Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, zákon ČNR č. 102/92, kterým se upravují některé otázky související s novelou občanského zákoníku, vymezuje mj. byty podléhající zvláštnímu režimu. Jsou to byty služební, byty určené pro zdravotně postižené občany a byty v domech s komplexním zařízením pro péči o zdravotně postižené. Tím zákon plní vlastně funkci prováděcího předpisu k občanskému zákoníku.

Novelou občanského zákoníku, kterou parlament přijal právě před rokem, došlo k určitým změnám, které se dotýkají služebních bytů. V návaznosti na tyto změny v novele občanského zákoníku je žádoucí provést i některé menší změny ve formulaci příslušných ustanovení zákona č. 102/92 Sb.

To je první - spíše formální - důvod pro předložený návrh.

Dalším důvodem je potřeba provést některá zpřesnění a doplnění uvedeného zákona, která vyplynula z praktického provádění jeho ustanovení v průběhu uplynulých tří let. Máme zkušenost, že při aplikaci zákona vznikaly často pochybnosti o zachování charakteru služebního bytu poté kdy jeho nájemce přestal pro svého dřívějšího zaměstnavatele pracovat. Navrhovaná nová formulace některých ustanovení tuto pochybnost odstraňuje.

Promítáme tak do zákona důsledně zásadu, že o povaze služebního bytu rozhoduje sám pronajimatel Při sjednání nájemní smlouvy. Posiluje se tak postavení pronajimatele a jeho efektivní možnost dosáhnout uvolnění služebního bytu v případech, kdy nájemce přestane vykonávat práci, pro niž mu byl služební byt pronajat, a dále určovat charakter služebního bytu vždy při uzavírání nové nájemní smlouvy.

K odstranění častých sporů mezi obcemi jako pronajimateli a ozbrojenými sbory, které disponují služebními byty, má přispět navrhovaná změna ve formulaci bodu c) ustanovení § 7 zákona a nově zakládaná povinnost obce vést seznam služebních bytů ozbrojených složek. Současně se navrhuje uložit obcím povinnost vyhovět ozbrojeným složkám a uplatnit za ně požadavky na zrušení nájmu nebo vyklizení služebních bytů. Neexistence této povinnosti v současné úpravě výrazně ztěžuje efektivní využití stávajících dispozičních oprávnění ozbrojených sborů.

Konečně poslední navrhovaná úprava zjednodušuje postup při obsazování bytu zvláštního určení. Konkrétně navrhujeme odstranit povinnost vyžadovat pro uzavření každé nájemní smlouvy k takovému bytu doporučení Vládního výboru pro zdravotně postižené občany České republiky. To povazujeme v souladu s názorem Vládního výboru za zcela nefunkční administrativní krok v dané situaci. Navrhujeme zde souhlas Okresního úřadu. Půjde tím o daleko efektivnější a rychlejší postup při obsazování bytů zvláštního určení.

Navrhovaná novela je na první pohled drobnou úpravou, v praxi se však dotýká právních vztahů k řádově několika tisícům bytů. Považujeme ji proto za potřebnou. Jejím smyslem opakuji - je umožnit efektivnější využití bytů zvláštního režimu a snadnější realizaci některých ustanovení občanského zákoníku.

Dovoluji si proto doporučit Poslanecké sněmovně, aby přikázala předložený návrh novely zákona k dalšímu projednávání. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru hospodářství Karlu Dybovi. Protože organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení paní poslankyni Hanu Marvanovou, žádám ji, aby se ujala slova.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážení kolegové, jak již uvedl pan ministr Dyba, tento vládní návrh zákona navrhuje novelizaci zákona č. 102/92 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník. Souvisí s vydáním občanského zákoníku.

Potvrzuji, že skutečně změna tohoto zákona vyplývá zejména z toho, že jsme na konci roku 1994 schválili novelizaci občanského zákona, tedy těch ustanovení, která se týkají nájmu bytů, nájemní smlouvy. Z toho a z praxe vyplynula potřeba změny ustanovení zákona, týkajících se služebních bytů a bytů zvláštního určení, tedy bytů určených pro ubytování zdravotně postižených osob.

I když se v současnosti zpracovává rozsáhlá rekodifikace občanského práva a až bude předložena, pravděpodobně příštímu Parlamentu, pak by některé otázky, zatím zahrnuté do tohoto zákona, měly být podrobeny větší revizi, v současné době pokládám za vhodné, abychom provedli tuto dílčí novelizaci tohoto zákona.

Proto podporuji, aby tento zákon byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, tak jak to navrhuje organizační výbor.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Haně Marvanové a otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Nemám žádné písemné přihlášky a nevidím nikoho se hlásit do rozpravy, proto rozpravu uzavírám.

Konstatuji, že poněvadž nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor a paní poslankyně Marvanová ve shodě s ním navrhují přikázat předložený návrh zákona ústavně právnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh, doplňující nebo protichůdný. Nevidím žádnou přihlášku, a proto přikročíme k hlasování.

Nejdříve vás ale všechny odhlásím, abych počet na displeji uvedl do souladu se skutečným počtem přítomných v sále. Prosím, zaregistrujte se.

V 95. hlasování na této schůzi budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání ústavně právnímu výboru.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

95. hlasování skončilo. Z 86 přítomných bylo 84 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Budeme se nyní zabývat bodem označeným jako

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1898 a z pověření vlády jej uvede ministr hospodářství pan Karel Dyba. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, náš současný právní řád zná možnost prodat nemovitost v dražbě v rámci vykonávacího řízení před soudem. Obecně však - když pomineme některé zvláštní situace podle předpisů o privatizaci - postrádá úpravu, podle níž je možno vykonávat dražby nemovitostí mimo tento někdy delší proces. Naproti tomu dobrovolné mimosoudní dražby věcí movitých náš právní systém zná, avšak jde o velmi zastaralou a nevyhovující úpravu z let padesátých.

Tuto situaci chceme změnit navrhovaným zákonem, který by jednoznačně upravil mimosoudní dražbu movitých i nemovitých věcí, jejich souborů, pohledávek, majetkových práv z průmyslového i jiného duševního vlastnictví. Předmětem dražby může být i podnik.

Jde o novou formu, která existuje v některých evropských státech s příznivými výsledky.

Připomínám, že návrh zákona počítá i s potřebnou ochranou práv dlužníků. K zajištění dostatečné míry objektivity v postupu dražby návrh požaduje povinnou účast notáře v případech, v nichž hodnota předmětu dražby přesahuje půl miliónu korun. V případech, kdy dlužník namítá proti pravosti pohledávky, má pochopitelné možnost se domáhat ochrany u soudu.

Z hlediska věřitele platí, že úprava bude mít zásadní význam pro usnadnění realizace pohledávek zajištěných hypotékou na nemovitosti. Dosavadní způsob vyžaduje, jak už jsem se o tom zmínil, někdy zdlouhavější soudní řízení. Soudní výkon rozhodnutí i přes opatření přijímaná k posílení výkonu soudní agendy je a bude vždy složitější a časové náročnější. Důsledky tohoto jsou tíživější především v praxi bank, které poskytují hypotékou zajištěné úvěry, což jsou vlastně hlavní věřitelé.

Vláda proto hledala cesty, jak napomoci realizaci závazků zajištěných hypotékami v případech, kdy dlužník přestane své finanční povinnosti plnit. Navrhovaný zákon přináší formu mimosoudního řešení, které spočívá v pověření kvalifikovaných právnických a fyzických osob výkonem dražeb, a to jak dobrovolných, tak i nucených.

Je třeba ještě připomenout, že mimosoudní dražby znamenají nejen vyšší záruku věřitele, že jeho pohledávky budou včas uspokojeny, ale na druhé straně mohou byt výhodné i pro dlužníky, neboť lze předpokládat, že v řadě případů je možné mimosoudní dražbou dosáhnout vyšší ceny. Považuji proto návrh zákona za jeden z dalších důležitých kroků při vytváření potřebného legislativního prostředí pro rozvoj hypotečního úvěrování a navazujeme tady v tomto směru na novelizace některých zákonů regulujících hypoteční obchodování provedené zákonem č. 84/1995 Sb. na jaře tohoto roku.

Není třeba podotýkat, že při přípravě tohoto zákona jsme ho konzultovali i se zainteresovanými peněžními ústavy. Myslím, že panuje shoda, pokud jde o aktuálnost a prospěšnost tohoto způsobu dražeb, který, jak jsem řekl, přispívá zásadně ke zvýšení likvidity hypotékou zajištěných pohledávek a zvyšuje tak jistotu hypotečních obchodů.

Proto bych si dovolil na závěr opět doporučit, aby sněmovna přikázala předložený návrh zákona k dalšímu projednání. Pane předsedo, děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru hospodářství Karlu Dybovi a prosím pana poslance Miloslava Výborného, který zastoupil onemocnělého určeného zpravodaje pana Jiřího Vyvadila, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, myslím, že moje zpravodajská zpráva pro první čtení vládního návrhu zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, může byt vzhledem k obsáhlému a vyčerpávajícímu úvodnímu slovu pana ministra Dyby poměrné stručná.

Také já se domnívám, že sněmovně je známo, že prodej nemovitosti cestou soudního řízení vykonavacího, cestou řízení o výkonu rozhodnutí je poměrně složitý, je časově náročný a přitom ne vždy nezbytný, když by bylo možné dosáhnout stejného výsledku cestou dražby mimo soudní exekuci.

Dražba mimo exekuci je dnes u nás upravena pravidly, jež jsou stanovena zákonem č. 174/1950 Sb., který byl několikrát novelizován, ale neumožňuje prodávat mimo výkon rozhodnutí nemovitosti. To je jeden ze základních důvodů, proč je, a to i v souvislosti s rozvojem hypotečního podnikání, tento zákon předkládán.

Soudím, že bude správné, bude-li výsledkem prvního čtení vládního návrhu zákona podle sněmovního tisku 1898 přikázání tohoto vládního návrhu zákona výborům k dalšímu projednávání.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Miloslavu Výbornému a otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku a nevidím, že by se někdo hlásil z místa, proto rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nebyl přednesen návrh na vrácení předlohy navrhovateli ani na zamítnutí, a proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předloženy návrh zákona ústavně právnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování. Je to 96. hlasování.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 96. hlasování skončilo.

Z 97 přítomných bylo 84 pro, nikdo proti.

Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.

Děkuji panu ministru Dybovi. Děkuji všem zpravodajům a přistoupíme k bodu označenému jako 28. Je to

Vládní návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Žádám ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Váženy pane předsedo, dámy a pánové, zákon č. 265 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344 o katastru nemovitostí spolu úzce souvisejí, a proto považuji za důležité a žádoucí současné projednání obou těchto navrhovaných norem.

Včasným přijetím obou zákonů byla v roce 1992 podmíněna možnost privatizovat státní notářství. Praxe ukázala závažný nedostatek této právní úpravy především ve vymezení pojmu "nemovitost". Podle této úpravy je samostatnou nemovitou věcí odlišnou od pozemku též každá stavba spojená se zemí pevným základem. Z hlediska katastru tato definice mj. způsobuje, že v České republice je mnohonásobně vyšší počet nemovitých věcí oproti zemím, kde je nemovitost vymezena klasickým způsobem. Proto v katastru nejsou, nikdy nebyly a ani v budoucnu nemohou být evidovány všechny nemovité věci.

Občanský zákoník ovšem požaduje pro převod vlastnického práva ke každé nemovitosti vklad do katastru nemovitostí. Tím je prakticky znemožněn smluvní převod vlastnického práva k nemovitostem, které se v katastru neevidují. Navrhuje se proto umožnit převod vlastnického práva i k takovým nemovitostem, a to přímou novelou občanského zákoníku. Podle navrhované úpravy by vlastnické právo k těmto nemovitostem přecházelo účinností uzavřené smlouvy. Požadavek písemné formy takové smlouvy s projevy vůle účastníků na téže listině zůstává zachován.

Další navrhovanou změnou je legalizace rozšíření věcí evidovaných v katastru o rozestavěné budovy. Tato změna má umožnit především poskytování hypotéčního úvěru alespoň na dostavbu budov v určitém stupni rozestavěnosti.

Dalším cílem navrhovaných novel je odstranění rozporů mezi oběma zákony, náprava jejich dalších snadno odstranitelných nedostatků a také usnadnění činnosti katastrálních úřadů a ve svém důsledku posílení právních jistot občanů.

Aplikace navrhovaných změn si nevyžádá dodatečné nároky na financování ze státního rozpočtu ani na zvýšení počtu zaměstnanců státní správy.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolím si tuto normu doporučit vašemu schválení.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství Josefu Luxovi. Protože organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Antonína Hrazdíru, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Váženy pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, dovolte, abych zpravodajské vystoupení, stejně jako pan ministr, uvedl společně pro obě novely, tzn. zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, nebo-li katastrální zákon, a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk 1952, a zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. - sněmovní tisk 1953.

Předložené návrhy vycházejí z dosavadních zkušeností získaných při zakládání a zejména vedení katastru nemovitostí. Nejde o jednoduchou záležitost s ohledem na základní koncepční změny proti dřívější evidenci nemovitostí, tak jak na to poukázal pan ministr, jakož i proti dřívějšímu způsobu vzniku věcných práv k nemovitostem, konkrétně bych chtěl uvést registraci smluv.

Síla zvyku i tradice totiž velmi determinuje přístup ke katastru nemovitostí, a to jak v laické veřejnosti, tak i mezi odborníky, můžeme říci mezi právníky. Chci jen podotknout, že do katastru nemovitostí se vkládají práva, nikoliv právní skutečnosti, resp. listiny tyto skutečnosti obsahující, tak jak si někteří myslí. Konstatuji, že lze většinu předložených návrhů akceptovat a doporučit. Jsou skutečně vedeny snahou o nápravu existujících disproporcí. Některé z nich vyplývají z toho, že rozhodování o klasických majetkových záležitostech je svěřeno správním orgánům, které se ve své činnosti řídí správním řádem. Pokud by na jejich místech byly soudy, situace by byla diametrálně odlišná. Nicméně situace je taková, proto je nutno se jí přizpůsobit. Nelze však připustit, aby při vedení katastru nemovitostí převládaly technické aspekty nad právními. Z toho vyvozuji, že je nutno preferovat právní stránku katastru nemovitostí, to je roli jako evidenčního nástroje právních vztahů. Na druhém místě je potom jako jeho úloha evidence souboru nemovitostí.

Za základní změnu proti současnému stavu považuji zúžení okruhu nemovitostí, které se evidují v katastru nemovitostí. Proti takovému postupu nelze mít v obecné rovině námitek. Musí však být koncepčně promyšlen a musí zohlednit všechny souvislosti. O to se předkladatelé snaží, když navrhují novelizovat občansky zákoník ohledně způsobu nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem, které nebudou předmětem evidence v katastru nemovitostí.

Za jednu z velikých vymožeností nynějšího stavu je možno považovat spojení právních účinků vkladu se dnem podání návrhu na vklad. Bohaté polemiky se vedou také ohledně možnosti zásahu do rozhodnutí, kterým byl návrh na vklad povolen. Jde o to, zda lze použít i mimořádný opravný prostředek nebo i soudní přezkum, když zákon stanoví, že proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný opravny prostředek. V praxi katastrálních úřadů se prosadilo, že není přípustný řádný opravný prostředek, ale běžně se používají mimořádné opravné prostředky, např. obnova řízení, přezkoumání mimo odvolací řízení apod.

Na závěr mého vystoupení, jako zpravodaje pro prvé čtení, doporučuji Sněmovně přijmout usnesení, kterým bude novela zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tisk 1952. přikázána k projednání výborům Sněmovny. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji, poslanci Antonínu Hrazdírovi a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku, ale z místa se hlásí pan poslanec Josef Ullmann. Má slovo.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně, velmi vítám, že tato novela přišla na pořad jednání Parlamentu, i když se osobně domnívám, že bude ještě potřeba na ní velmi pilně a velmi pozorně pracovat. Jedná se o skutečně nesmírně závažné záležitosti. Sama skutečnost, že mají být evidovány i rozestavěné stavby, které ještě nejsou dokončenou hodnotou, ale jsou jakýmsi předstupněm nějaké hodnoty, stojí za hluboké zamyšlení.

Chápu, že záměrem předkladatelů bylo odstranit některé obtíže nebo těžkosti, které v tomto procesu nastávají, ale domnívám se, ze by záběr této novely měl být poněkud širší.

Z hlediska poskytování hypotéčních úvěrů, z hlediska informace investorů a z hlediska celého toho procesu, by bylo zjevně velmi potřebné, aby katastr nemovitostí jako takový obsahoval rovněž některé údaje z cenové oblasti. Myslím si, že to budeme muset v dalším projednávání velmi pečlivě posoudit. Přesto, že vidím, že předkládaný návrh nemá tu šíři, kterou bych si představoval, vřele doporučuji, aby byl zařazen v rámci prvního čtení k dalšímu projednávání. Velmi bych se přimlouval, aby minimálně jedním z výborů, který jej bude projednávat, byl výbor pro Veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Ullmannovi. Další hlasy do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, proto rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli, ani na zamítnutí, a proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh zákona výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru a zemědělskému výboru. Tím je splněna také podmínka, kterou si ve svém příspěvku kladl pan poslanec Ullmann. Táži se, zda má někdo nějaký jiný návrh nebo chce rozšířit tento návrh. Není tomu tak. Proto dávám hlasovat o tomto návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru a zemědělskému výboru.

97. hlasování na této schůzi:

Kdo podporujete předloženy návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 97. hlasování skončilo.

Z 99 přítomných bylo 85 pro, nikdo proti. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat. Přistupujeme k bodu

Vládní návrh, který jsme jako sněmovní tisk 1953 obdrželi, uvede z pověřeni vlády opět místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Žádám ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tento návrh novely zákona velmi úzce souvisí s projednávaným katastrálním zákonem a je vlastně jeho logickým technickým vyústěním. Proto, jestli pane předsedo dovolíte, nebudu opakovat stejné argumenty, které se shodují s již projednaným návrhem novely. Dovoluji si poslancům doporučit tento zákon také ke schválení.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství panu Josefu Luxovi, a protože organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Hrazdíru, žádám ho, aby se ujal slova. (Hluk v sále.) Prosím, dámy a pánové, ještě o klid.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, ve svém úvodním vystoupení jsem říkal, že mé slovo patří oběma dvěma novelám. To znamená, že není potřeba již dále se v úvodním slovu k tomuto vracet. Chtěl bych pouze doporučit Sněmovně, aby přikázala novelu zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. - sněmovní tisk 1953 - výborům této Sněmovny. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Antonínu Hrazdírovi, zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku a nevidím žádnou přihlášku z místa. Proto rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nebyl přednesen návrh na vráceni navrhovateli ani na zamítnutí, a proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje předložený návrh zákona přikázat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru, hospodářskému výboru a zemědělskému výboru. Táži se, zda má ještě někdo nějaký další návrh. Není tomu tak, nikdo se nehlásí. Proto přikročíme k hlasování a ještě předtím přečtu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna po prvním čtení přikazuje předloženy návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru, hospodářskému výboru a zemědělskému výboru.

98. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 98. hlasování skončilo.

Z 99 přítomných bylo 86 pro, nikdo proti. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat. Přikročíme k 30. bodu. Jde o

a uvede jej z pověření vlády místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Žádám jej, aby se ujal slova. Prosím, dámy a pánové, o klid.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, již v roce 1907 byl schválen první zákon o chmelu a od té doby je tato komodita upravena zákonnými normami.

Smyslem předložené normy je liberalizovat prostředí výroby a obchodu s chmelem. Dnes upravují tuto komoditu tři normy, z roku 1957 je to zákon o chmelu, z roku 1964 zákon o rostlinné výrobě a dále celá řada státních norem.

Navrhovaný zákon navazuje na dřívější právní úpravy, které vycházejí z tradice, stanoví zásady evidence chmelnic a jako důležitý podklad pro známkování podléhá chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák vypěstovaný ve chmelařských oblastech.

Předseda PSP Milan Uhde: Okamžik, pane místopředsedo, prosím, dámy a pánové, vydrželi jsme až do této chvíle, chápu, že je týden dlouhý, když poslanecká sněmovna zasedá, ale jsme u posledních tří bodů dnešního pořadu. Já to oznamuji, abych přispěl k vašemu uklidnění a také k tomu, abyste ještě trochu ticha uschovali pro další dva návrhy, kterými zakončíme jednání dnešního dne a budeme pokračovat v úterý. Prosím, pane místopředsedo, pokračujte.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Děkuji za signál společné naděje, pane předsedo. K předložené normě.

Známkováním se dokládá místní původ chmele a zaručuje jeho pravost a je vlastně ochranou chmele před falšovanou deklarací místa původu a v souladu s madridskou konvencí o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží.

Chtěl bych říci, že známkování v různé podobě provádí státní orgány ve většině vyspělých zemích, ve Spojených státech amerických, v Německu atd. Tato norma byla připravena také a je zrcadlem norem Evropské unie. Tento návrh ukládá povinnosti právnickým a fyzickým osobám při výrobě a obchodování s chmelovou sadbou, pěstování, zpracování a odbytu chmele pouze odrůdy Žatecky poloraný červeňák, nikoli jiných.

Původní záměr upravit právními normami veškery chmel, tak jak je tomu dosud, pěstovaný ve chmelařských oblastech, byl vládou zamítnut a na základě připomínek přepracován jako zákon chránící pouze tuto výjimečnou vybranou odrůdu chmele. Vzhledem ke svému specifickému složení a dalším jakostním znakům má tato odrůda dominantní postavení na světovém trhu a v návaznosti na onu tradici, která zde byla založena roku 1907, si dovolím požádat poslance o podporu tohoto vládního návrhu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství panu Josefu Luxovi. Protože organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Vlastimila Tlustého, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, má zpravodajská zpráva bude stručná, nicméně trochu rozporuplná.

Nemůže být nejmenších pochyb o tom, že přijmout zákon o chmelu je v zájmu zachování současného postavení českého chmelařství a je též jasné, že čas, ve kterém by tento zákon měl být přijat, již dávno vypršel a že by nebylo vhodné oddalovat projednávání zákona o chmelu.

Nicméně předloha, která nám byla předložena, je poznamenána jistou koncepční změnou, ke které došlo na poslední chvíli ve vládě. Původní text zákona, který měl upravovat známkování a upravování a registraci všech odrůd chmele, byl přepracován na ochranu, tak jak se zmínil předkladatel, pouze jedné jeho odrůdy. Tvůrci této nové verze přitom nedokázali domyslet všechny změny vyplývající z této koncepční přeměny a v současném textu díky tomu zůstávají velmi nesrozumitelné formulace.

Já bych jako ukázku ocitoval § 8, který vlastně říká toto: "Podnikatel s chmelem (chmelem se přitom v tomto zákoně rozumí jediná odrůda Žatecky poloraný červeňák) je povinnen a) pěstovat v jedné chmelnici osázené chmelem (rozumíme Žatecký červeňák) jen chmelové rostliny odrůdy Žatecký červeňák."

Pokud netušíte smysl tohoto ustanovení, je to celkem logické. To ustanovení žádného smyslu nemá a podobných potíží, ve kterých se pojem chmel na jedné straně používá pro obecné označení plodiny a ve druhém významu, tak jak to zavádí § 1 tohoto zákona, pouze pro jedinou odrůdu tohoto chmele, prostě vytváří určité interpretační problémy.

Já se ovšem domnívám, že v této situaci je důležitější diskusi o tomto zákoně zahájit a první čtení ostatně dává příležitost v této podobě otevřít prostor pro projednávání zákona, ačkoliv jeho navržená forma je nedostačující a onu diskusi bude nepochybně velmi komplikovat. Nicméně v zájmu rychlého přijetí zákona o chmelu, na který čeká nejen česká chmelařská veřejnost, ale i světový trh s chmelem, doporučuji s jistou výhradou zahájit projednávání ve výborech.