Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

/1/ Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo ji zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne.

/2/ Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu:

a) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda, a jaké ustanovení ústavního zákona nebo mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,

b) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, v čem spočívá porušení zákonem zaručeného práva na samosprávu, jaké ústavní zákony nebo zákony byly porušeny a jakým zásahem státu k tomuto porušení došlo, anebo

c) jde-li o návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, v čem je rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí dotýkající se její činnosti v rozporu s ústavními nebo jinými zákony.

/3/ Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl.87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud:

a) zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo

b) jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

/4/ Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti zastupitelstva územního samosprávného celku podle čl.87 odst. 1 písm. c) Ústavy, Ústavní soud:

a) zruší napadené rozhodnutí státního orgánu, nebo

b) jestliže porušení zaručeného práva na samosprávu spočívalo v jiném zásahu státu než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva na samosprávu pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovit stav před porušením.

/5/ Bylo-li vyhověno návrhu politické strany podle čl.87 odst. 1 písm. j) Ústavy, Ústavní soud napadené rozhodnutí zruší.

/1/ Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením (§ 30 a § 31 odst. 1) a nebylá-li ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát.

/2/ O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se doručuje stěžovateli a zástupci. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí být usnesení odůvodněno.

/3/ Náklady zastoupení hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.

/4/ Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení podle odstavce 2 zrušit.nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že poměry stěžovatele postup podle odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

/1/ Náklady podle § 84 uhradí Ústavní soud k rukám zástupce po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se zástupci na jeho žádost přiměřená záloha.

/2/ Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení platí stát (§ 84), náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České republice v rozsahu, v jakém bylo stěžovateli přiznáno právo na zaplacení nákladů zastoupení. 0 tom Ústavní soud rozhodne v usnesení o náhradě nákladů řízení.

/3/ Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního rozpočtu.

/1/ Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy (dále jen "opravný prostředek") je oprávněn podat:

a) poslanec nebo senátor proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen,

b) ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl platně zvolen.

/2/ Opravný prostředek lze podat do 10 dnů ode dne, kdy bylo osobě oprávněné podat opravný prostředek oznámeno rozhodnutí podle odstavce 1.

O opravném prostředku podle § 86 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.

Pro opravný prostředek jinak platí obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu na zahájení řízení a pro toho, kdo opravný prostředek podává, obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.

/1/ Účastníkem řízení o opravném prostředku je též orgán, který přijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen.

/2/ Vedlejšími účastníky řízení o opravném prostředku podle § 86 odst. 1 písm. b) jsou poslanec nebo senátor, proti ověření jejichž volby opravný prostředek směřuje.

Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora nemá odkladný účinek.

/1/ V případě opravného prostředku podle § 86 odst. 1 písm.a) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže poslanec nebo senátor, který jej podal, zemřel, nebo jestliže vzal opravný prostředek zpět.

/2/ V případě opravného prostředku podle § $6 odst. 1 písm.b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal jej vzal zpět, nebo jestliže poslanec nebo senátor o platnost jehož volby se jedná,zemřel, nebo se vzdal mandátu.

/1/ Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo jej zamítne.

/2/ Vyhoví-li Ústavní soud opravnému prostředku, vysloví v nálezu

a) že poslanec nebo senátor byl platně zvolen,rozhodoval-li o opravném prostředku, podle § 86 odst. 1 písm. a), nebo,

b) že poslanec nebo senátor nebyl platně zvolen rozhodoval-li o opravném prostředku podle § 86 odst. 1 písm. b).

/3/ Vyhlášením nálezu podle § 57, kterým Ústavní soud vyhověl opravnému prostředku, pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která tomuto nálezu odporují.

/4/ O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům a vedlejším účastníkům.

/1/ V pochybnostech, zda mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, jsou oprávněni podat návrh Ústavnímu soudu, aby zjistil, zda mandát poslance nebo senátora zanikl:

a) poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde,

b) předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance nebo předseda Senátu, jde-li o senátora,

c) skupina nejméně 25 poslanců, jde-li o poslance nebo skupina nejméně 10 senátorů, jde-li o senátora.

/2/ Ustanovení.§ 65 odst. 4 platí obdobně.

Účastníkem řízení o tom, zda zanikl mandát poslance nebo senátora, je vždy poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, a předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda Senátu, jde-li o senátora, i když nejsou navrhovateli.

/1/ O návrhu podle § 93 odst. 1 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.

/2/ Ústavní soud řízení zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět anebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, zánik mandátu uznal nebo jestliže zemřel.

/1/ Ústavní soud nálezem rozhodne, že mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy anebo vysloví, že tvrzené skutečnosti, které by byly důvodem zániku mandátu podle čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, nebyly dány.

/2/ O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům.

Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

/1/ Ústavní soud podle čl.87 odst. 1 písm.g) Ústavy na základě žaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident republiky dopustil velezrady. Řízení je zahájeno doručením žaloby Ústavnímu soudu.

/2/ Ústavní žaloba proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst.2 Ústavy (dále jen "ústavní žaloba") musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá.

/3/ Ústavní žalobu projedná Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.

/4/ Obecná ustanovení hlavy prvé této části zákona pro řízení o ústavní žalobě neplatí, s výjimkou ustanovení § 37 až 44, § 53 až 60 a § 62; tato ustanovení se použijí přiměřeně.

/1/ Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.

/2/ Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel, ledaže jeho manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce požádá, aby se v řízení pokračovalo.

/3/ Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.

Za Senát v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jedná jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří.

Prezident republiky, proti kterému byla podána ústavní žaloba, má právo zvolit si jednoho nebo dva obhájce; alespoň jeden z nich musí být advokátem.

/1/ Soudce zpravodaj podle potřeby doplní šetření provedené Senátem a připraví ústní jednání.

/2/ O ústavní žalobě koná Ústavní soud vždy ústní jednání.

Ústavní soud doručí prezidentovi republiky ústavní žalobu a současně vyrozumí prezidenta republiky a zástupce Senátu o době a místě konání ústního jednání a to nejméně deset dnů předem. Přitom prezidenta republiky upozorní, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí.

/1/ Ústní jednání zahájí předsedající sdělením věci, která bude projednávána, poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k ústnímu jednáni předvolány nebo o něm vyrozuměny a zjistí jejich totožnost.

/2/ Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen "strany") opatřeními předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.

/3/ Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne Ústavní soud po slyšení stran, zda je možno ústní jednání provést nebo zda je nutno je odročit.

/4/ Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.

/5/ Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.

/6/ Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy jíž prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

/7/ Shledá-li Ústavní soud vzhledem k závěrečným řečem anebo při závěrečné poradě, že je potřeba ještě nějakou okolnost objasnit, může se usnést, že dokazování bude doplněno a v řízení dále pokračuje.

/8/ Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.

/1/ Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě, vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ha ústavní žaloby zprostí.

/2/ Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 57, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat po skončeni výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží.

/3/ O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným stranám.

/1/ Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní žalobě byl.o obnoveno

a) jestliže takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby,

b) uvede-li nové skutečností nebo důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by byl ústavní žaloby zproštěn.

/2/ Po smrti osoby, uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její manžel nebo příbuzný v řadě přímé.

O žádosti o obnovení řízení podle § 106 rozhoduje Ústavní soud bez ústního jednání. Obnovené řízení se koná na základě původní ústavní žaloby.

Byla-li osoba uvedená v § 106 odst. 1 v obnoveném řízení ústavní žaloby zproštěna, nenabývá ztraceného prezidentského úřadu ani nenabývá nároků na náhradu ušlého platu prezidenta republiky a dalších požitků, s výjimkou nároku na plat po skončení funkce prezidenta podle zvláštního zákona.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem.

/1/ Usnesou-li se Poslanecká sněmovna a Senát podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil.

/2/ Návrh podle odstavce 1 je prezident republiky oprávněn podat ode dne přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy do 10 dnů poté, co podle usneseni Poslanecké sněmovny a Senátu již může svůj úřad vykonávat.

Prezident republiky může do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě, vzít návrh podle § 110 zpět. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Ústavní soud řízení těž zastaví, jestliže prezident republiky zemřel.

Účastníky řízení jsou též Poslanecká sněmovna a Senát.

Poslanecká sněmovna a Senát předloží Ústavnímu soudu neprodleně na jeho výzvu doklady, z nichž jejich usnesení vychází a navrhnou případně další důkazy o tom, že prezident republiky v době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl, popřípadě nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat.

Ústní jednání o návrhu prezidenta republiky podle § 11 zahájí Ústavní soud nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.

Ústavní soud může na návrh prezidenta republiky jako předběžné opatření pozastavit vyhlášení (čl.52 Ústavy) dosud nevyhlášených zákonů, ke kterým prezident republiky nemohl užít své právo podle čl. 50 odst. 1 Ústavy.

/1/ Ústavní soud rozhodne o návrhu podle § 110 do 15 dnů od jeho doručení.

/2/ Ústavní soud rozhodne, zda v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy prezident republiky nemohl svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, popřípadě do kdy taková překážka výkonu úřadu trvala.

/3/ Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nebo že v době trvání takového usnesení pominuly, zruší svým nálezem takové usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zcela nebo pro odpovídající dobu.

/4/ Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu byly závažné důvody, pro které prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad a že do dne přijetí rozhodnutí Ústavního soudu nepominuly, návrh prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zamítne.

Úkony, vykonané namísto prezidenta republiky předsedou vlády nebo předsedou Poslanecké sněmovny, popřípadě předsedou Senátu, podle čl. 66 Ústavy v době, kdy podle zjištění Ústavního soudu nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nepozbývají platnosti.

Mezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní orgán oprávněný rozhodovat o stížnostech proti porušení lidských práv a základních svobod, jehož rozhodnutí jsou v České republice závazná podle ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.

Rozhodl-li mezinárodní soud na základě stížností mu podané, že zásahem orgánu veřejné moci České republiky bylo porušeno ústavně zaručené právo nebo svoboda fyzické nebo právnické osoby, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud jeho zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem.

Ústavní soud postupuje v tomto řízení přiměřeně podle prvého oddílu této hlavy a vychází při něm z právního názoru mezinárodního soudu, který vyslovil v příslušném rozhodnutí.

/1/ V řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy (čl.87 odst. 1 písm. k) Ústavy) Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a územními samosprávnými celky o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen "rozhodnutí") ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen "kompetenční spory").

/2/ Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn podat

a) státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem,

b) zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem.

Účastníky řízení ve věcech kompetenčních sporů jsou též státní orgány a územní samosprávné celky, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení řízení, a které tvrdí, že jsou příslušné vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu, anebo které takovou kompetenci popírají.

/1/ Návrh je nepřípustný, jestliže rozhodnutí o kompetenčním spor.u je podle zvláštního zákona svěřeno jinému orgánu.

/2/ Návrh je dále nepřípustný, jestliže k rozhodnutí o kompetenčním sporu je oprávněn orgán, společně nadřízený orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl.

Nebyl-li návrh podle § 121 odst. 2 odmítnut, může jej navrhovatel vzít zpět jen se souhlasem Ústavního soudu; v takovém případě soud řízení zastaví.

/1/ Ústavní soud nálezem rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.

/2/ Jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, Ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy.

/1/ Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle Ústavního soudu je k vydání takového rozhodnutí příslušný jiný orgán, Ústavní soud svým nálezem takové rozhodnutí zruší.

/2/ Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle zjištěná Ústavního soudu je k vydání rozhodnutí ve věci příslušný, Ústavní soud takové rozhodnutí svým nálezem zruší.

Předsedovi Ústavního soudu náleží plat, další plat a další požitky jako předsedovi Nejvyššího soudu.

Místopředsedovi Ústavního soudu náleží plat, další plat a další požitky jako místopředsedovi Nejvyššího soudu.

Soudci náleží plat, další plat a popřípadě mimořádné zvýšení základního platu jako soudci Nejvyššího soudu.

Platové poměry asistenta soudce se řídí zvláštním předpisem [Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.].