Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, slyšeli jsme tady vystoupení pana
poslance Wagnera, který zásadním způsobem
zkresluje fakta a argumentaci týkající se
šedé ekonomiky. Rád bych to uvedl na pravou
míru. Když pan poslanec Wagner tolik mluví
o číslech a datech, co říkají
fakta? Existuje odhad pro tuto republiku o podílu šedé
ekonomiky. Pohybuje se od 8% do 15% hrubého domácího
produktu. 8% je odhad Státní banky, která
je jistou autoritou a myslím, že ve sněmovně
je přijímána jako nezávislá
autorita. Je tady také odhad Statistického úřadu,
který je rovněž přijímán
jako nezávislá autorita, a to od 8% do 15%.
Co víme o rozsahu šedé ekonomiky v jiných
zemích? Tak především ve středomořské
oblasti (nedávno to uvedl časopis The Economist,
ale existují i jiné odborné odhady), je objem
šedé ekonomiky až 30% z hrubého domácího
produktu. Nebudu jmenovat žádné země,
abych se náhodou někoho nedotkl. V anglosaské
oblasti se pro Anglii odhaduje šedá ekonomika kolem
8% až 10%.
Jestliže si tedy postavíme hypotézu, kde my
dnes stojíme, tak se samozřejmě pohybujeme
spíše blíže ekonomikám, které
považujeme za standardní, za obvyklé, na které
se někteří tak často odvolávají.
Z toho ale také plyne jistý závěr
pro rozměr daňových úniků,
o kterých se tak často hovoří. Já
jsem žádné skutečně doložené
analytické a dobře kvantifikované odhady
neviděl a je na těch, kteří to stále
tvrdí, aby dokázali, kolik toho je. Na nich to je.
Já usuzuji zase z čísel a dat, která
jsou k disposici o rozměru šedé ekonomiky.
V nich je zahrnuto vše, nejen tzv. meloucháři.
Tento odhad kvantifikuje všechno, co se týká
šedé ekonomiky.
Jestliže se tedy pohybujeme na onom trochu vyšším
kraji toho, co je obvyklé v zemích s tradiční
tržní ekonomikou, nemůže být ani
u nás rozměr tzv. daňových úniků
nijak nadměrný proti tomu, co je obvyklé
v tržní ekonomice.
Tady platí jasný závěr, že naši
spoluobčané, kteří v této zemi
žijí, nejsou ve své většině
žádnými zločinci, nejsou horší
než ti, kteří žijí v ostatních
tržních ekonomikách. Platí to i o velké
většině podnikatelů. Myslím,
že to je závěr nesporný a prosil bych,
aby toto jako skutečně doložená argumentace
bylo vzato v úvahu.
To neznamená, že se máme s daňovými
úniky smířit. To vůbec ne. Vždy
je třeba usilovat o to, aby byly co nejmenší.
Myslím, že ministerstvo financí a daňové
úřady v tomto smyslu dělají všechno,
aby to tak skutečně bylo. Rovněž tak
vláda v tomto smyslu dělá a bude dělat
všechno, aby to tak bylo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolegyně
Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážený pane místopředsedo vlády
a ministře financí, vážení přítomní,
dovolte mi upravit svůj pozměňovací
návrh v důsledku nově nastalých skutečnosti
a příznivějšího přijetí.
Ten pozměňovací návrh je lokalizován
stejně. Navrhuji vložit nový bod c) a koriguji
takto: "soudům údaje o základu daně
fyzických osob z příjmů, z podnikání
a jiné samostatné výdělečné
činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu
a z ostatních příjmů pro účely
rozhodnutí o výživném na nezaopatřené
dítě." Děkuji vám za podporu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající,
dámy a pánové, trochu se nám ta rozprava
míchá dohromady. Já bych chtěl reagovat
na slova pana ministra Dyby. Mne ani nijak nepřekvapilo,
že v podstatě obhajuje nutnost šedé ekonomiky
v ČR, bere ji jako holý fakt a vyzývá
nás vlastně k tomu, abychom se s tím spokojili.
Myslím, že jeho argumentace má několik
základních vad.
Za prvé, šedá ekonomika v České
republice vykazuje rok od roku stoupající tendenci.
Za druhé, jestliže vláda a ministerstvo financí
je rozhodnuto dělat pro to, aby tomu tak nebylo, skutečně
všechno, tak je mi skutečně záhadou,
proč se brání zlepšování
legislativy, proč se brání přijímání
právních norem, které by právě
omezily jednak narůstající trend šedé
ekonomiky a za druhé úroveň šedé
ekonomiky vůbec.
Myslím, že tady nemá vůbec smysl polemizovat
o tom, kolik vlastně nám chybí v příjmu
státního rozpočtu peněz. Myslím,
že má cenu polemizovat o tom, jestli vůbec
je nezbytná šedá ekonomika v takové
míře, v jaké je a jestli skutečně
nejsme schopni vytvořit podmínky pro to, aby šedá
ekonomika byla na úrovni ještě nižší,
než je dosud. Myslím, že to je rozprava, která
se tady vede.
Je mi záhadou, jestliže vláda skutečně
dělá všechno, proč došlo v uplynulých
letech k tak vysokým daňovým únikům
a je mi záhadou, proč dosud nedošlo k úpravám
takových zákonů, jako je zákon o praní
špinavých peněz, který v té úpravě,
která byla projednávána včera ve vládě,
je velmi nedokonalý a bude jen velmi málo omezovat
praní špinavých peněz, proč není
přijat zákon o majetkovém přiznání,
proč není přijat zákon o veřejném
střetu zájmů, atd. atd. To jsou všechno
věci, které by výrazně zúžily
mantinely, a to nemluvím o některých dalších
věcech, jako byly spotřební daně atd.
Ale to bych už zabíhal do debat, o kterých
jsme se tady bavili již včera.
Myslím, že je velmi smutné, když ministr
české vlády v podstatě obhajuje, že
máme šedou ekonomiku a měli bychom se s ní
smířit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Wagner je dále přihlášen do rozpravy.
Poslanec Jozef Wagner: Nikoli do rozpravy, jen s faktickou
poznámkou. Pane ministře Dybo, vy jste reagoval
velmi razantně a při té vaší
reakci jste se myslím dopustil něčeho, co
nebylo kolegiální k panu předsedovi Českého
statistického úřadu panu ing. Outratovi.
Já jako prostý poslanec, jeden z 200 členů
této sněmovny, beru autoritu předsedy Českého
statistického úřadu, když promluví,
jako autoritu úřadu, který daňoví
poplatníci ČR financují. Vy jste se, pane
ministře, zmínil o jeho vyjádření,
jako by to bylo vyjádření někoho zcela
nekompetentního. Já jeho vyjádření
beru za relevantní, rozhodující a zatím
nemám důvod nevěřit Českému
statistickému úřadu.
A on uvádí 15% jako spodní hranici.
Snad ještě jednu poznámku osobní, pane
ministře. Myslím, že bude brzy příležitost
prokazovat, kolik odešlo do šedé ekonomiky z
majetku bývalého SSM, který váš
úřad měl spravovat jistou dobu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále
se přihlásil do rozpravy pan ministr Kočárník.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
paní poslankyně a páni poslanci, já
za vládu chci odmítnout, že vláda nechce
přijmout tyto zákony. Pravý opak je pravdou,
nicméně vláda chce přijmout takové
zákony, které by byly dobré v tomto směru,
které by na jedné straně nešikanovaly
poctivé lidi a umožňovaly svobodu člověka
a současně vláda chce, aby zabránily
těmto věcem, na které je tady poukazováno.
Vy všichni velmi dobře víte, že ty zákony
nejsou lehké. Čili nezaměňujme neochotu
za snahu udělat dobrý zákon. Myslím,
že je třeba to k tomu říci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pokud se
do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Dámy a pánové, jsme trochu v komplikované
časové tísni, neboť by bylo rozumné,
kdyby se nám zítra podařilo alespoň
ukončit rozpravu o státním rozpočtu.
Proto mi dovolte, abych nyní vyhlásil přestávku
na oběd. Promiňte mi, že tentokrát nebude
příliš dlouhá. Doporučuji, abychom
se sešli ve 14.15 hodin s tím, že pokud se podaří
všechny pozměňovací návrhy k
těmto dvěma bodům, tedy k zákonu o
dani z příjmu a k současně projednávanému
bodu, začali bychom projednáváním
těchto dvou bodů, respektive hlasováním
o pozměňovacích návrzích. Pokud
se to nepodaří, předpokládáme,
že bychom pokračovali dál do doby, než
budou k dispozici tyto materiály.
Technicky chci jen podotknout, že bych poprosil, aby jakmile
budou mít poslanecké kluby k dispozici tyto materiály,
aby se sešly v rámci polední přestávky.
Ještě jednou děkuji a konstatuji, že jsme
přerušili projednávání tohoto
bodu do 14.15 hodin. Děkuji.
(Jednání přerušeno ve 13.07 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.20 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dámy
a pánové, budeme pokračovat dalším
bodem, kterým je
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1270, nám odůvodní pan ministr hospodářství
Karel Dyba, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím
o klid ve sněmovně. Všechny jsem vás
odhlásil a prosím, abyste se zaregistrovali. Prosím,
pane ministře.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, vládní návrh zákona
o rozhlasových a televizních poplatcích řeší
potřebu zákonné úpravy v oblasti rozhlasových
a televizních poplatků, na jejichž vybírání
je založena jistá finanční stabilita
veřejnoprávního rozhlasového a televizního
vysílání.
Koncepčně tento návrh vychází
z tradičního pojetí i způsobu vybírání
těchto poplatků, který má u nás
sedmdesátiletou tradici. Pojetí je tedy založeno
na existujícím přijatém konsenzu,
dohodě velké části veřejnosti,
že na činnost veřejnoprávního
rozhlasového a televizního vysílání
je třeba přispívat. Chtěl bych však
připomenout, že tuto tichou smlouvu mezi občany,
společností a veřejnoprávními
médii je třeba neustále obnovovat dobrou
prací veřejnoprávních médií.
Návrh dále zachovává dosavadní
osvědčený způsob vybírání
poplatků prostřednictvím celostátní
sítě pošt. Nicméně smyslem zákona
je zdokonalit vybírání poplatků vyřešením
tří hlavních problémů, které
v praxi dnes existují.
Za prvé se navrhuje, aby v souladu s ústavním
pořádkem povinnost platit poplatky byla nově
stanovena zákonem a nikoliv, jak tomu bylo dosud, pouze
vyhláškou.
Za druhé zákon stanoví přísné
sankce vůči neplatičům, jež až
dosud scházely. Musím však v této souvislosti
říci, že vycházíme z toho, že
sankce budou plnit v prvé řadě preventivní
funkci a že jí v praxi bude užíváno
výjimečně, protože většina
dosavadních neplatičů riziko jejich uplatnění
podstupovat nebude. To je také založeno na konsenzuálním
pojetí, které jsem zmínil dříve.
Dále předpokládáme, že bude existovat
jistá kontrola placení poplatků, avšak
bude prováděna pouze namátkově, protože
jakákoliv systematická kontrola by podle našeho
názoru byla neúměrně nákladná
a drahá.
Za třetí zákon výslovně stanoví,
že vybrané poplatky jsou příjmem Českého
rozhlasu, respektive České televize. Vycházíme
dále z toho, že iniciativu k co největším
výnosům z těchto poplatků musí
vždycky vyvíjet tyto instituce a zákon jim
k tomu zajišťuje potřebné nástroje.
Při výběru je tedy vždycky nutná
spolupráce České televize, Českého
rozhlasu a České pošty.
Pane předsedající, mohu přednést
i kratičký úvod ke druhému zákonu,
který je doplňkem k tomu, co jsem teď řekl?
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane ministře,
zatím jsme o tom ještě nerozhodli. Poděkoval
bych Vám za Vaše úvodní slovo a prosil
bych pana společného zpravodaje výboru pana
poslance Koronthályho, aby se ujal slova a předložil
nám společnou zprávu výboru. Zprávu
jste obdrželi jako sněmovní tisk 1361.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, pan ministr má pravdu.
Tyto dva zákony, myslím tím tisk 1270 a 1269,
spolu úzce souvisí, a to do té míry,
že pouze z legislativně technických důvodů,
a to spíše praktických, byl původně
jeden návrh zákona rozdělen ve dva. Domnívám
se, že je v zájmu nás všech, když
koukám na hodinky a na datum, abychom oba dva tisky projednávali
najednou.
Dávám tedy procedurální návrh,
o němž prosím, aby se hlasovalo hned, abychom
sloučili projednávání těchto
dvou bodů. Samozřejmě, že budou nakonec
nutná dvě usnesení, ale projednejme to, prosím,
najednou.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
za tento podnětný procedurální návrh.
Než o tom rozhodneme hlasováním, všechny
vás odhlásím pro pořádek a
pro zjištění aktuálního stavu.
Prosím vás, abyste se znovu přihlásili.
Děkuji.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana
poslance Koronthályho na společné projednání
obou těchto zákonů, jak jste právě
slyšeli.
Kdo je pro tento návrh, ať to dá najevo v hlasování
číslo 93 právě zahájeném.
Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji. Hlasování je skončené.
Návrh byl přijat poměrem hlasů 87
pro, 1 proti, 9 poslanců se zdrželo hlasování.
Konstatuji, že budeme rovněž projednávat
Prosím pana ministra hospodářství
Karla Dybu, aby nám odůvodnil tento návrh
zákona. Prosím, pane ministře.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Děkuji. Pane předsedající, vážená
sněmovno, odůvodnění je skutečně
velmi krátké a pan poslanec Koronthály ho
zde vlastně řekl.
Současně s návrhem zákona o rozhlasových
a televizních poplatcích předkládáme
i navazující vládní návrh zákona
o změně některých dalších
zákonů souvisejících s těmito
poplatky. Jde skutečně o menší novely
několika zákonů, v nichž jsou rozhlasové
a televizní poplatky zmiňovány, a dále
o změnu financování Rady České
republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.
Co se týká změny financování,
navrhujeme návrat k původnímu způsobu
jejího financování ze státního
rozpočtu namísto současné formy podílu
na vybraných rozhlasových a televizních poplatcích.
Pane předsedající, vážená
sněmovno, doporučuji, abyste schválili oba
zákony v podobě společné zprávy
výboru Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane ministře. Prosím společného zpravodaje
výborů pana poslance Koronthályho, aby nám
zdůvodnil obě předložené společné
zprávy, tj. tisk 1361 i tisk 1341. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Vladimír Koronthály: Děkuji.
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážený
pane ministře, dámy a pánové, samozřejmě
jsem si lehce zkomplikoval situaci tím, že musím
přednést hned dvě společné
zprávy, ale budu se snažit být stručný.
Vládní návrh zákona o rozhlasových
a televizních poplatcích - tisk 1270 - projednaly
rozpočtový výbor, hospodářský
výbor a výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu. Hospodářský
výbor projednávání tohoto návrhu
zákona přerušil, rozpočtový výbor
a výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu schválení
zákona doporučily s některými úpravami,
které jsou částečně pouze technické,
upřesňující. To se týká
úprav § 1, § 2, to je spíš legislativní
upřesnění, které na podstatě
věci rovněž nic nemění, jenom
vychází z již existujících norem,
které cituje. Je tam jedna malá věcná
úprava. U § 2 se upřesňuje otázka
přijímačů používaných
Vězeňskou službou pouze na přijímače,
které se vztahují na příslušníky
Vězeňské služby, nikoliv na - dejme
tomu - nedobrovolné obyvatele těchto zařízení.
Pak je tam změna v tom, že se sazba poplatku podle
společné zprávy stanovuje zákonem,
neponechává se v kompetenci ministerstva. Poslední
změna je změna v účinnosti. Doporučuje
se účinnost až od 1. dubna 1995. Jelikož
tento zákon zavádí poměrně
přísné sankce pro neplatiče, nechává
se tedy určitá doba na to, aby neplatiči
- patrně i pod dojmem očekávané kampaně
- se zařídili nejdříve nějakým
způsobem dobrovolně. Tím se předchází
nutnosti zavádět různá přechodná
ustanovení na téma, co s neplatiči, kteří
se přihlásí v době prvního
týdne platnosti zákona atd.
Co se týče společné zprávy
- tisk 1269 - omlouvám se, název zákona číst
nebudu. Mimochodem jeho délka je právě jedním
z důvodů, proč byl původně
návrh zákona rozdělen na dva. Tam se jedná
pouze o promítnutí - jak už bylo řečeno
- věci.
Tento zákon projednaly rovněž rozpočtový
výbor, hospodářský výbor a
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu. Všechny tři
výbory doporučují Poslanecké sněmovně,
aby i s tímto návrhem zákona vyslovila souhlas.
Jsou tam opět jenom legislativně technická
upřesnění, přesnější
promítnutí důsledků zákona
do jiných zákonů.
Je tam poněkud svérázný článek
VI, kdy se účinnost předpokládá
od 1. dubna s výjimkou jednoho článku, ale
při bližším ohledání zjistíme,
že je to velmi logické, neboť čl. IV musí
nabýt účinnosti dnem 1. ledna. Na základě
tohoto zákona se má financovat od 1. ledna činnost
Rady ze státního rozpočtu. To je jediný
důvod, proč je čl. VI uveden v této
lehce svérázné podobě.
Myslím, že můžeme otevřít
rozpravu. Sám mám ještě několik
drobných výhrad k textu zákona a budu chtít
vznést některé malé pozměňovací
návrhy, ale to až v rozpravě. Domnívám
se, že k tomu je nyní vhodný čas.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Otevírám
rozpravu společnou k oběma projednávaným
bodům. Do rozpravy se zatím přihlásil
pan poslanec Koronthály a pan poslanec Kačenka.
Nemám žádné písemné přihlášky
do rozpravy, prosím o ně.
Poslanec Vladimír Koronthály: Ještě
jednou, vážená sněmovno. Nyní
pozměňovací návrhy. Nejdříve
jeden k tisku 1270, ve znění společné
zprávy 1361. Do společné zprávy se
nepodařilo zařadit jeden pozměňovací
návrh, který schválil výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Dovolím si tento návrh přednést. Ostatně
najdete ho na straně 4 společné zprávy.
Je to návrh k § 7 - stávající
text § 7 označit jako odst. 1 a připojit nový
odst. 2, který zní: "Provozovatel ze zákona
je oprávněn požadovat kromě dlužných
poplatků i zaplacení penále ve výši
20,- Kč z každého nezaplaceného poplatku."
Zdůvodním jednoduše. Zákon předpokládá,
že různé dlužné poplatky atd. bude
příjemce poplatků v konečném
důsledku se pokoušet vymáhat formou upomínek,
posléze formou soudní. Pokud někdo něco
vymáhá formou soudní, tam samozřejmě
existuje určité opatření, kde soud
rozhodne i o úhradě výloh s tím spojených.
Pokud se jedná jenom o upomínky, tam žádné
jiné krytí výloh není a obávám
se, že vymáhat nedoplatek 25,- Kč a spotřebovat
na to 10 až 15,- Kč na poštovném, nepočítám-li
práci atd., by v tomto případě skoro
postrádalo smysl. Proto je tam ustanovení o penále,
které v podstatě má pokrýt výlohy
spojené s upomínáním neplatičů.
Druhý pozměňovací návrh je
k tisku 1269, ve znění společné zprávy
1341. Byl jsem upozorněn, že co se týče
čl. IV odst. 2, není text úplně přesný.
Tam je napsáno, že se vypouštějí
slova "nebo pokud Česká národní
rada neschválí závěrečný
účet Rady". Byl jsem upozorněn na to,
že pokud by v konečném textu scházelo
formálně, legislativně, čili je to
spíš upřesnění. Přečtu
nové znění bodu 2 čl. IV společné
zprávy, jak by mělo znít: "V §
5 odst. 4 se ve větě první vypouštějí
slova "dvě a" a slova "Česká
národní rada neschválí závěrečný
účet Rady nebo". Znovu opakuji - na smyslu
to nic nemění, je to jen legislativně přesnější.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Kačenku.
Poslanec František Kačenka: Vážený
pane předsedající, kolegové, kolegyně,
netajím se tím, že patřím k poslancům,
kteří se domnívají, že existence
veřejnoprávních sdělovacích
prostředků u nás má své nezastupitelné
místo. Mají to být právě ony,
které nejen uchovají budoucím generacím
kulturní odkaz našich předků a umožní
ho novou tvorbou rozšířit a prohloubit, ale
budou to také ony, které budou zabezpečovat
vzdělávací činnost a objektivně
informovat občany o dění u nás. Aby
tyto úkoly mohly sdělovací prostředky
plnit, musí být nezávislé. Jde především
o nezávislost ekonomickou, protože tím je dána
i jejich nezávislost politická.
To bylo také hlavním důvodem, proč
jsem byl spolupředkladatelem poslanecké verze návrhu
zákona o rozhlasových a televizních poplatcích,
které by právě měly zabezpečit
jejich ekonomickou nezávislost.
Předložený návrh se od původního
poslaneckého příliš neliší
a má moji podporu. S postavením nezávislého
veřejnoprávního sdělovacího
prostředku na jedné straně musí na
druhé straně korespondovat jeho apolitičnost.
Nejsem žádný idealista, ledacos dokáži
přehlédnout. Co však nechci a nemohu přehlížet,
je podle mého názoru to, že Česká
televize ve svých zpravodajských a publicistických
pořadech je hlásnou troubou některých
stran vládní koalice. Základní otázkou
však není, jak tvrdí někteří
rádoby demokraté, zda opoziční strany
chtějí či nechtějí v televizi
vystupovat, nebo zda tam mají co říci či
nemají, ale základní otázkou je rovnost
jejich přístupu do sdělovacích prostředků,
která vyplývá ze zásady volné
soutěže politických stran. Tuto možnost
musí mít a záleží jen na nich,
zda ji využijí či nikoliv, zda se svými
vystoupeními u diváků uspějí
či neuspějí.
Porovnáme-li Český rozhlas a Českou
televizi, pak musím konstatovat, že Český
rozhlas má k pluralitě názorů a toleranci,
a tím i k postavení veřejnoprávního
prostředku, mnohem blíže než Česká
televize. Objektivita zpravodajských programů České
televize zdaleka nedosahuje úrovně obdobných
pořadů vysílaných nezávislou
televizní společností NOVA, a vůbec
se jí nedaří naplňovat heslo "čí
chleba jíš, toho píseň zpívej",
protože jí chleba občanů a zpívá
píseň některých politických
stran.
V demokratickém státě snad vůbec není
možné, aby veřejnoprávní televize
ve zpravodajských pořadech komentovala politické
události či dokonce svému redaktorovi dovolila
odvysílat komentář, jak tomu bylo v případě
voleb, ve kterém je část politického
spektra ČR nazývána "pohrobky Bártovými"
a poslanci parlamentní strany "Kryčerovci".
Jablko zřejmě nepadlo daleko od stromu a redaktor
se choval stejně arogantně a přezíravě,
jako se chová pan ředitel České televize,
který od září letošního
roku nedokázal odpovědět na stížnost
našeho klubu. Podle mého názoru je stav v České
televizi nadále neúnosný. Žádám
proto vládní koalici, aby zjednala nápravu
a v nezbytném případě nahradila ředitele
novým, který bude mít lepší vztah
k dodržování demokratických zásad
a principů. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Dále se do rozpravy přihlásil pan místopředseda
Jan Kasal. Uděluji mu slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo,
pane místopředsedo, dámy a pánové,
budu se držet projednávané matérie,
takže nezabrousím tam, kam zabrousil můj předřečník,
protože myslím, že k podobným sentencím
je dostatek příležitostí při
zasedání naší poslanecké komise
pro sdělovací prostředky a určitě
také při projednávání závěrečných
zpráv Rady České televize, Rady Českého
rozhlasu či případně Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání.
V první řadě bych chtěl potvrdit to,
co řekl pan ministr Dyba, že v naší společnosti,
v České republice, předtím v Československu,
systém vybírání koncesionářských
poplatků má svou tradici. Nicméně
je to první komplexní norma, která tento
okruh problémů řeší.
Chtěl bych rovněž potvrdit, že návrh,
který předložila vláda, je zhruba v
souladu s tím, co měla na mysli skupina poslanců,
která předložila svůj iniciativní
návrh, který byl posléze vládou odmítnut.
Tady nejde o to, kdo podá lepší návrh,
ale o to, aby zákon byl co nejlepší.
Chtěl bych z tohoto místa konstatovat, že vláda
se se svým zadáním, které měla,
vypořádala dobře a rychle. Díky těm,
kteří tuto právní normu připravili
do té podoby, která byla parlamentu posléze
předložena.
Chtěl bych se rovněž vyslovit k tomu, že
samozřejmě účinnost tohoto zákona,
jak je uvedena od 1. dubna 1995, může působit
určité potíže, zvlášť
možná Českému rozhlasu, ale že
po podrobném prozkoumání možností
institucí, které mají právě
dodržování a zajišťování
a provedení tohoto zákona zajistit, asi jiná
možnost není. S lítostí musím
konstatovat, že datum 1. dubna 1995 zřejmě
bude třeba podržet.
Pokud se týká dalších věcí,
chtěl bych říci, že se budeme muset
v Poslanecké sněmovně, možná
v komisi pro sdělovací prostředky zamyslet,
kdo že bude tím orgánem, který za čas,
za rok, za dva, možná za pět, navrhne opětovnou
úpravu částek. Bude třeba zřejmě
se nad tím zamyslet, protože je to věc, která
by měla spadat do ranku odborného, ne příliš
politického, ale rozhodně to bude věc, která
bude velmi důležitá. Možná, že
se rozhodneme při projednávání nového
zákona o masmediální politice, že to
svěříme kompetenci Rady Českého
rozhlasu, České televize, nebo vytvoříme
nějaký zvláštní institut.
Na závěr bych chtěl říci, že
navrhuji úpravu, o které si nemyslím, že
by bylo nezbytné hlasovat, a sice ke společné
zprávě, tisk 1361, na str. 2 k § 2 odst. 4
si myslím, že by mělo být opraveno vždy
to závěrečné slovo tak, aby celá
věta zněla:
Jde-li o jednotlivce, jehož příjem za uplynulé
kalendářní čtvrtletí nepřesáhl
částku životního minima za toto čtvrtletí,
zvýšenou o 15%. Zvýšení se vztahuje
k té částce, ne k tomu životnímu
minimu. To samé je za b).
Paní a pánové, doporučuji schválení
tohoto návrhu zákona ve smyslu společné
zprávy. Doporučuji rovněž doplňující
návrh pana poslance Koronthályho, protože si
myslím, že je dobrý. Chtěl bych vyjádřit
přesvědčení, že přijetím
tohoto zákona ochráníme poctivé proti
nepoctivým, a to byl jeden z hlavních důvodů,
proč tento zákon vůbec vznikl. Děkuji
za to, že jste mě vyslechli.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám
se, kdo se ještě hlásí do rozpravy.
Protože se již nikdo nehlásí, rozpravu
končím. Táži se zástupce navrhovatele,
pana ministra Dyby, zda si přeje přednést
závěrečné slovo k oběma návrhům.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, chtěl bych říci, ze si myslím,
že k § 7, tisku 1270, ta připomínka, kterou
zde přednesl pan poslanec Koronthály, a které
rozumím, že je přece jenom nadbytečná.
Jde o to, že to, co navrhuje pan poslanec Koronthály,
je problém řešení újmy, která
vzniká anebo může vzniknout Českému
rozhlasu resp. televizi tím, že poplatky nejsou zaplaceny
v předepsané lhůtě a že na jejich
vymáhání musí být vynaloženy
dodatečné náklady. Podle mého názoru
je problém dostatečným způsobem řešen
obecnou normou, tj. v rámci občanského zákoníku,
podle něhož se provozovatel vysílání
ze zákona může domoci jak kompenzace finanční
ztráty způsobené prodlením v platbě,
tak i kompenzace nákladů vynaložených
na vymáhání. Myslím si, že doplnění
§ 7 v tisku 1270 je nadbytečné, že je
to skutečně obecnou normou řešeno. Já
bych to z tohoto důvodu nedoporučoval. Pokud by
to nebylo obecnou normou řešeno, samozřejmě
by tato připomínka měla svůj smysl
a já bych s ní souhlasil. Jinak ty další
dvě, které zde byly předneseny, formálního
rázu, s těmi souhlasím a podporuji je. Děkuji
pěkně.