Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Celkový objem příjmů státního rozpočtu, který v roce 1992 dosáhl 251,4 mld. Kčs, byl ve srovnání s upraveným rozpočtem vyšší o 1,5 mld. Kčs.

Hlavní druhy příjmů se vyvíjely takto:

Ve srovnání s upraveným rozpočtem došlo ke značným odchylkám ve struktuře příjmů. Ty se v souhrnu projevily především výpadky tzv. společných příjmů (12,9 mld. Kčs), které byly více než kompenzovány překročením vlastních příjmů státního rozpočtu České republiky o celkem 14,4 mld. Kčs, zejména v položkách daň ze mzdy, odvody a daně z objemu mezd, poplatky, pokuty a penále a v ostatních příjmech.

V souhrnu byly příjmové položky s vazbou na mzdový vývoj překročeny o 8,1 mld. Kčs.

Ve srovnáni s rokem 1991 byly celkové příjmy v rozpočtu vyšší o 10,9% při poklesu společných příjmů o 5% (zejména vlivem poklesu dynamiky odvodů ze zisku o 15,5%) a zvýšení vlastních příjmů o 21,0%. Přitom je třeba poznamenat, že podíl České republiky na společných příjmech byl v roce 1992 vyšší o 1,5% než v roce 1991, což v absolutním vyjádření představovalo 3,4 mld. Kčs.

Struktura meziročního přírůstku celkových rozpočtových příjmů je následující:

V relaci vývoje důchodové daně ze zisku (index 283,-) a odvodů ze zisku (index 8,5) se odrážejí změny ve struktuře forem vlastnictví a zvyšující se podíl soukromého sektoru (současně došlo ke zvýšení inkasa daně z příjmů obyvatelstva, která je zdrojem místních rozpočtů, o 3,5 mld. Kčs).

1. Společné příjmy státních rozpočtů

V souhrnu za ČSFR činily v roce 1992 příjmy z daně z obratu včetně dovozní daně a odvodů ze zisku včetně zemědělské daně ze zisku 229,7 mld. Kčs. O jejich inkasu podle územního hlediska (princip odvodů podle sídla organizace) a rozdělení podle stanoveného klíče dává přehled tato tabulka:

I když nelze mechanicky srovnávat inkaso společných příjmů z území České republiky s podílem rozpočtu ČR na těchto příjmech, neboť toto inkaso nebere v úvahu zdroje vytvořené ve vnitřních organizačních jednotkách podniků na území druhé republiky, je zřejmé, že mechanismus rozdělení společných příjmů mezi jednotlivé státní rozpočty (i přes jeho dílčí korekci v roce 1992) umožňoval poměrně rozsáhlé přerozdělení rozpočtových příjmů prostřednictvím federálního rozpočtu z České republiky do Slovenské republiky. Lze odhadnout (za předpokladu, že zmíněný vliv u vnitřních organizačních jednotek včetně daně z obratu činil cca 6 - 8 mld. Kčs) přerozdělení v rozsahu 23 - 25 mld. Kčs. Mechanismus společných příjmů fungoval tak, že převážná část federálního podílu na společných příjmech (cca 90%) byla tvořena zdroji vytvořenými na území České republiky, resp. tak, že převážná část odvodů do společných příjmů z území Slovenské republiky byla do něho formou podílu rozpočtu SR (23,5%) vrácena.

V samotném podílu státního rozpočtu České republiky na společných příjmech se v průběhu roku prosazovala tendence ke zvyšování výnosu daně z obratu podle čtvrtletí a opačná tendence ve vývoji odvodů ze zisku.

Ve vývoji výnosu daně z obratu se ve 2. pololetí roku 1992 odrážel vliv zvýšené poptávky po zboží, zvýšení daňového zatížení některých druhů zboží zdaňovaného zvláštní sazbou (pohonné hmoty, pivo, lihoviny, cigarety) a pozitivní vliv opatření k zamezení daňovým únikům. Šlo zejména o tato opatření:

- stanovení povinnosti nakupovat vybraně výrobky (lihoviny, pivo, cigarety, víno) vždy za cenu s daní a nárok na odpočet daně uplatnit u finančního úřadu po prokázání vývozu do zahranič i (opatření bylo realizováno ve 2. čtvrtletí),

- organizační opatření v kompetenci orgánů celní správy a dál opatření ke zlepšení spolupráce mezi finančními a celními orgány, aby byly omezeny daňové úniky a obcházení předpisů při dovozu zboží.

Součástí celkového výnosu daně z obratu byla i dovozní daň, která se uplatňovala u dovozů realizovaných podnikateli - fyzickými osobami, kteří nebyli plátci daně z obratu. Dovozní daň neplatili v roce 1982 občané při individuálních dovozech (individuální dovozy zatěžovala dovozní přirážka ve výši 15%, která nahrazovala nepřímé daně).

Při přípravě rozpočtu na rok 1992 se počítalo s výnosem dovozní daně za souhrn rozpočtů ČSFR ve výši cca 4 - 5 mld. Kčs, ve skutečnosti však bylo vybráno pouze cca 0,5 mld. Kčs. Na tomto výnosu se území České republiky podílelo cca 75,5%.

Nízký výnos dovozní daně byl způsoben tím, že v 1. pololetí, tj. před novelizací devizového zákona, nebylo podnikatelům nezapsaným v obchodním rejstříku (fyzickým osobám) umožněno vstupovat do zahraničně obchodních vztahů. Tito podnikatelé volili jiné formy dovozu např. přes dovozce, který byl plátce daně z obratu, nebo formou individuálního dovozu.

U odvodů a daní ze zisku a zemědělské daně ze zisku bylo již ve státním rozpočtu pro rok 1992 uvažováno s poklesem výnosu o 3,0 mld. Kčs. Ve skutečnosti však pokles výnosu (ve srovnání s rokem 1991) dosáhl 7,9 mld. Kčs.

Nesplnění předpokladu rozpočtu u odvodů ze zisku a jejich meziroční pokles bylo způsobeno několika vlivy:

- neopakovatelností faktorů působících v prvním pololetí roku 1991 (cenová liberalizace, přecenění zásob zboží a materiálu, uvolnění zahraničního obchodu apod.),

- finanční politikou zaměřenou na podporu soukromého podnikatelského sektoru (např. daňové úlevy),

- probíhající privatizací ekonomiky,

- ztrátovým hospodařením části státních hospodářských organizací a akciových společností a trváním přezaměstnanosti v těchto podnicích,

- nižší výkonností a menší daňovou výnosností ekonomiky ve Slovenské republice.

2 Vlastní příjmy státního rozpočtu

2. 1. Důchodová daň ze zisku

Proces oživování ekonomiky je patrný z růstu výnosu důchodové daně ze zisku, která oproti roku 1991 vzrostla o 4,4 mld. Kčs. Byla však o 0,2 mld. Kčs nižší oproti záměru rozpočtu zejména vlivem daňových úlev na podporu soukromého sektoru:

- 4,1 mld. Kčs činily úlevy poskytnuté ministerstvem financi,

cca 1, 5 mld. Kčs činí kvalifikovaný odhad úlev důchodové daně poskytnuté u daňové povinnosti do základu daně 1 mil. Kčs (přesný rozsah bude znám po zpracování všech daňových přiznán na finančních úřadech).

V roce 1992 se podmínky pro tvorbu zisku v České republice stabilizovaly. Rozsáhlá privatizace ekonomiky byla indikována zvyšováním podílu soukromého sektoru (zejména v odvětvích vnitřního obchodu, stavební výroby, služeb a cestovního ruchu).

V širším kontextu české ekonomiky se meziroční výpadek výnos na území České republiky u odvodů ze zisku kompenzoval zvýšením výnosů důchodové daně ze zisku a daně z příjmů obyvatelstva (index 362,4).

2. 2. Příjmy z odvodů a dani z objemu mezd

Odvody a daně z objemu mezd dosáhly po úpravě rozpočtu 74.1 mld. Kčs, tedy o 1,7 mld. Kčs více než uvažoval upravený projekt. Ke zlepšení v plnění došlo ve třetím a zejména v čtvrtém čtvrtletí, kdy původní výpadky z první poloviny roku (1,5 mld. Kčs proti upravenému rozpočtu) byly plně pokryty.

Oproti roku 1991 došlo ke zvýšení výnosů odvodů a daní z objemu mezd celkem o 6,8 mld. Kčs, tj. o 10,1% a potvrdily postupné zvyšování zaměstnanosti a ,její stabilizaci v České republice, ke které došlo v roce 1992.

V rámci tohoto vývoje se příznivěji vyvíjely odvody důchodové daně z mezd než odvody z objemu mezd.

Na meziročním přírůstku celkových rozpočtových příjmů (o 24,8 mld. Kčs) se uvedené odvody a daně podílely 17,3 mld. Kčs, tj. 69,8%. Přitom v průběhu roku 1992 jejich čtvrtletní výnos rostl, jak vyplývá z uvedené tabulky:

V souhrnu lze konstatovat, že mzdový vývoj v roce 1992 a od něho odvozený vývoj odvodů a daní z objemu mezd placených organizacemi a daně ze mzdy pozitivně ovlivnily vývoj rozpočtových příjmů.

2. 3. Příjmy z daně ze mzdy

Celoroční inkaso daně ze mzdy činilo 51,2 mld. Kčs, což je ve srovnání s rozpočtovaným výnosem o 6,4 mld. Kčs více. Proti roku 1991 vzrostl výnos daně ze mzdy o 10,5 mld. Kčs (index 125,7).

Daň ze mzdy postihovala nejširší okruh plátců ze všech daní, neboť se vztahovala ke všem příjmům z pracovního poměru, tedy i k příjmům pracovníků organizací, které nebyly plátci odvodů daní z objemu mezd. Z tohoto důvodu byla dynamika daně ze mzdy vyšší, než dynamika odvodů z objemu mezd.

Vývoj daně ze mzdy byl ovlivněn především:

- příznivým vývojem zaměstnanosti na území České republiky a růstem průměrné mzdy,

- zvýšením mezd a platů v rozpočtové a příspěvkové sféře a platovými úpravami ve státní správě,

- v dalším uvolnění regulace objemu mzdových prostředků u podnikové sféry,

- úpravou zdanění příjmů z mezd nad 10 000,- Kčs měsíčně.

2. 4. Ostatní příjmy

2. 4. 1. Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací dosáhly částky 10,5 mld. Kčs, tj, o 3,1 mld. Kčs více než v roce 1991. Rozpočet byl překročen o 0,2 mld. Kčs i přes výpadek pojistného ve výši 1,1 mld. Kčs.

2. 4. 2. Vlastní příjmy rozpočtových organizací činily 2,5 mld. Kčs a byly, proti rozpočtu o 1,6 mld. Kčs (o 56%) vyšší. V hospodaření rozpočtových organizací ústředního rozpočtu došlo k aktivizaci, vlastní příjmové základny využitím volných kapacit, poskytován i m rozšířených placených služeb, zvýšením podílu obyvatelstva na ekonomizaci úhrad za některé služby. To se projevilo zdvojnásobením jejich výnosu proti roku 1991. (Získané posílení zdrojů rozpočtu umožnilo dofinancování některých naléhavých provozních potřeb).

2. 4. 3. Ostatní a nahodilé příjmy státního rozpočtu dosáhly 4,6 mld. Kčs a vzrostly oproti roku 1991 o 1,3 mld. Kčs. Obsahují (mimo jiné, zanedbatelné položky) inkaso důlní renty (1,1 mld. Kčs) a převod prostředků z Fondu národního majetku (1, 2 mld. Kčs). Prostředky z FVM směřovaly prostřednictvím státního rozpočtu do místních rozpočtů.

2. 4. 4. Pokuty a penále

V růstu uhrazených pokut a penále do státního rozpočtu na téměř dvojnásobek skutečnosti rolu 1991 se promítá postupné zvyšování výkonu státní správy i správy státních příjmů v nově vznikajícím systému a jeho rozsahu.

3. Dotace z rozpočtu federace

Při sestavování státních rozpočtů pro rok 1992 bylo přihlédnuto k rozsahu potřeb jednotlivých republik a k požadavku zajištění přijatelné vzájemné relace mezi rozpočty České republiky a Slovenské republiky, proto bylo po politických jednáních představitelů vlád přistoupeno k dotaci z rozpočtu federace ve prospěch rozpočtu České republiky ve výši 3,3 mld. Kčs (tyto dotace do rozpočtu Slovenské republiky činily 1,7 mld. Kčs).

4. Správa státních příjmů

Změny v počtu daňových subjektů jednotlivých agend odrážejí ekonomickou aktivitu soukromého sektoru - důsledek privatizačních a restitučních procesů. Tím se podstatně zvyšují nároky na kvalitu a rozsah správy státních příjmů.

V roce 1992 provedlo 7,2 tis. pracovníků územních finančních orgánů 304 tis. kontrol plnění odvodových a daňových povinností vůči státnímu rozpočtu, což představuje cca dvojnásobek oproti roku 1991. Za porušení finanční discipliny bylo na základě kontrolní a revizní činnosti uloženo dodatečně odvést do státního rozpočtu 6,8 mld. Kčs, bylo vyměřeno penále v celkové výši 2,1 mld. Kčs a uloženo zvýšení daně z obratu ve výši 0,3 mld Kčs. V roce 1992 bylo z těchto titulů inkasováno do státního rozpočtu celkem 2,79 mld. Kčs (doměrky 1,89 mld. Kčs, penále 0,68 mld. Kčs a zvýšení daně z obratu 0,22 mld. Kčs).

Při správě státních příjmů vznikly nedoplatky z titulu platební nekázně plátců nebo insolventnosti:

- na odvodech a daních, které patřily do společných příjmů v roce 1992, činily 7,5 mld. Kčs (zejména u daně z obratu o 5,2 mld. Kčs) a vzrostly na 17,3 mld. Kčs,

- na odvodech a daních, které přímo směřovaly do českého rozpočtu činily 5,2 mld. Kčs (zejména u odvodu z objemu mezd 3,4 mld. Kčs) a vzrostly na 10,9 mld. Kčs.

Podíl nedoplatků na celkových daňových příjmech činil u federálních i českých odvodů a daní shodně 4%.

Inkaso daňových příjmů zahrnovalo přeplatky, které v podstatné míře spočívaly v chybném určení platby ze strany plátce, tzv. omylných platbách. Tyto přeplatky částečné kompenzují fiskální dopad nedoplatků a jejich část (neidentifikované platby) po objasnění jejich daňové příslušnosti sníží skutečný stav nedoplatků. U odvodů a daní s určením do společných příjmů vzrostly přeplatky o 3,6 mld. Kčs a u odvodů a daní České republiky o 1,8 mld. Kčs.

Pozornost věnovaná příjmové základně státního rozpočtu České republiky v dožívajícím nevyhovujícím daňovém systému (stavěném pro centrálně řízenou ekonomiku), který neodpovídal rozsáhlé transformaci vlastnických vztahů, přispěla k celkově dobrým výsledkům rozpočtového hospodaření.

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ 1992

1. Základní charakteristika výdajů veřejných rozpočtů v roce 1992

Celkové výdaje veřejných rozpočtů v roce 1992 činily 296,2 mld. Kčs. Oproti roku 1991 vzrostly o 31,1 mld. Kčs, tj. o 11,9%.

Základní struktura výdajů veřejných rozpočtů a jejich srovnání s rokem 1991 a upraveným rozpočtem 1992 jsou patrné z následující tabulky:

Z celkových výdajů soustavy veřejných rozpočtů činily 219,4 mld. Kčs výdaje na státní orgány a jim podřízené organizace a 76,8 mld. Kčs výdaje rozpočtů okresních úřadů a obcí. Procentní poměr výdajů ústředního a místních rozpočtů činil 74,1% ku 25,9%, zatímco v roce 1991 to bylo 66,2% ku 33,8%. Hlavní vliv na posun váhy ve prospěch rozpočtu republiky mělo financování zdravotnictví prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny s přesun veškerých mzdových výdajů školství do kapitoly resortního ministerstva.

Oproti roku 1991 se výrazně snížilo přerozdělení prostředků mezi státním rozpočtem a místními rozpočty, což se projevilo v poklesu dotace ze státního rozpočtu z 64,9 mld. Kčs na 33,7 ml d Kčs, tj. na 51,9%. Objem výdajů krytých vlastními příjmy územních rozpočtů naopak vzrostl z 24,5 mld. Kčs na 43,0 mld. Kčs, tj. o 75,5%.

Změny ve struktuře skupin výdajů veřejných rozpočtů dokládá následující tabulka:

I přes určitá dílčí zkreslení, zapříčiněná přesuny financování některých výdajů z republikové na federální úroveň a naopak mezi roky 1991 a 1992, jsou patrné základní meziroční změny v alokaci rozpočtových prostředků, ke kterým došlo v souladu se záměry rozpočtové politiky ve snižován angažovanosti v podnikatelském sektoru poklesly proti roku 1991 neinvestiční dotace podnikům, z toho v ústředně řízené sféře o 8,6 mld. Kčs, a u místně řízené o 3,9 mld. Kčs, resp. jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu se snížil o 5,2% (je však třeba vzít v úvahu, že v roce 1992 byly dotace na regulaci trhu v zemědělství poskytovány ze státního rozpočtu federace).

I když podíl výdajů na veřejné služby pro obyvatelstvo v nominálním vyjádření mírně klesl, reálně v podstatě zůstal stejný jako v roce 1991 (výdaje na politiku zaměstnanosti byly v roce 1992 financovány z federálního rozpočtu).

Výrazný růst zaznamenaly výdaje kapitálové povahy. Souvisí to především s růstem výdajů ekologického charakteru, které byly jednou z hlavních priorit rozpočtu roku 1992 a na které bylo v roce 1992 z ústředního rozpočtu vynaloženo 9,2 mld. Kčs, tj. o 22,6% více než v roce předchozím. Ekologické investice byly financovány i z prostředků Státního fondu životního prostředí ve výši 1,5 mld. Kčs a ze zdrojů místních rozpočtů. Těm byly nad rámec původně uvažovaných dotací poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu, ze kterých byly financovány akce v Severočeském a Severomoravském kraji, protiradonová opatření. Místní rozpočty financovaly ze svých zdrojů i další ekologické akce menšího rozsahu.

Zvýšení podílu ostatních výdajů souvisí mj. s rychlým růstem výdajů na bezpečnost, státní správu a justici.

2. Běžné výdaje do podnikatelské sféry

Podle působnosti ústředních orgánů činily ve schváleném (i upraveném rozpočtu) dotace pro organizace ministerstva hospodářství 1,49 mld. Kčs, ministerstva průmyslu a obchodu 1,48 mld. Kčs a ministerstva zemědělství 8,75 mld. Kčs, tj. celkem 11,72 mld. Kčs. Tyto dotace byly v průběhu roku za ČR celkem regulovány o 0,59 mld. Kčs na celoroční objem 11,13 mld. Kčs.

Objem neinvestičních dotací státního rozpočtu do podnikatelské sféry dosáhl v roce 1992 10,5:mld Kčs, což je o 1,2 mld. Kčs (o 10,1%) méně, ve srovnání s upraveným rozpočtem. Z těchto skutečně vynaložených prostředků čerpaly 2,3 mld. Kčs organizace ministerstva hospodářství, 1,1 mld. Kčs organizace ministerstva průmyslu a obchodu a 7,1 mld. Kčs organizace v působnosti ministerstva zemědělství.

Největší objem neinvestičních dotací do podnikatelské sféry směřoval do agrokomplexu a řadou rozpočtových opatření (zejména v k posílení rozpočtové rovnováhy) byl snížen na konečných 5,73 mld. Kčs. Prováděcí pokyny pro poskytováni dotací v APK ČR určovaly tyto finanční prostředky na podporu privatizace a restrukturalizace zemědělství a na podporu zemědělského výzkumu.

Nejvyšší objemy fin. prostředků byly poskytnuty soukromému sektoru přiznáním dotací ve výši 3,05 mld. Kčs, tj. cca 53% upraveného limitu dotací agrokomplexu. I přes krácení schváleného objemu dotací vykázalo skutečné čerpání dotací úsporu 0,31 mld. Kčs. O tuto částku bude v souladu s § 22 zákona ČNR č. 10/93 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 zvýšen limit neinvestičních dotací v APK schválený na rok 1993.

K podpoře nových forem podnikání zřídila vláda Českomoravskou záruční a rozvojovou banku jako specifickou instituci k realizaci státní podpory malého a středního podnikání. V roce 1992 pro její činnost uvolnila 0,9 mld. Kčs ze státních finančních aktiv jako trvalý zdroj garančního fondu a 1 mld. Kčs ze státního rozpočtu na úhradu části úroků z podnikatelských úvěrů.

V roce 1992 byla banka pověřena realizaci čtyř rozvojových programů:

Během roku byl vyhlášen program AESKULAP na podporu vzniku a rozvoje soukromých zdravotnických zařízení.

Účast podnikatelů na programech má výběrový charakter a hlavním kritériem poskytnutí podpory je rentabilita podnikatelského záměru (celkem 1,6 tis. žádostí, přijato bylo 0,92 tis.). Podnikatelé měli možnost získat státní podporu k úvěrům uzavřeným s peněžními ústavy, které mají sídlo na území české republiky (smlouvy o spolupráci s 30 komerčními peněžními ústavy).

Podpory podnikatelských subjektů se realizovaly formou záruk za úvěry, příspěvků na úhradu úroků a odklady splátek v prvním roce splácení úvěru, poskytované na smluvním základě. (439 záruk za bankovní úvěry v objemu 1,15 mld. Kčs, 920 příspěvků na úhradu úroků v celkové výši, 0,56 mld. Kčs a 39 návratných finančních výpomocí v částce 0,02 mld. Kčs).

Nejvíce podpor bylo poskytnuto projektům ze severní a jižní Moravy, nejméně podpor, ale také nejnižší zájem, byl u podnikatelů z jižních Čech.

Největší počet podpor (cca 35%) směřoval z odvětvového hlediska do oblasti průmyslové výroby (dřevozpracujícího a kovozpracujícího průmyslu), do obchodní činnosti (cca 22%) a do potravinářství (cca 13%).

3. Běžné výdaje do rozpočtové sféry

Objem výdajů neinvestiční povahy poskytovaných do sféry rozpočtových a příspěvkových organizací činil v roce 1992 227,5 mld. Kčs, tj. o 15,1% více než v roce 1991. Rozpočet republiky přitom pro tyto organizace vynaložil celkem 187,2 mld. Kčs, místní rozpočet pak 0,3 mld. Kčs.

Hlavními odvětvími rozpočtové sféry jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství a kultura. V těchto odvětvích mají naprosto dominantní podíl (přes 95%) výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo (skupina 4 rozpočtové skladby). Na tyto výdaje bylo v roce 1992 ze státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí celkem vynaloženo 170,05 mld. Kčs neinvestičních výdajů. Upravený rozpočet výdajů na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo za veřejné rozpočty byl plněn na 100,8%. Absolutní výše přírůstku 17,48 mld. Kčs proti roku 1991 znamená za rok 1992 nárůst skutečných výdajů o 11,4%.

Z celkových výdajů na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo z ústředního rozpočtu v rozsahu 162, 81 mld. Kčs čerpala tato odvětví v roce 1992 92,9% (v roce 1991 83,7%). V meziročním porovnání tak došlo ve výdajích ústředního rozpočtu k růstu o 42,85 mld. Kčs tj. o 39,5%. Část tohoto zvýšení byla způsobena přesunem financování výdajů na zdravotnictví prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny z místních rozpočtů na ústřední rozpočet.

V průběhu roku byly v rozpočtech provedeny úpravy, které vyplynuly z řešení naléhavých problémů ve financování potřeb těchto odvětví. Zvýšení výdajů si vyžádala nezbytnost kompenzace sociálních dopadů vyvolaných přechodem na tržní ekonomiku (tj. realizace zákona o platech a odměnách v rozpočtových a příspěvkových organizacích, valorizace důchodů, dávek sociálního zabezpečení apod.).

Novým rysem hospodaření těchto odvětví byla aktivizace možností vlastní příjmové základny využitím volných kapacit, poskytováním rozšířených placených služeb, zvýšením podílu obyvatelstva na ekonomizaci úhrad za některé služby (zvýšení kolejného na vysokých školách, úhrad za ubytování v domovech mládeže, za stravování ve školních jídelnách a ve vysokoškolských menzách, příjmy z nájemného vybírané v ubytovnách, za pronájmy tělocvičen, odborných učeben a ostatních prostor v době mimo výuku, za publikační činnost, poplatky za celoživotní vzdělávání občanů, poplatky vybírané za podání přihlášky ke studiu na vysokých školách apod.). Takto získané posílení zdrojů rozpočtu umožnilo zvýšit krytí některých naléhavých provozních potřeb, které nebyly plně pokryty státním rozpočtem (restituční nároky, zvýšené nájemné, řešení majetkoprávních vztahů, na údržbu a opravy školských objektů, kompenzační opatření v ekologicky postižených pánevních oblastech - školy v přírodě, bezplatné přesnídávky apod.).

V rozpočtech se reagovalo na postupující procesy deregulace cen a zvýšení maximálních cen (tj. zvýšení cen paliv a energií, služeb a nájemného z nebytových prostor, potravin, léků, pohonných hmot), výdajů spojených s řešením vývoje nezaměstnanosti a rekvalifikacemi atd. Část zvýšení mzdových výdajů byla kryta úsporami ostatních neinvestičních výdajů.

Vzhledem k meziročním metodickým přesunům financování některých aktivit z rozpočtu republiky do rozpočtů obcí a okresních úřadů a naopak je meziroční porovnání jednotlivých druhů výdajů zvlášť za ústřední rozpočet a místní rozpočty nepřesné, zejména pak v oblasti běžných výdajů na školství, zdravotnictví, kulturu apod. U výdajových druhů, kde k takovémuto zkreslení mohlo dojít, sumarizujeme vývoj jednotlivých výdajových položek do souhrnných hodnot za veřejné rozpočty jako celek.