II. Stanice Vltava
1) Přehled vývoje
od května 1992
V minulém roce byla stanice
VLTAVA ve smyslu institucionálním konstituována,
nově se řešily vztahy s redakcemi (především
se hledal optimální model, ve kterém jsou
v rovnováze programová koherence stanice a tvůrčí
vklad redakcí). Na konci roku byl optimalizován
personální
stav vedení stanice VLTAVA, kdy po zkušenostech z
"náběhového období" a z
důvodů úsporných bylo zrušeno
místo tajemníka stanice, a to bez náhrady.
Za programové dominanty
stanice VLTAVA v období od počátku její
institucionalizace lze považovat Měsíc rakouské
kultury; ostatní programové dominanty budou zmíněny
v souvislosti s přípravou nového schématu
stanice VLTAVA.
Hlavním úkolem pracovníků
stanice VLTAVA byla v loňské roce příprava
nového schématu, které by se mělo
při respektování svébytné tradice
Českého rozhlasu (např: nebývalé
zastoupení literatury ve vysílán přiblížit
ke schématům obdobných kulturních
stanic vyspělých evropských rozhlasů.
V roce 1992 některé programové typy tematicky
i tvarově předjímaly cyklické pořady
vysílacího schématu 1993.
Šlo především o zapojení se do
koncertní a operní sezóny EBU (kvalitativně
nové vztahy se zahraničními rozhlasy), od
podzimu 1992, o programové celky "Utopie nového
světa" (předobraz Stylových večerů
v novém schématu) - Special Day (EBU), tematicky
i žánrově sevřenější
vánoční, silvestrovská a novoroční
programová nabídka (včetně pokusu
o novou prezentaci těchto celků: viz vysílání
24. 12. 1992).
2) Současný
stav
Oživování nového
schématu je hlavním úkolem současnosti
i nejbližší budoucnosti. Podle nového
schématu se začalo vysílat 4. ledna 1993.
I v jeho nynější podobě je zachována
zásadní orientace stanice na náročného
posluchače, poměr hudby a slova a repertoárová
nabídka všech žánrů slovesných
a hudebních (včetně vzdělávání,
publicistiky).
Nové je hledání
vnitřních souvislostí programové struktury
(výraznější akcent na živé
vysílání, depatetizace projevu stanice, propojení
pevně fixovaného schématu a flexibilních
možností rozšíření účasti
kulturní publicistiky, využití dosud opomíjených
časů (ráno a
po půlnoci) pro vltavské atraktivní programové
řešení (Partitury, Obrazy noci), informační
servis pra odbornou veřejnost (zatím lékaři
a pedagogové), systematické uvádění
experimentu v ARS ACUSTICA, Stylové večery (komponované
celky literárních, hudebních
a publicistických pořadů s jednotící
stylovou nebo tematickou osou, sledující mezioborové
souvislostí).
3) Výhledy
Na úseku programu
pokračovat na dolaďování nového
schématu, některé pořady mají
ještě rozkolísanou úroveň. Rezervy
jsou stále i v úrovni formálního zpracování
Akcent na mezinárodní kontakty: EBU (hudební
výměna), účast na festivalech, Měsíce
kultury (Německo, Velká Británie, Rusko),
Dny slovinské kultury; reciproční akce věnované
české kultuře v zahraničí.
V kulturní publicistice - hlavní témata:-
česká kultura v evropském kulturním
kontextu; široké pojetí kultury. Aktivní
životní styl, životní prostředí.
Aktivní vystupování proti kýči
a komercializaci. Prezentace kulturního dění
v regionech. Důraz na univerzalitu rozhlasových
pracovníků.
Základní personální
otázkou pro stanici v roce 1993 je udržet klíčové
programové tvůrce v Českém rozhlase.
Základní technické
vybavenosti: hledání sponzorů a nadačních
příspěvků na velké programové
projekty i dalších edičních možností
pro naši slovesnou a hudební produkci.
III. Stanice Radiožurnál
(HRZP)
1) Přehled vývoje
v roce 1992 a současný stav
a) V roce 1992 zajišťovala HRZP pro ČRo a FRČsRo tyto pořady:
Radiožurnál + zprávy
Dopolední proud na ČS
Diskusní studio RŽ
Proměny
Kulturní týdeník
(Dobré jitro Prahy - do srpna 1992)
b) Přehled zahraničních korespondentů ČRo
Český rozhlas má
k 1. lednu 1993 síť složenou z 5 zahraničních
zpravodajů, kteří jsou rozmístěni
takto:
USA (Washington) - Jan Šmíd
Německo (Bonn) - Jiří Halousek
Británie (Londýn) - Karel Kyncl
Polsko (Varšava) - Miroslav Karas
Chile (Santiago de Chile) - Karel Wichs
Tento stav je na hranici krytí
potřeb vysílání. Zahraniční
zpravodajové musejí dodávat aktuální
informace do všech hlavních zpravodajských
relací, do odpoledního proudu a podílet se
i na zajišťování programu dopoledního
vysílání.
c) Aktivity HRZP ČRo
v roce 1992
Ve smyslu zprávy o vzniku
a činnosti HRZP ČRo (1990 - 1992) předložené
radě ČRo generálním ředitelem
ČRo naše redakce splnila tyto úkoly:
* v rámci finančních a technických možností vybavila zpravodajství potřebnou reportážní a spojovou technikou;
* zajistila dohodu mezi ČRo a MV ČR o dopravním vysílání a stabilizovala příslušnou odbornou redakci;
* v souvislosti se zánikem ČsRo převzala a v současnosti reorganizuje zpravodajství ČsRo;
* převzala stanici Československo
a zahájila vysílání zpravodajského
okruhu Radiožurnál.
2. Výhledy
V souvislosti se zahájením
vysílání stanice Radiožurnál
jsme postaveni před úkol:
Z programového hlediska zajistit i nadále
zpravodajství a částečně
i publicistiku nejen na stanici Radiožurnál, ale i
na ostatních stanicích ČRo. Urychleně,
ale zodpovědně připravit návrh nového
vysílacího schématu a po jeho připomínkování
a schválení ho postupně s ohledem na posluchače
zavést do praxe.
Jde zejména o tyto programové iniciativy a pořady:
a) Koncepci publicistických pořadů, včetně Radiofóra a Mikrofóra, dále o pravidelné relace ekonomické redakce, redakce mezinárodního života atd.;
b) koncepci hudebního profilu a hudební publicistiky;,
c) zahájení a postupné rozšiřování programové spolupráce se zahraničními rozhlasy; d) dodržení členění programu na
- ranní zpravodajství a aktuální publicistiku,
- dopolední publicistiku s důrazem na kontakt s posluchači,
- odpolední zpravodajství a aktuální publicistiku,
- večerní publicistiku
a hudební pořady.
Tyto záměry si vyžádají
připravit návrh nového organizačního
členění HRZP ČRo a s ním spojeného
řízení; po jeho připomínkování
a schválení ho neodkladně realizovat. Jde
zejména o:
1. Novou koncepci řízení a organizaci zpravodajské směny s využitím zkušenosti z BBC;
2. novou koncepci řízení a organizaci okruhu a publicistických redakci;
3. na základě pokynů
vedení ČRo vyhlásit konkurs na vedoucí
místa.
S tím souvisí i
potřeba ve spolupráci s ekonomy
navrhnout nové zásady hmotné zainteresovanosti
- zejména mzdové a honorářové
praxe a po jejich připomínkování a
schválení je neodkladně realizovat.
Na místě posledním
- i když významem rozhodně ne - uvádíme
personální
otázky. Nutností je dále intenzívně
působit na kvalitu hlasového a řečového
projevu všech programových pracovníků
a na další zvyšování jejich kvalifikace.
Tento úkolů však plníme průběžně,
tedy nečekali jsme až na rok 1993.
Zvláštní kapitolu
činnosti stanice Radiožurnál představuje
zajištění kvalitního vlastního
zahraničního
zpravodajství a
publicistiky. Z tohoto hlediska se jeví jako nejdůležitější
pro rok 1993 tyto úkoly:
a) Zřídit místo
stálého zpravodaje Českého rozhlasu
ve Slovenské republice se sídlem v Bratislavě.
Touto prací by měl být pověřen
Alexander Pícha, který již byl převeden
do redakce mezinárodního života. Počítá
se s tím, že do Bratislavy odjede 21. 1. 1993 a bude
působit nejprve jako zvláštní zpravodaj
a přibližně od 1. 3. 1993. stálý
zpravodaj.
b) Zřídit místo
stálého zpravodaje Českého rozhlasu
v Moskvě. Zde lze celý pro řešit i postupně
tzn. vysláním redaktorů na jedno až
dvouměsíční stáž do bývalé
střediska Čs. rozhlasu v Moskvě (po dohodě
se Slovenským rozhlasem), poté následovalo
jmenování stálého zpravodaje. Se stážemi
by bylo možné začít v polovině
února. Zřízení zpravodajského
místa by bylo vhodné buď k 1. 6. nejpozději
k 1. 9. 1993.
c) Nejpozději k 31. 3.
1993 bude ukončena činnost stálého
zpravodaje v Chile a toto zpravodajské místo bude
zrušeno.
d) Po zvážení
finančních možností by pak bylo vhodné
uvažovat o zřízení místa stálého
zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu. Zřízení
tohoto místa a jeho obsazení připadalo v
úvahu koncem roku 1993 - tj. k 1. 11. 1993.
Pro zajištění
vysílání a pro posílení image
ČRo považuje stanice Radiožurnál důležité
posílit spolupráci s mimorozhlasovými
organizacemi. V roce 1993 to znamená zejména:
a) Připravit návrh
dohody ČRo s MO ČR, který by upravil vztahy
mezi redaktory a pracovníky MO R. Jde zejména o
zásadu ve smyslu veřejně právní
funkce k neobsazovat (na rozdíl od ještě nedávné
praxe potvrzené pány Pavlíčkem a Vackem
vedoucí místa vojáky z povolání.
b) Na základě našeho
návrhu vládní radě BESIPu připravit
a realizovat projekt Centra dopravních informací.
Tento projekt by umožnil přístup k informacím
MV ČR a dalších orgánů a institucí,
které dodávají informace nutné pro
dopravní vyslání, dalším subjektům
rozhlasového vysílání a všem
uživatelům informací důležitých
pro bezpečnost a plynulost dopravy. Jde o první
projekt v historii poskytování
dopravních informací v České republice.
Původně uvažovaný projekt dopravního
vysílání "RADIA A" se zdá
být v současné době nereálný
vzhledem k množství frekvencí přidělených
ČRo.
c) V případě
kvalitní nabídky uzavřít smlouvu s
informační agenturou Arteria.
IV. Okruh Rádio Mikrofórum
1) Přehled vývoje
v r. 1992
Během tohoto roku projekt
Rádia Mikrofórum působil již jako koncepčně
ucelený stabilizovaný. Rozhodující
pozornost byla věnována publicistice, kontaktním
pořadům a hudebně specializovaným
pořadům. Velkou oblibu u posluchačů
získal pořad Mikromix, který byl založen
na aktuálním tématu a ohlasech posluchačů.
Rozhodující součástí celého
vysílacího bloku byl publicistický magazín
Mikrofóra. S ohledem na mladého posluchače
a objektivní přístup
k problematice byla formálně i obsahově zpracovávána
aktuální společenská i politická
témata s důrazem na živý a nekonvenční
přistup k rozhlasovému vysílání.
V oblasti hudební publicistiky
byl důraz kladen na pořady hudebně vyprofilované
a informačně bohaté. Jako příklad
uveďme ale spoří pořady Gung - Ho, Rastafari
Go, Nezávislá scéna, Radioporta, Demolice,
Poste restante pop; Rock and Roll je když..., Jam, atd.
Vyslání Rádia
Mikrofórum se vždy snažilo o využití
všech dostupných rozhlasových prostředků
a forem. Za rok 1992 jsme uskutečnili řadu živých
přenosů z různých událostí.
Namátkou připomeňme alespoň živé
přenosy z festivalu folkové muziky "Strážnice
1992, letní vysílání z jižních
Čech, "Dvoranu folk a country 92", vánoční
vysílání s veřejnou
soutěží, vysílání z Hamburku,
atd.
V. Ostatní programové útvary
1) Hudební umělecká
realizace
Útvar HUR (do zrušení
hlavních redakcí UR HRHV) zajišťoval studiovou
výrobu externích uměleckých těles
(hudební režiséři i výrobu uměleckých
těles Českého rozhlasu) dle požadavků
redakcí vážné a populární
hudby, záznamy a přímé přenosy
veřejných koncertů (mimo jiné koncerty
České filharmonie, orchestru hl. m. Prahy FOK, festivaly
Pražské jaro, Dny soudobé hudby, Festival staré
hudby, Festival Evropa-Praha-hudba,
koncerty ze studia I. Československý jazzový
festival, pravidelné veřejné nahrávky
v Jazz Art Clubu, Redutě a divadle Semafor), přetáčení
rozhlasových snímků pro organizace, regionální
stanice a přetáčení v rámci
mezinárodní hudební výměny.
Přehled výkonů
HUR za rok 1992 - viz příloha č. 1.
Pokud nebude zcela ujasněna
finanční situace redakcí a tudíž
objem výroby na rok 1993, který by produkční
a hudební režiséři tohoto útvaru
měli zajistit, lze jen velmi těžko stanovit
vývoj a výhledy do roku 1993. V případě,
že bude výroba zachována přibližně
ve stejném rozsahu jako v roce 1992 (dramaturgický
plán redakce vážné hudby na I. pololetí
tomu odpovídá), není důvod k žádným
zásadním změnám v tomto útvaru.
2) Slovesná umělecká
realizace
V SUR došlo k 1. červenci
1992 k organizačnímu a personálnímu
sjednocení a k novému organizačnímu
členění uvnitř SUR.
Pracovními skupinami jsou:
a) režiséři - dále diferencovaní do specializovaných režisérských skupin (literatura, drama a feature, umělecké pořady a publicistika pro děti, pořady umělecké publicistiky, kulturní publicistiky a uměleckého dokumentu);
b) řídící a plánovací složka umělecké realizace včetně produkce a zvacího oddělení;
c) hudební dramaturgie;
d) režiséři ozvučení pořadů a ruchaři;
e) ekonomická skupina.
Jsme ve stálém kontaktu
s externími režiséry, jejichž výběr
a možnosti uplatnění úspěšně
pokračují, navázali jsme kontakt s uměleckými
a vysokými školami a připravují výchovu
nastupující režisérské generace.
Dále pokračuje spolupráce s nejlepšími
z bývalých režisérů ČRo.
Proběhly veškeré
přípravné práce na nový systém
odměňování a jsou připraveny
návrhy na další nutná organizační
opatření.
Za rok 1992 můžeme
konstatovat stoupající úroveň ve většině
žánrů (výrazně v literárně-dramatické
oblasti). Přestože objem realizačních
nároků byl v r. 1992 výrazně zhruba
o 30% - větší než v roce minulém,
organizační zajištění výroby
je možno označit za precizní; organizačních
nedostatků bylo minimálně, a to pouze v momentech
mimořádné kumulace požadavků
na výrobu. Splnění
požadovaných úkolů by ovšem nebylo
možné bez tvůrčí výpomoci
režisérských skupin regionálních
studií (zejména Plzeň, Brno, Hradec Králové
a Ostrava) a bez plného využití pobočného
studia Českého rozhlasu v Karlových Varech.
Hospodaření celého
útvaru bylo akceptováno bez výhrad: K tomu
podotýkáme, že v průběhu celého
roku bylo nutné někdy velmi obtížně
čelit tendencím ke zvyšování;
honorářů se strany některých
interpretů i dalších spolupracovníků,
zvláště pak jejich agentur.
Stručný popis
současného stavu
Do nového roku vstupuje
útvar plně konsolidován (zbývají
ještě některá personální
doplnění - např. skupina asistentů
režie, správce studií).
Se zavedením nového
systému odměňování od 1.1.1993
tříbíme a podáme nové návrhy
k hodnocení režisérských i dalších
výkonů, abychom více stimulovali kvalitu
prací nad dosavadním převážně
kvantitativním
systémem odměňování.
Máme dobré pracovní
kontakty s jednotlivými výrobními redakcemi
i dramaturgiemi programových okruhů. Nemyslíme
si však, že tento stav je už ideální:
podáme dílčí návrhy, které
povedou k těsné osobní spolupráci
režisérů, dramaturgů a redaktorů,
ale také techniky, aby co nejdříve začaly
neformálně působit tvůrčí
pracovní týmy a jejich vzájemné inspirativní
ovlivňování.
Dobře známe ekonomické
možnosti rozhlasu, proto nezdůrazňujeme technické
požadavky na kvalitu studií a jejich vybavení,
ale podáme návrh, jak rozhlasu v této oblasti
přispět organizací práce a kapacitními
úsporami, i získáváním dalších
finančních zdrojů.
Výhled na rok 1993
Hlavní aktuální problémy:
a) programové
aa) průběžně zvyšovat kvalitu umělecké práce a zpětně působit i na úroveň předkládaných textů a scénářů
ab) eliminace stereotypů
v obsazování režisérů a umožnění
rozšíření jejich tvůrčího
rejstříku, průběžná výchova
mladých a cílevědomé využití
a směrování externích režijních
spolupracovníků (stáže, asistence, konzultace)
b) neprogramové
ba) nový systém odměňování jednotlivých pořadů a relace mezi nimi s akcentem na kvalitativní stránku
bb) znovuzavedení hereckých kategorií a novelizace hereckého sazebníku
bc) návrh na změnu způsobu odměňování externích režisérů
bd) zpřesnění systému zadávání a odměňování hudební spolupráce
be) návrh úspory studiových kapacit a obchodního využití uspořádaných studiových časů a k tomu směřující dohody s obchodním oddělením a technikou
bf) zajištění nerušené práce ve stávajících prostorách na dislokovaném pracovišti v Opletalově ul. 19 a rozšíření areálu SUR o tři místnosti po bývalé tiskárně, které nám byly přislíbeny a které využijeme společně s obchodním oddělením jako pracovní i propagační poslechovou místnost a dílčí technické pracoviště + zkušebnu pro herce a režiséry
bg) prohloubení dosavadní
realizační spolupráce s regionálními
studii za předpokladu vyjasnění vzájemných
vztahů.
3) Informační
středisko programu
INFOS zahájil svoji činnost
1. září 1992 v následujícím
složení:
46 100 Sekretariát Infos s informační službou
46 200 Ekonomická střediska
46 300 Oddělení program.plánu a provozu
46 400 Oddělení evidence právy
46 500 Dopisové oddělení
46 600 Studijní oddělení
46 700 Dokumentace a knihovna
46 800 Výzkumná
oddělení
Ke konci roku 1992 byly navrženy
změny, které byly uskutečněny k 1.12.92
a k 1.1.93, takže současná struktura je následující:
46 100 Sekretariát
46 200 Oddělení služeb /dálnopis, písárna, manipulanti/ /Převzato z FČSRo/
46 300 Oddělení provozní a informací o vysílání
46 400 Oddělení evidence práv
46 500 Dopisově oddělení
46 600 Studijní a výzkumné oddělení
46 700 Dokumentace a knihovna
To znamená, že bylo
zrušené ekonomické středisko, oddělení
programového provozu, VOČR. Nově zřízeno
bylo oddělení Provozu a informací o vysílání.
K 1.1.1993 k INFOSU přiřazeno z Federálního
rozhlasu Oddělení služeb - písárna,
dálnopis a manipulanti, přičemž byla
provedena redukce z 21,5 míst.
Celková, redukce plánovaných míst
je z 101,5 míst na 71,5 - to je úspora 30 míst.
Studijní oddělení
- rok 1992: návrh Ročenky ČRo; návrh
propagačního leporela; vydání dvojčísla
Rozhlasová práce r.92; připraveny a ověřeny
programy pro databanky: a/ databanka výzkumu poslechovosti
- b/ databanka o zahraničních rozhlasech - c/ databanka
o domácích rozhlasech - d/ databanka informací
z domácího tisku - e/ databanka zpráv ze
zahraničních služebních cest; převzetí
oblasti výzkumu.
Výhled na rok 1993: vydání
Rozhlasové práce; měsíční
digesty; příprava Ročenky ČRo; propagační
leporela; dvě publikace k 70. výročí
ČRo; sborník vítězných pořadů
Prix Bohemia; hodnotící poslechy Radiožurnálu;
analýza dat z výzkumu externích organizací
seminář k výsledkům výzkumu;
postupná uvedení pěti databank do provozu.
Odbor dokumentace a knihovny
- rok 1992: - zajištění rutinních činností
a agend odboru; vytváření předpokladů
pro zkvalitnění služeb; navržen a ověřen
program pro zpracování báze dat osobností
a událostí; vytvořena báze dat hesláře
dokumentografického fondu; úpravy knihovnického
systému ISIS; pokračováno ve zpracování
fondu knih do datové báze ISIS-MAKS: - úprava
agendy báze dat časopisů - připraveny
podmínky pro komerční využití
informačních služeb - provedeno
převzetí příruční knihovny
Výzkumného oddělení ČRo.
Výhled na rok 1993: rozšiřování informační služby s možností komerčního využití; vytvořit užší vazby na nově vytvořená programová pracoviště ČRo; pokračovat v doplňování bázi dat ISIS-MAKS; postupné zajištění báze dat dokumentografického a faktografického fondu DK;
příprava zpracování účelových bází dat operativního charakteru; revize fondu příručních knihoven a bývalého federálního rozhlasu;
skartace a doplnění
seznamů přírůstků knihoven;
přeobjednání a distribuce novin a časopisů;
vytváření nutných pracovních
podmínek.
Oddělení evidence
práv -1992+93:
zajišťování rutinních prací
spojených s evidencí odvysílaných
programů pro potřeby ochranných svazů;
zavádění systému AlSPF; vyrovnání
skluzu v poskytování podkladů pro ochranné
svazy.
Oddělení provozu
a informací o vysílání:
zajištění podkladů pro časopis
Rozhlas příprava vysílacích podkladů
pro stanici Vltava, Regina; kompletace podkladů o odvysílaných
programech pro potřeby Oddělení evidence
práv.
Dopisové oddělení:
zajištění evidence dopisového ohlasu
posluchačů; zpracování přehledu
o ohlasu pro potřeby vedení ČRo, vysílacích
stanic, redakcí; zpracování zajistit pomocí
výpočetní techniky; zpracování
uceleného přehledu o dopisovém i telefonickém
ohlasu.
Oddělení služeb:
rutinní zajištění zpravodajství
dálnopisem; zajištění psaných
zpráv pro potřeby zpravodajství; zajištění
distribuce dálnopisů, faxů a psaných
zpráv.
Sekretariát: zajištění
chodu úseku INFOS; sledování a evidence posluchačského
telefonického ohlasu - informátor ČRo; distribuce
Rozhodnutí a Příkazů Generálního
ředitele; zajištění úseku INFOS
v oblasti ekonomiky.
Dále se INFOS podílel s externí firmou KONZULT na vypracování návrhu:
a/ Organizačního řádu ČRo
b/ Organizačního schématu ČRo
c/ Funkčního schématu
ČRo
Hlavní problémy
v oblasti finančních nákladů
1. Krácení rozpočtu ve výši 1,500.000 Kčs v nelimitovaných položkách a 150.000 Kčs v OON, čímž je v podstatě paralyzována činnost studijního a výzkumného oddělení (je zajištěn pouze externí výzkum), dále musí dojít k redukci odebíraných odborných časopisů a literatury.
2. Nedostatečná vybavenost výpočetní technikou (přes veškeré sliby úseku výpočetní techniky), speciálně odboru Dokumentace a knihovny.
3. Nedostatek prostorových kapacit odboru Dokumentace a knihovny, zvláště však Dokumentace. Problém je velice palčivý, protože už není kam ukládat přírůstek fondu a i pracovní prostředí dokumentaristů je žalostné.
4. Potřeba přestěhování
ODDĚLENÍ EVIDENCE PRÁV do prostor v budově
na Vinohradské třídě.
4) Archivní a programové fondy
Činnost úseku vycházela
v roce 1992 z úsilí realizovat alespoň některé
záměry` dlouhodobé koncepce.
V Ústředním
archivu plynule probíhalo
přebírání archivních materiálů.
V rámci předarchivní péče byl
v písemném oddělení prováděn
metodický dohled nad ústřední spisovnou
a poskytovány konzultace. V průběhu uplynulého
roku se projevila větší potřeba redakčních
útvarů archivovat zvukové dokumenty převodem
do archivu. Podařilo se dokončit inventární
soupis gramofonových
desek "kořistního fondu", zrevidovat a
doplnit soupis jeho matric, vytřídit a numericky
uspořádat multiplikáty desek. V diskotéce
byla dokončena více než čtyřletá
akce zpracování fondu standardních historických
desek a folií a předáno dalších
10 tisíc kusů
těchto desek do archivu v Přerově.
V rámci akviziční
činnosti diskotéky bylo získáno více
než 1 600 LP desek a CD jako bezplatné vzorky. Českému
rozhlasu tím byly ušetřeny finanční
náklady v hodnotě cca 130.000 Kčs (což
je více než dvojnásobek finančních
prostředků rozpočtem vyčleněných
na nákup gramodesek a CD). Nákupem byla obstarávána
zejména produkce zahraničních vydavatelských
firem.
K zajištění
čtvrtletní fakturace daného záznamového
materiálu federálnímu rozhlasu základě
podmínek smlouvy mezi ČRO a ČSRo k poskytování
služeb ÚPDAF) bylo zavedeno měsíční
vyhodnocování čerpání záznamového
materiálu. Byl rovněž vypracován systém
vyúčtování přetáčecích
prací k přepisům snímků prováděných
na základě požadavků redakcí
a komerčního útvaru.
Při zpracování
dokumentace hudebních snímků v hudební
kartotéce se sice projevil
pokles hudební výroby, který však byl
pracovně převážen nárůstem
počtu zpracovávaných kompaktních desek.
Tímto oddělením zpracovávaná
a aktualizovaná databáze kompaktních desek
je distribuována pracovníky výpočetní
techniky na četná redakční a jiná
pracoviště ČRo.
Na žádost vedoucího
útvaru evidence práv se přistoupilo ke zpracování
databáze přírůstků hudebních
snímků vážné hudby vyrobených
od 1.1. 1991 do 31.7. 1992, která by měla být
dokončena zhruba koncem ledna 1993.
Neuspokojivý stav depozitářů
a nezbytnost stěhování částí
fondů zejména v Ústředním archivu
a Fondu hudebnin se v průběhu celého roku
promítaly v obavách, starostech a zvýšené
péči o jejich provozuschopnou funkci. Pokračovala
průběžně revize notových materiálů,
přestěhovaných v minulém i letošním
roce z vypovězených a nevyhovujících
depozitářů (Na vinici, SOF, Balbínova
18). Zajišťoval se přesun velkého množství
materiálů z ústřední spisovny
a dočasně propůjčeného depozitáře
v Bratislavě. Úsek objednal mikrobiologické
průzkumy a následné ošetření
napadených materiálů. Vzhledem k tomu, že
většina depozitářů je též
celodenním pracovištěm pro pracovníky,
je nutné o depozitářů průběžně
pečovat i v dalších letech.
K organizačním změnám
došlo k 1.9. 1992 vyčleněním ÚDK
z úseku ÚPDAF do úseku INFOS. Následně
se uskutečnilo logičtější začlenění
spisovny do Ústředního archivu zjednodušení
přispělo sloučení původně
administrativně samostatného útvaru Ústřední
registratury programových
textů s odborem Ústředního archivu.
Do konce roku bylo dořešeno i systémově
provizorní řízení, organizační
zajištování a koordinace činností
při pořizování vstupních dat
sekretariátem APF. Od 1.1.1993 vzniká nové
oddělení Zpracování a správa
dat APF.
Současný stav
Pořizování
vstupních dat a využívání PC
též pro administrativní činnost se stalo
součástí práce ve všech útvarech
APF. Překotný vývoj a vytváření
nového systému práce navíc ke každodenním
povinnostem přináší i nezbytná
negativa. Málo času na vysvětlení
a zaškolování, ale zejména pak vnášení
a řešení dalších nových
požadavků na změny ve vytvářeném
systému AISPF, které pak mění zafixovanou
praxi, přináší nutnost řešit
další vznikající problémy.
Přetrvává
problém získat potřebné kvalitní
a zároveň odborně schopné pracovníky.
Trvá nedostatek hudebně dokumentačních
specialistů. Ačkoli využití dočasně
neobsazených míst pomáhá posílit
nedostatečné kapacity při pořizování
dat a zpracování dluhů v katalogizaci gramodesek,
negativně se projevuje v oslabení agend,
na které nelze získat kvalifikované pracovníky.
Zrušení některých
dopravních spojů v kombinaci se zvýšením
jízdného se může projevit jako rizikové
pokud odejdou odborně nejzpůsobilejší
pracovníci z Ústředního archivu v
Přerově/n. L.
Základním problémem
stále zůstává roztříštěná
dislokace útvarů APF (různá patra
v hlavní budově, Římská, Žižkov,
Přerov, Balbínova, depozitáře v Březiněvsi,
Počernicích, Sazené), nedostatečné
depozitní prostory (Archiv, diskotéka, fonotéka),
nekvalitní pronajaté
depozitáře s rizikem výpovědi (fond
hudebnin - Balbínova, archiv "Růžek"
v Přerově), nedostatek prostoru pro práci
a poskytování informací redaktorům
v hudební kartotéce Ť diskotéce. Nově
vzniklý útvar Zpracování a správa
dat APF využívá prostor hudební kartotéky,
diskotéky a místnosti na Žižkově.
Snaha o vytvoření
kontaktního, poslechového a badatelského
pracoviště pro Ústřední archiv
v hlavní budově, které by přispělo
k bezprostřední spolupráci s redaktory a
zajistilo bezpečné předávání
a přejímání archivních dokumentů,
nepřinesla zatím výsledek.
Současný stav počtu
pracovních kapacit a prostor nutně omezuje možnost
rychlejšího pořizování automatizovaného
informačního systému APF; kde je nutno počítat
s časovým horizontem minimálně 10
let.
Výhled na r. 1993
Trvalými úkoly zůstává
zkvalitňování dokumentačně-informačního
zázemí APF a nutnost postupně se vyrovnávat
s dlouhodobými nedostatky. Je třeba iniciovat urychlené
pořizování dat do automatizovaného
informačního systému APF.
Pokračovat budou práce
na ozdravění zasažených depozitářů
a dokumentů a ve fondu hudebnin práce na revizi
notových materiálů s cílem vyřadit
nepotřebné materiály. Bude nutno upravit
vztahy a provozní vazby novými výpůjčními
řády v FH a rovněž další
vnitropodnikové směrnice (skartační
řád, směrnice o pohybu záznamového
materiálu a pod).
V návaznosti na archivní
výběr cenných snímků je třeba
zajistit i uchovávání maximálního
množství běžných provozních
zvukových záznamů ve fonotéce, neboť
rozsahem větší fond dává možnosti
bohatší programové nabídky pro posluchače.
Řešení neexistujícího
dokumentografického informačního systému
fonotéky zůstává otevřeno z
důvodu nedostatku prostorových a pracovních
kapacit. Stejná perspektiva pro uskutečnění
je u záměru zřídit poslechové
studijní pracoviště fonotéky a kontaktní
pracoviště Ústředního archivu
v hlavní budově.
5) Odbor mezinárodní
programové výměny
Odbor je servisní útvar
Českého rozhlasu, centrum programových aktivit
rozhlasu směrem do i ze zahraničí, včetně
regionálních studií.
Do koncertní sezóny
EBU 1991/1992 byl zařazen koncert SOČRu ze Smetanovy
síně Obecního domu dne 9. 3. 1992. Přímý
přenos převzalo 19 zahraničních rozhlasů.
ČRo se zúčastnil každoroční
přehlídky hudební tvorby členských
rozhlasů EBU pod názvem MUSICORA. Z Pražského
jara 1992 byly z finančních a organizačních
důvodů nabídnuty členským rozhlasům
EBU pouze 3 koncerty. Z Pražského jara vyslal ČRo
spolu s Dánskými rozhlasem dva koncerty Symfonického
orchestru Dánského rozhlasu. Z přímého
přenosu pořídil záznam, který
je k dispozici oběma rozhlasům. V květnu
1992 jsme se zúčastnili svými příspěvky
Mezinárodní tribuny skladatelů UNESCO v Paříži.
Do soutěže amatérských sborů
"Let the people sing" jsme zaslali nahrávky pěti
kategorií. ČRo obdržel a odvysílal záznamy
všech vystoupení
z mezinárodního jazzového festivalu EBU ve
Vienne ve Francii. Mezinárodní tribuny elektroakustické
hudby v Dánsku jsme zaslali příspěvky
skladatelů Vlastislava Matouška a Ivo Medka.
Český rozhlas -
jako jediný z východoevropských rozhlasů
- byl zapojen do 2. speciálního dne EURORADIA k
výročí Kryštofa Kolumba. Představil
v něm Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK s dirigentem
Martinem Turnovským.
ČRo odvysílal v
přímém přenosu premiéru Ladislava
Simona "Requiem"; Dánskému rozhlasu byl
poskytnut záznam. Veřejného jazzového
koncertu, který EBU pořádá každoročně
ve spolupráci s některým členským
rozhlasem, se za ČRo zúčastnil trombonista
Svatopluk Košvanec. Na jednání jazzových
expertů bylo dohodnuto, že organizátorem takového
veřejného koncertu bude
v roce 1995 Český rozhlas.
Pro koncertní sezónu
EBU 1992/93 byl v lednu vysílán z Brna přímý
přenos komorního koncertu. Pro operní sezónu
EBU byl v témže měsíci vysílán
přímý přenos Prodané nevěsty.
V dubnu se bude v Rudolfinu konat slavnostní koncert k
70. výročí založení rozhlasu.
Záznam bude nabídnut rozhlasům EBU. ČRo
bude připravovat nabídku přímých
přenosů a záznamů z Pražského
jara. Dále poskytne programovou a technickou pomoc Francouzskému
rozhlasu při přímých přenosech
a rozhovorech prezentujících
českou hudební kulturu. ČRo bude v listopadu
zahajovat 3. speciální den EURORADIA - výročí
MONTEVERDIHO. Ve spolupráci s Dolnorakouským rozhlasem
uspořádáme další Zámecký
koncert, pravděpodobně v jižních Čechách.
I letos se zúčastníme řady dalších
mezinárodních
akcí a festivalů (např. Mezinárodní
tribuna skladatelů UNESCO Prix Italia, lnnsbrucká
rozhlasová soutěž pro starou hudbu atd.).
Přehled výsledků
mezinárodní programové výměny
je uveden v příloze č. 2.
VI. Pracovní skupiny
V minulém roce jsme ustavili
i tvůrčí týmy na řešení
rozhodujících rozvojových i operativních
úkolů.
1) Jako první byla ustavena skupina k reorganizaci
Výzkumného oddělení ČRo.
Cílem bylo najít optimální řešení zajištující:
1) Správnou a pohotovou volbu výzkumných témat (posluchačské reakce, preference, poslechové rytmy a jiné).
2) Zajistit správnou a pohotovou interpretaci výsledků a jejich využití v programu.
3) Úsporné ekonomické
zřetele.
Skupina po jednáních
předložila v září m.r. doporučení,
která byla přijata vedením ČRo a vedla
posléze k podpisu smluv se Společností AISOU
a Společností ARC. Smlouvy i další opatření
respektují zmíněné tří
zásady, které jsou v současnosti už
realizovány. V ekonomické oblasti reorganizace přinesla
úsporu 7 pracovníků a 5 místností
na Žižkově
a celkovou finanční úsporu na rok 1993 cca
1 000 tis. Kč.