Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, vážený pane
premiére, dámy a pánové, už z
obsahu nebo z počtu listů odpovědi pana premiéra
vidíte, a já sám jsem přesvědčen,
že pan premiér se touto otázkou i mojí
interpelací důsledně zabýval. Já
bych se chtěl vrátit k odpovědi na interpelaci
z května 1994 a podtrhl bych jednu větu, kde pan
premiér zdůrazňuje: "Musím říci,
že tyto problémy sleduji a trápí mne
stejně jako vás." Naprosto souhlasím.
Dále mne pan premiér v této odpovědi
ujišťuje, že zmiňované projevy rasismu,
xenofobie a netolerance vůči různým
skupinám našich občanů znepokojují
vládu neméně než vás. To jen
potvrzuje, že vláda se zajímá o tyto
problémy.
Nesouhlasím s jedním odstavcem této odpovědi,
totiž s tím, že v demokratickém a právním
státě bohužel neexistuje snadné a jednoduché
řešení podobných negativních
společenských jevů, které mají
často velmi komplikované a komplexní příčiny.
Já se naopak, pane premiére, domnívám,
že existuje nejjednodušší způsob
řešení, to je totiž plně využívat
naší Ústavy, která tyto negativní
jevy by měla postihovat a postihuje, i náš
trestní řád, ve kterém jsou uvedeny
paragrafy a zákony, které toto umožňují
jednoduchým způsobem postihovat. Nedomnívám
se, že v demokracii, byť ta naše ještě
třeba není tak ustálená jako v jiných
demokratických státech, nejsou prvky nebo páky,
které by mohly postihovat tyto problémy.
Trochu odbočím k případu, který
se udál před několika dny v Rakousku, vražda
čtyř německých Rómů,
která se odehrála v jižním Rakousku.
Tamní vláda, justice, prokuratura, policie, okamžitě
burcovaly celou rakousko u veřejnost, daly do pohotovosti
všechny ozbrojené síly až po složky
policie a armády, které hledají pachatele.
Já věřím, že tito pachatelé
budou nalezeni a postiženi.
Rozdíl je v tom, že u nás nikoho nemusíme
honit a hledat, pachatelé jsou známi a přesto
nejsou postihováni podle platných zákonů,
které jsou v trestním řádu. Domnívám
se, že i v naší demokracii jsou určité
páky a prostředky, jak toto postihovat.
Jinak s tou odpovědí, pane premiére, souhlasím,
protože jsou tam fakta, o kterých se nemusíme
přesvědčovat, že všechno u nás
je v pořádku, sám to připouštíte,
že skutečně u nás asi není všechno
v pořádku, nicméně nesouhlasím
s tou pasáží, že v demokracii neexistují
jednoduchá řešení pro postih negativních
jevů. Já se domnívám, že ano.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otvírám rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí,
rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Ladislava Bodyho ve věci rasismu, xenofobie a
dalších projevů intolerance vůči
občanům tmavé barvy pleti uvedenou v tisku
1409 D."
Jedná se o 133. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 73, proti 2, zdrželo
se 36.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové
ve věci prošetření správnosti
rozhodnutí komise Fondu národního majetku
ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků
veřejné soutěže vyhlášené
na státním podniku Chemofarma v Ústí
nad Labem - tisk 1409. Odpověď se předkládá
jako tisk 1409 E. Považuje paní poslankyně
odpověď za uspokojivou?
Poslankyně Květoslava Čelišová:
Dovolím si, pane předsedající,
něco k tomu doplnit. Panu premiérovi bych chtěla
za obsažnou odpověď poděkovat. Pokud se
jednalo o moji interpelaci ve věci problematiky privatizace
Chemofarmy, chtěla bych zdůraznit, že mi šlo
od samého začátku o věcné řešení
problému, zejména z hlediska zachování
tuzemské výroby zdravotních potřeb
cenově dostupných a samozřejmě o zachování
zaměstnanosti. V neposlední řadě jsem
se zajímala o to, kdo zaplatí dluh firmy Tronic
Fondu národního majetku.
V tisku se objevily články snažící
se celou záležitost zpolitizovat a stranící
konkurenční firmě Humalab, aniž by si
věci přímo v Chemofarmě ověřili.
Jak jsem už uvedla, od samého začátku
mi šlo o věcné řešení, aniž
bych chtěla komukoli z těchto konkurenčních
firem stranit. Proto jsem se rozhodla ověřit si
některé věci přímo na místě.
Zde se shoduji s odpovědí pana premiéra.
Přes závažné problémy, které
vyplynuly pro nabyvatele z nedostatků při předání
majetku, byl v podniku zvýšen objem výroby
a rozšířen sortiment výrobků.
Podnik se v roce 1994 ekonomicky stabilizoval, za období
leden až listopad 1994 vytvořila společnost
Chemofarma Tronic zisk 19,65 mil. Kč, výroba vzrostla
na 242,3 mil. Kč. Společnost Tronic uvedla hospodaření
Chemofarmy do objektivně lepšího stavu, než
v jakém bylo před privatizací. Na rozdíl
od jiných neplatičů, kteří
většinou s Fondem národního majetku
nekomunikují a hospodaří s majetkem ve svůj
prospěch, Tronic pravidelně fond informoval o krocích
v řízení podniku i o krocích v uhrazení
zbytku kupní ceny s perspektivou uhrazení.
Z těchto důvodů, ať již fond rozhodne
jakkoli, hlavně ať rozhoduje rychle, myslím,
že nejradikálnější postup, tj.
odstoupení od kupní smlouvy, by v daném okamžiku
nebyl nejvhodnější.
Na závěr mi dovolte říci následující.
Skutečnosti, které pan předseda vlády
ve své odpovědí uvedl, korespondují
naprosto s tím, co jsem si sama ověřila.
Z těchto důvodů, byť jsem do posledních
okamžiků byla rozhodnuta jít za tím,
kdo uhradí částky Fondu národního
majetku a byť asi zklamu své kolegy, kteří
cekali jinou moji odpověď, chci říci
sněmovně, že s odpovědí pana
premiéra souhlasím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. Nikdo se do ni nehlásí,
takže ji končím a navrhuji přijmout
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslankyně Květoslavy Čelišové
ve věci prošetření správnosti
rozhodnutí komise Fondu národního majetku
ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků
veřejné soutěže, vyhlášené
ve státním podniku Chemofarma v Ústí
nad Labem, uvedenou v tisku 1409 E. Jedná se o 134. hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 70, proti 1, nezdržel
se nikdo.
Paní kolegyně Stiborová ani pan kolega Wagner
tu nejsou. To jsou dvě poslední odpovědi
na pana předsedu vlády, takže je nyní
projednávat nemůžeme.
Dámy a pánové, nyní je 13 hodin. Dovoluji
si vás upozornit na několik organizačních
věcí. Třetí kolo volby člena
Rady CTK bude zahájeno neprodleně. Lístky
se budou vydávat do 13.20 hodin. Současně
vyhlašuji polední přestávku.
Ještě ale několik organizačních
věcí. Pan kolega Kubiš má náhradní
kartu číslo 8. Abyste se mohli trochu připravit
na odpoledne, dovolte mi rekapitulovat. Polední přestávku
vyhlašuji do 14.30 hodin, kdy proběhne celá
řada jednání orgánů. Pokračovat
budeme v přerušeném bodu Odpovědi. Ještě
máme před sebou 53 odpovědí. Pak budeme
postupovat podle schváleného programu.
Ministr Ruml však požádal, aby bod 29, a to Program
sociální prevence a prevence kriminality následoval
ihned po ukončení přerušeného
bodu Odpovědi členů vlády na interpelace,
takže po skončení bodu 25 budeme pokračovat
v bodu 29, pak se vrátíme k přerušenému
bodu 8 a pak budeme pokračovat v dalších bodech,
tzn. 28, 30, 31, 32 podle schváleného programu.
Ještě informace kolegy Vlacha.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nejen
informace. Dovolil bych si požádat pana předsedajícího,
aby zvážil 14.30 hodin, protože se chtějí
sejít některé kluby. Budou volby a sejdou
se také některé skupiny Meziparlamentní
unie. Velmi bych se přimlouval za to, aby přestávka
byla do 15 hodin, aby se všechno stihlo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vyhlašuji
přestávku do 15.00 hodin.
(Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.)
(Jednání zahájeno v 15.08 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené
paní kolegyně, vážení páni
kolegové, budeme pokračovat ve schváleném
pořadu schůze. Já bych prosil zástupce
ověřovatelů pana poslance Roberta Koláře,
aby nás informoval o výsledcích hlasování
v třetím kole volby člena Rady České
tiskové kanceláře. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem
tajného hlasování při volbě
člena rady ČTK. Jedná se o první volbu,
třetí kolo. K volbě bylo ověřovateli
převzato 200 hlasovacích lístků, z
toho bylo vydáno 77 hlasovacích lístků,
odevzdáno bylo 72 platných lístků,
a 4 neplatné lístky. Jeden hlasovací lístek
nebyl odevzdán. Pro navržené kandidáty
byly hlasy odevzdány takto. Pro pana Pavla Augustu bylo
odevzdáno 55 platných hlasů, pro pana Petra
Dejmala bylo odevzdáno 12 platných hlasů.
Do funkce člena rady ČTK byl zvolen pan Pavel Augusta.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
za tuto zprávu - konstatuji, že členem Rady
CTK byl zvolen v třetím kole první volby
pan Pavel Augusta. Tímto konstatováním též
uzavírám tento bod naší schůze.
Dále budeme pokračovat v přerušeném
bodu, kterým jsou
Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux odpověděl na interpelaci poslankyně
Petry Buzkové ve věci hospodaření
se státním majetkem tisk 710. Paní poslankyně
není přítomná, nebudeme se interpelací
zabývat, jak je zvykem.
Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux odpověděl na interpelaci paní poslankyně
Hany Orgoníkové. Ani paní Hanu Orgoníkovou
nevidím. Musím konstatovat, že tím jsme
vyčerpali odpovědi na místopředsedu
vlády a pana ministra zemědělství
pana Josefa Luxe tímto krátkým způsobem.
Místopředseda vlády Jan Kalvoda odpověděl
na interpelaci pana poslance Vratislava Votavy - pan poslanec
je přítomen - ve věci postoje České
vlády k materiálu helsinské komise kongresu
Spojených států amerických, který
se tyká stavu lidských práv a demokracie
v ČR tisk 2409. Odpověď se předkládá
jako tisk 1409 G. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou? Prosím, pane poslanče, k řečništi.
Poslanec Vratislav Votava: Já spojím tu odpověď
co navazuje na pana ministra zahraničních věcí
Zieleniece, protože to byla společná interpelace.
Vážený pane místopředsedo vlády,
vážený pane ministře zahraničních
věcí, nebudu zastírat svůj pocit zklamání
ze způsobu, jaký jste zvolili pro své odpovědi
na mou interpelaci. Problém se nezmenší tím,
že se obchází, přehlíží,
ignoruje. Jde o problém obrazu ČR v zahraničí.
A ten je v zemi, která ústy svého bývalého
prezidenta Jamese Cartera vyhlásila, že její
závazek vůči právu musí být
absolutní, horší, než oficiální
česká politika tvrdí. Ve vaší
odpovědi se vyhýbáte oba některým
položkám, které kongresová zpráva
výslovně kritizuje.
Jedná se o lustrační zákon a o zákon
o protiprávnosti komunistického režimu, který
tato sněmovna přijala 9. července 1993 i
celý přístup zvládnutí dědictví
minulosti. Rovněž se nevyjadřujete k částem
zprávy, které se kriticky vyjadřují
o pasážích trestního zákona,
které nadále udržují tresty za hanobení
republiky a jejích představitelů, tedy onen
nechvalně známý zločin urážky
majestátu.
Pokud jde o vaše stanovisko k dalším otázkám,
které materiál helsinské komise zmiňuje,
ani to nemohu pokládat za uspokojivé. Redukuje se
pouze na pasivní apologii status quo. Úroveň
uvedených odpovědí obou interpelovaných
členů vlády utvrdila mne i celý náš
klub v přesvědčení, že je třeba
aktivně prosazovat průnik dalších dimenzí
občanských a lidských práv do českého
ústavního systému, že iniciativa poslaneckého
klubu KSČM ke změně platné české
ústavy má svůj hluboký smysl, protože
zákonodárství našeho státu má
v této oblasti značné mezery.
Ty se ostatně projevují i v české
zahraniční politice, o které jsem mluvil
v interpelacích, které jsem dal dnes dopoledne.
Shrnuji-li závěrem svůj názor na předložené
odpovědi na mou interpelaci, jsou i tyto odpovědi
potvrzením mého názoru, že někteří
ministři pokládají interpelace za takovou
záležitost, která ji nestojí za to,
aby se jí hlouběji věnovali, protože
kontrolní funkci parlamentu neberou vážně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí
se místopředseda vlády pan Jan Kalvoda. Uděluji
mu slovo.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, já jsem trochu na rozpacích,
protože reakce pana poslance Votavy byla zřejmě
na několik interpelací en bloc. Nicméně
předmětem jednání je interpelace na
mne, nikoli ve věcech, o kterých mluvil pan poslanec
Votava, pokud se nemýlím, ale interpelace ve věci
souladu naší právní úpravy nabývání
a pozbývání státního občanství
s Ústavou či s mezinárodními akty.
Tak jsem aspoň já rozuměl pořadí
tohoto bodu. Pokud pan poslanec řekne, že se vyjadřoval
k jiné interpelaci, tak opustím bez dalších
slov toto místo.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Já
bych ještě znovu zopakoval, že jsem oznámil,
že projednáváme odpověď na interpelaci
předloženou jako tisk 1409 G.
Poslanec Vratislav Votava: Já jsem se ptal postoje
české vlády k materiálu helsinské
komise Kongresu Spojených států amerických,
který se týká stavu lidských práv
a demokratizace v České republice. Nikoli jen na
ten jeden dílčí problém, který
byl ve vaší odpovědi myslím vysvětlen
uspokojivě. Ale jiné odpovědi tam nebyly.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Děkuji. Já jsem ze stenozáznamu vašeho
vystoupení ve sněmovně usoudil, že předmětem
mé odpovědi musí být otázka
právní úpravy nabývání
a pozbývání občanství. Plním
to. co jsem slíbil a bez dalšího odcházím.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Otevírám
rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím.
Pan poslanec nesouhlasí s odpovědí. Budeme
hlasovat o tomto návrhu usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády Jana Kalvody na interpelaci
poslance Vratislava Votavy ve věci postoje české
vlády k materiálu helsinské komise Kongresu
Spojených států amerických, který
se týká stavu lidských práv a demokratizace
v České republice, uvedenou v tisku 1409 G.
Než dám hlasovat, stav ve sněmovně mě
nutí, abych vás odhlásil a poprosil o novou
prezentaci. Děkuji vám. Budeme hlasovat o usnesení,
které jsem před chvílí přečetl.
Kdo podpoří tento návrh usnesení,
ať to dá najevo v hlasování v č. 135,
které jsem právě zahájil.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování?
Návrh usnesení nebyl přijat poměrem
hlasů 24 pro, 29 proti, 13 poslanců se zdrželo
hlasování a 7 nehlasovalo.
Nezbývá než přijmout usnesení
opačné:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády Jana Kalvody na interpelaci
poslance Vratislava Votavy ve věci postoje české
vlády k materiálu helsinské komise Kongresu
Spojených států amerických, který
se týká stavu lidských práv a demokratizace
v České republice, uvedenou v tisku 1409 G.
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení,
ať to dá najevo v hlasování č. 136.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Návrh usnesení byl přijat poměrem
hlasů 41 pro, 18 proti, 13 se zdrželo hlasování,
nehlasovalo 5 poslanců.
Tím jsme vyčerpali odpovědi pana místopředsedy
vlády Jana Kalvody.
Pan místopředseda vlády a ministr financí
pan Kočárník odpověděl na interpelaci
pana poslance Jiřího Drápely, (ano, pan poslanec
je přítomen) ve věci vybudování
Domova exulantů v Praze, tisk 1225. Odpověď
byla předložena jako tisk 1225 A, její projednávání
bylo na 25. schůzi PSP přerušeno pro nepřítomnost
pana poslance. A já se ptám pana poslance, zda považuje
odpověď za uspokojivou (Ne.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
vážený pane ministře, je mi líto,
ale nemohu souhlasit s vaší odpovědí
na mou interpelaci v záležitosti podpory žádosti
našeho exilu o vybudování Domova exulantů
v Praze. Na první pohled má sice vaše stanovisko
logickou vazbu a argumentaci, nicméně je v přímém
rozporu s usnesením vlády ČSFR č.
375/92, týkající se zásad politiky
vlády ČSFR vůči krajanům, neboť
v důvodové zprávě těchto zásad
v odstavci 3 se říká:
"Politika vůči krajanům bude i nadále
financována prostřednictvím zdrojů
určených pro realizaci zahraniční
politiky. Zásady však také umožňují,
aby federální vláda podpořila významné
projekty nestátních subjektů, které
pomáhají naplnit její politiku vůči
krajanům z dodatečných prostředků
státního rozpočtu federace."
Chápu, že federace je pryč, ale převzali
jsme zákony a z toho důvodu se na vás obracím
ještě jednou s prosbou a žádostí
o zařazení žádosti našeho exilu
na společné financování Domova exulantů
do programu vlády, neboť naši krajané
v exilu před svým odchodem z vlasti do emigrace
zaplatili do pokladny důchodového zabezpečení
vysoké finanční částky. Proto
se domnívám, že vstřícnost vlády
ČR v této záležitosti by byla pouze
malou satisfakcí na jejich pohledávky.
Věřím, pane ministře, že mé
argumenty zvážíte a vezmete je za své.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do rozpravy
nehlásí, rozpravu uzavírám a končím.
Pan poslanec nepovažuje odpověď za uspokojivou.
Přijmeme tedy následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
pana Kočárníka na interpelaci poslance Jiřího
Drápely ve věci vybudování Domova
exulantů v Praze, uvedenou v tisku 1225 A.
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení,
ať to dá najevo hlasováním č. 137,
právě zahájeném. Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Návrh usnesení nebyl přijat poměrem
hlasů 33 pro, 25 proti, 10 poslanců se zdrželo
hlasování.
Je třeba rozhodnout o opačném usnesení.
Přečtu: Poslanecká sněmovna souhlasí
s odpovědí místopředsedy vlády
a ministra financí pana Kočárníka
na interpelaci Jiřího Drápely ve věci
vybudování Domova exulantů v Praze, uvedenou
v tisku 1225 A.
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení
- hlasování č. 138 kdo je tedy pro? Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Ani tento návrh usnesení nebyl přijat, když
pro něj hlasovalo 35 poslanců, 22 proti, 14 se zdrželo
hlasování a nehlasovalo 19.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Miroslava Čapka, (pan poslanec je
přítomen) ve věci postupu našich orgánů
vůči cizím státním příslušníkům,
kteří porušili zákony a další
předpisy České republiky v tisku 1282. Odpověď
byla předložena jako tisk 1282 B. Její projednávání
bylo na 25. schůzi PSP přerušeno pro nepřítomnost
pana poslance. A já se ptám pana poslance, zda považuje
odpověď za uspokojivou.
Než se pan poslanec vyjádří, všechny
vás odhlásím a poprosím o novou prezentaci.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
já jsem interpeloval čtyři členy vlády.
S odpovědí pana ministra Rumla a pana ministra financí
Kočárníka jsem spokojen, jsou zde drobné
názorové neshody, ale to je věcí názoru.
Problematika, která byla v této interpelaci obsažena,
se však tykala také otázky přípravy
smlouvy o právní pomoci mezi ČR a SRN. Dovolím
si ocitovat z odpovědi ministra spravedlnosti pana doktora
Nováka, týkající se této problematiky.
V této interpelaci uvádí:
"Po sjednocení obou německých států
v roce 1991 Spolková republika nepřevzala závazky
ze smlouvy o právní pomoci mezi bývalou ČSSR
a bývalou NDR. Takto vzniklý stav byl modifikován
v dubnu 1992 společným protokolem o českoněmeckých
rozhovorech ke zlepšení spolupráce v oblasti
vzájemných vztahů, právní pomoci,
konaných na Federálním ministerstvu zahraničních
věcí v Praze. Zde bylo sice konstatováno,
že obě strany nepovažují zatím
za nezbytné uzavřít dvoustrannou smlouvu,
avšak narůstající četnost vzájemných
kontaktů, jejich složitost po rozdělení
ČSFR záhy ukázaly, že bude třeba
dvoustranné smlouvy uzavřít, a to nejen ve
věcech občanských, ale i trestních,
se zahrnutím oblastí vzájemného uznávání
soudních rozhodnutí i předávání
trestního řízení, které nejsou
předmětem mnohostranných Haagských
a Štrasburských úmluv, jimiž jsou oba
státy členem."
Potřebné podklady byly připraveny již
pro mou plánovanou návštěvu u spolkového
ministerstva spravedlnosti v Bonnu na podzim roku 1993, která
se však neuskutečnila pro zaneprázdnění
paní spolkové ministryně spravedlnosti. Další
pozvání ze SRN už nedošlo. Můj
nový pokus navázat bilaterální kontakt
s paní ministryní u příležitosti
konference ministrů spravedlnosti a vnitra v září
1994 v Berlíně byl rovněž bezvýsledný.
Plánovaná jednání měla být
sondáží zájmu SRN zahájením
příslušných expertních jednání
tak, jak to předpokládá mezinárodní
právo. Protože německá strana nereagovala,
přikročil jsem v současné době
k prozkoumání jejího stanoviska diplomatickou
cestou. To se jedná o odpověď z 18. listopadu
1994. Úplně v jiném duchu však hovoří
odpověď ministra zahraničních věcí
pana Zielience, týkající se této problematiky,
kde se uvádí:
Ke druhé otázce ohledně sjednání
smluv o právní pomoci mezi ČR a SRN považuji
za účelné v úvodu uvést, že
otázka sjednávání uvedených
smluv náleží do působnosti Ministerstva
spravedlnosti ČR, které je vnitrostátním
gestorem všech smluv v oblasti právní pomoci.
Ministerstvo zahraničních věcí v rámci
své působnosti pouze koordinuje a zabezpečuje
přípravu sjednávání a vnitrostátní
projednávání mezinárodních
smluv.
Z uvedeného důvodu pak s ním musí
být projednána příprava a sjednání
každé mezinárodní smlouvy. Mému
úřadu není známo, že by ministerstvo
spravedlnosti zahájilo jednání s německou
stranou o sjednání dvoustranných smluv o
právní pomoci ve věcech občansko-právních
či trestně právních. Odpověď
ministra zahraničí je pozdějšího
data než odpověď ministra spravedlnosti, a to
ze 24. 11. 1994. Pomíjím samozřejmě
velmi úzkou časovou návaznost. Mám
za to, že odpověď ministra spravedlnosti a ministra
zahraničí je v naprostém rozporu, protože
jeden tvrdí A a druhý tvrdí B.
Z tohoto důvodu, abych nemusel žádat Poslaneckou
sněmovnu, aby přijímala usnesení o
tom, že nesouhlasím s odpovědí na tuto
interpelaci, navrhuji přerušení projednávání
tohoto bodu této interpelace do příští
schůze tak, aby oba členové vlády
na základě mého vystoupení mohli doplnit
údaje a podrobnosti týkající se připravené
nebo připravované a sjednávané smlouvy
o právní pomoci mezi ČR a SRN, protože
podle mého názoru se stále více ukazuje
nezbytná a naléhavá nutnost, aby mezi oběma
státy tato smlouva existovala.
Já to ještě jednou zopakuji, pane ministře,
tam se jedná o to, že ve vaší odpovědi
uvádíte, že jste zahájil diplomatická
jednání na práci nebo na sondáži
týkající se této smlouvy.
Pan ministr zahraničních věcí odpovídá,
že mu není vůbec nic známo o tom, že
by ministerstvo spravedlnosti nějakou takovou aktivitu
vyvíjelo. Zde je jasný rozpor. Proto žádám
o jeho vysvětlení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí
se pan ministr spravedlnosti Novák. Uděluji mu slovo.
Poté rozhodneme o procedurálním návrhu
pana poslance Čapka.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Nebráním se tomu, abychom přerušili
projednávání tohoto bodu, ale mám
pocit, že si trochu hrajeme se slovíčky. My
jsme nezahájili jednání se Spolkovou republikou
Německo, protože jsme k tomu zatím neměli
příležitost, protože jsem se nesetkal
se spolkovou ministryní spravedlností. To je celý
problém. Myslím, že ve stejném duchu
hovoří ministr zahraničních věcí,
když říká, "Není mi nic
známo o tom, že by ministerstvo spravedlnosti zahájilo
jednání s německou stranou". Má
samozřejmě pravdu. Máme oba pravdu. Jednání
prostě dosud zahájeno nebylo.
Ať sněmovna rozhodne o přerušení
bodu, ale já si myslím, že toto přerušení
nic nového nepřinese. Osobně si myslím,
že by bylo spíše vhodnější
rozhodnout o tom, zda tato interpelace je přijímána
sněmovnou nebo není.
Poslanec Miroslav Čapek: S ohledem na problematiku
si myslím, že by bylo účinnější
požádat o přerušení projednávání
této interpelace. Členové vlády mohou
odpověď doplnit o podrobnosti a aktuální
stav a potom bude pro mne mnohem snadnější,
když budu moci říci, že s odpovědí
na interpelaci souhlasím, než říkat
v této chvíli, že nesouhlasím.