Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení kolegové z vlády, dámy a pánové! Myslím si, vážená paní poslankyně, že interpelujete mě, nikoliv petiční výbor ze Žďáru, takže prohlášení petičního výboru, protože ten není interpelován a ani nemůže být interpelován, já zde nyní číst nebudu.

Já si myslím, vážená paní poslankyně, že víte, jak dopadlo těch dvacet šest případů, které jste mi v loňském roce předala k přešetření. Bylo jich pouze 26. Patnáct případů z těch, které jste mi předala, bylo v rámci přezkumného soudního řízení uzavřeno. Ve 14 případech byl potvrzen posudek lékařů Okresních správ sociálního zabezpečení. V jednom případě byl na základě znaleckého posudku výrok změněn. Ve 3 případech není řízení u Krajského soudu ještě skončeno. V 6 případech občané nevyužili možnosti podat opravný prostředek, ale po přešetření lékaři odboru posudkové služby sociálního zabezpečení Ministerstva práce a sociálních věcí byl zjištěn správný postup prvoinstančních lékařů v souladu s platnými právními předpisy a posudkovými hledisky.

Jsou důležité dva případy, které jste mi předala, paní poslankyně, pro ty, kteří vám své případy svěřili, protože při přezkoumání těchto dvou případů došlo v jednom případě k oduznání částečné invalidity (tato částečná invalidita neplatí dále pro tohoto člověka, který vám svěřil svůj případ) a jedna plná invalidita byla změněna na částečnou. Tím, že jste dala přezkoumat tyto dva případy, došlo z pohledu posuzovaných osob ke zhoršení jejich postavení. Možná, že další, kteří se vám svěří se svými případy, by možná toto také měli mít na paměti.

Paní poslankyně, my se už zhruba půl druhého roku takto při interpelacích dohadujeme o činnosti posudkové služby v České republice. Vy vybízíte občany na území celé České republiky, aby se přidali k petentům ze Žďáru nad Sázavou, aby zpochybňovali výsledky posudkové služby. Já bych chtěl říci, že v loňském roce bylo posouzeno posudkovou službou 330 241 případů, což je o 92 458 případů více než v roce 1994. Pouze ve 14 024 případech, což je 4,2% všech posuzovaných případů, došlo k odvolání. To svědčí jednoznačně o růstu kvality posudkové služby a o tom, že v těch statisících případů (kromě těch zmíněných necelých 15 000) bylo rozhodnuto tak, že posuzované osoby byly spokojeny.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně se hlásí s doplňujícím dotazem.

Poslankyně Hana Orgoníková: Pane ministře, mýlíte se. Použiji slova, která používá rád pan premiér. Nedivím se tomu, že vlastně těm lidem byl odebrán částečný či plný invalidní důchod, ale musím říci, že přezkumy nedělám. To je věc posudkové služby a je tam vzájemná propojenost. Když lidé přijdou k soudu, tak vlastně proti nim stojí zástupce České správy sociálního zabezpečení, a ten vychází neustále z posudku, který vydal posudkový lékař. Dokonce jsou tito lidé dotazováni, zda jsou zapojeni do petiční aktivity. Pokud nechcete přečíst prohlášení petičního výboru ze Žďáru nad Sázavou, jen velice krátce: Marcela Jochová, ročník 1964, těžce nesla, že jí byl odebrán plný invalidní důchod. Dne 17. 1. náhle umírá v ordinaci praktického lékaře, 4 dny po jejím propuštění z delší hospitalizace na plicní klinice. Pokud nebude utvořena nezávislá komise, nemůže být kauza Žďár objektivně uzavřena. O nezávislou komisi jsem vás žádala.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Přeje si pan ministr reagovat? Ano. Slovo má pan ministr Vodička.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Chtěl bych možná upřesnit tvrzení paní poslankyně o tom, že u soudu stojí proti sobě posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí a ten, který se odvolává k soudu, aby se domohl práva nebo aby se domohl vyřešení svého případu soudní cestou. Nikoliv. Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí je hodnocen soudem jako každý jiný důkaz, to znamená, že soud si může vyžádat celou řadu dalších důkazů, dalších materiálů od jiných osob než jen posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, a dokonce mu to občanský soudní řád umožňuje. I posudek naprosto nezávislého experta může být soudem vyžádán při rozhodování v případech, kdy se soudí lidé, kteří nejsou ztotožněni s rozhodnutím posudkové služby.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Zdeněk Trojan se dostaví k řečništi a bude interpelovat pana ministra Jana Stráského ve věci jmenování ředitelů zdravotnických zařízení. Připraví se pan kolega Petr Koháček.

Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený pane ministře, v čele řady nemocnic a jiných zdravotnických zařízení, která jsou v působnosti Ministerstva zdravotnictví, stojí ředitelé, kteří byli do funkce jmenováni bez konkurzního či výběrového řízení, jehož uskutečnění je pro tyto případy upraveno zákonem č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a vyhláškou č. 247/1993 Sb., kterou vydal váš předchůdce v ministerském křesle pan MUDr. Rubáš.

Při vašem nástupu do funkce ministra zdravotnictví bylo možné od vás očekávat, že tuto situaci změníte a že jako osoba považovaná za typ kladoucí důraz na manažerský přístup k řízení se vyrovnáte s problémem kvality vedoucích pracovníků ve zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

Dílčí zkušenosti, které jsem v této oblasti v minulém roce nabyl, mne přesvědčily, že v řadě případů to s kvalitou osob na těchto místech dobré není. Domnívám se, že na této situaci má svůj podíl i zmíněné nedodržení zákonného postupu při jmenování těchto ředitelů. Bezesporu je to jedna z příčin současného stavu v našem zdravotnictví, i když nikoliv jediná.

Pane ministře, ptám se vás, zda nedodržování zákona a vyhlášky o výběrovém řízení při obsazování funkcí ve státních zdravotnických zařízeních považujete za správné a protože věřím, že odpovíte, že nikoliv, ptám se vás, kdy a jak budete tuto situaci řešit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr zdravotnictví Jan Stráský se ujme slova.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená sněmovno, pane poslanče, musím říci, že nemám přesnou statistiku, kolik ředitelů bylo jmenováno bez výběrového řízení. Vím, že mezi nimi je i ředitelka největší nemocnice, kterou vůbec máme, nemocnice s 5 000 zaměstnanci, tedy Všeobecné fakultní nemocnice.

Mohu uvést jako fakt, že jen v uplynulé části letošního roku jsem vypsal 10 výběrových řízení, že problém je s výběrem i s formulací výběru, právě proto, že v sektoru zdravotnictví není příliš mnoho manažerů, kteří by v sobě spojovali zkušenosti řídící se zkušeností v daném oboru. Skutečně s vámi souhlasím (a mohu uvádět i další čísla o loňském roce), že je třeba ve všech případech dodržovat obsazování míst výběrovým řízením. Na příkladu, který uvádím, chci ilustrovat situaci, která občas nastane. Slibuji vám, že vám dodám informace, kolik takových případů ve zdravotnictví je, neboť jsem představitelem zakladatele 176 organizací.

Jsou případy, kdy je nutno jmenovat ředitele velmi rychle. Je to tento případ, o kterém mluvím, případ té největší nemocnice. Tento případ je zároveň v současné době komplikován tím, že v něm probíhá kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. Jsem pevně rozhodnut, jakmile tato kontrola skončí, vypsat výběrové řízení.

Neuváděl jste počet případů, kolik jich je, ale já jsem otázce rozuměl tak, že mám tento počet případů zjistit a já vám o něm osobně podám zprávu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Přeje si pan poslanec Zdeněk Trojan doplňující dotaz? Ano, je tomu tak.

Poslanec Zdeněk Trojan: Pane ministře, já myslím, že tu kauzu, o které jste se tady zmiňoval, jistě otevřeme na příštím plenárním zasedání, protože předpokládám stejně jako vy, že NKÚ určité závěry do té doby vystaví. Nicméně jsem od vás nechtěl čísla a počty případů, kde ředitel nebyl jmenován na základě výběrového či konkurzního řízení, ale chtěl jsem vědět, kdy a jak vy tuto problematiku budete řešit. Odpověděl jste mi, že ji řešíte. Jsem s tím spokojen. Chtěl bych jen poznamenat, že ta největší nemocnice, o které jste tady hovořil, a její ředitelka, která byla jmenována bez výběrového řízení, je kauza, která se táhne už více než rok a pan ministr Rubáš, váš předchůdce, na kterého bezpochyby musíte navazovat, mi slíbil, že konkurzní řízení vyhlásí hned po prázdninách. Mezitím byl odvolán.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr si nepřeje reagovat. K mikrofonu přistoupí pan kolega Petr Koháček, který bude interpelovat pana ministra Vladimíra Budinského ve věci rozvoje dálniční sítě. Připraví se pan poslanec Valach.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, včera jsme schválili dvě smlouvy se Spolkovou republikou Německo o vybudování dvou hraničních dálničních mostů mezi oběma našimi zeměmi. Jedna z nich se týkala dálničního hraničního mostu v oblasti Rozvadova. Pokud vím, podle původních předpokladů se vycházelo z toho, že napojení na tento hraniční most z české strany, to znamená dokončení dálnice v oblasti Plzně, z Plzně do Rozvadova a na druhé straně z Norimberka k našim hranicím bude dokončeno zhruba do konce roku 1997. V uplynulých dnech jsem se dozvěděl, že německá strana tento termín do jisté míry zpochybnila a že ani z naší strany pravděpodobně nebude v tomto termínu dokončen obchvat z Plzně.

Zároveň bych se vás chtěl zeptat, kdy by mohla být tato dálnice, která podle mého názoru má obrovský význam pro naší zemi i tím, že nás spojí nejen s SRN, ale s dálniční sítí celé západní Evropy, v plném provozu.

Druhá moje otázka se vztahuje k dálničnímu propojení sever-jih, kde vím, že jsou stále ještě otevřené problémy, jako napojení na severní straně s Polskou republikou, na jižní straně s Rakouskou republikou a zajímalo by mě, v jakém stavu jsou tato jednání nyní a kdy bude moci naše republika přistoupit k definitivnímu řešení našeho vlastního napojení na této trase sever-jih.

Protože považuji dálnice za velmi důležité, věřím, že tato otázka zajímá i ostatní. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr Vladimír Budinský.

Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, v roce 1995, na konci minulého roku, bylo časově i finančně aktualizováno usnesení vlády č. 631/93 a vláda vyslovila souhlas s tempem výstavby dálnic a čtyřpruhových silnic a silnic pro motorová vozidla v roce 1996.V letošním roce a v dalších letech bude výstavba zaměřena především na zabezpečování základních priorit, které byly vládou definovány, a to je dokončení tahu D5 - Praha - Plzeň - Rozvadov, dálnice DB - Praha - Ústí nad Labem - hranice SRN, okruh kolem Prahy a zejména kapacitní napojení Ostravy.

Chtěl bych vám ukázat sčítání intenzity dopravní zátěže, které bylo dokončeno na konci minulého roku, ze kterého myslím i na dálku vidíte, že právě priority české vlády přesně odpovídají intenzitám dopravní zátěže, že skutečně směrem na západ jsou směry mimořádně zatížené, stejně jako okruh kolem Prahy a severojižní spojení s Ostravou.

K vašim konkrétním otázkám. Směrem na západ bude propojení dálnice D5 a A6 uskutečněno do konce roku 1997. Současně bude dáno do provozu kapacitní společné celniště na naší straně. V témže termínu vybuduje SRN část dálnice A6 v délce asi 9 km od obce Lohma do Waidhausu k státní hranici a včetně hraničního mostu. Plné propojení A6 z Lohmy do Ambergu předpokládáme, že německá strana zrealizuje kolem roku 2000. Obchvat Plzně dálnicí D5 je zpožděn a nebude ve stejném termínu, tedy v roce 1997, zprovozněn. Jeho stavbu chceme zahájit v letošním roce a vše se váže na definitivní vyjádření k získání stavebního povolení, investorskou přípravu a očekáváme, že ve druhé polovině letošního roku by mohla být stavba po etapách zahájena zejména od mostů. Do provozu potom by kolem roku 2000 měl být dán obchvat kolem Plzně a tedy kolem roku 2000 můžeme očekávat plné kapacitní spojení České republiky se sítí evropských dálnic.

Pokud se týče dálničního propojení sever-jih, severojižní spojení předpokládáme v ČR zkapacitněním současné komunikace l/3 směrem na České Budějovice a propojení s dálnicí DB do SRN. Směrem na severovýchod lze variantně použít dálnice D11, která povede směrem do Polska. Ovšem hlavním severojižním tahem, který bude součástí evropské dálniční magistrály, je dálnice D47, která povede z Ostravy směrem na jih.

Pokud jde o Rakousko, jednáme s rakouskou stranou. Chci se setkat s nově designovaným ministrem dopravy Rakouska, stejně jako s nově designovaným ministrem dopravy Polska. Rakouská strana podle našich informací připravuje rekonstrukci spolkové silnice 8125, která tvoří spojnici mezi rakouskou dálnicí A7 končící v oblasti města Linz a s připravovanou českou zkapacitněnou komunikací 1/3. Po dokončení rekonstrukce bude možno zařadit tyto silnice - B125 a zkapacitněný tah 1/3 - do čtyřpruhových komunikací se středním dělícím pruhem, kde nebudou úrovňové křižovatky. To znamená křížení bude mimoúrovňové. Definitivní termíny dosud nejsou dojednány a nelze počítat s tím, že by ten jižní směr byl hotov před rokem 2000.

Pokud jde o Polsko, jednáme s ním o propojení tahu silnice D11 a návazných komunikací, ale protože zatím na polské straně nejsou dokončena posuzování vlivu na životní prostředí, není definitivní propojení, definitivní hraniční spojení dojednáno.

Druhé severojižní spojení, které je připravováno na území Moravy, využívá stávající dálnice D1 směrem na sever a za Vyškovem počítáme s protažením dálnice D1 do oblasti Kroměříže a odtud se napojí dálnice D47 směrem na Ostravu a Polsko. Jak jsem už řekl, tento tah je součástí transevropské magistrály sever-jih. O tomto tahu bylo také jednáno na nedávné schůzce českého a polského premiéra.

Než však definitivní dálniční spojení vznikne, bude prioritou české vlády dočasně v trase evropského koridoru vést kapacitní spojení na čtyřpruhových silnicích charakteru R a D mezi Českým Těšínem, Olomoucí, Brnem a dále směrem na jih pokračovat po zkapacitněné komunikaci 1/52 z Brna do Pohořelic ve směru na Vídeň. Toto dálniční propojení po R komunikacích by mělo být hotovo před rokem 2 000 a mělo by být k dispozici motoristům.

V případě hraničního přechodu mezi dálnicí D47 a polskou dálnicí A1 je toto křížení nebo spojení hraniční s polskou stranou předjednáno. Polský ministr dopravy a mořského hospodářství lokalizaci dálničního hraničního přechodu v prostoru Věřňovice - Gorzycki potvrdil s tím, že je nutno na polské straně ještě definitivně posoudit vliv stavby dálnice na životní prostředí.

Mezistátní smlouva obdobná těm smlouvám, které jsme včera projednávali, je připravována a po dokončení onoho procesu posuzování vlivu na životní prostředí bude podepsána.

Na dálničním tahu D 8 Praha - Ústí nad Labem - státní hranice už jsou některé úseky v provozu, je definován hraniční bod a také pracujeme na přípravě smlouvy o hraničním propojení. Věřím, že jsem vyčerpal jak čas, tak podstatu otázky a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Přeje si pan kolega Koháček vystoupit? Není tomu tak. Ani další řečník si nepřeje vystoupit. Na řadě ji pan kolega Rudolf Opatřil, který bude interpelovat pana ministra Vladimíra Budinského ve věci vedení dálnice D 47.

Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane ministře, shodou okolností navazuji na kolegu Koháčka a jsem v podstatě velice rád, že se může Parlament věnovat v tak intenzívní době důležité záležitosti pro Českou republiku, jako je dálniční síť. Já bych požádal pana ministra, aby zkonkretizoval záležitost kolem vedení dálnice D47, která má pro českou i polskou stranu klíčový význam a velké aglomerace - ať už na naší straně nebo na straně polské - to rozhodně potřebují. Jsem rád, že zde padlo, že půjde o přechod v Bohumíně a ne v Těšíně, jak se o tom uvažovalo.

Vážený pane ministře, domnívám se, že by bylo vhodné, aby se spolu s polskou stranou připravila a Parlamentem schválila dohoda, kde bude jednoznačně stanoveno, že hraniční přechod bude z české strany v Bohumíně - Věřňovicích a na polské straně to budou Gorzycki. Důvod je prostý. Bohumín jako město, které leží na hranici, potřebuje schválit územní plán a tím, že není jednoznačně stanovena tato liniová stavba, je pro město velice obtížné rozhodovat, co bude dělat dále. Množství variant, které na toto téma již existuje, je spíš znervózňujícím faktorem pro obyvatele, než jakýmsi vodítkem pro ministerstvo nebo i pro stavitele dálnic. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Opatřilovi. Prosím pana ministra Budinského, aby se ujal slova.

Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, protože - jak jsem v minulé interpelaci zmínil - dálnice D47 je prioritou české vlády, chtěl bych se podrobněji k této dálnici vyjádřit.

Ve smyslu usnesení vlády 631/1993 připravujeme intenzivně výstavbu dálnice D47 v trase Chropyně - přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Bílovec - Ostrava - Věřňovice státní hranice. V současné době probíhá v celé délce připravované dálnice proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí podle zákona 244/1992. Proto není dosud známa definitivní detailní trasa této dálnice.

Z hlediska fáze posuzování vlivu na životní prostředí lze dálnici D47 rozdělit na dva úseky. V úseku Bílovec - Velké Albrechtice - Ostrava - Věřňovice - státní hranice je proces posuzování vlivu na životní prostředí na samém vrcholu. V termínu do 5. dubna letošního roku má být Ministerstvu životního prostředí odevzdán posudek ve smyslu § 9 tohoto zákona. Po té bude následovat jeho veřejné projednání a vydání stanoviska k variantám tras v tomto úseku Ministerstvem životního prostředí. Toto stanovisko je nezbytným podkladem pro územní rozhodnutí, tj. definitivní umístění stavby v území.

V uvedeném úseku se předpokládá vedení trasy od Bílovce ve dvou variantách. Ta první varianta je severně Bravantic a severně Klimkovic, ta druhá varianta je jižně Bravantic a průchodem mezi Klimkovicemi a Polankou. Přičemž jako reálnější se jeví varianta jedna severně Bravantic, severně Klimkovic.

Dále je vedení invariantní, tzn. tam je jediná varianta, a to východně od nádraží Ostrava - Svinov, jihovýchodně Hošťálkovic, mezi Petřkovicemi a Přívozem, mezi Koblovem a Hrušovem, směrem k Antošovicím a dále mezi Starým a Novým Bohumínem, jižně Šunychlu na připravovaný hraniční přechod ve Veřňovicích. Tento hraniční přechod je s polskou stranou předjednán, jak jsem již řekl dříve, polský ministr potvrdil lokalizaci s tím, že na polské straně je ještě nutné provést posouzení vlivu stavby dálnice na životní prostředí.

Mezistátní smlouva o napojení dálnic D47 a polské A1 bude připravována po dokončení procesu posuzování vlivu na životní prostředí na obou stranách hranice.Ve zbývajícím úseku dálnice D47 Chropyně - Bílovec je provedeno zatím krajinářské vyhodnocení zájmového území a vyhledávací studie vedení dálnice D47. Tyto materiály byly předloženy také Ministerstvu životního prostředí k posouzení podle zákona 244/1992 Sb. Jeho výsledkem má být stanovení koridorů, ve kterých je možné z hlediska minimalizace negativních vlivů stavby na životní prostředí rozvinout varianty tras dálnice.

O přesném vedení trasy dálnice D47 v tomto úseku se zatím nedá hovořit. Výjimkou je území okresu Kroměříž, které je zahrnuto v územním plánu velkého územního celku zlínské aglomerace, schváleného vládou České republiky. V tomto územním plánu je zakreslena trasa dálnice D1, na kterou v oblasti Chropyně dálnice D47 navazuje. V dalším průběhu prochází dálnice D47 oblastí Přerova. Zde je v územním plánu zakreslena západním obchvatem. Dále prochází ve všech navržených alternativách vyhledávací studie severně Lipníka nad Bečvou. Zde bude křižovatka s rychlostní komunikací R35, a pokračuje prostorem severně Hranic na Moravě, Moravskou bránou a dále v alternativách po levém břehu řeky Odry, severně Studénky a v prostoru Bílovce se napojuje na dříve popisovaný úsek.

Jak vidíte, příprava dálnice D47 intenzivně pokračuje. Očekáváme, že stavba těch prvních úseků Ostrava - Rudná, Ostrava - Koblov by mohla začít v příštím volebním období, a Ostrava - Koblov - Bohumín také na konci příštího volebního období. S tím, že by krátce po začátku následujícího volebního období mohly být tyto úseky dokončeny.

Jak jsem již řekl, čtyřpruhové napojení Ostravy bude před dokončením celé dálnice D47 a dostavby dálnice D1 vedeno po dokončení rychlostních silnic R48, R35 a R46 s napojením na D1. Toto spojení je prioritou vlády České republiky a bude zprovozněno do roku 2 000.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Opatřil se hlásí o slovo.

Poslanec Rudolf Opatřil: Chtěl bych poděkovat panu ministrovi. Jeho slova mnohé osvětlila. Snad jenom závěrem bych ho požádal, zdali by jeho vystoupení nemohlo být dáno písemně na vědomí některým dotčeným orgánům, kterých se to týká. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jako další se ujme slova pan poslanec Oldřich Vrcha, který chce interpelovat pana ministra Jindřicha Vodičku ve věci pojišťoven České republiky. Připraví se paní poslankyně Orgoníková. Omlouvám se, paní poslankyně Orgoníková už zřejmě ze zákona nebude mít šanci. Nicméně je na řadě.

Prosím pane kolego.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane ministře, v poslední době dochází stále více k sociálním nejistotám občanů v naší zemi, kteří pobírají částečný či plný invalidní důchod. Zdravotní pojišťovny s ohledem na nedostatek finančních prostředků na léky a zdravotní potřeby pro tyto naše invalidní spoluobčany se snaží prostřednictvím posudkových komisí odnímat invalidní důchody, a to tak, že invalidní důchodci s plným invalidním důchodem jsou přeřazováni na částečný invalidní důchod a občanům, kteří pobírají částečný invalidní důchod, jsou tyto důchody odnímány.

Finanční prostředky, které pojišťovny pobírají na úhradu léčiv, prakticky využily tyto pojišťovny na reprezentaci svých budov a pracovišť, místo na úhradu zdravotní péče. Jelikož váš resort se týká právě sociálních věcí, žádám vás, pane ministře, tímto, abyste problém, který jsem zde nastínil, přestože plně nesouvisí s resortem, který spravujete, pomohl vyřešit. Interpelaci jsem určil právě vám, neboť na Ministerstvu zdravotnictví se páni ministři mění - lidově řečeno - jako ponožky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička se ujme slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení kolegové z vlády, dámy a pánové, vážený pane poslanče, děkuji vám za důvěru, že interpelaci týkající se problematiky, do které skutečně neumím a nemohu zasáhnout, jste určil právě mně. Už si na to zvykám čtvrtým rokem, že spoustu problémů, které se mě skutečně nedotýkají nebo kompetenčně nepatří do mého resortu, musím řešit nebo se snažím řešit, oslovovat kolegy, abychom nalezli společná řešení. Nakonec ve svých důsledcích jakékoliv opatření, jakékoliv rozhodnutí dopadá na resort, který řídím.

Zmínil jste se o tom, že zdravotní pojišťovny vynakládají velké částky na zřizování a zařizování reprezentačních budov a na nákup vybavení těchto budov, na počítače atd. Pane poslanče, vy také určitě jistě dobře víte, že pojistné plány těchto pojišťoven jediný, kdo je oprávněn změnit nebo do nich zasáhnout, je parlament. Nikdo jiný neschvaluje pojistné plány jednotlivých zdravotních oborových pojišťoven než právě parlament a ten určil limit pro tyto oborové zdravotní pojišťovny 7%, to znamená, že 7% výdajů, které mají tyto pojišťovny, mohou používat pouze na financování svého provozu, všechny ostatní finanční zdroje, které mají k dispozici, musí směrovat do zdravotnictví.

Zmiňujete se ještě o jednom - že právě nedostatek finančních zdrojů vede posudkovou službu v České republice k tomu, že dochází k odnímání invalidních důchodů, ke změnám plných invalidních důchodů na částečné invalidní důchody, či k rušení částečných invalidních důchodů. Chtěl bych říci, že pokud dochází k této překvalifikaci důchodů, pak je to pouze s ohledem na současný zdravotní stav osob, které se posuzují. Není to motivováno ničím jiným. Naopak vývoj například invalidizace v České republice by mohl být trochu varující. Trend je tedy spíš opačný a pokud dochází k přehodnocení typu důchodu, je to jedině z důvodu změny zdravotního stavu. I nový zákon o důchodovém pojištění, do kterého se tehdy navrhoval věk pro odchod do důchodu pro pana premiéra a pro mě 99 let, kdy bychom s panem premiérem získali nárok na starobní důchod, tento návrh neprošel. Byla by to taky určitá rarita. Tento důchodový zákon zachovává celou řadu nároků vyplývajících z invalidity pro určité skupiny obyvatelstva, aniž by se zdravotní stav u těchto skupin obyvatelstva přezkoumával.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přeje si pan poslanec položit doplňující dotaz? Není tomu tak.

Dámy a pánové, konstatuji, že jsme tím dokončili projednávání bodu Ústní interpelace na členy vlády České republiky.

Dovolte mi, abych vám oznámil, že zítra budeme pokračovat v 9.00 hodin, a to hlasováním o přerušeném bodu Vládní návrh zákona o provozování soukromých bezpečnostních služeb. Žádal bych tedy předsedy klubů, aby se pokusili zajistit, aby zde poslanci byli v 9.00 hodin, abychom skutečně mohli začít.

Dále budeme pokračovat - předpokládám zhruba kolem desáté hodiny - zprávou ministra zdravotnictví o stavu v resortu zdravotnictví, příčinách současné situace a způsobech jejího řešení.

Přeji vám příjemný večer a těším se s vámi zítra na shledanou.

(Schůze přerušena v 18.28 hodin.)