Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Bláhovi. Pan ministr Skalický má příležitost
odpovědět.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vážený pane poslanče Bláho,
ohlášený název vaší interpelace
zněl "privatizace zdravotnictví". Já
vás chci upozornit, že co se týče privatizace
zdravotnických zařízení, tak naše
ministerstvo činí několik stovek rozhodnutí
každý měsíc a nejsem pochopitelně
schopen z místa reagovat na vaše informace o jednom
konkrétním případu. Odpovím
v řádné lhůtě písemně.
Reagoval bych jen na jednu informaci, která zazněla
ve vaší řeči a která je - mírně
řečeno - velmi zkreslená. Týká
se počtu tzv. obálkových řízení,
přesněji řečeno neveřejných
výběrových řízení, organizovaných
naším ministerstvem na zdravotnická zařízení.
Ke konci srpna, ke kterému zde mám některé
údaje shrnuty, bylo těchto neveřejných
výběrových řízení zorganizováno
na našem ministerstvu 127 a nikoliv 3, jak jste se zmínil
ve své řeči.
To je všechno. Zbytek musím bohužel odpovědět
písemně, nemám zde k dispozici patřičné
údaje.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Bláha
chce doplnit svoji interpelaci jednominutovou otázkou.
Poslanec Jan Bláha: Jen upřesnění.
Ty tři, o kterých jsem hovořil, to byla odpověď
pana ministra Rubáše, který také zároveň
žádal o doplnění některých
informací, pokud by mohlo dojít k pochybení.
Já jsem se zmínil o tom, že k pochybení
ze strany Ministerstva zdravotnictví patrně nedošlo,
ale zůstalo to na vašem ministerstvu. Proto jsem žádal
odpověď na jedinou otázku, zda-li má
toto výběrové řízení
proběhnout v pondělí a jestli jste ochoten
to ještě jednou přešetřit a výběrové
řízení pozastavit z titulu vaší
funkce.
Předseda PSP Milan Uhde: Další poslanec,
kterého se chystám pozvat k řečništi,
je pan poslanec Jiří Vyvadil. Interpeluje ministra
školství, mládeže a tělovýchovy
Ivana Pilipa ve věci krize Gymnázia Voděradská.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, já mám dvě
dcery. Ony dvě dcery jsou na voděradském
gymnáziu, které do 30. června patřilo
ke školám, kde 80% absolventů se dostávalo
na vysoké školy, kde existovaly výměnné
zájezdy s Anglií, Francií, Španělskem,
kde profesorský sbor žil pro žáky a žáci
pro profesorský sbor. Co nastalo, jak už to tak bývá.
Byl tam schopný ředitel. Tento schopný ředitel,
protože byl příliš schopný, se
jaksi nehodil. Byl proveden konkurs a je tam kdosi jiný.
Pane ministře, já se nebudu dotazovat na konkurs,
já se ptám jinak. Vy jste tam dali paní ředitelku
Helenu Svobodovou. Za jeden jediný měsíc
nastal úplný rozvrat jednoho z nejlepších
gymnázií v Praze, kde je mimo jiné - tuším
- i dcerka pana ministra Dyby. Že ano?
Zúčastnil jsem se jednání rodičů
školy. Paní ředitelka se dvě hodiny
snažila přesvědčit rodiče a výsledek
byl takový, že naprosto všichni rodiče
po dvou hodinách, co je přemlouvala, ji požádali,
aby odstoupila a naprosto všichni rodiče podali petici
o její odvolání.
Pane ministře, ona ředitelka gymnázia je
pouze úředník. Vy jste dosadili neschopného
úředníka. Já se vás ptám,
zda jste připraveni odvolat onoho neschopného úředníka,
který během jednoho měsíce způsobil
rozvrat jednoho z nejlepších gymnázií
v Praze. Pane ministře, máte slovo.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Vyvadil ukončil
svou interpelaci. Pan ministr Pilip odpoví.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Ivan Pilip: Pane poslanče, vaše dojemné
vyprávění o historii Gymnázia Voděradská
bylo velice zajímavé, ale má jednu drobnou
vadu, že bylo viděno pouze z jednoho úhlu,
a to z úhlu vašeho, jako člověka, který
se do své věci zaangažoval. Nevím zda
více proto, že je na tom zainteresován osobně
nebo proto, že chtěl využít neklidu kolem
této školy, aby mohl využít systému
interpelací a udělat z tohoto tématu téma
politické. Musím vás ovšem informovat,
že o téma politické nejde. Jde o standardní
postup, kdy byl z důvodů, které jsou dány
běžnými normami a běžnými
postupy, vypsán konkurz na vedení školy a po
těchto řádných postupech vyhrála
žena, která byla poté jmenována ředitelkou.
Určitá skupina lidí na této škole,
podporovaná zřejmě i dalšími
lidmi z okolí, však zvolila svéráznou
interpretaci pojmu demokracie a vysvětlování
si státní správy a rozhodla se nastolit cosi,
co bylo v Jugoslávii známo jako dělnická
samospráva. Došla k názoru, že ten, kdo
rozhoduje o jmenování ředitele školy,
je jeho pracovní kolektiv. Lituji, není tomu tak.
Podle zákonů platných v této zemi
rozhoduje o jmenování ředitele školy
zřizovatel, kterým je v tomto případě
Ministerstvo školství, na základě platných
vyhlášek a postupů z nich vyplývajících,
které byly splněny.
Pokud se tedy ptáte, zda paní ředitelku odvolám,
pak vám mohu říci, že pouze v jednom
případě - že nebude dobře vést
školu a že ji nedokáže dát do adekvátního
stavu. Zatím jsem přesvědčen, že
to dokáže a velmi bych přivítal, kdyby
vaše úsilí směřovalo k tomu,
aby i pracovní kolektiv na této škole ji v
tom podpořil a aby jí pomohl, aby si škola
udržela takovou úroveň, o jaké jste
hovořil.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Pilip ukončil
svůj výklad a pan poslanec Vyvadil se hlásí
k jednominutové doplňující otázce.
Poslanec Jiří Vyvadil: Teď je to horší,
pane ministře. Já jsem se vás ptal, jestli
svítí slunce a vy jste mi odpověděl,
že v noci byl měsíc.
Já jsem se vás ptal, co chcete dělat s tím,
že v čele gymnázia je ředitelka, která
za jeden měsíc způsobila rozvrat. Budiž,
doplňuji otázku. Jste připraven odvolat svého
vrchního ředitele pana Kříže,
který říkal, že jestliže se situace
neuklidní během několika měsíců,
rozpustí toto gymnázium (kde i pan ministr vnitra
spolu se mnou kdysi studoval) a žáky rozptýlí
do jiných škol. To je další otázka.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Pilip odpoví.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Ivan Pilip: Pane poslanče, neviděl
jsem do vašich výstřižků, ze které
tiskoviny jste čerpal při citování
mého ředitele odboru, ale nicméně
on jako zodpovědný úředník
státní správy má za povinnost zajistit,
aby škola byla v chodu. Pokud skupina lidí na této
škole nehodlá respektovat zákony, pak jediné,
co je jeho povinností, je podpořit plně právoplatně
ustavenou ředitelku v tom, aby jistý řád
na této škole obnovila.
Zajímalo by mne, pane poslanče, jak můžete
soudit měsíc po jmenování ředitelky
a měsíc po zahájení školního
roku, že ředitelka způsobila rozvrat a že
zhoršila práci školy. Zhoršil ji fakt, že
skupinka několika učitelů, podporovaných
kromě jiného vámi, se snaží situaci
na škole obrátit v anarchii. Dokud tomu bude pan ředitel
Kříž čelit a rovněž tak
paní ředitelka, budou mít moji plnou podporu.
Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi
pana poslance Jiřího Vyvadila, protože se přihlásil
s další interpelací, a to na pana ministra
Františka Bendu ve věci vodohospodářských
důsledků dálničního obchvatu.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mimochodem, pane ministře
Pilipe, příště se k tomu vrátím
a doříkáme si to.
Na rozdíl od vás já musím říci,
že k vašemu stranickému kolegovi mám hluboký
respekt a pokud se týče otázky, kterou chci
interpelovat, to je dálničního obchvatu Plzně,
musím říci, že jako málokterý
člen vlády se snažil jít na samu hranici,
kam ještě může jít člen
vládní koalice.
Pane ministře, i poté, co jsme si určitým
způsobem provedli analýzu situace, dostal jsem další
závažné informace z hlediska možných
závažných důsledků průřezu
vrchem Valík z hlediska vodohospodářského.
Jde o další důsledky. My jsme už o tom
hovořili, ale já vás prosím, poněvadž
ta věc je naléhavá a týká se
možnosti, že Plzeň může být
za určitých okolností bez vody, zda k tomu
máte následné informace.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vyvadilovi. Pan poslanec František Benda odpoví.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Pane předsedo, páni poslanci,
paní poslankyně, pane poslanče. Přiznávám,
že váš podnět, se kterým jsem se
setkal při našem společném jednání
na místě, byl jediný z podnětů,
který mě v poslední době přiměl
k tomu, abych se ještě jednou celým problémem
vážně zabýval. Jedná se o problém,
který jste zde krátce vzpomněl, ale je to
hluboce technický a odborný problém, to je
otázka dopadů zásahu do krajiny v souvislosti
s obchvatem, dopadů na režim podzemních vod
a celého vodního režimu daného území.
Uložil jsem Českému geologickému ústavu
a svému odboru tento problém zpracovat. Zpracování,
které koordinuje můj odbor ochrany horninového
prostředí, má být dokončeno
15. října. Dne 15. října má
být interní oponentura k těmto výsledkům,
takže dnes nejsem schopen na váš podnět
reagovat jinak než konstatováním, že jej
považuji za relevantní a za podnět, který
přinejmenším odstraní určité
pochybnosti, když už je třeba i nepotvrdí,
že jeho výsledek by měl být k dispozici
jak vám, tak i veřejnosti okolo 15. října.
Tzn. vyhrazuji si plus minus dva tři dny.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Vyvadil chce
použít práva na doplňující
otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Vyvadil: Samozřejmě
na solidní odpověď solidní otázka.
Pane ministře, jste připraven dostát své
ústavní odpovědnosti onoho muže, který
odpovídá za životní prostředí
a pokud by se ukázalo, že ta analýza je škodlivá,
nastolit tu otázku ve vládě?
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Benda odpovídá.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Především jsem svým
lidem uložil, aby odpověděli na dvě
otázky. První je, byla-li tato problematika opomenuta
při vlastním řízení, tzn. byla-li
podceněna či z nějakého důvodu
opomenuta. Zatím nemohu říci. Zdá
se, že byla zvažována, ale protože se jedná,
jak jsem řekl, o problematiku poměrně dost
odbornou, myslím co do interdisciplinárního
posouzení, tak ani na tuto otázku dnes nejsem schopen
odpovědět jednoznačně.
Druhá otázka, kterou jsem uložil, aby byla
zodpovězena, byla, jestli i při určitém
posouzení, které tu mohlo předběžně
být, se neobjevily nové okolnosti. Alespoň
pro mně váš podnět byl novou skutečností.
S tím jsem se vám tehdy přiznal. Oba jsme
vlastně konstatovali, že to bylo něco, co jsme
cítili jako určitým způsobem logické,
a z celé té řady argumentů, které
jsem mnohdy vnímal jako účelové, byl
tento argument, dá se říci, neutrálně
technický a odborný. Čili je tu otázka,
objevily-li se nové skutečnosti, které zpracovatel
všech těch dosavadních studií nemohl
předvídat, jestli tyto nové skutečnosti
zavdávají důvod k přehodnocení
celé té úvahy.
Pokud na jednu nebo druhou z těchto otázek bude
odpovězeno kladně se všemi příslušnými
podklady, samozřejmě dám podnět k
tomu, aby vlastní technické řešení
bylo přehodnoceno.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Bendovi. Poslední interpelující je poslanec
Jan Bláha. Zvu ho k řečništi, aby přednesl
svou ústní interpelaci adresovanou ministru Karlu
Dybovi ve věci těžby v Mokrsku. Prosím,
pan poslanče.
Poslanec Jan Bláha: Děkuji, pane předsedo.
Vážení členové vlády,
už v předchozích interpelacích bylo
v podstatě dáno několik dotazů panu
ministrovi na shodné téma. Pane ministře,
vzhledem k tomu. co jsem poslouchal, chci se vás zeptat:
umožňuje náš platný právní
řád např. odpis zásob? Připomínám,
že vlastní průzkum firmy RTZ, o které
jste hovořil, je v podstatě přímo
přípravný - a sám jste to řekl
- pro otvírku, takže vlastně jde o ověření
rentability těžby. Proto se ptám, jaké
jsou např. známy reference o této firmě,
která se uchází o průzkum a event.
těžbu zlata.
Dále se ptám. Potřebuje tento stát
těžit zlato? Předpokládám, že
v tuto chvíli ne. Proč proto nebylo využito
alespoň z pohledu budoucnosti možného odpisu?
Dále se chci zeptat. Jistě, že znáte
při vašich znalostech možnosti dopadů
event. těžby následně na ekologii. Ono
kyanydové loužení už nám podle
zpráv ze zahraničí ukázalo, co může
vyvolat naprostou ekologickou katastrofu, naposled v Guyaně.
Domníváte se, že si může tato vláda
dovolit tímto svým rozhodnutím, ke kterému
dochází, možnost budoucího ohrožení
zdrojů pitné vody, které i v případě
Pražanů mají v této chvíli jistě
značný význam? A dále se chci zeptat,
co se stane s již dnes okleštěnou tamější
přírodní rezervací Vymešenská
cesta (?).
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Bláhovi. Pan ministr Karel Dyba odpoví.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedo, vážená sněmovno,
pane poslanče, já jsem měl možnost na
nedávném geologickém kongresu tady v Praze
mluvit s předními odborníky, experty na otázky
těžby a s lidmi, kteří znají
situaci ohledně těžby zlata v mnoha místech
ve světě. Znají také firmu RTZ a i
s jejími představiteli jsem měl možnost
na tomto kongresu hovořit.
Jak jsem řekl, ta firma patří k těm
velmi zkušeným, kapitálově silným
firmám a těží na všech možných
místech zeměkoule. Má zejména dobře
zvládnuty všechny technologické a bezpečnostní
otázky a propracován program minimalizace zásahů
do životního prostředí a program ochrany
životního prostředí. Případná
těžba kdekoli v této zemi - teď vůbec
nemluvím o Mokrsku - a vůbec těžba nerostů
musí být vždy povolována za podmínek,
že zásah do životního prostředí
je minimální. Myslím, že v tom máme
stejný zájem, já, vy, paní poslankyně
Buzková. Prostě jde o to, aby nevyhnutelné
zásahy do životního prostředí
byly minimální, aby se vždycky harmonizovalo
to ekonomické a ekologické. Myslím, že
to je možné a ve světě se to prokazuje.
To ostatní, o čem jste mluvil, to jsou samozřejmě
hypotetické otázky, protože v tento okamžik
vůbec nejsou na pořadu dne. Na pořadu dne
jsou prostě jen otázky průzkumu. Nic jiného.
Nemyslím, že je nutné v tento okamžik
tyto hypotetické otázky klást a strašit
jimi třeba obyvatelstvo, které v té oblasti
bydlí. Mimochodem, i v otázce průzkumných
věcí a průzkumných práv je
nutné vždycky s lidmi, kteří v té
oblasti jsou, hovořit a pokoušet se odstranit eventuální
třecí plochy. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Karlu Dybovi, pan poslanec Jan Bláha s jednominutovou doplňující
otázkou.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
K otázce odpisu zásob, což je velký
technický problém, kdybyste dovolil, tak bych vám
odpověděl písemně. Já to skutečně
neumím zpaměti.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Bláha
s jednominutovým doplňujícím dotazem.
Poslanec Jan Bláha: Děkuji, horní
právo je skutečně silné a možná,
že se ještě bude předělávat.
Nevím, k jakému prospěchu.
Pane ministře, já jsem se také účastnil
některých kongresů a dokonce jsem se účastnil
i záležitosti, kde tato firma měla uplatňovat
své potřeby a vysvětlovat veřejnosti.
Měla s sebou dokonce jednoho z anglických expertů
a ekologů. To, co tam předvedli, nezlobte se na
mne, to jsem si připadal jako v banánové
republice. Ale vy jste mi neodpověděl na to, jaké
skutečné reference od této firmy jsou známy,
to za prvé.
Za druhé. Kolik je dnes v rámci technologie kyanových
loužení ve světě a v kolika došlo
k haváriím. Já jsem se o jedné zmínil.
To není strašení.
Kdybych byl na vašem místě, tak bych jistě
uvažoval poněkud dopředu. I kdybych měl
povolat průzkum. Proto jsem se před tím ptal
na možnost odpisu zásob, nejenom pro budoucí
řešení budoucích generaci, ale možná
i těch, kteří budou umět lepší
technologie, než jsou známy v této chvíli.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Bláhovi. Pan ministr Dyba se nechystá odpovědět.
Byly vyčerpány všechny ohlášené
ústní interpelace.
Chci vás, kolegyně a kolegové, seznámit
s tímto plánem. Máme před sebou ještě
na dnešní den projednat tři body a na zítřejší
den jeden bod. Dohodneme-li se a hlasováním schválíme
ten jeden bod plánovaný na zítřek
projednat dnes, můžeme být s programem celé
schůze hotovi. Já bych z těchto důvodů
doporučoval, abychom neprodleně přistoupili
k dalšímu bodu, který je na schváleném
pořadu. Je to bod
Texty Úmluvy jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1901 a z pověření vlády je sněmovně
odůvodní ministr práce a sociálních
věcí pan Jindřich Vodička. Žádám
ho, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové. Vláda
předkládá zákonodárnému
orgánu České republiky texty nových
instrumentů Mezinárodní organizace práce,
Úmluvy a Doporučení o práci na částečný
úvazek, které byly přijaty na loňském,
81. zasedání Mezinárodní konference
práce. Tímto vláda plní svůj
závazek stanovený čl. 19 Ústavy Mezinárodní
organizace práce. Předkládá je nikoliv
k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací, jak mylně
uvedly některé sdělovací prostředky,
ale za účelem seznámení parlamentu
s nimi, k zaujetí jeho stanoviska, případně
k rozhodnutí o dalším postupu ve vztahu k těmto
instrumentům.
Přijetím nových úmluv na Mezinárodní
konferenci práce nevzniká členské
zemi povinnost tyto úmluvy ihned ratifikovat. Tím
není na druhou stranu řečeno, že vláda
odmítá ratifikovat jakékoli mezinárodní
pracovní standardy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ve spolupráci s dalšími zainteresovanými
resorty a za spoluúčasti odborů a zaměstnavatelů
posuzuje průběžně možnost a schopnost
České republiky ratifikovat další úmluvy
a v nejbližší době bude vládě
předložen návrh na ratifikaci čtyř
úmluv Mezinárodní organizace práce.
Základním předpokladem ratifikace úmluvy
je, aby byl zajištěn jak soulad právní
úpravy s ratifikovanými úmluvami, tak jejich
praktická proveditelnost. Je nutné při tom
přihlížet ke všem ekonomickým a
finančním dopadům, které ratifikace
mezinárodních norem může přinést
pro stát, pro zaměstnavatele a pro zaměstnance.
S postupujícím procesem přidružování
České republiky k Evropské unii sehrává
při posuzování ratifikací mezinárodních
úmluv významnou úlohu náš závazek
harmonizovat náš právní řád
s příslušnými právními
akty Evropské unie. Existuje-li v tomto ohledu nějaká
nesrovnalost nebo pochybnost, považujeme za prioritní
cíl dosažení souladu s právem Evropské
Unie před přijetím jiných mezinárodních
závazků.
Dalším faktorem, který momentálně
ovlivňuje zvažování ratifikace mezinárodních
pracovních a sociálních úmluv, byla
a je probíhající příprava nových
legislativních opatření ve sféře
sociální politiky, pracovního práva
a zaměstnanosti.
Úmluvy a Doporučení MOP, které stanoví
určitý mezinárodní standard, slouží
v tomto ohledu jako důležité vodítko.
Vláda zastává stanovisko náležitě
přihlížet při tvorbě nových
právních předpisů k ustanovením
starších, dosud neratifikovaných i nově
přijatých úmluv a doporučení
Mezinárodní organizace práce. Podle výše
uvedených kritérií Ministerstvo práce
a sociálních věcí a vláda formulovaly
své stanovisko k novým instrumentům Mezinárodní
organizace práce o práci na částečný
úvazek, které bylo parlamentu předloženo
spolu s texty těchto instrumentů. Stanoviskem vlády
prozatím neratifikovat Úmluvu č. 175 o práci
na částečný úvazek vláda
nekončí proces posuzování její
možné budoucí ratifikace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ve spolupráci s odbory a zaměstnavateli vyhodnotí
úroveň využívání této
formy pracovního poměru na českém
trhu práce a vyvodí z toho závěry
pro připravovanou novou právní úpravu
pracovně právních vztahů. Kromě
toho bude MPSV důkladně sledovat postup prací
legislativního procesu v rámci Evropské unie
při přípravě nového právního
aktu o pracovních smlouvách a poměrech jiných
než na dobu neurčitou a plný pracovní
úvazek, který by se měl týkat práce
na zkrácený úvazek. Výsledný
právní akt Evropské unie bude v tomto směru
rozhodujícím vodítkem při přípravě
nové právní úpravy pracovně
právních vztahů v rámci již zmíněného
závazku z Evropské dohody o přidružení
České republiky k Evropským společenstvím
uvést právní řád České
republiky do souladu s normami Evropské unie. Po ukončení
výše uvedených přípravných
prací a přijetí nových právních
norem bude znovu zvážena možnost ratifikace Úmluvy
č. 175. Do té doby vláda nedoporučuje
projednávat Úmluvu č. 175 a Doporučení
č. 182 Mezinárodní organizace práce
v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Jindřichu Vodičkovi a sděluji, že organizační
výbor mi doporučil zařadit texty Úmluvy
č. 175 do pořadu schůze PS a zpravodajem
pro první čtení určil poslance Jaroslava
Štraita. Zároveň organizační
výbor navrhuje přikázat tento sněmovní
tisk výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Prosím nyní poslance Jaroslava Štraita, zpravodaje,
aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dostává
se nám do rukou Úmluva Mezinárodní
organizace práce, instituce velmi vážené
a autoritativní. Československo bylo v roce 19.
zakládajícím členem. Předkládaná
Úmluva č. 175 a následné Doporučení
č. 182, přijaté na 81. zasedání
Mezinárodní konference práce, se podrobně
zabývá tím, proč je potřeba
v pracovním zákonodárství akceptovat
práci na částečný úvazek.
Náš zákoník práce tento termín
zná už dlouhou dobu, ale úprava tohoto institutu
je velmi strohá a lakonická. Zdaleka neřeší
např. otázky mzdy, znevýhodňuje pracovníka
v jednání se zaměstnavatelem. Kdybych použil
citace čl. II, § 86, dovoluje-li to provoz zaměstnavatele,
může zaměstnavatel povolit zaměstnanci
na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných
vážných důvodů na jeho straně,
jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní
nebo kratší pracovní doby, případně
ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost
sjednat v pracovní smlouvě.
Komentář k tomuto paragrafu v našem zákoníku
práce správně předpokládá,
že v budoucnu v souladu s trendem vyspělých
evropských zemí bude pracovní poměr
s jinou úpravou pracovní doby využíván
jako nástroj k řešení zaměstnanosti,
resp. nezaměstnanosti některých skupin obyvatelstva.
Vláda ve svém stanovisku uvádí, že
v minulosti přijaté a dosud platné pracovněprávní,
mzdové a sociální zákonodárství
České republiky v zásadě odpovídá
normám obsaženým v Úmluvě č.
175.
Vzhledem k chystané reformě pracovního práva
však nedoporučuje za vhodné v současné
době přistoupit k její ratifikaci. Pouze
doporučuje v chystané legislativní činnosti,
v ustanovení citované Úmluvy a Doporučení
č. 182 v rámci možností a potřeb
České republiky přihlížet. Jak
víme z úst pana ministra Vodičky, má
to být snad tak rámcově do dvou let.
Ve stanovisku vlády se kromě toho uvádí,
že Česká republika dává přednost
právním aktům Evropské unie a že
příslušné státní orgány
uvedou právní řád České
republiky do souladu s normami Evropské unie v rámci
procesu harmonizace práva České republiky
s právem Unie.
Odkaz vlády na proces harmonizace českého
pracovního a sociálního práva s právem
Evropské unie není zcela věrohodný.
Stačí připomenout úsilí, s
jakým se Ministerstvo práce a sociálních
věcí i vláda brání ratifikaci
Evropské sociální charty. Pro vládu
zřejmě neřešitelný problém
spočívá v tom, že podle Protokolu dohodnutého
členskými státy Rady Evropy v říjnu
1991 byl zřízen Výbor nezávislých
expertů, který je oprávněn z právního
hlediska zkoumat soulad národních zákonů
a praxe se závazky, které smluvním stranám
plynou z Charty.
Výbor nezávislých expertů přitom
úzce spolupracuje s Mezinárodní organizací
práce a s její komisí expertů pro
aplikaci úmluv a doporučení. Úzká
spolupráce Rady Evropy a Mezinárodní organizace
práce v sociální a pracovněprávní
oblasti velmi zužuje prostor některých států
pro neplnění nebo obcházení převzatých
mezinárodních závazků, jak to dosvědčují
zprávy pravidelně vydávané Správní
radou MOP a Výborem nezávislých expertů
Rady Evropy; už jsem je tady jednou i v jiné souvislosti
citoval.
Je také třeba zdůraznit, že dokud je
Česká republika členským státem
MOP, je povinna dodržovat její Ústavu a respektovat
mezinárodní zákoník práce,
který sestává z právních norem
obsažených v jejích úmluvách.
Mezinárodní závazky, které Česká
republika přijímá vůči Radě
Evropy, resp. Evropské unii, ji nezbavují závazků,
které pro ni vyplývají z platných
dvoustranných a mnohostranných smluv, zejména
závazků, které chráněným
osobám poskytují příznivější
zacházení.
Zároveň využívám této
příležitosti k tomu, abych vyzval vládu,
aby parlamentu předložila co nejdříve,
už snad i některé signalizované, významné
dohody pro Českou republiku aktuální, které
byly též doporučením MOP. Jedná
se mi zejména o Úmluvu č. 105 o odstranění
nucené práce, jedná se mi o Úmluvu
č. 135 o ochraně zástupců pracovníků
podniku a úlevách, které jim mají
být poskytovány a o Úmluvu č. 168
o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti.
Vážení kolegové, v zájmu objektivity
však upozorňuji, že ratifikace této Úmluvy
má svá nemalá úskalí, zvláště
v článku VIII Úmluvy. Doporučuji proto,
aby i z toho důvodu se výbory, které doporučíme
v usnesení a budou schváleny, pečlivě
touto Smlouvou zabývaly a její ratifikaci pečlivě
vážily. Nejsem zcela přesvědčen
o nezbytnosti jejího přijetí v současné
době.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna po svém
prvním čtení Úmluvu spolu se stanoviskem
vlády doporučila k projednání výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví. Navíc
bych to ještě rád rozšířil,
aby ji také přikázala výboru ústavně
právnímu. Toť, pane předsedo, vše.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štraitovi. Otevírám obecnou rozpravu,
do které se jako první přihlásil předseda
výboru, pan poslanec Syka.