Čtvrtek 28. září 1995

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tollnerovi. Uzavírám rozpravu k tomuto bodu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásil.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení jak nám jej předložil pan kolega Krámek.

Dovolím si vás odhlásit a požádat vás o novou prezentaci. Dám hlasovat o návrhu usnesení, jak byl předložen.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování č. 205. Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 70 pro, 3 proti, při přítomnosti 90 poslanců.

Dámy a pánové, tím jsme se vyrovnali s dalším bodem našeho pořadu a můžeme přistoupit ještě k několika drobným bodům v čase, který nám zbývá.

Dalším bodem je

XXXV.

Zpráva o činnosti Organizačního výboru od 30. 6. do 31. 7. 1995

Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk 1913. Chce se někdo ke zprávě vyjádřit? Otevírám rozpravu k tomuto bodu. (Nikdo se nehlásil.)

Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

Předkládám vám následující návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna schvaluje Zprávu o činnosti organizačního výboru od 30. 6. do 31. 7. 1995 podle sněmovního tisku 1913.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování č. 206. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti, z 90 přítomných.

Dalším bodem je

XXXVI.

Zpráva o opatřeních předsedy Poslanecké sněmovny od 29. 6. do 31. 7. 1995

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1914. Chce se někdo ke zprávě vyjádřit? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu tedy končím a přikročíme k hlasování o následujícím návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o opatřeních předsedy Poslanecké sněmovny za dobu od 29. 6. do 31. 7. 1995 podle sněmovního tisku 1914.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování č. 207. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 82, nikdo proti, při 94 přítomných.

Dámy a pánové, mohli bychom využít ještě času, který nám zbývá, k projednání dalších bodů.

Dalším bodem je

XXXVII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb.

Upozorňuji na to, že body, které následují, budou projednávány podle nového jednacího řádu - podklady k nim byly předloženy po 1. srpnu 1995, tzn., že se budeme věnovat jejich prvnímu čtení.

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1893. Z pověření vlády jej odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří Novák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v souvislosti se zvýšením platů zaměstnanců rozpočtové sféry, jejichž platové poměry se řídí nařízeními vlády o odměňování státních zástupců, o 10%, vláda předkládá v zájmu zachování dosavadních platových relací návrh na obdobnou úpravu platů soudců a justičních čekatelů. Vzhledem k tomu, že platové poměry soudců jsou v rámci rozpočtové sféry upraveny samostatným platovým předpisem, vláda navrhuje provést dílčí novelizaci tohoto platového předpisu.

Z uvedeného důvodu předkládá návrh na novelizaci zákona České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění pozdějších předpisů.

Podstatou předkládaného návrhu je zvýšení základních platů soudců v jednotlivých platových skupinách a platových stupních o 10% proti dosavadnímu stavu, tedy o stejné procento, o jaké byly zvýšeny tarifní platy zaměstnanců v rozpočtové sféře.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru spravedlnosti Jiřímu Novákovi a prosím zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Richarda Mandelíka, aby se vyjádřil k předloženému vládnímu návrhu zákona.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že jsme předevčírem přijali návrh zákona, kterým se mimo jiné v jednom ustanovení ruší zákon, který předkládá vláda, s odvoláním na § 90 odst. 2 jednacího řádu, nemohu učinit nic jiného, než vám navrhnout, abychom tento návrh zákona zamítli.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. (Nikdo se nehlásil.)

Nikdo se nepřihlásil, proto rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

Ve smyslu návrhu zpravodaje dávám hlasovat o tomto návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna zamítá předložený vládní návrh zákona.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování č. 208. Kdo je proti?

Návrh usnesení byl schválen - při přítomnosti 106 poslanců bylo 84 pro, 3 proti. Děkuji panu ministrovi a panu poslanci Mandelíkovi.

Dámy a pánové, nebude-li námitek, mohli bychom využít ještě času a projednat jako další bod

XXXVIII.

Vládní návrh zákona, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 27. dubna 1995 v Caracasu

Není námitek proti tomuto postupu? (Nikdo se nehlásil.)

Vládní návrh Dohody jste obdrželi jako sněmovní tisk 1906. Z pověření vlády jej odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně ke schválení Dohodu mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, která byla podepsána 27. dubna 1995.

Chci říci, že dohoda se neodchyluje od zásad uvedených v tzv. vzorové dohodě o ochraně investic, za kterou se považuje dohoda s Maďarskou republikou. Předkládaná dohoda tedy zakotvuje všechny záruky, které obvykle poskytují obvyklé dohody investorům obou smluvních stran.

Uzavřenou dohodu považuji za velmi užitečnou, neboť zaručí potenciálním investorům obou zemí vhodné podmínky pro jejich investování v hostitelské zemi a tím přispěje ke zvýšení jejich zájmu o zhodnocení finančních prostředků tímto způsobem.

Doporučuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila s touto dohodou souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi.

Pan předseda Poslanecké sněmovny určil za původně uvažovaného pana kolegu Vychodila zpravodajem pana poslance Jiřího Payna, kterého prosím, aby se ujal nyní slova.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedající, děkuji, pánové ministři.

Vážení kolegové a kolegyně, smlouvy o ochraně investic, kterých uzavíráme v poslední době celou řadu, jsou smlouvy, které nám umožňují dohnat zpoždění a napravit dědictví, které bylo způsobeno tím, že po 40 roků Česká republika nenavazovala smluvní vztahy s ostatními státy, které by rozvíjely podnikání, rozvíjely vztahy mezi podnikateli, založené na tržních principech. Smlouvy o ochraně investic by měly usnadňovat našim podnikatelům spolupráci s jejich partnery v jiných zemích.

Tato smlouva je z této kategorie a já mohu pouze potvrdit to, co říká pan ministr, že pokud se řídíme vzorem, který byl schválen ve vztahu k Maďarsku, sledujeme stejnou koncepci vůči všem státům a je to ku prospěchu naší ekonomiky. Doporučuji tuto smlouvu nejen vaší pozornosti, ale i k vašemu souhlasnému hlasování. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu pořadu. Obecnou rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Pan kolega Payne jako zpravodaj přednese návrh na usnesení.

Poslanec Jiří Payne: V tom případě na základě doporučení organizačního výboru, který doporučuje, aby tuto smlouvu projednal výbor zahraniční a výbor rozpočtový, navrhuji usnesení tohoto znění:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přikazuje k projednání vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 27. dubna 1995 v Caracasu, tisk 1906 - zahraničnímu výboru - rozpočtovému výboru.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi a dávám hlasovat o navrženém usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 209. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 94 pro, nikdo proti, při počtu přítomných 114. Děkuji vám. Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí i panu zpravodaji pro toto čtení.

Dámy a pánové, je 16.03 hodin. Věren svému stylu bych měl tendenci ještě projednat několik minibodů a pak zahájit interpelace, jestli není námitka proti tomuto postupu ve sněmovně. Není. Děkuji Vám. Závisí to ale na přítomnosti některých kolegů, např. kolegy Koláře v tomto okamžiku, případně kolegy Tollnera.

Dámy a pánové, zvažujme v průběhu projednávání ústních interpelací směrem k předsedovi vlády a potom směrem k členům vlády další postup, jak naložíme se svým časem po 18,30 nebo zítra po 9. hodině. Jenom vám řeknu, že všechny body včetně bodu, který jsme určili na zítřek, to znamená ustavení organizačního výboru, jsou připraveny - doufám - ke stručnému projednání už na dnešek. V tomto okamžiku vám děkuji. Přerušuji schůzi na 15 vteřin.

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat bodem nazvaným

XXXIX.

Ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky a ostatním členům vlády

Po zahájení 34. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Václavu Klausovi či vládě ČR, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin. Čas příslušným způsobem nastavíme, protože jsme se opozdili přes 16. hodinu a to do 17.08 hodin. Poté ostatním členům vlády ČR až do 18.38 hodin.

Hned na začátku tlumočím omluvu předsedy vlády ČR pana Václava Klause. Nemůže se zúčastnit tohoto bodu jednání poslanecké sněmovny, protože v těchto hodinách dlí na pozvání britského ministerského předsedy ve Velké Británii na oficiální návštěvě, sjednané už delší dobu. Interpelace, které budou předneseny na adresu předsedy vlády ČR Václava Klause nebo na vládu ČR bude zodpovídat na základě výslovného pověření předsedy vlády pan Jan Kalvoda, místopředseda vlády ČR. Zároveň sděluji omluvu ministra zahraničních věcí pana Josefa Zieleniece, který se dnešního pořadu nemůže zúčastnit vzhledem ke své zahraniční služební cestě.

K podání ústní interpelace na předsedu vlády ČR pana Václava Klause, případně na vládu ČR, se přihlásili tito páni poslanci a tyto paní poslankyně. Přečtu je v pořadí, v jakém byli vylosováni při zahájení 34. schůze Poslanecké sněmovny.

Jako první pan poslanec Vratislav Votava ve věci rozhovoru s bavorským premiérem, druhý pan Ladislav Body ve věci ohrožování rómských občanů, jako třetí poslankyně Anna Váchalová ve věci vyhlášení zákonů o důchodovém pojištění, jako čtvrtý poslanec Zdeněk Vorlíček ve věci státních zakázek, jako pátý poslanec Jan Navrátil ve věci odměn členům zastupitelstev v obcích, jako šestý pan poslanec Václav Exner ve věci přihlášky do Evropské unie, jako sedmý poslanec Václav Frank ve věci koncepce kultury, jako osmý opět poslanec Vratislav Votava ve věci stavu České republiky k rozšíření NATO.

Připojuji údaj, který všichni znáte z jednacího řádu, že na pronesení ústní interpelace je vymezený čas dvou minut, poté jako předsedající upozorňuji, že nelítostně řečníka přeruším. Po odpovědi předsedy vlády nebo ministrově má příležitost k jednominutové doplňující otázce. Ani tato lhůta nesmí být překročena.

Nyní zvu k řečništi pana poslance Vratislava Votavu, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause. Připraví se pan poslanec Ladislav Body.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážená sněmovno, dovolte mi, abych pronesl ústní interpelaci na bohužel nepřítomného předsedu vlády ČR pana Václava Klause ve věci jeho srpnových jednání s předsedou bavorské zemské vlády panem Edmundem Steubrem.

Vážený pane premiére, dovolte mi, abych přednesl na vás interpelaci týkající se vaší srpnové schůzky s předsedou bavorské zemské vlády panem Edmundem Steubrem. Pro stručnost se omezím pouze na několik otázek, které si myslím, že tuto problematiku, jakož i další otázky, které s tím souvisejí, v plné míře vystihnou.

Za prvé, jaký byl význam této schůzky v celkovém kontextu jednání o tzv. česko-německé deklaraci, která je připravována ve vší tichosti a tajnosti, mimo jakoukoli veřejnou demokratickou kontrolu včetně kontroly parlamentní.

Jak daleko již pokročilo jednání o česko-německé deklaraci a proč nebyly jeho výsledky dosud předloženy veřejnosti? Proč jde utajování těchto výsledků tak daleko, že české hromadné sdělovací prostředky jsou nuceny informovat o setkáních podobného typu pouze s odkazem na německou tiskovou agenturu DPA? Jak je možné, že jste jako předseda vlády suverénního státu - suverénního alespoň z hlediska mezinárodního práva - přistoupil na jednání o otázkách, které jsou výlučně vnitřní záležitostí ústavního a právního řádu České republiky a které navíc korespondují s požadavky sudetoněmeckého Landsmanschaftu, za jehož tribuna se pan Steuber otevřeně a veřejně sám prohlašuje.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, váš čas vypršel.

Poslanec Vratislav Votava: Ano, děkuji za pozornost a za odpověď.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan místopředseda vlády, pan Kalvoda, který zastupuje předsedu vlády, má příležitost k odpovědi.

Upozorňuji časoměřiče, že odpověď nemá časové omezení. Pan poslanec Matulka chce pronést faktickou poznámku, prosím.

Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedo a současně předsedající, mohl byste mi laskavě vysvětlit, jak se vystoupení pana místopředsedy vlády Kalvody slučuje s ustanovením § 111 odst. 5 jednacího řádu? Podle tohoto odstavce má totiž odpovídat předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády. Nevšiml jsem si, že by pan Kalvoda byl předsedou vlády nebo že by byl interpelován.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, jednak připravujete své interpelující o čas rozpoutáváním teoretických disputací. Místopředseda vlády zastupuje předsedu vlády ve všech rozsazích jeho pravomocí v době, kdy předseda vlády není na území republiky. To není v jednacím řádu, ale každý poslanec a každý politicky žijící občan této republiky to ví. (Potlesk.)

Prosím pana místopředsedu vlády, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji, pane předsedo. Vážení poslanci, především vážené poslankyně, jsem vždy nerad, když vystupuji s nějakým projevem a nejsem zrovna žádán. Omlouvám se tedy panu poslanci Matulkovi, a to zejména proto, že s první interpelací musím naložit poněkud neobvykle.

Narazili jsme - jak správně pan poslanec Matulka uvedl - na jisté meze zastupitelnosti. Jsem připraven zastoupit předsedu vlády v interpelacích, nicméně jsem pana předsedu vlády nezastoupil v onom intimním rozhovoru, na který se především táže. V tomto smyslu pochopí, že nepodám v tomto smyslu vyčerpávající informace, sdělím pouze, že toto setkání bylo konzultováno v rámci koordinace české zahraniční politiky s ministerstvem zahraničních věcí a byla o něm informována vláda.

Chtěl bych jenom stručně uvést některé poznámky, jejichž potřeba vyplynula z obsahu interpelace pana poslance Votavy. Především bych chtěl odmítnout představu, že šlo o nějak utajované setkání, o kterém by se český občan a také poslanec mohl dovědět pouze ze zahraničních, zejména německých tiskových agentur. To není pravda. V okamžiku tohoto setkání všichni mohli slyšet na českých rozhlasových stanicích - a to v podstatě jakýchkoli - fakt, že toto setkání se právě koná.

Chtěl bych dále odmítnout, že se tímto jednáním nebo jakýmkoli jiným aktem vlády dostalo sluchu a dostal se na jednací stůl soubor otázek, které prosazuje sudetoněmecký Landsmanschaft. Tak tomu prostě není.

Jsem velmi nerad, že právě s historicky první interpelací podle nového jednacího řádu musím naložit tímto způsobem, ale prosím vás o pochopení, pokud znovu připomenu, že dotaz je zejména na obsah jednání, které se odehrálo mezi dvěma živými lidmi, z nichž oba dva jsou nepochybně zastupitelní v rámci svých funkcí, ale nikoli při podání referátu z tohoto rozhovoru.

Pokud pan poslanec Votava si bude přát, aby byla naplněna litera jednacího řádu, pak ji využiji a přislíbím mu, že do 30 dnů mu další informace získané od pana Václava Klause předám písemně. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Votava má příležitost k jednominutovému doplňujícímu dotazu. Hodlá ji využít. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážená sněmovno, chápu nezáviděníhodnou úlohu, do které se pan náměstek předsedy vlády dostal v této záležitosti. Zároveň jej chci ujistit o tom, že nabídku, která mi byla učiněna, přijímám. Budu tedy žádat podrobnější odpověď od pana premiéra.

Zároveň bych chtěl ještě tuto otázku doplnit o následující dotazy. Znamená vaše jednání - tedy pana premiéra Klause - s panem Steuberem přehodnocení stanoviska k česko-německým vztahům, které jste vy sám mnohokrát veřejně vyhlásil, nebo dokonce stanoviska, které prohlásil pan ministr Zieleniec, že pro českou vládu je partnerem pro jednání o tzv. uzavření minulosti v česko-německých vztazích pouze vlády Spolkové republiky Německo? Jak souvisí ochota jednat v podstatě o požadavcích sudetoněmeckého Landsmanschaftu se snahou naší vlády o co nejrychlejší vstup do NATO a Evropské unie, ať to stojí, co to stojí?

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, váš čas uplynul. Pan místopředseda vlády si přeje ještě na tuto doplňující otázku reagovat. Má příležitost.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Jsem velmi rád že pan poslanec Votava přijal onen institut písemné odpovědi z důvodů, které jsou evidentní. Chtěl bych ale říci, že ono jednání předsedy české vlády a pana Steubera neznamená přehodnocení postoje, o kterém se pan poslanec zmínil.

Zadruhé - zde nešlo, a pokud tato vláda bude odpovídat za zahraniční politiku, také nepůjde o žádný obchod, kde cenou bude vstup do NATO či jiných struktur za něco, čemu by se dalo říci poškození českých národních zájmů.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Zvu k řečništi pana Ladislava Bodyho. Je zde faktická poznámka pana poslance Grosse.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, slyším poznámku ze sálu, že ukrádáme čas. Pokusím se být poměrně stručný.

Za klub České strany sociálně demokratické chci říci, že se domníváme, že takovýto začátek projednávání interpelací podle nového jednacího řádu je nesmírně nešťastný. My jsme se domnívali, že tak jak je nově pojatý institut interpelací, že se bude jednat o další koření naší demokracie, o další pilíř, ve kterém bude možno veřejně konfrontovat názory koalice i opozice. Vědomi si poměru současných sil v parlamentu. Nicméně to, že při tomto projednávání není přítomen předseda vlády, který by měl zde na místě obhajovat své kroky, své názory před poslanci opozice, domníváme se, je nesmírně nešťastné. Vede ke znehodnocování institutu, od kterého jsme si poměrně dost slibovali.

Musím s lítostí říci, že klub České strany sociálně demokratické se při projednávání interpelací na pana premiéra Klause v době jeho nepřítomnosti nebude podílet a této frašky se nechceme zúčastnit. (Odchod poslanců klubu ČSSD ze sálu.)

Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi pana poslance Ladislava Bodyho, ale poznámku má pan místopředseda Vlach.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, je potřeba po tomto úvodu - přes to, co zaznělo z prezidiálky - ještě uvést, že nás sice také velice mrzí, že zde nejsme v plném počtu, nicméně ještě před tím než jsme schvalovali jednací řád, ve kterém je zakotven čtvrtek 16.00 hodin pro pana premiéra, byla na úrovni mezinárodních vztahů dohodnuta důležitá schůzka premiéra České republiky s premiérem Velké Británie přesně na stejný čas. Věřím, že příště už bude všechno bez problémů, nicméně toto není okolnost, která by byla zanedbatelná a která by nestála za to v úvahu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Já k tomu chci dodat jako předseda, že jsem o omluvě předsedy vlády informoval, jenže v tu dobu tady nebyla televize, takže ta lítost přišla až před televizními kamerami. Slovo má pan poslanec Body.

Poslanec Ladislav Body: Protože jsem pragmatik, já svoji interpelaci na pana premiéra odevzdám písemně panu místopředsedovi vlády.

Dovolte mi však, kolegyně a kolegové, abych přečetl úryvek z knížky Václava Klause, kterou mi osobně věnoval:

"Moje pohoda zmizela, při několikahodinové zpáteční cestě do Prahy jsem se mračil (sám na sebe, i když jsem snad nic špatného neudělal) a hlavně jsem se nesmírně styděl za všechno to, co se u nás v posledních dnech a týdnech opakovaně a na nejrůznějších místech dělo - surové napadání našich spoluobčanů romské národnosti (ale i např. vietnamských dělníků) příslušníky vyšší (nadřazené?) rasy. Tragédií není jednotlivý, osamocený násilník, tragédií je to, že se ta "nenásilná" část naší veřejnosti neotřásla, že nezačala bít na poplach, že neměla chuť rychle přispěchat na pomoc, že nežádala tvrdé zásahy naší Veřejné bezpečnosti, která by si ostatně touto cestou mohla začít napravovat svou značně pošramocenou pověst.

Nestalo se dokonce to, že jsme vítězstvím zároveň něco prohráli? Neznamená volnost v našem pojetí vlastně pseudovolnost, neznamená svoboda bezohlednost, neznamená zrušení určitých omezení vznik nebezpečné prázdnoty?

Jistě není všechno tak hrozné, oba předvolební dny byly jinak krásné, ještě teď leží na mém stole obrovská kytice, kterou jsem - jistě z těch nejhezčích pohnutek - dostal na shromáždění Občanského fóra v Šumperku, ale musím zopakovat výzvu onoho neznámého mladíka: Nezapomeňte na Romy!"

Pane premiére, vy jste na tu výzvu zapomněl.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Bodymu. Táži se, zda pan místopředseda vlády chce odpovědět.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane předsedo, dámy a pánové, uznáte, že nejsem v lehké situaci. Já mám lidsky s panem poslancem společné to, že nám občas lidé nerozumějí. (Smích v sále.) A já jsem teď neporozuměl úplně všemu, co on řekl. Slyšel jsem, že zvýšeným hlasem řekl "nezapomeňte na Romy" a předtím se zmiňoval o jakémsi případu napadení romského chlapce. Je to správné? Ano.

Stejně s ostatním, co jsem si s velkým vypětím poskládal, bych odhadoval, že pan poslanec Body interpeloval v souvislosti s postavením romské menšiny, a to zejména z hlediska bezpečnosti, i když opakuji, že je to trochu moje rekonstrukce jeho projevu.

Chtěl bych říci úplně vážně toto. Tato země nebyla nikdy nepřátelská vůči jiným etnikům, nepatří to k jejím tradicím. Některé jevy, o kterých se zmiňuje pan poslanec Body, jsou samozřejmě hodny zřetele a pozornosti. Já s ním nesouhlasím v tom smyslu, že by tyto věci, o kterých se zmínil, násilí vůči příslušníkům jiných etnik, prošly bez povšimnutí veřejnosti. (Poslanec Body: Nerozumím!) Nerozumíte mi? Pan poslanec Body mi nerozumí. (Smích v sále.) Tak jsem vám oplatil stejným. Říkal jsem jen, pane kolego, že si nemyslím - ba dokonce vím, že tomu tak není - že by tyto excesy a útoky proti příslušníkům menšinových etnik prošly bez povšimnutí veřejnosti. A protože nemám mandát hovořit za veřejnost a protože se jedná o sociální problém, který je málokdy řešitelný nějakým opatřením či souborem opatření hned, pak si dovolím říci několik poznámek, které se týkají vládní bezpečnostní agendy.

Otázkou rasisticky motivovaných útoků se samozřejmě zabývá příslušná část státního a mocenského aparátu, ba i represivního aparátu a v květnu t. r. se tímto problémem zabývala i vláda, která uložila dvěma svým členům, ministru spravedlnosti a ministru vnitra, aby přijali některá opatření, která by učinila efektivnějším boj proti projevům tohoto násilí, takto motivovanému.

Chtěl bych připomenout i od září t. r. účinný trestní zákon, resp. jeho novelizaci, která zpřísňuje trestní sazby za rasově motivované násilné útoky. Zmíněné usnesení vlády také žádá dotyčné dva ministry, aby o vyhodnocení těchto kroků podali zprávu Poslanecké sněmovně, což zcela mimo pořadí interpelací oba dva nepochybně učiní.

Toto jsem chtěl dodat jako částečnou odpověď na částečně vnímanou interpelaci pana poslance Bodyho.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP