Středa 13. března 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Šumanovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Oldřich Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy a pánové, nebojte se, k zákonu už ani slovo. Skutečně faktická poznámka, my bychom jinak už všechny vyhnali odsud těmito našimi odbornými problémy.

Faktická poznámka - tady začal vznikat na základě jednoho § 59 odst. 3 jednacího řádu dojem, že poslanec se nesmí obracet přímo na ministra a že ministr se nesmí obracet přímo na poslance. Tak to není. Vztah mezi těmito dvěma ústavními mocemi je zde volný, otevřený a abych navázal na literární kontinuitu kolegy Fejfara, když tady takto budeme na sebe řvát jako Viktorky, tak to je zcela v pořádku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kužílkovi za první část jeho vystoupení. Druhou nebudu komentovat.

Nyní přistupujeme k hlasování o věcech, které zazněly. Pan poslanec Fejfar navrhl, aby návrh byl vrácen k přepracování navrhovateli.

Dámy a pánové, já vás v tuto chvíli odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.

V hlasování č. 87 se ptám, kdo souhlasí s názorem poslance Tomáše Fejfara, aby tento návrh byl vrácen navrhovatelům k přepracování. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Pro 59, proti 57. Návrh byl přijat.

Tím končí projednávání tohoto bodu. V tuto chvíli návrh na zkrácení lhůty pro projednávání je bezpředmětný.

Dámy a pánové, prosím o klid. Ti, kteří mají pocit, že si chtějí něco vyřídit s kolegou nebo kolegyní, ať to učiní, ale pokud možno mimo sněmovní síň. Pokud se obracím na poslance, prosím aparát, aby rovněž respektoval moje upozornění.

Dalším bodem programu je

27.

Návrh poslance Jana Vraného na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon c. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 2045) - první čtení

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2045 a stanovisko vlády jako sněmovní tisk 2045/l. Prosím pana poslance Jana Vraného, aby jako navrhovatel tento návrh odůvodnil.

Poslanec Jan Vraný: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, mé vystoupení bude pravděpodobně velice krátké, protože se jedná o velmi jednoduché doplnění zákona č. 58/1995. Příslušným ustanovením jsme v prvním pololetí loňského roku schválili prakticky omezení pro Českou exportní banku, aby vstupovala do riskantních nebo spekulativních obchodů, ale zároveň s tímto ustanovením jsme jí zamezili vstup do významné speciální světové bankovní instituce. Členství v této instituci je podmíněno vlastnictvím členského podílu, který se musí zakoupit a ono citované ustanovení vstup do této instituce znemožňuje.

Drobným doplněním, které je - jak už jsem se zmínil - pro Českou exportní banku prakticky nezbytné, umožníme vstup právě do této světové bankovní instituce.

Velice bych se přimlouval, aby sněmovna tuto drobnou novelu přijala a žádám, aby lhůta pro projednání ve výboru byla zkrácena co nejvíce.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Vranému. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Richarda Mandelíka. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, doporučuji jako zpravodaj, aby byl tento návrh zákona propuštěn do druhého čtení, a to přesně v té podobě, jak to navrhovatel předložil. Zároveň si dovoluji navrhnout, aby lhůta pro projednávání tohoto zákona ve druhém čtení byla zkrácena na 40 dnů.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, takže obecnou rozpravu končím. Nemohly zaznít ani návrhy na vrácení či zamítnutí, takže se budeme věnovat přijetí usnesení, kterým se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna přikázala pro prvé čtení předložený návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.

Žádné další návrhy nezazněly, takže v hlasování č. 88 rozhodneme o tom, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem 73 pro, nikdo proti.

Pan poslanec Mandelík navrhl, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání na 40 dnů. Rozhodneme o tom v hlasování č. 89, které jsem právě zahájil. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Pro 62, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Janu Vranému a panu poslanci Richardu Mandelíkovi.

Můžeme přistoupit k projednávání bodu, který nese název

28.

Návrh poslance Jiřího Payna na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky ve znění zákona c. 272/1993 Sb. a zákona č. 140/1995 Sb. (sněmovní tisk 2053) - první čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jak sněmovní tisk 2053/l. Prosím, aby pan poslanec Jiří Payne tento svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, v době, kdy došlo k rozdělení Československa, přijala ČNR zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Protože jedním z atributů státu je mimo jiné také to, že má své vlastní občany, bylo nutné velmi rychle zjistit, kteří občané bývalé federace budou nadále občany kterého z nástupnických států. Proto zákon o občanství měl ve své době transformační povahu. Umožňoval transformovat federální občanství na státní občanství České republiky. Za východisko bylo vzato občanství České republiky tak jak již existovalo v rámci federální legislativy. Zároveň byla za zvýhodněných podmínek umožněna po přechodnou dobu změna občanství, a to jak směrem k získání českého občanství, tak směrem k pozbytí občanství prohlášením a případné žádosti o občanství jiného státu.

Druhou funkcí zákona, který jsme schválili, bylo, abychom zabezpečili rutinní agendu související s případy, kdy dochází k nabývání a pozbývání občanství. Jsou to případy, které nesouvisely s rozdělením státu.

Zatímco první funkce zákona měla přechodný charakter, druhá funkce má trvalý charakter.

Na základě zmíněného zákona získalo české občanství dosud asi 380 tisíc osob.

Návrh zákona, kterým navrhuji, aby se změnil tento zákon č. 40/1993, směřuje k řešení dvou věcných okruhů:

1) Cílem této novelizace je zrušení možnosti vzdát se občanství prohlášením. Patrně si vybavíte situaci, kdy se teprve utvářely sousedské vztahy se Slovenskou republikou a kdy nebylo zřejmé, zda případně nebudou občanům České republiky činěny obstrukce při úsilí o získání občanství Slovenské republiky a tehdy jsme se rozhodli do zákona vtělit možnost vzdát se občanství prohlášením. Tyto důvody dnes již pominuly. Dnes se ukazuje, že tento velmi benevolentní přístup k možnosti vzdát se občanství by se za jistých okolností mohl dostat do případného rozporu s mezinárodním trendem, který směřuje k tomu, aby nevznikali kosmopolité, bezdomovci a lidé bez občanství.

Na tomto místě považuji za nutné zdůraznit, že kritika, podle níž rozdělením státu byly postaveny desetitisíce osob, údajně desetitisíce osob, žijících na území České republiky do postavení bez občanství, je naprosto neoprávněná kritika. Z povahy konstrukce federálního zákona o občanství vyplývá, že takové případy byly vyloučeny. Ponechávám stranou nepatrnou skupinu těch, kteří nikdy nežili na území Československa. Ještě jednou opakuji, že tato kritika, že zůstaly desetitisíce občanů bez občanství, je naprosto mylná.

Naopak ale připomínky, které poukazovaly na to, že transformační ustanovení přechodného charakteru o možnosti vzdát se občanství prohlášením mohou být v rozporu s některými mezinárodními předpisy. Tyto připomínky považuji za relevantní a snažím se jim vyjít vstříc právě tím, že navrhuji změnu § 13 - 16. Tato změna by neměla znamenat významné omezení pro české občany, budou-li žádat o občanství jiného státu. Pokud bude schválena navržená změna, je pro osobu, která by případně žádala o občanství jiného státu, ponechána dostatečné liberální možnost pozbýt státního občanství, a to buď v situaci, kdy už má dvojí občanství, nebo kdy má alespoň příslib občanství jiného státu. Tento postup, zejména s odkazem na § 17, podle něhož lze pozbýt českého občanství automaticky, když náš občan nabude občanství jiného státu, tak tím je zajištěno automaticky také to, že pro naše občany zůstává otevřená cesta, pokud se rozhodnou být občany jiného státu. Připomínám, že toto ustanovení je zejména v souladu s konvencí Rady Evropy č. 43 ze 6. května 1963 o omezení případů vícenásobného občanství a branné povinnosti v případech vícenásobného občanství. To je tedy první směr, kterým se ubírá navrhovaná novela.

Tím druhým směrem, kam směřuje navržený zákon, je pokud možno uzavřít transformační období v oblasti občanství. Tento zákon by měl být jakousi transformační tečkou, když si vypůjčím to okřídlené úsloví. Zde jsme se také setkali s určitým připomínkami a musím říci, že začasté vycházely z nepřesných nebo dokonce nesprávných podkladů. Těmto připomínkám nemůžeme dát za pravdu především proto, že vycházejí z hypotézy, že existují určití občané, kteří by případně možná chtěli požádat o české občanství, ale dosud tak neučinili a neprojevili ani v nejmenším vůli české občanství získat. Připomínám, že mezinárodní právo zapovídá vnutit někomu občanství bez projevu jeho vůle nebo dokonce proti jeho vůli.

Přesto ale kladu otázku: zamysleme se nad tím, že existuje nepříliš početná skupina osob, které mají na našem území trvalý pobyt, měly jej dokonce i před rozdělením státu a tato skupina dosud, ačkoli žádala o české občanství, nesplnila podmínky a občanství jim nebylo uděleno. Těchto případů není mnoho, jedná se o desítky, možná nanejvýš stovky případů. Znovu opakuji, je to nepočetná skupina. Tito lidé tak jako tak mají na území ČR trvalý pobyt a budou jej mít i nadále, pokud se nerozhodnou pobyt změnit. Zde se ptám, zda by nebylo moudré u této nepočetné skupiny přistoupit velkoryse k řešení jejich žádostí o státní občanství. Nenavrhuji, aby získali občanství automaticky, nárokově, občanství není nárokovou záležitostí, ale navrhuji, aby ministerstvo mělo možnost prominout jim podmínky uvedené v § 7 odst. 1 c), tedy podmínky beztrestnosti v posledních pěti letech.

Jeden z výborů se už iniciativně zabýval tímto návrhem a rozprava ukázala, že názory se různí právě na stupeň odstranění této podmínky beztrestnosti. Z logiky věci vyplývá, že nejjednodušší by bylo odstranit podmínku zcela, protože však vím, že zdaleka ne všichni jsou tohoto názoru, je zde nabídnuta alternativa vyloučit případy vyhoštěných osob a vyloučit případy osob s delším nepodmíněným trestem odnětí svobody, než jsou dva roky. Samozřejmě je to jen jedno z možných řešení. Alternativa odstranit tuto podmínku zcela, pokud by s ní vyjádřilo souhlas Ministerstvo vnitra, by znamenala, že odpovědnost za vytypování těch vážných případů, jako je právě vyhoštění apod., by potom ležela na Ministerstvu vnitra.

Nechci předjímat výsledek rozpravy ve výborech, ale domnívám se, že usnadnit nabytí občanství bývalým československým občanům, kteří žili na území ČR před 1. lednem 1993, by pomohlo jednak vyřešit určité osobní problémy této skupiny lidí, ale zároveň by to patrně utvrdilo dobré jméno České republiky v zahraničí.

Zmíním se ještě o stanovisku vlády. Vláda zásadně doporučila navržený zákon ke schválení, vznesla některé připomínky, jimž v zásadě mohu dát za pravdu a věřím, že po debatě a vysvětlení mohou být zapracovány do stanoviska výborů. Protože vláda projednala návrh a nevyjádřila se explicitně k tomu, zda by bylo případně přijatelné, aby prominutí podmínky beztrestnosti nebylo vázáno žádnými dalšími podmínkami, uvítal bych, kdyby se k tomuto problému mohl vyjádřit zástupce příslušného ministerstva buď z pléna, případně při jednání výboru.Tolik k předloženému návrhu, který předkládám vaší úvaze, a domnívám se, že by bylo účelné, aby byl přikázán výborům. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi a žádám, aby se slova ujal pan poslanec Jan Decker. Toho totiž organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení.

Poslanec Jan Decker: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, navrhovatel pan poslanec Jiří Payne velmi podrobně uvedl návrh zákona, který předkládá. Já bych k tomu nechtěl nic dodávat, protože se přesně ztotožňuji s tím, co on přednesl a nezbývá mi tedy, než abych doporučil dle § 88 odst.1 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu, poslanecké sněmovně, aby přikázala projednávání tohoto návrhu zákona zahraničnímu výboru a výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti.

Za druhé si dovolím předložit ještě další návrh, a to je ten, aby projednávání pro druhé čtení bylo zkráceno ve lhůtě 40 dnů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Deckerovi a otvírám obecnou rozpravu. Do ní se jako první přihlásil pan poslanec Miloslav Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný, neboť navrhovatel zevrubně odůvodnil předložený sněmovní tisk. Souhlasím s těmi důvody, které uvedl a s tím, že je velmi dobré, abychom zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky přijali ještě v tomto volebním období a věc dále neodkládali, a to nejen z důvodů vnitrostátních, ale i z důvodů řekněme vnějších a zahraničních zájmů naší republiky. Přirozeně, že budu mít nějaký pozměňovací návrh k tomuto tisku, to však je věc druhého čtení. Bude se to týkat právě i otázky beztrestnosti, kdy se domnívám, že onen kompromis není šťastným řešením, že správné by bylo tuto otázku zcela vypustit, ale to není předmětem debaty v této chvíli.

Chtěl jsem učinit to, co již učinil poslanec Decker jako zpravodaj. Myslím, že to ale musí zaznít ještě v rozpravě, totiž přednést návrh, aby byla podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny lhůta k projednání tohoto sněmovního tisku zkrácena na 40 dnů, a to přesto, že jinak jsem spíš velkým odpůrcem zkracování lhůt. V tomto případě však považuji onen předložený tisk za tak důležitý a přitom ne tak složitý, že podmínky pro zkrácení lhůty dány jsou. Prosím jen navrhovatele, aby se vyjádřil, zda i on souhlasí s oním zkrácením projednávání.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému. Hlásí se pan ministr vnitra Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, chtěl bych doporučil tento návrh v prvém čtení s tím, že při jednání ve výborech bych prezentoval potom stanovisko Ministerstva vnitra k problematice beztrestnosti, které teď nechci naznačovat. Myslím si ale, že bude vedeno úmyslem skutečně, aby zákon byl aplikovatelný a aby splnil to, co od něj navrhovatelé očekávají, to znamená vyjádření meritorní Ministerstva vnitra bych rád uplatnil při jednání ve výborech, a proto bych byl rád, kdyby byl tento zákon postoupen v prvém čtení k projednání do výborů Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Rumlovi. Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím, protože nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí, přednesu návrh, který koresponduje s návrhem organizačního výboru, a sice, abychom se usnesli na tom, že Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání zahraničnímu výboru a výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti.

Zahájil jsem hlasování č. 90 a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro 60, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Dále zazněl návrh, aby byla zkrácena lhůta pro projednávání na 40 dnů. Rozhodneme o tom v hlasování č. 91, které jsem zahájil.

Ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem pro 62, proti 6, návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Paynovi a panu poslanci Deckerovi.

Dalším bodem, který můžeme projednat je

29.

Návrh poslanců Richarda Mandelíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Jedná se o prvé čtení, návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2061 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 2061/1. Návrh uvede pan poslanec Richard Mandelík.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předmětný návrh zákona si klade za cíl po zkušenostech tří let existence Nejvyššího kontrolního úřadu upravit několik oblastí, které podle názorů navrhovatelů si úpravu zaslouží. Zejména se jedná o úpravu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, a to z hlediska předmětu kontroly a kontrolovaných subjektů.

Dále návrh obsahuje úpravu, která se týká vnitřního chodu úřadu. Specifikuje daleko přesněji, jakým způsobem se rozhoduje o kontrolních závěrech, jakým způsobem se kontrolní činnost plánuje a zavádí nový institut určitého opravného prostředku do procesu rozhodování o kontrolních závěrech uvnitř úřadu, a to vše bez újmy na nezávislosti úřadu.

Dále se návrh pokouší řešit dosti častou a citlivou otázku zveřejňování údajů předtím, nežli je kontrola dokončena. Snaží se přispět k věrohodnosti úřadu tím, že výsledky kontroly nemohou být zveřejňovány žádným způsobem předtím, než je kontrolní závěr schválen.

Další oblastí, kterou se zabývá návrh zákona, je přesnější vymezení kárné odpovědnosti a celého procesu, kdy se zjišťuje, zda se některý člen úřadu nedopustil kárného provinění.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Richardu Mandelíkovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Anna Röschová. Jí totiž určil organizační výbor zpravodajkou pro prvé čtení.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh poslanců Richarda Mandelíka a dalších nebudu odůvodňovat věcně, nebudu říkat jeho obsah, protože si myslím, že přesné cíle tohoto návrhu řekl předkladatel. Pouze se omezím na to, abych zde konstatovala, že ve stanovisku vlády vláda souhlasí s tímto návrhem za určitých podmínek, které zde legislativně rozebírá. Myslím si, že návrhy, které jsou ve stanovisku vlády, jsou rozumné a přispějí ke zkvalitnění tisku 2061 a budu je jako zpravodaj navrhovat v ústavně právním výboru. To je snad vše, co jsem k tomu chtěla říci.

Nyní mi dovolte, pane místopředsedo, abych souhlasně s organizačním výborem navrhla přikázání tohoto tisku ústavně právnímu výboru.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Nyní dovolte v obecné rozpravě, abych měla další návrh, to je zkrácení projednávání tohoto návrhu zákona na 40 dnů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže ji končím.

Budeme hlasovat o tom, zda Poslanecká sněmovna souhlasí s návrhem organizačního výboru, který zní:

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání ústavně právnímu výboru.

Další návrhy nezazněly, takže v hlasování č. 92 rozhodneme o tomto návrhu usnesení.

Ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro 58, proti 4. Návrh byl přijat.

Dále budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Anny Röschové, aby lhůta pro projednávání tohoto zákona byla zkrácena na 40 dnů. Bylo mi dáváno najevo, že by bylo dobře, kdybych vás odhlásil a poprosil o novou prezentaci. Je možno se znovu přihlásit. Zahájil jsem hlasování č. 93.

Táži se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty na 40 dnů. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem 60 pro, 12 proti, takže tento návrh byl přijat.

Tím jsme projednali v prvém čtení návrh pana poslance Richarda Mandelíka a dalších. Děkuji jemu i paní poslankyni Anně Röschové.

Budeme projednávat

30.

Návrh poslanců Františka Kozla a Jana Kouckého na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon číslo.172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona c. 216/1993 Sb. (sněmovní tisk 2063)

Jedná se o první čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2063 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 2063/1. Prosím pana poslance Františka Kozla, jako zástupce skupinky navrhovatelů, aby návrh odůvodnili.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, věřím, že nás tady zůstane takový počet, abyste mohli vyhovět žádosti, kterou hodlám této sněmovně předložit. Tisk, který je na pořadu, je poslanecký návrh, který si kladl za cíl vyřešit dva dílčí problémy v oblasti vysokého školství. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici hned z počátku potřebné podklady, odložili jsme tento bod a nyní jsme v situaci, že pro projednání této předlohy by bylo nutné zkracovat lhůty. Protože jsme oba navrhovatelé dospěli k názoru, že tato norma by neměla být projednávána při zkrácených lhůtách, dovoluji si požádat tuto sněmovnu, aby svým hlasováním stáhla tento náš návrh z programu - abychom mohli vzít náš návrh zpět, takto. Omlouvám se za špatnou formulaci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane kolego, já se domnívám, že nejde o špatnou formulaci, ale o špatný výklad jednacího řádu, protože vy tento návrh v prvním čtení můžete vzít zpět, aniž by bylo třeba vyžadovat hlasování sněmovny. Pan poslanec Koháček kýve, pan poslanec Kužílek také, což je pro mě podpůrné stanovisko. Takže bereme na vědomí, aniž bychom se o tom usnášeli, že pan poslanec Kozel i jménem svého kolegy pana poslance Kouckého tento návrh stáhl.

Přistoupíme k projednávání dalšího návrhu zákona, kterým je

31.

Návrh poslanců Dalibora Matulky a Jana Navrátila na vydání ústavního zákona o referendu a o doplnění ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk 2096)

Jedná se o prvé čtení. Hlásí se pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, součástí omluvení pánů poslanců Matulky a Navrátila na dnešním odpoledním jednání byl také požadavek, aby tento návrh zákona a také následující bod byl přesunut na dobu, kdy budou přítomni, to znamená na zítřek. Prosím, aby to bylo respektováno, případně aby se o tom rozhodlo.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan předseda potvrzuje, že přijal omluvu pánů poslanců, takže v tuto chvíli, dámy a pánové, se zdá, že jsme vyčerpali možnosti pro dnešní odpoledne, alespoň co se týká zasedání Poslanecké sněmovny. Rád vám sdělím, že schůze bude pokračovat zítra v 9.00 hodin. Začneme bodem Odpovědi členů vlády na interpelace poslanců, dále zákony, které odůvodní pan ministr zemědělství Josef Lux a jejichž projednávání jsme svým rozhodnutím přesunuli na čtvrtek. Jedná se o body 7 až 12 schváleného pořadu. Dále budeme pokračovat podle schváleného pořadu do 16.00 hodin, kdy budou přednášeny interpelace. Pro členy organizačního výboru připomínám, že tento se sejde za 7 minut v místnosti číslo 106 ke svému zasedání.

Dámy a pánové, děkuji vám za účast na odpoledním zasedání a přeji vám příjemný večer.

(Schůze přerušena v 17.55 hodin.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP