Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 180 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr kultury P. Tigrid.

(Jednání opět zahájeno v 9.38 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, abyste se zaprezentovali, a aby se ohlásili ti, kteří mají náhradní karty jako např. Vlach, který bude dnes používat kartu číslo 19 a pan poslanec Honajzer kartu číslo 18.

Včera, v závěru schůze, jsme si odsouhlasili změnu pořadu schůze, ze které vyplývá, že bychom dnes měli začít dvěma body, které nebyly včera večer již projednány. Jsou jimi návrh na změny členství ve Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky a rezignace člena Rady Státního Fondu kultury České republiky.

Pan poslanec Dostál má náhradní kartu číslo 17.

Prosím, abyste se všichni zaprezentovali, abychom mohli pokračovat v jednání schůze.

Pan poslanec Štambera má náhradní kartu číslo 20.

Ještě ke způsobu bodu projednávání schůze, jak už jsem konstatoval, včera jsme si odsouhlasili určitou změnu, ze které vyplývá, které dva body projednáme jako první a dále budeme postupovat podle původně schváleného pořadu. Jako obvykle věřím, že nebudou námitky, vzhledem k tomu, že je dnes schůze vlády, proti tomu, abychom projednali nejprve ty body pořadu, ke kterým nebudeme potřebovat členy vlády.

Je nějaká námitka proti tomuto postupu? (Nikdo se nehlásil).

Jestliže tomu tak není, prosím ještě jednou, abyste se zaprezentovali, kdo jste tak případně ještě neučinili.

V tomto okamžiku zahajuji projednávání bodu

Návrh na zrněny ve složení této komise nám přednesou zástupci poslaneckých klubů. Nejprve prosím předsedu poslaneckého Klubu ODS pana Jiřího Honajzera, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Honajzer: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych jménem Klubu ODS navrhl změnu ve zmíněné komisi, kde by pana poslance Petra Koháčka nahradil pan poslance Martin Přibáň.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo dále ze zástupců klubů se hlásí o slovo? Nevidím zde předsedu poslaneckého Klubu KDU-ČSL pana Ludvíka Motyčku, který měl přednést určitý návrh. Je schopen ho někdo v této roli zastoupit? Paní poslankyně Nováková. Prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Eva Nováková: Prosili bychom, aby v komisi pro sdělovací prostředky byla nahrazena poslankyně Nováková poslancem Janem Deckerem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím o další přihlášku do diskuze.

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych navrhnout za Klub KSČM do Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky poslance dr. Matulku. Z řady důvodů, které nás k tomu vedou, bych uvedl alespoň dva: První důvod je ten, že nemáme zástupce v této Poslanecké komisi a chtěli bychom se na práci této komise podílet a druhý důvod je, že pan poslanec Matulka je příznivcem sdělovacích prostředků i masmédií, což by chtěl prokázat právě v práci této komise.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo se dál hlásí do rozpravy k tomuto bodu? (Nikdo se nehlásí.)

Uzavírám rozpravu k tomuto bodu a na základě přednesených návrhů vám doporučuji přijmout nejprve následující usnesení:

Poslanecká sněmovna odvolává poslankyni Evu Novákovou a poslance Petra Koháčka na jejich vlastní žádost z funkce členů Stálé komise poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 46. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je skončeno.

Pro bylo 74 poslanců a poslankyň, proti 1, 7 se zdrželo. Konstatuji, že tento návrh usnesení byl schválen.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o doplnění komise. Návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna volí pana poslance Jana Deckera a poslance Martina Přibáně a poslance Matulku za členy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 47. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat počtem hlasů 92 pro, 2 proti, 7 se zdrželo.

Přeji nově zvoleným členům mnoho zdaru v jejich důležité činnosti. Tím jsme projednali bod původně označený jako bod 21. Dalším bodem je

Dne 1. září obdržel pan předseda dopis od pana docenta Rudolfa Bernatíka, ve kterém mu sděluje, že se vzdává členství v Radě Státního fondu kultury. Podle zákona o Státním fondu kultury České republiky volí a odvolává členy Rady Poslanecká sněmovna. Navrhuji vám proto přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna odvolává pana Rudolfa Bernatíka z funkce člena Rady Státního fondu kultury na vlastní žádost.

Otevírám rozpravu a táži se, zda se chce někdo k tomuto bodu pořadu vyjádřit. Jestliže tomu tak není, rozpravu uzavírám a dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jsem ho přednesl.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 48. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 99 pro, nikdo proti, 8 se zdrželo.

Dámy a pánové, nebude-li námitek, dále bychom pokračovali bodem

Pan poslanec Kuba má náhradní kartu č. 15.

Dovolte mi několik slov úvodem k tomuto avizovanému bodu. Na 19. schůzi Poslanecké sněmovny jsme přijali usnesení č. 409, kterým jsme žádali výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rozpočtový výbor, aby projednaly s ministerstvy kultury a financí možná řešení pro definitivní úpravu a trvalou ochranu celého pietního území obce Ležáky a Poslanecké sněmovně podaly zprávu o výsledku tohoto jednání s případným doporučením dalšího postupu. Prosím proto nejprve předsedu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pana poslance Františka Kozla, aby nás informoval o jednání výboru v této záležitosti. Prosím, pane předsedo.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám podal informaci o tomto projednávaném bodu. Řada z nás jednala v obci Chrudim o převzetí záštity nad pietním územím obce Ležáky. Setkali jsme se s tím, že obec sama a okresní úřad zápolí s nedostatkem financí na udržování tohoto pietního místa v důstojném stavu. Proto se rozpočtový výbor a náš výbor touto věcí zabývaly a vy máte před sebou usnesení rozpočtového výboru, které navrhuje určité řešení, jež akceptuje i výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Domnívám se, že by sněmovna měla k předloženému usnesení zaujmout kladné stanovisko. Toť vše.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozlovi a prosím pana předsedu výboru Tomáše Ježka, aby se ujal slova a vyjádřil se k této problematice.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, rozpočtový výbor se tím zabýval, jak řekl pan kolega Kozel, a navrhl poskytnout ze státního rozpočtu 2,822 mil. Kč na práce spojené s památníkem. Mezi tím - jak vám mohu s radostí oznámit - tato částka již odešla, čili ta věc se podařila. Pro příští rok - 1995 navrhujeme účelovou dotaci na krytí jednorázových výdajů na zpracování projektu a realizaci konečných úprav maximálně do jednoho miliónu, a pak rozpočtovat každoročně do kapitoly našeho Parlamentu - Kanceláře 300 tisíc Kč na neinvestiční výdaje s údržbou pietního území a vlastním pietním aktem. Tyto prostředky vždy do konce prvního čtvrtletí kalendářního roku účelově poskytovat obci Miřetice. Tato operace byla dohodnuta ministerstvem financí s naší Kanceláří, a zdá se, že by to takto mohlo fungovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi a otevírám rozpravu k tomuto problému. Do rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Brodský, prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Brodský: Pokud dovolíte - bez oslovení - snad jenom malinkou opravu. Pan předseda se pravděpodobně přeřekl, prosím o opravu pro stenozáznam. Ta jednorázová dotace je ve výši 2 882 tisíc, nikoli 2 822 tisíc, jak bylo řečeno.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a nezbývá nám, než přistoupit k hlasování o předneseném návrhu usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 49. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Pro hlasovalo 100 poslanců, proti nikdo, 2 se zdrželi.

Dámy a pánové, tím jsme projednali další bod našeho pořadu a přistoupíme k projednání dalšího bodu našeho programu, kterým je

Usnesení rozpočtového výboru č. 301 jsme všichni dostali dnes na lavice. Prosím předsedu rozpočtového výboru pana poslance Tomáše Ježka, aby se opět ujal slova a doporučení obsažené v usnesení nám odůvodnil.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, myslím, že nemá smysl, abych složitě předčítal, nebo probíral návrh na usnesení. Rozpočtový výbor se velice pečlivě připravoval na letošní podzimní rozpočtovou sezonu a navrhl zde postup tak, abychom počátkem prosince mohli na plenárním zasedání rozpočet schválit. Tento náš návrh vychází ze zkušeností minulých let a podstatné je zde snad jenom to, že do jisté míry už anticipuje jednací řád, který tuto problematiku daleko přesněji a striktněji upraví. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Prosím, pan poslanec Kačenka. Než se dostaví k řečništi, oznamuji, že pan poslanec Bureš má náhradní kartu č. 12.

Poslanec František Kačenka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, úvodem svého vystoupení se chci vrátit několika slovy k tomu, co jsem přednesl u příležitosti schvalování státního závěrečného účtu. Není to samoúčelné, protože chci opět připomenout poznatky ze semináře, který rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny uspořádal s cílem seznámit zájemce s významem a postavením státního rozpočtu v demokratických státech.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, prosím, mluvte na mikrofon, není dobře rozumět.

Poslanec František Kačenka: Tehdy jsem uvedl, že tento zákon má obvykle několik tisíc stránek příloh a projednává se řadu týdnů. Jednání nejsou jednoduchá, protože exekutiva na argumentech musí přesvědčit poslance, že v něm uvedené akce, potřeby a dotace je nutné financovat nebo poskytnout prostředky z peněz daňových poplatníků. A když ano, že budou vynaloženy účelně a hospodárně. Již tehdy jsem doporučoval, aby projednávání státního závěrečného účtu bylo přerušeno a vláda materiál doplnila o chybějící údaje, bez kterých nebylo možné hospodárnost a účelnost vynaložených prostředků obhájit. Návrh nebyl přijat. Zato jsem byl poučen kolegou panem Liborem Novákem, že rozpočtový výbor situaci dobře zná a pracuje na tom, aby se změnila metodika a zdokonalilo projednávání státního rozpočtu i státního závěrečného účtu. Argumentoval rovněž tím, a to cituji: Ve vyspělých státech každý, kdo učinil cokoli, co by bylo proti zákonu, proti schválenému zákonu o státním rozpočtu by se zřejmě se zlou potázal. Konec citace. Asi nežijeme ve vyspělé zemi, protože ve svém vystoupení jsem uvedl příklad nezákonného postupu vlády při převodu cca 23 mld. Kč z jednoho roku do druhého, a to nikoliv prostřednictvím státního rozpočtu, a nic se nestalo a nikdo se se zlou nepotázal. Mohl bych i dnes uvést řadu příkladů nehospodárného vynakládání rozpočtových prostředků... (Hluk v sále).

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, prosím o klid.

Poslanec František Kačenka: ... ale neučiním tak, protože výsledek by byl zřejmě...

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, zvažte, zda to, co předkládáte, je právě k tomu bodu, který projednáváme.

Poslanec František Kačenka: Je to k tomu bodu, je to úvod, protože se dostanu k pozměňujícímu návrhu.

Jsem rád, že rozpočtový výbor se usilovně zabývá problematikou státního rozpočtu. Ale raději než usilovnou práci bych viděl konkrétní výsledek.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, státní rozpočet u nás má mnohem výraznější přerozdělovací funkci, než je tomu v jiných vyspělých demokratických státech. Tam se většinou vybrané prostředky dělí mezi tři správní úrovně - stát, spolkové země, kantony, samosprávné departmány a komunální úroveň. Stát např. ve Švýcarsku obhospodařuje 36%, v Německu 33% všech finančních prostředků. U nás máme jen dvě úrovně - státní a komunální - a tak na stát připadá 80% finančních prostředků a na obce 20% finančních prostředků. Z toho poměru jasně vyplývá, že orgány exekutivy u nás mají mnohem větší možnost libovolného přerozdělování prostředků, zvláště když neexistují žádná závazná kritéria. Jejich rozhodnutí mají mnohdy povahu subjektivní. Proto také, než budou ustaveny vyšší územně samosprávné celky a přerozdělování finančních prostředků bude spravedlivější, kontrolní funkce Parlamentu musí být v této otázce mnohem důraznější.

Státní rozpočet je dnes také jediným prostředkem, jak poslanecký sbor může korigovat některá usnesení vlády, a to tím, že na plánovanou akci nepřidělí finanční prostředky, není-li zdůvodnění potřeby dostatečné. Sem podle mého mínění patří např. usnesení vlády o rozvoji dálniční sítě v České republice. Není spravedlivé, a tedy ani morální, aby prostředky vybrané od občanů na celém území státu byly téměř výlučně investovány pouze v Čechách - z 275 km dálnic připadá na Čechy 235 km. Přitom se preferuje propojení silniční sítě pouze jedním směrem a na jeden stát, a to Německo. Úkolem státu je zabezpečit propojení území nejen východ - západ, ale také sever - jih. Na to se v usnesení zapomíná a tak mnohem více zatížené trasy procházející Moravou a Slezskem se budují jen jako silnice pro motorová vozidla, i když dnes jejich parametry tomuto provozu neodpovídají a v mnohých úsecích dochází k závažným dopravním nehodám.

Stejně zarážející je, že vláda České republiky nenalézá finanční prostředky potřebné pro restrukturalizaci průmyslu na Ostravsku. Všude ve světě, kde z rozhodnutí vlády k restrukturalizaci dochází, vláda věnuje na tyto účely dostatek finančních prostředků. Demokratický stát dbá o proporcionální rozvoj svého celého území a ve společenství slušných občanů jsou spravedlivé přerozdělování a solidarita základními atributy jejich jednání. U nás je to nutné také proto, že v lokalitách, které se v minulém období výrazně podílely na tvorbě zisku, a to mnohdy na úkor zdraví občanů, který minulý režim používal k financování bytové výstavby, výstavby dálnic, metra a jiných staveb na celém území Československa, dnes v důsledku restrukturalizace a přechodu na tržní mechanismus je zde vysoká nezaměstnanost.

Podobných příkladů by se jistě našlo mnohem více. Aby se vyloučilo nebo předešlo zbytečným dohadům a politicky motivovaným vystoupením až při samotném projednávání státního rozpočtu navrhuji, aby do projednávaného usnesení byl vložen nový bod II následujícího znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby u každé investiční akce, financované prostřednictvím státního rozpočtu, jejíž rozpočtové náklady překračují 100 mil. korun, krátce zdůvodnila a doložila potřebu realizace a nezbytnost umístění takovéto stavby do dané lokality." Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Text pozměňovacího návrhu byl předán zpravodaji. Děkuji panu poslanci Kačenkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Jestliže nikdo, rozpravu končím a myslím, že můžeme přejít k hlasování o návrhu usnesení.

Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který byl právě přednesen. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Pan poslanec Libor Novák starší má náhradní kartu č. 10, pan poslanec Zima má náhradní kartu č. 11.

Chci se zeptat pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit k průběhu rozpravy a k pozměňovacímu návrhu, který zazněl.

Poslanec Tomáš Ježek: Jestli bychom měli, pane kolego, tomu návrhu rozumět tak, že by to krátké zdůvodnění investičních akcí mělo být součástí návrhu státního rozpočtu, pak je to nerealistické, protože vláda už na to má jen dva dny. Pozítří návrh zákona dostaneme do Parlamentu. A to už s tím vláda asi nic neudělá. Čili tento požadavek je možné vznést přímo na ministra financí, až bude pan ministr financí předkládat státní rozpočet, ale v písemné podobě to v žádném případě vláda nemůže stihnout, neboť pozítří rozpočet dává do Parlamentu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Rozprava je uzavřena, zpravodaj využil svého práva vyjádřit se k průběhu rozpravy.

Dámy a pánové, nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který zazněl, a poté o návrhu usnesení. Kdo je pro přijetí pozměňovacího návrhu, který přednesl pan poslanec Kačenka, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 50. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 30 pro, 49 proti, 44 se zdrželo.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak byl předložen.

Kdo je pro jeho přijetí, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 51. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Návrh byl přijat poměrem hlasů 119 pro, nikdo proti, 11 se zdrželo.

Já děkuji panu poslanci Tomáši Ježkovi.

Dámy a pánové, nebude-li námitek, přejdeme k projednávání bodu, který byl v původně schváleném pořadu označen číslem 29. Je to

Tuto zprávu jsme obdrželi v písemné podobě jako sněmovní tisk 1157. K této zprávě jsme ještě dostali dodatek. K oběma podkladům otevírám rozpravu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o opatřeních předsedy Poslanecké sněmovny za dobu od 5. července do 26. září 1994 podle sněmovního tisku 1157 včetně jejího dodatku."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 52. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 97 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi.

Zprávu o činnosti organizačního výboru by ještě nebylo vhodné projednávat vzhledem k tomu, že v dnešní delší polední přestávce se ještě organizační výbor sejde a museli bychom tento bod opakovat.

Dámy a pánové, nyní se vrátíme k bodu

Předložený návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 747, odůvodní pan poslanec František Kozel. Než mu dám slovo, chtěl bych vás informovat, že pan předseda dostal dopis od pana poslance Hirše, kterým je sděleno, že připojuje svůj podpis pod návrh tohoto zákona. Nyní už prosím pana poslance Kozla, aby se ujal slova.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, moje úvodní slovo bude poměrně stručné, protože celý případ je myslím dostatečně známý. Předloženy text zákona, tisk 747, je také poměrně stručný.

Myslím, že tento případ je nejen ve sněmovně, ale i v povědomí veřejnosti přítomen už tak dlouhou dobu, že by bylo nanejvýš vhodné, aby byl definitivním způsobem vyřešen. Podle mého názoru, a je to i názor předkladatelů, jsou dvě cesty, jak tento případ vyřešit. První cesta je exekutivní, druhá cesta je parlamentní. Exekutivní cesta byla oživována vždy ve chvíli, kdy se v parlamentu objevil návrh na řešení parlamentní cestou. V těch dlouhých mezidobích se zpravidla nic mnoho nedělo. Dá se říci, že vlastně od doby, kdy tento případ vznikl, kdy se zjistilo, že byla řádu sv. Voršily zákonem vrácena jedna z provozních budov ND, tak dlouhé měsíce, ba léta nebyl exekutivní cestou tento případ vyřešen. Bylo nejprve usilováno o dohodu zúčastněných - Národního divadla a řádu sv. Voršily. Tato cesta nevedla k úspěchu. V loňském roce na podzim bylo přistoupeno k soudní cestě řešení a jak je patrné z dosavadního průběhu, ani touto cestou se nedobereme k žádnému srozumitelnému výsledku.

V posledních týdnech tedy bylo navrženo tzv. smluvní řešení, kdy by měla být uzavřena smlouva o budoucí smlouvě s firmou Themos. Znáte tuto věc. Ovšem je třeba říci, že jednání proběhlo 19. září a do této chvíle není ještě k dispozici ani koncept uvažované smlouvy o budoucí smlouvě. Takže toto vše nás vede k přesvědčení, že řešení exekutivní cestou je velmi vzdálené a ztěžuje provoz Národního divadla.

Proto tedy jsme jako předkladatelé trvali na projednávání našeho návrhu zákona s tím, že včera vám byl rozdán text čtyř uvažovaných možných variant, jak prostřednictvím pozměňovacích návrhů zde ve sněmovně původní znění tisku 747 upravit.

Domnívám se, že výhoda té parlamentní cesty spočívá zejména v tom, že toto řešení, které by bylo přijato, by bylo řešením stabilním. Všechna řešení, která by se opírala o exekutivní cestu a o smlouvy o budoucích smlouvách, případně o navazující smlouvy, budou zjevně nestabilní, protože kterákoliv ze smluvních stran může smlouvu napadnout a celé spory by se vlekly opět dlouhá léta.

Byly vznášeny námitky vůči tisku 747. Tyto námitky se dají shrnout do několika poznámek. I včera bylo řečeno, že návrh zákona je vlastně znárodňovací zákon. Já se domnívám, že tak jak jsou navrženy ty varianty úpravy, nebo úprava v těch čtyřech variantách, tak se v žádném případě nedá hovořit o znárodňování. Myslím, že zaklínadlo vyvlastňování, kterým je argumentováno, že bychom přistoupili k vyvlastňování, což by znejistilo celý náš právní systém atd., tak ani tento argument není dostatečně platný, protože vyvlastňování za náhradu, tak jak je to v našem právním řádu zakotveno, není nic mimořádného a ve veřejném zájmu je prováděno naprosto běžně. Nedomnívám se, že by zajištění bezporuchového provozu ND nebylo dostatečně výrazným veřejným zájmem.

Je také argumentováno tím, že v tuto chvíli ještě není uzavřen soudní proces a že by parlament neměl vstupovat do soudního řízení tím, že změní zákon v jeho průběhu. I toto parlament činí naprosto běžně, že změní zákon a zcela nepochybně v té době, kdy se mění zákon, běží celá řada soudních sporů a nikdo se nad tím nepozastavuje. Pouze v tomto případě, že tento jeden jediný případ je tak na očích veřejnosti, tak je argumentováno tím, že je nepřístojné, aby parlament měnil zákon během soudního řízení. Považuji tento argument za zcela irelevantní.

Nebudu dále vyvracet námitky vůči předloze. Chtěl bych sněmovnu požádat, aby vzala v úvahu navržené čtyři varianty úprav, jak byly sněmovně předloženy zatím neoficiálně jako informační text a aby tyto čtyři varianty zvážila s tím, že za předkladatele bych doporučoval, aby sněmovna uvažovala o variantě jedna jako o té variantě, která by mohla být touto sněmovnou přijata.

Varianta jedna, mám-li ji stručně charakterizovat, je jistou formou vyvlastnění ve veřejném zájmu za náhradu, tak jak je to zakotveno v našem právním řádu. Nejde v žádném případě, když sněmovna přijme variantu jedna, o znárodnění a žádná ze zúčastněných stran nebude přijetím teto varianty poškozena.

Závěrem mi dovolte, abych požádal - a může to být bráno případně jako procedurální návrh - o přerušení projednávání tohoto bodu ještě před ukončením rozpravy, a to z toho důvodu. aby kluby mohly se ještě tímto návrhem a zmíněnými čtyřmi variantami zabývat, a abych mohl po této pauze prostřednictvím pozměňovacích návrhů modifikovat předložený tisk 747. Děkuji vám.