Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

IX. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty v roce 1992 působily v ekonomice stabilizačně. Zatímco v roce 1991 skončily veřejné rozpočty ČR schodkem 8,4 mld. Kčs, ke konci roku 1992 byl dosažen přebytek veřejných rozpočtů 6,1 mld. Kčs, z toho státní rozpočet vykázal schodek ve výši 1,7 mld. Kčs a místní rozpočty přebytek 7,8 mld. Kčs.

V průběhu roku byly emitovány státní obligace za 8,7 mld. Kčs, jejichž výnos byl určen prostřednictvím místních rozpočtů na financování komplexní bytové výstavby.

Přebytek veřejných rozpočtů České republiky je nesporným úspěchem finanční politiky.

Průběh rozpočtového hospodaření v roce 1992 byl ovlivněn intenzivní kontrolou výdajů v návaznosti na vývoj příjmů. Vzhledem k výpadku příjmů bylo v průběhu roku přistoupeno k regulaci a později ke snížení některých rozpočtových výdajů. Tyto kroky znamenaly úsporu rozpočtových výdajů bez ohrožení fungování veřejného sektoru i ekonomiky jako celku.

opatření byla přijímána i na straně příjmů. Byly podniknuty kroky k omezení daňových úniků, zejména u daně z obratu, což se projevilo v druhé polovině roku jejím růstem.

I v roce 1992 bylo transformační působení veřejných rozpočtů velmi intenzivní. To se v úhrnu státního rozpočtu ČR a místních rozpočtů projevilo snižováním transferů podnikovému sektoru nominálně o 8%. Naproti tomu objem transferů pro obyvatelstvo se nominálně zvýšil o 11%.

Veřejné výdaje na investice vzrostly o 42% (včetně KBV), výdaje na spotřebu o 9% (reálně pokles o 2%).

Výrazným rysem roku 1992 se stal vstup státu na finanční trh prostřednictvím státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů.

Vstup státu na finanční trh zvýšil nabídku investičních možností, byl tedy krokem k rozvoji tohoto finančního trhu. Znamenal rovněž rozšíření nabídky dlouhodobých forem investování.

Omezení přímého úvěrování rozpočtového deficitu a jeho nahrazení financováním ze zdrojů finančního trhu znamená daleko transparentnější režim rozpočtového hospodaření a vytvořilo potřebný tlak na efektivnost řízení rozpočtových příjmů a výdajů.

Přehled zachycuje jednak nejdůležitější opatření fiskální a měnové politiky, jednak další úzce souvisejí opatření - v oblasti cenové politiky, privatizace a vznik institucí umožňujících rozvoj podnikání.

Opatření finanční politiky v průběhu roku odrážela jednak záměry fiskální a měnové politiky, jednak jejich reakce na vývoj ekonomické reality.

Fiskální politika

V lednu se snížila dovozní přirážka pro zboží určené pro výrobní spotřebu z 15 na 10%. V zájmu sjednocení daňového zatížení byla zavedena dovozní daň na dovozy fyzických osob se stejnou sazbou, jakou má daň z obratu pro příslušné zboží. Zvýšila se hranice minimálního pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné. Ministerstvo financí ČR přijalo opatření, na jehož základě lze na dobu dvou let osvobodit některé nově založené podnikatelské subjekty od daně z příjmu.

V souladu se zákonem o SBČS začala od února všechna tři ministerstva financí krýt průběžné deficity svých rozpočtů emisí pokladničních poukázek.

V březnu byla schválena novela rozpočtových pravidel ČR, která zvýšila limit na záruky poskytované z rozpočtu na úvěry ze 6 mld. Kčs na 10% příjmů rozpočtu v daném roce.

Byl přijat zákon o platech v rozpočtových a některých dalších organizacích. Nový systém odměňování začal být uplatňován postupně od května a umožnil podstatné zvýšení platů v rozpočtové sféře.

V rámci boje proti daňovým únikům stanovilo FMF v dubnu pravidlo, že odpočet daně z obratu při vývozu je možné provést jen po předložení dokladu o uskutečnění vývozu.

Ministerstva financí připravila návrhy zákona o nové soustavě daní, zákona o dani z přidané hodnoty, dani z příjmu, dani z nemovitosti, dani dědické a darovací, dani z převodu majetku a dani silniční, včetně jejich sazeb, a dále návrh zákona o správě daní. Tyto zákony byly postupně schvalovány v průběhu dubna a května a některé z nich ještě v průběhu dalších měsíců upraveny.

V roce 1992 se změnil systém financování komplexní bytové výstavby. V květnu a v srpnu byly v ČR emitovány státní obligace na získání zdrojů pro tyto investice.

V červnu se zvýšily důchody v průměru o 200 Kčs, což si vyžádalo cca 5,9 mld. Kčs rozpočtových prostředků.

Vyhláškou FMF byl v červenci ukončen prodej a poskytování služeb za tuzexové poukázky akciovou společností TUZEX.

V rámci přípravy na přechod k dani z přidané hodnoty byly v září zvýšeny sazby daně z obratu u benzínu, cigaret, piva a destilátů.

V návaznosti na nižší výnos hlavních daní se v ČR v říjnu přistoupilo na restrikci rozpočtových výdajů o 15,3 mld. Kčs. Krácení výdajů se promítlo do následujících položek:

V listopadu byl nařízením vlády změněn regulační odvod za překročení mzdových a osobních nákladů v r. 1992 - směrný růst mezd byl upraven o 2%.

Kupónová privatizace

Řadu opatření k provádění velké privatizace doplnilo v lednu nařízení vlády o podmínkách použití investičních bodů investičními privatizačními fondy. Podle něj musí každý privatizační fond investovat své body minimálně do deseti akciových společností; podíl jednoho fondu v jedné akciové společnosti nesmí překročit 20%; podíl jednoho zakladatele fondu v jedné akciové společnosti nesmí překročit 40%.

Koncem února byla ukončena registrace držitelů investičních kupónů - jejich počet přesáhl v ČSFR 8,5 mil. osob. Předkolo první vlny kupónové privatizace - předání kupónů privatizačním fondům - bylo zahájeno 17. února a ukončeno 26. dubna. Investičním fondům v ČSFR svěřilo své kupóny přes 6 mil. osob.

Do první vlny kupónové privatizace bylo v ČSFR zařazeno 1 491 akciových společností. Federální fond národního majetku založil 61 a. s., Český fond 943 a Slovenský fond 487 a. s. na kupónovou metodu privatizace připadl majetek v celkové účetní hodnotě 299,4 mld. Kčs.

První kolo první vlny kupónové privatizace začalo 18. května, druhé 8. července, třetí 26. srpna a čtvrté 14. října, páté 23. listopadu. První vlna kupónové privatizace byla ukončena 22. prosince. Koncem července se rozhodlo, že druhá vlna kupónové privatizace se uskuteční v obou republikách odděleně.

Cenová politika

V oblasti cenové regulace se uskutečnily tyto změny:

- v lednu byly vyjmuty z nájemného a deregulovány ceny služeb spojené s bydlením;

- v květnu byla zrušena regulace přirážky za výkony obchodu k cenám od výrobce při prodeji uhlí domácnostem a výrobcům tepelné energie dodávané domácnostem; zrušena byla regulace cen cukru;

- v červenci se zvýšilo základní nájemné ve státních bytech o 100%; zvýšily se maximální ceny jízdného ve vnitrostátní autobusové dopravě (o 100% dělnické jízdné a o 20% obyčejné jízdné); byly deregulovány ceny vodného a stočného pro výrobní spotřebu;

- v září se zvýšily maximální ceny vodného a stočného pro domácnosti (v průměru o 200%); byly zvýšeny maximální ceny lůžkových a lehátkových lístků ve vnitrostátní železniční dopravě (v průměru o 59%); byly deregulovány ceny hutnictví železa;

- v říjnu byly zvýšeny maximální ceny vnitrostátních poštovních výkonů (o 180%) a upravily se podmínky pro účtování místních telefonních hovorů; zvýšily se tarify ve vnitrostátní letecké přepravě. Fond tržní regulace koncipovaný na federální úrovni byl rozdělen na český a slovenský.

- v prosinci byly přechodně regulovány maximálními cenami vybrané druhy vepřového masa výsekového a obchodní přirážka vztahující se na tyto druhy masa.

Měnová politika

Na vývoj v měnové oblasti reagovala měnová politika řadou opatření.

V oblasti devizové a kurzové politiky se v lednu upravil koš měn, podle kterého se stanoví devizový kurs Kčs (GBP nahrazena FRF). Na počátku roku byl zvýšen limit čerpání devizových prostředků pro obyvatelstvo na 7,5 tis. Kčs. Od července platí novela devizového zákona, podle kterého se princip vnitřní směnitelnosti rozšiřuje na všechny podnikatelské subjekty. Od září byla liberalizována pravidla devizové likvidity a uplatněna nová metodika devizového fixingu na mezibankovním devizovém trhu. Úroveň kursu čs. koruny nebyla v r. 1992 měněna.

V průběhu roku centrální banka pružně používala své nástroje. Těžiště se přeneslo na nástroje nepřímé.

V průběhu roku snížila SBČS dvakrát diskontní sazbu (v březnu z 9,5% na 9%, v srpnu na 8%). Koncem prosince centrální banka na základě cenového vývoje a v souvislosti s předpokladem zvýšení cen spojeným se zavedením daně z přidané hodnoty zvýšila diskontní sazbu na 9,5%. V rámci měnové deregulace zrušila SBČS v dubnu úrokové stropy pro komerční banky. V souvislosti se zavedením lombardního úvěru začala SBČS stanovovat i lombardní sazbu. V srpnu její úroveň byla stanovena na 11,5%, koncem prosince se zvýšila na 14%.

V únoru bylo zrušeno úročení povinných minimálních rezerv. Do povinných rezerv byly zahrnuty i devizové vklady. Začala se uplatňovat rozdílná sazba rezerv na termínované vklady (2%) a netermínované vklady (8%). Tyto sazby byly v listopadu zvýšeny (na 3% resp. 9%). Od prosince byla upravena metodika výpočtu povinných minimálních rezerv.

V systému refinancování byl od ledna upravován nepřekročitelný rámec refinančního úvěru podle navrženého schématu, limity byly zrušeny od začátku dubna. Od února se uplatňovaly aukční formy refinančního úvěru; systém denních aukcí s týdenní splatností a minimálně v měsíčních cyklech aukce s měsíční a tříměsíční splatností. Od dubna se přešlo na týdenní aukce se splatností jeden a tři měsíce. Od května se začal uplatňovat lombardní úvěr na vybrané cenné papíry a reeskont směnek v rámci stanovených kontingentů. V návaznosti na vývoj zásoby peněz v ekonomice rozhodla v červenci bankovní rada SBČS o pravidelných emisích poukázek SBČS.

Úvěrové limity byly u menších bank zrušeny od července, u pěti největších obchodních bank od října.

Instituce na podporu podnikání

V roce 1992 byla založena řada nových institucí, jejichž cílem je podpora podnikání v nejširším slova smyslu. V lednu vznikla Českomoravská záruční a rozvojová banka na podporu drobného a středního podnikání. V únoru byla podepsána zakládací listina Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP, a. s.), jejím smyslem je podpora vývozu. V březnu byla zřízena Agentura pro zahraniční investice a rozvoj ČR se sídlem v Praze, zaměřená na podporu vstupu zahraničního kapitálu. Zakládací listina Burzy cenných papírů Praha, a. s. byla podepsána v červenci.

OBSAH

ÚVOD

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

2. Výsledky hospodaření státního rozpočtu

3. Místní rozpočty

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Společné příjmy státních rozpočtů

2. Vlastní příjmy státního rozpočtu

2. 1. Důchodová daň ze zisku

2. 2. Příjmy z odvodů a daní z objemu mezd

2. 3. Příjmy z daně ze mzdy

2. 4. Ostatní příjmy

2. 4. 1. Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

2. 4. 2. Vlastní příjmy rozpočtových organizací

2. 4. 3. Ostatní a nahodilé příjmy

2. 4. 4. Pokuty a penále

3. Dotace z rozpočtu federace

4. Správa státních příjmů

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Základní charakteristika výdajů veřejných rozpočtů

2. Běžné výdaje do podnikatelské sféry

3. Běžné výdaje do rozpočtové sféry

3. 1. Výdaje na sociální zabezpečení

3. 2. Neinvestiční výdaje na zdravotnictví

3. 3. Neinvestiční výdaje na školství

3. 4. Neinvestiční výdaje na kulturu

3. 5. Výdaje na bezpečnost

3. 6. Výdaje na soudy a prokuraturu

3. 7. Výdaje na státní správu

4. Kapitálové výdaje a výdaje na vědu a výzkum

4. 1. Kapitálové výdaje

4. 2. Výdaje na bytovou výstavbu

a) Komplexní bytová výstavba (KBV)

b) Družstevní bytová výstavba (DBV)

c) Individuální bytová výstavba(IBV)

4. 3. Výdaje na vědu a výzkum

IV. VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASÍV

1. Operace na účtech ČR u SBČS

2. Majetkové účasti státu u tuzemských společností

3. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

4. Vývoj státní zadluženosti

V. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ

1. Státní fond životního prostředí

2. Státní fond pro zúrodnění půdy

3. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

Příloha 1

Závěrečné účty státních fondů

1. Státní fond životního prostředí

2. Státní fond pro zúrodnění půdy

3. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

4. Státní fond kultury

Příloha 2

Výsledky hospodaření rozpočtu okresních úřadů a obcí v ČR

ÚVOD

Základní vztah a tendence ve vývoji rozpočtového hospodaření České republiky vycházely pro rok 1992 ze schválených zásad finanční politiky. Státní rozpočet navazoval na realizaci strategických úkolů transformace ekonomiky České republiky a zároveň řešil úkoly krátkodobé povahy. Je svém souhrnném vyjádření směřovala rozpočtová politika a státní rozpočet k podpoře oživení ekonomického vývoje, k udržení ekonomické rovnováhy a sociálního smíru.

K podpoře soukromého podnikání byla v rozpočtu vytvořena účelová rezerva ve výši 1 mld. Kčs, která byla prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky použita k poskytování návratných finančních výpomocí a úrokových subvencí na realizaci stanovených programů. Přitom se stát podílel na založení této banky ve výši 0,9 mld. Kčs a částečně i na založení Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a. s., s federální působností. Rovněž úlevy poskytované z daně z příjmů obyvatelstva a důchodové daně ze zisku při splnění stanovených podmínek byly významnou pomocí pro rozvoj podnikatelského sektoru.

K zamezení inflačního vývoje a k udržení vyrovnaného rozpočtového hospodaření směřovala regulace rozpočtových výdajů s důrazem na to, aby se neopakoval vývoj z konce roku 1991, kdy došlo k výraznému zhoršení výsledku rozpočtového hospodaření.

Přitom ve výdajích na hlavní odvětví poskytující služby obyvatelstvu usilovala vláda o udržení jejich reálné úrovně a vytvořila finanční podmínky pro dokončování staveb v rámci tzv. komplexní bytové výstavby, i když k tomuto účelu byly použity státní obligace.

V roce 1992 se zvýšil objem prostředků vynaložených ze státního rozpočtu i ze Státního fondu životního prostředí na řešení ekologických problémů.

Významným opatřením byla realizace první etapy úpravy systému financování zdravotní péče prostřednictvím všeobecné zdravotní pojišťovny, valorizace dávek důchodového zabezpečení a úprava platů v organizacích rozpočtové sféry. Konkrétní realizace aktivní politik zaměstnanosti, i když tato politik a byla financována z federálního rozpočtu, měla pozitivní vliv na pokles míry nezaměstnanosti průběhu roku.

Soustava veřejných rozpočtů ČSFR se v roce 1992 vyznačovala tím, že došlo k částečné nápravě dřívějších nerovnoměrností mezi příjmy a výdaji jejích jednotlivých článků. Byl sice zachován systém společných příjmů státních rozpočtů, ale podíl České republiky se zvýšil ze 40% na 41,5% při současném poklesu podílu Slovenské republiky o 1,5 bodu a zachování podílu státního rozpočtu federace. Po řadě let byl státní rozpočet České republiky koncipován tak, že výdaje na jednoho obyvatele České republiky převýšily výdaje na 1 obyvatele ve Slovenské republice. Skutečný vývoj však potvrdil, že nepoměr ve fiskálním výnosu území republik zůstal v podstatě zachován.

Státní rozpočet české republiky na rok 1992 byl schválen Českou národní radou dne 19. prosince 1991 zákonem č. 579/91 Sb., který stanovil objem jeho příjmů i výdajů ve výši 265,9 mld. Kčs. Současně uvedený zákon umožnil v průběhu roku 1992 vydat státní dluhopisy ve výši 58,4 mld. Kčs na dofinancování komplexní bytové výstavby. V rámci výdajů státního rozpočtu byla stanovena dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí ve výši 58,4 mld. Kčs, jejichž součástí byla rezerva na financování zdravotnictví ve výši 23,9 mld. Kčs s tím, že finanční objem bude rozdělen o návaznost i na schválení zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Ke změně státního rozpočtu došlo dne 20. října 1992 přijetím zákona č. 516/92 Sb., která byla vyvolána potřebou přizpůsobit rozsah výdajů úrovni vytvářených příjmů v průběhu roku. Touto změnou byl snížen celkový objem rozpočtu o 6 mld. Kčs, kdy na straně příjmů byl snížen rozpočtovaný vynos odvodu z objemu mezd a ve výdajích došlo ke snížení dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí. Součástí úprav rozpočtu byl též převod prostředků určených na financování Všeobecné zdravotní pojišťovny z rezervy schválené v dotaci do rozpočtů okresních úřadů a obcí do státního rozpočtu. Po úpravách státního rozpočtu zákonem činil objem jeho příjmů i výdajů 29,9 mld. Kčs, přičemž ve výdajích představovaly dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí 30,2 mld. Kčs.

V dále uvedených částech komentáře je hodnocení plnění rozpočtu prováděno ve vztahu k takto upravenému státnímu rozpočtu. Srovnání výsledků jeho plnění s rokem 1991 je ztíženo změnami ve financování některých potřeb z hlediska vztahu mezi federálním rozpočtem a státními rozpočty republik (např. v roce 1992 byly veškeré výdaje na financování politiky zaměstnanosti, na majetkovou újmu některých peněžních ústavů a regulaci zemědělského trhu zajištěny ve federálním rozpočtu, zatímco v roce 1991 byly tyto výdaje plně, resp. částečně hrazeny ze státních rozpočtů republik; kromě toho byly v roce 1992 poskytnuty do státních rozpočtů republik přímé dotace, i když v omezeném rozsahu, zatímco v roce 1991 nikoliv) i z hlediska vztahu mezi státním rozpočtem ČR a místními rozpočty ve smyslu přesunu financování některých druhů činností a potřeb na státní rozpočet (pokud jsou v komentáři používány termíny "místní rozpočty", "územní rozpočty", "rozpočty okresních úřadů a obcí", je třeba je chápat jako synonyma).

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

Za souhrn veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí) skončilo hospodaření České republiky přebytkem ve výši 6,13 mld. Kčs, přičemž hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem 1,70 mld. Kčs a rozpočty okresních úřadů a obcí vykázaly přebytek 7,83 mld. Kčs.

Příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů byly splněny takto:

Při hodnocení dosažených výsledků je třeba vzít v úvahu, že část výdajů spojená s financováním komplexní bytové výstavby, byla v roce 1992 řešena formou emise státních obligací, provedené na základě zákona č. 579/1991 Sb. v rozsahu 8,7 mld. Kčs; tento způsob financování KBV ekonomicky představuje výdaje státního rozpočtu.

Na druhé straně je třeba zohlednit krácení příjmů, způsobené tím, že v prosinci byly do společných příjmů všech státních rozpočtů odvedeny příjmy z inkasa daně z obratu z území Slovenské republiky ve výrazně nižším rozsahu v porovnání s předcházejícími měsíci; vliv tohoto krácení na státní rozpočet České republiky činí cca 1,13 mld. Kčs a jeho vypořádání je uplatňováno vůči státnímu rozpočtu Slovenské republiky (kromě toho došlo i ke krácení příjmů federálního rozpočtu a tím i ke zhoršení jeho výsledku; vzhledem k rozdělení schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 mezi ČR a SR v poměru 2 : 1 uplatňuje ministerstvo financí České republiky vůči slovenské straně rovněž požadavek vypořádání 2/3 z tohoto zhoršeného výsledku federálního rozpočtu, což představuje dalších 0,6 mld. Kčs).

S přihlédnutím k těmto skutečnostem byl ekonomicky vyjádřený výsledek souhrnu veřejných rozpočtů České republiky v uplynulém roce následující:

Po uvedených korekcích je výsledné saldo veřejných rozpočtů ve srovnání s rokem 1991, kdy byl vykázán souhrnný schodek 8,4 mld. Kčs, o 5,9 mld. Kčs, resp. 7,0 mld. Kčs lepší.

Základním rysem vývoje rozpočtového hospodaření v roce 1992 byla v souhrnu rychlejší dynamika příjmů ve srovnání s výdaji, což umožnilo zlepšit dosažený výsledek. Přitom dynamika výdajů byla zhruba shodná s mírou inflace. Z těchto hledisek byly základní záměry finanční a rozpočtové politiky stanovené pro rok 1992 splněny.

Ve struktuře veřejných rozpočtů byla zvýšena váha státního rozpočtu vlivem přesunu financování některých činností z oblastí dříve zajišťovaných v místních rozpočtech.

Vysoké překročení předpokládaných příjmů i výdajů se soustředilo především do oblasti místních rozpočtů, u kterých došlo k vysokému inkasu zejména doplňkových a ostatních zdrojů (svůj podíl na tomto překročení má však i způsob financování KBV v roce 199, neboť výnosy z emise obligací se staly součástí příjmů a projevily se v překročení původně uvažovaných investičních výdajů).

2. Výsledky hospodaření státního rozpočtu

Ve srovnání s rokem 1991 a s upraveným rozpočtem na rok 1992 byly dosaženy tyto výsledky (stav plnění rozpočtu k 31. 12. příslušného roku vč. dodatků).

Výsledný schodek státního rozpočtu ve výši 1,70 mld. Kčs představuje pouze 0,7% objemu schváleného rozpočtu na rok 1992.

Příjmy státního rozpočtu byly proti úvaze zahrnuté v upraveném rozpočtu překročeny o 1,5 mld. Kčs. Bylo to ovlivněno zejména příznivým plněním vlastních příjmů, které byly překročeny o 14,4 mld. Kčs především vlivem vyššího inkasa daně ze mzdy o 6,4 mld. Kčs (meziročně se toto inkaso zvýšilo o 10,5 mld. Kčs, resp. o 25,7%). Naproti tomu tzv. společné příjmy všech tří státních rozpočtů, na jejichž výnosu se Česká republika podílela 41,5%, zaostaly za předpokladem o 12,9 mld. Kčs. Vzhledem k tomu, že tyto příjmy představovaly 3,3% celkových příjmů zahrnutých v upraveném rozpočtu na rok 1992, ovlivnilo jejich nízké plnění negativně celkový vývoj příjmu i celkový výsledek státního rozpočtu České republiky. Z uvedené částky činil výpadek u daně z obratu 8 mld. Kčs a u odvodů ze zisku 4,9 mld. Kčs.

Dotace ze státního rozpočtu federace byly poskytnuty v plné výši.

Výdaje státního rozpočtu byly překročeny o 3,2 mld. Kčs, převážně vlivem dotací do rozpočtů územních orgánů, které byly proti úvaze vyšší o 3,5 mld. Kčs. V tomto překročení je však zahrnut doplatek dotace z roku 1991 ve výši 1,5 mld. Kčs a dále prostředky převedené z Fondu národního majetku ve výši 1,2 mld. Kčs a určené k úhradě výpadků příjmů místních rozpočtů z titulu privatizace a restitucí.

V konečné výši výdajů se odrazila pozornost, která byla jejich vývoji věnována po celý rok. Vzhledem k realizaci výdajů, která byla rychlejší než se původně předpokládalo, ale i s přihlédnutím k výpadkům v rozhodujících příjmech státního rozpočtu bylo v zájmu udržení rozpočtové rovnováhy hned od počátku roku přistoupeno k regulaci výdajů. Ta vyústila na základě rozhodnutí vlády k diferencovanému vázání výdajů v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu v následujícím rozsahu:

V úhrnu tato opatření představovala vázání rozpočtu výdajů objemu 9,3 mld. Kčs. Tento krok na druhé straně vytvořil prostor pro uskutečnění některých nezbytných výdajů, jež bylo třeba realizovat ve vyšším než předpokládaném objemu (např. dávky sociálního zabezpečení, realizace platové úpravy v organizacích rozpočtové sféry) a výdajů, se kterými se původně nepočítalo (např. úhrada části schodku rozpočtu z roku 1991 ve výši 3,7 mld. Kčs).

Význam přísnější regulace výdajů je zřejmý ze srovnání s vývojem v roce 1991.

Přitom je třeba vzít v úvahu, že bez již zmíněné úhrady části schodku z roku 1991 z rozpočtových výdajů roku 1992 by hospodaření rozpočtu v tomto roce sice skončilo přebytkem, avšak za cenu vyšších výdajů na dluhovou službu v dalších letech.

Podrobněji je plnění jednotlivých druhů příjmů a výdajů rozvedeno v další části zprávy.

3. Místní rozpočty

V rozpočtovém hospodaření okresních úřadů, obcí a měst byly dosaženy tyto výsledky:

1) včetně prostředků z FNK ve výši 1,2 mld. Kčs

Ve srovnáním s rokem 1991 došlo v místních rozpočtech k těmto hlavním věcným změnám:

- v důsledku přesunu financování některých potřeb z úrovně místní na úroveň státu došlo k výraznému snížení objemu rozpočtů okresních úřadů, obcí a měst, a to jak v rozpočtu, tak ve skutečnosti. Šlo zejména o přechod na nový způsob financování zdravotnictví prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny, jehož vliv na snížení celkového objemu místních rozpočtů a na snížení dotací ze státního rozpočtu činil ve skutečnosti 22,2 mld. Kčs,

- v návaznosti na nepříznivý vývoj státního rozpočtu v průběhu roku byly v rámci celkové regulace výdajů na základě zákona č. 516/92 Sb. sníženy i dotace do místních rozpočtů o 6 mld. Kčs. V důsledku uvedených opatření poklesl objem dotací poskytovaných ze státního rozpočtu proti roku 1991 o více než 31 mld. Kčs,

- mimořádné příjmy, ovlivňující výsledek hospodaření místních rozpočtu i v minulých letech, dosáhly v roce 1992 částky 25,1 mld. Kčs, což je o 8,5 mld. Kčs více než v předchozím roce. V této slupině příjmů jsou kromě doplňkových příjmů místních rozpočtů zahrnut i mimořádné prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu v rozsahu 7,5 mld. Kčs,

- v plnění výdajů se projevila především potřeba vytvoření podmínek pro činnost nově vzniklých živnostenských úřadů a realizace zákona č. 143/92 Sb., o platových úpravách v rozpočtové sféře.

Celkově lze výsledky hospodaření místních rozpočtů v podmínkách transformace ekonomiky hodnotit příznivě.

Vysoké plnění celkových příjmů bylo vedle již zmíněného vlivu doplňkových příjmů způsobeno i výrazně lepším plněním vlastních, zejména daňových, příjmů. Vlastní příjmy byly v porovnání s upraveným rozpočtem překročeny o 48,6% a v porovnání s rozpočtem po všech změnách dokonce o 85,5%.

Prostředky poskytnuté účelově ze státního rozpočtu nad rámec schválených dotací ve výši 7,5 mld. Kčs byly využity především na sociální potřebnost (3 mld. Kčs), na financování ekologických opatření, zejména k řešení problémů v severočeském a severomoravském regionu (1 mld. Kčs), dále na úhradu nákladů na obytné budovy v souvislosti s protiradonovými opatřeními, na doplatky družstevní bytové výstavbě, na úpravu objektů pro volyňské Čechy, opravy a rekonstrukce kulturních památek apod.

Ve vykázaných dotacích ze státního rozpočtu je zahrnuta částka uvolněná z Fondu národního majetku ve výši 1,2 mld. Kčs.

Dosažený přebytek hospodaření ve výši 7,8 mld. Kčs představuje 10,2% celkových výdajů místních rozpočtů a byl o 2,6 mld. Kčs vyšší než v roce 1991. Z jeho celkové výše vykázaly obce a města přebytek 6,6 mld. Kčs a okresní úřady 1,2 mld. Kčs.

Přebytek místních rozpočtů za rok 1992 posílí zdroje jejich účelových fondů, jejichž stav na počátku roku 1993 tak dosáhne téměř 10 mld. Kčs.