Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

 

2. den schůze (24. května 1995)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 183 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy J. Stráský.

(Schůze zahájena v 9. 13 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kolegyně a kolegové, zahajuji přerušenou 31. schůzi, budeme pokračovat v projednávání schváleného programu schůze. Včera jsme projednali prvních 8 bodů a dnes budeme pokračovat dalším bodem, což je

K tomuto bodu pořadu jste obdrželi jako sněmovní tisk 1765 Návrh poslance Jiřího Payna na schválení jednacího řádu Parlamentního výboru přidružení Evropské unie a České republiky.

Žádám předsedu zahraničního výboru pana poslance Jiřího Payna, aby nám předložený návrh uvedl.

Ještě před tím sdělím několik důležitých informací: pan kolega Bachna má náhradní kartu č. 18, pan kolega Soural má náhradní kartu č. 20 a pan poslanec Přibáň má náhradní kartu č. 19.

Prosím kolegu Payna, aby se ujal slova a předložený návrh - sněmovní tisk 1765 nám uvedl.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, Česká republika sukcedovala do Prozatímní dohody s Evropskou unií a posléze 4. listopadu v roce 1993 byla v Lucembursku podepsána Evropská dohoda. Ta byla posléze schválena Evropským parlamentem a Poslanecká sněmovna s ní vyjádřila souhlas 8. prosince 1993. Následně byla tato smlouva ratifikována prezidentem 10. ledna 1994 a 7. února 1994 byla v depozitáři Evropské unie notifikována.

Tato Evropská dohoda, někdy také nazývána Asociační dohoda je uveřejněna formou sdělení Ministerstva zahraničí č. 7 z roku 1995 ve Sbírce zákonů.

Tato smlouva obsahuje články, které máte uvedeny ve sněmovním tisku před sebou, zejména se jedná o články 110 - 112, s nimiž jste vyjádřili souhlas a které nám dávají možnost, abychom vytvořili Parlamentní výbor přidružení s Evropským parlamentem. Zároveň asociační dohoda dává určité pravomoci tomuto výboru přidružení, zejména klást otázky Radě přidružení, což ve své podstatě znamená, že se může obracet na Evropskou komisi i na naši vládu s otázkami, které se týkají vzájemných vztahů a zejména potom očekáváme v budoucnosti projednávání vstupu České republiky do Evropské unie.

K tomu, abychom mohli tento Parlamentní výbor přidružení ustavit, je třeba se také přidržet čl. 123 a zejména je třeba se přidržet jednacího řádu Evropského parlamentu. Byl jsem upozorněn na jakousi možnou nelogičnost, že se v jednacím řádu jednak používá oficiální název Parlamentní výbor přidružení, který je obsažen v Evropské dohodě, jednak se tam uvádí Smíšený parlamentní výbor, což je zase naopak termín, který je obvyklý v Evropském parlamentu a partnerská strana tam tento termín potřebuje, aby dostala příslušné peníze na tuto spolupráci. Na tomto textu tedy v podstatě nemůžeme nic měnit. Text je víceméně obvyklý, má obdobný charakter jako má podobný jednací řád např. pro Maďarsko nebo Polsko. Jsou tam přehozeny některé odstavce, které v souladu s tím, že Evropská unie se snaží o větší transparentnost, a tak jde o to, aby text měl jasnější strukturu.

Kromě toho ještě upozorňuji v Pravidlech 7 na tiskovou chybu: v prvním řádku má být "Rady ministrů Evropské unie", nikoliv "Evropská unie".

Tolik k textu. Dovolím si ještě zároveň navrhnout návrh usnesení. Bylo by to usnesení k návrhu na schválení jednacího řádu Parlamentního výboru přidružení Evropské unie České republiky - sněmovní tisk 1765. Usnesení by znělo:

Poslanecká sněmovna schvaluje na základě článku 110 - 112 Evropské dohody, publikované sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 7/1995 Sb., a podle čl. 155 odst. 4 jednacího řádu Evropského parlamentu - jednací řád Parlamentního výboru přidružení Evropské unie a České republiky.

Zároveň bych si vás dovolil pozvat - kdo budete mít zájem - k účasti na tomto slavnostním ustavení, které se bude konat koncem měsíce května, zde v Poslanecké sněmovně. Kdo budete mít zájem, budete vítáni.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynemu. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Písemnou přihlášku nemám, rozpravu tedy uzavírám.

Chci se zeptat, zda si přejete - teď bezprostředně zazněl návrh usnesení - ho slyšet ještě jednou? Není tomu tak. Dámy a pánové, budeme hlasovat o návrhu usnesení k tomuto bodu pořadu tak, jak jej právě přednesl navrhovatel, pan předseda zahraničního výboru kolega Payne.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 31. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 102 pro, 3 proti, 6 se zdrželo.

Konstatuji, že jsme projednali tento bod. Děkuji panu poslanci Paynovi.

Dalším bodem našeho pořadu je

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1548, nám odůvodní ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky dle usnesení vlády České republiky č. 20 ze dne 11. 1. 1995.

Návrh novely, vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, se dotýká tří okruhů problémů, které podle zkušeností získaných za dva roky platnosti zákona nelze podle dosavadní úpravy uspokojivě řešit.

1. Zpřesňuje ochranu termínu burza a umožňuje postihnout jeho zneužívání, které je stále častější, sankcemi.
2. Dovoluje v přechodném období vyřešit ekonomické postavení burzovních dohodců tím, že se jim umožní další ekonomická činnost a stanoví ochranné mechanizmy proti případnému zneužívání této možnosti.
3. Skutečnost, že poměrně přísné požadavky zákona mohou ve specifických oblastech ohrozit zapojení českých burz do mezinárodních organizací řeší návrh vymezením úlev, které lze v takových případech poskytnout.

Uvedený vládní návrh zákona neklade žádné nároky na státní rozpočet. Nezasahuje také do podstaty platného zákona ani do jeho struktury. Ze 46 paragrafů zákona se navržené věcné změny dotýkají pouze pěti. Přitom pouze ve dvou paragrafech se pozměňuje smysl ustanovení zákona, ve zbývajících třech se zpřesňují definice a doplňují sankční opatření. Dále jsou navrženy formální změny související se vznikem samostatné České republiky a legislativně technické změny, spočívající v přesunech některých formulací.

Předkládaná novela zákona by měla usnadnit rozvoj komoditních plodinových burz a přispět tak k dalšímu rozvoji českého trhu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dlouhému a než požádám pana poslance Procházku, společného zpravodaje, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu, ještě dvě sdělení, která jsem měl učinit už v průběhu minulého bodu. Paní poslankyně Matoušková má náhradní kartu č. 16, pan poslanec Šoler má náhradní kartu č. 17. Nyní prosím pana poslance Vladimíra Procházku, aby nám odůvodnil společnou zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1738.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dovolte mi, abych přednesl společnou zprávu a usnesení. Rozpočtový výbor, hospodářský výbor a zemědělský výbor projednaly na svých schůzích vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. Uvedené výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas s úpravou v článku 3. Tato úprava zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Procházkovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se písemně přihlásil pan poslanec Hurta, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Hurta: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, projednáváme novelu zákona o komoditních burzách. Jak uvádí důvodová zpráva, účelem novely je řešit postavení burzovních dohodců a umožnit jim jiné podnikání, dále zapojení českých komoditních burz do mezinárodních organizací a zneužívání termínu burza a burzovní, tj. zákaz používání tohoto termínu v jiném slova smyslu než jako komoditní burzy nebo burzy cenných papírů, a rozšíření sankcí pro tyto účely. Domnívám se, že v návrhu se nám předkládá administrativní řešení, včetně vysokých sankcí, administrativní řešení, které má oživit dosud téměř nefungující komoditní burzy. Protože většina obchodů probíhá jinými cestami, tj. mimo burzy, je požadováno, aby i burzovní dohodci mohli také podnikat jinak. Aby se komoditní burzy mohly rozjet, jsou dohodci potřební. Je s tím možno souhlasit. Za problematické a čistě administrativní řešení považuji vše, co se týká v návrhu termínu burza a burzovní. Podíváme-li se do historie, vidíme, že potřeba komoditních burz i burz cenných papírů vznikla s rozvojem obchodu, z potřeby poměry mezi kupujícími, prodávajícími a zprostředkovateli upravit, dále s velkým objemem obchodů a z potřeby dát určité záruky, že uzavřené obchody se uskuteční.

V návrhu se postupuje zcela opačně. Obchody na komoditní burze jsou minimální, běží jinými cestami, nejsou zde známé větší problémy a místo přiznání této skutečnosti a určité ekonomické podpory komoditních burz se navrhuje řešení vhodné Rakousko-Uherska, včetně tvrdých sankcí. Místo řešení odpovídajícímu liberálnímu trhu se navrhuje řešení administrativní. V moderní době se burzou rozumí také místo různého směnného obchodu. V takovém slova smyslu se burzy vžily a staly se běžným termínem. Odpovídá to i výkladu slovníku jazyka českého. Myslím si, že zákonem snad používání takovýchto termínů nelze ani zakázat.

Podávám proto tento pozměňovací návrh: Ve vládním návrhu zákona vypustit body č. 1 a 2 a dále sankce, které se k nim vztahují tj. vypustit body 15, 16 a upravit v bodě 17 prvou větu, kde slova "podle odstavců 2 a 4" nahradit slovy"podle odstavce 2". Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hurtovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a chci se zeptat, zda se chce pan ministr vyjádřit v závěrečném slově k jednomu vystoupení v rozpravě. Prosím, aby tak učinil.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedo, dámy a pánové, předkládaná novela zákona není samozřejmě zaměřena na to, aby byla podkopána existence i těch akcí, které existují, na kterých se obchoduje efektivně, nicméně musím konstatovat, že jestliže máme tento zákon, který vymezuje pojem komoditní burza, potom je problém v tom, že existence těchto trhů z právního hlediska znejasňuje situaci a je podpůrným argumentem nejen pro ty, které pan poslanec svým návrhem chce chránit, ale pro některé společnosti daleko větší a velké, které operují ve zcela jiných oblastech a které zneužívají pojmu burza. Mohu dát příklad některých realitních společností, které používají termínu "burza nemovitostí" s tím, že nejde ani o obchodní označení, ale o označení způsobu činnosti, na nichž se podle výkladu příslušné ustanovení § 1 odst. 4 nevztahuje. Navíc tyto firmy, protože jsou často velmi velké, některé i se zahraniční majetkovou účastí - asi je zbytečné, abych zde na parlamentní půdě uváděl jejich název, mám tady některé příklady k dispozici - usilují o zatemnění rozdílu mezi burzou zřízenou podle zákona a jejich vlastní činností, která se v převážné míře vymyká tomu, co má pokrývat tento zákon a co společně pod pojmem burza chápeme. Jedna z těchto institucí se například v tomto roce neúspěšně pokoušela získat souhlas Ministerstva financí se založením třetího trhu cenných papírů v České republice apod.

To mne, vážený pane poslanče, bohužel vede k tomu, abych vyjádřil nesouhlas s vaším pozměňovacím návrhem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Dávám slovo společnému zpravodajovi výborů, aby se vyjádřil k rozpravě, případně přednesl závěrečné slovo.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážené kolegyně a kolegové, v rozpravě vystoupil jeden poslanec s návrhem vypustit bod č. 1 a 2 tak, jak jste před krátkou chvílí slyšeli. Připojuji se ke stanovisku pana ministra nedoporučit tuto změnu vzhledem k tomu, abychom ochránili náš trh a ze zkušeností z plodinových burz je třeba, aby tato ochrana byla. Pane předsedající, mohli bychom hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu, který padl, a sice o pozměňovacím návrhu pana poslance Hurty.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 32. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 39 pro, 59 proti, 34 se zdrželo.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, podle sněmovního tisku 15481738.

Kdo je pro jeho schválení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 33. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že tento návrh byl přijat poměrem hlasů 124 pro, nikdo proti, 13 se zdrželo.

Tím jsme projednali 10. bod našeho programu. Děkuji panu ministru Dlouhému a panu společnému zpravodajovi.

Přecházíme k dalšímu bodu programu, což je

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1563, nám odůvodní ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se opět ujal slova. Promiňte, pane ministře. Pan kolega Lobkowicz má náhradní kartu č. 14. Pane kolego, je to podivné, číslo 14? Ano, děkuji.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu tak, jak to již oznámil pan předsedající.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele schválilo na svém posledním zasedání Federální shromáždění dne 16. 12. 1992 na základě poslaneckého návrhu a účinnosti nabyl dnem 31. 12. 1992. Dle tzv. recepčního zákona, zákona č. 4 z roku 1993 Sb., platí na území České republiky. V červenci roku 1993 byla přijata jeho dílčí novela, která se dotýkala ustanovení o reklamě tabákových výrobků a ustanovení o výkupu vratných zálohovaných obalů. Tato úprava vstoupila v platnost 13. 8. 1993 jako zákon č. 217/1993 Sb. V období, které uplynulo od schválení zákona o ochraně spotřebitele, se prokázaly nedostatky této právní normy ve vztahu k měnícím se podmínkám na trhu a v transformující se ekonomice. Skutečnost, že zákon je zatížen již překonanými ustanoveními, jež jsou v rozporu s liberálním pojetím trhu a na druhé straně postrádá podstatné části související s uplatňováním dohledu nad jeho dodržováním, vedla Ministerstvo průmyslu a obchodu jako ústřední orgán státní správy odpovědný za tuto oblast k vypracování návrhu novely zákona.

Návrh předloženého zákona byl vypracován ve spolupráci s nejvíce dotčenými ministerstvy a správním úřadem, především Ministerstvem financí, Ministerstvem hospodářství, Ministerstvem pro hospodářskou soutěž, Ministerstvem zemědělství, zdravotnictví, Úřadem pro normalizaci, měření a zkušebnictví. Jednání k přípravě návrhu zákona se velmi iniciativně zúčastňoval především poslanec hospodářského výboru parlamentu pan ing. Vlastimil Vlček, kterému bych chtěl tímto poděkovat za velmi přínosnou spolupráci.

Účelem předloženého návrhu je na jedné straně omezit, resp. zpřesnit, veřejnoprávní regulaci soukromého podnikání v zájmu ochrany spotřebitele, resp. odstranit duplicitní či nesystémovou úpravu obsaženou ve stávajícím znění zákona a na druhé straně vymezit působnost orgánů státní správy při kontrole dodržování ustanovení na ochranu spotřebitele podnikateli v oblasti obchodu a služeb, která dosud zákonem provedena není.

Nově bylo do zákona doplněno ustanovení příslušnosti orgánů k provádění dohledu nad ochranou spotřebitele, nově se upravuje blokové řízení a postup orgánů v dohledu při vydávání závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků. Z celkového počtu 28 ustanovení bylo v novele zákona vypuštěno 6 ustanovení, jež se ukázala v současné době jako nepotřebná, případně povinnosti v nich stanovené budou předmětem zvláštní právní úpravy. Hygienické podmínky, zabezpečení prodeje výrobků a poskytování služeb, zákaz diskriminace, povinnost výkupu vratných zálohovaných obalů, omezení reklamy, které bylo zrušeno zákonem o regulaci reklamy, mimořádná regulační opatření.

Další ustanovení byla upravena vzhledem k tomu, že stávající formulace jsou nejasné a zakládají nejistotu pro spotřebitelskou a podnikatelskou sféru. Upraven byl pojem "spotřebitel a služba", doplněna definice textilního výrobku a textilního vlákna, zjednodušení označení výrobků, zejména byla provedena úprava označování potravinářských výrobků, a doplněno ustanovení týkající se textilních výrobků, odstranění duplicity se živnostenským zákonem pro označování provozoven, zpřesnění postupu při vyřizování spotřebitelských reklamací a některé další kroky.

Předložený návrh zákona si klade za cíl chránit spotřebitele zejména v případech nebezpečí ohrožení života nebo zdraví. V případě jeho přijetí bude zabezpečena ochrana práv spotřebitele v dostatečné míře a současně sehraje významnou úlohu i v oblasti prevence a v důsledku toho dojde i ke snížení počtu případů projednávaných soudy.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právními předpisy Evropské unie. Vzhledem k čl. 92 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropskou unií má v našem právním řádu své důvodné místo. Předmět dotčené právní úpravy byl konzultován s experty Úřadu pro spotřebitelskou politiku Evropské unie v Bruselu.

Předložený návrh zákona považuji za odpovídající právní úpravu, která v dostatečné míře zabezpečuje ochranu práv spotřebitelů. Je zřejmé, že liberální požadavky by vyžadovaly patrně ještě další kroky. Při diskusi, při připomínkových řízeních, při projednávání ve vládě i na parlamentní půdě se však zdá, že současný tvar, tak jak vyplývá z předložené novely, odpovídá i současným možnostem, i současným požadavkům.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dlouhému a prosím společného zpravodaje pana poslance Vlastimila Vlčka, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1704.

Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh novely zákona, který se zabývá ochranou spotřebitele, projednal ústavně právní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, hospodářský výbor jako výbor garanční, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na svých schůzích. Všechny tyto výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým vládním návrhem vyslovila souhlas, a to společně s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy ve společné zprávě.

Myslím, že charakteristiku a nutnost této novely precizně popsal a vysvětlil pan ministr Dlouhý, tudíž já mohu doporučit Poslanecké sněmovně, aby s návrhem novely zákona vyslovila souhlas.

Dámy a pánové, dovolte mi nicméně malé osobní hodnocení této novely nebo vůbec systému ochrany spotřebitele v současné době. Především každý nákup neboli obchod je uzavření kupní smlouvy. Za druhé do zákona by se neměly dostat prvky, které tam nepatří a jsou řešeny již v občanském a obchodním zákoníku. Rovněž řešení podmnožin jevů, jako je zásilkový prodej, problematika cestovních kanceláří, režim nakládání s vratnými zálohovými obaly a další, nepatří do obecného zákona a navíc tyto jevy přirozeně zanikají v čase, neboť roste konkurence, roste firemní etika a současně roste i úroveň spotřebitele, zákazníka, jeho informovanost a zkušenosti.

Za další platí, že buď rozhoduje občan - spotřebitel, zákazník - nebo rozhoduje někdo jiný, např. úředník, politik, který by nám pro naše dobro stále chtěl vnucovat, co nám prospěje. Navíc současný světový trend v této oblasti je charakterizován přesunem zodpovědnosti za kvalitu a nezávadnost výrobků na stranu výrobce. Příslušná legislativa pouze zavazuje výrobce dodržovat obecné direktivy formou závazného prohlášení.

Z uvedených důvodů neshledávám novelu jako mimořádně přínosnou, spíše potřebnou v daném mezičase a prostoru, a proto závěrem doufám, že připravovaný zákon o shodě, který je připravován Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem průmyslu a Úřadem pro technickou normalizaci, bude již plně v souladu s trendem ve vyspělých zemích. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi a otvírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Kuchař, kterého prosím, aby se ujal slova. Předpokládám, že pan poslanec Kačenka se také přihlásil do rozpravy k tomuto bodu. Pan poslanec Vrcha se také přihlásil do rozpravy k tomuto bodu.

Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také stručně vyjádřil k projednávanému zákonu jednak z pohledu té podoby, jakou měl v podobě vládní novely a jednak z pohledu procesu, jímž prošel při projednávání a postupném schvalování v parlamentních výborech.

Úvodem si neodpustím konstatování, že také já, stejně jako každý jiný byl bych velmi spokojen v případě, že působení tržních mechanismů by vedlo skutečně k vybalancování a ideální poloze vztahů mezi prodejcem a spotřebitelem a kdyby bylo možné spolehnout se na tento vztah a tomuto vztahu také příslušným způsobem šít na míru příslušně liberalizovanou právní normu. Tvrdím však, že každodenní zkušenost, a to nejen moje, ukazuje spíše na fakt, že je možné, že se české prostředí tomuto stavu může přibližovat, nicméně v tuto chvíli zdaleka nedosahuje míry, kdy by mohlo jít o takto liberální přístup řešení tohoto stavu. Právě proto mohu říci, a to nejen jménem svým, ale také jménem poslaneckého klubu, že pozměňovací návrhy zahrnuté do společné zprávy a týkající se zejména § 18 zákona č. 634/1992 Sb. a § 7, tj. paragrafů, které ošetřují problematiku vratných lahví a diskriminace při prodeji, výrazně zlepšují charakter projednávané právní normy ve smyslu společné zprávy.

Nad rámec těchto dvou, pro náš klub zásadních prvků, si dovolím vaší pozornosti připomenout znovu ještě dva návrhy, které akceptoval výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tj. návrhy, které se znovu vracejí k problematice hygieny prodeje a bezpečnosti prodeje. Nevidím dnešní stav věci jako nezralý nebo jako příliš zralý k tomu, abychom se k těmto prvkům ochrany spotřebitele vraceli. Mám zde na mysli nejrůznější shluky stánků, nejrůznější způsoby poněkud nekulturního, a tvrdím taky nehygienického, podbízení zboží prostřednictvím prodejců, kteří spíše kvalitu prodeje výrazně snižují a ohrožují zákazníka všelijakým způsobem.

Dovolte mi tedy, abych navrhl vypustit ve znění společné zprávy bod 5, což ve skutečnosti znamená obnovení platnosti § 4 zákona č. 634/1992 Sb., a stejně tak vypustit bod 6, tj obnovení § 5 zákona č. 634/1992 Sb. V obou případech v případě, že by sněmovna hlasováním dospěla k názoru, že je funkční vrátit se k tomuto znění, je logické, že by další body musely být přečíslovány. Věřím, že budeme ještě jednou schopni se nad touto problematikou zamyslet také částečně i pod dojmem zpráv, které máme o tom, jakým způsobem se stravuje tato sněmovna - to je také vztah mezi prodejcem a spotřebitelem. Zejména mě zarazilo v článku, který jsem dnes mohl číst v novinách, že tento stav je obdobný stavu v celé České republice, to je odrážka toho druhého odstavce v Rudém právu. Děkuji vám za pozornost.