Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní vznesu na sněmovnu ještě jeden dotaz. Upozorňuje mě pan zpravodaj - a myslím, že je logické, abych se vás na to zeptal - že bychom mohli využit podobného postupu, jaký už jsme využili několikrát v souvislosti s projednáváním podobných bodů, a projednat zároveň další bod, což je

Pokud by nebylo námitek proti tomuto postupu, poprosil bych pana místopředsedu vlády, aby stručně odůvodnil i tento návrh.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Děkuji. Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že Singapur je jedním z velmi se dynamicky rozvíjejících teritorií v jihovýchodní Asii, a že Smlouva o ochraně investic může přispět k rozvíjení hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Singapurskou republikou, čímž je tedy dán její význam.

Návrh této dohody byl ještě před podpisem předložen ke schválení vládě České republiky, neboť v některých ustanoveních se odchyloval od tzv. vzorového návrhu, jak jsem o tom hovořil před chvílí. Zásadní rozdíl mezi naší vzorovou dohodou a dohodou se Singapurem spočívá v tom, že Singapur neuzavírá se státy v rámci těchto dohod tzv. režim národního zacházení. Nicméně zakotvuje doložku nejvyšších výhod v určité modifikované podobě.

Další odlišností předkládané dohody je ustanovení o připuštění zahraničních investic, k němuž je v Singapuru podle jejich běžné praxe třeba písemného povolení příslušného singapurského orgánu. Tento postup však není v rozporu s obecně uznávaným principem, že cizí investice budou připuštěny v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím.

Chci ještě dodat, že platnost této dohody byla sjednána na dobu 15 let a že modifikace, které dohoda se Singapurem obsahuje, nepovažuji za natolik zásadní, aby byly v protikladu s koncepcí České republiky uplatňovanou při uzavírání dohod tohoto typu. Proto i u této dohody doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s ní vyslovila souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní prosím pana poslance Payna, společného zpravodaje výborů, aby nás informoval o jednání ve výborech jak k tisku 1700, tak k tisku 1701.

Ještě upozorňuji, že návrhy usnesení jsou součástí těchto tisků.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych vás seznámil s tím, že oba návrhy, které nám vláda předkládá - to znamená jak tisk 1700, tak tisk 1701 projednaly výbory rozpočtový a zahraniční. Oba dva výbory přijaly k těmto smlouvám platné stanovisko. Doporučují sněmovně, aby vyslovila souhlas s těmito vládními návrhy.

Chtěl bych říci, že ani z hlediska rozpočtového nebyly shledány námitky proti uzavření této smlouvy a její ratifikaci. Rovněž z hlediska zahraničně politického mohu říci, že tyto smlouvy odpovídají našim ekonomickým zájmům. Tudíž doporučuji sněmovně, aby s oběma smlouvami vyslovila souhlas.

O odchylkách oproti vzorové smlouvě informoval pan ministr, tudíž není potřeba to opakovat. Pan místopředseda nás seznámil s tím, že návrh usnesení je obsažen ve sněmovním tisku, tudíž není nutné ho opakovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu společnou k oběma tiskům - jak k tisku 1700, tak k tisku 1701. Tuto rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Nejprve o návrhu souhlasného usnesení, které je uvedeno v tisku 1700.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že došlo k určitému poměrně značnému pohybu ve sněmovně, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

Zahajuji hlasování k tisku 1700.

Kdo je pro přijetí souhlasného usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 45. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat jednomyslně počtem 116 hlasů.

Děkuji vám a dovolím si zahájit hlasování k souhlasnému usnesení uvedenému v tisku 1701.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 46. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

l tento návrh byl přijat poměrem hlasů 117 pro, nikdo proti, 1 se zdržel.

Ani teď nesouhlasí označení bodu na světelném displeji. To je jenom upozornění, ve druhém případě, v posledním hlasování jsme hlasovali o smlouvě se Singapurem.

Děkuji společnému zpravodaji a panu místopředsedovi vlády. Tím jsme projednali další dva body.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Vládní návrh je uveden ve sněmovním tisku 1699 a z pověření vlády jej opět odůvodní místopředseda vlády pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády předkládám ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Smlouvu mezi Českou republikou a Austrálií o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Je to smlouva, která byla podepsána letos na jaře v Canbeře. Chci říci, že pro vzájemné vztahy s Austrálií platí v současnosti naše obchodní dohoda z roku 1976, dále dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic z roku 1994. Dohoda o zamezení dvojího zdanění tedy kompletuje soubor ekonomických dohod, které by měly napomoci rozvoji vzájemných hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Austrálií. Smlouva, kterou jste obdrželi, představuje standardní smlouvu, která vychází z modelu OECD a Česká republika má dosud sjednáno více než 30 obdobných smluv.

Navrhuji, aby poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila s touto smlouvou souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím opět pana poslance Payna jako společného zpravodaje, aby nás informoval o stanovisku výboru.

Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, tento návrh smlouvy o zamezení dvojího zdanění projednaly dva výbory - výbor rozpočtový a výbor zahraniční. Oba výbory přijaly doporučující usnesení sněmovně, aby vyslovila souhlas s těmito smlouvami. Tyto smlouvy jsou v souladu s naší rozpočtovou politikou, v souladu s naší zahraniční politikou a neodporují žádným smluvním závazkům, které má Česká republika. Tudíž doporučuji sněmovně vyslovit souhlas s touto smlouvou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Upozorňuji, že návrh usnesení je opět uveden v textu vládního návrhu, tedy v tisku 1699.

Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovat o návrhu příslušného usnesení, tedy souhlasného usnesení uvedeného v tisku 1699.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 47. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 121 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel.

Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu poslanci Paynovi. S faktickou poznámkou se hlásí předseda rozpočtového výboru pan poslanec Ježek. Prosím, aby se ujal slova. (Přichází k řečništi - domluva mimo mikrofon).

Dámy a pánové, od předsedy rozpočtového výboru jsem obdržel určité informace, které se ovšem podařilo vysvětlit trochu jinak, takže můžeme postupovat v pořadu tak, jak jsme si odsouhlasili bodem označeným jako bod 7 v našem návrhu pořadu. Mám informaci o tom, že předkladatel pan ministr Dyba zhruba před 15 minutami se vydal na cestu z vlády do sněmovny. Je velmi obtížné se sem zřejmě probojovat složitou dopravní situací. Nezbývá mi, než vyhlásit pětiminutovou přestávku.

(Schůze přerušena v 11.28 hodin.)

(Schůze po přestávce zahájena v 11.33 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, zahajuji přerušené jednání naší schůze. Vítám mezi námi pana ministra Dybu. Chystám se otevřít další bod. Tímto bodem je

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1639 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 1794. Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr hospodářství pan Karel Dyba, kterého prosím, aby se ujal slova. Vás prosím, abyste zaujali svá místa a žádám vás o klid.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedající, vážená sněmovno, dovolte mi, abych z pověření vlády České republiky uvedl vládní návrh zákona o ochranných známkách. Předkládaný návrh dovršuje zásadní přeměnu ochrany průmyslového vlastnictví v souladu s celkovou ekonomickou transformací, v souladu s běžnou praxí na světových trzích i s mezinárodními smlouvami o ochraně průmyslového a duševního majetku.

Označování zboží má v podmínkách tržní ekonomiky důležitou úlohu. Hromadná výroba stejnorodého zboží a soutěžní postavení podnikatelů na trhu je nutí vyčleňovat jednotlivé produkty z masy analogických výrobků, individualizovat je nejen navzájem, ale i směrem k jejich podnikatelskému původu. Označování zboží tak má usnadnit výběr pro spotřebitele a podpořit prodej značkových výrobků tak, aby se podnikatelům vrátily investice "do vytvoření značky".

Nová situace se dnes již plně projevuje i číselně. Jestliže se u nás v roce 1989 ročně přihlašovalo zhruba 300 ochranných známek, v roce 1994 jich bylo už přes 9 tisíc, tj. zhruba 30krát více. Zkrátka, ochranně známky jsou nástrojem pro komerční realizaci zboží, a tak je potřeba je především chápat.

Za tohoto stavu je ovšem přirozené, že musí existovat určitá pravidla, která velmi pečlivě stanoví, které ochranné známky, jež se vyčleňují z jinak zcela volného užívání značek, mohou být zapsány do státního rejstříku a které nikoliv. Jiný přístup by mohl uvádět veřejnost, tj. spotřebitele, v omyl. Musí tedy být stanovena pravidla pro užívání ochranných známek tak, aby odpovídala obchodním zvyklostem a poctivému hospodářskému styku nejen u nás, ale i v mezinárodním prostředí.

Označování výrobků ochrannými známkami má na území České republiky dlouholetou tradici. V uplynulých letech však ochranné známky a nakládání s nimi trpěly silnými administrativními zásahy státu. Typická vlastnická práva k ochranné známce bylo např. možné realizovat jen se souhlasem státu. Tím se samozřejmě tehdejší úprava a dosavadní úprava vzdálily od pojetí ochranných známek, jak existuje např. v zemích Evropské unie, které je chápou jako výlučné nehmotné vlastnictví podnikatelů, se kterým se obchoduje.

Návrh zákona, který je dnes předložen Poslanecké sněmovně k projednání, proto důsledně odstraňuje všechny dřívější zásahy státu do těchto vztahů z ochranných známek, které se budou řídit normami soukromého práva. Vytváří se tak bezpečnější situace pro podnikatele a poskytují se účinnější prostředky pro komerční využití ochranných známek. Tím se také známková ochrana u nás dává do souladu s podobným uspořádáním v zemích Evropské unie.

Chci ještě zdůraznit, že návrh zákona plně respektuje závazky z mezinárodních smluv, jimiž jsme vázáni, zejména z tzv. Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a z Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek. Rovněž se respektuje smlouva o harmonizaci známkového práva, která byla minulý rok uzavřena na půdě světové organizace duševního vlastnictví.

Dovolte mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych vyjádřil přesvědčení, že přijetím vládního návrhu zákona o ochranných známkách splatí Česká republika jeden z posledních dluhů, který v ochraně průmyslového vlastnictví dosud má. Přijetí tohoto zákona očekává podnikatelská i spotřebitelská veřejnost u nás a je nutné, jak už jsem řekl, z hlediska mezinárodního, neboť moderní ochrana duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou pro dobré fungování trhu.

Závěrem bych chtěl doporučit Poslanecké sněmovně přijetí vládního návrhu zákona o ochranných známkách ve znění společné zprávy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dybovi a prosím společného zpravodaje výborů poslance Vlastimila Vlčka, aby podal zprávu o projednání návrhu ve výborech.

Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, který se zabývá ochrannými známkami, projednal výbor ústavně právní, hospodářský výbor a zemědělský výbor na svých schůzích. Všechny tyto výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým vládním návrhem vyslovila souhlas, a to společně s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy ve společné zprávě.

Myslím, že charakteristiku a nutnost tohoto zákona popsal a vysvětlil pan ministr Dyba, tudíž já mohu doporučit Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas.

Co je podle mého soudu stěžejní a přínosné na této normě? Návrh zákona respektuje závazky z mezinárodních smluv, zejména z Pařížské úmluvy a z Madridské dohody a plně odpovídá požadavku na sblížení našeho právního řádu s právem Evropského společenství. To je velmi podstatné a aktuální v souvislosti s naplňováním například Bílé knihy Evropské unie. Rovněž respektuje dohodu o Světové obchodní organizaci.

Obecně tato norma snižuje administrativní zasahování státu do práva majitele disponovat svým majetkem. Dále zákon zabezpečuje ochranu držitele nezapsané značky tzv. námitkovým řízením a vytváří další podmínky odpovídající vztahům v tržní ekonomice. Tolik moje úvodní zpráva.

Na závěr mi dovolte jen technickou poznámku. Případné pozměňovací návrhy, pokud se vyskytnou, prosím v písemné formě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Pavel Kolář. Připraví se pan poslanec Exner.

Poslanec Pavel Kolář: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, předkládám tento pozměňovací návrh: v § 8 se doplňuje nový odstavec 2, který zní "Na žádost přihlašovatele úřad podrobí přihlášku urychlenému průzkumu." Ostatní odstavce se přečíslují.

Zdůvodnění návrhu. Zápis ochranné známky do rejstříku je právotvornou skutečností. Teprve zápisem ochranné známky do rejstříku se stává přihlašovatel majitelem ochranné známky a nastávají mu veškerá práva z ochranné známky. Zpětné uplatňování těchto práv k datu podání přihlášky je sice možné, ale velmi problematické. Mezi dnem přihlášení a dnem zápisu uplyne lhůta, jejíž délka závisí zejména na rychlosti řízení prováděného Úřadem průmyslového vlastnictví. Za současné praxe trvá řízení o přihlášce ochranné známky déle než dva roky. Důvodem neúměrně dlouhé doby řízení, jejíž podstatné zkrácení nelze v nejbližší době očekávat, je velké množství přihlašovaných ochranných známek a limitovaný počet odborných referentů úřadu. V zájmu přihlašovatelů i veřejnosti je, aby doba mezi přihlášením a zápisem byla co nejkratší. Přihlašovatel často užívá ochrannou známku od data přihlášení a dlouhé řízení před zápisem pro něj může znamenat vážnou obchodní újmu. V evropských zemích je urychlené řízení běžně známé opatření, které je zvlášť zpoplatněno.

Tato úprava si vyžádá dále do plnění zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v položce ochranné známky uvedením poplatku za urychlený průzkum.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kolářovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Exner, připraví se pan kolega Kryčer.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, návrh zákona, jak je předložen, trpí určitou nesymetrií, pokud jde o ochranu práv jiných osob, které nejsou majiteli ochranné známky. Na druhé straně v § 13 konstatuje, že majitel ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky ochrannou známkou. V § 15 zároveň zajišťuje majiteli ochranné známky právo domáhat se u příslušného soudu, aby každému bylo zakázáno užívat jeho ochrannou známku nebo podobné označení.

Přednesu nejdříve pozměňovací návrh a pak ho krátce zdůvodním. Do § 16 vložit nový odstavec 4, který zní: "odst. 4 - Majitel ochranné známky je povinen strpět užívání označení shodného nebo zaměnitelného s ochrannou známkou jeho držitelem nebo uživatelem, jestliže ho vědomě strpěl po dobu pěti let."

Podobné právo jiných osob je stanoveno v § 16, odst. 3, kde majitel ochranné známky je povinen strpět užívání shodného nebo zaměnitelného označeni, jestliže v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky pro jiného majitele toto označení znamenalo rozlišovací způsobnost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby svého držitele. Lhůta zde při podání přihlášky je dokonce dva roky.

V § 25 odst. 2 se dále konstatuje, že majitel ochranné známky odmítne výmaz, jestliže majitel ochranné známky vědomě strpěl užívání napadené ochranné známky po dobu pěti let od jejího zápisu, a to pro případ, že existují dve podobné nebo shodné ochranné známky. V odst. 3 nastává podobná situace a výmaz se neprovede, jestliže majitel všeobecně známé známky vědomě strpěl užívání napadené ochranné známky v České republice po dobu pěti let jejího zápisu. Zůstává tak zatím neochráněna pouze situace, že majitel ochranné známky vědomě strpěl užívání označení shodného nebo zaměnitelného s ochrannou známkou po určitou lhůtu, a je potřeba tento nedostatek v návrhu zákona odstranit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kryčer.

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych dal několik pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu a současně je také zdůvodnil. Musím se přiznat, že jsem až do posledních minut měl debatu se zástupci Úřadu o těchto pozměňovacích návrzích. Byl bych nerad, abych svými pozměňovacími návrhy tento zákon rozbil nebo vedl k tomu, aby takový zákon nebyl přijat touto sněmovnou.

Nicméně připravil jsem si v této souvislosti zákon německý, abych stačil porovnat námitky, které vůči pozměňovacím návrhům Úřad vznesl a z toho důvodu jsem některé své pozměňovací návrhy vypustil. Na některých ale budu trvat v zájmu kompatibility tohoto zákona s Evropskou unií.

Proto navrhuji v § 1 nahradit formulaci "určené k rozlišení výrobků" formulací "způsobilé k rozlišení výrobků", a to z toho důvodu, že elementární podmínku k označení je rozlišovací způsobilost, to je schopnost rozlišit zboží jednoho podnikatele od zboží téhož druhu uváděného na trh podnikatelem jiným.

To, že je něco určeno k rozlišení, to ještě neznamená, že je to způsobilé k rozlišení. Tam bych se přimlouval za to, aby tato formulace byla daleko jednoznačněji specifikována a přispěla tak k tomu, aby § 1 byl zcela jednoznačný.

Dále pak § 2 navrhuji doplnit o další odstavec tohoto znění: pokud přihlašovatel použije pro přihlášení jména osob, název firmy nebo název literárního díla, může tak učinit pouze na základě písemného souhlasu dotčených. Tento důvod je do jisté míry zmíněn paragrafy následujícími v návrhu, který máme, nicméně teď jsem se díval na německé právo na ochranu známek a zdá se mi, že naše dikce není dostatečná a představa, že na trhu se objeví afrodiziakum pod značkou Kryčer a já to nebudu moci nijak ovlivnit, zdá se to sice zajímavou myšlenkou, nicméně se domnívám, že je poněkud odtažitá od záměru, který tento zákon měl, a ochrana, která je nabízena v návrhu, se mi nejeví dostatečná.

Taktéž v § 2 doplnit odst. b) takto: Označení, které nemá způsobilost rozlišit výrobky nebo služby pocházející od různých podnikatelů ke dni podání přihlášky. To je další doplnění.

§ 4 - nahradit dosavadní znění odst. 2 tímto textem: Přihlášku může podat fyzická nebo právnická osoba, dále jen přihlašovatel, pro výrobky nebo služby, pro které má oprávnění k podnikání. To považuji za nesmírně důležité. Vzhledem k tomu, že v komentáři je uvedeno, že od přihlašovatele ochranné známky zákon vyžaduje, aby měl právní subjektivitu a měl oprávnění k podnikatelské činnosti, ale zákon sám nepožaduje při pochybnosti předložení listin ani z toho nevyvozuje sankce. Výmaz je zbytečný, protože vede k situaci, kdy zákon předepisuje podnikateli vykupovat vratné láhve, ale poněvadž chybí jakákoli sankce, ani pánbůh ho nedonutí, aby tak učinil. Proto buď změnit komentář, nebo že známku může podat kdokoliv, nebo změnit odst. 2, tak jak jsem se zmínil. To považuji za velmi důležité, vágnost toho textu vede potom k nejasnostem, které umožňují úředníkům, kteří tam sedí, aby vyvozovali sami jisté závěry, které tento zákon nestanoví.

§ 6 - navrhuji odst. 2 upravit takto: Právo o přednosti, které vyplývá z mezinárodni smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a na písemnou výzvu úřadu, tj. ve lhůtě tři měsíce od data doručení výzvy, je povinen práva o přednosti prokázat. Tam mám za to, že toto je taktéž nesmírně významné, protože se to váže na tzv. Pařížskou úmluvu, kterou jsme vázáni, a ten text dovozuji z této úmluvy.

Jak jsem již naznačil v úvodu, ostatní pozměňovací návrhy, které jsem původně měl, jsem prodiskutoval s představiteli Úřadu, a proto je nebudu podávat. Tyto pozměňovací návrhy podle mého mínění tento zákon staví do polohy, kdy pro většinu sněmovny by byl zcela přijatelný a akceptovatelný.