Čtvrtek 3. listopadu 1994

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme poslanec Řezáč a připraví se kolega Vrcha.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, podávám interpelaci na předsedu vlády doc. ing. Václava Klause, CSc., ve věcí restitucí podle zákona 229/1991 Sb. a dle znění pozdějších předpisů a zákona České národní rady c. 243/1992 Sb.

Vážený pane premiére, vláda České republiky v programovém prohlášení z července 1992 se zavázala k důsledné ochraně zájmů občanů České republiky s tím, že nepřipustí restituce před 25. únor 1948. Parlament v tomto znění programové prohlášení schválil. Toto stanovisko jste potvrdil i ve Vašem dopisu č. j. 25384/93 z 29. dubna 1993.

První otázka. Jak je možné, že náměstek ministra zemědělství pan ing. Burda v dopisu z 11. 8. 1994 zaujal k restitucím před 25. únor 1948 stanovisko opačné.

Druhá otázka. Změnila vláda České republiky své stanovisko k této věci v rozporu se schválením programového prohlášení?

Třetí otázka. Pokud nikoli, jak může citovaný náměstek zemědělství postupovat v rozporu se stanoviskem vlády a metodicky tak nesprávně řídit příslušné pozemkové úřady.

Čtvrtá otázka. Jaká opatření vláda České republiky ke splnění svého stanoviska, které bylo schváleno programovým prohlášením, hodlá učinit?

II. § 2 zákona ČNR č. 243/1992 Sb. upravuje několik podmínek pro splnění kritérií oprávněné osoby. Vedle získání státního občanství České republiky je to i podmínka neprovinění se proti československému státu. Ministr vnitra Jan Ruml v březnu 1994 i později např. ve známé kauze JUDr. Karel Des Four Walderode uvedl, že samotné získání státního občanství České republiky nestačí ke splnění podmínek oprávněné osoby s tím, že je nutné samostatně splnit i podmínku neprovinění se proti československému státu.

Ministerstvo zemědělství však vydalo stanovisko, podle kterého u dvou ze tří případů nabytí státního občanství uvedeného v citovaném paragrafu už samostatně nezkoumá, zda se příslušná osoba neprovinila proti československému státu.

Otázka zní: Uvědomuje si vláda České republiky, že i při podobných výjimečných udělováních nabytí státního občanství podle § 10 odst. 3 dříve platného zákona 39/1969 se může oprávněnou osobou stát i člen Henleinovy sudetoněmecké strany, která programově rozbíjela Československou republiku a usilovala i o rozbití její územní integrity a byla proto v roce 1938 zakázána?

III. V tisku se oblevila zpráva, že představitel sdružení Herold pan Esterházy na shromáždění bývalé slovanské aristokracie ve Velehradu prohlásil, že ve prospěch restitucí příslušníků bývalé šlechty učiní vláda České republiky v blízké době opatření.

Zakládá se takové prohlášení na pravdě? Pokud ano, respektuje vláda České republiky zákon č. 61/1918 Sb. a zákon č. 243/1902 Sb.? Další otázka. Není to v rozporu s ústavním principem rovnosti občanů?

IV. Jaká opatření učiní vláda k ochraně kulturního dědictví z našich hradů a zámků, kde pozemkové úřady rozhodují o vydání kulturních památek značné hodnoty, a to i evropského významu. Děkuji za zodpovězení mé interpelace.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme poslanec Vrcha. Připraví se pan kolega Vyvadil.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, z pověření našeho poslaneckého klubu S PR - RSČ podávám interpelaci na ministra spravedlivosti České republiky Jiřího Nováka.

Vážený pane ministře, svou interpelací se na vás obracíme ve věci uložení pokuty ve výši 5000 Kč našemu předsedovi SPR-RSČ panu dr. Miroslavu Sládkovi soudem Prahy 6 ze dne 1. listopadu 1994. Soud tuto pokutu uložil našemu předsedovi za to, že se nedostavil k soudnímu procesu. Pan dr. Miroslav Sládek se u příslušného soudu řádně a včas omluvil, že v době konání soudního procesu nebude v Praze přítomen z důvodu toho, že tento den tj. 1. listopad je dnem svatodušním, tedy památkou zesnulých a jako hluboce věřící tráví tento čas u hrobu svých předků. Tento argument nebyl vzat příslušným soudem v úvahu, čímž došlo, dle našeho názoru, k hrubému porušení náboženských práv a svobod.

Proto vás, vážený pane ministře, žádáme, abyste tento konkrétní případ nechal prošetřit a vyvodil z něj důsledky. Jaroslav Novák, Josef Valenta, Milan Loukota, Bohuslav Kuba, Oldřich Vrcha v. r.

Dále podávám interpelaci na pana premiéra. Vážený pane premiére, na základě vámi předneseného programového prohlášení vlády na 2. schůzi ČNR dne 13. července 1992 pro jeho zásadní neplnění podávám na vás tuto interpelaci.

V pasáži: Odvětví národního hospodářství na úseku ekonomické reformy a zásad hospodářské politiky v České republice jste uvedl (cituji): "Vláda považuje dosavadní razanci a tempo ekonomické reformy za spodní hranici toho, aby reforma mohla pokračovat a působit. Proto bude usilovat o urychlení celého procesu a prohlubování a upevňování všech stavebních pilířů ekonomické transformace, cenové liberalizace, zahraničního obchodu, vnitřní směnitelnosti koruny, rozpočtové a měnové politiky, masivní a rychlé privatizace.". (Konec citace.)

Vaše vláda od tohoto prohlášení se dopustila zásadních chyb, které vedly k destabilizaci cenové politiky v naší republice a to zejména neúměrným zvýšením cen spotřebního zboží. Např. ceny masa vzrostly na troj až čtyřnásobek ceny od doby vašeho prohlášení k dnešnímu dni. Autobusová doprava se rovněž cenově zvýšila asi na trojnásobek. Ceny bytů vzrostly místy až na desetinásobek dřívější ceny. Tak bych mohl pokračovat ve všech odvětvích národního hospodářství.

Na úseku zahraničního obchodu došlo k rozpadu naší zemědělské výroby tím, že neuváženým a nerozvážným rozhodováním vlády se kontrahoval dovoz potravinářských výrobků, kterých bylo na našem trhu dostatek, jako máslo, maso, ovoce, které je produkováno i z našeho ovocnářského odvětví.

Na úseku rozpočtové, měnové a cenové politiky jste uvedl: "Prvořadým cílem rozpočtové a měnové politiky je vytvoření stabilního a makro-ekonomického rámce a stabilní měny. Tolik citace. Směnitelnost české koruny vůči zahraniční měně je značně podhodnocena. Neodpovídá hodnotám lidské práce našich občanů, ať už dělníků, rolníků, horníků, prodavačů, drobných podnikatelů či úředníků.

Uvedu příkladně, že nezaměstnaný občan v SRN obdrží měsíčně podporu 1250 DM; při současném kurzu k české koruně to představuje zhruba 22000 Kč, zatímco náš nezaměstnaný dostane podporu 1750 Kč, což je rovných 100 DM Měsíčně. Mohl bych takto pokračovat dále u všech profese našeho národního hospodářství.

Vláda, zejména na tomto úseku, zásadně neplní své programové prohlášení a zároveň svým postojem znevažuje práci všech občanů v naší české republice. Tímto postojem vlády je rovněž znevažována úcta k našim důchodcům, kteří vámi poskytovaným nízkým důchodovým zabezpečením jsou nuceni pracovat, aby mohli pro zbytek života platit, dnes tak vysoké, životní náklady.

Dále jste uvedl, že jedním z klíčových úkolů je zvládnutí daňové reformy. Nemusím snad ani zdůrazňovat zbytečnou složitost daňové reformy, která je pro drobné podnikatele příliš komplikovaná, velké podnikatele přivádí a dává možnost k daňovým podvodům, jako tomu bylo v případě aféry kolem cisteren ropných produktů, rumové aféry, různých krádeží vojenského charakteru apod.

Na úseku privatizace státních podniků došlo k rozprodeji našeho klíčového hospodářství zahraničnímu kapitálu a tím i k oslabení rozvoje privatizace našim občanům, tudíž našim podnikatelům. Se základními principy fungování trhu souvisí i služby, zejména pak služby spojené se zajišťováním servisu výrobků v záruční a pozáruční době. Na tyto služby vláda, zejména pak na úseku vnitřního obchodu, vůbec nepamatuje. Sliboval jste také, že ceny domácích energetických surovin budou určovány na základě dlouhodobých tuzemských mezních nákladů na jejich pořízení a distribuci.

K tomu mohu podotknout, že jen v letošním roce vzrostly ceny zhruba na dvojnásobek, což je v rozporu s vaším programovým prohlášením. Rovněž jste také uvedl, že vláda bude usilovat o vytvoření vhodných podmínek pro vývoz zemědělských produktů a potravin. Toto vaše tvrzení není rovněž plněno. V rámci zlepšení telekomunikačních služeb vláda docílila zlepšení různých inzercí telefonních čísel pro sexuální maniaky, avšak pro obyčejné účastníky bylo docíleno zvýšení telefonních poplatků za hovorné a pronájem telefonních přístrojů a také zhoršení služeb poskytovaných organizací Telecom jako je dlouhodobé čekání na podání informací v místním a meziměstském telefonním styku.

Sliboval jste, že vláda bude věnovat pozornost problematice jednotlivých regionů. V daném případě nedostatku pitné vody v Povodí Morava není tato pozornost plněna.

Vzhledem k těmto závažným skutečnostem a nedostatkům v neplnění programového prohlášení vaší vlády vás žádám, aby vaše vláda podala ze zákona do rukou prezidenta republiky svoji demisi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedající, budu mít tri interpelace. Domnívám se, že to je možné.

První interpelace se týká za mnou sedících pánů ministrů Skalického a Kočárníka, jakož i za mnou nesedícího pana ministra Rubáše.

Obdržel jsem velmi vstřícný dopis od pana ministra Skalického týkajícího se problematiky privatizace OÚNZ v Opavě. Dopis je velmi hezký, líbí se mi, ale má jeden závažný problém. Nic neřeší a situace dozrála tak, že pokud není dnes pozdě, tak bude pozdě pozítří.

Na Opavsku tamější přednosta zcela vyšel mimo rámec zákona o velké privatizaci, rozhodl se, že veškerá zdravotnická zařízení budou privatizována v rámci režimu vyhlášky o prozatímní správě národního majetku. Tím došlo ke dvěma momentům:

Za prvé příjmy z tohoto výnosu, které by jinak byly příjmem Fondu národního majetku logicky nejsou, za druhé k 31. 10. oněch 37 zdravotnických zařízení bylo urychleně převedeno v rámci kupních smluv na jednotlivé lékaře.

Problém je v jednom, že je mi známo - a v tom je jakási absurdita - že jak ministerstvo financí, tak ministerstvo pana ministra Skalického, ale i nakonec ministerstvo zdravotnictví má shodný názor na to, že onen přednosta nepostupuje správně, ale zdá se, že není boha, aby tomu zabránil.

V tomto ohledu žádám pana ministra Skalického i ostatní pány ministry o sdělení, jaká důraznější opatření učiní, aby tomu bylo zabráněno. Dále mám osobní dotaz na pana ministra Skalického, zda mě odpoledne podpoří v legislativním zabránění těchto dalších kroků.

Cesta privatizace samozřejmě musí být a bude dlážděna i korupčními aférami. To je normální situace. Problém je, že když o tom víme a nesnažíme se tomu zabránit, je to trestuhodné. Lizner, to je špička ledovce, že to musí být, je normální, ale problém je v tom, jestliže se tomu nesnažíme zabraňovat. Doufám, pane ministře, že onen krásný dopis, který jsem obdržel, nalezne odpoledne svůj praktický výraz.

Další interpelace je na pana ministra školství. V rámci školského zákona jsou rektoři, byť omezeně, odpovědni ministru školství. Trochu doufám a vždycky bráním tento stát, a dokonce i v jednání s Radou Evropy, že věřím, že máme právní stát a že jej budujeme. Nicméně stále se objevují určité výhonky, které svědčí o tom, že onen právní stát narušujeme. V jedné věci - a já to přiznávám - zastupuji jakéhosi bývalého kvestora VŠCHT pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru. To je v pořádku. V nepořádku je, že rektor VŠCHT vydal výnos č. 20/1994, ve kterém přikázal všem zaměstnancům následující:

Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu s bývalým kvestorem VŠCHT ing. J. Pelcem upozorňuji všechny zaměstnance, že poskytování jakýchkoli informací ing. Pelcovi bude kvalifikováno jako hrubé porušení pracovní kázně se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Za prvé se domnívám, že je to v evidentním rozporu s čl. 17 základních práv a svobod, za druhé je to návod k trestnému činu křivé výpovědi. Žádám pana ministra školství, aby mě sdělil, jaká opatření učiní, aby pan rektor VŠCHT dodržoval zásady právního státu.

Třetí interpelace se týká pana ministra Vodičky. Obrátila se na mne velice sympatická, milá, aktivní členka ODS, která má vážné problémy v oblasti sociálního zabezpečení. Zdá se, že se sice obracela i na poslance své strany, ale to nevedlo k žádoucímu úspěchu. O co se jedná.

Je samoživitelka a v současné době ministerstvo jejího stranického kolegy připravuje návrh zákona, kterým by měly být upraveny otázky přídavků na děti. Tato volička se domnívá, že je to naprosto nesmyslné, jestliže má dojít k tomu, aby v závislosti na výši příjmu docházelo ke střídavému odebírání a opět přisuzování přídavků na děti, zejména pak, když na přídavky na děti jsou velmi často též vázány další dávky v případě, jsou-li děti postižené.

Tato volička ODS je samoživitelka, má dítě, které je vážně postiženo.

V této souvislosti kladu panu ministrovi tyto otázky:

Je skutečně nezbytné zrušit vyplácení přídavků na děti v závislosti na určitém příjmu?

Jakou administrativní náročností bude tato případná změna provázena a jaké to bude mít finanční dopady na státní rozpočet a protože všichni chceme do Evropy, jak je upravena tato otázka v zemích Evropské unie, tzn., zda je dána vazba mezi dávkami na děti a příjmem rodičů. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Skončili jsme tento bod. Ve smyslu jednacího řádu mi dovolte, abych vyhlásil přestávku na oběd. Sejdeme se v 15.00 hodin. Dobrou chuť.

(Schůze přerušena ve 13.20 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.13 hodin.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat dalším bodem 24. schůze Poslanecké sněmovny, kterým jsou

XXI.

Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty

poslanců Poslanecké sněmovny

Jako první projednáme odpověď pana ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na část interpelace poslance Michala Krause. Je to ústní interpelace pana poslance Michala Krause, určená panu ministru spravedlnosti, přednesená jako ústní interpelace na dnešní schůzi PS. Ptám se pana poslance Krause, zda s ústní odpovědí pana ministra souhlasí. (Poslanec Kraus: Souhlasím.)

Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a budeme hlasovat o tomto návrhu usnešení.

Poslanecká sněmovna souhlasí s ústní odpovědí pana ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na ústní interpelaci poslance Michala Krause.

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 120, které jsem právě zahájil. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 69 pro, 2 proti, nikdo se nezdržel, nehlasovalo 13 poslanců.

Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jana Vika ve věci využívání příslušníků osobní ochrany. Pan poslanec Vik zde není. Myslím, že dle zvyklostí se nebudeme touto odpovědí zabývat.

Rovněž další interpelací pana poslance Vika ve věci firmy Omnipol se zabývat nebudeme.

Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslanců pana Sochora a 21 dalších ve věci dálnice D 47 v ostravské aglomeraci - tisk 1154. Odpověď se předkládá jako tisk 1154 A. Ptám se, zda považují páni poslanci odpověď za uspokojivou. Hlásí se pan poslanec Broulík.

Poslanec Jaroslav Broulík: Vážený pane předsedající, pane premiére, na začátku svého vystoupení bych chtěl vyjádřit souhlas s názorem pana premiéra, že na Ostravsku dochází při sestavování územního plánu ke střetům mnoha zájmů a odborných pohledů, zejména v navrhovaných dopravních trasách, a že nelze očekávat optimální shodu všech zainteresovaných.

Nemůžeme ale souhlasit již s tím, že by byly všechny podstatné připomínky do předloženého návrhu zapracovány. Zde je první vážný rozpor mezi předkladateli interpelace a vládou reprezentovanou premiérem Klausem. Z odpovědi je zřejmé, že nebyl rozpor interpelací vyřešen. Dle názoru některých dopravních odborníků je totiž navržená trasa založená na obdobných pohledech projektanta, na kterých byla koncipována proslulá Severojižní magistrála v Praze před několika desítkami let. Toto uvádím pro lepší představivost kolegů poslanců a poslankyň, kteří znají situaci lépe v Praze než na Ostravsku, abych zde nemusel předkládat mnoho technických argumentů pro odůvodnění svého názoru. Jenže od realizace této stavby v Praze již uplynula řada let a nevíme, čím se Ostrava provinila, že se zde mají opakovat tyto obdobné chyby. které jsou zřejmé nyní z provozu této - pro Prahu jistě životně důležité - dopravní tepny. Má své výhody, ale i zápory. Je zřejmé, že v současné době by se rozhodně také nezřizovala.

Očekávali jsme především moderní pohledy vlády a jejích odborníků s využitím nejnovějších poznatků vyspělých států při řešení dopravní situace této části České republiky s výhledem řešení i do budoucích dopravních problémů, které zde bude nutné zvládnout.

Bohužel i naše upozornění formou interpelace, které jsme chtěli učinit včas, nepomohlo, aby zde nevznikly pochyby, že zde opravdu byly hlasy, které upozornily včas na pochybení, které se stanou v případě vlastní výstavby.

Další rozpor, na který jsme upozornili, se týkal zvoleného typu komunikace. Proto si dovolím citovat patřičnou část usnesení vlády č. 447 ze dne 17. 8. 1994, kterým se schválil územní plán ostravské aglomerace. Cituji: "S tím, že se schvaluje komunikace D 47 a R 48 v územním celku ostravské aglomerace jako kapacitní komunikace pro motorová vozidla, jejichž dokončování bude časováno ve vazbě na dokončování návazných komunikací v Polské republice."

Dle našeho názoru je totiž pojem dálnice použit pro dopravní stavbu, která má přesně stanovené technické parametry, vyplývající z České státní normy 7361 01 projektování silnic a dálnic - a to obzvláště u dálnice. která měla být součástí evropské dálniční sítě, kde je toto dáno i dalšími mezinárodními dohodami.

Pro informaci - tyto mezinárodní parametry např. v některých úsecích nesplňuje naše nejdůležitější dálnice D 1. Dále pojem dálnice přesně vymezuje, pro jaká vozidla je určena. Dále si myslíme, že žádné dálnice se nestaví jako nekapacitní komunikace, a i proto použití pojmu dálnice vylučovalo další rozpravy a výklady. Jejich kapacita je dána technickými parametry.

Taktéž z pohledu dopravní politiky je dálnice komunikací určenou pro dálkovou dopravu republikového nebo mezinárodního významu a je součástí dojednané sítě. Kapacitní komunikace, byť by měla šest i více jízdních pruhů, může vynikajícím způsobem řešit značné dopravní zatížení dané desítkami tisíc automobilů na vzdálenosti několika kilometrů v nějakém městě, ale nemusí plnit další parametry dané taxativně pro dálnici.

Pokud chceme ale dodržovat potřebné předpisy upravující výstavbu, neměli bychom tedy používat nepřesných pojmů. Zde bych chtěl připomenout rozpor, který byl ve výkladu pojmů při schvalování zásad ekologické politiky ve vládě mezi ministrem Bendou a ostatními členy vlády.

Taktéž zde si myslíme, že není jednota ve výkladu mezi interpelujícími a vládou.

Též jsme přesvědčeni, že pro typ komunikace není určující ani použití značky D 47. Zde uvedeme příklad z usnesení vlády číslo 631 ze dne 10. 11. 1993, kde se navrhuje původní dálnici D 35 vypustit ze sítě dálnic a nahradit ji silnicí pro motorová vozidla s tím, že nebude dotčen zahajovaný úsek dálnice Olomouc-Lipník. Ten bude dobudován z prostředků vyčleněných na dálnice a po dokončení převeden do sítě silnic pro motorová vozidla, přestože stavebně by se jednalo o parametry dálnice. O změně značky se zde nic neuvádí.

Dále někteří spoluobčané namítají, že to byl jistý úmysl vlády v kritizovaném vládním usnesení číslo 447 nepoužít výrazu dálnice zejména z důvodů úspory nákladů na výstavbu této komunikace. V důvodové zprávě k vládnímu usnesení číslo 631 ze dne 10. 11. 1993 o rozvoji dálnic se uvádí na straně 8, že v praxi užívání nižších parametrů u silnic pro motorová vozidla oproti dálnicím umožňuje snížení nákladů o 15 až 20 procent. Pro daný úsek se tedy jedná o úsporu 345 až 460 miliónů korun.

Proto si myslíme, že je důležité takové dohady jednoznačně vyvrátit, aby se nezanášelo mezi občany zbytečné podezřívání naší vlády. Toho lze snadno docílit tak, že by vláda zvážila provedení velice jednoduché novelizace vládního usnesení číslo 447 například následující úpravou textu v již jednou citované pasáži. Návrh změny zní: "dále s tím, že schvaluje dálnici D 47 a silnici pro motorová vozidla R 48 v územním celku ostravské aglomerace, jejichž dokončování bude časováno ve vazbě na dokončování návazných komunikací v Polské republice".

Myslíme si, že takové vyjádření jednoznačně vystihuje, co se má stavět za typ komunikace, a vůbec věcně nezasahuje do dalších částí rozhodnutí, kde se má stavět a kdy se má tato komunikace stavět.

Závěrem několik slov k harmonogramu výstavby komunikace D 47, který je podle platného usnesení vlády číslo 513/94 ze září tohoto roku oproti původnímu záměru urychlen. Vítáme urychlení, ale vzhledem k dopravnímu zatížení této komunikace považujeme za nezbytně nutné souběžně zahájit výstavbu v úseku Rudná-Bílovec z důvodu řešení zejména těžké tranzitní dopravy přes obec Klimkovice, která se stala lázeňským místem, a to alespoň v polovičním profilu, což dané usnesení také neřeší.

Z důvodů, že odpověď nesplnila naše očekávání z pohledu kvality odborných i politických argumentů, nemůžeme v současné chvíli s odpovědí pana premiéra na naši interpelaci souhlasit.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nehlásí se nikdo. Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslanců V. Sochora a dalších ve věci dálnice D 47 v ostravské aglomeraci, uvedenou v tisku 1154 A.

Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo v hlasování číslo 121, které jsem právě zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování je skončeno. Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 45 pro, 27 proti, 18 se zdrželo.

Budeme hlasovat o usnesení opačném:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslanců V. Sochora a dalších ve věci dálnice D 47 v ostravské aglomeraci, uvedenou v tisku 1154 A.

Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo v hlasování číslo 122, které jsem právě zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování je skončeno. Ani tento návrh usnesení nebyl přijat. (Pro 39, proti 46, zdrželo se 10, nehlasovalo 10.)

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci privatizace kaolinových dolů Hlubany, tisk 1199. Odpověď se předkládá jako tisk 1199 A. Ptám se pana poslance Wagnera, zda považuje odpověď za uspokojivou. Pan poslanec Wagner má slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP