Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. V rámci druhého čtení vystoupila celá řada poslanců. Chtěl bych všem poděkovat, že věnovali takovou pozornost návrhu státního rozpočtu.

Ve vlastní rozpravě zazněla jak stanoviska obecná. tak konkrétní pozměňovací návrhy.

Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil jak k těm obecným, tak k těm konkrétním pozměňovacím návrhům.

Nejprve k obecným stanoviskům. Do této skupiny je možné zařadit např. vystoupení pánů poslanců Krause, Hájka, Wagnera, ale i pana poslance Maška.

Z vystoupení pana poslance Krause bych reagoval na dvě myšlenky. Předně jsem skutečně rád, že i sociální demokracie hodnotí v optice některých makroekonomických ukazatelů, řečeno slovy pana poslance, stav české ekonomiky jako nadmíru dobrý. To je, prosím, citace ze stenozáznamu. Ona prostě data o ekonomice bijí do očí takovým způsobem, že skutečně pouze slepý je nemůže vidět. A oceňuji, že sociální demokracie nechce být slepá.

Tou druhou myšlenkou, která zazněla od pana poslance Krause, ale i od pana poslance Wagnera, částečně i od pana poslance Maška, je evergreen letošního projednávání rozpočtu, a sice to, že vláda ve svých odhadech podceňuje příjmy rozpočtu na rok 1996. Odmítl jsem z tohoto místa nejméně třikrát tuto myšlenku a musím ji odmítnout i počtvrté. Prostě je třeba vycházet z dat, z čísel. Hovoříme-li o možné nižší inflaci, nemá to dopad pouze na výdajovou stránku, kterou jen tak mimochodem rozpočtový výbor již o tento vliv upravil, ale, a to každý ekonom ví, i na příjmovou stránku. Prostě nižší inflace znamená jisté nižší příjmy.

Vůbec už nemohu pochopit výhrady k podcenění daně z příjmů ze závislé činnosti a pojistnému na sociální pojištění, které zmínil pan poslanec Kraus, zejména v podmínkách, kdy z dat za prvních 10 měsíců vidíme, že vývoj mezd se proti našim odhadům zpomaluje, což já hodnotím jako obecně velmi dobrou tendenci, a právě pojistné a daň ze závislé činnosti jsou vázány na vývoj mezd. Takový vývoj spíše vytváří rizika nenaplnění těchto příjmů, než by bylo možné hovořit o tom, že jsou příjmy v těchto oblastech podceněny. Takže úvahy o podcenění nemohu rovněž než odmítnout.

Pan poslanec Hájek, který je členem rozpočtového výboru, toto zdůrazňuji úmyslně, zpochybnil výdaje na dluhovou službu a na tzv. majetkovou újmu. Mrzí mě, že tato otázka nebyla prodiskutována na rozpočtovém výboru, ale mám pocit, že to už je takový rituál ve sněmovně, že jako kouzelníci, kteří vytahují z kouzelného klobouku králíka, najednou z ničeho nic na jednání sněmovny, na plénu vytahují návrhy, které nikde nezazněly a které nebyly nikde ve výborech diskutovány.

Vracím se tedy k nákladům na dluhovou službu, pokud srovnáváme rok 1994 a 1996, to je vlastní úvaha pana poslance Hájka, musíme vědět, jaké jsou a jaké byly úrokové sazby na peněžním trhu, které platí rozpočet.

Platí, že proti roku 1994 jsou v současnosti úrokové sazby, ať již sazby centrální banky, tak i obchodních bank, i u státních pokladničních poukázek, o 1,4 až 2,8% vyšší. Naopak, u střednědobých státních dluhopisů jsou tyto sazby v současnosti nižší o zhruba 2,2%.

Celkové náklady na dluhovou službu jsou pak výslednicí jak celkové částky dluhu, tak i právě těchto úrokových sazeb. Toto ale mohlo být vyjasněno v rámci rozpočtového výboru, pokud by byla tato otázka vznesena.

Nemohu souhlasit ani s výhradami týkajícími se tzv. majetkové újmy, což je jednoduše řečeno, platba rozpočtu, která kryje rozdíl mezi zvýhodněnými úroky, které jsou z minula dány v oblasti bydlení (ať už jde o družstevní bytovou výstavbu, tak také o skupinově domky) a diskontní sazbou či podobnou sazbou, kdy rozpočet dorovnává tento rozdíl.

Je evidentní, že dojde-li ke zvýšení diskontní sazby ve sledovaném období, že náklady na tuto majetkovou újmu se logicky zvýší, protože jsou dopočítávány od jistého pevného procenta, které činilo u družstevní bytové výstavby 2,7% u těchto úvěrů, u skupinové výstavby 1% do diskontní sazby. Centrální banka, jak známo, zvýšila diskontní sazbu v poslední době, čili musíme s tímto úrokovým nákladem počítat.

Návrh pana poslance Maška; shodou okolností rovněž jeden z jeho návrhů, směřuje do této oblasti, a ten dokonce navrhuje položku na tuto majetkovou újmu snížit o 850 mil. Kč, což je o 24%. Nebo-li řečeno úplně jinak, je to diskont, rozdíl mezi těmito pevnými úrokovými sazbami a diskontem, mínus dvě procenta, čili naprosto nereálná cena zdrojů.

Nevím, o čem svědčí tento pozměňovací návrh, pro mě svědčí o tom, že pravděpodobně pan poslanec neví, čeho se týká majetková újma.

Pokud jde o jednotlivé pozměňovací návrhy, doporučuji sněmovně je vesměs odmítnout, s drobnými výjimkami, protože jsou nepodloženy či vyjadřují parciální zájmy těch kterých poslanců.

Zvláštní kapitolu představují potom pozměňovací návrhy, které zde přednesli páni poslanci Mašek, Josef Ježek a Špaček, kteří navrhují řádové škrty v rozpočtu. Pokud jde o prvé dva pány poslance, pak platí, že tyto návrhy nebyly diskutovány ve výborech. Dovolte mi, zastavit se zde trochu déle.

Právě k detailnímu posuzování jednotlivých kapitol slouží či mělo by sloužit projednávání v jednotlivých výborech sněmovny, kde se projednávání účastní i představitelé rozpočtových kapitol. Každý poslanec má přitom nezpochybnitelné právo ptát se, resp. mít připomínky či navrhovat změny; ke každé koruně či haléři rozpočtových výdajů. Většina poslanců toto své právo také využívá.

Nespornou výhodou tohoto podrobného projednávání ve výborech je detailní seznámení se s navrhovanými výdaji a tvorba poznání, co se za kterou konkrétní položkou skrývá, jaký je věcný záměr vlády v daném případě.

V tomto mechanismu projednávání je rovněž zabudováno, že by nemělo docházet k pozměňovacím návrhům poslanců, aniž by věděli tito páni poslanci, co tímto návrhem způsobí. Nebo-li mechanismus projednávání ve výborech zajišťuje, že případný jiný návrh je vědomý, se znalostí následků toho či kterého rozhodnutí.

Přesto se stále setkáváme zde, a týká se to i těch návrhů, které přednesli pánové poslanci Mašek a Josef Ježek, s tím, že jako "blesk z čistého nebe" jsou na plénu sněmovny vznášeny pozměňovací návrhy, které nebyly diskutovány ve výborech a jejichž dosah většinou není předkladatelům těchto návrhů znám či nekorektně je jiným poslancům zamlčován. Z tohoto soudku jsou právě návrhy poslanců Maška a Josefa Ježka.

Uvedu na několika příkladech nepromyšlenost či nedomyšlenost těchto návrhů. O tzv. majetkové újmě jsem již hovořil.

Vezmu další příklad. Je např. navrhováno panem poslancem Maškem snížení příspěvků příspěvkovým organizacím v rezortu Ministerstva dopravy o 611 mil. Kč. Tyto prostředky slouží k opravám a udržování silnic.

Vláda je toho názoru, že stav našich silnic je třeba zlepšit, že je to důležitá součást infrastruktury, která, je-li dobrá, přispívá samozřejmě k ekonomickému růstu. Pokud bych měl interpretovat tento rozpočtový škrt, pak jej nemohu interpretovat jinak, než že pan poslanec Mašek je pravděpodobně jiného názoru, nepodporuje rozvoj infrastruktury, nechce investovat do oprav a údržby komunikací. Předpokládám, že ví, co navrhuje, ale sněmovně tento svůj úmysl, že se nemá investovat do opravy a údržby komunikací, zatajil.

Druhým příkladem jsou např. navrhovaně škrty v kapitole Ministerstva financí. Při projednávání státního rozpočtu ve vládě se mi podařilo vládu přesvědčit, že je třeba posílit daňovou a celní správu, aby výběr daní byl efektivnější, abychom mohli účinněji čelit daňovým únikům.

Předpokládáme zřídit celní a finanční stráž jako novou složku naší daňové správy. Předpokládáme propojit celní a finanční úřady počítačově on-line systémem, protože to je jediný způsob, jak můžeme efektivně čelit potenciálním daňovým únikům, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

Chceme postupně vytvářet informační předpoklady k budoucí integraci naší daňové správy do Evropské unie. Kdo se těmito problémy zabývá, ví, že v tomto směru budeme muset investovat mnohé, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty, která již dnes vlastně není vybírána pouze na území toho či kterého státu, ale předávají jednotlivé státy své podklady do celoevropské sítě daňových úřadů.

Navrhovaný škrt v tomto směru (v daném případě mi nejde o to, že se to týká Ministerstva financí; uvádím to jako obecný příklad) neznamená nic jiného, než že pan poslanec Mašek (ale podobný návrh dal i pan poslanec Josef Ježek) nepovažují za nutné posílit daňovou a celní správu, nepovažují za nutné vytvořit instituci celní a finanční stráže, že nechtějí, v případě dovedení těchto návrhů do důsledků, abychom mohli efektivně bojovat s daňovými úniky, a že nechtějí, abychom se koneckonců připravovali na vstup do Evropské unie.

Třetí, a poslední příklad, který uvedu, je škrt v položce "prostředky na řešení mimořádných situací". Zde se rozpočtují peníze na řešení důsledků povodní, přírodních katastrof, havárií apod.

Například v letošním roce postihly některé oblasti naší republiky četné záplavy. Na zmírnění těchto následků záplav státní rozpočet poskytl 220 milionů Kč. Mnoho okresů a obcí si myslí, že tato pomoc byla nedostatečná. Pan poslanec navrhuje snížit rezervu, která je menší, než byly skutečně vyplacené náhrady v letošním roce, dále.

Nemohu k tomu nedodat, že tím nás vystavuje nebezpečí, že vznikne-li taková situace, nebude možno poskytnout prostředky na zmírnění škod.

Mohl bych v těchto příkladech pokračovat. Nepochybně i někteří páni ministři, kterých se konkrétně škrty dotýkají, by poukázali na neodpovědnost v těchto škrtech. Konec konců pan poslanec a ministr Novák to učinil již v rámci druhého čtení přímo.

Zdánlivě jiný je návrh pana poslance Špačka, který navrhuje provést škrty v položce dotace na teplo. Jiný je pouze v tom směru, že pan poslanec navrhoval změny v této položce již ve výboru - potud je všechno v pořádku. A to dokonce ještě razantněji by chtěl tuto dotaci zrušit úplně. Spoluodpovědnost tohoto návrhu je v tom, že zamlčuje, o kolik by se musely okamžitě - a slovo okamžitě podtrhuji - zvýšit ceny tepla. A já dodávám, že by se zvýšit musely, a to někde, kde jsou náklady na výrobu tepla velmi vysoké, jako je třeba oblast Vansdorfu, až o 500 Kč za měsíc.

Jistě je možné o tomto diskutovat. Připomínám, že vláda má připravený program postupného odbourávání těchto dotací, ale nesmí se podle mého názoru sněmovně populisticky zamlčovat dopad těchto líbivých škrtů.

Za rozumné naopak považuji některé další návrhy, které zazněly - mimo jiné i návrh pana poslance Špačka, který navrhuje přesun dotací na péči o krajinu do rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí. Dále potom návrh pana poslance Vrzala, který se týká celkového zvýšení i jiného rozdělení dotace na tzv. dopravní obslužnost. Budu s těmito návrhy při hlasování souhlasit.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že při hlasování o jednotlivých návrzích zvítězí vaše odpovědnost či spoluodpovědnost za chod věcí veřejných v této zemi.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní požádám o závěrečné slovo zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Ježka, pokud je chce.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane místopředsedo, necítím potřebu závěrečného slova a bude-li souhlas z vaší strany, mohli bychom přistoupit k hlasování.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní se přihlásil pan poslanec Mašek.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, chci požádat o přestávku na jednání poslaneckého klubu na 30 minut.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vyhovím vám, ale poprosím pana kolegu Sýkoru, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, taktéž jsem chtěl požádat sněmovnu o přestávku minimálně 20 minut. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Sejdeme se tedy v 15.35 hodin po přestávce.

(Schůze přerušena v 15.05 hodin.)

(Jednání pléna pokračuje v 15.38 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání. Konstatuji, že nyní bychom měli přistoupit k hlasování o pozměňovacích a jiných návrzích.

Dámy a pánové, prosím o klid. O slovo se přihlásil předseda klubu Občanské demokratické aliance pan poslanec Mašek. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Ivan Mašek: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil jménem poslaneckého klubu ODA především k závěrečné řeči pana ministra financí Kočárníka. Náš poslanecký klub považuje toto vystoupení pana ministra za zbabělé, z toho důvodu, že pan ministr se mohl k našim návrhům vyslovit v rozpravě jak ve druhém, tak ve třetím čtení, ale neučinil tak a využil k tomu až svoji závěrečnou řeč, zřejmě s úmyslem, abychom se již nemohli vyjádřit k jeho výhradám. Proto využívám práva předsedy klubu vyjádřit se za poslanecký klub.

Slyšeli jsme dvě skupiny argumentů proti návrhům, které náš poslanecký klub přednesl. První typ argumentů byl ten, že naše návrhy jsou špatné, provedené bez znalosti věci a ve své podstatě ohrožující chod státních úřadů.

Druhý typ námitek vychází z názoru, že jde vlastně o jakýsi populistický projev zprava někoho, kdo nemá příslušnou odpovědnost.

Nyní tedy k prvním námitkám, o kterých hovořil pan ministr Kočárník:

Zaprvé, co se týká položky kapitoly "Všeobecné pokladní zprávy" - majetková újma peněžních ústavů. Pan ministr zde zdůvodňoval navýšení, ke kterému dochází v návrhu rozpočtu zvýšením diskontních sazeb. Upozorňuji, že položka "majetková újma peněžních ústavů", která je - jak víme dobře, pane ministře, - věnována na vyrovnání zvýhodněných úvěrů z minulosti, především bytovým družstvům, ale i některým dalším, činila letos 2,7 mld. korun. Nárůstem rozpočtu na příští rok je předpokládáno navýšení na více než 3,5 mld. korun. Jde tedy o nárůst přibližně 25 %. O toto se samozřejmě žádná diskontní sazba nezvýší. Podle našich propočtů naopak právě to, že počet těchto titulů klesá, protože zanikají splacením těch úvěrů, a to hromadně, zejména u bytových družstev, tak zvýšení diskontní sazby vyrovná pokles počtu titulů, a proto nás návrh snižuje o 800 miliónů položku vlastně na částku, která byla čerpána v letošním roce, tj. na 2,7 mld. korun.

Dále co se týká Ministerstva dopravy, tedy snížení příspěvků příspěvkových organizací na opravy silnic. Není pravda, že náš poslanecký klub se staví proti opravám silnic. Pouze tu položku upravujeme na stejný obsah jako loni, plus předpokládána inflace. To jest, předpokládáme, že silnice by v příštím roce byly opravovány ve stejném rozsahu jako letos.

Co se týká Ministerstva financí, kde jde o nárůst, jak jsem již řekl na začátku, na 142%, pan ministr hovořil o tom, že jde o to posílit daňovou a celní správu a jejich vybavením počítači. My prostě nemáme zato, že by toto pořizování výpočetní techniky bylo hospodárné, nemáme zato, že náklady zde vynaložené by byly rovny přínosům, které to přinese a z toho důvodu je ta položka snížena, tak jak jsme navrhli.

Co se týká mimořádných situací, resp. rezervy na mimořádné situace obecně. V kapitole "Všeobecná pokladní správa" existuje asi devět typů rezerv. Je velmi nepravděpodobné, vysoce nepravděpodobné, že by všechny tyto situace nastaly najednou a bude třeba všechny rezervy čerpat. I triviální matematika nám dává za pravdu, protože i pokud by každá z těchto položek měla poměrně vysokou pravděpodobnost, např. 0,9, tak ty pravděpodobnosti se samozřejmě násobí, takže pravděpodobnost, že všechny situace vzniknou najednou a bude třeba rezervy čerpat, je menší než jedna čtvrtina, i v případě takhle vysoké pravděpodobnosti, každé události:

Proto by bylo rozumné samozřejmě rezervy sloučit do rezervy jedné a tuto rezervu podstatně snížit oproti vládnímu návrhu. To však není možné z důvodu zákona o rozpočtových pravidlech, proto my některé ty rezervy snižujeme. V tomto případě tu položku snižujeme na polovinu a hned řeknu proč.

Pan ministr vyvozoval, že tato položka musí být stejná jako letos, protože došlo k náhradám za záplavy. Ano, pane ministře, letos totiž byla stoletá voda. My prostě nepředpokládáme, že v příštím roce bude také stoletá voda. A proto snižujeme tuto položku na polovinu, nehledě na to, že další rezerva je v investičních prostředcích.

Co se týká dotací na teplo: zde jsme nenavrhli tyto dotace zrušit, ale část jich převést na úspory tepla. O co tedy jde? Jde o to, že smyslem jsou úspory tepla v domácnostech a víme, že cena zřejmě při našem návrhu stoupne. Ano, ale dojde-li zároveň k úsporám, tak při vyšší sazbě budou náklady v dané domácnosti stejné. A to je smysl našeho návrhu. Smyslem našeho návrhu je teplo v domácnostech spořit a nikoliv dotovat.

Co se týká druhého typu námitek, které vycházejí z toho, že jde o populistický projev někoho, kdo nemá odpovědnost, i na to chci odpovědět a tvrdím, že naše návrhy jsou právě projevem odpovědnosti. Odpovědná politická strana totiž musí usilovat o snížení veřejných výdajů. Naším programem je využít snížení veřejných výdajů ke snížení daní a to je v zájmu všech občanů, celé ekonomiky a státu také. Chtěli jsme ukázat metodu používanou v mnoha zemích a mnoha parlamentních demokraciích, kde je zcela obvyklou praxí, že parlamentní strany se snaží omezit výdaje, které jim předkládají úředníci z vlády.

My se nehodláme této praxe vzdát jen proto, že nás okřikují státní úředníci, kterých se toto snižování týká. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda klubu pan poslanec Sýkora.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, žádám ještě jednou sněmovnu o 15 minut přestávky na poradu poslaneckého klubu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vyhověli jsme vždycky, bývá to zvykem. Sejdeme se v 16.10 hodin.

(Jednání opět zahájeno v 16.11 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, uplynula doba určená pro přestávku. Prosím, abyste zaujali svá místa, budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník. Prosím, aby se ujal slova a vás, dámy a pánové, prosím o klid.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, já bych nerad zopakoval chybu, kterou jsem udělal po 2. čtení, kdy jsem chtěl na závěr vystoupit a po poradě s panem místopředsedou Ledvinkou jsem od toho ustoupil. Takže rád bych reagoval na to, co pan poslanec Mašek - i když nechci, aby to byla pouze polemika mezi mnou a panem poslancem Maškem - reagoval, a to z toho důvodu, abych sněmovnu přesvědčil, že to, co vláda dala do vládního návrhu, je důvodné, odůvodněné a že je to promyšlené.

Především k otázce majetkové újmy. Kdybychom si vzali sled změn diskontních sazeb, tak jak je centrální banka měnila, kdy byla v počátku diskontní sazba 8% v roce 1994, v roce 1995 byla 24. 10. změněna na 8,5%, 26. 6. letošního roku byla změněna na 9,5%, tak z těchto údajů a dat se lze potom velmi snadno dopočítat k celkové úhradě majetkové újmy a nejsou v tom žádná kouzla. Je to pouze kalkulace diskontních sazeb.

Pokud pan poslanec srovnává rozpočet r. 1994 s návrhem na r. 1996 a říká, že je tam 25% nárůst, tak zapomíná na to, že v průběhu roku 1994 jsme zaplatili více, než bylo v rozpočtu na majetkovou újmu právě z důvodu zvýšené diskontní sazby v průběhu roku 1994. Čili trvám na tom, že výpočet tak, jak je uveden a je všem k dispozici, každý si ho může prověřit, je výpočet správný.

Za druhé pokud jde o silnice a opravy silnic. Respektuji to, že pan poslanec má názor, že by se měly opravovat silnice ve stejném rozsahu, jako se opravují v letošním roce. To je naprosto legitimní a s tímto já nepolemizuji, nicméně chci vysvětlit, že vláda má jiný názor. Vláda chtěla vědomě posílit prostředky na opravu silnic, protože byla panem ministrem dopravy přesvědčována o tom, že je to třeba, že jsou silnice zanedbány a že se do silnic dávala pouze inflace v uplynulých letech apod., a proto vědomě tuto položku posílila. Čili je to rovněž vědomé rozhodnutí vlády.

Podobně bych mohl hovořit o prostředcích, které jdou na výpočetní techniku do resortu ministerstva financí. Tady je to na parlamentu a parlament má své svatě právo kontrolovat každou korunu, která bude vydávána v průběhu rozpočtového roku, požadovat průkazy efektivnosti atd. Nicméně je za tím věcný záměr, tak jak jsem o něm hovořil, v těch čtyřech věcech, tzn. zřízení nového institutu, celní a finanční stráže, propojenost celních úřadů s finančními úřady apod.

Konečně k té poslední položce. Není zcela pravda, že tam není navrhován škrt na dotace na teplo. Já jsem ve svém závěrečném slově hovořil o tom, že pan poslanec Špaček ve výboru navrhoval zrušení té dotace vůbec a nikoli, že navrhoval teď při pozměňovacím návrhu v rámci druhého čtení. Tam navrhl dvě věci, jestli dobře čtu - a četl jsem stenozáznam navrhoval část prostředků, celkem škrt v rozsahu 1 mld. 680 mil., část z toho použít na jakési programy blíže nespecifikované na úspory tepla a zbytek byl potom čistý škrt.

Tolik jen na vysvětlenou k návrhům, které jsou ve vládním návrhu, aby nebylo jakékoli pochyby o tom, že jsou to návrhy vědomé, návrhy promyšlené a návrhy zdokumentované. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Technické upozornění - pan poslanec Váca má náhradní kartu č. 17.

Poprosím tedy společného zpravodaje, pana poslance Tomáše Ježka, aby se ujal své funkce. (Hlas ze sálu.) Pane poslanče, velmi se omlouvám.Je pravda, že vystoupením pana ministra byla otevřena rozprava a rozuměl jsem tomu tak, že se hlásíte do rozpravy, pane poslanče? Pan poslanec Kužílek se hlásí do rozpravy.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, domnívám se, že nečiním nic nepřípustného nebo neslušného, jednám přesně podle jednacího řádu. Stejně se chci zeptat na něco, co myslím není nějakým problémem takového či onakého názoru, ale přece jen to určitým problémem je.

Chci upozornit na jeden aspekt procedury, do které se pomalu víc a víc vrháme a na jeden aspekt, který se obávám, že není příliš přijatelný. Pokusím se to vysvětlit tím, že poukážu na návrh pana poslance Šumana, který je uveden v tom materiálu pod č. 11/atd. Chci se zeptat, jak se třeba s takovouto věcí zde chce naložit? Jak jsem pochopil, chce se s ní naložit tak, že se prohlásí za nevybilancovanou a tudíž se o tom nemůže hlasovat. Ačkoli to, že je tzv. nevybilancovaná, vyplývá jen z jiného předneseného pozměňovacího návrhu, který se tváří, že je vybilancovaný, což je návrh označený jako návrh rozpočtového výboru a který podle jednacího řádu je zcela souřadný a vznesený v rozpravě jako všechny ostatní návrhy.

Můžeme nanejvýš uvažovat o tom, že návrh poslance Šumana je doplňovacím návrhem ve smyslu jednacího řádu. Jestliže tedy chceme hledět na jednotlivé návrhy vznášené v rozpravě jednotlivými poslanci, které máme v tom tisku 1436/5 tak, že mají každý jednotlivý z nich být sám sobě vybilancován, tak potom musíme stejný metr vzít i na návrh, který je vlastně tím návrhem rozpočtového výboru, ale po jednotlivých položkách, nikoli jako celku. Tím naprosto znevýhodňujeme a znerovnoprávňujeme tyto návrhy a není k tomu žádný podklad v jednacím řádu, protože to by tedy znamenalo, že jestliže někdo dříve v rozpravě přednese návrh na změnu určitě položky a nějak ji vybilancuje a proti tomu někdo vznese návrh, že s tím nesouhlasí, tak jeho návrh potom už není hlasovatelný. Domnívám se, že celá procedura je v tomto smyslu velmi pochybná a měli bychom se držet jednacího řádu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Slovo má pan poslanec Holub.