Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

2) Skupina "Charta-Kodex" je druhou nejstarší skupinou, ustavenou už v srpnu 1992.

Činnost v roce 1992

Práci skupiny lze rozdělit na následující etapy:

1) V srpnu a v září proběhly přípravné práce: sběr podkladových materiálů domácích i ze zahraničí, jejich překlad, studium a konzultace k nim.

2) V říjnu byl vypracován vstupní podkladový materiál pro jednání skupiny, kde byla stanovena koncepce a základní principy pro tvorbu hlavních programových dokumentů ČRo. Byla přijata zásada systémovosti těchto dokumentů, které by měly vzájemně na sebe navazovat a doplňovat se a tvořit tak logický celek.

3) V listopadu a v prosinci byl vypracován návrh prozatímního Statutu ČRo a Programových zásad ČRo. Komise oba návrhy projednala a v lednu budou na základě připomínek upraveny. Bude v nich zohledněna i nová situace, vzniklá v souvislosti se zahájením provozu stanice Radiožurnál a se změnami v legislativě.

Stav prací k dnešnímu dni

Komise projednala oba návrhy výše uvedených dokumentů a během února budou na základě připomínek upraveny. Komise pak posoudí, zda Statut bude předložen k podpisu gen. řediteli ČRo a postoupen ke schválení Radě ČRo a zda Programové zásady budou již posouzeny i mimo pracovní skupinu interními a externími posuzovateli.

Perspektivy v roce 1993

Komise dopracuje Prozatímní Statut ČRo a Prozatímní programové zásady ČRo. Bude pokračovat na přípravě posledního dokumentu. Zásadách práce redaktora ČRo by měl završit celý systém zásadních programových dokumentů. Podle a vnitrorozhlasové situace a v souladu s očekávanými legislativními změnami bude skupina pokračovat ve vypracování definitivních dokumentů.

3) Skupina "Umělecká tělesa ČRo"

Na poradě o postavení uměleckých těles v Českém rozhlase dne 22.9.1992 formulovalo vedení ČRo návrh na transformaci hudebních těles Českého rozhlasu, vzhledem k tomu, že celkový náklad na provozování těles přesáhl možnosti ČRo. Proto bylo nutné nalézt a vytvořit novou formu vztahů mezi Českým rozhlasem a tělesy.

Interními tělesy zůstaly dětské kolektivy (Dismanův rozhlasový dětský soubor a Dětský pěvecký sbor), Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze a Brně, rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Ostatní kolektivy (Big Band Radio Praha, Pěvecký sbor, Brněnský rozhlasový orchestr, Ostravský rozhlasový orchestr a Plzeňský rozhlasový orchestr) byly převedeny do externího vztahu. K 1.1.1992 tak bylo možno uvolnit ze služeb ČRo 190 zaměstnanců. Osamostatnění proběhlo na základě smluv mezi Českým rozhlasem a agenturami, zastupujícími tělesa.

Tyto smlouvy obsahují několik zásad:

- Zachování názvů těles tak, aby bylo zřejmé, že jde nadále o vzájemnou reprezentaci rozhlasu a s ním spojených kolektivů.

- Vytvoření podmínek pro další existenci těles:

a) Rozhlas odebírá za určitý objem finančních prostředků závazné objemy uměleckých výkonů těles.

b) Rozhlas dodrží dohodnutý podíl těles na vysílání, zajišťuje prostory na zkoušky, umožňuje realizaci uměleckých výkonů ve svých studiích a propaguje další veřejnou činnost těles.

c) Rozhlas pronajímá členům těles hudební nástroje za výhodnou cenu

d) Rozhlas převede společenské obleky do vlastnictví členů těles za výhodnou cenu.

Výhod tohoto řešení (kromě finančních):

1) Samostatné rozhodování o vlastních záležitostech tělesa.

2) Posílení vedoucích uměleckých pracovníků a zjednodušení pracovně personálních vztahů uvnitř těles.

3) Vytvoření vlastní; jasně profilované dramaturgie.

4) Aktivizace v oblasti komerce a sponzoringu.

5) Zainteresování každého jednotlivého člena na úspěchu tělesa (snaha obnovit v dalších letech výhodnou smlouvu s rozhlasem a uplatnit se šířeji na trh,

Úkoly pro rok 1993:

1) Vytvořit fungující systém trvalé spolupráce podle uzavřených smluv (úkol pro interní pracovníky).

2) Zabývat se přípravou smluv pro rok 1994.

3) Využít zkušeností s transformací hudebních těles při formulování nového statutu pro tělesa, která zůstala v interním vztahu (samostatné rozhodování, rozšíření pravomoci vedoucích uměleckých pracovníků, účelné využití komerční činnosti a sponzoringu).

Finanční vyjádření:

Základem pro výpočet smluvní ceny je objem mzdových prostředků a nákladů na výpomoce v roce 1992 s připočtením 25% režie, ze které budou tělesa krýt náklady jak je cestovné, přepravné hudebních nástrojů, pronájmy, telefony apod.

V následující tabulce je přehled dohodnutých výkonů a smluvních cen platných pro rok 1993:

Předpokládané náklady na uvedená hudební tělesa v r. 1993, pokud by nedošlo k jejich uvolnění ze struktury ČRo, by činily 16.720 tis. Kčs.

Rozdíl mezi očekávanými náklady 16.720 tis. Kčs a dohodnutými smluvními cenami 13.947 tis. Kčs je absolutní úspora nákladů ve výši 2.773 tis. Kčs, což v roce 1993 představuje 16,6% uvažovaných nákladů v případě setrvání těles ve struktuře Českého rozhlasu. Je třeba zdůraznit, že ekonomický efekt roku 1993 nebyl v této souvislosti rozhodujícím cílem, protože těžiště úspor bude především v následujících letech, kdy se relace úspor nepochybně posunou přes hranici 50%.

Přesto, že celá transformace uměleckých těles proběhla v krátké době necelých tří měsíců, na počátku přímo v konfliktní atmosféře, podařilo se ji přivést ke zdárnému řešení. Přínos je při tom programový i ekonomický. A co je důležité - neutrpěla při tom pověst ČRo jako kulturní instituce (viz protestní dopis 25 hudebních skladatelů, dopis ministra kultury)

4) Skupina "70. výročí rozhlasového vysílání"

Původně předpokládaná výstava s doprovodnými kontaktními akcemi v Národním technickém muzeu byla odřeknuta (stále se zvyšující neúměrné finanční nároky neklidné cenové situaci). Menší a měně nákladná výstava ve stejném termínu (18. - 30.6. 1993) se uskuteční v prostorách Euroclubu, Opletalova ul. Předběžný návrh scénáře je připraven a bude modifikován, plánované akce v hlavních záměrech zůstanou zachovány.

Vysílací plány okruhů (redakce náměty dodaly zač. prosince 1992) se poněkud pozdržely pro nejasnou situaci Českého rozhlasu koncem loňského roku (nové schéma Prahy x Radiožurnál). Připraveny budou do konce ledna t.r.. Rok výročí uvedl ve vysílání 1.1.1993 generální ředitel; stěžejní programy se objeví na Praze a Vltavě od konce dubna do začátku listopadu 1993. Jejich osou jsou 3 velké koncerty (27.4. z děl skladatelů v minulosti působících v rozhlase - SOČR, 18.5. jubilejní koncert v rámci Pražského jara SOČR - a začátkem listopadu Slavní z Concertina - spíše komorního charakteru), dále pak cyklus volných kapitol z historie rozhlasu podle připravované a k širokému okruhu posluchačů zaměřené publikace J. Pacovského.

5) Skupina "Jazyková kultura v ČRo"

Skupina se zabývala přípravou vydání základní ortoepické příručky s kazetou návrhem studovny pro hlasatele, vybavenou základními jazykovými příručkami.

Je připraven i návrh obsahového zaměření semináře k jazykovým otázkám (pro vedoucí redaktory) stejně jako návrh měřítek pro přijímání nových zaměstnanců, s nimiž se počítá i pro práci s mikrofonem.

Skupina začala na své schůze zvát jednotlivé vedoucí redaktory, iniciovala pořad "Přistihnem se na hruškách", reflektující jazykové prohřešky v rozhlasových pořadech.

6) Skupina "Archív a programové fondy"

Skupina se ustavila v polovině listopadu jako iniciační a koordinační orgán.

Na své první schůzce si stanovila hlavní cíle:

1) Základní otázky, které se týkají dalšího rozvoje archivních a programových fondů jejichž řešení překračuje rámec samotného úseku APF.

2) Práce na případném zřízení "Národní fonotéky" v rámci APF ČRo.

3) Aktuální otázky spojené s delimitací archívu ČRo (vztah k archívu SRo a komerčním stanicím).

Celková činnost se ještě nedá komplexněji hodnotit. Za měsíc a půl existence skupiny (do konce roku 1992) skupina připravila fundovaný dokumentační materiál pro jednání s poslanci ČNR. Seznámila své členy a zájemce z řad Rady Českého rozhlasu přímo na místě - v Přerově nad Labem - s problematikou archívu ČRo. Pracovnice archivu zjistili základní podmínky pro vytvoření "Národní fonotéky". Existují dvě možnosti: 1) Vyhlásit archív ČRo za kulturní památku. - 2) Vyhlásit archív za Národní fonotéku. Realizovatelnost obou variant se nyní studuje; schůdnější se zatím zdá varianta druhá. Skupina iniciovala vytvoření nové výběrové a skartační komise zvukových snímků, kterou schválila programová rada 12.1.1993 a novelu skartačního řádu, která se v současné době projednává. Skupina také úzce spolupracuje s pracovní komisí k 70. výročí rozhlasu a iniciovala koordinaci využití archivních dokumentů a snímků v souvislosti s tímto výročím.

V roce 1993 je hlavním úkolem dořešit otázku zřízení "Národní fonotéky", dále se skupina zaměří na úzká místa ve spolupráci APF zejména s programovými útvary ČRo, na problémy spojené s nasazením nové techniky na tomto úseku a na dislokaci archivních a programových fondů.

7) Skupina pro minority

Český rozhlas ustavil koncem minulého roku dvě redakce menšinového vyslání. Vysílání pro německé spoluobčany přešlo z bývalého ČsRo, redakce rómského vysílání byla založena zcela nově. V regionálních studiích je navíc provozováno polské vysílání Ostrava, vysílání pro minority slovenské, maďarské, chorvatské, ukrajinské v rámci regionálního vysílání pro Prahu a stř. Čechy.

Přestože obě redakce ČRo (Rómové, Němci) vznikaly "ze dne na den", podařilo se je obsadit kvalitními pracovníky a je založeno na jejich dobrý rozvoj. Vyřešilo se zařazení do vysílacích schémat sítě, které zaručuje relativně dobrou slyšitelnost, jsou vyhrazeny i plochy pro nárůst vysílání, k němuž dojde v průběhu tohoto roku, aktuální je vysílání pro slovenskou menšinu, jak to ve svých Stanovách požaduje "Obce Slováků v České republice".

Skupina iniciovala setkání s pracovníkem Úřadu předsednictva vlády dr. Sekytem, s předsedou komise pro národnosti ČNR poslancem dr. Stodůlkou a zástupcem střešní organizace německých spoluobčanů p. Piverkou.

V roce 1993 bude skupina pomáhat vlastnímu minoritnímu vysílání, ale sledovat rovněž problematiku menšin ve zpravodajsko-publicistických pořadech (včetně zahraničního vysílán, udržovat a rozšiřovat kontakty jak se zástupci menšin tak i s poslanci, zástupci státních a společenských institucí. Upevňovat v této oblasti image ČRo.

8) Skupina "Zpravodajský okruh ČRo"

Skupina se ke své práci sešla pouze dvakrát, na druhém setkání dne 13.10.1992 konstatovala, že k další práci nejsou dán základní podmínky: k dispozici jsou pouze rozporné a měnící se informace, vedení československého rozhlasu odmítlo možnost spolupráce formou dokončení delimitace, odpovědné orgány odsouvají zásadní řešení od něhož by se teprve mohla dále odvinout práce skupiny.

9) Skupina "Zvyšování odborné kvalifikace a sebevzdělávání"

Pracuje teprve krátkou dobu. Projednala výukový program odboru vzdělávání školní r. 1992/93.

Na rok 1993 si skupina stanovila za úkol:

1) Jednání s šéfredaktory a ostatními vedoucími pracovníky o profesních nárocích pracovišť a požadavky, které z toho vyplývají pro vzdělávací systém ČRo.

2) Příprava projektu vzdělávání pracovníků ČRo v souladu s předpokládaným vývojem ČRo.

3) Zjišťování a vytváření motivačních předpokladů ke zvyšování kvalifikace včetně hmotných stimulů a působit na vybudování systémů hodnocení pracovníků, který by reflektoval i jejich přístup ke zvyšování odborné úrovně.

4) Vytvoření lektorského sboru jak z řad interních tak i externích pracovníků z vysokých škol a dalších odborných pracovišť.

5) Projekty zpracování nových a začínajících pracovníků (s důrazným na redaktory) další růst a rozvoj jejich kvalifikace.

10) Skupina "Popisy práce - Honorářový sazebník"

V souvislosti s připravovanými změnami daňové a mzdové soustavy skupina navrhla a ve spolupráci s Reginou Praha experimentálně odzkoušela nový způsob vymezování činností a děl redaktorů a dramaturgů ČRo. Konečná verze tohoto dokument umožnila utřídit, sjednotit a zjednodušit popisy práce ve všech nově uzavíraných pracovních smluvách redaktorů, dramaturgů a vedoucích pracovníků programu. (Viz Rozhodnutí GŘ č. 1.12.1992) V roce 1993 skupina podobným způsobem zpracuje Honorářový sazebník.

I. Ekonomický úsek Českého rozhlasu

Ekonomický úsek Českého rozhlasu byl zkonstituován 1.4.1992 oddelimitováním části ekonomického úseku z Československého rozhlasu.

Úsek je členěn na:

- vedení EÚ

- Plánovací a finanční odbor (PFO)

- Odbor informační soustavy (OIS)

- odbor mezd (OM)

Byla vytvořena organizační struktura o plánovaném počtu 71 pracovníků a tato byla postupně naplňována. Za stávající úrovně mezd se nepodařilo všechny funkce obsadit zejména pak funkci vedoucího PFO.

Ekonomický úsek v roce 1992 zabezpečoval, řídil a koordinoval ekonomické plánování, financování, účetnictví, operativní evidenci, statistiku a výkaznictví, mzdovou a honorářovou agendu, cenovou tvorbu, správu a ochranu majetku českého rozhlasu. Konkrétní náplň jednotlivých úkolů:

1. Oddelimitování Českého rozhlasu od Československého rozhlasu

1.1. Dokladové převzetí movitého a nemovitého majetku hmotného charakteru.

1.2. Rozdělení a převzetí finančního majetku.

1.3. Převzetí závazků a pohledávek.

1.4: Rozběh financování a účtování v Českém rozhlase.

2. Reorangizace ČRo a ekonomické řízení v nové organizační struktuře v roce 1992.

2.1. Zpracování číselníku středisek na novou organizační strukturu bylo provedeno s účinností 1.8.1992.

2.2. Zpracování plánované struktury funkcí a sestavení plánu mzd. prostředků na 8 - 12/1992.

2.3. Sestavení plánu OON na období IV.Q 92 pro programové útvary.

2.4. Sestavení plánu "repre" pro programové útvary na IV.Q 92.

2.5. Evidence majetku a inventury v nových programových útvarech.

2.6. Úpravy plánu v souborech na počítači pro letošní rok.

3. Příprava a sestaveni finančních plánů v ČRo na rok 1993.

3.1. Vypracování metodických pokynů pro sestavení návrhu finančního plánu. Pokyny obsahovaly druhy plánů, ukazatele, definování rozpočtujících útvarů, termíny ap.

3.2. Příprava a projednání s rozpočtujícími útvary, a konečné sestavení plánu a rozpočtu a pod.

3.3. Příprava metodických pokynů pro rozpis plánu na jednotlivá nákladová střediska a účty (dle platného číselníku stř. a platné účtové osnovy).

4. Realizace nového mzdového systému pro odměňování pracovníků Českého rozhlasu.

4.1. Zpracování "Katalogu prací Českého rozhlasu" s výhledem fúze s Československým rozhlasem.

4.2. Zpracování navazujících předpisů pro odměňování pracovníků Českého rozhlas 4.3. Projednávání a koordinování mzdové reformy s odborovou organizací včetně; regionálních studií.

4.4. Vlastní realizace a zavedení mzdové soustavy od 1.1.1993.

4.5. Zabezpečení úpravy datových souborů a softwaru týkajících se agend (mzdová, personální) zpracovávaných ÚVT Československého rozhlasu.

5. Reforma účetnictví a její promítnutí do podmínek rozhlasu

5.1. Zpracování a zadání úprav do základního projektu vedení účetnictví v návaznosti na nové účtové třídy.

5:2. Zpracování účtového rozvrhu Českého rozhlasu v návaznosti na zákon o účetnictví č. 563/91 Sb. a účtové osnovy pro podnikatele (č.j. FMF V/20 100/1992).

5.3. pracováni Metodických pokynů k zajištění jednotného postupu při účtování.

5.4. Proškolení účetních a dalších ekonomických pracovníků Českého rozhlasu o účetní reformě Českého rozhlasu.

5.5. Úpravy a zadání změn při zpracování jednotlivých účetních agend:

- materiál. agenda

- mzdová

- honorářová

- evidence zákl. prostředků a PPS (nyní HM)

6. Příprava a zavedení nové daňové soustavy v ČRo.

6.1. Aplikace zákona o dani z přidané hodnoty (registrace jako plátce, stanovení koef. pro odpočet DPH, evidence a účt. DPH na vstupech a na výstupech, doklady, vztah na regionální studia).

6.2. Daň z nemovitostí a daň silniční zavedení a/platby (včetně RS) v ČRo.

6.3. Zavedení daně z příjmů a odvody do fondů (zálohování a oznamování za stálé zaměstnance a externí spolupracovníky (úpravy agend) včetně RS.

6.4. Daň z příjmů (z výsledků hospodařen, vykazování nákladů a výnosů pro potřeby odvádění daně za ČRo se zaměřením zejména na zúčtování:

- odpisů ZP

- tzv. společen. spotřeby (závodní stravování, rekreace, zdravotní péče, "repre" sponzorování jako náklad českého rozhlasu apod.

II. Úsek techniky

1. Oblast programově technické spolupráce

V roce 1992 zajišťoval úsek techniky kromě běžné výroby a vysílání programů tyto akce hodné zřetele:

- v souvislosti s vnitropolitickým vývojem (volby, rozdělení Československa) veškeré přenosy z volebního období, jednání Federálního shromáždění, národních rad apod. - přenosy EBU - vedle přebíraných koncertů Euroradia jsme se aktivně podíleli i na těchto programech: 9.3.1992 to byl digitální přenos koncertu z Obecního domu uskutečněný přes satelit a 11.10.1992 jsme přispěli přenosem koncertu pro "Kolumbův den".

- technicky byly zajištěny přenosy z MS v ledním hokeji a to i pro zahraniční partnery

2. Oblast zajištění materiálně technické základny

- Rekonstrukce technických pracovišť

únor - ukončení rozsáhlé rekonstrukce S40/R40 spolu s čekárnou a hlasatelnou

březen, duben - pracoviště S3/R3

listopad, prosinec - výměna technologie S36/R36

Pro přesun R54 do Karlína byt upraven prostor S34/R34.

- Souběžně probíhala inovace rozhlasové technologie. Na investice technického rázu včetně podvozku a technologie pro další přenosový vůz bylo vynaloženo 12 miliónů Kčs.

3. Oblast telekomunikací, ekonomika organizace

- Byla uskutečněna řada zásadních jednání s FMF a Správou radiokomunikací Praha v cenotvorné oblasti s cílem potlačit monopolní tlak SRP při tvorbě nových cen za její služby,

- důslednou kontrolou fakturovaných výkonů a služeb radiokomunikací a telekomunikací bylo dosaženo úspory v celkové výši 840 tis. Kčs,

- účast na připomínkovém řízení ke konstrukcím a počtu rozhlasových vysílacích sítí v souvislosti s přípravou zákona "O rozhlasovém a televizním vysílání" a vlastní návrhy konstrukcí těchto sítí,

- dořešení a dokončení reorganizace úseku techniky včetně ekonomických dopadů,

- příprava přechodu na novou mzdovou soustavu včetně přepracování mzdové a personální struktury ÚT k odstranění vnitřních i vnějších mzdových disproporcí, vytvoření podmínek pro plynulý přechod na novou mzdovou soustavu od 1.1.1993,

- práce na vytvoření lokální počítačové sítě v ÚT, která bude kompatibilní s celorozhlasovou sítí, umožní plynulé zadávání programových požadavků, tvorbu podkladů pro vnitropodnikové zúčtování ap. Využito již v r. 1992 při zúčtování služeb ÚT pro Československý rozhlas.

Stav úseku techniky na začátku roku 1993

Reorganizace úseku techniky se uskutečnila již k 1.9.1992, došlo ke sloučení dvou, provozních celků a to vysílání a výroby do jednoho útvaru. Takže v současné době má úsek techniky tyto organizační celky: Útvar technického provozu, Útvar hlavního inženýra a Sekretariát ředitele techniky s rozšířenou činností o referát ekonomiky a referát telekomunikací.

Nejbližší akce a problémy ÚT, které je nutno řešit:

1. V závěru roku 1992 vznik! pro ÚT v souvislosti se zrušením Čs. rozhlasu poměrně rozsáhlý úkol a sice odběr zapůjčeného technického zařízení od odcházejících pracovníků. Vrácené zařízení je ve špatném stavu, u markantních případů žádáme vystavení škodních listů, u dalších předpokládáme opravu. Někteří pracovníci Čs. rozhlasu neodevzdali zařízení vůbec.

2. V r.1993 počítáme s výstavbou přijímacího centra EBU, instalaci zařízení z R54 do S34/R34, přípravou kabeláže v EKK, vestavbou technického zařízení do nového přenosového autobusu. Výhledově bychom rádi vybudovali vysílací pracoviště na odpovídající technické úrovni.

Rozsah a počet těchto a dalších rekonstrukcí však závisí na finančních a dislokačních možnostech a celkové koncepci Českého rozhlasu.

3. Zvážit účelnost vnitropodnikového zúčtování, náklady zatím sleduje pouze ÚT. Vzhledem k tomu, že s údaji není dále nakládáno, vzniká zbytečné zatížení pracovišť ÚT, která mají za povinnost údaje pro vnitropodnikové zúčtování vykazovat.

4. Důslednou kontrolou a zvýšenou aktivitou vedoucích pracovníků se budeme snažit zvýšit pracovní kázeň a profesionální úroveň techniků. Problémem je skutečnost, že v průběhu r. 1992 odešlo z ÚT 45 zkušených pracovníků, většinou do soukromých stanic.

III. Hospodářsko provozní úsek

A. Oblast personální a organizační

V průběhu roku 1992 došlo ke snížení plánovaného stavu pracovníků o 20 místa v zrušení odboru bezpečnosti práce a revizí. Zároveň k 1.2.1993 byl z Federálního rozhlasu delimitován odbor investic a rekonstrukcí který svým charakterem pracoval výhradně` nově vzniklý Český rozhlas.

V průběhu roku 1993 dochází dále ke snižování skutečných pracovníků, a to zánikem některých činností nebo přirozeným odchodem.Oproti plánu je skutečný stava o cca 27 pracovníků.

Vzhledem k tomu, že v průběhu r. 1992 nebyli prakticky přijímáni žádní pracovníci a vzhledem k úbytkům v letech 90 a 91 dostaly se některé činnosti na technologické minimum.

Pro r. 1993 (pokud bude zachován dnešní systém zabezpečování služeb HPÚ) jsou možnosti dalšího snižování již velmi omezené. Naopak, pokud dojde v r. 1993 k náběhu provozování nové budovy, bude třeba nárůstu pracovníků účelově směrovaných pro tuto činnost.

Od 1.1. 1993 dochází k org. změně v zásobovací činnosti, která by měla při úspoře pracovníků přinést kvalitativní zlepšení této činnosti.

Bohužel i v této oblasti dochází k odchodům z důvodů finančních, a to zejména u kvalitních pracovníků.

B. Oblast ekonomická

Ekonomická činnost úseku je řízena plánem nákladů, který je rozepisován do úrovně odborů. Soulad s plánem je pravidelně hodnocen 1x měsíčně na poradách úseku a jsou přijímána okamžitá opatření.

Samostatnou částí je plán investic, který je rovněž pravidelně sledován a vyhodnocován.

Případné zásahy ovlivňující plánované hodnoty jsou řešeny v úzké spolupráci s EÚ ČRo. Tato součinnost je na vynikající úrovni a také proto je možno hodnotit výsledky v této oblasti jako dobré.

Zásadní metodika v této oblasti zůstává i pro r.1993 stejná. Výrazně ovlivřSujícím faktorem bude pro tento rok zavedení nové daňové soustavy, která zasáhne prakticky všechny činnosti zajišťované HPÚ. Z tohoto pohledu bude ekonomická oblast značně náročnější.

C. Oblast provozní

Oblast působení HPÚ zasahuje širokou oblast činností provozního charakteru, a to i v regionálních studiích.

Cílem činnosti je udržet v provozuschopném tech. stavu objekty a zařízení, a to jak provozních budov, tak rekreačních zařízení. To se s běžnými provozními problémy daří. V oblasti inv. výstavby se v podstatě jedná o reprodukci a rozšiřování zákl. fondů. I tato část byla v rozsahu plánu splněna. S tím souvisí i řešení dislokačních problémů.

Ze jmenovitých akcí je možno uvést dokončení opravy studia Zlín a Olomouc. Dále dokončení garážového dvora pro Reg. studio Ostrava. Zahájení rekonstrukce zámku v Přerově nad Labem.

Pro r.1993 bude nadále pokračovat provoz, inv, výstavba a nákup dle možností ek. plánu.

Hlavním úkolem však bude součinnost a postupné přebírání provozu na budovaném objektu. To je nutno považovat za rozhodující a velmi náročné s dopadem do oblasti organizační, personální a ekonomické.

IV. Odbor opravy

1. Přehled činnosti v r.1992.

V širších souvislostech byl tento rok výjimečný jak v obecné poloze, tak v interní problematice. Osamostatnění odboru přineslo výhody i nevýhody v jeho řízení. Vzhledem k dosaženým výsledkům lze říci, že výhody přímého řízení převyšují: Je pravda, že kumulací TH funkcí (z 5ti pracovníků mezi 3 pracovníky) a z toho kumulace funkce vedoucího odboru + dispečer dopravy je mnohdy vytíženost nad únosnou míru jednotlivce. V I/Q bylo nutné zabezpečit delimitaci pracovníků a vozidel, odprodat v množství nepotřebných vozidel a zabezpečit přepravy pro oba bývalé subjekty rozhlasu. Samostatným problémem byly opakované úpravy cen PHM a přechod z blokových poukazů na kreditní karty CCS. Do současné doby není zcela vyjasněná metodika účtování a evidence spotřeby PHM na kreditní karty CCS. '

Neutěšená situace vznikla a stále přetrvává v oblasti podpisových oprávnění k povolováni jízd služebními vozidly (delimitace, personální změny, změny číselníku středisek). Přes tyto všechny a další neuvedené problémy, lze považovat rok 1992 v oblasti dopravy za úspěšný. Bohužel, zejména ve vztahu k hospodaření se službami dopravy se projev; značná dávka lhostejnosti nejen některých řadových, ale i vedoucích zaměstnanců.

2. Popis stavu odboru

Vozový park - z původních 84 ks vozových jednotek v r.1992 má Český rozhlas 1.1. 93 52 ks vozidel včetně 2 ks přívěsů a 1 ks mechanizačního stroje.

Počet vozidel využívaných řidiči referenty je 16 ks.

Specifikace vozového parku je uvedena v soupise vozidel k 1.1.93. Výchozí základna je uspokojivá.

Plán obměny a počty vozidel nelze jednoznačně stanovit do té doby, dokud nebudou známy záměry a koncepce ČRo a dokud jednotliví vedoucí pracovníci nebudou "hru na auta" brát vážně, tzn. dokud si neuvědomí, že se z oblasti dopravy z jejich rozpočtu dá hodně ušetřit na finančních prostředcích. Již dnes by bylo možné za určitých podmínek redukovat výkony a následně i počet vozidel.

Personální stav - k 31.12. 92 měl odbor dopravy plánovaný stav 22 řidičů, 3 THP a 3 automechaniky.

K 1.1. 93 byli převedeni z ČsRo 2 řidiči a stav se zvýšil na 24 řidičů.

Ekonomický stav - rozpočet dopravy byl na r.1992 8,0 mil. a plánované externí výnosy 3,0 mil.

Předběžný kvalifikovaný odhad (bez 012/92) je úspora z rozpočtu cca 2,0 mil a bylo docíleno externích výnosů cca 3,0 mil. Investice nezahrnuté do rozpočtu dopravy činily cca 2,7 mil. včetně pořízeného vozidla určeného pro přestavbu na přenosové vozidlo. Docílený finanční výsledek je uspokojivý. `

Pro letošní rok a za předpokladu stávajícího stavu odboru předpokládám rozpočet ve výši cca 7,3 mil.

Projednaný rozpočet s ředitelem EÚ ČRo byl navržen ve výši cca 5,4 mil.

3. Nebližší akce problémy - (některé jsou již popsány v bodě 1 a 2)

Koncepčně:

- Docílit, aby byl stanoven základní stav, počet a struktura vozového parku, včetně nezbytného počtu pracovníků.

- Minimalizovat počet vozidel využívaných řidiči-referenty (nikoli vozidla pracovníků). V této skupině byl a bude vždy nepřehledný stav.

- Minimalizovat přepravy po Praze v dosahu MHD včetně zásadní redukce jízd noční službou

- Novelizovat podpisová oprávnění k povolování jízd služebními vozidly. Musí být docíleno stavu, aby schválení jízdy bylo na objednávce identické s příslušným HS a snadno kontrolovatelné. Optimální praxe je u rozhlasové reprografie, kde se používá razítkový systém názvu a čísla HS.

- Realizovat vnitropodnikovou fakturaci za přepravy tak, aby jednotlivé útvary měly ve svém rozpočtu položku přepravného (nikoli druhotného přepravného či cestovného).

- V HPÚ přehodnotit kontejnerový odvoz odpadů z objektů naším vozidlem a tuto povinnost odvozu převést na Pražské komunikace. Odvoz naším vozidlem se stává ekonomicky nerentabilní.

- Globálně posoudit výhodnost smlouvy mezi ČRo a Škoda-WV:

- Za plnění reklamního času ve vztahu k potenciálním zájemcům o rozhlasovou reklamu.

- Možnost využívat těchto vozidel bez omezujícího faktoru uvedeného ve smlouvě.

- Počet vozidel nezbytně nutný. V případě lepší výhodnosti smlouvy nahradit těmito vozidly i část stávajících rozhlasových osobních vozidel.

Operativně: - Vjezd do spodní haly garáží na Vino osadit sklopnými vraty tak, aby bylo zabráněno zbytečnému úniku tepla, současně se docílilo bezpečné ochrany a zamezilo se volnému vstupu do celého objektu. Dosavadní způsob toto neumožňuje.