Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, ráda bych k předloženému
vládnímu návrhu zákona přednesla
několik pozměňovacích návrhů.
První problém, kterým bych se chtěla
zabývat, je otázka, o které se hodně
diskutovalo. To je to, aby majetek, který je vložen
do neziskové právnické osoby za tím
účelem, aby byly poskytovány určité
konkrétní obecně prospěšné
služby i poté, kdy dojde k likvidaci této neziskové
právnické osoby a kdy se nenajde jiná nezisková
právnická osoba, která by tento majetek převzala,
aby po převodu na obec tento majetek opět mohl sloužit
tomu účelu, k němuž byla zřízena
ta původní nezisková právnická
osoba. Proto navrhuji zpřesnění a doplnění
v § 9, odst. 6 a 7 - přečtu nyní celé
znění odst. 6 a 7, aby to bylo zcela zřejmé,
ale to doplnění je jenom dílčí.
Odstavec 6 by zněl: Likvidační zůstatek
nabídne likvidátor k převodu obci, ve které
sídlí nezisková právnická osoba
v likvidaci. - To je to původní znění,
včetně doplnění společné
zprávy. Druhá věta by zněla: Bezúplatně
lze nepeněžitý majetek převést
na obec pouze za podmínky, že se obec smluvně
zaváže, že nabízený majetek využije
v plném rozsahu k zajišťování obecně
prospěšných služeb, k jejichž poskytování
byla nezisková právnická osoba zřízena.
- Je zřejmé, že v tomto odstavci můj
pozměňovací návrh spočívá
v doplnění poslední části věty.
V odstavci sedmém by se řešila otázka,
co se stane v případě, že obec odmítne
takto bezúplatně majetek převzít.
Odst. 7 by zněl: Pokud obec do 30 dnů od doručení
nabídky nepotvrdí písemně úmysl
převzít předmětný majetek,
převede jej likvidátor okresnímu úřadu,
příslušnému podle sídla neziskové
právnické osoby. - Druhá věta odst.
7 by byla poněkud modifikovaná věta ze společné
zprávy: Okresní úřad jej použije
k poskytování obecně prospěšných
služeb. - Domnívám se, že toto vyjádření,
které navrhuji, je přesnější,
než vyjádření ve společné
zprávě a že to bylo úmyslem výborů,
které tuto změnu do společné zprávy
navrhly, tedy aby i poté, kdy majetek, který původně
patřil neziskové právnické osobě,
po likvidaci této právnické osoby dále
sloužil k poskytování obecně prospěšných
služeb podle tohoto zákona.
To je můj první pozměňující
návrh.
Druhý pozměňující návrh
se týká otázky, nakolik má význam
zakladatel, role zakladatele a zakládací listiny,
a nakolik má mít správní rada právo
do těchto kroků zakladatele zasahovat. Já
zastávám ten názor - je pravda, že u
neziskové právnické osoby má být
oddělený a nemá ovlivňovat konkrétní
každodenní rozhodování neziskové
právnické osoby. Ale zakládací listina
je pro tu neziskovou právnickou osobu něco jako
zákon a nemělo by být možné u
těch podstatných prvků zakládací
listiny, aby ji mohla správní rada měnit,
aby mohla vlastně měnit účel, pro
který jak zakladatel zřídil neziskovou právnickou
osobu, tak ten, kdo třeba vloží majetek, kdo
daruje neziskové právnické osobě a
sleduje tím nějaký účel, aby
tento účel nemohla správní rada případně
zmařit, ať už v dobrém či horším
úmyslu.
Proto přednesu pozměňovací návrhy,
které se týkají tohoto problému: V
4, odst. 4 společné zprávy navrhuji vypustit
větu za středníkem, která zní:
Může též stanovit (myšleno zakládací
listina), že určení takovéto neziskové
právnické osoby provede správní rada
v rozhodnutí o zrušení neziskové právnické
osoby. - Domnívám se, že ta změna, která
se provedla ve společné zprávě, je
dostatečná, že zakladatel, pokud chce pamatovat
na to, aby majetek, který je vložen do NPO, zůstal
v tom neziskovém sektoru, tak to vymezí v té
zakládací listině. Pokud tak neučiní,
potom tento majetek při likvidaci je převeden na
obec, která je povinna zajišťovat opět
ten účel, tj. poskytování těch
konkrétních obecně prospěšných
služeb. A pokud se ani to nepovede, tak potom majetek je
převeden na stát, spravuje ho okresní úřad,
ale opět podle toho návrhu, který jsem přednesla,
je povinen jej použít k zajišťování
obecně prospěšných služeb.
Toto řešení mi připadá lepší
než přenést poměrně vágní
rozhodovací pravomoc na správní radu.
Dále navrhuji, aby v § 4 odst. 3 byla provedena tato
změna. Slova v odst. 3, která zní "nelze
po stanovenou dobu nebo za stanovených podmínek
měnit" (myšleno poskytování hlavních
obecně prospěšných služeb) navrhuji
nahradit slovy "lze za stanovených podmínek
měnit".
Vysvětlím tento pozměňovací
návrh. Spočívá v tom, že pokud
zakládací listina nestanoví jinak, správní
rada by neměla mít právo rozhodovat o změně
hlavní činnosti. Jen v případě,
že zakladatel sám v zakládací listině
určí, že je možno tuto změnu hlavní
činnosti provést rozhodnutím správní
rady, pak to správní rada může učinit.
Tento můj návrh bezprostředně souvisí
(a je vlastně jedním návrhem) s návrhem
v § 13 odst. 1, změna textu písm. b). §
13 projednává o kompetencích správní
rady. Navrhuji, aby text písm. b) zněl takto: "Do
působnosti správní rady náleží
schvalování změn zakládací
listiny v souladu s § 4 odst. 3 a odst. 4". Myslím,
že je možné dovolit, aby správní
rada prováděla změny v zakládací
listině, ale s výjimkou těch věcí,
které jsou uvedeny v § 4 odst. 3 a odst. 4. V těchto
bodech by správní rada nemohla zakládací
listinu měnit.
Další pozměňovací návrh
se týká dalšího problému, na
který jsem bohužel přišla až poté,
co tento zákon byl projednán v ústavně
právním výboru, jinak bych samozřejmě
na něj upozornila při jednání výboru.
Je to spíše problém legislativně technický.
Jde o § 7 odst. 2. V tomto odst. se mluví o tom, že
nezisková právnická osoba může
zaniknout zrušením likvidací nebo zrušením
bez likvidace. Zrušení bez likvidace - tím
se myslí zrušení neziskové právnické
osoby sloučením, splynutím či rozdělením.
Společná zpráva zde provedla změnu
a zpřísnila to tak, že může dojít
jen ke sloučení, splynutí či rozdělení
s jinou neziskovou právnickou osobou nebo rozdělení
na jiné neziskové právnické osoby.
Já jsem bohužel objevila rozpor s dosavadním
zněním § 4 předloženého
vládního návrhu zákona. Pokud by tímto
způsobem zanikla nezisková právnická
osoba, např. tím, že by došlo ke sloučení
dvou neziskových právnických osob, tím
by nejen zanikly dosavadní dvě NPO, ale vznikla
by nová nezisková právnická osoba.
Zřejmě rozhodnutím správních
rad těchto původních neziskových právnických
osob, ale podle § 4, který mluví o tom, jak
je založena nezisková právnická osoba,
je jedním z pojmových znaků neziskové
právnické osoby, že má své orgány
a že musí mít zakládací listinu,
že tedy musí mít zakladatele nebo několik
zakladatelů a že bez zakládací listiny,
kterou vkládá zakladatel a nikoliv správní
rada, nemůže nezisková právnická
osoba existovat. Proto i když původní úmysl
chápu a připadal mi jako rozumný, vzhledem
k tomu, že je evidentní rozpor s § 4, navrhuji
tuto změnu, která by znamenala vypuštění
možnosti zrušení neziskové právnické
osoby bez likvidace. Změna by spočívala v
tom, že by § 7 odst. 2 zněl: "Zániku
neziskové právnické osoby předchází
její zrušení likvidací. Pro zánik
zrušené neziskové právnické osoby,
jakož i pro přechod práv a závazků
platí § 69 obchodního zákoníku
obdobně." S tím souvisí bezprostředně
změna ve společné zprávě, a
to vypuštění odst. 3 z § 7 a dále
vypuštění nového písm. d) odst.
1 § 8 rovněž ze společné zprávy.
Jsou to změny, které navazují na hlavní
změnu, kterou navrhuji.
Další změna, kterou navrhuji, souvisí
s kompetencemi správní rady. Jak už jsem říkala,
domnívám se, že by správní rada
měla dbát na naplňování účelu,
ke kterému byla nezisková právnická
osoba zřízena a neměla by tedy mít
např. možnost bez jakéhokoliv důvodu
v zákoně vymezeného zrušit neziskovou
právnickou osobu a tím i tedy popřít
úmysl zakladatele neziskovou právnickou osobu zřídit.
Pokud by nezisková právnická osoba nevyvíjela
žádnou činnost, existuje v tomto zákoně
mechanismus, jakým dojde rozhodnutím soudu na návrh
oprávněných osob ke zrušení této
neziskové právnické osoby.
Proto navrhuji, aby v § 8 odst. 1 bylo vypuštěno
písm. c), tedy možnost, aby nezisková právnická
osoba se zrušovala dnem uvedeným v rozhodnutí
správní rady o zrušení neziskové
právnické osoby. Tento můj návrh nijak
nepopírá možnost zrušení neziskové
právnické osoby podle předchozích
písmen, např. uplynutím doby, na kterou byla
NPO zřízena nebo dosažením účinu,
pro který byla zřízena rozhodnutím
soudu atd.
Zároveň s tímto návrhem souvisí
změna v odst. 2 a 3 § 8. Navrhuji vypuštění
těchto dvou odstavců 2 a 3, protože vypuštěním
písm. c) z odst. 1 § 8 jsou zbývající
dva odstavce nadbytečné.
Můj předposlední návrh směřuje
k odst. 4 § 8. Není mi úplně zřejmé,
proč byla ve společné zprávě
v písm. d) vypuštěna slova "provozování
doplňkové činnosti". Proto - pokud to
nebude dostatečně vysvětleno - bych navrhovala,
aby, pokud jde o písm. d), bylo hlasováno o vypuštění
tohoto bodu ze společné zprávy, tj., aby
písm. d) znělo ve znění vládního
návrhu.
Zároveň v odst. 4 navrhuji změnu, která
by dovolila soudu rozhodovat nejen v případech podle
§ 17 odst. 2 a § 4 odst. 3 o zrušení neziskové
právnické osoby. Domnívám se, že
může dojít k případům,
kdy nezisková právnická osoba bude porušovat
tento zákon a mělo by tedy být širší
zmocnění k tomu, aby soud na návrh státního
orgánu nebo zakladatele mohl zrušit neziskovou právnickou
osobu, pokud tato porušuje tento zákon. Proto navrhuji
písm. f) a g) nahradit novým písm. f), které
by mělo tento text: "porušuje ustanovení
tohoto zákona". Tato věta, kterou navrhuji,
je vlastně širší a zahrnuje znění
dosavadních písmen f) a g). Zároveň
upozorňuji, že beze změny zůstává
odst. 5 v § 8, tj., že soud sice může zrušit
neziskovou právnickou osobu, ale také může
stanovit lhůtu k odstranění důvodu,
pro který by bylo možno zrušit neziskovou právnickou
osobu, tedy případy, kdy může dojít
k nápravě stavu, jsou tímto odstavcem řešeny.
Proto si myslím, že širší kompetence
soudu ke zrušení NPO, příp. k porušení
zákona, je namístě.
Ještě s touto problematikou, která se týká
sankcí v tomto zákoně, souvisí doplněk
k § 18 odst. 1. Podle tohoto paragrafu je možné
postihnout neziskovou právnickou osobu, která poruší
§ 2 a § 20 tohoto zákona, odnětím
daňových úlev. Domnívám se,
že rovněž velmi důležitý z
hlediska naplňování tohoto zákona
je i § 17, týkající se hospodaření
neziskové právnické osoby, toho, že
hospodářský výsledek po zdanění
musí být použit ke krytí ztrát,
musí být tedy v určité výši
začleněn do rezervního fondu apod. Proto
bych navrhovala, aby stejná sankce, t. j. možnost
odnětí daňových výhod, byla
i v případě porušení ustanovení
§ 17.
Proto navrhuji do návětí v odst. 1, §
18 doplnit kromě § 2 ještě označení
§ 17 a potom by pokračoval § 20, tak jak je zde
uvedeno.
Ještě poslední návrh, který je
více legislativní a kterým reaguji na usnesení
ústavně právního výboru. Jedná
se o § 10, odst. 1. Ve společné zprávě
byl vypuštěn tento odstavec, ve kterém se mluví
o tom, že správní rada je statutárním
orgánem neziskové právnické osoby.
My jsme tuto věc samozřejmě diskutovali v
ústavně právním výboru a domníváme
se, že správní rada je statutárním
orgánem, že je vhodné, aby to zde bylo výslovně
uvedeno. Proto bych navrhovala vypustit tento bod ze společné
zprávy, to znamená, aby v § 10, odst. 1 zůstal
text ve znění vládního návrhu.
Tolik mé pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Marvanové. Prosím pana kolegu
Dobala, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec
Exner.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, dovolím
si vznést několik pozměňovacích
návrhů. Dříve, než to učiním,
nemohu si odpustit vyslovit určité zklamání
na jedné straně nad formou tohoto zákona.
To zklamání je dáno tím, že jsem
přesvědčen, že jsme přece jen
doufali, že se objeví v našem právním
řádu jakýsi lex generalis, jakási
obecnější norma, která vyluxuje, vyčistí
náš právní řád a zkategorizuje
a rozdělí všecky aktivity, které spadají
do tzv. třetího sektoru, tudíž do toho,
co nemá v ruce ani soukromá osoba, ani stát.
Nicméně na druhé straně musím
vyslovit velký obdiv navrhovatelům tohoto zákona,
protože dokázali maximum vtělit do obecné
normy. Všichni si uvědomujeme, že by se zajisté
lépe pracovalo, pokud bychom některé záležitosti
pojímali už z pohledu třídění
a kategorizace různých neziskových organizací,
protože opravdu pod tím se skrývá obrovská
množina od nadací přes svépomocné
kluby, odborové svazy, sdružení občanů
až po charitu, třeba náboženské
společnosti apod.
Nicméně je určitě pozitivním
krokem, že náš právní řád
bude obohacen o tuto možnost. Proto plně podporuji
tento zákon. Mé pozměňovací
návrhy se budou týkat jen některých
velmi dílčích částí,
jejichž znění bude předneseno za předpokladu,
že projednáváme vládní návrh
zákona ve znění společné zprávy.
První věc, ke které se chci vyjádřit,
je otázka jmenování likvidátora. Jedná
se o § 9. Když čteme § 8, odst. 4, zjistíme,
že v zásadě může být důvodem
ke zrušení neziskové právnické
osoby také to, že se správní rada vůbec
nesejde ke svému zasedání a nebo že
nejsou jmenovány orgány neziskové právnické
osoby. Ale vzhledem k tomu, že § 9 v odst. 1 praví,
že k provedení likvidace jmenuje právě
správní rada likvidátora, bude rozumné
doplnit tento zákon o možnost, která je dána
i v dst. 2, tudíž není-li likvidátor
jmenován správní radou, tak zde navrhuji
vložit slova "nebo se jedná o případy
uvedené v § 8, odst. 4 a) a b)" a pak by to pokračovalo
"bez zbytečného odkladu je jmenuje příslušný
soud podle sídla neziskové právnické
osoby".
Myslím, že je to vhodné upřesnění,
kdy v případě nečinnosti správní
rady nebo pokud nejsou jmenovány orgány neziskové
právnické osoby, což souvisí opět
s činností správní rady, tak je dána
možnost soudu, aby jmenoval likvidátora.
Druhý můj pozměňovací návrh
se opět týká § 9 odst. 6. Zde vycházím
pouze z té logiky, že byť společná
zpráva obsahuje možnost, aby správní
rada případně zakladatel již v zakládající
listině jmenovali jinou neziskovou právnickou osobu
k převzetí likvidačního zůstatku,
tak si stejně myslím, že by bylo dobré
rozšířit pravomoc likvidátora, aby on
před tím, než nabídne likvidační
zůstatek obci, ho nabídl v prvé řadě
jiné neziskové právnické osobě,
která působí.
Proto navrhuji, aby § 6 zněl ve znění
přijatého pozměňovacího návrhu
ve společné zprávě, tudíž
bude začínat "Nejde-li o případ
podle § 4, odst. 4, likvidační zůstatek
nabídne likvidátor jiné neziskové
právnické osobě s obdobným zaměřením.
Pokud tato nezisková právnická osoba do 30
dnů od doručení nabídky nepotvrdí
písemně úmysl převzít předmětný
majetek, nabídne likvidátor likvidační
zůstatek k převodu obci, ve které sídlí
nezisková právnická osoba v likvidaci."
Dále by text pokračoval přesně textem,
který tam dál je, tudíž opět
"pokud obec do 30 dnů" atd. To je můj
pozměňovací návrh, který umožňuje
likvidátorovi před tím, než nabídne
likvidační zůstatek obci, nabídnout
jej jiné neziskové právnické osobě.
Myslím, že toto opatření je rozumné
a je v souladu s tím požadavkem, aby likvidovaný
majetek zůstal v neziskovém sektoru a aby se tato
záležitost dala vyřešit hodně pružně.
Myslím, že přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu samozřejmě vylučuje komplexní
pozměňovací návrh paní poslankyně
Marvanové. Chtěl bych dát poslancům
ke zvážení, aby pečlivě porovnali
oba tyto pozměňovací návrhy, protože
tento návrh je předkládán později.
Nicméně myslím, že s těmi případy,
které už jsou dány ve společné
zprávě a týkají se § 4, odst.
4, vytváří toto kompaktní celek, který
myslím splňuje přesně to očekávání,
které na likvidaci máme.
Můj poslední pozměňovací návrh
se bude týkat velmi diskutovaného § 17, především
odst. 3, kde do společné zprávy přišel
návrh rozpočtového výboru, který
- když přeložíme - obligatorně
nutí neziskovou právnickou osobou vytvářet
rezervní fond a s ním nějakým způsobem
disponovat. Myslím, že je velmi rozumné se
vrátit k vládnímu návrhu s tím,
jak jsme to přijali v ústavně právním
výboru, to znamená nahradit slovíčko
"především", které by se dalo
vykládat v několika významech, jednoznačným
"nejprve". Tudíž rezervní fond bude
nejprve použit ke krytí ztráty vykázané
v určitém období. Zákon dál
nepraví nic o tom, k čemu je rezervní fond
používán. Proto si myslím, že může
být využit plně v souladu s tímto zákonem
k tomu, co nezisková právnická osoba bude
považovat za účelné nebo prospěšné,
zatímco návrh, který je ve společné
zprávě, nařizuje obligatorně zřídit
rezervní fond a tudíž je zužující
z tohoto pohledu proti původnímu vládnímu
návrhu.
To jsou mé základní pozměňovací
návrhy. Děkuji vám za pozornost a doufám,
že budou přijaty, hlavně v otázce likvidace
majetku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Dobalovi a prosím pana poslance Exnera, aby
se ujal slova.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové,
v souladu s předkládaným návrhem jsme
vyhodnotili, že v současné ekonomické
a politické situaci je užitečné, aby
vznikl typ právnické osoby, jak je předkládán
podle návrhu ve znění společné
zprávy.
Dovolte mi, abych předložil jeden pozměňovací
návrh, spíše technického charakteru.
V § 8, odst. 1 se v písmeně a) hovoří
o tom, že nezisková právnická osoba
se ruší uplynutím doby, na kterou je založena,
a v písmeně b) také dosažením
účelu, pro který je založena.
Z těchto dvou možností se však do povinného
obsahu zakládací smlouvy nebo zakládací
listiny dostal jen ten důvod, který je uveden v
písmeně a) a chybí tam možný
důvod podle písmene b). Na základě
toho, protože jde o záležitost důležitou,
v obou případech se rovnocenně jedná
jenom o dočasnou existenci právnické osoby,
doporučuji, aby také tato druhá možnost
byla zahrnuta do textu zákona, a to tím způsobem,
že v § 4, odst. 2 písmeno e) by byla doplněna
slova: "nebo účel, pro který byla založena,
pokud je stanoven (odvolávka viz § 8, odst. 1, písmeno
b))".
S tímto návrhem souvisí návrh, aby
se obě tyto skutečnosti promítly také
do zápisu o neziskové právnické osobě,
jak je zapisován do obchodního rejstříku,
resp. do rejstříku, a to tím způsobem,
že by tyto údaje, pokud se dané neziskové
právnické osoby týkají, byly v rejstříku
zapsány.
Konkrétně navrhuji, aby v § 5, odst. 3 bylo
vloženo nové písmeno c) s následujícím
textem:
"c) doba, na kterou se nezisková právnická
osoba zakládá, pokud není založena na
dobu neurčitou, nebo účel, pro který
je založena, pokud je tento účel stanoven (viz
§ 8, odst. 1, písmeno b)" a ostatní písmena
posunout.
Tento zápis v rejstříku umožní
všem, kteří budou získávat informace
v rejstříku, aby byli informováni o tom,
že daná nezisková právnická osoba
je založena nikoli na dobu neurčitou, ale že
její existence je podmíněna určitými
podmínkami, které by v rejstříku měly
být uvedeny tak, aby ten, kdo se bude s problémem
seznamovat, byl o těchto podmínkách informován,
ať už jde o čas, nebo o konkrétní
účel, pro který byla nezisková právnická
osoba založena.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Exnerovi, uzavírám rozpravu, do které
se již dál nikdo nepřihlásil. Chci se
zeptat zástupce navrhovatele a pana společného
zpravodaje, zda žádají o přerušení.
Předpokládám, že vzhledem k tomu, co
zaznělo v rozpravě, tomu tak bude.
Přerušuji tedy tento bod bez přesnějšího
časového určení toho, kdy se k němu
vrátíme.
Ještě se ptám sněmovny, abychom se nevraceli
dvakrát, zda si přeje mít pozměňovací
návrhy písemně. Myslím si, že
rozprava byla závažná. Je tomu tak? Je. Je
tedy potřeba zpracovat obvyklým způsobem
podklad pro závěrečné hlasování,
případně projednání v klubech
a potom pro závěrečné hlasování.
Dámy a pánové, abychom využili čas,
který máme k dispozici, chtěl bych vám
předložit tento návrh. Chci se zeptat, zda
je nějaká námitka proti tomu, abychom v tomto
okamžiku vyslechli sdělení předsedy
volební komise o ustavení volební komise.
To bychom mohli vykonat ihned a dále bychom mohli pokračovat
návrhem poslanců Jaroslava Ortmana a dalších
a potom návrhem poslanců Tomáše Fejfara,
tedy body označenými původně jako
31 a 32. Je proti tomuto postupu námitek? Jestliže
tomu tak není, prosím pana kolegu Koláře,
aby se ujal slova a přednesl nám informace i ustavení
volební komise.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte,
abych vám sdělil informaci předsedy volební
komise pro Poslaneckou sněmovnu.
Členy volební komise Poslanecké sněmovny
jsou poslanci Robert Kolář, Petr Bachna, Jiřina
Pavlíková, Antonín Sochor, Josef Effenberger,
Eduard Zeman, Jaroslav Broulík, Jaroslav Soural, Miroslav
Kašpárek, Václav Frank a Jiří
Karas.
Na své první schůzi komise zvolila předsedou
volební komise poslance Roberta Koláře, místopředsedou
poslance Eduarda Zemana a ověřovatele komise poslance
Miroslava Kašpárka a Václava Franka.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi volební komise.
Dámy a pánové, dovolím si vás
odhlásit a požádat vás o registraci.
Předložím vám k hlasování
následující návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna bere na vědomí
ustavení volební komise Poslanecké sněmovny.
V tomto okamžiku je nás zaregistrováno 72.
Dámy a pánové, kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
Hlasování číslo 64. Kdo je proti?
Návrh byl schválen poměrem hlasů 81
pro, nikdo proti.
Dále se budeme zabývat bodem 30 našeho upraveného
návrhu pořadu, tedy
Předložený návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 1851, nám
za navrhovatele odůvodní pan poslanec Jaroslav Ortman,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážené kolegyně a vážení
kolegové.
Předstupuji před vás jménem skupiny
předkladatelů v počtu 21 z poslaneckého
klubu Levého bloku, kteří předložili
pod tiskem 1851 návrh na vydání ústavního
zákona o lidovém hlasování o přípustnosti
podstatně omezit svrchovanost České republiky.
Myslím si, že dokument v podstatě všichni
znáte, neboť výbory projednávaly nejen
zásady, ale vlastní text návrhu zákona,
který má celkem 11 článků.
Co považuji za důležité říci
v úvodu.
Ústava České republiky neupravuje institut
lidového hlasování, tedy referenda, a přenechává
tuto otázku samostatnému ústavnímu
zákonu, viz článek 2, odst. 2 ústavy.
Je tomu tak zřejmě proto, že předem
nelze stanovit, které prvky státní moci budou
v určité době tak významné,
aby o nich rozhodl přímo svrchovaný lid.
Jsme přesvědčeni, že právo rozhodnout
o rozsahu suverenity státu a lidu patří k
podstatným náležitostem demokratického
právního řádu podle článku
9 ústavy a nemůže být omezeno nebo změněno
ani mnohostrannou mezinárodní smlouvou.
Navrhovaný ústavní zákon se nevztahuje
na provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti
OSN podle článku 41 Charty OSN, § 100 zákona
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
A nyní k jednotlivým článkům.
Skupina poslanců předkládá návrh,
aby se lidové hlasování, tedy referendum,
vázalo pouze na otázku přípustnosti
podstatně omezit svrchovanost České republiky.
Důsledně tak poslanci Levého bloku respektují
zásadu vyjádřenou v článku
15 ústavy, podle které patří zákonodárná
moc toliko a výlučně parlamentu. Tudíž
o přístupu České republiky ke společenství
států, s jehož členstvím je spojeno
podstatné omezení svrchovanosti ve věcech
zahraniční, obranné, bezpečnostní
nebo hospodářské politiky, lze rozhodnout
jen na základě lidového hlasování.
Tak zní klíčové ustanovení
článku 1, odst. 1.
Respektovali jsme připomínky, které byly
při projednávání zásad, mám
na mysli např. zásadu č. 4; zde naleznete
původně zamýšlené znění,
které bylo v zásadách o tom, že je možné
peticí občanů vyvolat lidové hlasování
k otázce, která se týká podstatného
omezení svrchovanosti České republiky.
Za další. Zmizelo ustanovení o tom, po připomínkách
z výborů, že výsledek hlasování
má platnost ústavního zákona. Konečně,
je zde pojistka vyjádřená v čl. VIII,
že o stejné otázce lze lidové hlasování
konat nejdříve po čtyřech letech od
předchozího lidového hlasování.
Chtěl bych říci, že v průběhu
projednávání tohoto tisku zazněly
některé připomínky v jednotlivých
výborech. Já bych, pane místopředsedo,
poté, co bude otevřena rozprava, reagoval na některé
připomínky pozměňovacími návrhy,
které by do textu byly případně zapracovány.
Domníváme se, že je zapotřebí,
aby sněmovna přijala zákon, který
předvídá ve svém ústavním
pořádku, tzn. ústavní zákon
o lidovém hlasování, a naplnila tím
jednu z mezer, kterou v podstatě dodneška má.
Jednou z nich je právě § 2 odst. 2 Ústavy
České republiky s tím, že dává
přímo odkaz, aby takový zákon, zákon
ústavní, přijat byl.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi a prosím pana společného
zpravodaje výborů pana poslance Marka Bendu, aby
se ujal slova a odůvodnil společnou zprávu,
kterou máme k dispozici jako tisk 1916.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
pane místopředsedo, dámy a pánové,
pokusím se být velmi stručný, neboť
zřejmě většina z nás tuší,
jaký bude osud tohoto tisku.
Všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly
návrh zákona pana kolegy Ortmana a dalších
na vydání ústavního zákona
o lidovém hlasování o přípustnosti
podstatně omezit svrchovanost České republiky,
sněmovní tisk 1851.
Ústavně právní výbor, branný
a bezpečnostní výbor, zemědělský
výbor, výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví, zahraniční výbor,
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu a rozpočtový
výbor nedoporučily Poslanecké sněmovně
předložený návrh ústavního
zákona schválit. Taktéž vláda
České republiky nedoporučila Poslanecké
sněmovně předložený návrh
ústavního zákona schválit.
Výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí nepřijal
k předloženému návrhu ústavního
zákona žádné usnesení. Hospodářský
výbor vzal návrh zákona na vědomí.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti vyslovil s předloženým
návrhem ústavního zákona souhlas,
s jednou připomínkou, která je obsažena
ve společné zprávě.
Myslím, že na základě tohoto jednání
výborů mně nezbývá nic jiného,
než nedoporučit Poslanecké sněmovně,
aby tento návrh zákona schválila.
Dovolím si snad jenom jednu poznámku, která
nebude nad rozsah zprávy společného zpravodaje.
To, co říká kolega Ortman, má v mnohém
pravdu. Ústava ovšem předpokládá
pouze možnost přijetí ústavního
zákona rozhodování občanů o
referendu, nikoli tuto nutnost. Ve všech jednáních,
která byla kolem ústavy, bylo zřejmé,
že takový zákon bude přijat, pokud to
bude zapotřebí. Zdá se, že většina
poslanců se zatím kloní k názoru,
že taková potřeba zde není. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Otevírám
rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec
Ortman.