely příslušných daňových zákonů. K nejpodstatnějším z navržených změn patří:

u daně z příjmů

- snížení sazby daně z příjmů právnických osob ze 45% na 42% a odpovídající snížení současné 47% sazby u daní z příjmů fyzických osob,

- zvýšeni nezdanitelné roční částky u daně z příjmů fyzických osob o 1 200 Kč (z 20 400 Kč na 21 600 Kč) a dále zvýšení odčitatelné částky na nezletilé nebo studující dítě o 1 800 Kč ročně (z 9 000 Kč na 10 800 Kč), přičemž by tyto částky nemohli odpočítávat poplatníci s příjmem nad 360 tisíc Kč ročně,

- zrušení odpočtu na dopravné ve výši 2 400 Kč ročně. Odpovídající zvýšení daňového výnosu (a zdrojů místních rozpočtů) poskytne obcím a okresním úřadům možnost udržet místní dopravu v nezbytně nutném rozsahu.

Souhrnný dopad uvedených návrhů se dotýká jak rozpočtu roku 1994, tak příjmů v roce 1995 v souvislosti s podáváním daňových přiznání.

Novelou zákona o daních z příjmů a snížením sazby pojistného z 13,5% na 13,25% se mírně sníží daňové zatížení fyzických osob. Například rodina s dvěma nezletilými dětmi, kde manžel má měsíční příjem 6 300 Kč a manželka 5 000 Kč, bude mít vyšší disponibilní příjem rodiny o 460 Kč ročně. Činí-li příjem manžela 8 000 Kč měsíčně, manželka je v domácnosti a v rodině jsou dvě nezletilé děti, sníží se celkové daňové povinnosti včetně pojistného o 560 Kč ročně.

u daně z přidané hodnoty

- snížení hranice rozhodné pro placení daně z 6 mil. Kč na 3 mil. Kč, které sleduje zlepšení podmínek hospodářské soutěže,

u spotřebních daní

- zvýšení sazby u benzinu o 50 haléřů na litr a u lihovin o 10 Kč na litr absolutního alkoholu, zvýšení sazeb daně u cigaret v průběhu roku 1994 o 0,04 Kč/ks,

u silniční daně

- osvobození speciálních vozidel od placení daně,

u příspěvku na politiku zaměstnanosti

- snížení sazby ze 4% na 3%, přičemž příspěvek zaměstnavatelů se sníží o 0,75 bodu a zaměstnanců o 0,25 bodu.

u pojistného na sociální zabezpečení

- úprava placení pojistného u OSVČ tak, že nebudou placeny zálohy měsíc dopředu, nýbrž platby OSVČ budou prováděny do osmého dne následujícího měsíce.

Celkový dopad navržených změn se projeví snížením příjmů státního rozpočtu o cca 3 mld Kč a příjmů místních rozpočtů o cca 0,7 mld Kč.

ve správě daní z příjmů

- posunout termín splatnosti prosincových záloh na daň z příjmů fyzických osob i právnických osob z 31. na 15. prosince a tím zabezpečit, že tyto zálohy budou příjmem běžného roku.

2. Příjmy státního rozpočtu

Návrh příjmů státního rozpočtu na rok 1994 vychází z trendů v jejich vývoji v roce 1993, z předpokladu ekonomického vývoje v roce 1994 a uvažuje již s vlivem připravených novel daňových zákonů a změn v pojistném sociálního zabezpečení. Takto počítá s úhrnným objemem příjmů 379,8 mld Kč. Oproti očekávané skutečnosti roku 1993 to představu,je zvýšení o 26,5 mld Kč, resp. o 7,5%.

Základní objemy a meziroční trend u jednotlivých druhů příjmů jsou patrné z následujícího přehledu:

+) U DPH v roce 1993 je připočten doplatek daně z obratu za rok 1992 ve výši 6,5 mld Kč, u spotřebních daní ve výši 2,5 mld Kč.

Dynamika celkových příjmů státního rozpočtu je nižší než předpokládaná dynamika HDP v běžných cenách. Patrné je nižší tempo růstu daňových příjmů, kde se projevuje zejména jednorázový vliv příjmů z roku 1992 inkasovaných na počátku roku 1993. Dominantními daňovými položkami jsou zejména DPH, daň z příjmu právnických osob a spotřební daně. Objemově absolutně nejvýznamnější položkou rozpočtu je pak pojistné sociálního zabezpečení. Vývoj daňových příjmů se odvíjí zejména od elastičnosti jednotlivých daní vůči indikátorům ekonomického vývoje, je však ovlivněn i navrhovanými změnami daňových a pojistných zákonů.

Změny ve struktuře daňových a pojistných příjmů podává tato tabulka (včetně daní místních rozpočtů):

+) v roce 1993 včetně doplatků daně ze mzdy a daně z příjmů obyvatelstva,

++) v roce 1993 včetně doplatků odvodu z objemu mezd,

+++) daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti,

++++) silniční daň, nahodilé příjmy u finančních úřadů, atd.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je rozpočtována ve výši 94,5 mld Kč, což je o 17,2% více než očekávané inkaso v roce 1993.

Rozpočet vychází z analýzy letošního inkasa DPH a očišťuje ho o neopakovatelné vlivy (odpočty daně z obratu, téměř nulové inkaso v lednu, zahájení vracení odpočtu DPH až v dubnu 1993 aj.). Počítá se s obecným růstem této daně rychleji než vytvořeného HDP z důvodu předpokládaného přebytku dovozů nad vývozy. Neuvažují se změny ve struktuře poptávky ani sklonu k úsporám, určitý pozitivní vliv má snížení prahu daňové povinnosti z 6 mil. Kč na 3 mil. Kč.

Spotřební daně jsou vázány na objem fyzických jednotek vybraných komodit a nepodléhají tedy inflačním vlivům. Pro rok 1994 se předpokládá mírný nárůst spotřeby zatížených výrobků vyjádřené ve fyzických jednotkách. Návrh rozpočtu předpokládá pozitivní rozpočtový vliv nových opatření (zvýšení některých sazeb a kolkování cigaret). Do propočtu byl zohledněn i vliv letošního objektivně nízkého plnění daně v lednu. Celkově se tak počítá s objemem spotřebních daní 42,1 mld Kč, což je o 6,6% více než v roce 1993.

U daně z příjmů právnických osob se předpokládá roční výnos v roce 1994 72,9 mld Kč, což je pouze o 4% více než je očekávaná skutečnost v roce 1993. Vychází se z faktů dosavadního plnění v roce 1993 a z promítnutí celé řady metodických vlivů, které budou působit v roce 1994 (již zmiňované odpisy strojních investic a rezervy na dubiozní pohledávky, opatření k "získání" plné prosincové zálohy, vliv nízké platby v lednu 1993, zpětný vliv snížení pojistného apod.). Výnos daně z příjmů fyzických osob, srážené zvláštní sazbou zejména z kapitálových výnosů, se předpokládá ve výši 4,5 mld Kč. Vysoký meziroční nárůst je zapříčiněn především atypičností podmínek v roce 1993, kdy byla srážena pouze daň za čtvrtletně připisované úroky v tomto roce, kdežto v roce 1994 budou poprvé zdaněny celoročně účtované úroky z účtů úspor za rok 1993.

Rozpočet pojistného sociálního zabezpečení předpokládá objem 120,1 mld Kč, což je o 11,7% více než očekávané letošní inkaso. Svým vzestupným meziročním trendem se tyto příjmy pohybují v zásadě v korelaci s mzdovým vývojem. Jedním ze základních východisek sestavení rozpočtu je 12% předpokládaný růst průměrné mzdy (v úhrnu za všechna odvětví ekonomiky). Propočet byl oboustranně korigován o předpokládaný vývoj nezaměstnanosti a o dopočet vlivu nízkého plnění v lednu 1993. Do rozpočtu byl již promítnut vliv navrženého snížení sazby pojistného o 1 bod a posunu placení záloh u samostatně výdělečně činných osob.

Příjem z cla je rozpočtován na 14,9 mld Kč, což je jen o 0,1 mld Kč více, než se očekává v roce 1993. Návrh vychází z předpokládaného tempa růstu dovozů. Zároveň však přihlíží k očekávaným úpravám celních sazeb vyplývajících z jednání GATTu.

Základním vlivem působícím na nominální pokles předpokládaného inkasa u silniční daně (rozpočet 1994 2,7 mld Kč, tj. o 1 mld Kč méně než se očekává letos) je promítnutí daňových úlev pro speciální vozidla tak, jak jsou předloženy v navrhované novele zákona.

Mezi tzv. ostatní daně běžného roku patří daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. V roce 1993 se očekává jejich inkaso cca 0,7 mld Kč, pro rok 1994 se předpokládá vybrat 1,5 mld Kč. Důvodem takového zvýšení je časový skluz mezi projednáváním dotčených případů a jejich zpoplatňováním (tzn. že mnoho případů projednávaných v roce 1993 se v daních projeví až v roce 1994). Zbylou část ostatních daňových příjmů tvoří příjmy finančních úřadů plynoucí zejména z doplatků starších daní.

Nedaňové příjmy jsou odhadovány na 24,4 mld Kč, což je o 9,9% více než se očekává v roce 1993. Tento nárůst je ovlivněn především vyšším objemem "ostatních nedaňových příjmů", (soudní a správní poplatky a tržby z prodeje kolků), vyššími příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací a vyššími splátkami vládních úvěrů a státních půjček poskytnutých v souvislosti s realizací plynárenských akcí v bývalém SSSR a dovozem zemního plynu.

IV. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU

I. Základní charakteristiky výdajů státního rozpočtu

Návrh státního rozpočtu obsahuje výdaje ve výši 379, 8 mld Kč, což je o 7,5% více proti roku 1993. Z toho přímé výdaje státního rozpočtu (bez transferů územním rozpočtům) činí 365,8 mld Kč, když proti očekávané skutečnosti roku 1993 rostou o 8,8%.

Ve výdajové politice státního rozpočtu v roce 1994 sleduje vláda tyto zásadní priority:

a) Pokračovat ve snižování cenových dotací a dotací podnikatelskému sektoru.

V návrhu rozpočtu se počítá se snížením neinvestičních dotací podnikatelskému sektoru oproti roku 1993 nominálně o 6,2%, tj. asi o 15% reálně.

Pokles dotací by se měl týkat především cenových dotací osobní dopravě. Vzhledem k cenové úpravě z poloviny roku 1993 se počítá s plným zrušením dotací k cenám pitné vody.

b) Globální úroveň spotřeby veřejného sektoru v zásadě udržet na úrovni roku 1993.

Základní tempo růstu věcných neinvestičních výdajů se navrhuje 8,5% oproti očekávané skutečnosti roku 1993, tedy v podstatě v relaci s tempem předpokládané inflace. Tempo růstu investičních dotací veřejnému sektoru dosahuje hodnoty 14,7%, což představuje reálné zvýšení okolo 6%.

c) Zabezpečit zákonné nároky obyvatelstva ze sociálního zabezpečeni.

V návrhu rozpočtu je uvažováno s vlivem valorizace důchodů a ostatních dávek, která se předpokládá v listopadu 1993. Pro rok 1994 není počítáno s dalšími změnami dávek sociálního zabezpečení.

d) Nezhoršovat relaci mezí úrovní mezd v podnikatelském a veřejném sektoru.

Vláda uvažuje s růstem průměrné mzdy ve veřejném sektoru cca o 14,9%. Za jednotlivé resorty se nárůst pohybuje od 3% do 16% i s ohledem na dosaženou úroveň průměrné mzdy.

e) Finančně podpořit konsolidaci a profesionalizaci státní správy.

Nad rámec objemu mzdových výdajů ve veřejném sektoru navrhuje vláda vyčlenit prostředky k zabezpečení platových úprav ve vyšších tarifních třídách a k realizaci zákona o státní službě. Smyslem těchto opatření je řešit neutěšenou personální situaci ve státní správě, poznamenané pokračujícím odchodem nejschopnějších zaměstnanců do soukromého sektoru.

f) Ve srovnání s rokem 1993 posílit výdaje na rozvoj dálniční sítě, na politiku bydlení a na podporu exportu.

g) Posílit výdaje na některé další krátkodobé priority, jako např. posílení bezpečnosti, humanizace vězeňství, regenerace památkových zón apod.

Přehled o základních skupinách výdajů je uveden v následující tabulce:

+)index 94/93 ke srovnatelné základně činí 20%

Rozhodující vliv na celkový přírůstek výdajů mají zejména výdaje na veřejnou spotřebu státu, a to především na bezpečnost, mzdová opatření v rozpočtových organizacích a zvýšení rezerv zapracovaných do kapitoly VPS (komunální volby, pozemkové úpravy aj.). Reálný přírůstek výdajů na veřejnou spotřebu státu je navíc při poměření s reálnou základnou u odvětví obrany a bezpečnosti ve skutečnosti nižší, když dosahuje hodnoty 20%. Významný růst se předpokládá i u výdajů na infrastrukturní investice a řešení otázek bydlení. Naopak pokles proti roku 1993 je rozpočtován u výdajů na běžné dotace podnikům, státního vyrovnávacího příspěvku, u transferu zdravotní pojišťovně a dotací obcím a okresním úřadům.

Pohled z hlediska struktury podílů jednotlivých skupin výdajů státního rozpočtu je patrný z následujícího přehledu:

x) bez dluhové služby a dotací místním rozpočtům

2. Dotace podnikům

Neinvestiční dotace podnikatelskému sektoru se ve státním rozpočtu na rok 1994 stanoví ve výši téměř 28 mld Kč. Proti očekávané skutečnosti roku 1993 se snižují o 1,8 mld Kč, tj. o 6,2%. Z tohoto objemu tvoří 13,0 mld Kč dotace k zabezpečení cenové regulace včetně intervenčních operací v agrokomplexu (Fond tržní regulace) a 4,8 mld Kč dotace na útlum činnosti v uhelných, uranových a rudných dolech.