Sobota 9. července 1994

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru k rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1994 (tisk 971).

Rozpočtový výbor po výkladu náměstka ministra zemědělství ing. Burdy a zpravodajské zprávě a po rozpravě:

Zaprvé. Doporučuje předložený návrh rozpočtu Pozemkového fondu pro rok 1994 Poslanecké sněmovně ke schválení.

Zadruhé. Žádá ministra zemědělství, aby

a) při schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 1995, kapitola Ministerstvo zemědělství, byl současně předložen i návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1995.

b) V návaznosti na usnesení rozpočtového výboru číslo 174 ze dne 14. 11. 1993 projednal s poslanci rozpočtového výboru 1. další fungování územních odborů ministerstva zemědělství a jejich postupné zrušení, 2. převod kompetencí na okresní úřady, pracoviště Pozemkového fondu České republiky a Agrární komoru, 3. zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili schůzku zpravodajů a Poslaneckou sněmovnu. To je usnesení rozpočtového výboru a k této problematice vše. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj zemědělského výboru pan kolega Pavel Pešek a informoval nás o závěrech výboru a současně přednesl návrh na usnesení.

Poslanec Pavel Pešek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, zemědělský výbor na své 34. schůzi projednal návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1994, tisk Poslanecké sněmovny 971. Po úvodním slově místopředsedy prezidia ing. Karla Burdy a zpravodajských zprávách a po rozpravě doporučuje vládní návrh rozpočtu Pozemkového fondu ČR pro rok 1994, PS tisk 971, Poslanecké sněmovně ke schválení s tímto pozměňujícím návrhem. Ve výdajové části Pozemkového fondu České republiky položka 3 zní: "úhrady závazků spojených s restitucemi". Za druhé navrhuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje rozpočet Pozemkového fondu ČR pro rok 1994 podle sněmovního tisku 971 s tímto pozměňujícím návrhem: Ve výdajové části Pozemkového fondu ČR položka 3 zní: úhrady závazků spojených s restitucemi. To je všechno.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil. Ani nyní se nehlásí, takže ji končím a táži se, zda se chce na závěr vyjádřit předseda prezidia Pozemkového fondu? Pan ministr se nechce vyjádřit, takže poprosím pana kolegu Peška, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Pešek: Vzhledem k tomu, že překvapivě nezazněl žádný pozměňující návrh, navrhuji přijmout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna schvaluje rozpočet Pozemkového fondu ČR pro rok 1994 podle sněmovního tisku 971 s tímto pozměňujícím návrhem: Ve výdajové části Pozemkového fondu ČR položka 3 zní: úhrady závazků spojených s restitucemi. - To je všechno.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Rozuměl-li jsem tomu, pane společný zpravodaji, dobře, pan kolega Vačkář nás pouze seznámil se stanoviskem jejich výboru. Vy navrhujete jako garanční výbor návrh usnesení. (Souhlas.) Výborně. Můžeme hlasovat. Jedná se o 137. hlasování.

Kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 102 poslanců, proti 2, 13 se zdrželo hlasování. Tím jsme ukončili tento bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády, děkuji společnému zpravodaji a přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

XVII.

Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku za rok 1993

Tuto zprávu jste dostali jako sněmovní tisk 1012. Předložený materiál uvede předseda prezidia Fondu národního majetku ČR a ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci pan Jiří Skalický, pověřený současně odůvodněním stanoviska vlády, které je součástí předloženého materiálu. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám jménem prezidia Fondu národního majetku předložil roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku ČR za rok 1993.

Účetní závěrka zpracovaná dle závazných pravidel byla ověřena auditorskou organizaci ADU, s. r. o., Praha 1, kterou určila Dozorčí rada Fondu národního majetku.

Dle výroku auditorů bylo účetnictví fondu za rok 1993 vedeno úplně, průkazným způsobem a správně a bylo doporučeno tudíž schválit účetní závěrku bez výhrad. Připomínky k roční účetní závěrce nevznesla ani Dozorčí rada, ani vláda České republiky, které byla v souladu se zákonem závěrka předložena k zaujetí stanoviska.

Podrobnější informace o činnosti a hospodaření Fondu národního majetku v roce 1993 obsahuje výroční zpráva, jejíž obsah se pokusím v několika bodech ve svém úvodním slově shrnout.

Hlavním posláním fondu byla i v roce 1993 realizace rozhodnutí o privatizaci, přijatých ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a vládou České republiky. Do 31. prosince 1993 bylo fondu předáno celkem 2 962 privatizačních projektů, na jejichž základě má být uskutečněno 7 533 dílčích transformací. Hodnota majetku, který má být na základě těchto schválených privatizačních rozhodnutí převeden, dosáhla výše 871,6 mld. Kč. Za období do konce roku 1993 fond realizoval z uvedeného počtu celkem 4 673 převodů s objemem majetku ve výši 599,3 mld. Kč.

Z toho bylo 278 dražeb, 285 veřejných soutěží, 1 143 přímých prodejů, 1 157 bezúplatných převodů majetku a 387 transakcí, souvisejících s vydáním či dokoupením majetku v rámci restitucí. Dále založil 1 145 akciových společností z původních státních podniků a převedl 278 majetkových účastí státu v již dříve založených akciových společnostech.

Důležitým úkolem fondu v roce 1993 byla rovněž jeho účast na přípravě nabídky pro 2. vlnu kuponové privatizace. 194 podniků s účetní hodnotou majetku 10,6 mld.Kč Fond národního majetku v tomto období předal k realizaci Pozemkovému fondu. Z přehledu peněžních příjmů a výdajů, uvedeného ve výroční zprávě, vyplývá, že příjmy z velké privatizace za rok 1993 činily zhruba 27,4 mld. Kč a od počátku činnosti fondu tak dosáhly výše 54,2 mld. V roce 1993 fond vydal 19 mld., od počátku činnosti celkem 42,9 mld. Kč. Konečný zůstatek peněžních prostředků z velké privatizace k 31. 12. 1993 byl 11.3 mld. Kč a odečteme-li termínované vklady v bankovních ústavech a prostředky vázané na samostatných účtech pro účely úhrady starých ekologických škod a poskytování úvěrových garancí, kteréžto účty činí po 2,5 mld. Kč, byla výše disponibilních peněžních prostředků fondů k 1. 1. 1994 zhruba 2,8 mld. Kč.

Příjmy z malé privatizace v roce 1993 činily již jen 1,5 mld. Kč ve srovnání s 30 mld. Kč ve dvou předchozích letech. Spolu s úroky tak výnosy z malé privatizace k 31. 12., kdy byla malá privatizace oficiálně ukončena, dosáhly celkové výše 36,1 mld. Kč.

Výdaje na činnost okresních privatizačních komisí na restituční náhrady, na náklady na likvidaci státních podniků privatizovaných v procesu malé privatizace a další za tyto tři roky činily zhruba 4 miliardy korun. Konečný zůstatek na účtě malé privatizace tak k 1. lednu byl 32,1 miliardy Kč.

K 1. lednu 1993 se Fond národního majetku ČR stal rovněž právním nástupcem Federálního FNM, u něhož zůstatek peněžních prostředků ke konci minulého roku činil zhruba 800 mil. Kč. K 31. prosinci 1993 fond za období své existence vydal celkem za 76,3 miliard Kč obligací. V samotném roce 1993 se jednalo celkem o 20 miliard, z nichž nejvýznamnější část 16 miliard byla určena k posílení rezervního fondu Konsolidační banky. Ke konci roku bylo 46,4 miliard obligací splaceno a fondu zbývá splatit ještě 30 miliard vydaných obligací.

Z přehledu o celkové struktuře majetku fondu vyplývá, že fond k 31. prosinci loňského roku kromě peněžních prostředků měl ve svém držení akcie v celkové hodnotě 164,5 miliard Kč, 74,5 miliardy pohledávek za nepředané akcie u akciových společností, zhruba 9,1 miliardy ostatních pohledávek. Aktiva celkem činila 292,5 miliardy Kč a účetní hodnota spravovaného majetku spolu se zůstatkem po federálním Fondu národního majetku činila 266,8 miliardy Kč.

Vážené poslankyně a poslanci, výroční zprávu schválenou po zapracování připomínek prezídia a dozorčí rady Fondu národního majetku předložilo prezídium k projednání vládě České republiky. Vláda vyslovila ve svém stanovisku k výroční zprávě kritické připomínky k činnosti fondu v oblasti rychlosti realizace jednotlivých transformací, vymáhání plateb za privatizovaný majetek a k výkonu vlastnických práv vyplývajících z dlouhodobě držených majetkových účastí. S účetní závěrkou, jak jsem už uvedl, vláda vyslovila souhlas bez připomínek.

Závěrem mi, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych vás jménem prezídia Fondu národního majetku požádal o schválení obou předložených dokumentů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi. Tento materiál byl přikázán k projednání dvěma výborům, rozpočtovému a hospodářskému. Prosím, aby nejdříve informoval o výsledku jednání zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Věnceslav Lukáš.

Poslanec Věnceslav Lukáš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Rozpočtový výbor projednal roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku České republiky za rok 1993 a přijal následující usnesení: "Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku ČR za rok 1993 schválila."

Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení. "Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá Fond národního majetku o předložení zprávy o stavu nezaplacených pohledávek včetně jejich rozboru a návrhu opatření, která provede k uhrazení těchto pohledávek."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Josef Holub a seznámil nás s výsledky jednání výboru a přednesl návrh na usnesení.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení přítomní, hospodářský výbor přijal k projednávanému tisku č. 1012 usnesení č. 241 ze dne 23. června 1994, které jste dostali rozdané na stoly. Z něho je pro nás důležitý bod I, kde hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku ČR za rok 1993 bez připomínek. Myslím si, že si mohu dovolit na závěr svého vystoupení navrhnout celé usnesení, které by podle mého názoru mělo znít následovně:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. schvaluje roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku ČR za rok 1993, tisk 1012;

II. žádá Fond národního majetku o předložení zprávy o stavu nezaplacených pohledávek včetně jejich rozboru a návrhu opatření, která povedou k uhrazení těchto pohledávek."

Myslím, že pokud nebudou jiné názory, mohli bychom o usnesení hlasovat jako o celku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil kolega Vorlíček. Připraví se kolega Exner.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, projednávání výroční zprávy FNM je jedinou příležitostí za rok, kdy sněmovna má možnost splnit svou kontrolní funkci vůči procesu privatizace v České republice. Základní podmínkou pro to, aby věcná analýza privatizační činnosti mohla ve sněmovně vůbec proběhnout, je kvalitní výroční zpráva. Kvalitní výroční zpráva musí podle mého mínění obsahovat objektivní analýzu činnosti fondu za rok 1993. Na bilanci úspěchů a neúspěchů roku 1993 by pak musela navázat vytipováním největších slabin činnosti fondu a návrhem opatření zamezujících, aby se dosavadní nedostatky dále opakovaly. Ve výroční zprávě Fondu národního majetku není po analýze činnosti a návrhu opatření ke zlepšení práce ani potuchy. Nezasvěcený čtenář by se mohl domnívat, že privatizace ve Fondu národního majetku probíhá naprosto dokonale. To se však dnes už nedomnívá ani česká vláda.

Nebudu zde nedostatky v privatizační činnosti fondu vypočítávat. Upozorňoval jsem na ně členy této sněmovny několikrát, naposledy před měsícem v souvislosti s projednáváním statutu a rozpočtu FNM na rok 1994. Zatímco mé hodnocení činnosti fondu se od výroční zprávy fondu na rok 1992 v podstatě nezměnilo, zajímavou metamorfózu prodělal názor české vlády, zejména však pana ministra Skalického. Česká vláda dnes ve svém stanovisku k výroční zprávě fondu vyslovuje nepokrytě kritické hodnocení a vytýká jeho činnosti totéž, co já zde ve sněmovně říkal už před rokem a pan ministr Skalický zdůvodňoval odstoupení předsedy výkonného výboru Tomáše Ježka nedostatky v činnosti fondu, které v mé kritice fondu před časem rezolutně odmítal. Stačí nahlédnout do stenografických záznamů ze sněmovny. Je to zajímavý doklad úrovně a morálky některých vládních činitelů.

Chci zdůraznit, že bez objektivní kritické analýzy činnosti Fondu národního majetku předložená zpráva vlastně žádnou výroční zprávou není. Dostali jsme jen audit shledávající, že byla dodržena účetní pravidla a pak suchý popis, co ve FNM v minulém období proběhlo, navíc v řadě případů zamlžený uváděním výsledků tzv. od počátku privatizace, nikoli jen za rok 1993. O tom však budu hovořit později.

Přitom ani pouhá deskripce činnosti FNM není ve zprávě zpracována tak, aby nevzbuzovala místy pochybnosti. Zaprvé jako zlepšení metodiky veřejných soutěží v roce 1993 se uvádí, že se fond přestal jistit vyžadováním bankovního příslibu od účastníků. Už před rokem jsem upozorňoval, že tzv. bankovní příslib je fakticky jen cárem papíru a fond by měl před podepsáním smlouvy zjišťovat kredibilitu klienta tak, jak to dělají seriózní finanční instituce na celém světě. Místo toho FNM realizuje svůj experiment vybíráním 10% kupní ceny před uzavřením smlouvy. Jak úspěšný je to nápad je vidět z toho, že počet dlužníků vzrostl od minulé výroční zprávy ze 72 na 243 a dluh u FNM z 1,6 miliardy na 6,583 miliardy Kč.

O tom, jak realisticky vidí Fond účinnost svých opatření do budoucna, svědčí údaj z důvodové zprávy k rozpočtu na rok 1994, kdy Fond plánuje dopředu neúspěch počtem 450 soudních sporů s dlužníky a dlužnou částku 12 mld. korun.

Zadruhé: Již před rokem jsem žádal, aby Fond s dlužníky a porušovateli smluv naprosto rázně zatočil a smlouvy s nimi zrušil.

Ptám se pana předsedy prezídia, proč to učinil jen ve třech případech a podle jakého výběrového klíče. Je proti zdravému rozumu, že ve více než dvou stovkách dalších případů Fond volí zdlouhavé soudní spory, které vlastně znamenají, že dlužníci dále dlouhou dobu podnikají s majetkem, který nezaplatili a Fond je vlastně úvěruje.

Ptám se, jakým právem Fond postupuje způsobem, který vykazuje hrstce "podnikatelů", kteří si tento název nezaslouží, zatímco tento postup poškozuje zájmy státu a jeho občanů.

Zatřetí: Proč, když už Fond postupuje proti dlužníkům a porušovatelům smluv soudní cestou, byla podána žaloba jen na 71 dlužníků z celkového počtu 243. To jsou čísla řádově odlišná a těžko věřit, že zbývající dlužníci měli všichni termín zaplacení ve čtvrtém čtvrtletí 1993.

Začtvrté: Jaká byla činnost představenstva a dozorčí rady Nadačního fondu v roce 1993, čím se ve své činnosti tyto orgány řídily a jaké finanční prostředky spotřebovávaly, když zpráva zdůrazňuje, že se nadále budou ve své činnosti řídit připravovaným usnesením vlády.

Zapáté: Na straně 11 zprávy jsem s překvapením zjistil, že Fond národního majetku uložil 3 mld. korun u Čs. obchodní banky na pětiletý termínovaný vklad, a to rozhodnutím prezídia - podtrhuji - bezúročně. Protože činnost prezídia je ohraničena statutem Fondu národního majetku a nakládání s majetkem je vázáno zákonem č. 171/1991 Sb., zejména jeho § 18, ptám se předsedy prezídia, kdo zplnomocnil prezídium Fondu národního majetku, aby vybralo právě Čs. obchodní banku a vzdalo se vůči ní úroků. Tato velkorysá charitativní činnost vůči Čs. obchodní bance znamená pro Fond a jeho činnost do roku 1998 ztrátu podle výše úroků mezi třetinou a polovinou miliardy korun každý rok, tedy 1,5 - 2,5 mld. korun celkem. Tento velkorysý dar byl učiněn největšímu českému podniku, tj. podniku s největším ročním bilančním ziskem, který za rok 1993 činil 101 mld. 291 mil. korun. Jaký smysl pak má po takovýchto rozhodnutích usilovat v této sněmovně o finanční efektivnost i v jiných oblastech a hrdlit se zde o každý ušetřený milión. Na základě jakých kritérií byly pro další termínované vklady 150 - 400 mil. vybrány dvě malé banky a jaká je bezpečnost vkladu u nich?

Zašesté: Rozsah činnosti Fondu národního majetku a jeho skutečné pracovní výsledky jsou, jak už jsem zdůraznil, uměle zamlžovány tím, že výroční zpráva udává např. v tabulce na str. 3 výsledky privatizace ne za rok 1993, jak by bylo přirozené, ale tzv. od počátku privatizace do 31. 12. 1993. Chcete-li ovšem znát pravdu, pak vám v tom ovšem ani předseda prezídia zabránit nemůže. Je to jen trochu komplikovanější. Potřebujete výroční zprávu Fondu národního majetku za rok 1992 a trochu trpělivosti s počítáním. Výsledky jsou však docela zajímavé a rád bych se o ně s vámi podělil. Budu se zabývat pouze třemi privatizačními formami: veřejnými dražbami, veřejnými soutěžemi a zakládáním akciových společností všeho druhu.

Několik výchozích oficiálních čísel Fondu národního majetku. Do konce roku 1992 se Fond národního majetku zabýval 351 dražbami a 174 zcela realizoval, rozuměj zúřadoval až do konce. Zabýval se 316 veřejnými soutěžemi a 128 zcela realizoval. Zabýval se zakládáním 1 210 akciových společností a realizoval 1 117 akciových společností. Tzv. od počátku privatizace do 31. 12. 1993 se Fond národního majetku zabýval 514 veřejnými dražbami a 278 jich realizoval. Zabýval se 502 veřejnými soutěžemi a 285 realizoval. Zabýval se zakládáním 1 777 akciových společností a 1 423 realizoval.

Jestliže pomocí základních aritmetických úkonů porovnáte tato čísla a vezmete si k ruce ještě rozpočet Fondu národního majetku na rok 1993 a jeho důvodovou zprávu, pak skutečné údaje o činnosti Fondu národního majetku v roce 1993 lze interpretovat takto:

V roce 1993 si Fond národního majetku nárokoval finanční prostředky asi na 335 veřejných soutěží. Skutečně se zabýval 186, tj. 55,5% a zcela vyřešil 157 případů, tj. 46,9%. Fond národního majetku nárokoval v rozpočtu na rok 1993 prostředky zhruba na 175 dražeb, ve skutečnosti se zabýval 163, tj. 93,1% a vyřešil až do konce 104 případů, tj. 59,4%.

Fond nám při rozpočtu na rok 1993 tvrdil, že založí ve jmenovaném roce 800 akciových společností a nárokoval na to prostředky ze státního rozpočtu. Ve skutečnosti se zabýval jen 567 případy, tj. 79,9% a zcela vyřešil jen 306 akciových společností, což je 36,3%. Takto by se dalo v analýze pokračovat. Pro demonstraci kvality a vypovídací schopnosti zprávy i posouzení skutečné činnosti Fondu národního majetku to snad stačí.

Závěrem: To, že auditorům souhlasí účetní uzávěrka, nevypovídá nic o tom, zda rozpočtové prostředky byly vynaloženy efektivně a Fond pracoval dobře. Proto měla výroční zpráva obsahovat objektivní analýzu činnosti. Jestliže výroční zpráva obsahuje jen suchý výčet činností bez konfrontace záměrů na rok 1993 a realizovaných výsledků bez analýzy slabin v práci Fondu v tomto roce a opatření k jejich odstranění, pak taková zpráva nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna.

To, co ze zprávy lze vydedukovat, jak jsem předvedl, podporuje mé tvrzení, že rozpočty Fondu národního majetku jsou nadsazené a činnost Fondu národního majetku zdaleka nedosahuje záměrů proklamovaných v okamžiku, kdy se Fondu schvaluje rozpočet. Fond prokazuje, že mu chybí zainteresování na kvalitě a rozsahu práce. Chová se proto jako typická rozpočtovka, maximalizuje rozpočet a minimalizuje výkony. Tato instituce rozhoduje o národním majetku v obrovském finančním rozsahu a nelze její slabosti a nedostatky velkoryse přehlížet. Opakuji, co jsem zde řekl v souvislosti s novelou statutu národního majetku. Je nejvyšší čas rekodifikovat předpisy pro činnost Fondu národního majetku, resp. i Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci a zainteresovat účinně tyto instituce na skutečné hospodaření s národním majetkem i vlastními finančními prostředky.

Závěrem navrhuji, aby po uzavření diskuse bylo hlasováno o mém procedurálním návrhu stáhnout z jednání výroční zprávu Fondu národního majetku za rok 1993 a uložit její přepracování ve smyslu připomínek z diskuse. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Exnera, připraví se kolega Wagner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane předsedající, zástupci vlády, kolegové a kolegyně, podporuji názor a návrh rozpočtového výboru týkající se předložení zprávy o stavu nezaplacených pohledávek. Pohledávky po lhůtě splatnosti, jak je konstatováno v předložené zprávě, dosáhly hodnoty vyšší než 6,2 mld. korun. Přitom ukončené projekty s platbami reprezentují za celé období privatizace částku přibližně 50 mld. korun, a proto tato částka pohledávek je významnou částí veškerých ukončených projektů. Přitom jde o pohledávky po lhůtě splatnosti.

Dovolím si upozornit, že v roce 1993 zřejmě podle stavu v začátku roku byla uvedená částka v odpovědi na mou interpelaci v této záležitosti ve výši už zde zmíněné 1,6 mld. korun a po určitém skandálu, který proběhl tiskem, byla tato částka upřesněna na zhruba 2,5 mld. korun ve zprávě o pololetním hospodaření.

Dovoluji si tedy konstatovat, že v průběhu roku 1993 jde o nárůst o více než 140% proti zpřesněné částce, resp. o 300% podle původních údajů. Zarážející také je, že v celé zprávě není zmínka o případných penále nebo jiných nákladech neplatičů se zdržováním plateb a s pozdní likvidací splatných pohledávek.

Dovolím si také připomenout, že panem ministrem Skalickým byla avizována opatření v bankovním systému a další opatření, avšak potřeba zásadnějších opatření byla na začátku roku 1993 popřena.

Vítám také odklon vlády od názoru, že rychlost privatizace je rozhodující, a to, že dnes zdůrazňuje, když už vzniklo mnoho škod, také další kritéria, mezi nimi význam výnosů.

Současně probíhající druhé kolo kuponové privatizace ukázalo rovněž, jaký význam má výkon vlastnických práv zajišťovaných Fondem. Fond jako vlastník se velmi málo osvědčuje. Problémy podniků před privatizací jsou bohužel pod vedením Fondu národního majetku takové, že ztrácejí výkon i hodnotu. Počet ztrátových podniků i podíl podniků s nízkým ziskem je ve druhé vlně výrazně větší, než byl ve vlně první. O netečných postojích zástupců Fondu i ministerstev v představenstvech, dozorčích radách a na valných hromadách už kolují takřka legendy. Jsem rád, že si toho všimla i vláda a platonicky žádá nápravu.

Ve zprávě Fondu národního majetku je také dobře vystižen rozdíl mezi nabyvateli akcií v rámci normálního prodeje a v rámci kuponové privatizace. Zatímco nakupující jsou - jak konstatuje vláda - obezřetní, žádají odškodnění a záruky, DIK musí být rád, když své body vůbec uplatní, pokud se nenechá zastupovat fondy, které však jsou ve stejné pozici.

Rozsah prodeje akcií do zahraničí a do tuzemska je v poměru 22 : 28 mld. Kč, tzn. že do zahraničí se prodalo téměř 44% prodávaných akcií Fondu národního majetku. To ukazuje rozsah výprodeje při kursech, které ve vztahu ke kupní síle jsou reprezentovány velmi nepříznivým poměrem 2,8. Přitom tyto firmy, jak vyplývá ze zprávy, velkou část těchto peněz, kolem 60%, zaplatily až po jednom až dvou letech od prodeje akcií.

Také 2 mld. Kč utracené na likvidaci státních podniků jsou dalším příspěvkem k ceně vlastnické restrukturalizace. Na konci roku 1993 Fond národního majetku na základě usnesení vlády vydal další dluhopisy za 16 mld. Kč na posílení rezervního fondu státní Konsolidační banky, které vláda jinak nedokázala sehnat, a to při úroku 9%. Dluhopisy jsou dnes souhrnně závazky Fondu ve výši 30 mld. Kč. Ani Fond však nesehnal na konci roku volné prostředky nebo akcie na splacení více než 1 mld. Kč obligací pro Českou spořitelnu.

Je známo, že naše strana nepodporuje pojetí privatizace tak, jak se projevuje souhrnně v naší zemi a jak se odráží v činnosti Fondu národního majetku. I na základě přednesených poznámek si dovolím navrhnout, aby hlasování o navrženém usnesení, pokud k němu na dnešní schůzi dojde, bylo rozděleno podle jednotlivých bodů. Roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku za rok 1993 totiž nemůžeme podpořit a schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Wagnera, připraví se kolega Šafařík.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, mí předřečníci v podstatě hovořili už i o tom, co málo jsem si vybral k tomu, že by bylo potřeba tady zmínit a zmínit tak, aby odpovědný činitel na tyto otázky zde buď dnes nebo kdykoliv později odpověděl ve lhůtách, které pro to zákon stanoví. Budu proto velmi stručný a pouze se budu ptát na to, co mně nezodpověděla předložená zpráva a co si myslím, že je třeba vědět k posouzení činnosti instituce, o níž je řeč.

Ve zprávě se říká, že ve veřejných dražbách bylo prodáno zhruba za 2,5 mld. Kč. Mám otázku pro pana ministra a předsedu prezidia Fondu, jakým způsobem byly tyto dražby organizovány a byly-li organizovány prostřednictvím zprostředkovatelských organizací, aby mně byl doručen seznam těchto organizací a aby s ním byla seznámena i sněmovna, a to podle § 90 odst. 1. a 2. zákona o jednacím řádu. Tedy - pokládám to formálně jako otázku. Pokud by ve všech jiných způsobech prodejů byli použity zprostředkovatelé, platí tato otázka i na tyto ostatní způsoby. Dozvěděl jsem se ze zprávy, že První slezská a.s. Opava by měla 13. 7. a Podnikatelská banka 12. 7. vrátit termínované vklady, protože do té doby byly termínovány nebo ten den je možno je získat zpět včetně úroků. Takže bych rád věděl, zdali ty prostředky jsou k dispozici k tomu, aby případně, rozhodne-li Fond tak, že se mají vklady po uplynutí termínu převést jinam, zdali to bude možné. A rovněž bych si dovolil položit jako otázku, vše jak jsem citoval podle zákona o jednacím řádu, i ve vztahu k tomu většímu, k Československé obchodní bance, což již jeden z předřečníků zmínil, kde se půjčily 3 mld. bezúročně na 5 let; nebyl bych tak shovívavý jako předřečník a troufl bych si říci, že ušlý úrok je za těch 5 let bezpečně přes 2 mld. a tedy mně nezbývá než položit otázku, co vedlo Fond k takto shovívavému postupu s prostředky, se kterými jen přechodně hospodaří.

Závěrem si dovoluji pouze podotknout jediné, že zpráva postrádá možnost, aby bylo možno posoudit do hloubky věci různé finanční operace, a že tudíž považuji zprávu za jakýsi tabulkový přehled a nic víc. Nebudu proto moci souhlasit s tím, aby byla přijata, a považuji to za fér to říci. Děkuji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP