Středa 6. prosince 1995

2. den schůze (6. prosince 1995)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 172 poslanců.

Za vládu české republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Začátek v 10.18 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji druhý den jednání 37. schůze Poslanecké sněmovny, které bylo přerušeno, a sděluji a připomínám, že se dnes podle schváleného pořadu budeme věnovat druhému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1996.

Prosím o klid a znovu zdůrazňuji, že poslankyně a poslanci, kteří se dosud nepřihlásili identifikačními kartami, měli by tak neprodleně učinit. Dále sděluji, že pan poslanec Stodůlka má náhradní kartu č. 1, paní poslankyně Buzková náhradní kartu č. 2 a pan ministr a poslanec Bělehrádek náhradní kartu č. 3, pan poslanec Tomáš Svoboda náhradní kartu č. 5. Další držitele náhradních karet prosím, aby se přihlásili a oznámili číslo své náhradní karty.

Dále sděluji v souladu se zákonem o jednacím řádu, že se dnes, pro dnešní den, písemně omluvila paní poslankyně Hana Lagová.

Dalším bodem našeho programu je

IX.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1996 (sněmovní tisk 1936) - druhé čtení

Žádám místopředsedu vlády a ministra financí ČR pana Ivana Kočárníka, aby se ujal slova a uvedl z pověření vlády ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1996.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, dámy a pánové.

V souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny před vás předstupuji před projednáním návrhů zákona o státním rozpočtu a státního rozpočtu ČR v rámci jeho druhého čtení.

Návrh státního rozpočtu jsem podrobně odůvodnil během prvního čtení. Od té doby a především pak od samotného konce září, kdy vám vláda předložila svou předlohu, uplynuly zhruba dva měsíce. Vývoj ekonomiky v těchto dalších dvou měsících zcela jasně a jednoznačně potvrzuje úspěšnost ekonomického vývoje tak, jak jej vláda prezentovala v návrhu rozpočtu na rok 1996. Týká se to zejména ukazatelů výkonu ekonomiky, inflace, zaměstnanosti, ale i zvýšeného ratingového ohodnocení ČR.

Poslední publikované údaje za měsíc říjen, kdy růst průmyslové výroby činil 18,8%, ukazují na zřetelně zrychlující se tempo růstu naší ekonomiky při rostoucí produktivitě práce. A toto zrychlující se tempo se dostavilo, a to si nemohu odpustit, i bez deficitního financování, ke kterému nás někteří naváděli, či spíše sváděli. Připomínám to proto, že velmi povzbudivé výsledky ekonomiky snad nejpřesvědčivěji dokazují správnost vládní transformační strategie, jejíž je rozpočet nedílnou součástí.

K těmto povzbudivým výsledkům patří i míra inflace, která se bude pohybovat v letošním roce v těsné blízkosti 9%. Povzbudivá je i skutečnost, že zrušení regulace mezd nevyvolalo nějaké výraznější pohyby ve mzdové oblasti. Svědčí to mj. o tom, že v privatizovaných firmách se přistupuje odpovědněji ke mzdovým nákladům. Na trhu práce pokračuje příznivá situace z hlediska sociálního smíru, nízká míra nezaměstnanosti je další výraznou charakteristikou současného ekonomického vývoje.

Vysoká dynamika ekonomického růstu je spojena i s vysokou poptávkou po dovozech a se záporným saldem naší obchodní bilance. Určitým náznakem pozitivních změn v průběhu roku je zvyšování dynamiky vývozu; za období leden až říjen tempo růstu vývozu bylo vyšší než 10% na jedné straně, a určité zpomalení dynamiky dovozu. Ratingové hodnocení České republiky se výrazně zlepšilo. Z původního stupně 3 B plus, který obdržela Česká republika v polovině roku 1994, na současný stupeň A, tj. o dva stupně. Tento stupeň znamená vysokou schopnost splácení úroků jistiny, a tedy vysokou bezpečnost úvěrů pro zahraniční investory.

Toto hodnocení obdržela Česká republika jako jediná ze všech transformujících se zemí; od dalších transformujících se zemí nás dělí několik stupňů, nikoli pouze jeden stupeň.

Česká republika se tak zařadila mezi 30 nejlépe hodnocených zemí světa. Nemohu na tomto místě nezmínit další významnou ekonomickopolitickou událost, která se rovněž odehrála v průběhu posledních dvou měsíců. Je jí bezpochyby přijetí České republiky za řádného člena Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nemusím připomínat politický aspekt tohoto kroku, kdy jsme se zařadili mezi 26 demokratických a hospodářsky nejvyspělejších zemí světa a že jsme byli přijati jako první z reformujících se států.

Jestliže jako nepochybný důkaz mezinárodního ocenění úspěšného postupu ekonomické transformace můžeme považovat již zmíněné ratingové hodnocení naší republiky, pak přijetí do OECD toto ocenění jen podtrhuje.

Z mezinárodně ekonomického pohledu jen připomínám, že

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je velmi vlivná organizace, na jejíž půdě se konzultují a koordinují otázky ekonomického vývoje. Je zároveň jedním z největších i informačních a ekonomicko-analytických uzlů světa.

V neposlední řadě podotýkám, že Česká republika prošla i pod přísnějším drobnohledem přijímající instituce, plynoucím z určitého "mexického syndromu", zřetelně patrného v poslední době i u jiných mezinárodních ekonomických institucí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, všechny tyto skutečnosti, o kterých jsem se zmínil, mají nepochybně své implikace i pro rok 1996 a pro návrh rozpočtu na tento rok. Především je možné očekávat další prohloubení pozitivních trendů, zejména v oblasti ekonomického růstu a inflace.

Poslední odhady situují růst do okolí 5% a míru inflace do intervalu 8 až 9%. Rovněž odhady míry nezaměstnanosti předpokládají jen její mírné zvýšení.

Pokud jde o samotný návrh státního rozpočtu, připomínám, že při prvním čtení byl potvrzen sněmovnou celkový navržený objem příjmů a výdajů rozpočtu shodně ve výši 497,6 miliard Kč. Byl tak potvrzen i princip vyrovnaného rozpočtového hospodaření, který byl jedním z nosných sloupů vládní rozpočtové strategie po celé funkční období.

Byly schváleny zákonné finanční vztahy k rozpočtu obcí a okresních úřadů ve výši 16,8 miliard Kč. V této souvislosti chci i nyní potvrdit svůj dřívější postoj, že příjmy rozpočtu nepovažuji za podhodnocené a že v rozpočtu jsme nevytvářeli žádné skryté rezervy. Ačkoli by bylo možné se znalostí vývoje v říjnu a v listopadu tohoto roku odhady jednotlivých příjmových položek na příští rok dále zpřesňovat, chci zdůraznit, že především nižší odhad očekávané inflace v letošním i v příštím roce a s ním nepochybně spojený i nižší růst mezd může působit na objem vybraných příjmů spíše negativně, a tím i zvýšit rizika na straně příjmů. Nicméně považuji i nadále rozpočet příjmů jako celek za reálný.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, státní rozpočet na rok 1996, vedle již zmíněného a osvědčeného principu vyrovnanosti, je charakterizován zejména dalším snížením podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu o zhruba 1%. Dalším snížením daňového břemene vyjádřeného podílem daňových výnosů na hrubém domácím produktu též zhruba o 1%. Přitom státní rozpočet finančně zabezpečuje nezbytné výdaje a priority v rámci těchto výdajů.

K těmto prioritám bezesporu patří investiční výdaje na dopravní infrastrukturu, které v návrhu rozpočtu rostou v indexu 131,5%. Dále potom výdaje na védu a výzkum rostoucí tempem 130%, dále výdaje na bezpečnost, které budou v příštím roce vyšší o více než 23%, ale - a to také chci zdůraznit - i výdaje na sociální oblast, zejména pak na důchody a jejich valorizaci a na dávky státní sociální podpory.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, státní rozpočet, především pak jeho výdajová část, byl v uplynulých týdnech velmi podrobně posuzován a analyzován v jednotlivých výborech sněmovny, kdy jednotliví ministři a ostatní zástupci správců rozpočtových kapitol zdůvodňovali vládní návrh. Nechci proto ve svém vystoupení opakovat již přednesené, ale omezím se jen na několik poznámek.

Především musím ocenit letošní způsob projednávání rozpočtu ve výborech sněmovny. Vzhledem ke stanovení celkového objemu příjmů a výdajů rozpočtu již v prvém čtení vylučovala jednání ve výborech jen jednostranné návrhy na zvyšování výdajů a nutila jednotlivé navrhovatele hledat zdroje a rezervy pro jejich pokrytí. Z tohoto pohledu cítím, že projednávání rozpočtu na příští rok bylo mnohem zodpovědnější než v letech předchozích. Byl jsem přítomen dohodovacímu jednání

rozpočtového výboru se zpravodaji ostatních výborů k jednotlivým pozměňovacím návrhům. O závěrečném usnesení výboru vás bude za několik minut informovat pan předseda rozpočtového výboru pan poslanec Ježek.

Nechci vystoupení pana poslance předbíhat, ale přesto mi dovolte pár slov. Před rokem jsem na tomto místě v závěru svého vystoupení charakterizoval státní rozpočet jako volbu. Volbu, v jaké míře a v jakých směrech přerozdělit část národního produktu, které veřejné statky a v jaké míře financovat. Je nepochybné, že se těžko sejdou byť jen dva lidé, kteří by na tuto volbu měli stejný názor. Velmi náročná diskuse a polemika nad návrhem státního rozpočtu byla vedena mezi členy vlády a návrh předložený parlamentu je jejím výsledkem. Neméně náročná diskuse proběhla i ve výborech parlamentu a za její vyústění považuji právě návrh usnesení rozpočtového výboru.

Nepochybně by bylo možno polemizovat a diskutovat o jednotlivých navrhovaných změnách vládní předlohy rozpočtu. Pro mne osobně je však v tuto chvíli důležitější, že navržené změny nijak zásadním způsobem nenarušují předloženou koncepci státního rozpočtu a rozpočtové politiky na příští rok, tak jak ji vláda navrhuje a jak ji považuje za správnou. Navržený rozpočet by ani po těchto úpravách neměl ztratit své klíčové rysy - především podporu ekonomické stability, podporu transformace a podporu ekonomického růstu.

Jsem si na druhé straně vědom, že některá navrhovaná snížení výdajů budou znamenat u řady resortů výrazný rozpočtový tlak v průběhu roku. Nicméně i tato omezení respektuji, považuji za akceptovatelná a z pohledu potřeby zvýšení hospodárnosti v jednotlivých kapitolách v řadě případů i za pozitivní. Jsem velmi rád, že nebyly doporučeny návrhy poslanců, kteří zjednodušeně přistupovali k projednávání rozpočtu tak, že rozpočtové dopady svých návrhů chtěli krýt pro ně nejjednodušším způsobem, to je na vrub vládní rozpočtové rezervy. Chci zdůraznit, že objem vládní rozpočtové rezervy 1,35 mld. korun, tedy zhruba čtvrt procenta všech výdajů rozpočtu považuji pro zabezpečení chodu rozpočtu a krytí nepředvídaných potřeb za absolutní minimum, se kterým může vláda pracovat.

Chci rovněž poděkovat, že usnesení rozpočtového výboru obsahuje i úpravu o některé nezbytné položky, které se do vládního návrhu nedostaly, protože v době jeho zpracování nebyly přesně známy, nebyly schváleny příslušné zákony a pod. Jde zejména o dopady zákonných úprav platů v resortech Parlamentu, Ústavního soudu a Ministerstva spravedlnosti, příspěvky politickým stranám na volby a dále o prostředky na vyslání mírových sil do Bosny.Jejich schválení plně doporučuji.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi proto v závěru ještě jednou poděkovat za věcnost a odpovědnost, která převládala při projednávání jednotlivých kapitol ve výborech. Věřím, že tak tomu bude i při nadcházejícím jednání a že Poslanecká sněmovna schválí další dobrý rozpočet, který nás posune dopředu v našem úsilí o dokončení transformace naší ekonomiky. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi za jeho přednesenou zprávu.

Mám dvě technická oznámení. Pan poslanec Josef Ježek má náhradní kartu č. 6. Dodatečně sděluji plénu, že se ze zdravotních důvodů omluvil pan poslanec Jaroslav Vlček, člen klubu České strany sociálně demokratické. Pan místopředseda vlády a poslanec Jan Kalvoda má tentokrát náhradní kartu č. 9.

Nyní žádám pověřeného zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Tomáše Ježka, aby uvedl usnesení rozpočtového výboru k předloženému vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Dostali jsme je všichni jako sněmovní tisk 1936/2. Dále připomínám, že jsme jako sněmovní tisk 1936/3 dostali oponentní zprávu a jako sněmovní tisk 1936/4 usnesení branného a bezpečnostního výboru. Pokud je nemáte, mám zprávu, že bude rozdáno v nejbližších minutách. Nejbližší minuty ovšem již uplynuly, předpokládám, že tedy zpráva už byla rozdána.

Nyní má slovo předseda rozpočtového výboru, zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Tomáš Ježek.

Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji pane předsedo za slovo.

Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegové. Začnu poněkud netradičně tím, že vás poprosím o to, abyste vzali na vědomí a laskavě si opravili dvě eráta, dvě chyby, ke kterým došlo jednak v dokumentu Ministerstva financí, které dopisem poprosilo, abych zde chyby uvedl. Je to dopis pana náměstka Miroslava Havla, který píše, že v příloze č. 5 k návrhu zákona o státním rozpočtu, investiční výdaje státního rozpočtu České republiky podle hospodářskoprávních forem investorů v sešitu B Zpráva k návrhu státního rozpočtu na rok 1996, na straně 30 u kapitoly 327 Ministerstvo dopravy došlo k chybám, které vzápětí budu citovat. Pan ministr Budinský byl o chybách již informován a byl jsem požádán, aby právě při druhém čtení byla zjednána náprava.

Jo to tabulka nazvaná "Investiční výdaje státního rozpočtu České republiky podle hospodářskoprávních forem investorů", příloha č. 2 k zákonu, na řádku Ministerstvo dopravy místo 5 732 700 má být 5 747 700 a samozřejmě potom v součtu v částce celkem místo 30 654 600 má být 30 669 600.

Dále v tabulce č. 18 na řádku "Výstavba a technická obnova silniční sítě" ve sloupci "Návrh rozpočtu na rok 1996" místo částky 2 155 má být částka 2 180 a na řádku "Výstavba silnic pro motorová vozidla (čtyřpruhy)" má být ve sloupci "Návrh rozpočtu na rok 1996" místo částky 1 845 částka 1 820.

V řádku "Zajištění bezpečnosti silničního provozu" je slovo "silničního" škrtnuto a má být slovo "železničního". To jsou všechny chyby, u nichž jsem byl požádán, aby byly opraveny ještě v sešitech Ministerstva financí.

Druhou eratou jsou chyby, které se vloudily při zpracování sněmovního tisku 1936/2, tj. usnesení rozpočtového výboru, kde nebyl omylem zařazen bod III, který zní:

"III. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna

I. žádá vládu, aby v rámci dotace Českomoravské záruční rozvojové bance připravila program výrazné podpory drobného podnikání na venkově;

II. stanoví, že

a) věcné výdaje kapitol se sníží o 2,5% podle tabulky č. 1a v příloze tohoto usnesení,

b) uvolnění dotace pro EGAP ve výši do 800 mil. Kč a České exportní bance ve výši do 200 mil. Kč je vázáno na souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny,

c) rezerva na dotaci na dopravní obslužnost bude případně rozdělována podle kritéria počtu ujetých kilometrů.

2. v příloze usnesení (tabulka č. 1)

- nebyla vypuštěna položka Kapitola VPS, položka novomanželské půjčky 50 mil. Kč, to se promítá do celkového součtu tabulky, řádek celkem, který činí 3.437,4 Kč;

- průmět pokračuje dále do položky Kapitola VPS, zvýšení vládní rozpočtové rezervy v tabulce č. 2, která místo uvedených 102.577 Kč činí 52.557 Kč;

- tím doznává změny i příslušný součet na řádce celkem, kde místo čísla 2 966 177 má být částka 2 916 177 a místo čísla 4 782 309 číslo 4 732 309;

- z toho pak plyne změna v celkové rekapitulaci pod tabulkou 2, kde "snížení výdajů" a "zvýšení výdajů", sloupec VPS a sloupec celkem se pak v absolutním vyjádření snižují o již zmíněných 50 mil. Kč."

Dovoluji si, páni kolegové, upozornit, že tyto opravy byly už zaneseny do náhradního materiálu, který vám byl rozdán, takže už se můžete spolehnout na to, že ten materiál, který má na titulním listě právě tu omluvu a žádost o vaše pochopení s mým podpisem, je ten opravený tisk 1936/2 a s tím pak můžeme nadále pracovat.

Děkuji pěkně za pochopení za tato dvě erata. Považuji nadále za zbytečné, abych nějak komentoval usnesení rozpočtového výboru v tisku 1936/2 a myslím, že tím, pane předsedo, moje vystoupení může v této chvíli skončit.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji rozpočtového výboru poslanci Tomáši Ježkovi za jeho zprávu a v souladu s § 105 o druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu otvírám nyní podrobnou rozpravu. Přihlásilo se do ní zatím písemně 10 poslanců a poslankyň, ale předtím dám příležitost panu poslanci Vladimíru Šumanovi, aby pronesl technickou nebo faktickou poznámku.

Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedo, dovolil jsem si se přihlásit jen proto, že prvně probíráme ten zákon podle nového jednacího řádu a rád bych věděl, jestli usnesení branného a bezpečnostního výboru, které bylo rozdáno jako tisk a nazval jste ho oponentní zprávou ve smyslu jednacího řádu, musím ještě kromě toho přednášet v rozpravě jako pozměňovací návrh vůči usnesení k rozpočtu, anebo jestli samo to předložení jako tisku stačí. Podle toho bych se pak přihlásil buď jen se zdůvodněním nebo přednesením toho návrhu.

Předseda PSP Milan Uhde: Čtu z § 104 odst. 2, že rozpočtový výbor předloží atd. a předseda je povinen rozdat poslancům a poslaneckým klubům. Totéž učiní s usnesením výboru, pokud výbor přijme usnesení nesouhlasné s usnesením rozpočtového výboru podle předchozí věty. To se stalo, písemně to bylo rozdáno, takže jsem přesvědčen, že tím je písemný návrh nebo písemné stanovisko rozpočtového výboru učiněno předmětem jednání Poslanecké sněmovny. Jsem toho názoru, že není potřeba jej přednášet, ale jestli jsou tu povolanější vykladači zákona o jednacím řádu, dám jim příležitost.

Jména těch, kdo se písemně přihlásili do rozpravy přečtu v pořadí, v jakém přihlášky podali: pan poslanec Michal Kraus, paní poslankyně Eva Fischerová, pan poslanec Svatomír Recman, jako čtvrtý pan poslanec Zdeněk Vorlíček, jako pátý pan poslanec Miloš Skočovský, jako šestý pan poslanec Jan Bláha, jako sedmá paní poslankyně Gerta Mazalová, jako osmý pan poslanec Jozef Wagner, jako devátý pan poslanec Josef Hájek a jako zatím desátý pan poslanec Jaroslav Štrait.

Udílím tedy slovo panu poslanci Michalu Krausovi, připraví se paní poslankyně Eva Fischerová. Kolegyně a kolegy prosím o utišení a o to, aby pomohli vytvořit takovou atmosféru, aby se všichni řečníci mohli soustředit na svá vystoupení a aby se na ně mohli soustředit všichni, kdo je chtějí a mají poslouchat. Prosím, pane poslanče.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP