Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí

České republiky

Čj. 111/55 815/1993

Úvod

I. Vnitřní faktory

1. Rozdělení ČSFR

2. Daňová reforma

3. Měnová odluka

4. Privatizace a rozvoj kapitálového trhu

II. Vnější faktory

1. Evropská společenství

2. Slovenská republika

III. Hlavní vývojové tendence české ekonomiky

1. Charakteristiky výkonu

2. Charakteristiky úvěru

3. Charakteristiky zaměstnanosti

4. Charakteristiky zahraničního obchodu

IV. Ekonomický výkon

1. Hrubý domácí produkt

2. Průmysl

3. Stavebnictví

V. Vývoj cen

VI. Zaměstnanost

VII. Platební bilance

1. Obchodní bilance

2. Platební bilance

VIII. Příjmy a výdaje obyvatelstva

IX. Měnový vývoj

1. Měnové agregáty

2. Úvěry

X. Plnění cílů finanční politiky a vývoj veřejných rozpočtů

IX. Krátkodobá predikce vývoje veřejných rozpočtů a očekávané celoroční výsledky

I. Přístupy vlády k fiskální politice ve střednědobém období

II. Základní rysy veřejných rozpočtů v roce 1994

III. Daňová politika

1. Opatření daňové politiky v roce 1994

2. Příjmy státního rozpočtu

IV. Výdaje státního rozpočtu

1. Základní charakteristiky výdajů státního rozpočtu

2. Dotace podnikům

3. Transfery domácnostem

4. Financování veřejné spotřeby

4.1. Veřejná spotřeba obyvatel

4.2. Veřejná spotřeba státu

5. Výdaje na bytovou politiku

6. Transfery do zahraničí

7. Problematika dluhové služby

8. Kapitálové výdaje

9. Vládní úvěry

V. Informace o stavu vládních garancí za úvěry

1. Vývoj v roce 1993

2. Předpoklady vývoje v roce 1994

VI. Rozpočty obcí a okresních úřadů

VII. Rozpočty státních fondů

1. Státní fond tržní regulace v zemědělství

2. Státní fond pro zúrodnění půdy

3. Státní fond životního prostředí

4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

5. Státní fond kultury české republiky

PŘÍLOHA

Přehled nejdůležitějších opatření hospodářské a finanční politiky v roce 1993

Vybrané indikátory ekonomického vývoje České republiky

Konsolidovaná bilance příjmů a výdajů veřejných rozpočtů (včetně zdravotních pojišťoven)

Úvod

Vývoj české ekonomiky v roce 1993 prokazuje trvalost pozitivních tendencí, nastartovaných v předchozích letech, a to přes výraznou změnu jak vnitřního, tak vnějšího ekonomického prostředí. V konfrontaci s ostatními transformujícími se zeměmi lze tento vývoj označit jako nadprůměrný.

I. Vnitřní faktory

Zásadními vnitřními faktory, spoluutvářejícími prostředí, ve kterém se ekonomika rozvíjela byly:

- rozdělení ČSFR

- daňová reforma, představující další zásadní krok v transformačním procesu,

- měnová odluka, jako dokončení procesu konstituování samostatného českého státu a jeho ekonomiky,

- výrazná změna vlastnické struktury v ekonomice, založená na privatizačním procesu, zejména pak na předání akcií vlastníkům z první vlny kupónové privatizace,

- postupný rozvoj kapitálového trhu, jak z hlediska institucionálního, tak z hlediska rozšíření nabídky cenných papírů.

1. Rozdělení ČSFR

Rozdělení federace a následné otázky, spojené s počátky existence dvou samostatných států a s usazováním nového modelu jejich spolupráce, měly na ekonomiku České republiky relativně významný dopad, který se projevil v ekonomických ukazatelích zejména prvního čtvrtletí. Kvalitativní přeměnu dříve části tuzemského trhu na trh zahraniční a s tím spojené transformační náklady však přes určité adaptační potíže v mikrosféře ekonomika jako celek zvládla.

2. Daňová reforma

Nový daňový systém včetně systémů sociálního a zdravotního pojištění vstoupil v platnost k 10 lednu 1993. Jeho zavedení proběhlo bez rozkolísání ekonomiky i bez narušení fiskální stability státu, což považujeme jednak s ohledem na krátkost přípravy daňové reformy i s ohledem na komplikující kombinaci s rozdělením státu za úspěch. Vláda si cení i toho, že přes dílčí problémy, spojené s přechodem na nové daně byl koncept daňové reformy daňovými poplatníky přijat a že byla rychle zvládnuta i technika placení daní. Pozitivním jevem bylo i rychlé odeznění očekávaného cenového efektu, spojeného s přechodem na daň z přidané hodnoty i to, že zvýšení cen se pohybovalo v původně předpokládané výši.

Daňová reforma přiblížila naši daňovou soustavu systémům uplatňovaným v Evropě umožněním zrychleného odepisování, umořování ztrát, vytváření rezervních fondů, snížením sazeb přímých daní a změnou struktury daní jako jednoho z významných předpokladů ekonomického růstu. V základním rozdělení daňového výnosu stoupl podíl daní nepřímých na celkovém daňovém výnosu z 46% v roce 1992 na 52% v roce 1993, zatímco podíl daní přímých klesl z 54% v roce 1992 na 48% v roce 1993.

V průběhu roku byl daňový systém dále novelizován. Hlavním cílem úprav bylo další uvolnění prostoru pro rozvoj podnikatelského sektoru, zejména pokud jde o podporu investování, snížení vázanosti prostředků při vyúčtování daně z přidané hodnoty a pomoc při řešení nedobytných pohledávek v zahraničí.

3. Měnová odluka

Odlišný ekonomický vývoj v České a Slovenské republice a silné expektace si vynutily urychlené provedení měnové odluky již k 8. únoru 1993. Vláda si cení toho, že měnová odluka proběhla bez výrazně negativních průvodních jevů a dopadů na obyvatelstvo a byla jím s porozuměním přijata. Vstřícným přístupem všech subjektů a díky dobré přípravě a organizačnímu zvládnutí ze strany ČNB bylo technické provedení měnové odluky bezporuchové. Plynule též proběhla i návazná výměna federálních bankovek a mincí za nové české peníze. o

Realizace měnové odluky se uskutečnila bez negativních měnových důsledků, byla inflačně neutrální a již v závěru prvního čtvrtletí se prokázalo, že rizikové trendy, které měnová odluka potenciálně obsahovala, se podařilo úspěšně eliminovat.

Pozitivní je, že okamžitě po měnové odluce se obnovila tvorba devizových rezerv, což je výrazným projevem důvěry v novou českou měnu a v transformační strategii.

I v podmínkách samostatné české ekonomiky se tak vytvořil základ pro pokračování v politice stabilního devizového kursu a další rozvíjení směnitelnosti koruny.

4. Privatizace a rozvoj kapitálového trhu

Dominantním rysem privatizace v roce 1993 je předání akcií vlastníkům z 1. vlny kupónové privatizace. Jde o akcie 988 privatizovaných akciových společností v nominální hodnotě 198 mld Kč. To se projevilo v zásadním posunu vlastnické struktury, kde se již česká ekonomika přibližuje hranici padesátiprocentního podílu soukromého sektoru na tvorbě produktu.

Zásadní význam tento posun má z hlediska perspektivy transformace privatizovaných podniků a ekonomiky jako celku. Pod tlakem nových vlastníků probíhá proces konsolidace managementu nově privatizovaných podniků a formulace rozvojových strategií. Přehlednější vlastnická struktura usnadňuje orientaci zahraničních investorů a vytváří tak podmínky pro přirozené zapojování zahraničního kapitálu v české ekonomice a českého kapitálu v zahraničí.

Postupně se rovněž dokončuje proces malé privatizace (do poloviny roku činil celkový výnos z prodaných provozních jednotek 31 mld Kč a počet prodaných jednotek činil přes 23 tis.). Transformační proces pokračuje přípravou druhé privatizační vlny, kde pro kupónovou privatizaci bude vyčleněn majetek v nominální hodnotě cca 100 mld Kč.

V roce 1993 byly uskutečněny některé významné kroky k rychlému rozvoji kapitálového trhu. Byla zahájena řádná činnost Burzy cenných papírů, s akciemi z kupónové privatizace se obchoduje i v rámci tzv. RM-systému (objem obchodu dosáhl v současnosti již 1 mld Kč). Výrazně vzrostla nabídka cenných papírů. Kromě akcií z kupónové privatizace byly obchodovány i další emise podnikových či bankovních obligací, významným impulsem byly i emise státních dluhopisů a komunálních obligací.

II. Vnější faktory

Vývoj otevírající se české ekonomiky byl v roce 1993 výrazně ovlivněn stavem světové ekonomiky a hospodářství našich rozhodujících obchodních partnerů, zejména v Evropských společenstvích, ale nově i ve Slovenské republice.

1. Evropská společenství

Zatímco světová ekonomika se přiblížila ukončení tříletého období hospodářského poklesu, hospodářské predikce pro Evropská společenství se v posledních několika měsících výrazně zhoršily. Jestliže ještě počátkem roku převládal optimistický pohled na ukončení stagnace v roce 1993, je nyní horizont oživení posouván až do roku 1994. Pro rok 1993 se předpokládá přírůstek HDP v zemích dvanáctky pod úrovní jednoho procenta a například v Německu. se očekává celoroční pokles o 1 až 2 procenta, zejména z důvodů hospodářských potíží východní části země.

Prodloužení stagnace má negativní důsledky v sociální oblasti, zejména v rostoucí a již nebezpečně vysoké nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v květnu dosáhla v SRN 9,9% (v západní části 8%, ve východní 18), ve Velké Británii 10,4%, ve Francii 11,5%. Průměrná nezaměstnanost v ES se letos očekává na úrovni 11% proti 8% v roce 1990. Zlepšení situace v oblasti nezaměstnanosti nelze očekávat dříve než v průběhu roku 1994.

Nepříznivá ekonomická situace těchto zemí a rostoucí sociální tlaky nebezpečně posilují tendence k protekcionismu v západoevropských ekonomikách. Udržení vnitřní soudržnosti Evropských společenství má přednost před podporou spolupráce s třetími zeměmi, což tvrdě dopadá zejména na transformující se ekonomiky střední a východní Evropy, českou republiku nevyjímaje.

Ekonomická situace Evropských společenství tak negativně ovlivňuje poptávku po českém exportu.

2. Slovenská republika

Situace slovenské ekonomiky se v první části roku 1993 dále zkomplikovala. Hrubý domácí produkt v 1. pololetí poklesl o 6,5 proti stejnému období minulého roku, průmyslová výroba byla v 1. pololetí nižší o 16, stavební výroba o 24. Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 13.

Pokles ekonomického výkonu, rostoucí nezaměstnanost i ukončení fiskálních transferů z České republiky na Slovensko vedly k omezení poptávky i po českém exportu. Dalším faktorem, ztěžujícím uplatnění českých vývozců na Slovensku, byla desetiprocentní devalvace slovenské koruny.

III. Hlavní vývojové tendence české ekonomiky

Výrazná změna ekonomického prostředí, ke které došlo počátkem roku, i pokračující recese vyspělých ekonomik se projevily výrazněji pouze na indikátorech ekonomického výkonu prvního čtvrtletí, přičemž dimenze odchylek od dosavadních trendů nebyla nijak dramatická.

Přesto, že vzájemný obchod mezi ČR a SR se vyvíjí hůře než se původně předpokládalo (pokles vývozu do SR v roce 1993 lze očekávat okolo 30), dopad na hrubý domácí produkt je kompenzován pokračující reorientací na jiné trhy a vysokou exportní dynamikou.

Od druhého čtvrtletí se stále zřetelněji projevují známky oživení, což je patrné zejména na stavební výrobě. Udržuje se stabilita cen a to jak cen spotřebitelských, tak cen výrobců, nízká míra nezaměstnanosti, obchodní bilance vykazuje aktivní saldo, státní rozpočet se pohybuje v přebytku.

Tab. č. 1 Základní ukazatele hosp. vývoje v roce 1993

Pramen: ČSÚ, objemové ukazatele ve stálých cenách

x předběžné údaje, červenec a srpen meziměsíční růst

Tyto ukazatele jednoznačně dokazují, že vývoj hospodářství je primárně determinován vnitřní dynamikou transformačního procesu, probíhajícími strukturálními změnami a zvyšující se adaptační schopností ekonomických subjektů.

Za pozitivní považuje vláda rychlý postup transformačních procesů i v 1. pololetí 1993. Velmi dynamicky se nadále rozvíjí soukromý sektor. Svědčí o tom například výsledky průmyslu, kde menší podniky (z nichž řada je již soukromých) prokázaly schopnost pružné adaptace a vykazují v porovnání s loňským rokem přírůstky výroby. O dynamice transformačních procesů svědčí zejména tyto charakteristiky:

1. Charakteristiky výkonu

a) Odvětvová struktura HDP

Tab. č. 2 odhad posunu ve struktuře HDP: v%

Poznámka: odhad Ministerstva financí

b) Podíl soukromého sektoru

- růst podílu soukromého sektoru na HDP z 20% v roce 1992 na 32% v 1. čtvrtletí a na 44% ve 2. čtvrtletí 1993 (včetně převodu zprivatizovaných podniků novým vlastníkům), 1

- růst podílu soukromého sektoru na průmyslové výrobě z 15% v roce 1992 na 33% v 1. pololetí 19931

- růst podílu soukromého sektoru na výkonech stavebnictví z 46% v roce 1992 na 62 v 1. pololetí 1993, 1

1 Odhady Ministerstva financí

c) Dynamika výkonů dle velikosti firem

- Průmysl: v 1. pololetí 1993 vzrostla výroba u podniků s méně než 25 zaměstnanci (kde je nejvyšší váha soukromých firem) v porovnání s 1. pololetím 1992 o 21,6%. U organizací nad 25 zaměstnanců naopak došlo k poklesu o 6,8%.

- Stavebnictví: v 1. pololetí 1993 vzrostla výroba u podniků s méně než 25 zaměstnanci o 3,2% v porovnání s 1. pololetím 1992. U organizací nad 25 zaměstnanců došlo naopak k poklesu o 9,0%.

d) Dynamika výkonů soukromého sektoru

Vysoká dynamika soukromých firem je markantní zejména při porovnání s výkonem státního sektoru. V případě soukromých firem v průmyslu byly výkony v 1. pololetí ve stálých cenách o 4,9% vyšší než v 1. pololetí roku předchozího (jde o podniky s 25 a více zaměstnanci - tento výsledek je zvlášť pozoruhodný při porovnání s celkovým vývojem průmyslového outputu). Ještě výraznější je tento jev v případě stavebnictví (podniky s 25 a více zaměstnanci - kde výkony soukromých firem v pololetí 1993 byly proti pololetí 1992 vyšší o 30,9%).

2. Charakteristiky úvěru

Dynamický růst soukromého sektoru ilustrují i údaje o struktuře poskytnutých úvěrů:

- podíl úvěrů soukromému sektoru na stavu celkových úvěrů se zvýšil z 36,2% k počátku roku na 39,6% ke konci pololetí,

- došlo i k růstu úvěrů na privatizaci (o 11% za 1. pololetí), zejména na velkou privatizaci.

3. Charakteristiky zaměstnanosti

O rychlé transformaci ekonomiky svědčí i skutečnost, že navzdory razantnímu poklesu zaměstnanosti ve velkých státních podnicích (jak v průmyslu tak i v zemědělství) neroste výrazněji nezaměstnanost. V 1. pololetí 1993 se oproti stejnému období minulého roku snížila zaměstnanost v průmyslových organizacích nad 25 zaměstnanců o 6,3 Uvolňovaní pracovníci jsou absorbováni soukromým sektorem. Odhadujeme, že v soukromém sektoru je zaměstnána již třetina všech pracujících, v terciárním sektoru tento podíl již dosahuje téměř poloviny.

4. Charakteristiky zahraničního obchodu

- podíl států s vyspělou ekonomikou na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR (mimo obrat se Slovenskem) se zvýšil z 66,3 v 1. pololetí 1992 na 72,4 v 1. pololetí 1993,

- podíl dovozů strojů a zařízení stoupl z méně než 35 v 1, čtvrtletí 1993 na téměř 40 ve čtvrtletí druhém,

- zlepšení směnných relací o 5,5 proti stejnému období loňského roku:

Přes celkově pozitivní vyznění vývoje v 1. pololetí je vláda znepokojena některými negativními tendencemi.

Jde především o vyšší růst mezd než produktivity práce. Za 1. pololetí 1993 dosáhla v ČR celková průměrná mzda 5492 Kč a zvýšila se proti stejnému období minulého roku o 27,8. V průmyslu vzrostly průměrně nominální mzdy o 24,9 a reálné o 2,6 při reálném poklesu produktivity práce o 0,6. Ve stavebnictví činil přírůstek průměrné nominální mzdy 31,5, reálné 8,1 a produktivita práce se snížila o 9,8. Na tento disproporcionální vývoj, který má za následek prohlubování nákladově inflačních tlaků, byla vláda nucena reagovat přijetím regulačního opatření ve mzdové oblasti.

Varovná je i nadále výše platební neschopnosti, která je k 30.6. odhadována okolo 160 mld Kč, i vysoké procento insolventních podniků (v průmyslu 66, v obchodě 50% a ve stavebnictví 38). Výše platební neschopnosti se však v porovnání s loňským rokem snížila (ke konci 1.pololetí 1992 činila 186 mld Kč). Klesá i relativní váha platební neschopnosti v ekonomice - v porovnání s čvrtletním ukazatelem hrubého domácího produktu v běžných cenách (jakožto souhrnným nominálním ukazatelem ekonomické aktivity) došlo k poklesu ze 102 ve 2. čtvrtletí 1992 na 72 ve druhém čtvrtletí 1993. Tato klesající tendence ukazuje, že dosud přetrvávající platební neschopnost nemůže vážněji ohrozit hospodářský vývoj ČR.

I přes pozitivní vývoj exportu (růst o 7,8 proti 1. pololetí 1992) pokračuje vysoká dynamika dovozu (o 17%), která se projevuje tlakem na platební bilanci. V této oblasti se očekává postupné prosazování proexportní politiky vlády (prostřednictvím EGAP apod.).

U některých podniků se projevují snahy vyhnout se transformačnímu tlaku a řešit své hospodářské problémy voláním po devalvaci devizového kursu. Tyto tlaky vláda kategoricky odmítá, neboť takový krok by byl v rozporu s vývojem platební bilance i zájmů ekonomiky jako celku.

IV. Ekonomický výkon

1. Hrubý domácí produkt

Po určitém propadu tvorby produktu v 1. čtvrtletí, spojeném s poklesem vzájemného obchodu mezi ČR a SR as recesí vyspělých ekonomik, dochází ve druhém čtvrtletí ke stabilizaci, resp. k mírnému růstu o 1,1. Celkově byl HDP v 1. pololetí 1993 ještě o 0,5 nižší než ve stejném období roku 1993.

Klíčovým faktorem na straně poptávky, který přispěl ke zlepšení vývoje ukazatele HDP ve druhém čtvrtletí, byla soukromá spotřeba a dále investiční poptávka a částečně i poptávka veřejného sektoru. Podle předběžných údajů spotřeba domácností stoupla v 1. pololetí v porovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 3,6, ve druhém čtvrtletí v porovnání s prvním o 8,4. ve druhém čtvrtletí dochází i k obnovení růstu investiční poptávky, celkově za 1. pololetí vzrostla tvorba fixního kapitálu o 1,5%.

Zahraniční poptávka (bez SR) po vývozu z ČR podle předběžně bilance HDP vzrostla v 1. pololetí v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 11,5% (stálé ceny).

Krátkodobá predikce

Vláda očekává, že celoročně dojde k mírnému růstu HDP o 0,7% - 1,0%. Hrubý domácí produkt za rok 1993 je odhadován v běžných cenách na cca 890 mld. Kč. Pozitivně se projeví pokračující růst vnitřní poptávky a oslabování vlivu poklesu celkové zahraniční poptávky. Bude pokračovat růst výdajů obyvatelstva za zboží a služby. Probíhající restrukturalizace nabídky v souladu s potřebami trhu se projeví (spolu s přílivem zahraničního kapitálu) zvýšením poptávky po investicích.

2. Průmysl

Složité podmínky počátku roku, zejména vliv rozdělení federace a jeho ekonomické důsledky se projevily určitým poklesem průmyslové produkce. Po počátečním propadu průmyslové produkce se v měsíci květnu průmyslový output již přiblížil loňské úrovni, tj. byl nižší o méně než dva procentní body. Druhé čtvrtletí probíhá ve znamení stabilizace.

Index průmyslové výroby za I. pololetí 1993 proti st. obd. m.r. ve stálých cenách byl 95,3%, index za I.čtvrtletí 95,1%.

Pramen: ČSÚ, organizace s 25 a více pracovníky

Při hodnocení poklesu průmyslového outputu je nutné vedle probíhajících změn struktury uvažovat i dřívější předimenzovanost průmyslu na úkor ostatních odvětví, především služeb. Ve vývoji ukazatelů průmyslového outputu se projevuje i celková racionalizace výrobních procesů, likvidace zbytečných výrobních mezičlánků a pokles váhy meziproduktu. Z tohoto pohledu podíl průmyslu na HDP nedosáhne již nikdy úrovně roku 1989, naopak bude ještě mírně klesat.

Krátkodobá predikce

Vláda očekává, že v nejbližších měsících bude pokračovat tendence ke snižování výpadku průmyslové výroby oproti minulému roku. Celoročního objemu roku 1992 však zřejmě nebude dosaženo, což souvisí i s dlouhodobější tendencí ke snižování předimenzovaného podílu průmyslu v české ekonomice.

3. Stavebnictví

Pokles stavební výroby celkem (včetně odhadu za organizace do 25 pracovníků) z I. čtvrtletí 1993 byl na začátku II. čtvrtletí vystřídán postupným oživením dynamiky. Zatímco stavební výroba celkem v I. čtvrtletí 1993 proti st. obd. m.r. byla ve srovnatelných cenách nižší o 13,2%, ve II. čtvrtletí 1993 dosáhla téměř stejné úrovně jako ve II. čtvrtletí 1992 (ve srovnatelných cenách 99,2%). V celkovém výsledku za I. pololetí tak byl pokles ze začátku roku zčásti eliminován na 6,1%. K tomuto příznivému vývoji dochází i přes postupné snižování podílu stavebních prací v zahraničí (u organizací s 25 a více zaměstnanci v lednu činil tento podíl 5,9%, v červnu již jen 3,2%).

Pramen: ČSÚ, organizace s 25 a více pracovníky

Krátkodobá predikce

Pro období do konce roku vláda očekává, že se dále zvýrazní dynamika stavební výroby a celkové bude překročen celoroční objem roku 1992. Tento vývoj bude založen rostoucí investiční poptávkou, ve které se projeví vliv rozvoje privátního sektoru a zahraničních investic v České republice.

V. Vývoj cen

Navzdory cenovému výkyvu v počátku roku, vyvolanému daňovou reformou (jedná se o neopakovatelný faktor, který působil zejména v lednu a v únoru již dozníval) a dalšími faktory (promítnutí rostoucích nákladů z předchozího období do cen, expektace podnikatelů) je i nadále dominantním rysem české ekonomiky cenová stabilita. To svědčí jednak o globální rovnováze ekonomiky i o rovnováze dílčích trhů, ale také o překonání latentně konfliktních situací, jimiž české hospodářství v prvním pololetí procházelo (adaptace na nové dané, měnová odluka a s ní spojené masivní pohyby likvidity, výkyvy peněžního chování obyvatelstva apod).

Ke konci prvního pololetí byla hladina spotřebitelských cen o 12,1 vyšší než ke konci roku 1992 (ke konci srpna tento růst činil 13,7).

Pramen: ČSÚ

Krátkodobá predikce

V dalším období vláda očekává relativní stabilitu cen. Projeví se cenová opatření v oblasti dopravy a mírné sezónní výkyvy cen v závěru roku. Průměrný měsíční růst cen by neměl překročit 1 a celoroční růst cen (prosinec 1993 proti prosinci 1992) se bude pohybovat kolem 18 - 19.

VI. Zaměstnanost

V zaměstnanosti probíhají pozitivní strukturální změny odrážející transformaci ekonomiky. Především roste počet a podíl pracujících v soukromém sektoru, naopak se snižuje podíl v sektoru státním. Klesá počet pracujících v prvovýrobě včetně zemědělství.

K 30. červnu 1993 podle odhadu pracovalo v ČR cca 4,7 mil. osob, z toho cca 35 v soukromém sektoru. Pokles zaměstnanosti proti 1. pololetí 1992 činil 4. Nejvýrazněji se pokles projevil v zemědělství, kde dosáhl cca 20 v důsledku probíhající transformace družstev.

Pramen - ČSÚ

Míra nezaměstnanosti se postupně snižovala ze 3 v lednu ke 2,6 na konci pololetí (na konci července došlo k sezónnímu zvýšení na 2,8 vlivem přílivu nových absolventů škol). Přitom počet neumístěných uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo klesal od 2,2 k 1,9.

Trh práce dosud není plně rozvinut, což brání rychlejšímu prosazování strukturálních přeměn a komplikuje to i prosazování efektivní mzdové politiky a politiky zaměstnanosti.

Krátkodobá predikce

Do konce roku vláda předpokládá jen mírný růst nezaměstnanosti na 3% - 4%. Na zaměstnanost bude pozitivně působit rozvoj soukromého sektoru. Změna rozvojových strategií nově zprivatizovaných podniků se v zaměstnanosti zatím projeví jen částečně. Protisměrně budou působit bankroty a problémy s umísťováním letošních absolventů škol.

VII. Platební bilance

Vývoj v oblasti platební bilance v 1. pololetí 1993 probíhal relativně úspěšně.

1. Obchodní bilance

Proti závěru loňského roku došlo u obchodní bilance (v pojetí celní statistiky) k určitému zlepšení. Saldo obchodní bilance za 1.pololetí roku 1993 je v zásadě vyrovnané (přebytek ve výši 3,0 mld Kč, z toho se Slovenskem 4,5 mld Kč, mimo Slovensko deficit 1,5 mld Kč).

Přestože došlo k obnovení růstu vývozu (mimo Slovensko o 7,8% v běžných cenách proti stejnému období minulého roku), dynamika dovozu je podstatně vyšší (mimo Slovensko růst v běžných cenách o 17,0%).

U Slovenska se aktivní saldo ve prospěch České republiky postupně snižuje.

Pramen: ČSÚ, Statistické informace - zahraniční obchod

Velmi příznivým jevem je vývoj průměrných cen v zahraničním obchodě. Zatímco průměrné ceny dováženého zboží v období leden - červen poklesly proti stejnému období minulého roku o 3%, ceny vývozu vzrostly o 2%. Průměrné směnné relace se tak zvýšily o 5,5%, což odráží zvýšenou efektivnost zapojení do světové ekonomiky.

Krátkodobá predikce

V predikci vývoje obchodní bilance ve zbývající části letošního roku však přetrvává spíše opatrnost. Vlivem sezónních faktorů i vysoké dynamiky dovozů očekáváme deficitní saldo obchodní bilance ve výši cca 20 - 25 mld Kčs

2. Platební bilance

Běžný účet platební bilance ve volně směnitelných měnách za 1. pololetí vykázal přebytek ve výši 0,3 mld USD. Při přibližně vyrovnaném výsledku obchodní bilance (schodek 0,2 mld USD) byl tento výsledek způsoben standardně přebytkovou bilancí služeb ve výši 0,4 mld USD (příliv prostředků z aktivního cestovního ruchu činil 0,6 mld USD) a rovněž bilancí transferů ve výši 0,1 mld USD.

Kapitálový účet rovněž vykázal přebytek ve výši 1,3 mld USD. Příliv přímých zahraničních investic činil 0,4 mld USD, portfoliové investice dosáhly 0,4 mld USD, úvěrová bilance byla přebytková ve výši 0,5 mld USD.

Vývoj na běžném a kapitálovém účtě platební bilance umožnil zvýšení devizových rezerv centrální banky v 1. pololetí z 0,8 mld USD na počátku roku na 2,3 mld USD ke konci června. Celková výše devizových rezerv bankovní soustavy činila k 31.7. 5,0 mld USD, na začátku září se pohybuje okolo 5,4 mld USD.

Krátkodobá predikce

Pro celý rok 1993 vláda očekává přebytek běžného účtu platební bilance ve volně směnitelných měnách ve výši o až 0,3 mld USD. Očekávaný schodek obchodní bilance ve výši 0,5 až 0,6 mld USD bude kompenzován aktivem bilance služeb.

Očekává se, že kapitálový účet v roce 1993 vykáže přebytek cca 0,8 mld USD. Devizové rezervy ČNB vzrostou o cca 1,7 mld USD na cca 2,5 mld USD, což představuje 3 až 4 měsíční krytí dovozu. Hrubá zadluženost se bude podle očekávání pohybovat na úrovni cca 8 mld USD.

VIII. Příjmy a výdaje obyvatelstva

V průběhu 1. pololetí roku 1993 ve srovnání se stejným obdobím roku 1992 došlo k prudšímu růstu příjmů i výdajů obyvatelstva. V porovnání s předchozími roky se však silněji projevil sklon ke spotřebě.

Nominální peněžní příjmy celkem stouply proti stejnému období minulého roku o 25,8, což představuje reálný nárůst o 3,2%. Znepokojivě rychlé zvyšování nominálních příjmů z mezd v průběhu sledovaného období, vedlo k rozhodnutí o zavedení částečné mzdové regulace vázané na výkony podniků s účinnosti od 3. čtvrtletí.

Výdaje obyvatelstva, v počátku roku silně ovlivněné i zvýšenými nákupy zboží (v lednu byly výdaje velmi výrazně vyšší než příjmy), rostly i nadále rychlým tempem, přičemž tento fakt byl pouze zčásti způsoben růstem spotřebitelských cen. Celkové výdaje obyvatelstva za I. pololetí byly proti stejnému období minulého roku vyšší nominálně o 29,4% reálně o 6,2%, přičemž výrazně vzrostly výdaje za zboží (proti stejnému období loňského roku o 10,9% reálně více).

Vklady obyvatelstva, v počátku roku nárazově mimořádně zvýšené vlivem měnové odluky, v průběhu dalšího období dále rostly, ale výrazně pomaleji. Míra korunových úspor činila ke konci června 3,9% oproti 6,6% ve stejném období loňského roku.