Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, vláda České
republiky byla už nejednou vyzvána k tomu, aby provedla
bilanci plnění svého programového
prohlášení. Po zralé úvaze podmíněné
konkrétní zkušeností s odporem České
vlády k jakékoliv formě parlamentní
kontroly její činnosti se rozhodl poslanecký
klub Levého bloku jako představitel stejnojmenné
politické strany k zaujetí stanoviska k této
věci na půdě Poslanecké sněmovny.
Nepředkládáme vyčerpávající
výčet odchylek od reality v textu programu. Nejde
nám ani o zahájení mnohomluvné diskuse.
Základním nedostatkem vládního dokumentu
je totiž jeho účelové šití
na míru konkrétní situaci, v níž
byl přednesen a schválen. Tento fakt s přibývajícími
měsíci a změněnou státoprávní,
ústavní, hospodářskou, mezinárodní
i vnitropolitickou situací nabývá na vážnosti.
Česká vláda naplnila řadu úkolů
bezprostředně spojených s dělením
federace a zajištění základních
funkcí nového samostatného českého
státu. V dnešní době se však ocitá
v situaci programového vakua. Můžeme to dokumentovat
např. chybějící bytovou politikou,
zemědělskou politikou, rovněž neexistencí
věcně a časově provázaného
scénáře reformy územní správy
a samosprávy, dosud nerespektovanou potřebou zákonem
řešit problematiku obrany státu a formulovat
reálné přístupy k zajištění
jeho vnější bezpečnosti, rezignováním
na koncepční zvládnutí problémů
mladé generace a sociálně citlivých
skupin obyvatelstva. Svým občanům musí
zodpovědná vláda dát odpověď
především v těchto otázkách.
Za prvé - považujeme za neodkladné založení
nového pojetí sociálního systému
a v něm zejména otázky důchodového
zabezpečení. Podle našeho názoru přezrál
čas k rozhodnutí o budoucnosti způsobu jejího
financování. Rozhodujícím nástrojem
financování důchodového zabezpečení
by se měl stát systém financování
oddělený od státního rozpočtu.
Tento systém je nutné odpovídajícím
způsobem vybavit z výnosů privatizovaného
majetku. Je nesporné, že tyto zdroje vytvořily
generace, které mají plné právo na
jejich užití. Takto může sloužit
např. majetek zbývající po ukončení
kuponové privatizace. Dalšími zdroji jsou sociální
pojistné a v případě potřeby
i zdroje rozpočtové.
Odmítáme zvyšování věkové
hranice pro odchod do důchodu. V silách zodpovědné
vlády musí být provádění
takové politiky, která si podobný krok nevyžádá.
Navrhujeme do budoucna jednosložkovou konstrukci důchodu
jako stejného základního příjmu
pro důchodce stanoveného procentem průměrné
mzdy. To znamená užití principu stejného
žaludku. Tím je možné dosáhnout
únosné výše důchodů pro
důstojné prožití podzimu života
pro všechny, kteří se živili poctivou
prací. Nad rámec tohoto systému si mohou
vyšší příjmové skupiny občanů
během produktivního života zajistit další
prostředky a připojistit se.
Za druhé - konstatujeme nutnost zásadní změny
v koncepci transformace zdravotnictví. Přežil
se bodový systém hodnocení lékařů,
je nejvyšší čas zastavit chaos v privatizaci
lůžkových kapacit, je nezbytné chránit
domácí produkci léků a zdravotnického
materiálu. Bodový systém hodnocení
lékařů motivuje proti zájmům
pacienta. Je nutné je nahradit systémem zohledňujícím
profesionální i etická hlediska práce
lékaře.
Současnou podobu privatizace lůžkových
kapacit je nezbytné zastavit. Místo ní navrhujeme
uplatnění systému podílového
vlastnictví státu, vyšších územně
samosprávných celků, obcí a zdravotníků.
Stát, vyšší územně samosprávné
celky i obce budou mít v rukou nástroje, jimiž
budou moci uskutečňovat své závazky
vůči občanům, zdravotníci budou
přímo motivováni k vysoké kvalitě
práce při současném respektování
hospodárnosti provozu.
Domácí produkci léků a zdravotnického
materiálu je potřebné trvale podporovat a
pojmout do celé koncepce transformace zdravotnictví.
Tato kategorie totiž tvoří významnou
část výdajů na zdravotní péči.
Za třetí - musíme konstatovat, že s
bezpečnostní oblastí se vláda v programovém
prohlášení vyrovnala zúžením
problematiky na oblast obecné kriminality. V politické
praxi však není schopna vnímat postoje veřejnosti,
ani návrhy ze sněmovny a prosazuje tézi,
že růst kriminality je daný demokracií.
Levý blok považuje takový přístup
za alibistický. Nárůst brutality, bezohlednosti
a krutosti provádění činů obecné
kriminality je projevem neefektivní prevence. Velmi podceňována
je kriminalita prováděná z příčin
sociální bídy, nejistoty a bezvýchodnosti.
Přitom s nápravou může a musí
vláda začít sama u sebe. Dokud půjde
do ztracena řada privatizačních a jiných
afér spojená s ministerstvy, jejich úředníky,
ústavními činiteli a státními
zaměstnanci, dotud bude občan stěží
důvěřovat demokratickým institucím.
Tento fakt přímo souvisí s výrazným
dluhem vlády na poli zákonodárné iniciativy.
Tím myslíme chybějící vládní
návrhy zákonů o střetu zájmů,
o praní špinavých peněz, o eliminování
vlivu organizovaného zločinu. Výraznou nespokojenost
vyjadřujeme s dosavadními opatřeními,
která nedostatečně chrání mládež
před drogami, hazardními hrami a prostitucí.
Kromě toho je nezbytné vyrovnat se s otázkou,
zda mají být recidivisté nadále obdařeni
plnými občanskými právy. Také
slibované kroky, které by vedly ke snížení
administrativy bezpečnostních složek, nejsou
uskutečňovány. Nejsou činěna
opatření, která by vedla ke stabilizaci a
účinné motivaci lidského potenciálu
bezpečnostních složek pro kvalitní výkon
služby.
Souhrnně řečeno, bezpečnost občanů
nezajistí vysvětlování složitosti
problémů kriminality. Občan chce vidět,
že každý viník je postižitelný,
chce bezpečné obce a města.
Za čtvrté - vládní program ekonomické
transformace je v praktické rovině vyčerpán.
Síla doznívajících transformačních
procesů už neovlivní celkový výsledek
a konkrétní zásahy vlády spíše
sledují politickou konjunkturu než národohospodářské
principy. Jaký je výsledek transformace? Opravdu
skončila éra politiků a nastoupila éra
podnikatelů? Opravdu stačí říci,
že jediným nástrojem, ale i cílem národohospodářské
politiky je vždy vyrovnaný státní rozpočet
a vše ostatní zařídí síla
trhu? Podle našeho názoru má česká
ekonomika k takto chápanému ideálnímu
obrazu liberálních ekonomů daleko. Privatizační
proces nepřinesl očekávanou restrukturalizaci
výrobní základny. Krátkodobé
komparativní výhody jsou a zůstávající
skutečně krátkodobými a nemají
za sebe žádnou alternativu. Výrobní
sféra se neoddlužila a její další
nárůst úvěrového zatížení
dostává podobu tažené inflace. Žádným
způsobem nečelíme prudkému růstu
tzv. podzemní ekonomiky. Odhady říkají,
že její síla odpovídá zhruba
jedné čtvrtině hrubého domácího
produktu, přičemž zaměstnává
zhruba 300 tisíc osob. Toto vše se promítá
do oblasti daňových úniků, praní
špinavých peněz, obecné kriminality
i destabilizace daňově kontrolovaného ekonomického
sektoru. Obdobně kriticky lze hodnotit i stav v oblasti
kapitálového trhu včetně burzy a trhu
práce.
Neočekáváme od této vlády,
že bude schopna a ochotna připravit či aktualizovat
v této klíčového oblasti hospodářské
politiky republiky jakékoli korekce a změny. Stěží
představitelné jsou změny v dalších
klíčových oblastech. Pracujeme proto na jiné
alternativě, kterou předložíme v době,
v níž nebude na pořadu dne změna programového
prohlášení, ale změna vlády.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se již nikdo nepřihlásil, takže ji končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci odpovědnosti
vlády České republiky Poslanecké sněmovně
podle Ústavy ČR a kontroly plnění
vládního programového prohlášení
podle č. 35/1989 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, uvedenou v tisku 1093 A."
Ptám se v 80. hlasování, kdo znění
tohoto návrhu podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 42, proti 47,
zdrželo se 5 kolegů.
Dovolte mi tedy navrhnout vám k přijetí následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci odpovědnosti
vlády České republiky Poslanecké sněmovně
podle Ústavy ČR a kontroly plnění
vládního programového prohlášení
podle č. 35/1989 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, uvedenou v tisku 1093 A."
Jedná se o 81. hlasování. Omlouvám
se, že jsem si nevšiml, že je zde požadavek
na vaše odhlášení. Prosím, abyste
se znovu zaregistrovali. Budeme znovu hlasovat. /Hlas ze sálu:
Prosím opakovat hlasování o obojím./
Než bychom si dlouho vysvětlovali jednací řád,
nechám hlasovat. Zpochybnění musí
být okamžitě před tím, než
bude znovu hlasováno. Nezbývá mi nic jiného,
než ještě jednou zopakovat návrh usnesení
pro stenozáznam. Navrhuji vám tedy přijmout
následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci odpovědnosti
vlády České republiky Poslanecké sněmovně
podle Ústavy ČR a kontroly plnění
vládního programového prohlášení
podle č. 35/1989 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, uvedenou v tisku 1093 A."
Tentokrát se jedná o 82. hlasování.
Já se ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 44, proti
54, 6 poslankyň a poslanců se zdrželo hlasování.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci odpovědnosti
vlády České republiky Poslanecké sněmovně
podle Ústavy ČR a kontroly plnění
vládního programového prohlášení
podle č. 35/1989 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, uvedenou v tisku 1093 A."
Jedná se o 83. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 57, proti 43, zdrželo
se 6, nehlasovali 2 poslanci.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Hájka ve věci
o přístupu ČR k Úmluvě č.
116 o odškodnění obětí násilných
trestných činů, kterou členské
státy Rady Evropy přijaly v roce 1983, podle sněmovního
tisku 978. Odpověď byla předložena jako
tisk 978 A.
Její projednávání bylo na 21. schůzi
Poslanecké sněmovny přerušeno pro nepřítomnost
poslance a já se dnes ptám pana poslance, zda odpověď
považuje za uspokojivou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Hájek: Vážený
pane předsedo vlády, k vaší odpovědi
na mou interpelaci ve věci přístupu České
republiky k Evropské úmluvě č. 116
o odškodnění obětí násilných
trestných činů lze říci toto:
Zcela souhlasím s vaším názorem, že
přístup k této úmluvě vyžaduje
nejen úpravu právního řádu
naší republiky, ale i vytvoření rozpočtové
částky ke krytí výdajů s tímto
krokem spojených. To však nemůže být
důvodem k tomu, aby vláda tento krok odkládala.
Kriminalita roste, roste také počet brutálních
trestných činů a na straně druhé
klesá výrazně podíl objasněné
trestné činnosti. Tedy zatímco v roce 1989
bylo objasněno téměř 78% všech
trestných činů, v roce 1993 to bylo už
pouze necelých 32% a v letošním prvním
pololetí byl zaznamenán další pokles
objasněnosti.
Občané se po právu ptají, zda má
tato vláda dost síly na to, aby se kriminalita snížila
alespoň na úroveň roku 1989.
Ptám se vás, pane předsedo, kam se podělo
odhodlání vlády, v jejímž čele
stojíte a která vašimi ústy 12. července
1992 prohlásila před touto sněmovnou své
odhodlání omezit růst zločinnosti.
Jsem dalek toho, abych za daný stav činil odpovědnou
Policii ČR. Problém je daleko hlubší.
Víte to vy, vím to já, a vědí
to i mnozí další v této sněmovně.
Ne každý je však ochoten to veřejně
přiznat.
Kořeny tohoto složitého společenského
jevu je nutno hledat mimo jiné v negativních jevech
provázejících strukturální
změny v ekonomice. To není ideologická předpojatost.
Pouze konstatování faktů.
Kriminalita je mimo jiné nebezpečná i v tom,
že představuje vážné ohrožení
stability společnosti. Lidé totiž nebudou donekonečna
mlčky přihlížet, jak vláda, která
je opustila ve sféře ekonomické, je opouští
i ve sféře bezpečnosti jejich a bezpečnosti
jejich rodin.
Jestliže vláda není schopna dostát svým
záměrům, pak se ona a potažmo stát,
v jehož čele stojí, nemohou zříci
odpovědnosti za následky kriminality. Pak na sebe
musí vzít odpovědnost tak, jak je to obvyklé
v řadě evropských zemí.
Proto, pane předsedo vlády, s vaší odpovědí
nemohu souhlasit. Žádám vás naléhavě,
aby vláda učinila všechny potřebné
kroky k neodkladnému přístupu České
republiky k Evropské úmluvě č. 116.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Hájka ve věci přístupu
České republiky k Úmluvě č.
116 o odškodňování obětí
násilných trestných činů, kterou
členské státy Rady Evropy přijaly
v roce 1983, uvedenou v tisku 978 A.
Jedná se o 84. hlasování. Ptám se,
kdo podporuje návrh usnesení. Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 32, proti 44,
6 poslanců se zdrželo hlasování.
Dovolte, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Hájka ve věci přístupu
České republiky k Úmluvě č.
116 o odškodňování obětí
násilných trestných činů, kterou
členské státy Rady Evropy přijaly
v roce 1983, uvedenou v tisku 978 A.
Jedná se o 85. hlasování. Kdo je pro tento
návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 48,
proti 27, zdrželo se 8.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Milana Loukoty ve věci odhalení
pamětní desky Oskaru Schindlerovi ve Svitavách,
podle sněmovního tisku 1108. Odpověď
se předkládá jako tisk 1108 A. Ptám
se pana poslance, zda odpověď považuje za uspokojivou.
(Ano.)
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Milana Loukoty ve věci odhalení pamětní
desky Oskaru Schindlerovi ve Svitavách, uvedenou v tisku
1108 A.
Ptám se v 86. hlasování, kdo tento návrh
podporuje. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 63, proti 5, zdrželo
se 8 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Milana Loukoty ve věci personálního
obsazování okresních úřadů,
podle sněmovního tisku 1112. Odpověď
se předkládá jako tisk 1112 A. Považuje
pan poslanec odpověď za uspokojivou? (Ano.)
Děkuji. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, takže ji končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Milana Loukoty ve věci personálního
obsazování okresních úřadů,
uvedenou v tisku 1112 A.
Jedná se o 87. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 71, nikdo nebyl
proti, 5 se zdrželo hlasování.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslanců Alfreda Frommera, Pavla Hirše,
Miroslava Kašpárka, Pavla Kuličky a Vítězslava
Valacha ve věci pana JUDr. Fidelise Schlée, podle
sněmovního tisku 1121. Odpověď se předkládá
jako tisk 1121 A. Považují páni poslanci odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Pavel Hirš: Ano. Děkujeme panu premiérovi
za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím.
Dovolím si vám navrhnout, abyste přijali
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslanců Alfreda Frommera, Pavla Hirše, Miroslava
Kašpárka, Pavla Kuličky a Vítězslava
Valacha ve věci pana JUDr. Fidelise Schlée, uvedenou
v tisku 1121 A.
Jedná se o 88. hlasování. Ptám se,
kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 61, proti 3, zdrželo
se 13 poslanců.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Václava Grulicha ve věci zásad
poskytování dotací a návratných
finančních výpomocí ze státního
rozpočtu resortu zemědělství v letech
1994 a 1995, podle sněmovního tisku 964. Odpověď
se předkládá jako tisk 964 A.
Pan poslanec se chce vyjádřit. Prosím, aby
se ujal slova.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, já jsem se sice už
předběžně vyjádřil k odpovědi
místopředsedy vlády a ministra financí
pana Kočárníka, ale nicméně,
abychom protokolárnímu postupu učinili zadost,
protože tehdy odpověď ještě nebyla
zařazena, je nutné, abych tak učinil i dnes.
Interpelace byly tehdy souběžně dvě;
na dva místopředsedy vlády a dva ministry.
Na ministra financí a na ministra zemědělství.
Zatímco ministr financí i přesto, že
třeba nesouhlasil, což je jeho svaté právo,
s určitým zdůvodněním mého
návrhu, souhlasil s podstatou věci, což je
rozhodující. Svědčí to o věcnosti
a fundovanosti přístupu. Myslím si, že
to je třeba ocenit.
Že se stejná věcnost a fundovanost neobjevila
v tehdejší odpovědi pana ministra Luxe, dokazuje
i probíhající vyšetřování
proti řediteli Státního statku Osoblaha,
kde se o této záležitosti jako o konkrétním
případě hovořilo.
Vzhledem k tomu, že odpověď ministra financí
byla věcná, samozřejmě souhlasím
s jeho odpovědí a v tom duchu prosím pana
místopředsedu, aby bylo po případné
rozpravě provedeno hlasování.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Václava
Grulicha ve věci zásad poskytování
dotací a návratných finančních
výpomocí ze státního rozpočtu
resortu zemědělství v letech 1994 a 1995,
uvedenou v tisku 964 A.
Jedná se o 89. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat, pro hlasovalo 75 poslanců,
proti 2, zdrželi se 2 poslanci.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci banky
Bohemia podle sněmovního tisku 990. Odpověď
byla předložena jako tisk 990 B. Její projednávání
bylo na 21. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
pro nepřítomnost poslance.
Ptám se, zda pan poslanec považuje odpověď
za uspokojivou? (Ano, děkuji.)
Otevírám rozpravu. Protože se do ní
nikdo nehlásí, rozpravu končím a navrhuji
přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka ve věci banky Bohemia, uvedenou v tisku 990
B.
Jedná se o 90. hlasování. Ptám se,
kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 73 poslanců,
nikdo nebyl proti, 1 poslanec se zdržel hlasování.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Jiřího Drápely ve věci
posílení rozpočtů města Přerova
a okresních úřadů v Kroměříži
a Jihlavě podle sněmovního tisku 1021. Odpověď
se předkládá jako tisk 1021 A.
Ptám se, zda pan poslanec považuje odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vážený pane ministře, je mi líto,
ale s vaší odpovědí na mou interpelaci
nemohu souhlasit. Žádal jsem vás o posílení
rozpočtu města Přerova a okresních
úřadů v Kroměříži
a v Jihlavě, a to na konkrétní ekologické
a kulturní účely. Můj podnět
a žádost nebyly ani v nejmenším požadavku
naplněny, a proto s vaší odpovědí
nesouhlasím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
tak ji končím. Než budeme hlasovat, poprosím
vás, abyste se znovu zaregistrovali. Děkuji.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jiřího
Drápely ve věci posílení rozpočtů
města Přerova a okresních úřadů
v Kroměříži a v Jihlavě, uvedenou
v tisku 1021 A.
Jedná se o 91. hlasování. Kdo tento návrh
podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 31, proti 40,
zdrželo se 6 poslanců.
Dovolím si předložit vám následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jiřího
Drápely ve věci posílení rozpočtů
města Přerova a okresních úřadů
v Kroměříži a v Jihlavě, uvedenou
v tisku 1021 A.
Jedná se o 92. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat, pro hlasovalo 50, proti 29, zdrželi
se 3 poslanci.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci postupu některých
zaměstnanců okresního úřadu
při hospodaření se svěřeným
státním majetkem podle sněmovního
tisku 1109. Odpověď se předkládá
jako tisk 1109 A.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
(Ano.)
Děkuji a otevírám rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, takže ji končím a dovoluji
si vám navrhnout, abychom přijali následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jozefa
Wagnera ve věci postupu některých zaměstnanců
okresního úřadu při hospodaření
se svěřeným státním majetkem,
uvedenou v tisku 1109 A.
Jedná se o 93. hlasování. Ptám se,
kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 64 poslanců,
proti nebyl nikdo, zdrželo se 8 poslanců.
Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník odpověděl na
interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci
vydávání akcií bezezbytku vyprodaných
firem ještě před koncem druhé vlny kupónové
privatizace podle sněmovního tisku 1110. Odpověď
se předkládá jako tisk 1110 A.