Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Viktoru Dobalovi. Oznamuji, že pan poslanec Jan Koucký
má náhradní kartu č. 10 a v případě,
že pan poslanec Vyvadil chce vystoupit v obecné rozpravě,
má příležitost tak učinit.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy
a pánové, vždy tak jednou za dva měsíce
nastane krásný okamžik, kdy v této Poslanecké
sněmovně se skutečně hovoří
jako v parlamentu, a jakkoliv nemusím souhlasit s některými
předřečníky, musím říci,
že velice jsem vnímal obsah jejich vystoupení
a mají svoji vypovídací hodnotu, protože
my zde v této fázi řešíme i určité
obecné otázky, jakkoliv třeba můj
názor bude opačný.
Jsem i vděčen kolegovi Paynovi, který odešel,
když řekl na adresu Ústavního soudu
to, co řekl. Ústavní soud máme takový,
jaký jsme si vytvořili, nemůže být
lepší, je prostě takový. Ale patří
- a to už neřekl - k obvyklé demokracii, že
trvalé napětí, trvalé napětí
mezi zákonodárnou mocí a Ústavním
soudem - vzpomeňme si jak prezident Roosevelt trvale bojoval
proti Nejvyššímu soudu a šlo to na ostří
nože - je v pořádku, tak to má být
a my samozřejmě musíme někdy s Ústavním
soudem bojovat a on zase bude bojovat zpětně s námi.
Čili to je věc dobrá.
Sám bych tam měl jednu legislativní poznámku,
byť kolega Výborný tvrdí, že nemám
pravdu, a já bych chtěl jenom říci,
že nebudu na tom bazírovat. Pouze bych chtěl
upozornit, že zejména ohledně tohoto zákona
a zejména ohledně minulých novelizací
se dařilo, že když se to potom vyjelo z ASPI,
tak řadový občan vlastně leckdy nevěděl,
co platí nebo neplatí. Kdybych to řekl jinak,
já se domnívám, že všude tam, kde
bylo v minulém čase, měl by být přítomný
čas s tím ovšem, že by tam byl termín
uplynulý. Ale protože nechci komplikovat tento návrh,
budu připouštět, že výkladem a
zejména potom osvětovou prací se dospěje
k názoru, že cosi skončilo. Ale nezapomínejme,
že je to novela stávajícího zákona.
To, co my vložíme do toho zákona, musí
tvořit jednotný celek, který musí
být srozumitelný. Tady by to nebylo.
A potom ještě jedna věc, která zde byla
zdůrazněna mými váženými
kolegy, které - musím říct - mám
velmi rád a víceméně jinde je respektuji;
to je kolega Černý a kolega Tlustý. Vznesli
námitku: Nezasahujme nad rámec Ústavního
soudu! Ale to je právě už to, o čem
jsem hovořil. My s Ústavním soudem můžeme
bojovat. Ale jestliže zde je předložen návrh,
naše politická vůle povýšená
na zákon, dá ten výsledek. Může
být taková, jakou si přeje kolega Černý
a kolega Tlustý, ale může být i taková,
že je třeba zde nastolit právní jistotu.
Já se omlouvám, ale patřím k těm,
kdo si už přeje právní jistotu. Já
si ji přeji čím dál tím víc,
protože se blíží poslanecké volby
a dvě třetiny nadšených amatérů
se těší, jak zasednou do těchto lavic
a znovu to vyčistí, tím spíš
nyní volám po právní jistotě,
tím spíš podporuji vládní návrh
zákona a věřím, že nebude změněn.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Vyvadilovi. Viděl jsem jako první
ruku pana poslance Františka Kačenky, potom pana poslance
Vojtěcha Čecháka.
Poslanec František Kačenka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, nehodlal
jsem vystupovat, ale zdá se mi, že tato sněmovna
chodí kolem tohoto problému jako pes kolem horké
kaše. Je potřeba říci, o co jde. Jde
o peníze, a nevíme o kolik. Jestliže někdo
už transformovaný majetek dostal, pak náhrady
bude muset zaplatit stát. A protože stát nic
nemá, zaplatí to daňoví poplatníci.
A já, abych mohl s klidem hlasovat, jestli to vypustím,
nebo nevypustím, potřebuji vědět,
jestli se jedná o dvacet miliard, nebo osmdesát
miliard, které někdo zaplatit bude muset.
To tady nezaznělo a to bude tím rozhodujícím,
nikoliv to, co si myslím o demokracii. Jestli nebyla politická
vůle v roce 1990, kdy se transformační zákony
projednávaly a později přijímaly,
tyto restituce pustit, tak si myslím, že je nutné
určité kompromisní řešení,
a to je vládní návrh. Nedomnívám
se, že máme 80 nebo 50 miliard korun, které
můžeme vysadit na stůl, vyplatit těm,
kteří dnes majetek vlastní, když nemáme
na školství, nemáme na zdravotnictví,
kulturu, nemáme na nic. Bylo by to od nás nezodpovědné.
Hledejme kompromis, nehledejme něco, co tady není.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Kačenkovi, slovo má pan poslanec Vojtěch
Čechák, poté se hlásí pan poslanec
Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane předsedo, kolegyně, kolegové, omlouvám
se za druhé vystoupení. Chci pouze některé
věci připomenout.
Sněmovna rozhodovala o projednávání
v režimu ústavní nouze hlasováním.
Drtivou většinou byl tento režim schválen
a předpokládám, že ti, kteří
pro jeho projednávání zvedli ruku, věděli,
co je obsahem novely zákona a že hodlají respektovat
konsenzuální dohodu, že v průběhu
projednávání se nezmění filozofie
zákona. Některá vystoupení mých
kolegů naznačují, že se připravují
navrhnout změny, zejména ve statutu pozbývání
občanství, které pro nás, poslance
Levého bloku, posouvají návrh novely na hranici
přijatelnosti. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi
pana poslance Vlastimila Tlustého a chystám se uzavřít
obecnou rozpravu po jeho vystoupení.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Dámy a pánové,
já se též omlouvám za druhé vystoupení.
Nicméně kolega Vyvadil mne přivedl na zcela
správnou úvahu, která mne nenapadla. Vůbec
jsem neuvažoval v dimenzi toho, že projednávaný
text by mohl být v jistém smyslu hozenou rukavicí
Ústavnímu soudu. Já jsem vycházel
z přesvědčení, že cílem
této novely je respektovat usnesení Ústavního
soudu a upravit ty technické podrobnosti, to znamená
lhůty, které jsou nezbytné k tomu, aby zákon
po výnosu Ústavního soudu mohl být
opět funkční.
Z toho, co uvedl kolega Vyvadil, ovšem vyplývá
a znovu říkám, že s tím souhlasím,
že toto moje pojetí je jenom jedno z možných
pojetí a že je i druhé pojetí a je asi
pravdou, že mnou kritizovaný text o nově zařazené
výjimce, bude-li do zákona zařazen, vlastně
je tou hozenou rukavicí, protože v jistém smyslu
popírá výnos Ústavního soudu
ve věci trvalého pobytu. Samozřejmě,
ne zcela stoprocentně, jenom v určitém rozsahu,
nicméně může to být tak chápáno.
Proto bych chtěl bez ohledu na to, abych se vyjadřoval
k věcné podstatě nově zařazené
podmínky, se zeptat sněmovny, jestli se domnívá,
zda k právní stabilitě v tomto státě
více napomůže respektování výnosů
Ústavního soudu a novela, která bude pouze
navazovat na toto rozhodnutí Ústavního soudu
anebo druhé řešení, které jsem
nazval pracovně "hozenou rukavicí", neboť
zahájíme-li to, co nazval kolega Vyvadil bojem mezi
parlamentem a Ústavním soudem, nevím, kde
takový boj může skončit, neb si umím
představit, že po této naší případné
hozené rukavici může logicky a jednoduše
následovat její vrácení, to je další
výnos Ústavního soudu a můžeme
zahájit proces, který nás všechny bude
velmi mrzet a který nakonec přispěje k tomu,
o čem kolega Vyvadil mluvil, to znamená k právní
nejistotě. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vlastimilu Tlustému. Slovo má pan poslanec Jan Bláha,
připraví se pan poslanec Jiří Vyvadil.
Poslanec Jan Bláha: Pane předsedo, kolegyně
a kolegové, možná bude s podivem, ale stane
se i opozičnímu poslanci, že se na něj
obrátí zmínění žadatelé,
o které v návrhu jde. Nicméně mě
někteří kolegové docela překvapují,
souhlasil bych zatím s textem vládní novely
- některé návrhy úprav jsou zavádějící.
Domnívám se, že nezazněla jedna maličkost.
Kdo - a už to tady jeden kolega řekl - v jaké
míře, v jakém finančním rozsahu
a v jakém vypořádání vzájemném,
jestli dvou fyzických osob nebo ze státní
pokladny, bude řešit ty situace, kdy dnes je v rámci
privatizací něčí majetek. Pokud bychom
podle pana kolegy, - pane předsedo, omlouvám se,
abych nehovořil přímo k němu - udělali
některé úpravy, tak se vlastně tento
projekt, tento vládní návrh významným
způsobem rozšíří. Domnívám
se, kolegové, že bychom měli uvažovat
v dimenzích tohoto návrhu a že bychom se neměli
snad dohadovat, co Ústavní soud udělá
nebo neudělá.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Bláhovi. Slovo má pan poslanec Jiří
Vyvadil. Připraví se pan poslanec Jan Černý.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo, kolega Tlustý je člověk
velkého formátu, ale je třeba říci,
že samozřejmě Ústavní soud může
cokoliv zrušit, pokud bude návrh, ale může
to zrušit pouze tehdy, když to bude protiústavní.
Jsem přesvědčen, že vládní
návrh protiústavní není, čili
nic z tohoto nehrozí.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Vyvadilovi, zvu k řečništi
pana poslance Jana Černého.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo,
dámy a pánové, mám jenom faktickou
poznámku. Někteří z poslanců,
kteří zde vystupují, mluví o voze,
zatímco někteří jiní mluví
o koze. Myslím si, že by si lépe měli
přečíst vládní návrh
zákona a lépe se měli zaposlouchat do vystoupení
svých kolegů, aby věděli, že
se mluví o úplně jiném ustanovení
než mluví oni.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Černý
ukončil své vystoupení a já uzavírám
obecnou rozpravu, protože se už do ní nikdo nehlásí
a soudím, že byla vyčerpána. Její
obsah byl vyčerpán.
Dovolte, abych nyní konstatoval, že ustanovení
jednacího řádu týkající
se stavu legislativní nouze nesuspendují příležitost
danou § 93 odst. 2, který umožňuje po
obecné rozpravě sněmovně vrátit
návrh zákona výboru k novému projednání
nebo rozhodnout, že návrh zákona se zamítá.
Prosím, aby mne pan společný zpravodaj sledoval,
zda je pravdivé mé prohlášení,
že v obecné rozpravě ani takový ani
onaký návrh nezazněl, a můžeme
tedy přistoupit k rozpravě podrobné.
Poslanec Antonín Sochor: Váš názor
je zcela přesný.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme se tedy nyní
zabývat rozpravou podrobnou. Otevírám ji
a mám před sebou tyto písemné přihlášky.
Pan poslanec Jan Černý jako první s pozměňovacím
návrhem, pan poslanec Vojtěch Čechák,
dále pan poslanec Viktor Dobal jako třetí,
čtvrtý pan poslanec Čestmír Hofhanzl,
pátý pan poslanec Jaroslav Palas. Těchto
pět písemných přihlášek
mám před sebou. Prosím poslance Jana Černého,
aby se ujal slova a aby se připravil pan poslanec Vojtěch
Čechák. Zaznamenávám přihlášku
zpravodaje pana poslance Antonína Sochora.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo,
dámy a pánové, mám avizovaný
pozměňovací návrh, který se
týká článku 2 vládního
návrhu, bodu 2, který doplňuje nový
odstavec 3 a v tomto odstavci 3 vládního návrhu
bych já navrhoval vypustit část věty,
která zní "a která do 1. ledna 1990
takto nabyté občanství nepozbyla."
Myslím, že jak já tak několik mých
kolegů v obecné části rozpravy zdůvodnili
tento pozměňovací návrh. Jedná
se o nově zařazovanou podmínku, která
doposud v celém režimu zákona ne 229, ale 243
nebyla.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Černému. Zvu k řečništi
pana poslance Vojtěcha Čecháka s vystoupením
v podrobné rozpravě. Připraví se pan
poslanec Viktor Dobal.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane předsedo, rovněž avizovaný pozměňovací
návrh. Navrhuji, aby v bodě 5 článku
l byl nahrazen termín "31. prosinec 1998" datem
"31. prosinec 1997". Zdůvodnění
jsem řekl v obecné rozpravě. Jedná
se o to, aby termín možné právní
nejistoty ve vlastnických vztazích byl o něco
zkrácen. V tomto případě navrhuji
zkrácení o rok. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vojtěchu Čechákovi. Konstatuji, že do
podrobné rozpravy je dále přihlášen
pan poslanec Viktor Dobal, a táži se, zda přihláška
pana poslance Vlastimila Tlustého byla také míněna
do podrobné rozpravy. Nikoliv. Takže se po panu poslanci
Viktoru Dobalovi připraví pan poslanec Čestmír
Hofhanzl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo,
vážené dámy a pánové,
možná, že udělám něco, co
vás zarazí v první moment, ale pokusím
se to trochu vysvětlit.
Odolám všem pokušením, protože vy
sami víte, že v této sněmovně
byl kdysi zamítnut zákon, kterému se říkalo
židovský, kdy byla odmítnuta novela 229 k těmto
občanům. Tehdy ovšem, nevím, jaké
argumenty vedly k tomu odmítnutí, sněmovna
tak rozhodla. Nebudu podávat tuto extenzívní
věc. Nicméně chápu vrácení
nebo škrtnutí podmínky trvalého pobytu
Ústavním soudem jako věc, která byla
protiústavní, která byla v rozporu s několika
články, minimálně Listiny základních
práv a svobod. To znamená, že Ústavní
soud dal jasně najevo parlamentu, že má také
své meze a ty meze v našem právním řádu
jsou dány ústavou. Tato ústava není
socialistická, tato ústava je nová, je přijata,
myslím, velmi rozvážně a velmi dobře.
Myslím si, že je to základní hladina
popisu, ke které máme vztahovat veškeré
věci, které děláme. Navíc jsme
všichni složili slib, že se budeme řídit
touto normou.
Přečtu vám pozměňovací
návrh, který navrhuji: Aby se do článku
2 vládního návrhu vložil nový
bod 1 a ostatní by se přečíslovaly.
Ten by zněl: V § 2, odst. 1, se slova "nabyl
zpět občanství" nahradí slovy
"občanství buď neztratil, nebo nabyl zpět".
Vše ostatní by bylo zachováno.
Smysl tohoto ustanovení je prostý a jednoduchý.
Mnozí lidé, mnozí - já jich znám
pár - v podstatě nemohli ztratit své občanství
jenom proto, že ztratili život, a to v koncentrácích
už v roce třeba 1942. Oni rozehráli tento proces,
tzn., že jim nevznikají nové nároky,
protože ty procesy běží. Možná,
že když tam dáme toto ustanovení, zkrátíme
jejich martirium přes dlouhé soudní procesy,
které probíhají. Nakonec oni budou mít
opět právo se obrátit na Ústavní
soud a Ústavní soud jim bude muset dát za
pravdu, že neměli být vyňati z těchto
nároků jenom proto; když se majetek vrací
lidem, kteří nabyli zpět občanství
podle nějakých zákonů pozdějších,
ale nemyslí se na ty, kteří to občanství
nikdy neztratili, protože ztratili ten život, jak říkám,
tak to zajisté je podmínka, kterou si parlament
nemá osobovat takto rozlišovat.
Jinak samozřejmě podporuji návrh, který
zde už zazněl, tudíž v bodě 2,
v § 2, odst. 3, vypustit nebo dát tečku za
33/1945 Sb. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Viktoru Dobalovi. Slovo má pan poslanec Čestmír
Hofhanzl, připraví se pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedo, ctěné dámy, vážení
pánové, já bych navrhl dva pozměňovací
návrhy.
První by byl v článku 1 na druhé straně,
odst. 5. Do nového § 14 a) za slova "věc
nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta
do vlastnictví jiné osoby než státu,
a nebo byl-li schválen ohledně této věci
privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí
o její privatizaci". Za tato slova vložit slova
"pokud nedošlo k porušení § 3, odst.
2, zákona č. 92/1991 Sb. To by byl můj první
pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh - článek
II, odst. 2. Vypustit nový odst. č. 3, začínající
"oprávněná osoba podle odst. 1"
atd.
Žádám to proto: Já jsem byl na jaře
1992 předkladatelem zákona 243/1992 o restituci
Němců a Maďarů a předkládal
jsem ho a odůvodňoval jsem ve sněmovně
proto, že jsem se domníval, že jestliže
nezalidníme své pohraniční oblasti
lidmi a podnikatelskými aktivitami, lidi, kteří
jsou z této země, tak až vstoupíme do
Evropské unie, tak nám tam z Evropy a především
z Německa, z čehož má většina
strach, ti lidé přijdou. Já si myslím,
že tento odstavec by tam být neměl.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Čestmíru Hofhanzlovi. Slovo má pan poslanec
Jaroslav Palas, připraví se pan poslanec Antonín
Sochor. Je poslední písemně přihlášený,
nebo vůbec přihlášený do podrobné
rozpravy. Prosím.
Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedo, dámy
a pánové, navrhuji v článku 1, odst.
6, kde je uveden termín do 31. prosince 1996, tento termín
změnit do 30. 6. 1996. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jaroslavu Palasovi. Slovo má pan poslanec Antonín
Sochor. Po jeho vystoupení se chystám uzavřít
podrobnou rozpravu. Prosím, abyste podali přihlášky,
pokud je máte připraveny. Pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Antonín Sochor: Již jsem avizoval,
že si osvojuji ty úpravy, které provedl nebo
navrhl provést zemědělský výbor.
Tyto legislativně technické úpravy nám
byly všem rozdány, máte je před sebou,
proto se domnívám, že je nemusím číst.
Je tento můj názor správný?
Předseda PSP Milan Uhde: Já se domnívám,
že je tomu tak a je možno pokládat tyto návrhy
za identifikované a přednesené. Má
někdo nějakou námitku proti takovému
řešení? Pan poslanec Výborný.
Nebude to ve stenozáznamu. Vy budete samozřejmě
ve stenozáznamu, ale ty písemně předložené
texty nebudou ve stenozáznamu. Já jsem se pokusil
předejmout a předběhnout námitku,
kterou se chystáte přednést, ale předneste
ji prosím.
Poslanec Miloslav Výborný: To vůbec
není námitka, pane předsedo. Dámy
a pánové, já se domnívám, že
teď jsme v situaci, ve které jsme ještě
nikdy nebyli, a musíme se rozhodnout, jak postupovat v
případě, kdy výbor v rámci
své činnosti projednává nějaký
návrh zákona a předkládá pozměňovací,
doporučující návrhy.
My jsme se do této situace dostali právě
dnes vzhledem k mimořádnému zkrácení
lhůty k projednání tohoto zákona,
ale jak teď budeme postupovat, měli bychom i příště.
Proto jsem se hlásil. Vzpomínám si dobře,
že jsme to debatovali velmi široce i v našem ústavně
právním výboru a nejen v souvislosti s jednacím
řádem. Ten náš názor byl takový,
že v situaci, kdy v rámci druhého čtení
výbor projedná návrh zákona a přijme
k němu nějaká doporučení, nějaké
změny, které navrhuje sněmovně přijmout,
takže samozřejmě ani není zapotřebí,
aby zpravodaj výboru jaksi si osvojoval tyto návrhy
a že tato doporučení výboru jsou prvními
pozměňovacími návrhy, o kterých
se hlasuje, protože byly jako první písemně
poslancům rozdány. Já bych tedy velmi prosil,
abychom tento postup volili i v tomto případě
a abychom, až bude hlasováno, hlasovali nejprve o
tom, co vskutku jen legislativně technicky usnesl zemědělský
výbor a co doporučuje sněmovně přijmout.
To byla faktická poznámka.
Předseda PSP Milan Uhde: Domnívám
se, že s tím lze jen souhlasit. Spoléhám,
že tento výklad je přijatelný pro všechny
ostatní.
Uzavírám podrobnou rozpravu.
Sděluji, že podle § 94 odst. 3 může
sněmovna i po podrobné rozpravě vrátit
návrh zákona výboru k novému projednání
nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.
Takový návrh, ani ten, ani onen však v podrobné
rozpravě nezazněl.
Proto jsem přesvědčen, že můžeme
přikročit ke třetímu čtení.
Avšak v tom je závažná překážka.
Podle jednacího řádu mají poslanci
právo, aby jim byly pozměňovací návrhy
předloženy v písemné podobě.
Jsem přesvědčen, že tohoto práva
je třeba šetřit i ve stavu legislativní
nouze. Nic takového také zákon nevylučuje.
Proto jsem předem konzultoval s pracovníky Kanceláře
a vím od nich, že potřebují dvě
a půl až tři hodiny na to, aby předložili
písemné znění pozměňovacích
návrhů. Není to prosím jejich lenost,
nýbrž nutnost počkat na stenozáznam
(samo vyhotovení příslušné části
trvá půldruhé hodiny až dvě;
tolik na vysvětlení).
Jsem tedy přesvědčen, že mám
právo nyní oznámit, že přerušuji
projednávání tohoto bodu a že v něm
budeme pokračovat ve 14.45 hodin (tím není
řečeno, že do té doby bude polední
pauza). Budou rozdány pozměňovací
návrhy v písemné podobě. Kluby budou
mít do té doby, doufám, příležitost
se poradit, pokud budou chtít.
Nyní, domnívám se, není žádná
překážka, abychom přerušili projednávání
tohoto bodu a abychom přistoupili k původnímu
bodu 28.
Je to bod
Návrh z pověření vlády uvede
ministr životního prostředí pan František
Benda. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
(Kolegyně a kolegové, zachovejte prosím klid.)
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, předkládám
vládní návrh zákona o odpadech.
Dovolte mi, abych k němu uvedl svůj základní
pohled na tento zákon, na jeho význam a stručně
se zmínil o jeho hlavních charakteristikách.
(Předsedající: Okamžik prosím,
pane ministře; kolegyně a kolegové, chápu,
že předchozí bod poněkud rozčeřil
hladinu zdejšího sálu, ale je třeba
se soustředit na další bod; kdo máte
něco nezbytného k projednání, učiňte
tak mimo jednací sál anebo se utište; není
možno, abychom rušili výklad pana ministra hlasitým
hovorem.)
Dovolte mi tedy nejdříve upozornit na základní
aspekt, který určitým způsobem navozuje
mé argumenty, kterými se pokusím tento zákon
zdůvodnit.
V první řadě jsme uvažovali o jeho názvu.
Zvolili jsme nakonec název tradiční "zákon
o odpadech", ale já jsem přesvědčen,
a tento zákon byl s tím cílem zpracován,
že by to měl být spíše zákon
o druhotných surovinách, tedy o nakládání
s druhotnými surovinami.
Tím jsem chtěl v určité nadsázce
zdůraznit, že se totiž problematika odpadů
za dobu, po kterou působí dosavadní zákon,
výrazně posunula jiným směrem.
Dosavadní zákon, který je z roku 1991, splnil
své poslání. Ve své době byl
dobrým zákonem.
Důvody pro předložení nového
zákona o odpadech nejsou tedy v tom, že bychom po
této době cítili potřebu opravit nedostatky
tohoto zákona; důvody nejsou tedy v nedostatcích.
Důvody jsou a vyplývají ze změn, ke
kterým mezitím došlo a které způsobily,
že tento zákon již nepůsobí a nemůže
působit tak, k čemu byl původně určen.
Jedná se především o změny, které
vyplývají z transformace ekonomiky. Změny,
které jsou dány novým postavením obcí.
Jsou to také změny, které vyplývají
z otevírání se mezinárodnímu
obchodu.
Dosavadní zákon tedy díky změnám
dnes již nepůsobí pozitivně na to, aby
tam, kde je to možné, byl odpad posuzován především
jako druhotná surovina.
Dosavadní zákon díky těmto změnám
nevytváří rámec pro snižování
objemu odpadů.
Dosavadní zákon též nereguluje účinně
nakládání s nebezpečnými odpady.
V neposlední řadě, na jednom z předních
míst, je dnes vnímán nedostatek dosavadní
legislativy v oblasti nakládání s komunálními
odpady. To znamená, dosavadní zákon neřeší
efektivně vztahy mezi obcemi a občanem.
Proto tedy cíle, které sleduje tento zákon,
mohu shrnout do následujících rámcových
principů.
Novým zákonem chceme vytvořit předpoklady,
aby se rychleji rozvíjelo odvětví, které
se zabývá nakládáním s odpady,
a to především jakožto s druhotnými
surovinami.
Chceme tímto zákonem podpořit, aby tam, kde
je třeba zneškodňovat odpady, měly přednost
ty způsoby, které jsou zatíženy těmi
nejnižšími externalitami; tzn., chceme tímto
zákonem změnit ten zatím ne zcela šťastný
poměr resp. převládající způsob,
kterým je např. skládkování
netříděného odpadu.
Tento zákon sleduje i cíle, které ocení,
a měly by více ocenit všechny ty investice,
které ve výrobní sféře jsou
věnovány do snižování jak objemu
odpadů, tak i rizik vyplývajících
z jeho nakládáním.
Z těchto rámcových zásad vyplývají
pak takovéto konkrétní principy, které
jsou v předloženém návrhu obsaženy.
Předložený návrh proto tedy zavádí
zcela nově kategorizaci odpadů. Vypouští
kategorii "zvláštní odpad", která
se neosvědčila. Stanovuje pouze kategorii "odpadů
nebezpečných" a těch ostatních.
Rozšiřují se základní pojmy,
např. zavádí pojem druhotná surovina,
zneškodňování odpadů, skládka
odpadů atd. Upřesňuje a doplňuje základní
povinnosti při nakládání s odpady
a mezi těmito povinnostmi např. výrazně
figuruje povinnost hledat nejdříve využití
odpadu jakožto druhotné suroviny, a teprve poté
se zabývat jeho zneškodněním. Ruší
institut programu odpadového hospodářství,
který pochází z doby, kdy ještě
existovaly představy o centrálně řízeném
systému nakládání s odpady založeném
na plánování jejich množství
atd. Tento institut tímto zákonem by měl
být zrušen.
Zavádí do naší legislativy to, co vyplývá
z postupné harmonizace s evropským právem.
V souladu s těmito normami je tímto zákonem
řešena otázka dovozu a vývozu odpadů.
Tady podotýkám, že vývoz, resp. dovoz
odpadu tento zákon jako takový ke zneškodnění
nepřipouští.
Samostatně tento návrh řeší nakládání
s komunálními odpady. Do jiného postavení
staví obce. Obec až dosud nemá účinný
nástroj, kterým by donutila občana podřídit
se určitému systému nakládání
s odpady. Tento zákon na druhé straně ukládá
obci garantovat určité systémy nakládání
s odpady. Celé záležitosti komunální
politiky, resp. dopadu této záležitosti do
komunální politiky byla věnována zvláště
v přípravě velká pozornost. Zjednodušuje
se systém poplatků.
V oblasti nakládání s nebezpečnými
odpady v duchu novely, kterou jste před nedávnem
schválili a přijali, rozšiřuje tento
návrh možnosti, aby s nebezpečnými odpady
bylo nakládáno jako s nebezpečnými
nejenom proto, že jsou zařazeny tak podle katalogu,
ale aby tak s nimi mohlo být nakládáno podle
skutečných nebezpečných vlastností.
Pane předsedo, dámy a pánové, to byl
krátký úvod, protože předpokládám,
že toto bude zákon, který ve sněmovně
projde důkladným posouzením a bude předmětem
ještě řady jednání. Proto mi
dovolte, abych své vystoupení ukončil.
Žádám vás, abyste s vědomím
významu tohoto zákona a jeho skutečné
potřeby tento zákon přijali, resp. postoupili
k dalšímu řízení a přikázali
jej příslušnému výboru k dalšímu
projednání.