Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, chápu důvody, pro které není pan ministr zahraničních věcí přítomen. Účast na Valném shromáždění OSN je skutečně závažný důvod, zatímco neúčast pana předsedy vlády se mi zdá podivná, stejně asi jako britskému parlamentu by se zdála podivná neúčast Johna Majova z toho důvodu, že je u Václava Klause v České republice. Ale to není předmětem mé interpelace.

ČTK nedávno přinesla zprávu, že na úrovni ministerstva zahraničí, některého jeho orgánu, je připravována politická deklarace - a možná se jedná o tu politickou deklaraci nebo memorandum, o kterém mluvil pan místopředseda Kalvoda před chvílí u interpelace poslance Exnera - podle které by měla Česká republika konstatovat svůj zájem o vstup do NATO a do Evropské unie. Dovolte mi vyslovit názor, že vstup jakéhokoliv státu do vojenského paktu je jedním z nejzávažnějších rozhodnutí, dotýkajících se osudu každého občana. A v případě válečného konfliktu, jehož hrozba v Evropě v dnešní době není díky politice zemí NATO ničím nereálným, se jedná doslova o otázku života a smrti. Neméně závažný je i vstup do takového společenství států, jako je Evropská unie, neboť je nerozlučně spjat s podstatným omezením suverenity státu.

Z tohoto pohledu je pro mne překvapující, že se takto závažná rozhodnutí, jako zda vůbec podat nebo nepodat přihlášku do NATO či Evropské unie, připravují k realizaci pouze na úrovni výkonné moci. Pohrdání vládní koalice lidem této země a urputný odpor vlády a koaličních poslanců k jakékoliv formě lidového hlasování je všeobecně známý. I hlasování na této schůzi to potvrzuje.

Žádám však pana ministra zahraničí o vysvětlení, z jakého důvodu opomíjí doposud jeho ministerstvo a také vláda jako celek parlament jako nejvyšší zastupitelský orgán, ve kterém má vládní koalice stejně většinu, takže se nemusí ničeho obávat. Táži se tedy pana ministra, jaké konkrétní kroky a kde bude činit jeho ministerstvo v rámci přípravy vstupu České republiky do NATO a Evropské unie a zejména zda, kdy a jakou formou si k těmto krokům hodlá vyžádat zmocnění parlamentu, neboť programové prohlášení vlády tímto zmocněním není a v době, kdy bylo schváleno v České národní radě, ani nemohlo být. Děkuji za odpověď.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, nechal jsem vás domluvit, ale oznamuji, že příště to neudělám.

Poslanec Dalibor Matulka: Děkuji. Omlouvám se za těch pár vteřin, pane předsedo.

Předseda PSP Milan Uhde: Odpověď bude v souladu s jednacím řádem podána písemně pro nepřítomnost ministra. Jako další je na řadě pan poslanec Václav Frank, který hodlá interpelovat ministra dopravy Jana Stráského ve věci příspěvku obcí na dopravu.

Poslanec Václav Frank: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, vznáším tři dotazy na pana ministra dopravy:

1. Jaká je koncepce železniční dopravy na nejbližší období a výhledově do roku 2000 z pohledu dopravní obslužnosti území České republiky?

2. Jakým způsobem bude řešena případná náhradní doprava spojení do obcí, jichž se zrušení či omezení nejvíce dotýkají a na případné dofinancování nemají prostředky?

3. Jak bude řešena daňová nerovnost, kdy jedni jsou dotováni a jezdí, a druhým je osobní železniční doprava omezována nebo rušena?

Ono totiž není složité vypočítat, že omezení se týká téměř každého dvacátého vlaku, a to jak v nejprůmyslovějších oblastech, tak v okrajových místech regionu. I já pokládám celková opatření Českých drah za nátlak, hrubost a vydírání postižených měst a obcí, z nichž desítky nebyly předem o těchto opatřeních informovány a nemají tudíž na případné spolufinancování vyčleněny v rozpočtech žádné finanční prostředky. Požadavky vůči obcím jsou navíc vznášeny v situaci, kdy stát dotuje 5,2 mld. korun ztrátovou osobní železniční dopravu, dotace je čerpána z peněz všech daňových poplatníků. Jedni jsou tak zvýhodňováni a jiní tlačeni k tomu, aby si na zachování vlaků doplatili desetitisíce korun z obecních rozpočtů v podstatě podruhé. Jinými slovy České dráhy se zbavují odpovědnosti za to, co již dostaly zaplaceno. A to vše doprovází další rušení autobusových linek.

Pana ministra se tedy ptám - protože do jeho kompetence spadají všechny druhy dopravy a jistě je mu známa i skutečnost, že Evropská unie míří k povinné obslužnosti regionů, u nás však jdeme opačným směrem. Proto jsem položil dotyčné otázky. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Václavu Frankovi, odpověď dostane písemně. Další interpelující je pan poslanec Stanislav Gross. Obrací se na pana ministra Jana Rumla ve věci využití majetku Ministerstva vnitra České republiky, prosím, pane poslanče.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, interpeluji ministra vnitra Jana Rumla v souvislosti s využíváním majetku Ministerstva vnitra, resp. státního majetku, který má Ministerstvo vnitra svěřeno.

Jak známo, Ministerstvo vnitra řídí i státní letecký útvar, který je přímo napojený na rozpočet Ministerstva vnitra. Podle mých informací dochází k tomu, že soukromá společnost Georgia využívá letounů státní letky ke svým komerčním účelům. Chtěl bych v této souvislosti položit panu ministru vnitra několik otázek:

a) Je pravdou, že státní letecký útvar - letoun i personál - užívá tato soukromá společnost Georgie?

b) Pokud ano, je toto užívání smluvně podložené? A pokud ano, kdo tuto smlouvu o pronájmu letky podepsal?

c) Pokud smlouva existuje, jak je možné, že nebyla takováto smlouva předložena orgánům Ministerstva vnitra k tomu kompetentním? A pokud neexistuje, jak je možné, že tyto letouny i personál létají pro firmu Georgie?

d) Proč jsou tyto smluvní vztahy přísně utajovány, a to i kompetentním orgánům Ministerstva vnitra, tedy orgánům supervise?

Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Grossovi. Dávám slovo panu ministru Rumlovi.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, budu muset zevrubnější informaci získat od svých útvarů Ministerstva vnitra, nicméně v této chvíli mohu říci, že vím, že Státní letecký útvar pronajímá část svého leteckého parku jak Československým aeroliniím, tak jiným subjektům. Peníze z tohoto pronájmu jdou do příjmu státního rozpočtu České republiky a vím, že tento pronájem je v souladu s obecně platnými právními předpisy. Samozřejmě, další podrobnosti jakým subjektům konkrétně a za jakých podmínek, z jakých právních titulů, tyto podrobnosti teď zde zpaměti říci nemohu, nicméně panu poslanci Grossovi zcela jistě ve velmi krátké době dám písemnou vyčerpávající odpověď k této problematice.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Gross se hlásí k doplňující otázce, má na ni 1 minutu.

Poslanec Stanislav Gross: Děkuji za ujištění, že písemnou odpověď nebo doplnění dostanu, ale chtěl bych se ještě zeptat na to, jak je toto v souladu s věstníkem Ministerstva vnitra částka 6 z 12. ledna 1994 ve znění pozdějších změn a doplňků, a kde se praví: Státní letecký útvar ve smyslu své působnosti vymezené výše uvedeným organizačním řádem zodpovídá za: a) leteckou přepravu ústavních činitelů a uskutečňování dalších letů ve státním zájmu; b) leteckou přepravu pro potřeby ministerstva a Policie při dodržení zásad hospodárnosti a účelnosti.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Grossovi. Pan ministr Jan Ruml bude reagovat.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, hovořil jsem již o tom, že pokud Státní letecký útvar pronajímá část leteckého parku, tak to samozřejmě dělá bez přebytečné kapacity. Doprava ústavních činitelů ani potřeby Ministerstva vnitra nejsou tímto postupem absolutně nijak dotčeny.

Vím, že mám odpovědnost za dopravu ústavních činitelů a myslím, že tuto odpovědnost plním odpovídajícím způsobem zrovna tak, jako využití leteckého parku pro potřeby Ministerstva vnitra.

Co se týče hospodárnosti tohoto postupu, jsem přesvědčen o tom, že vedení Státního leteckého útvaru je vedení, které dostatečným způsobem garantuje, že letecký park Státního leteckého útvaru je využíván plně v souladu se všemi předpisy.

Samozřejmě, že odpověď na interpelaci pana poslance Grosse písemně rozvedu a doufám, že k plné spokojenosti pana poslance.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi. Dále zvu k řečništi paní poslankyni Fischerovou, která hodlá interpelovat pana ministra Rubáše ve věci poskytování zdravotní péče NSP Tábor.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, interpeluji pana ministra zdravotnictví Luďka Rubáše ve věci způsobu poskytování zdravotní péče v Nemocnici s poliklinikou Tábor.

Podle platných právních norem tohoto státu - zákona č. 80/1992 Sb., 550/1991 Sb., 592/1992 Sb., 551/1991 Sb. a zákona č. 20/1966 Sb., ve zněné pozdějších předpisů, má každý občan České republiky právo v kterémkoliv zdravotnickém zařízení na plně hrazenou léčebnou péči z prostředků zdravotního pojištění.

Velmi mne proto překvapil omezující příkaz Dr. Ing. Jana Slabého, ředitele Nemocnice s poliklinikou Tábor, který 25. července t. r. vydal. Cituji:

Příkaz ředitele Nemocnice s poliklinikou v Táboře ze dne 25. 7. 1995. V souladu s doporučením kolegia ze dne 12. července t. r. určuji:

1) S platností od 1. srpna t. r. bude Nemocnice s poliklinikou v Táboře poskytovat odkladnou zdravotní péči pojištěnců Hornické zdravotní pojišťovny pouze s přímou úhradou, po složení zálohy.

2) Ostatním zdravotním pojišťovnám, se kterou nemá nemocnice v Táboře smlouvu, bude odkladnou zdravotní péči poskytovat rovněž za přímou úhradu, a to od 1. října t. r.

Zavazuji tímto příkazem všechny primáře oddělení Nemocnice s poliklinikou v Táboře k seznámení všech zainteresovaných zaměstnanců v dané oblasti, dále vytvoření podmínek ze strany administrativy i zajištění formální stránky k řádnému plnění tohoto příkazu.

Dále je uveden seznam zdravotních pojišťoven se kterými Nemocnice s poliklinikou v Táboře je ve smluvním vztahu. Je jich pouze osm a pro krátkost času považuji za zbytečné jejich názvy uvádět.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně, váš čas vypršel. Pan ministr Luděk Rubáš odpoví.

Ministr zdravotnictví ČR Luděk Rubáš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, citované předpisy, které upravují dostupnost zdravotní péče pro občany České republiky, počítají se vznikem systému všeobecného zdravotního pojištění, který je založen na svobodné volbě lékaře zdravotnického zařízení a smluvní zdravotní pojišťovny.

Z těchto zákonů vyplývá, že pacient má právo na péči, hrazenou ze systému všeobecného zdravotního pojištění ve smluvním zařízení své pojišťovny, vůči které má smluvní vztah. Je samozřejmé, že žádné zdravotní zařízení nesmí odmítnout pacienta, který je v akutním ohrožení zdraví nebo života a tomu musí podle příslušných ustanovení zákona poskytnout nezbytnou zdravotní péči. Na druhé straně je jasné, že zdravotnická zařízení při poskytování zdravotní péče preferují ty pacienty, kteří jsou pojištěnci zdravotních pojišťoven vůči kterým mají smluvní vztah.

Pro občany Tábora a okolí, kteří jsou zvyklí chodit do Táborské nemocnice a přitom jsou pojištěnci Hornické pojišťovny nebo jiných pojišťoven, které nejsou ve smluvním vztahu s Táborskou nemocnicí, vzniká samozřejmě určitá nepříjemnost takovým rozhodnutím ředitele této nemocnice. Znamená to, že v případech neakutních, to znamená plánovaných operacích, plánovaných vyšetření dlouhodobých chorobných stavů, musí hledat vyšetření a ošetření ve zdravotnických zařízeních, která nepřijala takováto diskriminační opatření vůči pojištěncům jiných zdravotních pojišťoven. Znamená to vyhledat nemocnici v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci atp.

Já sám nesouhlasím s takovým postupem ředitele Táborské nemocnice a považuji ho za nevýhodný vůči jeho klientele. Povede jenom k odlivu pacientů a k zhoršení finanční situace této nemocnice. Nicméně musím říci, že může doporučit svým pacientům, aby vyhledali jiné zdravotnické zařízení než je Táborská nemocnice, v případě, že nejde o akutní ošetření nebo vyšetření. Podotýkám však, že nepokládám takovýto postup za správný a logický a prostřednictvím úřadu státní správy Okresního úřadu budu se o této věci informovat a vydám příslušné pokyny.

Samozřejmě, že detailně paní poslankyni na její interpelaci odpovím písemně, musím ovšem dodat, že i když ředitel nemocnice k takovému opatření přistoupí, nesmí v žádném případě omezit a znepříjemnit zdravotní péči pro občany, kteří ji nezbytně potřebují.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Fischerová se hlásí k jednominutové doplňující otázce.

Poslankyně Eva Fischerová: Pokud je mi známo neexistuje zákonný podklad diskriminačního opatření, které bylo v Táboře vydáno. Omlouvat tuto naprosto nežádoucí skutečnost možností svobodné volby lékaře a diferenciací lékařské péče je velmi svérázné. Každý z nás ví, že přesná hranice mezi odkladnou a neodkladnou péčí mnohdy neexistuje, čehož dokladem jsou naprosto krizové situace, které v tomto státě vznikly, např. v Havířově apod.

Doufám a chci věřit, že pan ministr tuto záležitost skutečně vyřeší a myslím, že se na to za měsíc zeptám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Evě Fischerové. Další interpelující, kterého zvu, je pan poslanec Jan Bláha. Chystá se interpelovat pana ministra Josefa Luxe ve věci výkladu pojmu zákona č. 229. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající, vážení členové vlády, požádal bych pana ministra Luxe o jednoznačnou - omlouvám se kvůli úsměvu v sále - žádám pana ministra Luxe o jednoznačnou definici pojmu "zahrádková a chatová osada", dle použití v zákoně 229 z roku 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Dosavadní kroky, které vaše ministerstvo tzv. uskutečnilo, nedosáhly žádného efektu. Sám jistě víte, že více než před rokem jsem vás velice podrobně informoval včetně sporných příkladů. Může totiž dojít a patrně dochází po celou dobu k jisté svévoli nebo rozdílnému výkladu úředníků jednotlivých pozemkových úřadů. Situace dnes je ale dokonce horší. Je potvrzeno dalšími dvěma ministry, panem Bendou a panem Dybou, v jejich dopisech směrem k vám, kdy žádají také jednotnost tohoto výkladu, neboť i v odvolacích řízeních u krajských soudů dochází k význačné nejednotnosti. Tímto řešením nebo neřešením i vaše poslední odpověď z července letošního roku dává předpoklady, které připouštíte, že vlastně existuje v dané chvíli bezprávní stav pro případ řešení těchto sporů a tím možné poškození vlastníků movitostí v těchto osadách. Je kuriózně nezodpovědné nejen ze strany vašeho ministerstva, jak se chová a jak se chovají jednotlivé pozemkové úřady v těchto situacích a zároveň váš odvolací úřad. Je nemožné, aby ve správním státě občan měl smůlu či štěstí podle toho, kde danou nemovitost má.

Proto se ptám, jakým způsobem dál tuto otázku budete řešit, jak hodláte se zachovat i vzhledem k odpovědi, kterou jste mi poskytl v červenci k jednotlivým vašim úředníkům, protože dochází, viz. zmíněná dvě ministerstva, k jakémusi ping-pongu mezi třemi ministerstvy v neřešení této problematiky.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, čekal jsem až klesnete hlasem, protože váš čas již vypršel.

Poslanec Jan Bláha: Děkuji. To bylo v podstatě vše.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr zemědělství Josef Lux, místopředseda vlády, odpoví na interpelaci.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, výklad tohoto pojmu vám pošlu písemně, ale vyložím tady řešení tohoto problému. Tento problém je v podstatě založen na tom, že za 40 let byl zmatek v majetkových vztazích, že byl různý vlastník pozemků a jiný vlastník chaty. Zákon 229 respektuje vlastnické právo pozemků, to znamená, tam, kde byla vůle k dohodě, tak se dohodli dva různí vlastníci, tam, kde nikoli, je předmět sporu, který souvisí s výkladem, o který žádáte.

Pozemkový fond, resp. jeho prezidium, před měsícem zhruba rozhodlo o tom, že je možné udělit náhradní pozemek vlastníku pozemku, na kterém stojí chata, jejíž majitel je někdo jiný. Samozřejmě s jeho souhlasem. Tím se vlastně odblokuje toto řešení a pozemkový fond je připraven státní majetek, na kterém chata stojí, prodat tomu, kdo vlastní tuto chatu a tím by tento problém byl vyřešen za předpokladu dobré vůle vlastníka pozemku či vlastníka chaty. Myslím, že je to velmi vstřícné. Je možné na každém okresním pracovišti Pozemkového fondu tuto transakci učinit.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jan Bláha se hlásí k doplňující otázce. Má na ni jednu minutu.

Poslanec Jan Bláha: Pane ministře, samozřejmě to, co jste říkal, je jeden z posledních kroků, který byl dokonce prezentován v tisku. Nicméně sám uznáte, že pokud nedojde k dohodě, pořád není řešena otázka výkladu pojmu a právě u krajských soudů, o kterých jsem se zmiňoval dnes, dochází nebo může dojít k pochybení. Tady je problém, že rok se dohaduje vaše ministerstvo s dalšími dvěma a není stav řešení. Více než rok. Kdy toto bude dořešeno?

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Bláhovi. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Věcný způsob řešení jsem vám nastínil a předpokládám, že to je faktické řešení, protože v případě vlastník pozemku není vlastníkem chaty, tak mu nic jiného nezbývá. Souhlasím s tím, že může být určitá malá část předmětem sporu a já jsem vám předeslal, že přesný výklad vám pošlu písemně, protože ho tady s sebou v kapse nemám. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství a zvu k řečništi paní poslankyni Petru Buzkovou, která hodlá interpelovat pana ministra Karla Dybu ve věci těžby nerostů. Prosím.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane ministře, v posledních měsících došlo v naší republice k otevření jedné z dalších kauz, která se týká výprodeje neobnovitelných přírodních zdrojů. Mám tím na mysli výsledek mezinárodního výběrového řízení na průzkum ložiska zlata v České republice, kdy britská firma RTZ Minde získala právo požádat o povolení průzkumu ložiska zlata Mokrsko u slapské nádrže.

Nechci vás ani své kolegy unavovat výčtem obecně známých argumentů, které proti průzkumu a pravděpodobné následné těžbě snesly ekologické iniciativy, avšak proti se staví nejen tyto iniciativy, které snadno můžete odklidit z cesty nařčením z extrémismu, ale i samosprávy obcí v širokém okolí budoucí těžby. Odmítnutí plánů na devastaci oblasti bylo obsahem otevřeného dopisu starostů 14 obcí tohoto regionu.

Ptám se vás tedy, pane ministře, proč vaše ministerstvo nevzalo v potaz to, že vláda premiéra Pitharta v říjnu r. 1990 vzala na vědomí záporné stanovisko tehdejšího ministerstva životního prostředí k těžbě v této oblasti.

Dále by mě zajímalo, jak je možné, že v rámci mezinárodního výběrového řízení došlo vinou vašeho rezortu k mezinárodní blamáži. Firma RTZ Minde opakovaně veřejně konstatuje, že ji nikdo neinformoval o tak silném odporu místních obyvatel samospráv a občanských iniciativ.

Moje poslední otázka zní, proč vůbec takto ekologicky exponovaná lokalita, která leží v těsném sousedství slapské přehrady, která zásobuje pitnou vodou více než 1/3 hlavního města Prahy, byla nabídnuta v mezinárodním výběrovém řízení k průzkumu a k přednostnímu právu na možnost následné těžby, a to zahraniční firmě.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Petře Buzkové. Pan ministr Karel Dyba odpoví.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedo, vážená sněmovno, paní poslankyně, jsem povinen dodržovat platný právní řád v této zemi. Platný právní řád neumožňuje odmítnout povolení průzkumu vyhrazeného nerostu, pokud žadatel splní náležitosti daných předpisů. Pokud takové výběrové řízení a povolení průzkumu nevyhlásím, pak jsem povinen, aby správní řízení bylo vedeno s prvním uchazečem, který se přihlásí. Myslím, že je lepší udělat takové řízení, které nám zajistí, aby průzkumná práva neobdržela žádná podprůměrná technologicky i kapitálově slabá firma. Podotýkám, že vyhlášení nabídkového řízení na průzkum, opakuji na průzkum, bylo projednáno s ministerstvem životního prostředí, protože takovýto průzkum mohu povolit jenom po dohodě s ministerstvem životního prostředí.

Opakuji, že firma získává pouze průzkumná práva. Během přípravy vyhodnocování nabídkového řízení moji pracovníci navázali kontakt jak s Okresním úřadem Příbram, tak i jeho prostřednictvím se zástupci obcí, které jsou na tom území, o které byl v soutěži mimořádný zájem. Všichni dostali potřebné údaje o zlatě, právních aspektech průzkumu a těžby ložisek, včetně pana starosty obce Chotilsko pana Šťástky, který byl na jednání výběrové komise o lokalitě Mokrsko.

Co se týče mezinárodního skandálu, nevím, odkud tuto informaci berete. Hovořil jsem se zástupci firmy RTZ. Oni vědí, jak složitá situace v této oblasti je, věděli to i před tím, než se do soutěže hlásili. Možná situaci trochu podcenili, nicméně o žádném skandálu zde nemůže být řeč. Naopak z hlediska objektivity řízení atd. byli zástupci firmy velmi spokojeni. To neznamená, že nakonec tam budou cokoli těžit. Cesta od průzkumu k těžbě, povolení dobývacího prostoru, je velmi složitá. Oni jsou si toho dobře vědomi.

Myslím, že vzhledem k tomu, co jsem nyní řekl, nemusím na třetí otázku nijak zvlášť odpovídat. Prostě kdyby všechny věci byly dobře vyřízeny a nakonec těžba byla povolena - což v tento okamžik nikdo nemůže předvídat - pak je naprosto samozřejmé, že všechny věci týkající se bezpečnosti apod. musí být absolutně splněny. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Karlu Dybovi. Svěřuji slovo opět paní poslankyni Petře Buzkové. Pronese jednominutovou doplňující otázku.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane ministře, vy jste mi sice v zásadě neodpověděl na moji poslední otázku, chtěla bych však uvést to, že výpočet zásob v tomto ložisku byl hotov již v roce 1990, kdy byl učiněn průzkum v této oblasti. Tudíž jediným účelem současného průzkumu je získat informace k zahájení těžby v tomto ložisku. Tudíž mě zajímá váš názor na tuto věc.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Petře Buzkové. Pan ministr Dyba odpoví.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Paní poslankyně, vážená sněmovno, vy mě nutíte jít do technických detailů a já nepředstírám, že jsem si tyto věci nepřipravil. Neznal jsem je zpaměti a nemohu je znát zpaměti. Nechal jsem si je ale vyhledat, jako bych tušil, s čím vy na mne přijdete.

V roce 1992 byl ukončen státem realizovaný průzkumný úkol, vlastní terénní práce skončily už v roce 1991. Po schválení výsledku převzaly na základě smlouvy z 80. let ložisko Rudné doly Příbram. Ty v roce 1993 oznámily Ministerstvu hospodářství, že vzhledem k realizaci útlumového programu rudného hornictví nebudou žádný rozvojový program připravovat. Tím se území s ložiskem Mokrsko stalo volné pro jakéhokoli oprávněného zájemce. Na to navazuje to, co jsem říkal před chvílí - průzkumná práva.

Firma RTZ tedy získává pouze průzkumná práva, na jejichž základě chce dokončit průzkum ložiska především v těchto směrech. Nyní se vás ptám, jestli to mám opravdu číst. (Ano.) Přejete si to.

Ověřit konturu a kubaturu ložiska s přesností potřebnou pro rozhodování o investicích, provést technologické zkoušky rudnin, odpadu z ložiska (dosud v potřebné míře a kvalitě neprovedených), dokončit hydrogeologický a inženýrskogeologický průzkum v rozsahu potřebném k rozhodování o metodách dobývání a jejich vlivu na životní prostředí, provést zjištění všech faktorů ovlivňujících životní prostředí, způsobem v rozsahu umožňujícím zpracováním studie vlivů zamýšlené těžby na životní prostředí - zákon 244/1992 Sb. - zjistit všechny střety zájmů s vlastníky pozemků, obcí, orgány zajišťujícími ochranu zákonem chráněných zájmů atd. Provést ekonomické zhodnocení všech zjištěných faktů a zpracovat studii uskutečnitelnosti záměrů těžby ložiska. Na tomto základě rozhodnout, zda se vůbec bude ucházet o stanovení dobývacího prostoru. To může trvat zhruba 3 až 5 let. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Dalším poslancem, kterého zvu k řečništi, je pan poslanec Ladislav Body. Chystá se interpelovat pana ministra Jana Rumla ve věci interetnických konfliktů. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ladislav Body: Děkuji, pane předsedo. Je to interpelace na ministra vnitra. Chtěl bych hovořit o tom, co se v poslední době - v průběhu prázdnin - odehrálo a odehrává v českých městech a vesnicích.

Řekl jsem, že nebudu ani pospíchat, ani číst. Pan Kalvoda mi vyčetl, že mi nerozumí, tak už teď nebudu číst vůbec. Proto to písemně odevzdám panu ministru Rumlovi. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Bodymu. Zvu k řečništi poslance Jana Bláhu. Obrací se se svou interpelací na pana ministra Jiřího Skalického ve věci privatizace zdravotnických zařízení.

Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře, bohužel jsem v dané chvíli opět nucen se obrátit na vás z důvodu patrného nezájmu kvalifikovaného rozhodnutí ve věci, o kterou jsem vás již jednou požádal - více než před rokem - konkrétní privatizace polikliniky Dobříš, část na Komenského náměstí 454. Tehdy na základě mého požadavku, ale i na základě stávajících zdravotníků bylo vyhověno a bylo pozastaveno vlastní řízení, které mělo být uskutečněno tzv. obálkovou metodou. Uběhl rok, přišly nové skutečnosti, byly prověřovány, byly projednány, jsou tři nezávislé expertní posudky včetně zvláštní komise Ministerstva zdravotnictví, které nakonec v kladném rozhodnutí se vyjadřují k jednomu z privatizačních projektů. Přesto tento privatizační projekt dostal oznámení, že to nebude otázka přímého prodeje, ale otázka neveřejného výběrového řízení. Čili po roce a dokonce již po neděli, v pondělí.

Proto vás, pane ministře, žádám, vzhledem k tomu, že se domnívám, že může jít o podjatost některých úředníků, právě vašeho ministerstva, vzhledem k některým formálním chybám, na které byli upozorněni ve všech jednáních, o kterých jsem ochoten vás vzhledem k času následně informovat, o možnost opětovného pozastavení a nového přešetření této jednotlivé kauzy. Upozorňuji, že do dané chvíle podle vyjádření pana ministra Rubáše - pokud se stav nezměnil - byla jenom tři zdravotní zařízení na území České republiky tzv. obálkovou metodou řešena. Jinak bylo vše řešeno přímým prodejem.

Zároveň existuje pochybení o zařazení do kategorie A, kde bylo několik žádostí i vlastních privatizačních projektů, které nabízely toto řešení i v kategorii B. Děkuji.